Německý prezident Frank-Walter Steinmeier se postaral o rozruch neobvykle upřímnými a tvrdými komentáři na adresu současného konfliktu na Blízkém východě. Během akce k 75. výročí založení německého ministerstva zahraničí označil válku vedenou Spojenými státy a Izraelem proti Íránu za jednoznačné porušení mezinárodního práva. Podle hlavy státu tato mocenská politika vážně poškozuje globální důvěru v americké kroky.
Steinmeier, který v minulosti sám zastával post ministra zahraničí, zdůraznil, že vzniklá trhlina v mezinárodních vztazích je příliš hluboká. Důvěra v americkou politiku se podle něj vytrácí nejen u tradičních spojenců, ale v celosvětovém měřítku. Prezident varoval, že německá zahraniční politika nemůže být přesvědčivá, pokud se bude bát nazývat věci pravými jmény a otevřeně neoznačí protiprávní jednání za protiprávní.
Kritika směřovala zejména k samotnému odůvodnění válečného tažení. Spojené státy na začátku konfliktu formálně uplatnily článek 51 Charty OSN, který hovoří o právu na sebeobranu. Washington tehdy argumentoval, že íránský raketový arzenál a jaderné ambice představují přímou a bezprostřední hrozbu pro americké síly v regionu. Steinmeier však tyto argumenty zpochybnil s tím, že ospravedlnění útoku údajnou hrozbou útoku na USA neobstojí.
V tomto názoru s německým prezidentem souzní i řada právních expertů. Ti se shodují, že válka zahájená 28. února postrádala důkazy o skutečně hrozícím íránském útoku, což je pro legální uplatnění sebeobrany klíčové. Ironií osudu se proti americkému postupu obracejí i loňská prohlášení samotného Donalda Trumpa, který tehdy tvrdil, že se mu podařilo íránský jaderný program zcela ochromit, což popírá nynější tezi o jaderné hrozbě.
Německá politická scéna přitom v této otázce není zcela jednotná, alespoň co se týče tónu vyjádření. Kancléř Friedrich Merz se v počátcích konfliktu držel linie Washingtonu, ale postupem času svůj postoj začal korigovat. Merz se nyní soustředí spíše na praktické dopady války, jako jsou rostoucí náklady na energie a riziko vyvolání masivní migrační vlny, což by mohlo destabilizovat Evropu.
Zatímco Steinmeier mluví o principech a právu, kancléř Merz volí opatrnější diplomatický jazyk. Opakovaně sice potvrzuje sdílený cíl, aby Írán v budoucnu nepředstavoval hrozbu, ale zároveň jasně deklaroval, že Německo do této války přímo nevstoupí. Jeho vyjádření jsou ve srovnání s prezidentovými mnohem rezervovanější, což odráží snahu udržet křehkou rovnováhu ve vztazích s USA.
Naději na obrat v krvavém konfliktu vidí německý ministr zahraničí Johann Wadephul v nedávných aktivitách Donalda Trumpa. Ten oznámil, že odkládá plánované údery na íránské elektrárny po údajně „velmi produktivních“ rozhovorech s Teheránem o úplném ukončení nepřátelství. Přestože Írán jakákoli přímá jednání popírá, Wadephul věří, že se na diplomatickém poli začíná něco dít, což je v době hrozící eskalace dobrá zpráva.
Ministr zahraničí se domnívá, že Trumpovy výroky o jednání jsou pravdivé, protože by jinak k odkladu útoků na kritickou infrastrukturu nepřistoupil. Podle něj jde sice o velmi křehký začátek, ale přesto o posun, který by mělo mezinárodní společenství podpořit. Do snah o zmírnění napětí mezi Washingtonem a Teheránem jsou podle dostupných informací aktivně zapojeny i země jako Pákistán, Turecko a Egypt.
Současná situace tak staví Německo do složité pozice. Na jedné straně stojí morální a právní apel prezidenta Steinmeiera, na druhé pragmatická diplomacie kancléře Merze a opatrný optimismus ministra Wadephula.
Oslavy Dne vítězství v Rusku, které tradičně slouží jako výkladní skříň vojenské síly Kremlu, se letos proměňují v symbol rostoucích problémů Vladimira Putina. Podle aktuálních informací budou letošní oslavy 9. května nejzvláštnější za celou dobu jeho vlády. Namísto velkolepé přehlídky moderní techniky se Moskva připravuje na paralyzované město a bezpečnostní opatření, která připomínají spíše stav obležení.
Administrativa Donalda Trumpa oznámila úspěšné zajištění a odvoz zásob vysoce obohaceného uranu, ovšem nikoliv z Íránu, jak se původně očekávalo, nýbrž z Venezuely. Americké ministerstvo energetiky v pátek uvedlo, že díky „rozhodnému vedení prezidenta Trumpa“ bylo z výzkumného reaktoru nedaleko Caracasu odstraněno 13,5 kilogramu této nebezpečné látky.
Evakuace výletní lodi MV Hondius, na jejíž palubě se rozšířila nebezpečná nákaza hantavirem, čelí dramatickému závodu s časem. Úřady na Kanárských ostrovech v pátek varovaly, že celá operace musí proběhnout během extrémně krátkého okna v neděli dopoledne. Pokud se nepodaří cestující evakuovat do 24 hodin od připlutí plavidla k Tenerife, hrozí kvůli zhoršujícímu se počasí průtahy v řádu dnů až týdnů.
Britská politická scéna prochází zásadním posunem, který zcela překresluje mapu moci ve Spojeném království. Podle aktuálních prognóz stanice BBC i výsledků z jednotlivých regionů utrpěla Labouristická strana ve volbách do místních samospráv drtivou porážku, zatímco nacionalistické síly ve Walesu a Skotsku, spolu s hnutím Reform UK v Anglii, slaví historické úspěchy.
Světová zdravotnická organizace (WHO) a národní zdravotní úřady pozorně sledují výskyt hantaviru na výletní lodi MV Hondius, která před měsícem vyplula z Argentiny. Situace si dosud vyžádala tři oběti a čtyři další osoby musely být ze lodi evakuovány k hospitalizaci. Navzdory tragickým úmrtím však odborníci uklidňují veřejnost, že riziko plošného šíření zůstává velmi nízké.
Zatímco domácnosti po celém světě pociťují drtivé dopady konfliktu mezi USA, Izraelem a Íránem, skupina nadnárodních korporací hlásí rekordní zisky. Nejistota na trzích a efektivní uzavření Hormuzského průlivu sice zvyšují životní náklady běžných rodin, pro určité sektory však válečný stav představuje nevídanou obchodní příležitost.
Zatímco na Ukrajině zuří válka, jedna z nejdůležitějších bitev o národní identitu a budoucí vliv se odehrává v mrazivé pustině Antarktidy. Výzkumná stanice Vernadskyj, zářící svou mátově zelenou barvou na pozadí ledovců, se stala nepravděpodobným pilířem ukrajinské státnosti. Tým čtrnácti vědců zde udržuje ukrajinskou vlajku navzdory tisícům kilometrů, které je dělí od domova pod palbou.
Snaha prezidenta Donalda Trumpa o zavedení plošných desetiprocentních cel narazila u federálního soudu. Senát amerického soudu pro mezinárodní obchod ve čtvrtek rozhodl, že tato cla jsou nezákonná, což představuje již druhý zásadní úder pro prezidentovu stěžejní hospodářskou politiku v tomto roce.
Světové zdravotnické úřady zahájily rozsáhlou operaci s cílem vypátrat desítky cestujících, kteří opustili výletní loď MV Hondius ještě předtím, než byla potvrzena smrtící nákaza hantavirem. Ukázalo se, že 24. dubna, po prvním úmrtí na palubě, vystoupilo na britském území Svatá Helena nejméně 29 pasažérů dvanácti různých národností. V té době však byly zdravotní komplikace mylně připisovány přirozeným příčinám.
Americký prezident Donald Trump čelí rostoucí kritice za to, že se mu v konfliktu s Íránem nedaří dosahovat cílů, které si na začátku války předsevzal. Navzdory čtvrteční přestřelce v Hormuzském průlivu sice prezident nadále mluví o trvajícím příměří a blízké dohodě, analytici pro CNN však upozorňují, že jeho současné požadavky jsou jen zlomkem toho, co prosazoval před dvěma měsíci. Trumpova snaha o rychlé ukončení bojů je podle odborníků motivována především propadem jeho volebních preferencí na historická minima.
Prezident Donald Trump se v pátém měsíci roku 2026 nachází v pozici historicky nejméně populární hlavy státu, a to i ve srovnání s krizovými momenty svého prvního funkčního období. Podle aktuálního průměru průzkumů CNN (Poll of Polls) klesla jeho podpora na pouhých 35 %. Tímto výsledkem se Trump dostává do nelichotivé společnosti George W. Bushe, který byl dosud jediným prezidentem od dob Jimmyho Cartera, jenž se dlouhodobě pohyboval v takto nízkých číslech.
Poslední hodiny zbývají do druhého z dvojice květnových prodloužených víkendů. Zítra někde maximální teploty jen sotva překročí 10 stupňů, ale dobrou zprávou je, že se očekává postupné oteplování. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).