Německý prezident Frank-Walter Steinmeier se postaral o rozruch neobvykle upřímnými a tvrdými komentáři na adresu současného konfliktu na Blízkém východě. Během akce k 75. výročí založení německého ministerstva zahraničí označil válku vedenou Spojenými státy a Izraelem proti Íránu za jednoznačné porušení mezinárodního práva. Podle hlavy státu tato mocenská politika vážně poškozuje globální důvěru v americké kroky.
Steinmeier, který v minulosti sám zastával post ministra zahraničí, zdůraznil, že vzniklá trhlina v mezinárodních vztazích je příliš hluboká. Důvěra v americkou politiku se podle něj vytrácí nejen u tradičních spojenců, ale v celosvětovém měřítku. Prezident varoval, že německá zahraniční politika nemůže být přesvědčivá, pokud se bude bát nazývat věci pravými jmény a otevřeně neoznačí protiprávní jednání za protiprávní.
Kritika směřovala zejména k samotnému odůvodnění válečného tažení. Spojené státy na začátku konfliktu formálně uplatnily článek 51 Charty OSN, který hovoří o právu na sebeobranu. Washington tehdy argumentoval, že íránský raketový arzenál a jaderné ambice představují přímou a bezprostřední hrozbu pro americké síly v regionu. Steinmeier však tyto argumenty zpochybnil s tím, že ospravedlnění útoku údajnou hrozbou útoku na USA neobstojí.
V tomto názoru s německým prezidentem souzní i řada právních expertů. Ti se shodují, že válka zahájená 28. února postrádala důkazy o skutečně hrozícím íránském útoku, což je pro legální uplatnění sebeobrany klíčové. Ironií osudu se proti americkému postupu obracejí i loňská prohlášení samotného Donalda Trumpa, který tehdy tvrdil, že se mu podařilo íránský jaderný program zcela ochromit, což popírá nynější tezi o jaderné hrozbě.
Německá politická scéna přitom v této otázce není zcela jednotná, alespoň co se týče tónu vyjádření. Kancléř Friedrich Merz se v počátcích konfliktu držel linie Washingtonu, ale postupem času svůj postoj začal korigovat. Merz se nyní soustředí spíše na praktické dopady války, jako jsou rostoucí náklady na energie a riziko vyvolání masivní migrační vlny, což by mohlo destabilizovat Evropu.
Zatímco Steinmeier mluví o principech a právu, kancléř Merz volí opatrnější diplomatický jazyk. Opakovaně sice potvrzuje sdílený cíl, aby Írán v budoucnu nepředstavoval hrozbu, ale zároveň jasně deklaroval, že Německo do této války přímo nevstoupí. Jeho vyjádření jsou ve srovnání s prezidentovými mnohem rezervovanější, což odráží snahu udržet křehkou rovnováhu ve vztazích s USA.
Naději na obrat v krvavém konfliktu vidí německý ministr zahraničí Johann Wadephul v nedávných aktivitách Donalda Trumpa. Ten oznámil, že odkládá plánované údery na íránské elektrárny po údajně „velmi produktivních“ rozhovorech s Teheránem o úplném ukončení nepřátelství. Přestože Írán jakákoli přímá jednání popírá, Wadephul věří, že se na diplomatickém poli začíná něco dít, což je v době hrozící eskalace dobrá zpráva.
Ministr zahraničí se domnívá, že Trumpovy výroky o jednání jsou pravdivé, protože by jinak k odkladu útoků na kritickou infrastrukturu nepřistoupil. Podle něj jde sice o velmi křehký začátek, ale přesto o posun, který by mělo mezinárodní společenství podpořit. Do snah o zmírnění napětí mezi Washingtonem a Teheránem jsou podle dostupných informací aktivně zapojeny i země jako Pákistán, Turecko a Egypt.
Současná situace tak staví Německo do složité pozice. Na jedné straně stojí morální a právní apel prezidenta Steinmeiera, na druhé pragmatická diplomacie kancléře Merze a opatrný optimismus ministra Wadephula.
Největší kryptoměnová burza Binance tvrdí, že se jí už podařilo pokrýt většinu ztrát z útoku, z něhož jsou podezřelí hackeři napojení na severokorejský režim. Do vyšetřování jsou zapojeny i americké státní složky.
Slovensko se nachází na prahu velké politické krize. Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) alespoň pro tuto chvíli přišel o vládní většinu. Koaliční strany měly nejmenší možnou převahu v parlamentu, ale v úterý přišly o jednoho poslance, který se rozhodl přestoupit jinam. Co bude následovat?
Španělským profesionálním fotbalem otřásla neuvěřitelná tragédie. Útočník Jesús de Miguel v úterý zemřel na následky bezohledného faulu při pondělním utkání druhé ligy mezi jeho Tenerife a Andorrou.
Republikánská strana amerického prezidenta Donalda Trumpa utrpěla v kongresových volbách nečekaně těžkou porážku, která je v hodnoceních označována za jednu z největších proher za poslední desítky let. Zatímco republikáni doufali, že se jim podaří udržet alespoň kontrolu nad Senátem, výsledky ukázaly na masivní vlnu nespokojenosti voličů s dosavadním směřováním vládní politiky.
Výsledky nedávných amerických kongresových voleb vyvolaly v Kanadě vlnu naděje na zmírnění sporných celních opatření, která administrativou prezidenta Donalda Trumpa dopadají na vzájemný obohacující obchod. Demokratický úspěch ve volbách, který vnímají představitelé kanadské politické scény jako jasné odmítnutí dosavadní obchodní politiky Bílého domu, přinesl novou dynamiku do debat o budoucím směřování ekonomických vztahů.
Francouzská národní krevní služba oznámila, že neznámí hackeři pronikli do řídicích systémů a nebezpečně zvýšili teploty ve třech chladicích skladech uchovávajících zásadní krevní produkty. Tento incident, který se odehrál v noci na pondělí, představuje další eskalaci probíhající vlny kybernetických útoků na chladicí zařízení a mrazicí boxy napříč celou Evropou.
Britská vláda se oficiálně omluvila ukrajinským dětským uprchlíkům, kterým učitelé v anglických školách doporučovali studium ruštiny v době, kdy v zemi chyběla odpovídající zkouška v ukrajinském jazyce. Oznámení doprovodilo představení vládního financování zcela nové zkoušky GCSE z ukrajinštiny, kterou v západním Londýně představila ministryně školství Georgia Gouldová.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro stanici CNN Türk prohlásil, že je připraven setkat se s ruským vůdcem Vladimirem Putinem v Turecku, aby s ním jednal o příměří a ukončení války. Vyjádřil naději, že by uspořádání těchto přímých rozhovorů mohl pomoci zprostředkovat turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan. Přímá jednání na prezidentské úrovni označil za nezbytný krok poté, co dosavadní kontakty mezi oběma stranami nedokázaly konflikt ukončit.
Izraelská volební komise oficiálně potvrdila konečné výsledky nedávných parlamentních voleb, které připravily krajně pravicovou koalici premiéra Benjamina Netanjahua o vládní většinu. Komise současně odmítla obvinění z rozsáhlých podvodů a zahraničního vměšování, která šířil úřadující předseda vlády. Tyto výsledky otevírají cestu k sestavení nové vládní koalice pod vedením opozice.
Zahraniční spojenci Spojených států vyjadřují naději, že se po výsledcích nedávných kongresových voleb dočkají určité regulace administrativy prezidenta Donalda Trumpa. Demokratičtí kandidáti dokázali v celostátním měřítku ovládnout Kongres, což vnímají představitelé mnoha zemí jako zásadní odmítnutí dosavadního směřování vládní politiky. Tento politický obrat by mohl podle diplomatů zmírnit tlak spojený s dosavadními kroky Washingtonu v oblasti mezinárodních vztahů.
Demokraté dosáhli v letošních kongresových volbách zásadního triumfu, když podle konečných projekcí ovládli Senát i Sněmovnu reprezentantů. Získali tak plnou kontrolu nad americkým Kongresem po zbytek druhého funkčního období prezidenta Donalda Trumpa. Tyto výsledky přinesly opoziční straně řadu důvodů k oslavám a pro republikány znamenaly hluboké zklamání. Volby se tak zapsaly do historie jako jeden z nejvýraznějších politických otřesů posledních let.
Demokraté dosáhli v letošních amerických kongresových volbách historického triumfu a převzali kontrolu nad oběma komorami Kongresu. Rozsáhlá porážka republikánů je politickými analytiky vnímána jako ostré odmítnutí dvouletého působení prezidenta Donalda Trumpa v Bílém domě. Podle nově zveřejněných analýz BBC vedlo k tomuto politickému obratu hned několik klíčových faktorů včetně ekonomických potíží a zahraničních konfliktů.