Země podporující postupné ukončení využívání fosilních paliv na klimatickém summitu COP30 v Brazílii hrozí, že zablokují jakoukoli dohodu, která nebude obsahovat příslušný závazek, čímž výrazně eskalují napětí na klíčových jednáních. Vyplývá to z exkluzivních informací deníku The Guardian. Třaskavý spor o potenciální plán pro "přechod od fosilních paliv" vyvrcholil ve čtvrtek večer, kdy skupina nejméně 29 států podepsala ostře formulovaný dopis adresovaný Brazílii jako předsedající zemi konference.
Dopis, jehož znění uniklo, požaduje, aby byl tento plán zahrnut do závěrečného dokumentu z jednání, které má sice oficiálně skončit v pátek, ale pravděpodobně se protáhne do víkendu. Možnost zahájit proces vypracování takového plánu byla přitom zahrnuta v prvním návrhu potenciálního závěrečného dokumentu z dvou týdnů jednání, který byl zveřejněn v úterý.
Podle zjištění The Guardian však Brazílie zvažovala stažení tohoto usnesení kvůli odporu některých petrostátů, jako jsou Saúdská Arábie a Rusko, a také velkých spotřebitelů fosilních paliv, včetně Indie. Některé země, které se staví proti zahrnutí plánu, ve čtvrtek dokonce hrozily odchodem z jednání. Poté propukl požár v části konferenčního centra poblíž kanceláří delegací, kvůli němuž byla jednání přerušena na více než šest hodin.
Dopis předsednictví, který měl The Guardian k dispozici, ukazuje, že mnohé vlády stanovily zahrnutí plánu jako svou "červenou linii" pro jednání. V textu se mimo jiné uvádí: „Nemůžeme podpořit výsledek, který nezahrnuje plán pro implementaci spravedlivého, řádného a rovného přechodu od fosilních paliv." Dopis dále zdůrazňuje, že toto očekávání sdílí velká většina stran, stejně jako věda a veřejnost, která práci delegátů bedlivě sleduje. Autoři dopisu dodávají, že svět od konference očekává kontinuitu a pokrok po globálním zhodnocení, a cokoli menšího by bylo vnímáno jako krok zpět.
Globální zhodnocení odkazuje na historické rozhodnutí z konference COP28 v Dubaji v roce 2023, které poprvé stanovilo závazek všech zemí k "přechodu od fosilních paliv." Nicméně neobsahovalo žádný časový rámec pro tento přechod ani konkrétní opatření k jeho dosažení. Od přijetí tohoto závazku se některé země, především Saúdská Arábie, pokoušely jej zpochybnit. Na jednáních COP29 v Ázerbájdžánu v roce 2024 se snaha o opětovné potvrzení závazku setkala s odporem a neuspěla.
Letos proto státy podporující postupné ukončení těžby zvolily jinou taktiku. Začaly připravovat návrhy na vytvoření fóra, kde by všechny země mohly diskutovat o možném plánu pro přechod. Tato cesta by nevyžadovala, aby se jakákoli země zavázala ke konkrétnímu termínu ukončení využívání fosilních paliv, a ponechala by zemím možnost zvolit si vlastní politiku a postupy. Plán by navíc nebyl dokončen na letošním summitu, ale vyžadoval by nejméně rok nebo i déle práce na budoucích konferencích. K iniciativě se připojilo více než 80 zemí, které v úterý uspořádaly tiskovou konferenci, aby oznámily své záměry.
Tento krok se však ukázal být příliš ambiciózní pro země, které se stále staví proti takovému závazku. Ty jsou vedeny některými členy volného uskupení známého jako "podobně smýšlející rozvojové země," kam patří Saúdská Arábie, Egypt, Írán a Bolívie. Mezi signatáře dopisu, kteří podporují vytvoření plánu pro ukončení využívání fosilních paliv, patří Rakousko, Belgie, Chile, Kolumbie, Kostarika, Chorvatsko, Česká republika, Estonsko, Finsko, Francie, Německo, Guatemala, Honduras, Island, Irsko, Lichtenštejnsko, Lucembursko, Marshallovy ostrovy, Mexiko, Monako, Nizozemsko, Panama, Palau, Slovinsko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Spojené království a Vanuatu.
Ministryně životního prostředí Kolumbie Irene Velez Torresová uvedla, že dopis vznikl poté, co předsednictví předložilo text, o kterém se domnívají, že je nedostatečný pro úroveň ambicí a implementace, kterou musí COP30 přinést. Zdůraznila zejména potřebu plánu pro postupné ukončení využívání fosilních paliv, která je jasně podložena vědou a podporována lidmi po celém světě. Podle ní se úspěch konference nemůže měřit přijetím textu za každou cenu. Klíčová je kvalita výsledku, protože přijetí slabého nebo prázdného textu by signalizovalo selhání klimatického multilateralismu a selhání vůči budoucím generacím, které si zaslouží obyvatelnou planetu.
Ředitelka International Climate Politics Hub Catherine Abreuová prohlásila, že rostoucí skupina zemí neopustí Belém bez ambiciózního balíčku. Ten musí být postaven na čtyřech pilířích: finanční prostředky na adaptaci, lepší kvalita a odpovědnost klimatického financování, jasné zaměření na řešení největších zdrojů znečištění, tedy fosilních paliv a odlesňování, a závazek řídit vše spravedlivou transformací. Zdůraznila, že otázkou je, zda se předsednictví Brazílie rozhodne této skupině naslouchat, jelikož čas se krátí. Dvoutýdenní jednání v Belému mají oficiálně skončit v pátek večer. Po zdržení způsobeném požárem se však očekává, že se protáhnou do víkendu. I když bude spor o přechod od fosilních paliv pravděpodobně dominovat posledním hodinám jednání, je třeba vyřešit i další otázky. Patří mezi ně reakce na fakt, že národní klimatické plány jednotlivých zemí jsou příliš slabé na to, aby omezily globální oteplování na 1,5 °C, jak stanovuje Pařížská dohoda z roku 2015, a dále otázky financí, obchodu a transparentnosti.
V australském letovisku Gold Coast se plánuje výstavba nejvyšší budovy v zemi, která má nést jméno Trump. Projekt s názvem Trump International Hotel & Tower Gold Coast, za nímž stojí australská skupina Altus Property Group, počítá s devadesátijednapatrovým mrakodrapem. Součástí ambiciózního záměru je luxusní šestihvězdičkový hotel s 285 pokoji, nákupní zóna s prestižními značkami, restaurace oceněné michelinskou hvězdou a luxusní rezidenční apartmány postavené podle standardů organizace Trump.
Východoukrajinskou Doněckou oblast halí mrazivá noc a obrněné vozy s redaktory BBC projíždějí surrealistickými tunely z rybářských sítí. Tyto sítě, upevněné na vysokých kůlech, se táhnou kilometry podél cest jako ochrana před útočnými drony. Jsou levnou, ale překvapivě účinnou bariérou; zachytí vrtule bezpilotních letounů dříve, než stačí zasáhnout svůj cíl. Mnoho z nich pochází od skotských rybářů, kteří je darovali k recyklaci – nyní však na frontě pomáhají chránit životy.
Přípravy na historickou misi Artemis II, která má po více než padesáti letech dopravit lidskou posádku k Měsíci, narazily na další vážnou překážku. Inženýři NASA o víkendu odhalili problém s průtokem helia v horní části obří rakety Space Launch System (SLS). Tato komplikace definitivně znemožnila plánovaný start v průběhu března.
Čtyři roky trvající válečný konflikt na Ukrajině si na obou stranách vyžádal enormní množství obětí, ačkoli přesné ověřování čísel zůstává v podmínkách probíhajících bojů velmi obtížné.
Během projevu před vedením Federální bezpečnosti služby (FSB) se ruský prezident Vladimir Putin nečekaně vyhnul hodnocení dosavadního průběhu invaze na Ukrajinu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj při příležitosti čtyř let od začátku masivní ruské agrese zveřejnil emotivní poselství, ve kterém adresoval výzvu Donaldu Trumpovi k návštěvě Kyjeva. Zelenskyj v projevu deklaroval, že Vladimiru Putinovi se nepodařilo naplnit jeho válečné záměry ani zlomit odpor obyvatel. Zdůraznil také, že Ukrajina v budoucím mírovém procesu nehodlá obětovat zájmy svých občanů a bude usilovat o dosažení spravedlivých podmínek.
Evropa čelí nové zdravotní hrozbě v podobě tropického onemocnění chikungunya, které se díky klimatickým změnám začíná šířit i v mírném podnebném pásu. Nové vědecké poznatky potvrzují, že podmínky pro přenos tohoto viru nyní splňuje 29 evropských států. Zatímco v jižních oblastech, jako je Španělsko nebo Řecko, hrozí nákaza více než polovinu roku, riziko se posouvá stále dál na sever. V jihovýchodní Anglii jsou již nyní vhodné podmínky po dobu dvou měsíců v roce, přičemž v Belgii či Německu je to až pět měsíců.
Mezi Chorvatskem a maďarskou vládou Viktora Orbána se rozhořel ostrý spor o tranzit ropy, do kterého se postupně zapojilo i Slovensko. Konflikt eskaloval poté, co maďarský kabinet apeloval na Záhřeb, aby umožnil přepravu ruské ropy přes chorvatské území. Maďarsko se přitom paradoxně odvolává na unijní pravidla, ačkoliv se stejnou instituci, tedy Evropskou unii, dlouhodobě snaží marginalizovat v situacích, kdy mu to nevyhovuje. Populární chorvatský server index.hr v této souvislosti označil Orbána a Roberta Fica za „klasický příklad Putinových užitečných idiotů v samém srdci Evropy.“
Francouzský prezident Emmanuel Macron se během svého vystoupení vyjádřil velmi skepticky k možnosti brzkého nastolení míru. Podle jeho slov neexistuje na ruské straně žádná skutečná vůle k ukončení konfliktu. Macron zdůraznil, že za této situace je nezbytné i nadále stupňovat podporu Ukrajině a zajistit, aby země měla prostředky k obraně.
Americká vláda dluží na náhradách přibližně 134 miliard dolarů, které vybrala na základě plošných cel prezidenta Donalda Trumpa. Tato cla byla minulý týden Nejvyšším soudem prohlášena za nezákonná, což otevřelo cestu k teoretickému vracení peněz. Pro běžné spotřebitele, kteří dopady těchto cel pocítili skrze vyšší ceny v obchodech, je však vyhlídka na získání jakékoliv finanční kompenzace prakticky nulová.
Při příležitosti čtyř let od začátku masivní invaze mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov potvrdil, že Rusko hodlá ve svých vojenských operacích na Ukrajině vytrvat. Situaci popsal jako rozsáhlý střet se západními mocnostmi, které se podle jeho slov snaží ruský stát zlikvidovat. Peskov nicméně zdůraznil, že tento vnější tlak měl opačný účinek a přispěl k bezprecedentnímu sjednocení ruských občanů.
V rozhovoru pro stanici BBC ukrajinský lídr Volodymyr Zelenskyj varoval, že ruská agrese již přerostla v globální konflikt a Vladimir Putin fakticky rozpoutal třetí světovou válku. Podle něj Putin neusiluje pouze o podmanění Ukrajiny, ale o násilnou změnu světových hodnot a demokratických principů. Zelenskyj je přesvědčen, že jedinou funkční strategií proti Kremlu je kombinace neústupného vojenského odporu a drtivého ekonomického tlaku, který by Rusko přiměl k ukončení bojů.