Najetí autem do davu lidí: Většinou nejde o terorismus, případy se ale množí. Co s tím?

Podle dostupných údajů bylo zraněno 47 osob, přičemž 27 z nich bylo převezeno do nemocnice. Mezi zraněnými jsou i čtyři děti a dva lidé zůstávají v kritickém stavu. Očití svědci a záběry z místa ukazují, že vozidlo se nejprve zastavilo uprostřed hádky s několika účastníky oslav, pak couvlo a náhle prudce vyrazilo vpřed přímo do lidí.

Řidič – 53letý muž z Liverpoolu – byl na místě zadržen. Policie vyloučila, že by šlo o teroristický čin, a označila událost za izolovaný incident. Motiv činu zatím zůstává nejasný a úřady vyzvaly veřejnost, aby se zdržela šíření nepodložených informací.

Případy úmyslného najetí vozidly do davu se ale v poslední době množí. Přestože často nejde o terorismus, mají tyto incidenty společné rysy a je nutné se z nich poučit a lépe chránit veřejná shromáždění, píše The Conversation.

V posledních měsících došlo ke znepokojivému nárůstu podobných útoků po celém světě. V kanadském Vancouveru vjel 26. dubna muž SUV do davu během oslav filipínského kulturního svátku a zabil 11 lidí. V čínském městě Jinhua zabila žena 22. dubna 14 osob u základní školy. V německém Mannheimu zemřeli 3. března dva lidé, když do pěší zóny vjel automobil.

V Mnichově narazil 13. února muž autem do demonstrantů z odborového průvodu a usmrtil matku s dvouletou dcerou. V New Orleans zabil na Nový rok řidič nákladního vozu 14 lidí na přeplněné Bourbon Street. V prosinci loňského roku vjel muž s BMW na vánoční trh v Magdeburgu a usmrtil šest lidí, včetně devítiletého chlapce, a zranil téměř tři stovky dalších.

Z těchto sedmi nedávných útoků byly jen dva označeny za terorismus. V některých případech, například ve Vancouveru nebo Mannheimu, měly osoby za volantem psychiatrickou diagnózu. To naznačuje, že většina těchto činů není motivována ideologií, ale spíše osobními problémy, psychickou krizí nebo náhlým výbuchem vzteku.

Ani Austrálie se těmto incidentům nevyhnula. V roce 2017 vjel řidič do davu na rušné Bourke Street v Melbourne a zabil šest lidí. Později téhož roku další podobný čin ukončil život jedné osoby. Ani jeden případ nebyl označen jako terorismus, ale ukázaly vážné slabiny v městském plánování a ochraně veřejnosti.

Autoři článku, Milad Haghani a Hossein Parineh z Univerzity v Melbourne, provedli analýzu více než 150 případů najetí vozidel do civilních davů po celém světě od roku 2000. Tyto incidenty si dosud vyžádaly přibližně 511 obětí na životech. Nejtragičtější byl útok v jihofrancouzském Nice v roce 2016, kdy do oslav státního svátku vjelo nákladní auto a zabilo 86 lidí. Útočník byl na místě zastřelen policií, osm dalších osob bylo následně odsouzeno za trestné činy související s terorismem nebo zbraněmi.

Nejvíce těchto incidentů bylo zaznamenáno ve Spojených státech (31), Číně (29), Německu (14) a Izraeli (14). Velká Británie, do nedávna s šesti případy, nyní zaznamenává sedmý. Austrálie eviduje pět případů. Statistiky ukazují prudký nárůst v letech 2017 a 2018, po němž následoval pokles a opětovný nárůst po roce 2022. Jen v roce 2025 už došlo ke 14 útokům, které si vyžádaly více než 50 obětí.

Zajímavé je, že méně než třetina všech těchto útoků byla oficiálně označena za teroristické. To naznačuje, že se nejedná výhradně o organizované násilí, ale čím dál častěji o individuální činy, vycházející z duševních poruch, osobních konfliktů nebo impulzivního chování.

Z hlediska ochrany veřejnosti je však motiv méně důležitý než výsledek. Vozidlo, bez ohledu na úmysl, představuje vážnou hrozbu pro dav a tato rizika je nutné aktivně řídit. Autoři článku proto navrhují řadu konkrétních opatření, která by měla být součástí každého veřejného venkovního podniku.

Města by měla instalovat pevné bariéry, které odolají nárazu vozu i při vysoké rychlosti, a pečlivě je rozmístit tak, aby neumožnily průjezd. Dlouhé, rovné úseky by měly být přerušovány například stánky nebo oplocením, aby se zabránilo akceleraci vozidel.

Vjezd vozidel do oblasti konání akce by měl být přísně kontrolován a povolen jen předem schváleným službám, a to výhradně v přesně stanovených časových intervalech a pod dohledem. Důležité je také zajistit, že vozidla se do prostoru nedostanou ani po skončení akce, dokud nejsou všechny osoby bezpečně mimo oblast.

Jinými slovy, během veřejných venkovních událostí – před nimi, v jejich průběhu i po jejich skončení – nesmí dojít k situaci, kdy by se neautorizované vozidlo mohlo přiblížit k davu. Vzhledem k rostoucímu počtu útoků je nutné, aby města na tuto hrozbu reagovala proaktivně a systematicky.