Země podporující postupné ukončení využívání fosilních paliv na klimatickém summitu COP30 v Brazílii hrozí, že zablokují jakoukoli dohodu, která nebude obsahovat příslušný závazek, čímž výrazně eskalují napětí na klíčových jednáních. Vyplývá to z exkluzivních informací deníku The Guardian. Třaskavý spor o potenciální plán pro "přechod od fosilních paliv" vyvrcholil ve čtvrtek večer, kdy skupina nejméně 29 států podepsala ostře formulovaný dopis adresovaný Brazílii jako předsedající zemi konference.
Dopis, jehož znění uniklo, požaduje, aby byl tento plán zahrnut do závěrečného dokumentu z jednání, které má sice oficiálně skončit v pátek, ale pravděpodobně se protáhne do víkendu. Možnost zahájit proces vypracování takového plánu byla přitom zahrnuta v prvním návrhu potenciálního závěrečného dokumentu z dvou týdnů jednání, který byl zveřejněn v úterý.
Podle zjištění The Guardian však Brazílie zvažovala stažení tohoto usnesení kvůli odporu některých petrostátů, jako jsou Saúdská Arábie a Rusko, a také velkých spotřebitelů fosilních paliv, včetně Indie. Některé země, které se staví proti zahrnutí plánu, ve čtvrtek dokonce hrozily odchodem z jednání. Poté propukl požár v části konferenčního centra poblíž kanceláří delegací, kvůli němuž byla jednání přerušena na více než šest hodin.
Dopis předsednictví, který měl The Guardian k dispozici, ukazuje, že mnohé vlády stanovily zahrnutí plánu jako svou "červenou linii" pro jednání. V textu se mimo jiné uvádí: „Nemůžeme podpořit výsledek, který nezahrnuje plán pro implementaci spravedlivého, řádného a rovného přechodu od fosilních paliv." Dopis dále zdůrazňuje, že toto očekávání sdílí velká většina stran, stejně jako věda a veřejnost, která práci delegátů bedlivě sleduje. Autoři dopisu dodávají, že svět od konference očekává kontinuitu a pokrok po globálním zhodnocení, a cokoli menšího by bylo vnímáno jako krok zpět.
Globální zhodnocení odkazuje na historické rozhodnutí z konference COP28 v Dubaji v roce 2023, které poprvé stanovilo závazek všech zemí k "přechodu od fosilních paliv." Nicméně neobsahovalo žádný časový rámec pro tento přechod ani konkrétní opatření k jeho dosažení. Od přijetí tohoto závazku se některé země, především Saúdská Arábie, pokoušely jej zpochybnit. Na jednáních COP29 v Ázerbájdžánu v roce 2024 se snaha o opětovné potvrzení závazku setkala s odporem a neuspěla.
Letos proto státy podporující postupné ukončení těžby zvolily jinou taktiku. Začaly připravovat návrhy na vytvoření fóra, kde by všechny země mohly diskutovat o možném plánu pro přechod. Tato cesta by nevyžadovala, aby se jakákoli země zavázala ke konkrétnímu termínu ukončení využívání fosilních paliv, a ponechala by zemím možnost zvolit si vlastní politiku a postupy. Plán by navíc nebyl dokončen na letošním summitu, ale vyžadoval by nejméně rok nebo i déle práce na budoucích konferencích. K iniciativě se připojilo více než 80 zemí, které v úterý uspořádaly tiskovou konferenci, aby oznámily své záměry.
Tento krok se však ukázal být příliš ambiciózní pro země, které se stále staví proti takovému závazku. Ty jsou vedeny některými členy volného uskupení známého jako "podobně smýšlející rozvojové země," kam patří Saúdská Arábie, Egypt, Írán a Bolívie. Mezi signatáře dopisu, kteří podporují vytvoření plánu pro ukončení využívání fosilních paliv, patří Rakousko, Belgie, Chile, Kolumbie, Kostarika, Chorvatsko, Česká republika, Estonsko, Finsko, Francie, Německo, Guatemala, Honduras, Island, Irsko, Lichtenštejnsko, Lucembursko, Marshallovy ostrovy, Mexiko, Monako, Nizozemsko, Panama, Palau, Slovinsko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Spojené království a Vanuatu.
Ministryně životního prostředí Kolumbie Irene Velez Torresová uvedla, že dopis vznikl poté, co předsednictví předložilo text, o kterém se domnívají, že je nedostatečný pro úroveň ambicí a implementace, kterou musí COP30 přinést. Zdůraznila zejména potřebu plánu pro postupné ukončení využívání fosilních paliv, která je jasně podložena vědou a podporována lidmi po celém světě. Podle ní se úspěch konference nemůže měřit přijetím textu za každou cenu. Klíčová je kvalita výsledku, protože přijetí slabého nebo prázdného textu by signalizovalo selhání klimatického multilateralismu a selhání vůči budoucím generacím, které si zaslouží obyvatelnou planetu.
Ředitelka International Climate Politics Hub Catherine Abreuová prohlásila, že rostoucí skupina zemí neopustí Belém bez ambiciózního balíčku. Ten musí být postaven na čtyřech pilířích: finanční prostředky na adaptaci, lepší kvalita a odpovědnost klimatického financování, jasné zaměření na řešení největších zdrojů znečištění, tedy fosilních paliv a odlesňování, a závazek řídit vše spravedlivou transformací. Zdůraznila, že otázkou je, zda se předsednictví Brazílie rozhodne této skupině naslouchat, jelikož čas se krátí. Dvoutýdenní jednání v Belému mají oficiálně skončit v pátek večer. Po zdržení způsobeném požárem se však očekává, že se protáhnou do víkendu. I když bude spor o přechod od fosilních paliv pravděpodobně dominovat posledním hodinám jednání, je třeba vyřešit i další otázky. Patří mezi ně reakce na fakt, že národní klimatické plány jednotlivých zemí jsou příliš slabé na to, aby omezily globální oteplování na 1,5 °C, jak stanovuje Pařížská dohoda z roku 2015, a dále otázky financí, obchodu a transparentnosti.
Slovenský premiér Robert Fico vyzval k odstranění satirické sochy amerického prezidenta Donalda Trumpa z budovy Evropského parlamentu ve Štrasburku. Instalaci veřejně označil za jasný projev úpadku celé Evropské unie. Přestože slovenský předseda vlády podle svých slov nesouhlasí se všemi kroky amerického lídra, urážení partnerů na oficiální půdě považuje za hluboké selhání v chápání současné politické reality.
Pákistán oficiálně potvrdil přítomnost svých vojenských jednotek v Saúdské Arábii v reakci na stoupající napětí a sílící útoky jemenských povstalců Húthíů. Krok navazuje na nedávno uzavřenou obrannou pakt mezi Saúdskou Arábií, Tureckem a Pákistánem, jejímž cílem je společná obrana území před vnějšími hrozbami. Pákistánské síly již v saúdskoarabském království působí, ačkoliv přesné počty vojáků a jejich konkrétní kapacity zůstávají z bezpečnostních důvodů utajeny.
Ceny ropy na světových komoditních trzích zaznamenaly prudký skok, když se mezinárodní benchmark Brent během jediného dne vyšplhal o pět procent na hodnotu přesahující sto pět dolarů za barel. Za tímto dramatickým cenovým růstem stojí kombinace dvou závažných faktorů, kterými jsou eskalující geopolitické napětí na Blízkém východě a narušení těžebních kapacit v důsledku blížícího se hurikánu v Mexickém zálivu. Prudké zdražení energetických surovin okamžitě vyvolalo nervozitu mezi investory a spustilo vlnu výprodejů na globálních finančních trzích.
Ukrajinská vláda schválila částečné obnovení vývozu zemního plynu a zrušila tak zákaz, který platil od počátku plnohodnotné ruské invaze. Soukromí těžaři budou moci prodávat zahraničním odběratelům část své produkce z předchozího měsíce prostřednictvím specializovaných burzovních aukcí.
Spojené státy čelí sérii zásadních politických a právních událostí, které formují tamní domácí i zahraniční scénu. Federální soud ve Washingtonu zahájil klíčové jednání ve věci snahy prezidenta Donalda Trumpa odebrat tiskové akreditace redakcím stanic CNN, MS Now a serveru Politico. Současně se vyostřuje souboj o křesla v americkém Senátu, zatímco šéf americké diplomacie Marco Rubio během své cesty po Evropě varoval před nekontrolovanou eskalací konfliktu na Ukrajině a předzvěstí hluboké hospodářské krize v Íránu.
Britská policie v hrabství Thames Valley před soudem v Londýně přiznala, že domovní prohlídky v sídlech Andrewa Mountbatten-Windsora byly nezákonné. Vyšetřovatelé uznali, že soudu Old Bailey poskytli nesprávné podklady, na jejichž základě soudce prohlídky nemovitostí v Sandringhamu a sídla Royal Lodge ve Windsoru povolil. Právní zástupci bývalého prince napadli postup policejního ředitelství i ústředního trestního soudu prostřednictvím soudního přezkumu.
Indonéská vláda čelí hromadné žalobě za hrubou nedbalost při zvládání rozsáhlých lesních požárů, které zahalily velkou část jihovýchodní Asie do toxického dýmu. Žaloba, kterou podaly organizace domorodých obyvatel a občanské spolky v indonéské části ostrova Borneo, míří na deset vysoce postavených představitelů státu včetně prezidenta Prabowa Subianta a guvernéra provincie Západní Kalimantan. Obyvatelé regionu se potýkají s prudkým nárůstem dýchacích potíží, uzavíráním škol i výrazným omezením běžného života.
Ve věku sedmaosmdesáti let zemřela v nemocnici Španělka María del Carmen Abascalová, známa pod lidovým jménem Maricarmen, jejíž nedávné nedobrovolné vystěhování z madridského bytu vyvolalo masové protesty a hlubokou politickou krizi po celé zemi. Seniorka skonala v hospitalizaci jen několik týdnů poté, co ji policie na nosítkách vynosila z domova, v němž prožila více než sedmdesát let. Zpráva o jejím úmrtí okamžitě vyhrotila již tak napjatou atmosféru na španělské politické scéně i v ulicích hlavního města.
Hurikán Isaias, který se stal prvním hurikánem letošní atlantické sezóny, rychle zesílil v Mexickém zálivu a postupuje směrem k severnímu pobřeží Spojených států. Meteorologové varují před nebezpečnými příbojovými vlnami, ničivým větrem a přívalovými dešti. Zásah pevniny se očekává v pásu od pobřeží státu Mississippi až po západní část Floridy.
Jihokorejská vláda oznámila, že podnikne právní kroky, pokud se potvrdí, že zásilky paliva směřující z tamních přístavů do Ruska porušily vnitrostátní zákony. Reagovala tak na investigativní zjištění britského deníku The Guardian, podle něhož bylo během letních měsíců do ruských přístavů přepraveno přes 176 tisíc tun ropných produktů, zejména nafty. Soul v oficiálním prohlášení potvrdil, že případ prověřuje a v případě zjištění protiprávního jednání bude postupovat striktně podle platné legislativy.
Předvolební shromáždění amerického prezidenta Donalda Trumpa v texaském San Antoniu narušila série protestů a incidentů v hledišti. Prezident přicestoval do státu, aby podpořil republikánského kandidáta do Senátu Kena Paxtona v době, kdy se republikáni potýkají s nečekaně silným tlakem ze strany demokratů před nadcházejícími volbami v polovině prezidentského mandátu. Nejméně půltucet demonstrantů přerušil prezidentův projev, přičemž některé z nich musela z arény vyvést policie a v jednom případě došlo přímo mezi diváky k fyzickému napadení.
Obyvatelé Pásma Gazy čelí téměř každodenním izraelským úderům, přestože v enklávě platí příměří. Ačkoli dohoda přinesla zastavení masivního bombardování a umožnila zvýšení dodávek humanitární i zdravotnické pomoci, od jejího počátku zahynulo podle místního ministerstva zdravotnictví více než čtrnáct set lidí. Celkový počet obětí od vypuknutí konfliktu před třemi lety tak podle stejného zdroje přesáhl hranici sedmdesáti čtyř tisíc.