Fyzika je často spojována s největšími záhadami vesmíru, ale někdy se ukazuje, že odpovědi na složité otázky lze hledat i v těch nejběžnějších věcech. Jedním z takových příkladů jsou špagety, jejichž chování se stalo předmětem seriózního vědeckého bádání. Od lámání suchých těstovin až po záhady tradičního italského pokrmu cacio e pepe – vědci odhalují překvapivé souvislosti mezi kuchyní a základními principy fyziky.
Zkoumání toho, jak se suché špagety lámou, se věnoval i slavný fyzik Richard Feynman, který zjistil, že při ohýbání tyto těstoviny prasknou na více než dva kusy. Tento jev byl dlouho považován za nevysvětlitelný, dokud fyzikové v roce 2005 neobjevili, že při ohnutí špagety dochází k dodatečným vibracím, které způsobují další zlomy.
Tento výzkum podle BBC nejenže objasnil chování těstovin, ale také přinesl nové poznatky o mechanice křehkých materiálů, což má význam pro oblast stavebnictví i dalších technických odvětví.
Dalším fascinujícím fenoménem je změna tvaru vařených špaget. Pokud je z hrnce vyjmete po změknutí a necháte je uschnout, již se nevrátí do svého původního rovného stavu. Tento jev, vysvětlený v roce 2020, souvisí s vlastností nazývanou viskoelasticita, která umožňuje vnějším vrstvám těstovin absorbovat vodu a měnit strukturu. Takové vlastnosti mají i jiné materiály, včetně biologických tkání či polymerů.
Fyzikální záhady se však neomezují pouze na těstoviny. Vědecký tým italských fyziků působících v Německu se rozhodl rozlousknout další problém – proč se při přípravě tradičního pokrmu cacio e pepe někdy sýr v omáčce nesprávně srazí a vytvoří nežádoucí hrudky. Přestože se jedná o jednoduchý recept založený na spojení těstovinové vody a pecorina, mnoho kuchařů narazilo na potíže při jeho přípravě.
Vědci proto sestavili improvizovanou laboratoř s vodní lázní, teploměrem a kamerou, aby tento proces pečlivě sledovali. Zjistili, že problém spočívá v „mozzarellové fázi“ – proteiny v sýru se při zahřátí stávají lepivějšími a mají tendenci se shlukovat do hrudek. Klíčovou roli hraje škrob z těstovinové vody, který zabraňuje této separaci tím, že obaluje lipidové částice a brání jim v interakci s proteiny. Pokud je však směs příliš horká nebo obsahuje málo škrobu, tento ochranný efekt se ztrácí. Řešením je přidání škrobu rozpuštěného ve vodě, což je trik doporučovaný i michelinským šéfkuchařem Lucianem Monosiliem.
Fyzika těstovin sahá dokonce až k otázkám vzniku života. Proces fázového oddělování, který způsobuje srážení sýra v omáčce, je podobný mechanismům, které mohly hrát roli při vzniku prvních buněk na Zemi. Podobně jako se proteiny a lipidy shlukují v hrnci při vaření cacio e pepe, mohly se i chemické složky prebiotické polévky seskupovat do mikroskopických struktur, z nichž se později vyvinuly první živé organismy.
Proč tedy fyziky tak fascinují těstoviny? Odpověď je jednoduchá – špagety jsou běžným, ale zároveň výjimečným objektem pro experimenty. Jsou levné, dostupné a umožňují studovat základní mechanické, elastické i chemické procesy. Ať už jde o lámání těstovin, jejich pružnost nebo interakce v omáčce, vždy se ukazuje, že i zdánlivě obyčejné věci mohou skrývat hluboké vědecké principy.
Možná právě proto si Richard Feynman po náročném dni stráveném výpočty kvantové mechaniky rád pohrával s lámáním špaget. Stejně jako on i současní vědci nacházejí v těstovinách nejen inspiraci, ale i odpovědi na některé z největších otázek fyziky.
V odborných kruzích se říká, že lidé už nechtějí o pandemiích ani slyšet. Kolektivní pozornost se po letech s covidem vyčerpala a my jsme se rozhodli tuto kapitolu zamknout na několik západů. Nikki Ikani, expertka na bezpečnostní rizika z univerzity v Leidenu, však varuje, že s tímto vytěsněním zahazujeme i těžce nabyté lekce. Podle ní se nyní u ptačí chřipky opakuje stejný vzorec ignorovaných varování, jaký předcházel globální krizi v roce 2020.
Ukrajinská tajná služba SBU v pátek podnikla bezprecedentní operaci, při níž drony zasáhly tanker ruské „stínové flotily“ přímo ve Středozemním moři. Útok se odehrál v mezinárodních vodách nedaleko Kréty, více než 2 000 kilometrů od ukrajinských hranic. Podle představitelů SBU utrpělo plavidlo s názvem Qendil kritické poškození a je nyní neschopné dalšího provozu.
Dánská vláda otevřeně obvinila Rusko z přípravy a realizace dvou rozsáhlých kybernetických útoků, které zasáhly kritickou infrastrukturu a demokratické procesy v zemi. Podle dánské zpravodajské služby (DDIS) jde o nevyvratitelný důkaz probíhající hybridní války, kterou Moskva vede proti západním spojencům Ukrajiny. Útoky byly popsány jako destruktivní a jejich cílem bylo vyvolat nejistotu v dánské společnosti.
Nová vláda pod vedením Andreje Babiše zahájila radikální obrat v přístupu k ochraně klimatu. Petr Macinka, který byl dočasně pověřen řízením Ministerstva životního prostředí, ve čtvrtek oznámil zrušení celé sekce ochrany klimatu. Tento krok odůvodnil potřebou „deideologizace“ úřadu, čímž naplnil svá předvolební slova o tom, že po volbách „poteče zelená krev“.
Belgický premiér Bart De Wever na své noční tiskové konferenci neskrýval úlevu nad dosaženým kompromisem ohledně financování Ukrajiny. Podle něj není podpora Kyjeva žádnou charitou, ale nejdůležitější investicí, kterou může Evropa udělat pro svou vlastní bezpečnost. Zdůraznil, že v Bruselu se nikdy nedebatovalo o tom, zda pomoci, ale pouze o způsobu, jakým to provést, aby unie neohrozila sama sebe.
Vladimir Putin během svého bilančního vystoupení nešetřil kritikou na adresu Bruselu kvůli schválenému úvěru pro Ukrajinu. Jakékoli snahy o financování ukrajinské armády z prostředků zablokovaného ruského majetku označil za nehoráznou krádež. Domnívá se, že Evropská unie nakonec k přímé konfiskaci nepřistoupila jen kvůli obavám z odvetných opatření, která by pro evropské země byla velmi bolestivá.
Vedle oficiálních zpráv o hrdinství a obětech v boji se v ukrajinských stínech odehrává tichá tragédie, o které se téměř nemluví. Tisíce vojáků padly na frontě, ale stovky dalších ukončily svůj život vlastní rukou. Oficiální statistiky o sebevraždách v armádě neexistují a úřady tyto případy často popisují jen jako izolované incidenty. Pro pozůstalé rodiny však smrt jejich blízkého znamená začátek nového utrpení plného stigmat a nespravedlnosti.
Evropští lídři na summitu v Bruselu v brzkých ranních hodinách schválili zásadní finanční pomoc pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur. Půjčka má zajistit stabilitu země v kritických letech 2026 a 2027 a odvrátit hrozící bankrot, který by podle propočtů mohl nastat už v dubnu příštího roku. Rozhodnutí padlo po patnácti hodinách náročného vyjednávání, které skončilo kolem třetí hodiny ranní.
Evropští lídři na summitu v Bruselu dospěli po náročném jednání k dohodě o poskytnutí úvěru Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Tato finanční injekce má zajistit stabilitu země v příštích dvou letech a pokrýt její vojenské i hospodářské potřeby. Půjčka je reakcí na blížící se platební neschopnost, která by bez vnějšího zásahu mohla Kyjev zasáhnout již v dubnu.
Do Štědrého dne zbývá necelý týden. Zatímco Veronika Žilková prozradila vánoční plány už dávno, její nejstarší dcera Agáta Hanychová je odhalila až v podcastu s kamarádkou Ornellou Koktovou. Při té příležitosti připustila, že roli sehrají napjaté vztahy v rodině.
Někteří ruští diplomaté už dávají najevo, že by Ukrajina měla zapomenout na jakoukoliv mírovou dohodu s Ruskem, která by ukončila přes tři roky trvající válečný konflikt. Ruský velvyslanec ve Velké Británii Andrej Kelin v rozhovoru pro britská média naznačil, že Kyjev by se měl zkrátka vzdát Moskvě.
Letošní babyboom v českém šoubyznyse ještě nekončí. Nejhezčí možný vánoční dárek dostala jedna slavná česká herecká rodina. Vladimír Polívka se jen pár dní před Štědrým dnem stal otcem. Potvrdila to jeho neméně slavná maminka.