Německý prezident Frank-Walter Steinmeier se postaral o rozruch neobvykle upřímnými a tvrdými komentáři na adresu současného konfliktu na Blízkém východě. Během akce k 75. výročí založení německého ministerstva zahraničí označil válku vedenou Spojenými státy a Izraelem proti Íránu za jednoznačné porušení mezinárodního práva. Podle hlavy státu tato mocenská politika vážně poškozuje globální důvěru v americké kroky.
Steinmeier, který v minulosti sám zastával post ministra zahraničí, zdůraznil, že vzniklá trhlina v mezinárodních vztazích je příliš hluboká. Důvěra v americkou politiku se podle něj vytrácí nejen u tradičních spojenců, ale v celosvětovém měřítku. Prezident varoval, že německá zahraniční politika nemůže být přesvědčivá, pokud se bude bát nazývat věci pravými jmény a otevřeně neoznačí protiprávní jednání za protiprávní.
Kritika směřovala zejména k samotnému odůvodnění válečného tažení. Spojené státy na začátku konfliktu formálně uplatnily článek 51 Charty OSN, který hovoří o právu na sebeobranu. Washington tehdy argumentoval, že íránský raketový arzenál a jaderné ambice představují přímou a bezprostřední hrozbu pro americké síly v regionu. Steinmeier však tyto argumenty zpochybnil s tím, že ospravedlnění útoku údajnou hrozbou útoku na USA neobstojí.
V tomto názoru s německým prezidentem souzní i řada právních expertů. Ti se shodují, že válka zahájená 28. února postrádala důkazy o skutečně hrozícím íránském útoku, což je pro legální uplatnění sebeobrany klíčové. Ironií osudu se proti americkému postupu obracejí i loňská prohlášení samotného Donalda Trumpa, který tehdy tvrdil, že se mu podařilo íránský jaderný program zcela ochromit, což popírá nynější tezi o jaderné hrozbě.
Německá politická scéna přitom v této otázce není zcela jednotná, alespoň co se týče tónu vyjádření. Kancléř Friedrich Merz se v počátcích konfliktu držel linie Washingtonu, ale postupem času svůj postoj začal korigovat. Merz se nyní soustředí spíše na praktické dopady války, jako jsou rostoucí náklady na energie a riziko vyvolání masivní migrační vlny, což by mohlo destabilizovat Evropu.
Zatímco Steinmeier mluví o principech a právu, kancléř Merz volí opatrnější diplomatický jazyk. Opakovaně sice potvrzuje sdílený cíl, aby Írán v budoucnu nepředstavoval hrozbu, ale zároveň jasně deklaroval, že Německo do této války přímo nevstoupí. Jeho vyjádření jsou ve srovnání s prezidentovými mnohem rezervovanější, což odráží snahu udržet křehkou rovnováhu ve vztazích s USA.
Naději na obrat v krvavém konfliktu vidí německý ministr zahraničí Johann Wadephul v nedávných aktivitách Donalda Trumpa. Ten oznámil, že odkládá plánované údery na íránské elektrárny po údajně „velmi produktivních“ rozhovorech s Teheránem o úplném ukončení nepřátelství. Přestože Írán jakákoli přímá jednání popírá, Wadephul věří, že se na diplomatickém poli začíná něco dít, což je v době hrozící eskalace dobrá zpráva.
Ministr zahraničí se domnívá, že Trumpovy výroky o jednání jsou pravdivé, protože by jinak k odkladu útoků na kritickou infrastrukturu nepřistoupil. Podle něj jde sice o velmi křehký začátek, ale přesto o posun, který by mělo mezinárodní společenství podpořit. Do snah o zmírnění napětí mezi Washingtonem a Teheránem jsou podle dostupných informací aktivně zapojeny i země jako Pákistán, Turecko a Egypt.
Současná situace tak staví Německo do složité pozice. Na jedné straně stojí morální a právní apel prezidenta Steinmeiera, na druhé pragmatická diplomacie kancléře Merze a opatrný optimismus ministra Wadephula.
Izraelský ministr obrany Israel Katz v úterý oznámil, že izraelská armáda přebírá kontrolu nad rozsáhlým územím v jižním Libanonu. Cílem této operace je vytvořit nárazníkovou bezpečnostní zónu, která má sahat až k řece Litání, tedy přibližně 30 kilometrů od izraelských hranic. Podle Katze je tento krok nezbytný k zajištění bezpečnosti obyvatel severního Izraele před útoky hnutí Hizballáh.
Německý prezident Frank-Walter Steinmeier se postaral o rozruch neobvykle upřímnými a tvrdými komentáři na adresu současného konfliktu na Blízkém východě. Během akce k 75. výročí založení německého ministerstva zahraničí označil válku vedenou Spojenými státy a Izraelem proti Íránu za jednoznačné porušení mezinárodního práva. Podle hlavy státu tato mocenská politika vážně poškozuje globální důvěru v americké kroky.
Bílý dům označil plány na rozhovory s Íránem za „proměnlivé“, čímž reaguje na rozporuplné informace přicházející z obou stran. Zatímco íránští představitelé oficiálně popírají, že by s USA navázali jakýkoli přímý kontakt, íránské ministerstvo zahraničí pro CBS potvrdilo, že Teherán již obdržel určité „body z USA“ prostřednictvím prostředníků. Tyto vzkazy by mohly sloužit jako předzvěst budoucích jednání, ačkoliv k jejich zahájení vede ještě dlouhá cesta.
Ruská armáda spustila na východní Ukrajině rozsáhlou jarní ofenzívu, do níž nasadila desítky tanků a obrněných vozidel. Podle informací CNN a vojenských analytiků tyto útoky nabírají na intenzitě v době, kdy ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjadřuje hluboké obavy. Obává se především toho, jakým způsobem ovlivní situaci v jeho zemi eskalující konflikt na Blízkém východě.
Izolace byla pro Afghánistán v drsném prostředí Hindúkuše po staletí strategií přežití, na počátku roku 2026 se však pro Tálibán stala pastí. Země se ocitla v sevření dvou prchlivých front, které prakticky paralyzovaly její hlavní obchodní trasy. Zatímco na východě vyústily dlouhodobé spory s Pákistánem v otevřenou válku, na západě udělal konflikt mezi Íránem, Izraelem a USA z alternativních cest vysoce rizikovou bojovou zónu.
Evropská komise obdržela oficiální stížnost na mezinárodní fotbalovou federaci FIFA kvůli systému prodeje vstupenek na nadcházející mistrovství světa 2026. Spotřebitelská organizace Euroconsumers a sdružení Football Supporters Europe obviňují federaci ze zneužívání monopolního postavení. Podle nich FIFA nastavila nepřiměřeně vysoké ceny a využívá neférové podmínky, které běžným fanouškům znemožňují účast na tomto sportovním svátku.
Přestože se objevují pochybnosti o možnosti přímých jednání, podle vyjádření evropského představitele pro The Guardian fungují jako prostředníci Egypt, Pákistán a státy Perského zálivu, které si mezi znepřátelenými stranami předávají vzkazy. K situaci se v úterý vyjádřila také předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen, která v Austrálii prohlásila, že nastal čas pro diplomacii. Podle ní je globální energetická situace nyní kritická, což pociťují podniky i celá společnost skrze vysoké ceny ropy a plynu.
Generální tajemník NATO Mark Rutte vyjádřil plnou podporu vojenské kampani prezidenta Donalda Trumpa proti Íránu a očekává sjednocení všech členských států Aliance v podpoře amerického postupu. Pokusy Trumpa zapojit spojence z NATO do řešení kritické situace v Hormuzském průlivu ale narazily na hlubokou nedůvěru a diplomatický odpor.
Válka dronů dorazila už i na území Spojených států a nedávné události na základně Barksdale v Louisianě odhalily kritické trhliny v národní obraně. Zatímco pozornost světa se upírá k probíhajícímu konfliktu na Blízkém východě, nad strategicky významnou základnou se mezi 9. a 15. březnem opakovaně pohybovaly roje neidentifikovaných bezpilotních letounů. Armáda ani ministerstvo vnitra přitom nedokázaly na tyto narušitele nijak efektivně reagovat.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v pondělí oznámil, že hovořil s americkým prezidentem Donaldem Trumpem o aktuálním vývoji konfliktu s Íránem. Podle Netanjahua vidí šéf Bílého domu reálnou příležitost k uzavření dohody, která by mohla ukončit válečný stav. Trump se domnívá, že je možné využít rozsáhlých vojenských úspěchů, kterých dosáhly izraelské obranné síly (IDF) i americká armáda, k prosazení strategických cílů u jednacího stolu.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že Spojené státy vedou intenzivní rozhovory s „vysoce postavenou osobou“ v rámci íránského režimu. Cílem těchto vyjednávání je ukončení probíhajícího válečného konfliktu. Trump zdůraznil, že obě strany mají velký zájem na dosažení dohody a že diskuse již pokročily k několika zásadním bodům shody.
Země v roce 2025 dosáhla rekordních úrovní zachyceného tepla a OSN v pondělí varovala, že následky tohoto oteplování budou přetrvávat po tisíce let. Světová meteorologická organizace (WMO) ve své výroční zprávě potvrdila, že všech jedenáct nejteplejších let v historii měření nastalo v období mezi roky 2015 a 2025. Loňský rok se zařadil na druhou až třetí příčku nejteplejších let s průměrnou teplotou o 1,43 stupně Celsia vyšší, než byl průměr v letech 1850 až 1900.