Německý kancléř Friedrich Merz čelí rostoucímu odporu, tentokrát však z řad své vlastní konzervativní frakce. Skupina 18 mladých poslanců v Merzově konzervativním bloku (CDU/CSU) hrozí zablokováním vládního návrhu penzijní reformy. Tvrdí, že slibované dávky nejsou udržitelné a nelze je „ospravedlnit mladší generaci“.
Tato vzpoura se stala testem Merzovy autority a stability jeho relativně slabé vlády, která je koalicí jeho konzervativního bloku a středolevé Sociálnědemokratické strany (SPD). Merzova koalice má ve Spolkovém sněmu (Bundestagu) pouze těsnou většinu 12 křesel, což je jedna z nejužších v poválečné německé historii. Tato křehká většina činí vládu zranitelnou i při mírném rozkolu uvnitř řad.
Během víkendové konference Merz odmítl kritiku mladých konzervativců, kteří považují plánované penzijní dávky za příliš velkorysé. „Opravdu si někdo myslí, že můžeme vyhrát závod v tom, kdo nabídne nejnižší úroveň důchodů?“ řekl Merz. „To nemůžete myslet vážně!“ Kancléř čelil sérii ostrých dotazů, přičemž mnozí měli pocit, že nebere jejich argumenty dostatečně vážně. „Můžete to osobně skloubit se svou důvěryhodností?“ zeptal se například Laurenz Kiefer, člen mladých konzervativců z Mnichova.
Původně se očekávalo, že koaliční poslanci schválí balíček penzijní reformy na začátku prosince. Tento zákon je součástí série reforem, které se Merz snaží prosadit, aby ukázal, že jeho vláda je schopna provést klíčové strukturální změny potřebné k posílení německé ekonomické konkurenceschopnosti. Nicméně načasování hlasování je nyní kvůli vnitřním bojům zpochybněno. Merz v pondělí v Berlíně vyjádřil naději, že tato diskuse bude uzavřena do konce roku, aby vláda mohla vstoupit do roku 2026 se skutečnou vůlí k reformě.
Merz se ocitl v pasti mezi požadavky mladých konzervativců na přehodnocení balíčku a neústupností jeho koaličního partnera SPD, který odmítá o zákoně znovu jednat. Lars Klingbeil, ministr financí za SPD, řekl jasně: „Aby bylo naprosto jasno: v tomto zákoně nedojde k žádným dalším změnám. Schválíme jej v Bundestagu.“
Důchodový problém je obzvláště citlivý, jelikož generace „baby boomerů“ v Německu odchází do důchodu. Miliony lidí opouštějí pracovní sílu, zatímco do ní vstupuje mnohem méně mladých. Důchody jsou největší jedinou položkou veřejných výdajů v zemi.
Jádrem vnitřní vzpoury je návrh na stabilizaci penzijních dávek po roce 2031. Mladí konzervativci tvrdí, že tento plán jde nad rámec původní koaliční dohody a znamenal by více než 115 miliard eur dodatečných nákladů do roku 2040.
Vnitrostranický spor vedl některé členy Merzovy koalice, včetně ministryně pro rodinu Karin Prienové, k návrhu na odložení hlasování o penzijní reformě. Cílem je vyhnout se trapné a otevřené neshodě, která by mohla vést k rozpadu koalice. Prienová pro německý list Handelsblatt uvedla, že je důležité, aby byly v parlamentu nalezeny spravedlivé řešení pro širokou většinu.
V australském letovisku Gold Coast se plánuje výstavba nejvyšší budovy v zemi, která má nést jméno Trump. Projekt s názvem Trump International Hotel & Tower Gold Coast, za nímž stojí australská skupina Altus Property Group, počítá s devadesátijednapatrovým mrakodrapem. Součástí ambiciózního záměru je luxusní šestihvězdičkový hotel s 285 pokoji, nákupní zóna s prestižními značkami, restaurace oceněné michelinskou hvězdou a luxusní rezidenční apartmány postavené podle standardů organizace Trump.
Východoukrajinskou Doněckou oblast halí mrazivá noc a obrněné vozy s redaktory BBC projíždějí surrealistickými tunely z rybářských sítí. Tyto sítě, upevněné na vysokých kůlech, se táhnou kilometry podél cest jako ochrana před útočnými drony. Jsou levnou, ale překvapivě účinnou bariérou; zachytí vrtule bezpilotních letounů dříve, než stačí zasáhnout svůj cíl. Mnoho z nich pochází od skotských rybářů, kteří je darovali k recyklaci – nyní však na frontě pomáhají chránit životy.
Přípravy na historickou misi Artemis II, která má po více než padesáti letech dopravit lidskou posádku k Měsíci, narazily na další vážnou překážku. Inženýři NASA o víkendu odhalili problém s průtokem helia v horní části obří rakety Space Launch System (SLS). Tato komplikace definitivně znemožnila plánovaný start v průběhu března.
Čtyři roky trvající válečný konflikt na Ukrajině si na obou stranách vyžádal enormní množství obětí, ačkoli přesné ověřování čísel zůstává v podmínkách probíhajících bojů velmi obtížné.
Během projevu před vedením Federální bezpečnosti služby (FSB) se ruský prezident Vladimir Putin nečekaně vyhnul hodnocení dosavadního průběhu invaze na Ukrajinu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj při příležitosti čtyř let od začátku masivní ruské agrese zveřejnil emotivní poselství, ve kterém adresoval výzvu Donaldu Trumpovi k návštěvě Kyjeva. Zelenskyj v projevu deklaroval, že Vladimiru Putinovi se nepodařilo naplnit jeho válečné záměry ani zlomit odpor obyvatel. Zdůraznil také, že Ukrajina v budoucím mírovém procesu nehodlá obětovat zájmy svých občanů a bude usilovat o dosažení spravedlivých podmínek.
Evropa čelí nové zdravotní hrozbě v podobě tropického onemocnění chikungunya, které se díky klimatickým změnám začíná šířit i v mírném podnebném pásu. Nové vědecké poznatky potvrzují, že podmínky pro přenos tohoto viru nyní splňuje 29 evropských států. Zatímco v jižních oblastech, jako je Španělsko nebo Řecko, hrozí nákaza více než polovinu roku, riziko se posouvá stále dál na sever. V jihovýchodní Anglii jsou již nyní vhodné podmínky po dobu dvou měsíců v roce, přičemž v Belgii či Německu je to až pět měsíců.
Mezi Chorvatskem a maďarskou vládou Viktora Orbána se rozhořel ostrý spor o tranzit ropy, do kterého se postupně zapojilo i Slovensko. Konflikt eskaloval poté, co maďarský kabinet apeloval na Záhřeb, aby umožnil přepravu ruské ropy přes chorvatské území. Maďarsko se přitom paradoxně odvolává na unijní pravidla, ačkoliv se stejnou instituci, tedy Evropskou unii, dlouhodobě snaží marginalizovat v situacích, kdy mu to nevyhovuje. Populární chorvatský server index.hr v této souvislosti označil Orbána a Roberta Fica za „klasický příklad Putinových užitečných idiotů v samém srdci Evropy.“
Francouzský prezident Emmanuel Macron se během svého vystoupení vyjádřil velmi skepticky k možnosti brzkého nastolení míru. Podle jeho slov neexistuje na ruské straně žádná skutečná vůle k ukončení konfliktu. Macron zdůraznil, že za této situace je nezbytné i nadále stupňovat podporu Ukrajině a zajistit, aby země měla prostředky k obraně.
Americká vláda dluží na náhradách přibližně 134 miliard dolarů, které vybrala na základě plošných cel prezidenta Donalda Trumpa. Tato cla byla minulý týden Nejvyšším soudem prohlášena za nezákonná, což otevřelo cestu k teoretickému vracení peněz. Pro běžné spotřebitele, kteří dopady těchto cel pocítili skrze vyšší ceny v obchodech, je však vyhlídka na získání jakékoliv finanční kompenzace prakticky nulová.
Při příležitosti čtyř let od začátku masivní invaze mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov potvrdil, že Rusko hodlá ve svých vojenských operacích na Ukrajině vytrvat. Situaci popsal jako rozsáhlý střet se západními mocnostmi, které se podle jeho slov snaží ruský stát zlikvidovat. Peskov nicméně zdůraznil, že tento vnější tlak měl opačný účinek a přispěl k bezprecedentnímu sjednocení ruských občanů.
V rozhovoru pro stanici BBC ukrajinský lídr Volodymyr Zelenskyj varoval, že ruská agrese již přerostla v globální konflikt a Vladimir Putin fakticky rozpoutal třetí světovou válku. Podle něj Putin neusiluje pouze o podmanění Ukrajiny, ale o násilnou změnu světových hodnot a demokratických principů. Zelenskyj je přesvědčen, že jedinou funkční strategií proti Kremlu je kombinace neústupného vojenského odporu a drtivého ekonomického tlaku, který by Rusko přiměl k ukončení bojů.