Země podporující postupné ukončení využívání fosilních paliv na klimatickém summitu COP30 v Brazílii hrozí, že zablokují jakoukoli dohodu, která nebude obsahovat příslušný závazek, čímž výrazně eskalují napětí na klíčových jednáních. Vyplývá to z exkluzivních informací deníku The Guardian. Třaskavý spor o potenciální plán pro "přechod od fosilních paliv" vyvrcholil ve čtvrtek večer, kdy skupina nejméně 29 států podepsala ostře formulovaný dopis adresovaný Brazílii jako předsedající zemi konference.
Dopis, jehož znění uniklo, požaduje, aby byl tento plán zahrnut do závěrečného dokumentu z jednání, které má sice oficiálně skončit v pátek, ale pravděpodobně se protáhne do víkendu. Možnost zahájit proces vypracování takového plánu byla přitom zahrnuta v prvním návrhu potenciálního závěrečného dokumentu z dvou týdnů jednání, který byl zveřejněn v úterý.
Podle zjištění The Guardian však Brazílie zvažovala stažení tohoto usnesení kvůli odporu některých petrostátů, jako jsou Saúdská Arábie a Rusko, a také velkých spotřebitelů fosilních paliv, včetně Indie. Některé země, které se staví proti zahrnutí plánu, ve čtvrtek dokonce hrozily odchodem z jednání. Poté propukl požár v části konferenčního centra poblíž kanceláří delegací, kvůli němuž byla jednání přerušena na více než šest hodin.
Dopis předsednictví, který měl The Guardian k dispozici, ukazuje, že mnohé vlády stanovily zahrnutí plánu jako svou "červenou linii" pro jednání. V textu se mimo jiné uvádí: „Nemůžeme podpořit výsledek, který nezahrnuje plán pro implementaci spravedlivého, řádného a rovného přechodu od fosilních paliv." Dopis dále zdůrazňuje, že toto očekávání sdílí velká většina stran, stejně jako věda a veřejnost, která práci delegátů bedlivě sleduje. Autoři dopisu dodávají, že svět od konference očekává kontinuitu a pokrok po globálním zhodnocení, a cokoli menšího by bylo vnímáno jako krok zpět.
Globální zhodnocení odkazuje na historické rozhodnutí z konference COP28 v Dubaji v roce 2023, které poprvé stanovilo závazek všech zemí k "přechodu od fosilních paliv." Nicméně neobsahovalo žádný časový rámec pro tento přechod ani konkrétní opatření k jeho dosažení. Od přijetí tohoto závazku se některé země, především Saúdská Arábie, pokoušely jej zpochybnit. Na jednáních COP29 v Ázerbájdžánu v roce 2024 se snaha o opětovné potvrzení závazku setkala s odporem a neuspěla.
Letos proto státy podporující postupné ukončení těžby zvolily jinou taktiku. Začaly připravovat návrhy na vytvoření fóra, kde by všechny země mohly diskutovat o možném plánu pro přechod. Tato cesta by nevyžadovala, aby se jakákoli země zavázala ke konkrétnímu termínu ukončení využívání fosilních paliv, a ponechala by zemím možnost zvolit si vlastní politiku a postupy. Plán by navíc nebyl dokončen na letošním summitu, ale vyžadoval by nejméně rok nebo i déle práce na budoucích konferencích. K iniciativě se připojilo více než 80 zemí, které v úterý uspořádaly tiskovou konferenci, aby oznámily své záměry.
Tento krok se však ukázal být příliš ambiciózní pro země, které se stále staví proti takovému závazku. Ty jsou vedeny některými členy volného uskupení známého jako "podobně smýšlející rozvojové země," kam patří Saúdská Arábie, Egypt, Írán a Bolívie. Mezi signatáře dopisu, kteří podporují vytvoření plánu pro ukončení využívání fosilních paliv, patří Rakousko, Belgie, Chile, Kolumbie, Kostarika, Chorvatsko, Česká republika, Estonsko, Finsko, Francie, Německo, Guatemala, Honduras, Island, Irsko, Lichtenštejnsko, Lucembursko, Marshallovy ostrovy, Mexiko, Monako, Nizozemsko, Panama, Palau, Slovinsko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Spojené království a Vanuatu.
Ministryně životního prostředí Kolumbie Irene Velez Torresová uvedla, že dopis vznikl poté, co předsednictví předložilo text, o kterém se domnívají, že je nedostatečný pro úroveň ambicí a implementace, kterou musí COP30 přinést. Zdůraznila zejména potřebu plánu pro postupné ukončení využívání fosilních paliv, která je jasně podložena vědou a podporována lidmi po celém světě. Podle ní se úspěch konference nemůže měřit přijetím textu za každou cenu. Klíčová je kvalita výsledku, protože přijetí slabého nebo prázdného textu by signalizovalo selhání klimatického multilateralismu a selhání vůči budoucím generacím, které si zaslouží obyvatelnou planetu.
Ředitelka International Climate Politics Hub Catherine Abreuová prohlásila, že rostoucí skupina zemí neopustí Belém bez ambiciózního balíčku. Ten musí být postaven na čtyřech pilířích: finanční prostředky na adaptaci, lepší kvalita a odpovědnost klimatického financování, jasné zaměření na řešení největších zdrojů znečištění, tedy fosilních paliv a odlesňování, a závazek řídit vše spravedlivou transformací. Zdůraznila, že otázkou je, zda se předsednictví Brazílie rozhodne této skupině naslouchat, jelikož čas se krátí. Dvoutýdenní jednání v Belému mají oficiálně skončit v pátek večer. Po zdržení způsobeném požárem se však očekává, že se protáhnou do víkendu. I když bude spor o přechod od fosilních paliv pravděpodobně dominovat posledním hodinám jednání, je třeba vyřešit i další otázky. Patří mezi ně reakce na fakt, že národní klimatické plány jednotlivých zemí jsou příliš slabé na to, aby omezily globální oteplování na 1,5 °C, jak stanovuje Pařížská dohoda z roku 2015, a dále otázky financí, obchodu a transparentnosti.
S nejnovějším obratem prezidenta Donalda Trumpa ohledně zveřejnění Epsteinových spisů, které má k dispozici americké ministerstvo spravedlnosti – nejprve byl proti, pak pro, pak zase proti a teď opět pro – se jádro voličů MAGA konečně může dočkat dokumentů, které si dlouho přálo vidět. Dne 18. listopadu 2025 odpoledne Sněmovna drtivou většinou hlasovala pro zveřejnění spisů. Proti hlasoval pouze jeden republikán. Senát později téhož dne jednomyslně schválil opatření a poslal ho prezidentovi k podpisu. Trump jej podepsal 19. listopadu.
Země podporující postupné ukončení využívání fosilních paliv na klimatickém summitu COP30 v Brazílii hrozí, že zablokují jakoukoli dohodu, která nebude obsahovat příslušný závazek, čímž výrazně eskalují napětí na klíčových jednáních. Vyplývá to z exkluzivních informací deníku The Guardian. Třaskavý spor o potenciální plán pro "přechod od fosilních paliv" vyvrcholil ve čtvrtek večer, kdy skupina nejméně 29 států podepsala ostře formulovaný dopis adresovaný Brazílii jako předsedající zemi konference.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že je připraven na "čestnou práci" se Spojenými státy poté, co obdržel návrh mírového plánu, který by měl vést k ukončení války s Ruskem. Podle tohoto plánu by Kyjev postoupil Rusku oblasti v Donbasu na východní Ukrajině, které má stále pod kontrolou, snížil by velikost své armády a zavázal se, že nevstoupí do NATO. Není zcela jasné, jak moc se Ukrajina podílela na přípravě tohoto návrhu, ale tisková tajemnice Bílého domu Karoline Leavittová prohlásila, že USA jednaly "stejně s oběma stranami".
Veterináře v Česku momentálně zaměstnává zejména ptačí chřipka, která se za poslední dny potvrdila hned na několika místech. Špatné zprávy ale přicházejí i z Kroměřížska, kde se u uhynulého zvířete potvrdila nemoc, která je potenciálně přenosná na člověka. Informoval o tom Český rozhlas.
Nevyřízené účty mezi Jaromírem Soukupem a jednou z jeho bývalých partnerek opět vyplouvají na povrch. Eva Feuereislová nadále požaduje po podnikateli částku ve výši, která se blíží cifře 200 tisíc korun.
Exprezident Miloš Zeman od tohoto týdne opět úřaduje ve své kanceláři. Bývalá hlava státu se v posledních týdnech potýkala se zdravím, musela dokonce na operaci. Už o uplynulém víkendu se však Zeman zúčastnil posledního rozloučení s kardinálem Dominikem Dukou.
Pražský hrad se až jako druhý vyjádřil ke čtvrtečnímu jednání prezidenta Petra Pavla se šéfem Motoristů Petrem Macinkou. Podle prezidentské kanceláře byly hlavním tématem nominace strany vedené Macinkou na ministry v rodící se vládě Andreje Babiše (ANO).
Princezna Kate se sice do britské královské rodiny nenarodila, ale jako manželka budoucího krále stále častěji tahá za nitky. Jednou z jejích snah je pokus o usmíření mezi manželem a jeho mladším bratrem. Podle dostupných informací se snaží působit na prince Harryho, aby podnikl jisté kroky, které by zlepšení vztahů umožnily.
Současné problémy planety, od Amazonie po Arktidu, poukazují na skutečnost, že události v jedné oblasti se nyní projevují po celém světě. Dvě zasedání, která se konala v Severském pavilonu na konferenci COP30, se zaměřila na globální body zvratu a trojitou planetární krizi, čímž zdůraznila vzájemnou propojenost našich globálních systémů. Z toho vyplývá, že naše řešení musí být stejně tak integrovaná. Vyvstává proto otázka, zda nenastal čas přehodnotit způsob fungování multilaterálních environmentálních úmluv.
Zprávy o americkém mírovém plánu, který by po Ukrajině požadoval územní ústupky a omezení zbraní, považuje Oleksandr Merezhko, předseda zahraničního výboru ukrajinského parlamentu, za krajně nevěrohodné. Poslanec, který je členem strany Služebník lidu prezidenta Zelenského, řekl pro Sky News, že i když nezná veškeré detaily, na první pohled se jedná o nejdivnější plán, jaký kdy viděl.
Vysocí představitelé Pentagonu dorazili na Ukrajinu, aby projednali úsilí o ukončení války s Ruskem. Tým, který vede tajemník americké armády Dan Driscoll, jednal ve čtvrtek ráno s ukrajinskou premiérkou Julií Svyrydenkovou a očekává se, že se později setká i s prezidentem Volodymyrem Zelenským. Návštěva, jejímž účelem je podle mluvčího armády pouze zjišťování faktů a diskuse o mírových snahách, je nejvýše postavenou vojenskou cestou do Kyjeva od nástupu Trumpa do úřadu.
Americko-saúdské vztahy zažívají jeden z nejprudších obratů poslední dekády. Korunní princ Muhammad bin Salmán, ještě nedávno izolovaný kvůli vraždě novináře Jamála Chášukdžího, se vrací do Washingtonu jako klíčový partner prezidenta Donalda Trumpa. Spojené státy v něm dnes vidí nejen energetického giganta, ale i strategickou protiváhu Číně a investora s potenciálem ovlivnit americkou ekonomiku. Vztah obou zemí se tak posouvá výrazně pragmatičtějším a osobnějším směrem. Otázka lidských práv mezitím ustupuje do pozadí.