Kupujete v obchodě máslo? Některé značky byste měli raději nechat ležet dál v regálech. Odborníci varují před nekvalitními produkty, které mohou obsahovat škodlivé látky a negativně ovlivnit vaše zdraví.
Máslo patří mezi základní potraviny, které najdeme v každé domácnosti. Ne všechny produkty na trhu však splňují požadavky na kvalitu. V supermarketech se totiž často objevují nevyhovující, staré či dokonce zmrazené másla. Jak je rozpoznat a vyhnout se nekvalitním výrobkům?
Podle vyhlášky č. 77/2003 Sb. o mléku a mléčných výrobcích musí máslo obsahovat nejméně 80 % a maximálně 90 % mléčného tuku. Pokud tento podíl nesplňuje, nemůže být jako máslo označeno. Spotřebitelé by měli být obezřetní také u tzv. čerstvého másla – toto označení si zaslouží pouze výrobky, jejichž doba spotřeby nepřesahuje 20 dní od výroby. Takové máslo je však v českých obchodech spíše výjimkou.
Mluvčí Potravinářské komory Helena Kavanová upozorňuje, že podezřele levná másla bývají často zmrazená nebo pocházejí z hmotných rezerv. „Pokud je běžné máslo o polovinu levnější než ostatní produkty, pravděpodobně se jedná o starší zmrazený kus,“ vysvětluje Kavanová. Podle odborníků mohou taková másla obsahovat průmyslově upravené tuky, které zvyšují hladinu cholesterolu v krvi.
Dalším znakem nekvalitního výrobku je vyšší podíl vody. Pravé máslo by nemělo obsahovat více než 16 % vody, jinak trpí jeho chuť i konzistence. „Stabilizátory, které se přidávají pro delší trvanlivost, mohou být špatně stravitelné a vyvolávat alergie,“ dodávají odborníci.
Spotřebitelé by měli vždy kontrolovat složení, cenu i označení na obalu. Pokud je máslo extrémně levné, pravděpodobně nepůjde o kvalitní výrobek. Důležité je také sledovat datum výroby a preferovat produkty s kratší trvanlivostí, které jsou čerstvější. Správně vybrané máslo se nejen lépe skladuje, ale především neobsahuje látky, které by mohly negativně ovlivnit zdraví.
Přestože si většina stran přeje rychlý konec bojů, jejich představy o podmínkách příměří se zásadně rozcházejí. Co si která strana od války s Íránem slibuje?
Sobotní výzva Donalda Trumpa, aby se Británie, Čína, Francie nebo Japonsko zapojily do námořního doprovodu tankerů v Hormuzském průlivu, naplno odhalila absenci ucelené americké strategie vůči Íránu. Bílý dům spolu s Izraelem sice zahájil útoky, ale zdá se, že dostatečně nepředvídal íránskou odvetu. Teherán se podle očekávání zaměřil na asymetrické údery proti americkým základnám, spojencům a obchodním lodím v Perském zálivu.
První měsíc meteorologického jara je v polovině. Odborníci už tuší, jak v Česku bude až téměř do poloviny dubna. Teploty mají růst nahoru a dostanou se až nad 15 °C. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Předseda slovenské vlády Robert Fico (Smer-SD) pokračuje v boji za obnovení dodávek ruské ropy na Slovensko. V dnešním rozhovoru s předsedou Evropské rady Antóniem Costou řekl, že Evropská unie nesmí upřednostňovat zájmy Ukrajiny před zájmy členských zemí.
Dara Rolins pořádně překvapila české i slovenské příznivce, protože zničehonic oznámila uměleckou pauzu. Důvodem je především stavba pražské rezidence, ale není to jediný důvod. Popová hvězda prozradila,
Česká kinematografie má na kontě další oscarový počin. Tuzemští producenti se totiž podíleli na vzniku dokumentárního filmu Pan Nikdo proti Putinovi, který obdržel Oscara. Na snímek se mohou těšit televizní diváci, v květnu jej odvysílá Česká televize.
Americký prezident Donald Trump vyvolal vlnu kritiky a rozpaků poté, co během nedělního letu prezidentským speciálem Air Force One zpochybnil smysl americké vojenské přítomnosti v Hormuzském průlivu. Přestože v posledních dnech stupňuje tlak na spojence, aby USA pomohli tuto klíčovou cestu zabezpečit, novinářům sdělil, že Spojené státy by v oblasti „možná vůbec neměly být“.
Německá vláda v pondělí odmítla požadavky amerického prezidenta Donalda Trumpa a vzkázala do Washingtonu, že konflikt na Blízkém východě nepovažuje za záležitost Severoatlantické aliance. Berlín oficiálně nevyhoví žádosti o poskytnutí vojenské podpory pro zajištění bezpečnosti v Hormuzském průlivu. Podle německého stanoviska nemá NATO v této válce své místo.
Irák se v posledních týdnech stal novou a velmi nebezpečnou frontou probíhající války s Íránem. Teherán se cíleně snaží do konfliktu zatáhnout i svého souseda a využít k tomu síť jím podporovaných milic. Od americko-izraelských náletů na Írán z konce února se Irák potýká s lavinou útoků, které mají za cíl vyčerpat americké síly v regionu a destabilizovat iráckou vládu.
Prezident Donald Trump v nedávném rozhovoru pro stanici Fox News rezolutně odmítl spekulace o tom, že by Spojené státy využívaly ukrajinskou pomoc při obraně proti dronům na Blízkém východě. Podle šéfa Bílého domu disponuje Amerika nejvyspělejšími technologiemi na světě a v otázkách bezpilotních letounů má větší přehled než kdokoli jiný. Trump tak přímo popřel tvrzení Kyjeva, že by o takovou podporu Washington sám žádal.
Současné válečné tažení na Blízkém východě, do kterého Spojené státy investují závratných 890 milionů dolarů každý den, tvrdě dopadá na nejzranitelnější regiony Asie. Zatímco mocnosti financují nákladné vojenské operace, miliony obyvatel v tisíce kilometrů vzdálených zemích bojují s kritickým nedostatkem základních životních potřeb.
Sliby administrativy Donalda Trumpa o bleskovém ukončení konfliktu s Íránem narážejí na tvrdou realitu energetického trhu. Zatímco Bílý dům se snaží mírnit paniku tvrzením, že drastické zdražování pohonných hmot je pouze krátkodobým výkyvem v řádu týdnů, experti citovaní serverem Politico vykreslují mnohem temnější scénář. Podle nich existuje pět zásadních bariér, které udrží ceny benzínu na rekordních úrovních po velmi dlouhou dobu.
