Německé plány na vybudování moderní flotily bojových bezpilotních letounů se ocitly v ohrožení. Vnitřní rozepře na ministerstvu obrany ohledně toho, zda zakoupit australské drony MQ-28 Ghost Bat od společnosti Boeing, nebo si počkat na evropská řešení, mohou zásadně opozdit cíl nasadit první stroje do roku 2029. Berlín přitom usiluje o opakovaně použitelné proudové letouny schopné nést zbraně a provádět elektronický boj po boku stíhaček Eurofighter a F-35, což je schopnost, kterou německá armáda zatím zcela postrádá.
Zatímco Severoatlantická aliance počítá s tím, že Německo tuto technologii dodá do roku 2035, německé velení si stanovilo ambicióznější plán s cílem získat provozní zkušenosti o šest let dříve. Interní dokumenty ministerstva však ukazují hluboké rozdělení úředníků. Část z nich prosazuje nákup australských strojů jako dočasné řešení, zatímco druhá skupina požaduje uspořádání soutěže, která by dala čas na dokončení projektů německého a evropského průmyslu.
Původní strategie počítala s pořízením dvanácti bezpilotních letounů MQ-28 Ghost Bat, které měly sloužit jako překlenovací kapacita. Prodeji nahrávala i dohoda mezi Boeingem a německým zbrojařským gigantem Rheinmetall na úpravě a částečné výrobě těchto strojů přímo v Německu, což veřejně podpořil i ministr obrany Boris Pistorius. Zástupci inovačního oddělení tvrdili, že jde o jediný realistický způsob, jak termín v roce 2029 stihnout.
Tento záměr však narazil na závažné překážky při posuzování technických parametrů. Hodnocení ukázalo, že australský letoun vyžaduje rozsáhlé úpravy pro provádění pozemních útoků, které podle šéfa akvizičního úřadu nelze do požadovaného roku 2029 dokončit. Výchozí flotila by navíc vyšla na přibližně 820 milionů eur, přičemž většina výroby by navzdory zapojení Rheinmetallu probíhala mimo Německo, což vyvolalo odpor zákonodárců požadujících podporu domácího průmyslu.
Současně s tím plánoval Berlín uspořádat technologickou soutěž, do které se měly zapojit společnosti Boeing, německé startupy Helsing a Hensoldt s projektem CA-1 Europa nebo Airbus spojený s americkým výrobcem Kratos. Vyhodnocení však potvrdilo, že ani evropské projekty nejsou v současnosti dostatečně zralé na to, aby mohly být v nejbližších letech plnohodnotně nasazeny do armádního provozu.
Nejnovější doporučující memorandum pro státního tajemníka pro vyzbrojování Jense Plötnera tak navrhuje celou posloupnost kroků zcela otočit. Místo okamžitého nákupu australských děl má ministerstvo nejprve vypsat veřejnou soutěž. Tento postup má snížit riziko investic do strojů vyžadujících nákladné úpravy a zároveň ponechat Německu plnou kontrolu nad citlivým softwarovým vybavením.
Tato změna strategie si však vybere svou daň v podobě výrazného časového zpoždění. Vzhledem k tomu, že soutěž by začala až v roce 2027, plánovači přiznávají, že výběr vítěze, úpravu letounů a jejich zavedení do roku 2029 už nelze stihnout. Německo by se tak muselo spolehnout na splnění až pozdějšího aliančního termínu pro rok 2035.
K překlenutí vzniklé mezery v obraně navrhují armádní činitelé od roku 2027 částečné využití plochodrážních střel. Ty však na rozdíl od pokročilých bojových dronů zanikají hned při prvním úderu a nemohou plnit celé spektrum plánovaných průzkumných a elektronických úkolů. Konečné rozhodnutí o tom, jakou cestou se německé letectvo vydá, je nyní plně v rukou státního tajemníka Plötnera.
Německé plány na vybudování moderní flotily bojových bezpilotních letounů se ocitly v ohrožení. Vnitřní rozepře na ministerstvu obrany ohledně toho, zda zakoupit australské drony MQ-28 Ghost Bat od společnosti Boeing, nebo si počkat na evropská řešení, mohou zásadně opozdit cíl nasadit první stroje do roku 2029. Berlín přitom usiluje o opakovaně použitelné proudové letouny schopné nést zbraně a provádět elektronický boj po boku stíhaček Eurofighter a F-35, což je schopnost, kterou německá armáda zatím zcela postrádá.
Ministerstvo práce a sociálních věcí představilo společně s Asociací poskytovatelů sociálních služeb ČR a společností Deloitte Studii dlouhodobé sociální péče v České republice. Ta potvrzuje, že rychlé stárnutí populace nelze zvládnout jedním opatřením. Budoucnost dlouhodobé péče stojí na rozvoji domácích, komunitních i pobytových služeb, lepším propojení sociální a zdravotní péče, podpoře pečujících a dlouhodobém plánování kapacit.
Šéf Bílého domu Donald Trump opět pohrozil Íránu americkou odvetou. Tentokrát hrozí zákrok ze strany amerických vojáků v případě, že budou pokračovat útoky jemenských povstalců na komerční lodě.
Dobrá zpráva přišla z Norska. Tamní korunní princezna Mette-Marit byla propuštěna z nemocnice, kde byla hospitalizována poté, co podstoupila transplantaci plic. Princeznu teď čeká náročná rehabilitace, takže se ještě několik měsíců nebude věnovat svým povinnostem.
Horké léto si v tomto týdnu dává pauzu, nejvyšší teploty šplhají jen lehce nad 20 stupňů. Už příští týden by ale maxima mohla opět dosáhnout tropických hodnot. Připouštějí to i meteorologové z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Úřady na jihozápadním pobřeží Francie musely kvůli rozsáhlému a velmi intenzivnímu lesnímu požáru evakuovat přes dvacet tisíc lidí, mezi nimiž figuruje i značné množství turistů z místních kempů a rekreačních zařízení. Ohnisko se rozhořelo v hustých borových porostech nedaleko obce Saumos v oblasti departementu Gironde a plameny během prvních čtyřiadvaceti hodin pohltily plochu přesahující dva tisíce hektarů.
Případná cesta do Moskvy za Vladimirem Putinem by pro ukrajinskou hlavu státu znamenala zásadní pochybení. V rozhovoru pro Kyiv Post to prohlásil někdejší americký ambasador na Ukrajině Steven Pifer.
Evropská unie vyměřila americkému technologickému gigantu Google pokutu ve výši 890 milionů eur za porušení pravidel o digitálních trzích. Bruselské orgány zároveň společnosti nařídily zásadní proměnu způsobu, jakým ve svém vyhledávači zobrazuje konkurenční služby, a jakým přistupuje k pravidlům ve svém obchodě s aplikacemi. Pokud firma požadavkům nevyhoví, čelí hrozbě dalších finančních postihů.
Jemenští Hútíové oznámili útok na dva saúdskoarabské ropné tankery v Rudém moři v době, kdy Spojené státy podnikly v pořadí již dvanáctou noc vzdušných úderů na íránské cíle. Podle íránských státních médií si středeční americké nálety vyžádaly dvě oběti na jihu země poblíž iráckých hranic, zatímco v Hormuzském průlivu došlo ke vzplanutí jednoho z tankerů po výbuchu v zaminované plavební dráze.
Mezi spolupracovníky Vladimira Putina panuje podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského stále toxičtější atmosféra. Kremelští poradci a spojenci podle něj postupně ztrácejí víru v možnost pokračování více než čtyřletého konfliktu a z neúspěchů i rostoucích ztrát na frontě dávají vinu výhradně ruskému vůdci.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová uvítala schválení v pořadí již jednadvacátého balíčku sankcí proti Rusku. Podle jejího vyjádření tyto kroky nadále účinně oslabují ekonomické základy, ze kterých Moskva financuje své válečné úsilí.
Generační obměna na nejvyšších místech ukrajinské armády se podle analytiků CNN zdála být po delší době již téměř nevyhnutelná. Prezident Volodymyr Zelenskyj se v úterý rozhodl odvolat šedesátiletého hlavního velitele Oleksandra Syrského a do čela ozbrojených sil jmenoval o sedmnáct let mladšího generála Mychajla Drapatého.