Německý kancléř Friedrich Merz čelí rostoucímu odporu, tentokrát však z řad své vlastní konzervativní frakce. Skupina 18 mladých poslanců v Merzově konzervativním bloku (CDU/CSU) hrozí zablokováním vládního návrhu penzijní reformy. Tvrdí, že slibované dávky nejsou udržitelné a nelze je „ospravedlnit mladší generaci“.
Tato vzpoura se stala testem Merzovy autority a stability jeho relativně slabé vlády, která je koalicí jeho konzervativního bloku a středolevé Sociálnědemokratické strany (SPD). Merzova koalice má ve Spolkovém sněmu (Bundestagu) pouze těsnou většinu 12 křesel, což je jedna z nejužších v poválečné německé historii. Tato křehká většina činí vládu zranitelnou i při mírném rozkolu uvnitř řad.
Během víkendové konference Merz odmítl kritiku mladých konzervativců, kteří považují plánované penzijní dávky za příliš velkorysé. „Opravdu si někdo myslí, že můžeme vyhrát závod v tom, kdo nabídne nejnižší úroveň důchodů?“ řekl Merz. „To nemůžete myslet vážně!“ Kancléř čelil sérii ostrých dotazů, přičemž mnozí měli pocit, že nebere jejich argumenty dostatečně vážně. „Můžete to osobně skloubit se svou důvěryhodností?“ zeptal se například Laurenz Kiefer, člen mladých konzervativců z Mnichova.
Původně se očekávalo, že koaliční poslanci schválí balíček penzijní reformy na začátku prosince. Tento zákon je součástí série reforem, které se Merz snaží prosadit, aby ukázal, že jeho vláda je schopna provést klíčové strukturální změny potřebné k posílení německé ekonomické konkurenceschopnosti. Nicméně načasování hlasování je nyní kvůli vnitřním bojům zpochybněno. Merz v pondělí v Berlíně vyjádřil naději, že tato diskuse bude uzavřena do konce roku, aby vláda mohla vstoupit do roku 2026 se skutečnou vůlí k reformě.
Merz se ocitl v pasti mezi požadavky mladých konzervativců na přehodnocení balíčku a neústupností jeho koaličního partnera SPD, který odmítá o zákoně znovu jednat. Lars Klingbeil, ministr financí za SPD, řekl jasně: „Aby bylo naprosto jasno: v tomto zákoně nedojde k žádným dalším změnám. Schválíme jej v Bundestagu.“
Důchodový problém je obzvláště citlivý, jelikož generace „baby boomerů“ v Německu odchází do důchodu. Miliony lidí opouštějí pracovní sílu, zatímco do ní vstupuje mnohem méně mladých. Důchody jsou největší jedinou položkou veřejných výdajů v zemi.
Jádrem vnitřní vzpoury je návrh na stabilizaci penzijních dávek po roce 2031. Mladí konzervativci tvrdí, že tento plán jde nad rámec původní koaliční dohody a znamenal by více než 115 miliard eur dodatečných nákladů do roku 2040.
Vnitrostranický spor vedl některé členy Merzovy koalice, včetně ministryně pro rodinu Karin Prienové, k návrhu na odložení hlasování o penzijní reformě. Cílem je vyhnout se trapné a otevřené neshodě, která by mohla vést k rozpadu koalice. Prienová pro německý list Handelsblatt uvedla, že je důležité, aby byly v parlamentu nalezeny spravedlivé řešení pro širokou většinu.
Vztahy mezi Ruskem a Ukrajinou vstoupily do roku 2026 v atmosféře hluboké nedůvěry, kterou ještě umocnil incident z konce prosince. Ruský prezident Vladimir Putin v šokujícím telefonátu s Donaldem Trumpem tvrdil, že se ho Ukrajina pokusila zlikvidovat pomocí masivního dronového útoku na jeho rezidenci ve Valdajských vrších. Andrew C. Kuchins, uznávaný expert na Rusko, se v této souvislosti ptá: „Komu to prospěje?“ a dochází k závěru, že stopy vedou spíše do Kremlu než do Kyjeva.
V nákupním centru Futurum v Hradci Králové zavládl dnes v podvečer chaos. Krátce po páté hodině odpoledne tam došlo k násilnému incidentu, při kterém útočník ozbrojený sečnou zbraní napadl návštěvníky. Policie okamžitě zareagovala evakuací celého objektu a rozsáhlým zásahem, do kterého se zapojilo i několik jednotek hasičů.
Venezuelský prezident Nicolás Maduro v nejnovějším televizním vystoupení vyzval svého amerického protějška Donalda Trumpa, aby ukončil „nelegální válečné štvaní“ a zahájil seriózní diplomatický dialog. Tato výzva přichází v době extrémního napětí, kdy Spojené státy poprvé od zahájení srpnové vojenské kampaně udeřily přímo na venezuelské pevnině. Maduro varoval, že agresivní politika Washingtonu by mohla vést k nekonečnému konfliktu podobnému válce v Iráku.
Po zveřejnění nové Národní bezpečnostní strategie (NSS) USA se v diplomatických kruzích často hovoří o určitém odcizení mezi oběma břehy Atlantiku, realita je podle expertů ale opačná. Strategie sice volí nekonvenční a občas až přímočarý tón, ale v jádru potvrzuje, že silná Evropa je pro prosperitu a bezpečnost Spojených států naprosto nezbytná. Tato nová kapitola vztahů se snaží nahradit dřívější diplomatické fráze pragmatickým jazykem založeným na vzájemnosti a tvrdých zájmech.
V roce 2025 se americké soudní síně staly hlavním bojištěm v zápase o klimatickou odpovědnost. Zatímco administrativa Donalda Trumpa výrazně podpořila sektor fosilních paliv, řada amerických států, měst i jednotlivců se rozhodla volat ropné giganty k odpovědnosti za klamání veřejnosti ohledně dopadů klimatických změn. Uplynulý rok přinesl přelomové žaloby i významná vítězství, ale také tvrdé protiúdery ze strany průmyslu.
Severní Korea vstupuje do roku s dalším silným náznakem, kdo by mohl v budoucnu stanout v čele této uzavřené diktatury. Dcera Kim Čong-una, Kim Ču-e, doprovodila své rodiče na novoroční návštěvu mauzolea Kumsusan, kde společně uctili památku bývalých vůdců země. Podle analytiků jde o přelomový moment, neboť jde o její vůbec první veřejnou návštěvu tohoto pietního místa, které je pro severokorejský režim nejposvátnější.
Ukrajina prožívá začátek roku 2026 v temnotě a mrazu, ale její obyvatelé odmítají rezignovat. Rusko v posledních týdnech vystupňovalo útoky drony a raketami na energetickou síť, což v mnoha městech vede k výpadkům elektřiny trvajícím až 16 hodin denně. Podle prezidenta Volodymyra Zelenského je cílem Moskvy vyvolat chaos a zlomit psychiku obyvatel, realita v ukrajinských ulicích však ukazuje spíše na neuvěřitelnou vynalézavost a odolnost.
Pro většinu z nás je rodný list jen kusem papíru, který leží zapomenutý v šuplíku. Pro miliony lidí po celém světě je však jeho absence rozsudkem k životu v ústraní. Bez oficiálních dokladů se člověk stává „neviditelným“ – neexistuje pro úřady, nemůže si založit účet v bance, legálně pracovat ani dokončit vzdělání. Pětadvacetiletý Arnold Ncube z Jihoafrické republiky je jedním z nich.
Vstupujeme do roku 2026 a svět se nachází v bodě zlomu. Po bouřlivém začátku druhého funkčního období Donalda Trumpa v Bílém domě se globální politika i ekonomika potýkají s nepředvídatelností. Magazín Politico se letos rozhodl analyzovat šance na uskutečnění šesti klíčových scénářů, které mohou v nadcházejících dvanácti měsících zásadně překreslit mapu světa.
Desítky tisíc indických kurýrů pracujících pro doručovací aplikace zahájily na přelomu roku masivní stávku. Protestují proti systému, který je nutí doručovat zboží do deseti minut, což v ucpaných indických metropolích považují za hazard se životem. Do akce se podle odborů zapojilo přes 200 000 pracovníků, kteří žádají důstojné mzdy, sociální zabezpečení a zrušení nerealistických časových limitů.
Rok 2026 představuje naprostý zlom v moderní americké historii, který definitivně určí odkaz druhého funkčního období Donalda Trumpa. Pro některé představuje tento rok vrchol "bouře", kterou prezident rozpoutal hned po svém návratu do Bílého domu, pro jiné je to období rostoucího odporu a testování limitů ústavního systému. Klíčovým milníkem budou listopadové volby do Kongresu, v nichž se demokraté pokusí zastavit to, co kritici nazývají „imperiálním prezidentstvím“.
Nový rok je okamžikem, kdy si lidé většinou něco přejí. V rodině moderátora Patrika Hezuckého je ale nadále složité vytěsnit nedávné události, kdy dlouholetý parťák Leoše Mareše podlehl vážným zdravotním problémům. Přesto vdova Nikola neztrácí naději.