Na summitu NATO, který se uskuteční 24. a 25. června v Haagu, se aliance ocitne na historické křižovatce. Buď najde novou vizi a strategii pro svou budoucnost bez záruky trvalé podpory Spojených států, nebo se začne drolit jako instituce, která po desetiletí zajišťovala bezpečnost Evropy i širšího transatlantického prostoru. Obavy z osudu NATO sílí v kontextu stále agresivnějšího chování Donalda Trumpa, jehož prezidentství se nese v duchu izolacionismu a otevřeného pohrdání aliancí, která podle něj představuje finanční zátěž pro USA.
Zatímco v minulosti Spojené státy zásadním způsobem formovaly a vedly NATO, Trumpovo druhé funkční období přináší pro alianci nejistotu. Americký prezident opakovaně hrozí stažením vojsk, omezením závazků i drastickým snížením příspěvku do společného rozpočtu aliance, který dnes činí 5 miliard dolarů. Ačkoliv je tato suma v měřítku amerického rozpočtu nepatrná, její symbolika je silná – a Trump ji ochotně využívá k politickému tlaku.
Tento vývoj podnítil diskusi o zásadní transformaci NATO směrem k čistě evropské bezpečnostní struktuře. Mnohé členské státy si uvědomují, že aliance nemůže nadále záviset na americké ochotě plnit vůdčí roli. Model, kdy Evropa vyvíjí vlastní obranné kapacity v rámci NATO, místo aby zakládala novou instituci, se nyní jeví jako pragmatické řešení.
V této souvislosti se připomíná historický precedens v podobě Západoevropské unie (WEU), která vznikla v roce 1954 a jejímž cílem bylo posílení evropského rozměru v rámci atlantické aliance. Dnes by mohla být inspirací pro nový typ evropského vedení v NATO, tentokrát však ne jako doplněk americké moci, ale jako její náhrada.
Evropa v posledních letech skutečně zvýšila své výdaje na obranu. Od roku 2023 pozorujeme nárůst vojenských rozpočtů napříč kontinentem, ale tyto investice dosud nevedly k systémové reformě. Významná příležitost představovaná loňským 75. výročím NATO byla podle mnohých promarněna.
Trumpovo odmítání NATO je v přímém rozporu s vývojem bezpečnostní situace ve východní Evropě. Ruská agrese proti Ukrajině, rostoucí militarizace Kaliningradu a nestabilita v Bělorusku vytvářejí prostředí, ve kterém je jednotná a akceschopná aliance naprosto nezbytná. Náhlý americký odchod bez náhrady by vytvořil vážné bezpečnostní vakuum.
Z tohoto důvodu stále více evropských zemí podporuje vznik „koalice ochotných“, vedené Francií a Velkou Británií, která by zajistila jak vojenskou pomoc Ukrajině, tak ochranu evropského prostoru. Tato iniciativa zahrnuje logistické, zpravodajské, vzdušné, pozemní i námořní síly, přičemž cílem je během deseti let převzít klíčové americké funkce v rámci NATO evropskými prostředky.
Přesto je jasné, že okamžité nahrazení amerických schopností, jako jsou strategické přesné rakety nebo těžká transportní letadla, není realistické. Finsko, jako nový člen NATO, důrazně apeluje na to, aby přechod probíhal koordinovaně, aby nedošlo k bezpečnostnímu vakuu, které by mohlo Rusko zneužít.
Ve Washingtonu přitom panuje nejednoznačnost. Zatímco Trump hovoří o odchodu, ministr zahraničí Marco Rubio v dubnu uvedl, že prezident sice NATO podporuje, ale požaduje výrazné zvýšení výdajů na obranu u ostatních členů – dokonce až na 5 % HDP. Tento tlak však není doprovázen ochotou ze strany USA garantovat bezpečnostní závazky.
NATO tak čelí zásadnímu rozhodnutí: přestavět se na evropské základy nebo ztratit relevanci. Zničení aliance by podle odborníků otevřelo dveře nejen ruské expanzi, ale i dalším hrozbám. Mnozí proto zdůrazňují, že je třeba využít stávající struktury NATO a posílit evropské schopnosti uvnitř této organizace – nikoli ji rušit.
Evropská obranná autonomie se tak stává nejen strategickým cílem, ale i existenční nutností. Do konce června musí být jasně definován plán, který stanoví, jak si NATO bez USA udrží soudržnost, účinnost a důvěryhodnost. V opačném případě se může stát, že nejúspěšnější vojenská aliance v dějinách upadne v zapomnění – a s ní i představa o bezpečné Evropě.
Jak bude v České republice vypadat krajina, do které se vrací polní ptáci nebo opylovači, přirozené propojení řek a území, kde se může rozlévat voda, stejně jako zemědělská půda i lesy, které lépe zadržují vodu a odolávají suchu nebo území měst a obcí s vyšším podílem zeleně, to všechno přináší první návrh Národního plánu na obnovu přírody.
Jeden z velkých českých hudebních festivalů již nebude pokračovat. Metronome v příštím roce do Prahy žádné hvězdy světové hudební scény nepřiveze. Důvodů konce je několik, uvedli organizátoři v prohlášení, kterým oznámili své rozhodnutí.
Americký prezident Donald Trump označil novou ropnou dohodu s Venezuelou za největší ropný obchod v historii lidstva. Zjištění deníku The Guardian však ukazují, že tento projekt čelí řadě právních i logistických překážek a hrozí mu úplný kolaps. Americká administrativa sice tvrdí, že získá kontrolu nad obrovskými zásobami ropy, odborníci ale její prohlášení označují za zavádějící. Projekt navíc naráží na americké i venezuelské zákony a klíčové ropné společnosti se od něj distancují.
Ruské armádní síly se podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského záměrně zaměřují na civilní infrastrukturu a školy v Kyjevě. Cílem těchto intenzivních útoků je vytvořit na obyvatele hlavního města takový tlak, aby byli nuceni metropoli opustit. Ruská taktika se podle ukrajinské hlavy státu snaží vyvolat dojem síly a zároveň ochromit chod klíčových institucí. Moskva tímto postupem do značné míry navazuje na svou strategii z počátku plnohodnotné invaze, kdy se pokoušela ukrajinské centrum moci zásadním způsobem destabilizovat.
Kanadský ministerský předseda Mark Carney potvrdil, že jeho vláda prověřovala teoretickou možnost amerického vojenského zásahu proti Kanadě. V rozhovoru pro deník The New York Times označil tento scénář za extrémní riziko s nízkou pravděpodobností, avšak s potenciálně devastujícími dopady. Podle jeho slov je povinností každého lídra provádět důkladné řízení rizik a připravit se i na ty nejméně pravděpodobné události. Dodal, že by bylo neodpovědné podobnou možnost zcela ignorovat.
Evropské státy začínají podle webu Politico postupně spolupracovat s takzvanou Radou míru, kterou k řízení a obnově Pásma Gazy vytvořil Donald Trump. Ačkoliv evropské země tento orgán původně odmítaly, současné humanitární potřeby je nutí k účasti na společných projektech. Evropská komise přistupuje ke spolupráci opatrně, neboť ambiciózní plány na demilitarizaci a rekonstrukci enklávy zůstávají do značné míry pouze na papíře. I přes skepsi a nepokojenost však evropští diplomaté uznávají, že orgán představuje významnou politickou sílu úzce propojenou s klíčovými americkými spojenci.
Válka s Íránem se dostává do dalšího přelomového bodu v souvislosti se změnami v Hormuzském průlivu a blížícími se volbami ve Spojených státech. Přestože ropné tankery průlivem opět proplouvají ve stále větším množství a páka Teheránu se zmenšuje, jeho vliv na tuto klíčovou námořní tepnu zdaleka nezmizel. Íránští lídři se nacházejí před těžkým rozhodnutím, zda dál vojensky eskalovat situaci i přes hrozící odvetné údery, nebo nečinně přihlížet k postupnému kolapsu vlastního vývozu ropy. Mnozí západní analytici podle National Interest tvrdí, že omezené možnosti dohnaly Írán na pokraj kapitulace, tyto závěry však přehlížejí fakt, že nejpravděpodobnější cestou Teheránu zůstává další vyostření konfliktu.
Dánská vojenská zpravodajská služba zveřejnila novou hodnotící zprávu, ve které varuje před výrazným stupňováním hybridní války ze strany Ruska vůči zemím Severoatlantické aliance. Podle dánských analytiků hrozí v nadcházejících měsících častější a závažnější útoky, které mohou mít pro zasažené státy podstatně těžší následky než v minulosti. Zpráva poukazuje na to, že Moskva stále častěji využívá sabotáže, destruktivní kybernetické údery a útoky pomocí bezpilotních prostředků přímo na evropském území. Hlavním cílem těchto operací je narušit podporu směřující na Ukrajinu nebo jí úplně zabránit.
Britský premiér Andy Burnham ve svém vystoupení na Valném shromáždění Organizace spojených národů v New Yorku obvinil Rusko z vedení rozsáhlé fake news války. Podle šéfa britské vlády Moskva dlouhodobě zneužívá společenské štěpení po odchodu Spojeného království z Evropské unie k rozsévání pochybností a strachu. Během svého projevu světovým lídrům oznámil plán na zřízení nového Národního centra pro informační obranu. Tato specializovaná jednotka má za úkol čelit kybernetickým hrozbám a manipulacím s veřejným míněním ze strany nepřátelských států.
Podle španělského deníku El Mundo americká ústřední zpravodajská služba CIA varovala několik středomořských států před hrozbou bezprostředně hrozících ruských hybridních operací. Moskva podle těchto informací plánuje využít maskované obchodní lodě plující po Středozemním moři k vypouštění bezpilotních letounů směrem k pobřeží Španělska, Itálie a Francie.
Generální prokurátor Brazílie Jorge Messias důrazně prohlásil, že jakékoli zahraniční zasahování do brazilských institucí a demokratických procesů je absolutně nepřijatelné. Reagoval tak na zprávu deníku The Guardian, podle níž se kampaň Donalda Trumpa pokoušela nasměrovat americké státní prostředky na kampaň namířenou přímo proti brazilskému Nejvyššímu soudu.
Sbližování Španělska s Čínou vyvolává stále větší napětí uvnitř Evropské unie. Zatímco v ulicích Barcelony probíhaly velkolepé oslavy tradičního festivalu La Mercè, jehož čestným hostem se jako vůbec první asijská metropole stala Šanghaj, v diplomatických kuloárech Unie roste znepokojení. Španělský premiér Pedro Sánchez navštívil čínského prezidenta Si Ťin-pchinga již čtyřikrát během čtyř let a po opětovném zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem opakovaně vyzývá EU ke zlepšení vztahů s Pekingem. Tento přístup však naráží na odpor řady evropských partnerů, kteří Čínu považují za strategického rivala a geopolitickou hrozbu.