Na summitu NATO, který se uskuteční 24. a 25. června v Haagu, se aliance ocitne na historické křižovatce. Buď najde novou vizi a strategii pro svou budoucnost bez záruky trvalé podpory Spojených států, nebo se začne drolit jako instituce, která po desetiletí zajišťovala bezpečnost Evropy i širšího transatlantického prostoru. Obavy z osudu NATO sílí v kontextu stále agresivnějšího chování Donalda Trumpa, jehož prezidentství se nese v duchu izolacionismu a otevřeného pohrdání aliancí, která podle něj představuje finanční zátěž pro USA.
Zatímco v minulosti Spojené státy zásadním způsobem formovaly a vedly NATO, Trumpovo druhé funkční období přináší pro alianci nejistotu. Americký prezident opakovaně hrozí stažením vojsk, omezením závazků i drastickým snížením příspěvku do společného rozpočtu aliance, který dnes činí 5 miliard dolarů. Ačkoliv je tato suma v měřítku amerického rozpočtu nepatrná, její symbolika je silná – a Trump ji ochotně využívá k politickému tlaku.
Tento vývoj podnítil diskusi o zásadní transformaci NATO směrem k čistě evropské bezpečnostní struktuře. Mnohé členské státy si uvědomují, že aliance nemůže nadále záviset na americké ochotě plnit vůdčí roli. Model, kdy Evropa vyvíjí vlastní obranné kapacity v rámci NATO, místo aby zakládala novou instituci, se nyní jeví jako pragmatické řešení.
V této souvislosti se připomíná historický precedens v podobě Západoevropské unie (WEU), která vznikla v roce 1954 a jejímž cílem bylo posílení evropského rozměru v rámci atlantické aliance. Dnes by mohla být inspirací pro nový typ evropského vedení v NATO, tentokrát však ne jako doplněk americké moci, ale jako její náhrada.
Evropa v posledních letech skutečně zvýšila své výdaje na obranu. Od roku 2023 pozorujeme nárůst vojenských rozpočtů napříč kontinentem, ale tyto investice dosud nevedly k systémové reformě. Významná příležitost představovaná loňským 75. výročím NATO byla podle mnohých promarněna.
Trumpovo odmítání NATO je v přímém rozporu s vývojem bezpečnostní situace ve východní Evropě. Ruská agrese proti Ukrajině, rostoucí militarizace Kaliningradu a nestabilita v Bělorusku vytvářejí prostředí, ve kterém je jednotná a akceschopná aliance naprosto nezbytná. Náhlý americký odchod bez náhrady by vytvořil vážné bezpečnostní vakuum.
Z tohoto důvodu stále více evropských zemí podporuje vznik „koalice ochotných“, vedené Francií a Velkou Británií, která by zajistila jak vojenskou pomoc Ukrajině, tak ochranu evropského prostoru. Tato iniciativa zahrnuje logistické, zpravodajské, vzdušné, pozemní i námořní síly, přičemž cílem je během deseti let převzít klíčové americké funkce v rámci NATO evropskými prostředky.
Přesto je jasné, že okamžité nahrazení amerických schopností, jako jsou strategické přesné rakety nebo těžká transportní letadla, není realistické. Finsko, jako nový člen NATO, důrazně apeluje na to, aby přechod probíhal koordinovaně, aby nedošlo k bezpečnostnímu vakuu, které by mohlo Rusko zneužít.
Ve Washingtonu přitom panuje nejednoznačnost. Zatímco Trump hovoří o odchodu, ministr zahraničí Marco Rubio v dubnu uvedl, že prezident sice NATO podporuje, ale požaduje výrazné zvýšení výdajů na obranu u ostatních členů – dokonce až na 5 % HDP. Tento tlak však není doprovázen ochotou ze strany USA garantovat bezpečnostní závazky.
NATO tak čelí zásadnímu rozhodnutí: přestavět se na evropské základy nebo ztratit relevanci. Zničení aliance by podle odborníků otevřelo dveře nejen ruské expanzi, ale i dalším hrozbám. Mnozí proto zdůrazňují, že je třeba využít stávající struktury NATO a posílit evropské schopnosti uvnitř této organizace – nikoli ji rušit.
Evropská obranná autonomie se tak stává nejen strategickým cílem, ale i existenční nutností. Do konce června musí být jasně definován plán, který stanoví, jak si NATO bez USA udrží soudržnost, účinnost a důvěryhodnost. V opačném případě se může stát, že nejúspěšnější vojenská aliance v dějinách upadne v zapomnění – a s ní i představa o bezpečné Evropě.
Ukrajinské členství v Evropské unii považuje americký vyslanec Jared Kushner za jeden z pilířů v rámci snahy o ukončení války na Ukrajině, která trvá déle než čtyři roky. Kyjev by měl zároveň dostat silné bezpečnostní záruky a příslib poválečné rekonstrukce.
Ukrajina závažně poškodila Kerčský most, který spojuje okupovaný poloostrov Krym s pevninským Ruskem. Podle dostupných fotek se masivní ocelový oblouk v centrální části mostu zřítil do moře, informuje britský Guardian. Kyjev to považuje za symbolickou ránu Kremlu.
Britové od pondělí neřeší nic jiného než to, kdo se stal novým Jamesem Bondem. Volba padla na čtyřicetiletého britského herce Roberta Pattinson, oznámila společnost Amazon MGM Studios, která převzala kontrolu nad touto slavnou filmovou sérií. Přišla už i reakce z Buckinghamského paláce.
Letošní Black Friday, který připadá na 27. listopadu, by měl českým internetovým obchodům přinést další rekordní tržby. Během přibližně týdenního období spojeného s touto slevovou akcí by Češi mohli na internetu utratit kolem 9,2 miliardy korun, tedy zhruba o osm procent více než loni.
Blíží se období, kdy bude počasí za celý rok nejchladnější. Prosinec klepe na dveře, přičemž meteorologové už tuší, jak má být v první polovině závěrečného měsíce roku. Vyplývá to z nového měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Statisíce lidí po celém Česku od ledna pocítí zdražování energií na vlastní kůži. Nejméně tři společnosti již oznámily, že zvýší ceny plynu či elektřiny pro zákazníky bez fixace. Nejnověji se přidala Pražská plynárenská. Lidé si za celý rok připlatí stovky korun.
Premiér Andrej Babiš (ANO) se po letech dočkal jednání s jedním ze zahraničních státníků. Vyrazil za ním do Izraele, kde ho absolvoval v předvečer úterního státního svátku. Podle předsedy vlády se jednalo o bezpečnosti a obraně.
Jedním z nejvýraznějších, ale zároveň poměrně málo připomínaných úspěchů ekonomické transformace po listopadu 1989 je zásadní prodloužení lidského života. Zatímco na sklonku komunistického režimu činila střední délka života českého muže pouze 68,1 roku, podle nejnovějších údajů Českého statistického úřadu dosáhla v roce 2025 historického rekordu 77,5 roku. Český muž tak za 36 let získal v naději dožití dalších 9,4 roku, tedy bezmála tři a půl tisíce dní. České ženy si polepšily ze 75,4 na 83,2 roku, tedy o bezmála osm let.
Jednou ze slavných osobností, které v neděli na Letné vystoupily před statisíci lidí na pódium, byl Ivan Trojan. Populární herec se ostře vymezil proti několika představitelům Babišovy vlády, kterým dokonce vzkázal, aby odjeli do Ruska.
Nebývá to obvyklé, ale občas se stane, že host odejde z televizního studia. V neděli se to stalo České televizi v pořadu Události, komentáře týdne na programu ČT24. Literární historik a pedagog Martin C. Putna odešel, protože se mu nelíbila úroveň diskuze.
Američané nechtějí přiznat, jestli se zeptali Ukrajinců, zda by byli ochotní stáhnout své jednotky z Donbasu a tím ho efektivně přenechat Rusku výměnou za členství v NATO, jak tvrdí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Z USA zaznívá, že jakoukoliv případnou dohodu musí schválit Rusové i Ukrajinci.
Estonsko od začátku prosince uzavře veškeré přechody na hranici s Ruskem. Moskva je totiž podle Tallinu zodpovědná za sabotáž proti estonské zbrojařské firmě. Estonci vzkázali Rusům, že se nenechají zastrašit.