Německý kancléř Friedrich Merz čelí rostoucímu odporu, tentokrát však z řad své vlastní konzervativní frakce. Skupina 18 mladých poslanců v Merzově konzervativním bloku (CDU/CSU) hrozí zablokováním vládního návrhu penzijní reformy. Tvrdí, že slibované dávky nejsou udržitelné a nelze je „ospravedlnit mladší generaci“.
Tato vzpoura se stala testem Merzovy autority a stability jeho relativně slabé vlády, která je koalicí jeho konzervativního bloku a středolevé Sociálnědemokratické strany (SPD). Merzova koalice má ve Spolkovém sněmu (Bundestagu) pouze těsnou většinu 12 křesel, což je jedna z nejužších v poválečné německé historii. Tato křehká většina činí vládu zranitelnou i při mírném rozkolu uvnitř řad.
Během víkendové konference Merz odmítl kritiku mladých konzervativců, kteří považují plánované penzijní dávky za příliš velkorysé. „Opravdu si někdo myslí, že můžeme vyhrát závod v tom, kdo nabídne nejnižší úroveň důchodů?“ řekl Merz. „To nemůžete myslet vážně!“ Kancléř čelil sérii ostrých dotazů, přičemž mnozí měli pocit, že nebere jejich argumenty dostatečně vážně. „Můžete to osobně skloubit se svou důvěryhodností?“ zeptal se například Laurenz Kiefer, člen mladých konzervativců z Mnichova.
Původně se očekávalo, že koaliční poslanci schválí balíček penzijní reformy na začátku prosince. Tento zákon je součástí série reforem, které se Merz snaží prosadit, aby ukázal, že jeho vláda je schopna provést klíčové strukturální změny potřebné k posílení německé ekonomické konkurenceschopnosti. Nicméně načasování hlasování je nyní kvůli vnitřním bojům zpochybněno. Merz v pondělí v Berlíně vyjádřil naději, že tato diskuse bude uzavřena do konce roku, aby vláda mohla vstoupit do roku 2026 se skutečnou vůlí k reformě.
Merz se ocitl v pasti mezi požadavky mladých konzervativců na přehodnocení balíčku a neústupností jeho koaličního partnera SPD, který odmítá o zákoně znovu jednat. Lars Klingbeil, ministr financí za SPD, řekl jasně: „Aby bylo naprosto jasno: v tomto zákoně nedojde k žádným dalším změnám. Schválíme jej v Bundestagu.“
Důchodový problém je obzvláště citlivý, jelikož generace „baby boomerů“ v Německu odchází do důchodu. Miliony lidí opouštějí pracovní sílu, zatímco do ní vstupuje mnohem méně mladých. Důchody jsou největší jedinou položkou veřejných výdajů v zemi.
Jádrem vnitřní vzpoury je návrh na stabilizaci penzijních dávek po roce 2031. Mladí konzervativci tvrdí, že tento plán jde nad rámec původní koaliční dohody a znamenal by více než 115 miliard eur dodatečných nákladů do roku 2040.
Vnitrostranický spor vedl některé členy Merzovy koalice, včetně ministryně pro rodinu Karin Prienové, k návrhu na odložení hlasování o penzijní reformě. Cílem je vyhnout se trapné a otevřené neshodě, která by mohla vést k rozpadu koalice. Prienová pro německý list Handelsblatt uvedla, že je důležité, aby byly v parlamentu nalezeny spravedlivé řešení pro širokou většinu.
Americká Ústřední správa mořských minerálů (MMA), která spadá pod ministerstvo vnitra, zveřejnila plán na vydražení práv k průzkumu těžby na 28 milionech hektarů mořského dna v blízkosti Mariánského příkopu u pobřeží Severních Marian a Guamu.
Uplynulo pět let od chvíle, kdy se hnutí Tálibán opět chopilo moci v Afghánistánu. Ačkoliv představitelé režimu po svém návratu tvrdili, že se změnili, realita všedního dne ukazuje pokračování tvrdé linie založené na radikálním výkladu islámského práva šaría. Zkušenosti reportérů BBC, kteří získali přístup k vysoce postaveným činitelům, odhalují hluboké restrikce zasahující zejména každodenní život žen, svobodu slova i celkovou kontrolu společnosti.
Téma duševního zdraví matek se v poslední době dostává do popředí veřejného zájmu. Odborníci i samotné ženy podle CNN upozorňují, že diskuse o psychických problémech spojených s těhotenstvím a obdobím po porodu je dlouho opomíjená. Téma vyvolalo zvýšenou pozornost zejména v souvislosti s probíhajícím soudním procesem se zdravotní sestrou Lindsay Clancyovou, která čelí obvinění z uškrcení svých tří dětí během prožívané poporodní psychózy, a také po úmrtí známé herečky Hayden Panettiereové.
V ruském novinářském prostředí se v průběhu uplynulých desetiletí vžil termín „Černý srpen“. Tento pojem označuje sérii dramatických krizí, které zemi pravidelně zasahují právě v závěrečných týdnech léta. Zatímco v západních zemích bývá konec prázdnin obdobím okurkové sezóny, v ruské lidové slovesnosti je spojen s pesimismem a očekáváním nečekaných pohrom. Pohled do nedávné historie dává podle webu CNN těmto obavám za pravdu, neboť koncem srpna v Rusku opakovaně docházelo k událostem zásadního významu.
Americký prezident Donald Trump si nedá říct. Na sociálních sítích opět prohlásil Hormuzský průliv, který je jedním ze zásadních předmětů stále probíhajícího konfliktu mezi USA a Íránem, za americké území.
Vévodkyně Meghan všechny zaskočila už tím, že souhlasila s návratem rodiny, kterou založila s princem Harrym, do Velké Británie. Nyní se spekuluje o dalším překvapivém kroku. Podle nejnovějších informací by se americká herečka měla opět postavit před kameru.
Íránský prezident Masúd Pezeškján se vyslovil pro co nejrychlejší ukončení války s USA. Teherán by se podle jeho slov měl pokusit konflikt uzavřít, dokud vystupuje z pozice síly. Washingtonu dal zároveň najevo, že kapitulace Íránu je nemyslitelná.
Přes léto se jméno Jiřiny Bohdalové nezmiňuje až tak často. Nyní jsme ale dostali fotku jako důkaz, že legendární herečka se má dobře. Dokonce si k sobě zve zajímavé hosty. Tentokrát si několik hodin povídala se známým politikem.
Poslední hodiny zbývají do začátku posledního ryze prázdninového týdne. Do Česka opět dorazí teplý vzduch z jihu, takže teploty v průběhu pracovního týdne porostou, až místy dosáhnou tropických hodnot. Na víkend se pak znovu ochladí.
Ruský prezident Vladimir Putin označil ukrajinský pokus porazit Rusko během 40 dnů prostřednictvím masivních dronových a raketových útoků za riskantní a provokativní krok. Podle Putina skončila tato ukrajinská operace neúspěchem už před více než dvěma týdny.
Eskalace obchodní války mezi Spojenými státy a Kanadou představuje pro Česko zatím hlavně nepřímé riziko, ale zároveň ukazuje, jak rychle se může světový obchodní systém dále drolit. Kanada od 8. září zavede odvetná cla na americké zboží v reakci na nová padesátiprocentní americká cla na zhruba 20 miliard dolarů kanadského vývozu. Ottawa chce odpovědět „dolar za dolar“ a zasáhnout mimo jiné americkou ocel, mléčné výrobky, elektroniku, spotřebiče, zemědělské stroje či papír.
Kim Jo-čong, sestra severokorejského vůdce Kim Čong-una, nemá informace o tom, že by se chystalo jednání mezi jejím bratrem a nejvyšší představitelem Spojených států amerických. Podle amerických médií se setkání snaží iniciovat americký prezident Donald Trump.