Německé plány na vybudování moderní flotily bojových bezpilotních letounů se ocitly v ohrožení. Vnitřní rozepře na ministerstvu obrany ohledně toho, zda zakoupit australské drony MQ-28 Ghost Bat od společnosti Boeing, nebo si počkat na evropská řešení, mohou zásadně opozdit cíl nasadit první stroje do roku 2029. Berlín přitom usiluje o opakovaně použitelné proudové letouny schopné nést zbraně a provádět elektronický boj po boku stíhaček Eurofighter a F-35, což je schopnost, kterou německá armáda zatím zcela postrádá.
Zatímco Severoatlantická aliance počítá s tím, že Německo tuto technologii dodá do roku 2035, německé velení si stanovilo ambicióznější plán s cílem získat provozní zkušenosti o šest let dříve. Interní dokumenty ministerstva však ukazují hluboké rozdělení úředníků. Část z nich prosazuje nákup australských strojů jako dočasné řešení, zatímco druhá skupina požaduje uspořádání soutěže, která by dala čas na dokončení projektů německého a evropského průmyslu.
Původní strategie počítala s pořízením dvanácti bezpilotních letounů MQ-28 Ghost Bat, které měly sloužit jako překlenovací kapacita. Prodeji nahrávala i dohoda mezi Boeingem a německým zbrojařským gigantem Rheinmetall na úpravě a částečné výrobě těchto strojů přímo v Německu, což veřejně podpořil i ministr obrany Boris Pistorius. Zástupci inovačního oddělení tvrdili, že jde o jediný realistický způsob, jak termín v roce 2029 stihnout.
Tento záměr však narazil na závažné překážky při posuzování technických parametrů. Hodnocení ukázalo, že australský letoun vyžaduje rozsáhlé úpravy pro provádění pozemních útoků, které podle šéfa akvizičního úřadu nelze do požadovaného roku 2029 dokončit. Výchozí flotila by navíc vyšla na přibližně 820 milionů eur, přičemž většina výroby by navzdory zapojení Rheinmetallu probíhala mimo Německo, což vyvolalo odpor zákonodárců požadujících podporu domácího průmyslu.
Současně s tím plánoval Berlín uspořádat technologickou soutěž, do které se měly zapojit společnosti Boeing, německé startupy Helsing a Hensoldt s projektem CA-1 Europa nebo Airbus spojený s americkým výrobcem Kratos. Vyhodnocení však potvrdilo, že ani evropské projekty nejsou v současnosti dostatečně zralé na to, aby mohly být v nejbližších letech plnohodnotně nasazeny do armádního provozu.
Nejnovější doporučující memorandum pro státního tajemníka pro vyzbrojování Jense Plötnera tak navrhuje celou posloupnost kroků zcela otočit. Místo okamžitého nákupu australských děl má ministerstvo nejprve vypsat veřejnou soutěž. Tento postup má snížit riziko investic do strojů vyžadujících nákladné úpravy a zároveň ponechat Německu plnou kontrolu nad citlivým softwarovým vybavením.
Tato změna strategie si však vybere svou daň v podobě výrazného časového zpoždění. Vzhledem k tomu, že soutěž by začala až v roce 2027, plánovači přiznávají, že výběr vítěze, úpravu letounů a jejich zavedení do roku 2029 už nelze stihnout. Německo by se tak muselo spolehnout na splnění až pozdějšího aliančního termínu pro rok 2035.
K překlenutí vzniklé mezery v obraně navrhují armádní činitelé od roku 2027 částečné využití plochodrážních střel. Ty však na rozdíl od pokročilých bojových dronů zanikají hned při prvním úderu a nemohou plnit celé spektrum plánovaných průzkumných a elektronických úkolů. Konečné rozhodnutí o tom, jakou cestou se německé letectvo vydá, je nyní plně v rukou státního tajemníka Plötnera.
Čína požádala Ukrajinu, aby neútočila na ruské město Vladivostok v době, kdy se v tomto přístavu konalo Východní ekonomické fórum. O diplomatické žádosti informovala japonská agentura Kjódó s odkazem na své zdroje. Peking chtěl tímto krokem zajistit bezpečnost své vysoké delegace, kterou vedl čínský vicepremiér Ting Süe-siang. Ukrajinská strana podle dostupných zpráv webu Kyiv Post žádost přijala a souhlasila s tím, že se během konání akce zdrží jakýchkoli úderů na tuto oblast.
Výrazný nárůst rozsáhlých lesních požárů a vln veder způsobených klimatickou krizí brzdí celosvětové úsilí o zlepšování kvality ovzduší. Odborníci ze Světové meteorologické organizace (WMO) upozorňují, že i oblasti, kterým se v minulosti dařilo snižovat znečištění z dopravy a průmyslu, nyní čelí novým hrozbám. Dým z požárů a zvýšená koncentrace přízemního ozonu zhoršují životní prostředí i lidské zdraví. Znečištění vzniklé v důsledku těchto extrémních jevů navíc dále prohlubuje klimatické změny.
Rusko a Severní Korea otevřely první silniční most přes společnou hranici vedoucí přes řeku Tuman. Kilometrová stavba propojuje osadu Chasan na ruském Dálném východě se severokorejským městem Tumangang. Nové dopravní spojení představuje další významný krok v rychle se prohlubujících vztazích mezi oběma zeměmi.
Američtí zvláštní zmocněnci Steve Witkoff a Jared Kushner uskutečnili svou první oficiální návštěvu Kyjeva, během níž absolvovali tři kola jednání s ukrajinskými a evropskými představiteli. Americká delegace dorazila do ukrajinské metropole vlakem z Polska necelý den po více než tříhodinovém rozhovoru s ruským prezidentem Vladimirem Putinem v Moskvě. Na náměstí u chrámu svaté Sofie je přivítal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Následné rozhovory se zaměřily na možnosti obnovení mírových vyjednávání s Ruskem, územní otázky i bezpečnostní záruky pro Ukrajinu.
Dánsko a Velká Británie staví své zdravotnické systémy na principu univerzální péče, kde nikdo není odmítnut ani neplatí účty při odchodu z nemocnice. Ačkoliv obě země sdílejí přesvědčení, že přístup k péči by neměl záviset na místě narození či příjmu, dosahují velmi odlišných výsledků. Dánsko vynakládá na jednoho obyvatele v přepočtu více financí než Británie a provozuje rozsáhlý sociální stát. Dánský systém dlouhodobě překonává britský v klíčových ukazatelích, jako jsou střední délka života, kojenecká úmrtnost či pětileté přežití pacientů s rakovinou.
Valné shromáždění Organizace spojených národů schválilo rezoluci podporující používání map, které věrně zobrazují skutečnou velikost jednotlivých kontinentů. Iniciativa vedená africkými státy usilovala o odklon od tradičního Mercatorova zobrazení pocházejícího ze šestnáctého století. Tento nezávazný dokument vyzývá k propagaci takzvaného zobrazení Equal Earth, a to včetně jeho zavedení do školní výuky. Schválení návrhu je zastánci považováno za významný krok k nápravě dlouhodobého zkreslování kartografické reality.
Spojené království připravuje zákaz obchodu s nelegálními izraelskými osadami na okupovaných územích. Zvláštní zpravodajka Organizace spojených národů pro okupovaná území Francesca Albaneseová označila pro The Guardian tento plán za významný, byť opožděný krok. Podle ní však musí být opatření posuzováno podle svého praktického dopadu, aby nezůstalo pouze u formálního tiskového prohlášení. Podrobnosti o chystaném znovunastavení britské politiky má tamní vláda zveřejnit v nejbližších dnech.
Mezi ukrajinskými úřady a britskou miliardářskou rodinou vypukl ostrý právní spor o kontrolu nad společností IDS Ukraine, která je největším výrobcem balené vody v zemi. Ukrajinské orgány se snaží převzít dohled nad tímto podnikem kvůli majetkovým vazbám na sankcionovaného ruského oligarchy. Zahraniční akcionáři se však pokusům o znárodnění a ztrátě vlivu nad svými investicemi brání právní cestou.
Evropský zpracovatelský průmysl čelí hrozbě ztráty až 300 tisíc pracovních míst v důsledku rostoucí konkurence ze strany čínských výrobků a součástek. Před rychlým úbytkem pracovních příležitostí varovalo přední průmyslové sdružení Eurometal, podle něhož Čína postupně ovládá klíčové dodavatelské řetězce. Asijská velmoc v současnosti dosahuje v obchodní výměně s Evropskou unií rekordního přebytku ve výši jedné miliardy eur denně. Pokud unijní orgány nepřijmou účinná opatření, dojde podle odborníků k zásadnímu narušení evropské konkurenceschopnosti.
Česko podle premiéra Andreje Babiše (ANO) přijalo v reakci na incidenty v Německu dostatečná opatření. K možnému vyhoštění ruských diplomatů řekl, že čeká na to, jaká bude domluva mezi evropskými spojenci. Babiš se tak vyjádřil v diskuzním pořadu Partie na stanici CNN Prima News.
Vláda Andreje Babiše se stále zřetelněji připravuje na zvýšení některých daní. Premiér dnes zmínil možnost vyššího zdanění dividend a investičních bytů, ministryně financí Alena Schillerová už předtím avizovala změny v oblasti hazardu a návykových látek. Jde o logický důsledek stavu veřejných financí. Schodek státního rozpočtu má v příštím roce činit 389 miliard korun a od roku 2028 bude muset vláda strukturální deficit podstatněji snižovat.
V Kyjevě se všechno připravuje na schůzku s emisary amerického prezidenta Donalda Trumpa, kteří v sobotu jednali za zavřenými dveřmi v Kremlu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Ukrajinci chtějí být na jednání konstruktivní, aby se přiblížil konec konfliktu.