Německý kancléř Friedrich Merz čelí rostoucímu odporu, tentokrát však z řad své vlastní konzervativní frakce. Skupina 18 mladých poslanců v Merzově konzervativním bloku (CDU/CSU) hrozí zablokováním vládního návrhu penzijní reformy. Tvrdí, že slibované dávky nejsou udržitelné a nelze je „ospravedlnit mladší generaci“.
Tato vzpoura se stala testem Merzovy autority a stability jeho relativně slabé vlády, která je koalicí jeho konzervativního bloku a středolevé Sociálnědemokratické strany (SPD). Merzova koalice má ve Spolkovém sněmu (Bundestagu) pouze těsnou většinu 12 křesel, což je jedna z nejužších v poválečné německé historii. Tato křehká většina činí vládu zranitelnou i při mírném rozkolu uvnitř řad.
Během víkendové konference Merz odmítl kritiku mladých konzervativců, kteří považují plánované penzijní dávky za příliš velkorysé. „Opravdu si někdo myslí, že můžeme vyhrát závod v tom, kdo nabídne nejnižší úroveň důchodů?“ řekl Merz. „To nemůžete myslet vážně!“ Kancléř čelil sérii ostrých dotazů, přičemž mnozí měli pocit, že nebere jejich argumenty dostatečně vážně. „Můžete to osobně skloubit se svou důvěryhodností?“ zeptal se například Laurenz Kiefer, člen mladých konzervativců z Mnichova.
Původně se očekávalo, že koaliční poslanci schválí balíček penzijní reformy na začátku prosince. Tento zákon je součástí série reforem, které se Merz snaží prosadit, aby ukázal, že jeho vláda je schopna provést klíčové strukturální změny potřebné k posílení německé ekonomické konkurenceschopnosti. Nicméně načasování hlasování je nyní kvůli vnitřním bojům zpochybněno. Merz v pondělí v Berlíně vyjádřil naději, že tato diskuse bude uzavřena do konce roku, aby vláda mohla vstoupit do roku 2026 se skutečnou vůlí k reformě.
Merz se ocitl v pasti mezi požadavky mladých konzervativců na přehodnocení balíčku a neústupností jeho koaličního partnera SPD, který odmítá o zákoně znovu jednat. Lars Klingbeil, ministr financí za SPD, řekl jasně: „Aby bylo naprosto jasno: v tomto zákoně nedojde k žádným dalším změnám. Schválíme jej v Bundestagu.“
Důchodový problém je obzvláště citlivý, jelikož generace „baby boomerů“ v Německu odchází do důchodu. Miliony lidí opouštějí pracovní sílu, zatímco do ní vstupuje mnohem méně mladých. Důchody jsou největší jedinou položkou veřejných výdajů v zemi.
Jádrem vnitřní vzpoury je návrh na stabilizaci penzijních dávek po roce 2031. Mladí konzervativci tvrdí, že tento plán jde nad rámec původní koaliční dohody a znamenal by více než 115 miliard eur dodatečných nákladů do roku 2040.
Vnitrostranický spor vedl některé členy Merzovy koalice, včetně ministryně pro rodinu Karin Prienové, k návrhu na odložení hlasování o penzijní reformě. Cílem je vyhnout se trapné a otevřené neshodě, která by mohla vést k rozpadu koalice. Prienová pro německý list Handelsblatt uvedla, že je důležité, aby byly v parlamentu nalezeny spravedlivé řešení pro širokou většinu.
Příští týden v Česku začne meteorologické léto a meteorologové už vidí až do prvního dne astronomického léta. Z aktuálního měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) tak vyplývá, jak bude v následujících dnech a týdnech.
Kyjev by se měl připravit na další ruský útok, jehož přípravy Moskva nijak netají. Naopak. Rusové vyzvali obyvatele ukrajinské metropole, včetně těch ze zahraničí, aby město opustili, případně se vyhýbali nebezpečným místům.
Policistům se občas dostanou na stůl případy, kterým se snad nechce ani věřit. Jihočeská policie momentálně pátrá po podvodníkovi, který se úspěšně vydával za slavného hollywoodského herce Johnnyho Deppa. Nebohou ženu tak připravil o desítky tisíc korun.
Slunečné dny jasně naznačují příchod sezóny letních brigád, avšak tuzemský trh práce už dávno nevypadá jako dřív. Brigáda dnes není jen vítaným přilepšením pro studenty, ale stále častěji slouží jako způsob dorovnání příjmů domácností.
Americký prezident Donald Trump čelí ve svém druhém funkčním období potížím spojeným s vedením války v Íránu, které ještě více umocnil jeho nedávný přešlap týkající se ekonomické situace obyvatel Spojených států. Trump se dlouhodobě chová, jako by disponoval neomezenou mocí, avšak tento přístup v poslední době naráží na realitu. Příkladem je jeho vyjádření z tohoto týdne, kdy prohlásil, že při snaze o vyřešení konfliktu s Íránem vůbec nebere v úvahu finanční situaci běžných Američanů.
Návštěvu amerického ministra zahraničí Marca Rubia v Indii zastínil incident na tiskové konferenci v Novém Dillí, kde byl šéf diplomacie dotázán na rasistické urážky vůči Indům ze strany některých kruhů ve Spojených státech. Indický novinář v dotazu nepřímo narážel na krok amerického prezidenta Donalda Trumpa, který na své sociální síti Truth Social sdílel příspěvek amerického podcastera označujícího Indii za „díru“ (hellhole). Tento krok již dříve indická vláda oficiálně odsoudila jako nevhodný a nevkusný.
Vzestup pravicového populismu a krajní pravice v Evropě, který se nedávno projevil i posílením pozic stran Reform UK v Británii nebo One Nation v Austrálii, vyvolává stále vážnější otázky ohledně budoucí podpory bránící se Ukrajiny. Poté, co se tito politici již prosadili v Itálii a nejnověji také v Rakousku, čekají klíčové volební testy dvě nejvlivnější země Evropské unie, tedy Německo a Francii. Právě tamní radikální formace přitom v minulosti projevovaly silné sympatie k autoritářskému režimu Vladimira Putina.
Plánovaná výstavba mrakodrapu Trump Tower v gruzínském hlavním městě Tbilisi vzbudila nové obavy z možného střetu zájmů. Budova má totiž vyrůst na pozemku, který v současnosti spoluvlastní syn miliardáře a neoficiálního lídra země Bidziny Ivanišviliho, na nějž Spojené státy v roce 2024 uvalily sankce. Samotný projekt mrakodrapu je společným podnikem místního konsorcia a americké společnosti Trump Organization, kterou v současnosti řídí prezidentovi synové Donald Trump Jr. a Eric Trump.
Válka mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem zásadně proměnila rovnováhu sil na Blízkém východě, aniž by však přinesla strategické rozuzlení pro kteréhokoli z aktérů. Podle odhadů Rozvojového programu OSN z dubna 2026 hrozí, že tento konflikt uvrhne do chudoby více než třicet milionů lidí ve 162 zemích světa. Globální ztráty tak daleko přesahují jakékoli politické zisky, které by mohla kterákoli z bojujících stran v tomto střetu získat.
Papež Lev XIV. ve svém prvním významném teologickém dokumentu pontifikátu varoval, že kontrola nad umělou inteligencí nesmí zůstat v rukou pouhé hrstky vyvolených. Zároveň upozornil na to, že tato nová technologie podněcuje globální konflikty a přispívá k jejich eskalaci. Hlava katolické církve proto představila soubor vlastních návrhů, které mají za cíl chránit výjimečnou lidskou velikost a důstojnost v době překotných technologických změn. Papež naléhavě požaduje, aby vojenské využití umělé inteligence podléhalo těm nejpřísnějším etickým omezením.
Tropické počasí má na začátku nového týdne ještě zesílit. Meteorologové proto vydali varování, v němž upozorňují na fakt, že úterní maxima mohou podle předpovědi dosáhnout až 33 °C. Vyplývá to z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Svět netrpělivě očekává, zda konečně dojde k uzavření mírové dohody mezi USA a Íránem. Americký prezident Donald Trump na to však nespěchá. Podle jeho slov bude případná dohoda dobrá a pořádná, napsal to na sociální síti.