Německé plány na vybudování moderní flotily bojových bezpilotních letounů se ocitly v ohrožení. Vnitřní rozepře na ministerstvu obrany ohledně toho, zda zakoupit australské drony MQ-28 Ghost Bat od společnosti Boeing, nebo si počkat na evropská řešení, mohou zásadně opozdit cíl nasadit první stroje do roku 2029. Berlín přitom usiluje o opakovaně použitelné proudové letouny schopné nést zbraně a provádět elektronický boj po boku stíhaček Eurofighter a F-35, což je schopnost, kterou německá armáda zatím zcela postrádá.
Zatímco Severoatlantická aliance počítá s tím, že Německo tuto technologii dodá do roku 2035, německé velení si stanovilo ambicióznější plán s cílem získat provozní zkušenosti o šest let dříve. Interní dokumenty ministerstva však ukazují hluboké rozdělení úředníků. Část z nich prosazuje nákup australských strojů jako dočasné řešení, zatímco druhá skupina požaduje uspořádání soutěže, která by dala čas na dokončení projektů německého a evropského průmyslu.
Původní strategie počítala s pořízením dvanácti bezpilotních letounů MQ-28 Ghost Bat, které měly sloužit jako překlenovací kapacita. Prodeji nahrávala i dohoda mezi Boeingem a německým zbrojařským gigantem Rheinmetall na úpravě a částečné výrobě těchto strojů přímo v Německu, což veřejně podpořil i ministr obrany Boris Pistorius. Zástupci inovačního oddělení tvrdili, že jde o jediný realistický způsob, jak termín v roce 2029 stihnout.
Tento záměr však narazil na závažné překážky při posuzování technických parametrů. Hodnocení ukázalo, že australský letoun vyžaduje rozsáhlé úpravy pro provádění pozemních útoků, které podle šéfa akvizičního úřadu nelze do požadovaného roku 2029 dokončit. Výchozí flotila by navíc vyšla na přibližně 820 milionů eur, přičemž většina výroby by navzdory zapojení Rheinmetallu probíhala mimo Německo, což vyvolalo odpor zákonodárců požadujících podporu domácího průmyslu.
Současně s tím plánoval Berlín uspořádat technologickou soutěž, do které se měly zapojit společnosti Boeing, německé startupy Helsing a Hensoldt s projektem CA-1 Europa nebo Airbus spojený s americkým výrobcem Kratos. Vyhodnocení však potvrdilo, že ani evropské projekty nejsou v současnosti dostatečně zralé na to, aby mohly být v nejbližších letech plnohodnotně nasazeny do armádního provozu.
Nejnovější doporučující memorandum pro státního tajemníka pro vyzbrojování Jense Plötnera tak navrhuje celou posloupnost kroků zcela otočit. Místo okamžitého nákupu australských děl má ministerstvo nejprve vypsat veřejnou soutěž. Tento postup má snížit riziko investic do strojů vyžadujících nákladné úpravy a zároveň ponechat Německu plnou kontrolu nad citlivým softwarovým vybavením.
Tato změna strategie si však vybere svou daň v podobě výrazného časového zpoždění. Vzhledem k tomu, že soutěž by začala až v roce 2027, plánovači přiznávají, že výběr vítěze, úpravu letounů a jejich zavedení do roku 2029 už nelze stihnout. Německo by se tak muselo spolehnout na splnění až pozdějšího aliančního termínu pro rok 2035.
K překlenutí vzniklé mezery v obraně navrhují armádní činitelé od roku 2027 částečné využití plochodrážních střel. Ty však na rozdíl od pokročilých bojových dronů zanikají hned při prvním úderu a nemohou plnit celé spektrum plánovaných průzkumných a elektronických úkolů. Konečné rozhodnutí o tom, jakou cestou se německé letectvo vydá, je nyní plně v rukou státního tajemníka Plötnera.
Tenisovým světem otřásla smutná zpráva. Ukrajinská tenistka Elina Svitolinová oznámila rozpad manželství s bývalým francouzským hráčem Gaelem Monfilsem. Svitolinová naznačila, že ke konci vztahu přispěla i stále probíhající válka na Ukrajině.
Plánované navýšení ročních kvót pro pracovníky z Filipín ze současných 10 300 na 12 000 míst od ledna příštího roku představuje reakci vlády na přetrvávající nedostatek pracovní síly v některých odvětvích české ekonomiky. Zaměstnavatelům může usnadnit obsazování volných pozic, zvyšovat výrobní kapacity a umožnit přijímat zakázky, které by jinak kvůli personálnímu nedostatku museli odmítat. Z celostátního makroekonomického hlediska však samotné navýšení kvóty o 1700 míst zásadní změnu nepřinese.
Evropská unie se připravuje na diplomatický tlak vůči Kanadě a Velké Británii s cílem přimět obě země k navýšení finanční podpory pro Ukrajinu. Brusel tak reaguje na rostoucí rozpočtovou mezeru ve výši sedmdesáti miliard eur, které bude Kyjev potřebovat v průběhu příštího roku na zajištění svého chodu a obrany.
Digitální platební trendy a finanční návyky nastupující generace Z radikálně proměňují podobu moderního bankovnictví a nákupního chování. Podle nejnovějších zpráv a analýz fintechových společností využívá až devadesát procent mladých lidí v USA chytré telefony k platbám prostřednictvím mobilních aplikací, což signalizuje trvalý posun, který bude s postupným přebíráním rozhodovacích pozic touto generací v byznysu nadále zrychlovat.
Severní Korea vydala přísný rozkaz svým pohraničním jednotkám, aby v případě jakéhokoliv ohrožení ze strany jihokorejských sil podnikly okamžité a rázné kroky. Tento krok, který oznámila státní média, výrazně zvyšuje riziko vojenského střetu podél silně střežené hranice rozdělující oba státy.
Rusko zaútočilo na ukrajinské hlavní město Kyjev rozsáhlým raketovým útokem, k němuž došlo pouhé hodiny poté, co ruský prezident Vladimir Putin oznámil připravenost obnovit příští měsíc třístranná mírová jednání. Útok následoval po tříhodinové schůzce Putina se zvláštním vyslancem USA Stevem Witkoffem v Petrohradu. Americký prezident Donald Trump ve středu prohlásil, že jeho administrativa je nejblíže k urovnání války na Ukrajině.
Rusko v noci na středu čelilo rozsáhlému dronovému útoku, který podle představitelů místních samospráv směřoval také na Moskvu a její okolí. Moskevský starosta Sergej Sobjanin podle Kyiv Post uvedl, že směrem k metropoli od úterního večera zamířilo celkem 630 bezpilotních letounů, přičemž 163 z nich se podařilo sestřelit při přiblížení k městu. Incident si v oblasti obce Voronovo vyžádal zranění dvou lidí, kteří museli vyhledat lékařskou pomoc.
Americký prezident Donald Trump opakovaně vyjadřuje přesvědčení, že by mohl rychle ukončit válku na Ukrajině a zajistit tak mír a prosperitu. Zatímco z jeho pohledu jde o výhodnou dohodu spojenou se zrušením sankcí a obnovením obchodu, ruský prezident Vladimir Putin má ale podle CNN zcela jiné priority. Současný ruský lídr totiž neprojevuje zájem o kompromisy ohledně svých válečných cílů výměnou za finanční zisky.
Americký soud v Novém Mexiku uložil společnosti Meta pokutu ve výši 25 miliard dolarů. Důvodem je klamání uživatelů ohledně zásad ochrany soukromí v kauze spojené se skandálem kolem společnosti Cambridge Analytica. Toto rozhodnutí představuje jednu z vůbec největších právních pokut pro technologického giganta v historii.
Nedávná diplomatická jednání v norské metropoli Oslu a ruském Petrohradu přinesla otázku, zda se válka na Ukrajině blíží ke svému konci. Norský premiér označil úterní schůzku mezi ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, zvláštním vyslancem USA Stevem Witkoffem a evropskými zástupci za dobrou a konstruktivní. V Oslu se objevila myšlenka na trojstrannou schůzku na nejvyšší úrovni, která by mohla usnadnit setkání představitelů k dohodnutí konce bojů.
Ruský prezident Vladimir Putin sdělil zvláštnímu vyslanci Spojených států Stevu Witkoffovi, že Ruská federace je v principu připravena obnovit třístranná jednání s Ukrajinou a USA. Schůzka by se podle vyjádření Kremlu mohla uskutečnit zhruba v polovině nadcházejícího měsíce listopadu.
Online tržiště zaměřené na prodej použitého zboží Vinted muselo začít urychleně mazat inzeráty nabízející luxusní a značkové předměty, které byly ukradeny během nedávných násilných nepokojů ve Francii. Platforma reaguje na sílící tlak ze strany francouzských úřadů, které se snaží zabránit tomu, aby se rozsáhlá kořist z vypleněných obchodů hromadně objevovala na internetu.