Německý prezident Frank-Walter Steinmeier se postaral o rozruch neobvykle upřímnými a tvrdými komentáři na adresu současného konfliktu na Blízkém východě. Během akce k 75. výročí založení německého ministerstva zahraničí označil válku vedenou Spojenými státy a Izraelem proti Íránu za jednoznačné porušení mezinárodního práva. Podle hlavy státu tato mocenská politika vážně poškozuje globální důvěru v americké kroky.
Steinmeier, který v minulosti sám zastával post ministra zahraničí, zdůraznil, že vzniklá trhlina v mezinárodních vztazích je příliš hluboká. Důvěra v americkou politiku se podle něj vytrácí nejen u tradičních spojenců, ale v celosvětovém měřítku. Prezident varoval, že německá zahraniční politika nemůže být přesvědčivá, pokud se bude bát nazývat věci pravými jmény a otevřeně neoznačí protiprávní jednání za protiprávní.
Kritika směřovala zejména k samotnému odůvodnění válečného tažení. Spojené státy na začátku konfliktu formálně uplatnily článek 51 Charty OSN, který hovoří o právu na sebeobranu. Washington tehdy argumentoval, že íránský raketový arzenál a jaderné ambice představují přímou a bezprostřední hrozbu pro americké síly v regionu. Steinmeier však tyto argumenty zpochybnil s tím, že ospravedlnění útoku údajnou hrozbou útoku na USA neobstojí.
V tomto názoru s německým prezidentem souzní i řada právních expertů. Ti se shodují, že válka zahájená 28. února postrádala důkazy o skutečně hrozícím íránském útoku, což je pro legální uplatnění sebeobrany klíčové. Ironií osudu se proti americkému postupu obracejí i loňská prohlášení samotného Donalda Trumpa, který tehdy tvrdil, že se mu podařilo íránský jaderný program zcela ochromit, což popírá nynější tezi o jaderné hrozbě.
Německá politická scéna přitom v této otázce není zcela jednotná, alespoň co se týče tónu vyjádření. Kancléř Friedrich Merz se v počátcích konfliktu držel linie Washingtonu, ale postupem času svůj postoj začal korigovat. Merz se nyní soustředí spíše na praktické dopady války, jako jsou rostoucí náklady na energie a riziko vyvolání masivní migrační vlny, což by mohlo destabilizovat Evropu.
Zatímco Steinmeier mluví o principech a právu, kancléř Merz volí opatrnější diplomatický jazyk. Opakovaně sice potvrzuje sdílený cíl, aby Írán v budoucnu nepředstavoval hrozbu, ale zároveň jasně deklaroval, že Německo do této války přímo nevstoupí. Jeho vyjádření jsou ve srovnání s prezidentovými mnohem rezervovanější, což odráží snahu udržet křehkou rovnováhu ve vztazích s USA.
Naději na obrat v krvavém konfliktu vidí německý ministr zahraničí Johann Wadephul v nedávných aktivitách Donalda Trumpa. Ten oznámil, že odkládá plánované údery na íránské elektrárny po údajně „velmi produktivních“ rozhovorech s Teheránem o úplném ukončení nepřátelství. Přestože Írán jakákoli přímá jednání popírá, Wadephul věří, že se na diplomatickém poli začíná něco dít, což je v době hrozící eskalace dobrá zpráva.
Ministr zahraničí se domnívá, že Trumpovy výroky o jednání jsou pravdivé, protože by jinak k odkladu útoků na kritickou infrastrukturu nepřistoupil. Podle něj jde sice o velmi křehký začátek, ale přesto o posun, který by mělo mezinárodní společenství podpořit. Do snah o zmírnění napětí mezi Washingtonem a Teheránem jsou podle dostupných informací aktivně zapojeny i země jako Pákistán, Turecko a Egypt.
Současná situace tak staví Německo do složité pozice. Na jedné straně stojí morální a právní apel prezidenta Steinmeiera, na druhé pragmatická diplomacie kancléře Merze a opatrný optimismus ministra Wadephula.
Důchodci už nějaký pátek vědí, že se jim opět zvýší měsíční výplaty. Bonusem nad rámec řádné valorizace bude jednorázový příspěvek ve výši 2000 korun, na kterém se dohodla současná vládní koalice.
Fakultní nemocnice Plzeň jako první na světě využívá unikátní kombinaci radiofarmaka ⁶⁸Ga-Trivehexin a vyšetření PET/MRI, která umožňuje přesněji zobrazit nádor a odlišit jej od okolního zánětu. Průlom v diagnostice může zásadně pomoci zejména pacientům s rakovinou slinivky břišní, u nichž je přesné určení rozsahu nádoru klíčové pro volbu léčby. Významný přínos může mít také pro pacienty s nádory plic, hlavy a krku.
Americkým šoubyznysem otřásla v týdnu velmi smutná zpráva. Ve věku pouhých 34 let zemřel herec RJ Mitte, jehož nejvíce proslavila role v populárním televizním seriálu Perníkový táta (Breaking Bad).
Mimořádné sucho je v Česku nadále velkým tématem. V týdnu proběhlo další jednání Národní koalice pro boj se suchem. Řešila se aktuální hydrologická situace, stav připravovaných opatření a další kroky, které mají posílit dlouhodobou ochranu vodních zdrojů a zvýšit odolnost země vůči dopadům sucha.
Americký prezident Donald Trump po dohodě o dodávkách ruské nafty učinil další rozhodnutí, za které mu na Ukrajině budou spílat. Zablokoval totiž některé z nových protiruských sankcí, které nedávno schválil Kongres kvůli pokračování války na Ukrajině. Informovala o tom britská stanice BBC.
Andrej Babiš se letos opakovaně zlobil na Českou národní banku, že Čechům zdražuje hypotéky. Sklidil za to kritiku, ba posměch. Krátkodobá úroková sazba, kterou stanovuje ČNB, přece není to samé, co sazby několikaleté, klíčové pro nacenění hypotečních fixací.
Přestože podzimní počasí teprve začíná naplno působit, na vrcholcích českých hor již napadl první sníh. Podle informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) se navíc i přes zatím ne zcela optimální podmínky pomalu rozbíhá lyžařská sezóna na alpských ledovcích.
Premiér Andrej Babiš (ANO) zúčastnil v Bruselu zasedání Evropské rady. Lídři evropských zemí jednali o cenách energií, příštím víceletém finančním rámci EU pro období 2028–2034, migraci, obchodních vztazích s Čínou či situaci na Ukrajině. ČR společně s dalšími státy prosadila do závěrů jednání Rady úkol pro Evropskou komisi, aby znovu vyhodnotila dopady systému emisních povolenek ETS2 a předložila opatření k řešení vysokých cen energií.
Prezident Petr Pavel v pátek vystavil účet za ostře sledovanou dovolenou v Maroku, ze které se musel na otočku vracet do Česka k volbám, ačkoliv je původně chtěl vynechat. Pavel zdůraznil, že veškeré náklady uhradil ze svého. Politikům zároveň vzkázal, že odmítá zásahy do soukromí.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová prohlásila na tiskové konferenci po skončení summitu Evropské unie v Bruselu, že podpora Ukrajiny ze strany unie je nyní důležitější než kdy dříve. Zdůraznila, že blok dělá maximum, ale finanční potřeby napadené země budou s pokračujícím válečným konfliktem neustále narůstat. Evropská unie a její členské státy se v současnosti podílejí na osmdesáti procentech externí pomoci Ukrajině a unijní představitelé budou i nadále stát v čele těchto snah.
Úspěšná ukrajinská protiofenzíva známá pod krycím názvem Operace Vivaldi přinesla na východní frontě v regionu Donbasu výrazný strategický obrat. Ukrajinským jednotkám se podle BBC v posledních měsících podařilo osvobodit přibližně 277 čtverečních kilometrů území severně od města Lyman. Tato rozsáhlá operace úspěšně zastavila hrozící ruský pokus o obklíčení zbývajících měst pod ukrajinskou kontrolou.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v reakci na ostrou kritiku ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa prohlásil, že hájí výhradně zájmy své země, která má právo se bránit. Reagoval tak na Trumpova slova, která označila obnovené ukrajinské útoky na ruské ropné rafinérie za ostudu. Napětí mezi Washingtonem a Kyjevem se v poslední době výrazně vyostřilo.