Země podporující postupné ukončení využívání fosilních paliv na klimatickém summitu COP30 v Brazílii hrozí, že zablokují jakoukoli dohodu, která nebude obsahovat příslušný závazek, čímž výrazně eskalují napětí na klíčových jednáních. Vyplývá to z exkluzivních informací deníku The Guardian. Třaskavý spor o potenciální plán pro "přechod od fosilních paliv" vyvrcholil ve čtvrtek večer, kdy skupina nejméně 29 států podepsala ostře formulovaný dopis adresovaný Brazílii jako předsedající zemi konference.
Dopis, jehož znění uniklo, požaduje, aby byl tento plán zahrnut do závěrečného dokumentu z jednání, které má sice oficiálně skončit v pátek, ale pravděpodobně se protáhne do víkendu. Možnost zahájit proces vypracování takového plánu byla přitom zahrnuta v prvním návrhu potenciálního závěrečného dokumentu z dvou týdnů jednání, který byl zveřejněn v úterý.
Podle zjištění The Guardian však Brazílie zvažovala stažení tohoto usnesení kvůli odporu některých petrostátů, jako jsou Saúdská Arábie a Rusko, a také velkých spotřebitelů fosilních paliv, včetně Indie. Některé země, které se staví proti zahrnutí plánu, ve čtvrtek dokonce hrozily odchodem z jednání. Poté propukl požár v části konferenčního centra poblíž kanceláří delegací, kvůli němuž byla jednání přerušena na více než šest hodin.
Dopis předsednictví, který měl The Guardian k dispozici, ukazuje, že mnohé vlády stanovily zahrnutí plánu jako svou "červenou linii" pro jednání. V textu se mimo jiné uvádí: „Nemůžeme podpořit výsledek, který nezahrnuje plán pro implementaci spravedlivého, řádného a rovného přechodu od fosilních paliv." Dopis dále zdůrazňuje, že toto očekávání sdílí velká většina stran, stejně jako věda a veřejnost, která práci delegátů bedlivě sleduje. Autoři dopisu dodávají, že svět od konference očekává kontinuitu a pokrok po globálním zhodnocení, a cokoli menšího by bylo vnímáno jako krok zpět.
Globální zhodnocení odkazuje na historické rozhodnutí z konference COP28 v Dubaji v roce 2023, které poprvé stanovilo závazek všech zemí k "přechodu od fosilních paliv." Nicméně neobsahovalo žádný časový rámec pro tento přechod ani konkrétní opatření k jeho dosažení. Od přijetí tohoto závazku se některé země, především Saúdská Arábie, pokoušely jej zpochybnit. Na jednáních COP29 v Ázerbájdžánu v roce 2024 se snaha o opětovné potvrzení závazku setkala s odporem a neuspěla.
Letos proto státy podporující postupné ukončení těžby zvolily jinou taktiku. Začaly připravovat návrhy na vytvoření fóra, kde by všechny země mohly diskutovat o možném plánu pro přechod. Tato cesta by nevyžadovala, aby se jakákoli země zavázala ke konkrétnímu termínu ukončení využívání fosilních paliv, a ponechala by zemím možnost zvolit si vlastní politiku a postupy. Plán by navíc nebyl dokončen na letošním summitu, ale vyžadoval by nejméně rok nebo i déle práce na budoucích konferencích. K iniciativě se připojilo více než 80 zemí, které v úterý uspořádaly tiskovou konferenci, aby oznámily své záměry.
Tento krok se však ukázal být příliš ambiciózní pro země, které se stále staví proti takovému závazku. Ty jsou vedeny některými členy volného uskupení známého jako "podobně smýšlející rozvojové země," kam patří Saúdská Arábie, Egypt, Írán a Bolívie. Mezi signatáře dopisu, kteří podporují vytvoření plánu pro ukončení využívání fosilních paliv, patří Rakousko, Belgie, Chile, Kolumbie, Kostarika, Chorvatsko, Česká republika, Estonsko, Finsko, Francie, Německo, Guatemala, Honduras, Island, Irsko, Lichtenštejnsko, Lucembursko, Marshallovy ostrovy, Mexiko, Monako, Nizozemsko, Panama, Palau, Slovinsko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Spojené království a Vanuatu.
Ministryně životního prostředí Kolumbie Irene Velez Torresová uvedla, že dopis vznikl poté, co předsednictví předložilo text, o kterém se domnívají, že je nedostatečný pro úroveň ambicí a implementace, kterou musí COP30 přinést. Zdůraznila zejména potřebu plánu pro postupné ukončení využívání fosilních paliv, která je jasně podložena vědou a podporována lidmi po celém světě. Podle ní se úspěch konference nemůže měřit přijetím textu za každou cenu. Klíčová je kvalita výsledku, protože přijetí slabého nebo prázdného textu by signalizovalo selhání klimatického multilateralismu a selhání vůči budoucím generacím, které si zaslouží obyvatelnou planetu.
Ředitelka International Climate Politics Hub Catherine Abreuová prohlásila, že rostoucí skupina zemí neopustí Belém bez ambiciózního balíčku. Ten musí být postaven na čtyřech pilířích: finanční prostředky na adaptaci, lepší kvalita a odpovědnost klimatického financování, jasné zaměření na řešení největších zdrojů znečištění, tedy fosilních paliv a odlesňování, a závazek řídit vše spravedlivou transformací. Zdůraznila, že otázkou je, zda se předsednictví Brazílie rozhodne této skupině naslouchat, jelikož čas se krátí. Dvoutýdenní jednání v Belému mají oficiálně skončit v pátek večer. Po zdržení způsobeném požárem se však očekává, že se protáhnou do víkendu. I když bude spor o přechod od fosilních paliv pravděpodobně dominovat posledním hodinám jednání, je třeba vyřešit i další otázky. Patří mezi ně reakce na fakt, že národní klimatické plány jednotlivých zemí jsou příliš slabé na to, aby omezily globální oteplování na 1,5 °C, jak stanovuje Pařížská dohoda z roku 2015, a dále otázky financí, obchodu a transparentnosti.
Herecká legenda Jiřina Bohdalová oslaví 3. května 95. narozeniny. Česká televize při této příležitosti vzdává hold její výjimečné kariéře, která zásadně ovlivnila podobu české televizní i filmové tvorby a stále oslovuje diváky napříč generacemi. Na svých programech a v iVysílání nabídne více než dvě desítky pořadů, které mapují jedinečnou kariéru této herečky.
Nepříjemně nás dnes překvapilo počasí, vždyť i v Praze se objevily sněhové vločky. Dobrou zprávou je, že o víkendu už by zase mělo být lépe. Dočkáme se i sluníčka a nejvyšších teplot přes 15 stupňů, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Donald Trump dlouhodobě neváhá jít do křížku s americkými celebritami. Jednou takovou, se kterou se pravidelně střetává, je George Clooney. Slavný herec v uplynulých dnech označil konkrétní slova prezidenta za válečný zločin. Bílý dům si to každopádně nenechal líbit a ostře reagoval.
Velmi smutná zpráva dnes dorazila do Česka. Na Špicberkách tragicky zahynul uznávaný dobrodruh a polárník Miroslav Jakeš. Bylo mu 75 let. Naposledy o sobě dal vědět již v minulém týdnu, přesto probíhala rozsáhlá pátrací akce. Ta má bohužel smutný konec.
Evropská unie by měla na hlubokou krizi v transatlantických vztazích reagovat vybudováním vlastních vojenských kapacit. V rozhovoru pro server Politico to uvedl evropský komisař pro obranu Andrius Kubilius. Podle něj je vytvoření společné evropské armády cestou, jak posílit bezpečnost kontinentu a zároveň paradoxně pomoci stabilizovat samotné NATO, které v posledních měsících čelí bezprecedentním útokům ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa.
První dáma Melania Trumpová vystoupila ve čtvrtek v Bílém domě s nečekaným a velmi rázným prohlášením. Kategoricky v něm odmítla jakékoli své vazby na usvědčeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina a vyzvala americký Kongres, aby uspořádal slyšení pro oběti jeho sítě obchodující s lidmi. Podle jejích slov musí lživá tvrzení spojující její osobu s Epsteinem „skončit ještě dnes“.
Prezident Donald Trump již podruhé v průběhu roku 2026 hrozí rozbitím Severoatlantické aliance, tentokrát kvůli neochotě evropských spojenců zapojit se do války v Íránu. Tento postoj vyvolává hluboký rozpor mezi Bílým domem a americkou veřejností. Zatímco Trump označuje NATO za „papírového tygra“ a stěžuje si na nedostatek podpory, většina Američanů alianci nadále vnímá jako klíčový pilíř bezpečnosti USA.
V České republice byla dopadena německá pravicová extremistka Marla-Svenja Liebich, která se několik měsíců úspěšně vyhýbala nástupu do vězení. Na základě evropského zatykače ji policisté zadrželi v obci Krásná na východě země, přibližně 100 kilometrů od Prahy. Liebich, dříve známá jako Sven Liebich, má být v nejbližší době vydána do Německa.
Singapur, město proslulé svou závislostí na klimatizaci, čelí kvůli energetické krizi vyvolané válkou v Íránu nelehké zkoušce. Tamní vláda nařídila státním zaměstnancům zvýšit teplotu v kancelářích na minimálně 25 °C. Toto opatření přichází v době, kdy ceny energií prudce rostou v důsledku faktického uzavření Hormuzského průlivu, přes který do regionu proudí klíčové dodávky ropy a plynu.
V rámci vyjednávání o ukončení války s USA a Izraelem přišel Teherán s kontroverzním požadavkem, který šokoval námořní dopravce i světové trhy. Írán navrhuje, aby mu byla oficiálně přiznána kontrola nad Hormuzským průlivem, za jehož proplutí hodlá vybírat mýtné ve výši až 2 miliony dolarů (přibližně 47 milionů korun) za každou nákladní loď. Tyto prostředky chce země využít na obnovu své infrastruktury, kterou zdevastovalo americké a izraelské bombardování.
Evropská unie spustila nový digitální systém hraničních kontrol, který zásadně mění pravidla pro cestující ze zemí mimo EU, včetně turistů z Velké Británie. Takzvaný Systém vstupu/výstupu (EES) vyžaduje při překročení hranic schengenského prostoru registraci otisků prstů a pořízení fotografie obličeje. Tento systém by měl být od pátku plně funkční na všech hraničních přechodech ve 29 zúčastněných zemích, ačkoliv jeho zavádění doprovázejí technické potíže.
Nedávná ostrá slovní přestřelka mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem měla hlubší příčiny, než se na první pohled zdálo. Jádrem sporu byla frustrace Bílého domu z toho, že evropští spojenci odmítli poskytnout Spojeným státům přístup na své vojenské základny pro útoky proti Íránu. Trump během několikahodinového jednání za zavřenými dveřmi opakovaně zdůrazňoval pocit zrady ze strany zemí jako Francie nebo Španělsko, které navíc zakázaly americkým letounům využívat svůj vzdušný prostor.