Na summitu NATO, který se uskuteční 24. a 25. června v Haagu, se aliance ocitne na historické křižovatce. Buď najde novou vizi a strategii pro svou budoucnost bez záruky trvalé podpory Spojených států, nebo se začne drolit jako instituce, která po desetiletí zajišťovala bezpečnost Evropy i širšího transatlantického prostoru. Obavy z osudu NATO sílí v kontextu stále agresivnějšího chování Donalda Trumpa, jehož prezidentství se nese v duchu izolacionismu a otevřeného pohrdání aliancí, která podle něj představuje finanční zátěž pro USA.
Zatímco v minulosti Spojené státy zásadním způsobem formovaly a vedly NATO, Trumpovo druhé funkční období přináší pro alianci nejistotu. Americký prezident opakovaně hrozí stažením vojsk, omezením závazků i drastickým snížením příspěvku do společného rozpočtu aliance, který dnes činí 5 miliard dolarů. Ačkoliv je tato suma v měřítku amerického rozpočtu nepatrná, její symbolika je silná – a Trump ji ochotně využívá k politickému tlaku.
Tento vývoj podnítil diskusi o zásadní transformaci NATO směrem k čistě evropské bezpečnostní struktuře. Mnohé členské státy si uvědomují, že aliance nemůže nadále záviset na americké ochotě plnit vůdčí roli. Model, kdy Evropa vyvíjí vlastní obranné kapacity v rámci NATO, místo aby zakládala novou instituci, se nyní jeví jako pragmatické řešení.
V této souvislosti se připomíná historický precedens v podobě Západoevropské unie (WEU), která vznikla v roce 1954 a jejímž cílem bylo posílení evropského rozměru v rámci atlantické aliance. Dnes by mohla být inspirací pro nový typ evropského vedení v NATO, tentokrát však ne jako doplněk americké moci, ale jako její náhrada.
Evropa v posledních letech skutečně zvýšila své výdaje na obranu. Od roku 2023 pozorujeme nárůst vojenských rozpočtů napříč kontinentem, ale tyto investice dosud nevedly k systémové reformě. Významná příležitost představovaná loňským 75. výročím NATO byla podle mnohých promarněna.
Trumpovo odmítání NATO je v přímém rozporu s vývojem bezpečnostní situace ve východní Evropě. Ruská agrese proti Ukrajině, rostoucí militarizace Kaliningradu a nestabilita v Bělorusku vytvářejí prostředí, ve kterém je jednotná a akceschopná aliance naprosto nezbytná. Náhlý americký odchod bez náhrady by vytvořil vážné bezpečnostní vakuum.
Z tohoto důvodu stále více evropských zemí podporuje vznik „koalice ochotných“, vedené Francií a Velkou Británií, která by zajistila jak vojenskou pomoc Ukrajině, tak ochranu evropského prostoru. Tato iniciativa zahrnuje logistické, zpravodajské, vzdušné, pozemní i námořní síly, přičemž cílem je během deseti let převzít klíčové americké funkce v rámci NATO evropskými prostředky.
Přesto je jasné, že okamžité nahrazení amerických schopností, jako jsou strategické přesné rakety nebo těžká transportní letadla, není realistické. Finsko, jako nový člen NATO, důrazně apeluje na to, aby přechod probíhal koordinovaně, aby nedošlo k bezpečnostnímu vakuu, které by mohlo Rusko zneužít.
Ve Washingtonu přitom panuje nejednoznačnost. Zatímco Trump hovoří o odchodu, ministr zahraničí Marco Rubio v dubnu uvedl, že prezident sice NATO podporuje, ale požaduje výrazné zvýšení výdajů na obranu u ostatních členů – dokonce až na 5 % HDP. Tento tlak však není doprovázen ochotou ze strany USA garantovat bezpečnostní závazky.
NATO tak čelí zásadnímu rozhodnutí: přestavět se na evropské základy nebo ztratit relevanci. Zničení aliance by podle odborníků otevřelo dveře nejen ruské expanzi, ale i dalším hrozbám. Mnozí proto zdůrazňují, že je třeba využít stávající struktury NATO a posílit evropské schopnosti uvnitř této organizace – nikoli ji rušit.
Evropská obranná autonomie se tak stává nejen strategickým cílem, ale i existenční nutností. Do konce června musí být jasně definován plán, který stanoví, jak si NATO bez USA udrží soudržnost, účinnost a důvěryhodnost. V opačném případě se může stát, že nejúspěšnější vojenská aliance v dějinách upadne v zapomnění – a s ní i představa o bezpečné Evropě.
Měsíc dnes zbývá do zahájení 59. ročníku Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary. Ten už proběhne bez osobní přítomnosti prezidenta Jiřího Bartošky, který před necelým měsícem zemřel. Na tuto výraznou osobnost se pochopitelně bude v lázeňském městě na západě Čech vzpomínat.
Jaromír Soukup se ve sporu s Agátou Hanychovou snaží dosáhnout svého, tedy aby dcera Rozárka nadále mohla trávit čas i s otcem. Naposledy si u soudu vyslechl i svědectví Ornelly Koktové. Nyní prozradil, co kamarádka Hanychové říkala.
Americký prezident Donald Trump telefonicky hovořil s ruským protějškem Vladimirem Putinem. Rusové podle Trumpa připravují odvetu za víkendovou speciální operaci ukrajinských tajných služeb, při které drony útočily na letadla na ruských leteckých základnách.
Jakub Prachař si podle očitých svědků neudělal vůbec dobrou reklamu na palubě letadla, které letělo z Česka do Spojených arabských emirátů. Údajně se choval tak, že mu po přistání asistovali s vystupováním policisté. Co se stalo?
Uznávaný britský bezpečnostní a obranný analytik, profesor Michael Clarke, odpověděl na otázky veřejnosti týkající se války na Ukrajině. Tento týden se zaměřil na dvě zásadní témata: možnost ruského použití jaderných zbraní a aktuální vývoj ruské letní ofenzivy na východní frontě.
Počet ruských vojáků zabitých nebo zraněných od začátku plnohodnotné invaze na Ukrajinu v únoru 2022 se podle nové studie blíží jednomu milionu. Analýzu zveřejnilo washingtonské Centrum pro strategická a mezinárodní studia (CSIS), které upozorňuje na mimořádně vysokou lidskou cenu, jakou ruský prezident Vladimir Putin platí za vedení tříleté války.
Minneapolis, největší město amerického státu Minnesota, se v žebříčku Happy Cities Index 2025 zařadilo mezi nejšťastnější místa na světě. Jako jediné město v USA (kromě New Yorku), které získalo nejvyšší hodnocení "Gold", se může chlubit výjimečnou kombinací skandinávského odkazu, kreativity, komunitního ducha a propojení s přírodou.
Rostoucí napětí kolem zapojení Číny do války na Ukrajině dostalo v posledních dnech nový impulz. Podle ukrajinského šéfa zahraniční rozvědky Oleha Ivaščenka existují konkrétní důkazy o tom, že Peking systematicky pomáhá ruskému zbrojnímu průmyslu. Čína podle jeho slov nejenže dodává Rusku technologie a specializované komponenty, ale také pomáhá obcházet mezinárodní sankce pomocí falešného značení a zástupných firem.
Ve stínu probíhající války na Ukrajině se 2. června 2025 v Istanbulu konalo už druhé kolo mírových rozhovorů mezi delegacemi Ruska a Ukrajiny během jediného měsíce. Přestože jednání vzbuzovala určité naděje, opět chyběli klíčoví aktéři – prezidenti Vladimir Putin a Volodymyr Zelenskyj. Krátce před prvním setkáním v polovině května se sice objevila možnost, že by se oba státníci mohli sejít tváří v tvář, ale Putin Zelenského nabídku kategoricky odmítl.
V Bruselu dnes zasedá skupina 57 zemí, včetně všech členů Severoatlantické aliance, aby koordinovala další pomoc Ukrajině ve válce proti Rusku. Setkání tzv. Ukrajinské obranné kontaktní skupiny se koná v dramatickém momentu: jen den poté, co ukrajinská bezpečnostní služba SBU oznámila mohutný podvodní výbuch pod Kerčským mostem, který spojuje okupovaný Krym s Ruskem.
Ukrajinské dronové útoky hluboko na ruském území zasáhly nejen letecké základny, ale i samotné sebevědomí Kremlu. Zatímco ruské úřady zůstávají oficiálně zdrženlivé a vyčkávají na výsledky vyšetřování, atmosféra v ruských médiích připomíná výbuch vzteku a výzev k odvetě, včetně jaderné reakce. Výbušná rétorika zní především z úst prokremelských komentátorů a blogerů, kteří žádají tvrdou reakci, a to i za cenu světového odsouzení, píše CNN.
Grónsko, které je z 80 procent pokryto ledem, se v posledních letech dostalo do popředí pozornosti nejen kvůli geopolitickým debatám, ale také jako klíčový indikátor probíhající klimatické krize. Vědci nyní varují, že rychlost, s jakou ledovce tají, překračuje dosavadní odhady o více než 20 procent. Tento dramatický úbytek zalednění má vážné důsledky nejen pro přibližně 56 000 obyvatel Grónska, ale také pro zbytek světa – zejména pokud jde o stoupající hladiny moří a destabilizaci globálních klimatických systémů.