Německý kancléř Friedrich Merz čelí rostoucímu odporu, tentokrát však z řad své vlastní konzervativní frakce. Skupina 18 mladých poslanců v Merzově konzervativním bloku (CDU/CSU) hrozí zablokováním vládního návrhu penzijní reformy. Tvrdí, že slibované dávky nejsou udržitelné a nelze je „ospravedlnit mladší generaci“.
Tato vzpoura se stala testem Merzovy autority a stability jeho relativně slabé vlády, která je koalicí jeho konzervativního bloku a středolevé Sociálnědemokratické strany (SPD). Merzova koalice má ve Spolkovém sněmu (Bundestagu) pouze těsnou většinu 12 křesel, což je jedna z nejužších v poválečné německé historii. Tato křehká většina činí vládu zranitelnou i při mírném rozkolu uvnitř řad.
Během víkendové konference Merz odmítl kritiku mladých konzervativců, kteří považují plánované penzijní dávky za příliš velkorysé. „Opravdu si někdo myslí, že můžeme vyhrát závod v tom, kdo nabídne nejnižší úroveň důchodů?“ řekl Merz. „To nemůžete myslet vážně!“ Kancléř čelil sérii ostrých dotazů, přičemž mnozí měli pocit, že nebere jejich argumenty dostatečně vážně. „Můžete to osobně skloubit se svou důvěryhodností?“ zeptal se například Laurenz Kiefer, člen mladých konzervativců z Mnichova.
Původně se očekávalo, že koaliční poslanci schválí balíček penzijní reformy na začátku prosince. Tento zákon je součástí série reforem, které se Merz snaží prosadit, aby ukázal, že jeho vláda je schopna provést klíčové strukturální změny potřebné k posílení německé ekonomické konkurenceschopnosti. Nicméně načasování hlasování je nyní kvůli vnitřním bojům zpochybněno. Merz v pondělí v Berlíně vyjádřil naději, že tato diskuse bude uzavřena do konce roku, aby vláda mohla vstoupit do roku 2026 se skutečnou vůlí k reformě.
Merz se ocitl v pasti mezi požadavky mladých konzervativců na přehodnocení balíčku a neústupností jeho koaličního partnera SPD, který odmítá o zákoně znovu jednat. Lars Klingbeil, ministr financí za SPD, řekl jasně: „Aby bylo naprosto jasno: v tomto zákoně nedojde k žádným dalším změnám. Schválíme jej v Bundestagu.“
Důchodový problém je obzvláště citlivý, jelikož generace „baby boomerů“ v Německu odchází do důchodu. Miliony lidí opouštějí pracovní sílu, zatímco do ní vstupuje mnohem méně mladých. Důchody jsou největší jedinou položkou veřejných výdajů v zemi.
Jádrem vnitřní vzpoury je návrh na stabilizaci penzijních dávek po roce 2031. Mladí konzervativci tvrdí, že tento plán jde nad rámec původní koaliční dohody a znamenal by více než 115 miliard eur dodatečných nákladů do roku 2040.
Vnitrostranický spor vedl některé členy Merzovy koalice, včetně ministryně pro rodinu Karin Prienové, k návrhu na odložení hlasování o penzijní reformě. Cílem je vyhnout se trapné a otevřené neshodě, která by mohla vést k rozpadu koalice. Prienová pro německý list Handelsblatt uvedla, že je důležité, aby byly v parlamentu nalezeny spravedlivé řešení pro širokou většinu.
Herecká legenda Jiřina Bohdalová oslaví 3. května 95. narozeniny. Česká televize při této příležitosti vzdává hold její výjimečné kariéře, která zásadně ovlivnila podobu české televizní i filmové tvorby a stále oslovuje diváky napříč generacemi. Na svých programech a v iVysílání nabídne více než dvě desítky pořadů, které mapují jedinečnou kariéru této herečky.
Nepříjemně nás dnes překvapilo počasí, vždyť i v Praze se objevily sněhové vločky. Dobrou zprávou je, že o víkendu už by zase mělo být lépe. Dočkáme se i sluníčka a nejvyšších teplot přes 15 stupňů, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Donald Trump dlouhodobě neváhá jít do křížku s americkými celebritami. Jednou takovou, se kterou se pravidelně střetává, je George Clooney. Slavný herec v uplynulých dnech označil konkrétní slova prezidenta za válečný zločin. Bílý dům si to každopádně nenechal líbit a ostře reagoval.
Velmi smutná zpráva dnes dorazila do Česka. Na Špicberkách tragicky zahynul uznávaný dobrodruh a polárník Miroslav Jakeš. Bylo mu 75 let. Naposledy o sobě dal vědět již v minulém týdnu, přesto probíhala rozsáhlá pátrací akce. Ta má bohužel smutný konec.
Evropská unie by měla na hlubokou krizi v transatlantických vztazích reagovat vybudováním vlastních vojenských kapacit. V rozhovoru pro server Politico to uvedl evropský komisař pro obranu Andrius Kubilius. Podle něj je vytvoření společné evropské armády cestou, jak posílit bezpečnost kontinentu a zároveň paradoxně pomoci stabilizovat samotné NATO, které v posledních měsících čelí bezprecedentním útokům ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa.
První dáma Melania Trumpová vystoupila ve čtvrtek v Bílém domě s nečekaným a velmi rázným prohlášením. Kategoricky v něm odmítla jakékoli své vazby na usvědčeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina a vyzvala americký Kongres, aby uspořádal slyšení pro oběti jeho sítě obchodující s lidmi. Podle jejích slov musí lživá tvrzení spojující její osobu s Epsteinem „skončit ještě dnes“.
Prezident Donald Trump již podruhé v průběhu roku 2026 hrozí rozbitím Severoatlantické aliance, tentokrát kvůli neochotě evropských spojenců zapojit se do války v Íránu. Tento postoj vyvolává hluboký rozpor mezi Bílým domem a americkou veřejností. Zatímco Trump označuje NATO za „papírového tygra“ a stěžuje si na nedostatek podpory, většina Američanů alianci nadále vnímá jako klíčový pilíř bezpečnosti USA.
V České republice byla dopadena německá pravicová extremistka Marla-Svenja Liebich, která se několik měsíců úspěšně vyhýbala nástupu do vězení. Na základě evropského zatykače ji policisté zadrželi v obci Krásná na východě země, přibližně 100 kilometrů od Prahy. Liebich, dříve známá jako Sven Liebich, má být v nejbližší době vydána do Německa.
Singapur, město proslulé svou závislostí na klimatizaci, čelí kvůli energetické krizi vyvolané válkou v Íránu nelehké zkoušce. Tamní vláda nařídila státním zaměstnancům zvýšit teplotu v kancelářích na minimálně 25 °C. Toto opatření přichází v době, kdy ceny energií prudce rostou v důsledku faktického uzavření Hormuzského průlivu, přes který do regionu proudí klíčové dodávky ropy a plynu.
V rámci vyjednávání o ukončení války s USA a Izraelem přišel Teherán s kontroverzním požadavkem, který šokoval námořní dopravce i světové trhy. Írán navrhuje, aby mu byla oficiálně přiznána kontrola nad Hormuzským průlivem, za jehož proplutí hodlá vybírat mýtné ve výši až 2 miliony dolarů (přibližně 47 milionů korun) za každou nákladní loď. Tyto prostředky chce země využít na obnovu své infrastruktury, kterou zdevastovalo americké a izraelské bombardování.
Evropská unie spustila nový digitální systém hraničních kontrol, který zásadně mění pravidla pro cestující ze zemí mimo EU, včetně turistů z Velké Británie. Takzvaný Systém vstupu/výstupu (EES) vyžaduje při překročení hranic schengenského prostoru registraci otisků prstů a pořízení fotografie obličeje. Tento systém by měl být od pátku plně funkční na všech hraničních přechodech ve 29 zúčastněných zemích, ačkoliv jeho zavádění doprovázejí technické potíže.
Nedávná ostrá slovní přestřelka mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem měla hlubší příčiny, než se na první pohled zdálo. Jádrem sporu byla frustrace Bílého domu z toho, že evropští spojenci odmítli poskytnout Spojeným státům přístup na své vojenské základny pro útoky proti Íránu. Trump během několikahodinového jednání za zavřenými dveřmi opakovaně zdůrazňoval pocit zrady ze strany zemí jako Francie nebo Španělsko, které navíc zakázaly americkým letounům využívat svůj vzdušný prostor.