Na summitu NATO, který se uskuteční 24. a 25. června v Haagu, se aliance ocitne na historické křižovatce. Buď najde novou vizi a strategii pro svou budoucnost bez záruky trvalé podpory Spojených států, nebo se začne drolit jako instituce, která po desetiletí zajišťovala bezpečnost Evropy i širšího transatlantického prostoru. Obavy z osudu NATO sílí v kontextu stále agresivnějšího chování Donalda Trumpa, jehož prezidentství se nese v duchu izolacionismu a otevřeného pohrdání aliancí, která podle něj představuje finanční zátěž pro USA.
Zatímco v minulosti Spojené státy zásadním způsobem formovaly a vedly NATO, Trumpovo druhé funkční období přináší pro alianci nejistotu. Americký prezident opakovaně hrozí stažením vojsk, omezením závazků i drastickým snížením příspěvku do společného rozpočtu aliance, který dnes činí 5 miliard dolarů. Ačkoliv je tato suma v měřítku amerického rozpočtu nepatrná, její symbolika je silná – a Trump ji ochotně využívá k politickému tlaku.
Tento vývoj podnítil diskusi o zásadní transformaci NATO směrem k čistě evropské bezpečnostní struktuře. Mnohé členské státy si uvědomují, že aliance nemůže nadále záviset na americké ochotě plnit vůdčí roli. Model, kdy Evropa vyvíjí vlastní obranné kapacity v rámci NATO, místo aby zakládala novou instituci, se nyní jeví jako pragmatické řešení.
V této souvislosti se připomíná historický precedens v podobě Západoevropské unie (WEU), která vznikla v roce 1954 a jejímž cílem bylo posílení evropského rozměru v rámci atlantické aliance. Dnes by mohla být inspirací pro nový typ evropského vedení v NATO, tentokrát však ne jako doplněk americké moci, ale jako její náhrada.
Evropa v posledních letech skutečně zvýšila své výdaje na obranu. Od roku 2023 pozorujeme nárůst vojenských rozpočtů napříč kontinentem, ale tyto investice dosud nevedly k systémové reformě. Významná příležitost představovaná loňským 75. výročím NATO byla podle mnohých promarněna.
Trumpovo odmítání NATO je v přímém rozporu s vývojem bezpečnostní situace ve východní Evropě. Ruská agrese proti Ukrajině, rostoucí militarizace Kaliningradu a nestabilita v Bělorusku vytvářejí prostředí, ve kterém je jednotná a akceschopná aliance naprosto nezbytná. Náhlý americký odchod bez náhrady by vytvořil vážné bezpečnostní vakuum.
Z tohoto důvodu stále více evropských zemí podporuje vznik „koalice ochotných“, vedené Francií a Velkou Británií, která by zajistila jak vojenskou pomoc Ukrajině, tak ochranu evropského prostoru. Tato iniciativa zahrnuje logistické, zpravodajské, vzdušné, pozemní i námořní síly, přičemž cílem je během deseti let převzít klíčové americké funkce v rámci NATO evropskými prostředky.
Přesto je jasné, že okamžité nahrazení amerických schopností, jako jsou strategické přesné rakety nebo těžká transportní letadla, není realistické. Finsko, jako nový člen NATO, důrazně apeluje na to, aby přechod probíhal koordinovaně, aby nedošlo k bezpečnostnímu vakuu, které by mohlo Rusko zneužít.
Ve Washingtonu přitom panuje nejednoznačnost. Zatímco Trump hovoří o odchodu, ministr zahraničí Marco Rubio v dubnu uvedl, že prezident sice NATO podporuje, ale požaduje výrazné zvýšení výdajů na obranu u ostatních členů – dokonce až na 5 % HDP. Tento tlak však není doprovázen ochotou ze strany USA garantovat bezpečnostní závazky.
NATO tak čelí zásadnímu rozhodnutí: přestavět se na evropské základy nebo ztratit relevanci. Zničení aliance by podle odborníků otevřelo dveře nejen ruské expanzi, ale i dalším hrozbám. Mnozí proto zdůrazňují, že je třeba využít stávající struktury NATO a posílit evropské schopnosti uvnitř této organizace – nikoli ji rušit.
Evropská obranná autonomie se tak stává nejen strategickým cílem, ale i existenční nutností. Do konce června musí být jasně definován plán, který stanoví, jak si NATO bez USA udrží soudržnost, účinnost a důvěryhodnost. V opačném případě se může stát, že nejúspěšnější vojenská aliance v dějinách upadne v zapomnění – a s ní i představa o bezpečné Evropě.
Nedávné rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa umožnit evropským spojencům nákup amerických zbraní pro Ukrajinu, včetně tolik potřebných systémů Patriot, přináší Kyjevu dočasnou, ale životně důležitou pomoc. Zároveň však znovu odhaluje hlubší slabiny americké politiky vůči Rusku, které se vyhýbá razantnějším krokům a nadále spoléhá na naději, že Moskva bude ochotna ustoupit.
Evropské země zvyšují svou podporu Ukrajině v oblasti protivzdušné obrany, aby čelila pokračujícím ruským útokům. Německo a Velká Británie se staly hlavními tahouny nové iniciativy, která následuje po 50denním ultimátu, jež americký prezident Donald Trump adresoval Vladimiru Putinovi.
Mezinárodní trestní soud (ICC) v Haagu vydal počátkem července historické zatykače na vůdce Tálibánu, které obviňuje z zločinů proti lidskosti na základě genderového pronásledování. Tento právní krok je považován za průlomové uznání utrpení žen a dívek v Afghánistánu a zároveň první případ, kdy se takový čin kvalifikuje jako zločin proti lidskosti před mezinárodním tribunálem.
Kanada čelí největší epidemii spalniček za poslední desetiletí a stala se jedinou západní zemí v první desítce světových ohnisek této vysoce nakažlivé nemoci. Jen letos onemocnělo více než 3 800 lidí, převážně dětí a kojenců, což je téměř trojnásobek oproti Spojeným státům, a to i přesto, že Kanada má výrazně menší populaci. Největší počet případů byl zaznamenán v provinciích Alberta a Ontario, které se staly hlavními epicentry nákazy.
Nadcházející summit OSN o potravinových systémech se ponese v naléhavém duchu. Nová mezinárodní zpráva totiž varuje, že prudké nárůsty cen základních potravin způsobené klimatickou krizí vedou nejen k malnutrici, ale hrozí i politickými otřesy a sociálními nepokoji. Zasaženy jsou především ty nejchudší vrstvy obyvatel, které si potraviny často nemohou dovolit.
Americký prezident Donald Trump opět rozvířil politické vody, když sdílel uměle generované video zachycující zatčení bývalého prezidenta Baracka Obamy přímo v Oválné pracovně. V klipu, který byl původně zveřejněn na TikToku a později se objevil na prezidentově účtu na Truth Social, je vidět, jak agenti FBI táhnou Obamu v poutech na kolenou, zatímco se Trump spokojeně usmívá. Video doprovází hudba v podobě písně „YMCA“ od skupiny Village People a nese nápis: „Nikdo nestojí nad zákonem!“
Navzdory dalším ukrajinským výzvám k jednání Rusko o skutečný mír neusiluje. Kreml nadále předkládá návrhy, které připomínají spíše diktát a kapitulaci než kompromis. Zatímco se navenek hovoří o urovnání, ve skutečnosti Moskva sleduje imperiální cíl, kterým je obnova sféry vlivu a podmanění Ukrajiny. Válka proto neskončí, dokud bude Vladimir Putin věřit, že vítězství (nikoli dohoda) je jedinou přijatelnou možností.
Slavná americká komička a moderátorka Ellen DeGeneres (*67) se poprvé veřejně vyjádřila k důvodu, proč se loni s manželkou Portiou de Rossi usadila v Británii. Na setkání s fanoušky v Cheltenhamu přiznala, že definitivní rozhodnutí padlo den po opětovném zvolení Donalda Trumpa prezidentem USA. „Prostě jsme se rozhodli zůstat. Všechno je tady lepší,“ řekla otevřeně.
Český hydrometeorologický ústav dnes zpřesnil a rozšířil své varování před extrémním počasím. K původní výstraze před vysokými teplotami přibyla i hrozba silných bouřek, které by měly dorazit během odpoledne a večera. Největší riziko se očekává na Moravě, ve Slezsku a ve východních oblastech Čech.
Rusko letos neuskuteční svou vlajkovou zbrojní výstavu Army 2025, ačkoli oficiální web stále uvádí konání mezi 11. a 14. srpnem. Informace o akci ale byly odstraněny z webových stránek veletržního areálu Patriot Expo, kde se událost tradičně koná. Jako první o zrušení informoval ruský státní deník Izvestija, Kreml však zatím situaci veřejně nekomentoval.
Po teplém víkendu se v tomto týdnu opět ochladí. Teploty by se většinu týdne měly pohybovat pod hranicí třiceti stupňů, uvedl ČHMÚ.cz.
Vladimir Putin v noci rozpoutal bezprecedentní raketový a dronový útok na Ukrajinu, který se zapsal jako nejintenzivnější od počátku invaze před více než třemi lety. Ve stejné chvíli byla Severoatlantická aliance nucena aktivovat bojové letouny a vyhlásit nejvyšší stupeň pohotovosti protiletecké obrany kvůli blízkosti úderů k hranicím čtyř členských států NATO — Polska, Slovenska, Maďarska a Rumunska.