Země podporující postupné ukončení využívání fosilních paliv na klimatickém summitu COP30 v Brazílii hrozí, že zablokují jakoukoli dohodu, která nebude obsahovat příslušný závazek, čímž výrazně eskalují napětí na klíčových jednáních. Vyplývá to z exkluzivních informací deníku The Guardian. Třaskavý spor o potenciální plán pro "přechod od fosilních paliv" vyvrcholil ve čtvrtek večer, kdy skupina nejméně 29 států podepsala ostře formulovaný dopis adresovaný Brazílii jako předsedající zemi konference.
Dopis, jehož znění uniklo, požaduje, aby byl tento plán zahrnut do závěrečného dokumentu z jednání, které má sice oficiálně skončit v pátek, ale pravděpodobně se protáhne do víkendu. Možnost zahájit proces vypracování takového plánu byla přitom zahrnuta v prvním návrhu potenciálního závěrečného dokumentu z dvou týdnů jednání, který byl zveřejněn v úterý.
Podle zjištění The Guardian však Brazílie zvažovala stažení tohoto usnesení kvůli odporu některých petrostátů, jako jsou Saúdská Arábie a Rusko, a také velkých spotřebitelů fosilních paliv, včetně Indie. Některé země, které se staví proti zahrnutí plánu, ve čtvrtek dokonce hrozily odchodem z jednání. Poté propukl požár v části konferenčního centra poblíž kanceláří delegací, kvůli němuž byla jednání přerušena na více než šest hodin.
Dopis předsednictví, který měl The Guardian k dispozici, ukazuje, že mnohé vlády stanovily zahrnutí plánu jako svou "červenou linii" pro jednání. V textu se mimo jiné uvádí: „Nemůžeme podpořit výsledek, který nezahrnuje plán pro implementaci spravedlivého, řádného a rovného přechodu od fosilních paliv." Dopis dále zdůrazňuje, že toto očekávání sdílí velká většina stran, stejně jako věda a veřejnost, která práci delegátů bedlivě sleduje. Autoři dopisu dodávají, že svět od konference očekává kontinuitu a pokrok po globálním zhodnocení, a cokoli menšího by bylo vnímáno jako krok zpět.
Globální zhodnocení odkazuje na historické rozhodnutí z konference COP28 v Dubaji v roce 2023, které poprvé stanovilo závazek všech zemí k "přechodu od fosilních paliv." Nicméně neobsahovalo žádný časový rámec pro tento přechod ani konkrétní opatření k jeho dosažení. Od přijetí tohoto závazku se některé země, především Saúdská Arábie, pokoušely jej zpochybnit. Na jednáních COP29 v Ázerbájdžánu v roce 2024 se snaha o opětovné potvrzení závazku setkala s odporem a neuspěla.
Letos proto státy podporující postupné ukončení těžby zvolily jinou taktiku. Začaly připravovat návrhy na vytvoření fóra, kde by všechny země mohly diskutovat o možném plánu pro přechod. Tato cesta by nevyžadovala, aby se jakákoli země zavázala ke konkrétnímu termínu ukončení využívání fosilních paliv, a ponechala by zemím možnost zvolit si vlastní politiku a postupy. Plán by navíc nebyl dokončen na letošním summitu, ale vyžadoval by nejméně rok nebo i déle práce na budoucích konferencích. K iniciativě se připojilo více než 80 zemí, které v úterý uspořádaly tiskovou konferenci, aby oznámily své záměry.
Tento krok se však ukázal být příliš ambiciózní pro země, které se stále staví proti takovému závazku. Ty jsou vedeny některými členy volného uskupení známého jako "podobně smýšlející rozvojové země," kam patří Saúdská Arábie, Egypt, Írán a Bolívie. Mezi signatáře dopisu, kteří podporují vytvoření plánu pro ukončení využívání fosilních paliv, patří Rakousko, Belgie, Chile, Kolumbie, Kostarika, Chorvatsko, Česká republika, Estonsko, Finsko, Francie, Německo, Guatemala, Honduras, Island, Irsko, Lichtenštejnsko, Lucembursko, Marshallovy ostrovy, Mexiko, Monako, Nizozemsko, Panama, Palau, Slovinsko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Spojené království a Vanuatu.
Ministryně životního prostředí Kolumbie Irene Velez Torresová uvedla, že dopis vznikl poté, co předsednictví předložilo text, o kterém se domnívají, že je nedostatečný pro úroveň ambicí a implementace, kterou musí COP30 přinést. Zdůraznila zejména potřebu plánu pro postupné ukončení využívání fosilních paliv, která je jasně podložena vědou a podporována lidmi po celém světě. Podle ní se úspěch konference nemůže měřit přijetím textu za každou cenu. Klíčová je kvalita výsledku, protože přijetí slabého nebo prázdného textu by signalizovalo selhání klimatického multilateralismu a selhání vůči budoucím generacím, které si zaslouží obyvatelnou planetu.
Ředitelka International Climate Politics Hub Catherine Abreuová prohlásila, že rostoucí skupina zemí neopustí Belém bez ambiciózního balíčku. Ten musí být postaven na čtyřech pilířích: finanční prostředky na adaptaci, lepší kvalita a odpovědnost klimatického financování, jasné zaměření na řešení největších zdrojů znečištění, tedy fosilních paliv a odlesňování, a závazek řídit vše spravedlivou transformací. Zdůraznila, že otázkou je, zda se předsednictví Brazílie rozhodne této skupině naslouchat, jelikož čas se krátí. Dvoutýdenní jednání v Belému mají oficiálně skončit v pátek večer. Po zdržení způsobeném požárem se však očekává, že se protáhnou do víkendu. I když bude spor o přechod od fosilních paliv pravděpodobně dominovat posledním hodinám jednání, je třeba vyřešit i další otázky. Patří mezi ně reakce na fakt, že národní klimatické plány jednotlivých zemí jsou příliš slabé na to, aby omezily globální oteplování na 1,5 °C, jak stanovuje Pařížská dohoda z roku 2015, a dále otázky financí, obchodu a transparentnosti.
Uplynulo pět let od chvíle, kdy se hnutí Tálibán opět chopilo moci v Afghánistánu. Ačkoliv představitelé režimu po svém návratu tvrdili, že se změnili, realita všedního dne ukazuje pokračování tvrdé linie založené na radikálním výkladu islámského práva šaría. Zkušenosti reportérů BBC, kteří získali přístup k vysoce postaveným činitelům, odhalují hluboké restrikce zasahující zejména každodenní život žen, svobodu slova i celkovou kontrolu společnosti.
Téma duševního zdraví matek se v poslední době dostává do popředí veřejného zájmu. Odborníci i samotné ženy podle CNN upozorňují, že diskuse o psychických problémech spojených s těhotenstvím a obdobím po porodu je dlouho opomíjená. Téma vyvolalo zvýšenou pozornost zejména v souvislosti s probíhajícím soudním procesem se zdravotní sestrou Lindsay Clancyovou, která čelí obvinění z uškrcení svých tří dětí během prožívané poporodní psychózy, a také po úmrtí známé herečky Hayden Panettiereové.
V ruském novinářském prostředí se v průběhu uplynulých desetiletí vžil termín „Černý srpen“. Tento pojem označuje sérii dramatických krizí, které zemi pravidelně zasahují právě v závěrečných týdnech léta. Zatímco v západních zemích bývá konec prázdnin obdobím okurkové sezóny, v ruské lidové slovesnosti je spojen s pesimismem a očekáváním nečekaných pohrom. Pohled do nedávné historie dává podle webu CNN těmto obavám za pravdu, neboť koncem srpna v Rusku opakovaně docházelo k událostem zásadního významu.
Americký prezident Donald Trump si nedá říct. Na sociálních sítích opět prohlásil Hormuzský průliv, který je jedním ze zásadních předmětů stále probíhajícího konfliktu mezi USA a Íránem, za americké území.
Vévodkyně Meghan všechny zaskočila už tím, že souhlasila s návratem rodiny, kterou založila s princem Harrym, do Velké Británie. Nyní se spekuluje o dalším překvapivém kroku. Podle nejnovějších informací by se americká herečka měla opět postavit před kameru.
Íránský prezident Masúd Pezeškján se vyslovil pro co nejrychlejší ukončení války s USA. Teherán by se podle jeho slov měl pokusit konflikt uzavřít, dokud vystupuje z pozice síly. Washingtonu dal zároveň najevo, že kapitulace Íránu je nemyslitelná.
Přes léto se jméno Jiřiny Bohdalové nezmiňuje až tak často. Nyní jsme ale dostali fotku jako důkaz, že legendární herečka se má dobře. Dokonce si k sobě zve zajímavé hosty. Tentokrát si několik hodin povídala se známým politikem.
Poslední hodiny zbývají do začátku posledního ryze prázdninového týdne. Do Česka opět dorazí teplý vzduch z jihu, takže teploty v průběhu pracovního týdne porostou, až místy dosáhnou tropických hodnot. Na víkend se pak znovu ochladí.
Ruský prezident Vladimir Putin označil ukrajinský pokus porazit Rusko během 40 dnů prostřednictvím masivních dronových a raketových útoků za riskantní a provokativní krok. Podle Putina skončila tato ukrajinská operace neúspěchem už před více než dvěma týdny.
Eskalace obchodní války mezi Spojenými státy a Kanadou představuje pro Česko zatím hlavně nepřímé riziko, ale zároveň ukazuje, jak rychle se může světový obchodní systém dále drolit. Kanada od 8. září zavede odvetná cla na americké zboží v reakci na nová padesátiprocentní americká cla na zhruba 20 miliard dolarů kanadského vývozu. Ottawa chce odpovědět „dolar za dolar“ a zasáhnout mimo jiné americkou ocel, mléčné výrobky, elektroniku, spotřebiče, zemědělské stroje či papír.
Kim Jo-čong, sestra severokorejského vůdce Kim Čong-una, nemá informace o tom, že by se chystalo jednání mezi jejím bratrem a nejvyšší představitelem Spojených států amerických. Podle amerických médií se setkání snaží iniciovat americký prezident Donald Trump.
Ebola již v Demokratické republice Kongo připravila o život více než 2500 lidí. Podle zástupců OSN se epidemie nadále šíří na další území a hrozí tak, že nemoc pronikne z Konga i do sousedních zemí. Pomoci zastavit šíření viru by mohla vakcína.