V pondělí večer zaplavily centrum Liverpoolu stovky tisíc fanoušků místního fotbalového klubu, aby oslavili vítězství svého týmu v anglické Premier League. Oslavy se však změnily v tragédii poté, co krátce po 18. hodině místního času vjel do davu šedý Ford Galaxy – jen pár minut poté, co místem projel slavnostní autobus s hráči.
Podle dostupných údajů bylo zraněno 47 osob, přičemž 27 z nich bylo převezeno do nemocnice. Mezi zraněnými jsou i čtyři děti a dva lidé zůstávají v kritickém stavu. Očití svědci a záběry z místa ukazují, že vozidlo se nejprve zastavilo uprostřed hádky s několika účastníky oslav, pak couvlo a náhle prudce vyrazilo vpřed přímo do lidí.
Řidič – 53letý muž z Liverpoolu – byl na místě zadržen. Policie vyloučila, že by šlo o teroristický čin, a označila událost za izolovaný incident. Motiv činu zatím zůstává nejasný a úřady vyzvaly veřejnost, aby se zdržela šíření nepodložených informací.
Případy úmyslného najetí vozidly do davu se ale v poslední době množí. Přestože často nejde o terorismus, mají tyto incidenty společné rysy a je nutné se z nich poučit a lépe chránit veřejná shromáždění, píše The Conversation.
V posledních měsících došlo ke znepokojivému nárůstu podobných útoků po celém světě. V kanadském Vancouveru vjel 26. dubna muž SUV do davu během oslav filipínského kulturního svátku a zabil 11 lidí. V čínském městě Jinhua zabila žena 22. dubna 14 osob u základní školy. V německém Mannheimu zemřeli 3. března dva lidé, když do pěší zóny vjel automobil.
V Mnichově narazil 13. února muž autem do demonstrantů z odborového průvodu a usmrtil matku s dvouletou dcerou. V New Orleans zabil na Nový rok řidič nákladního vozu 14 lidí na přeplněné Bourbon Street. V prosinci loňského roku vjel muž s BMW na vánoční trh v Magdeburgu a usmrtil šest lidí, včetně devítiletého chlapce, a zranil téměř tři stovky dalších.
Z těchto sedmi nedávných útoků byly jen dva označeny za terorismus. V některých případech, například ve Vancouveru nebo Mannheimu, měly osoby za volantem psychiatrickou diagnózu. To naznačuje, že většina těchto činů není motivována ideologií, ale spíše osobními problémy, psychickou krizí nebo náhlým výbuchem vzteku.
Ani Austrálie se těmto incidentům nevyhnula. V roce 2017 vjel řidič do davu na rušné Bourke Street v Melbourne a zabil šest lidí. Později téhož roku další podobný čin ukončil život jedné osoby. Ani jeden případ nebyl označen jako terorismus, ale ukázaly vážné slabiny v městském plánování a ochraně veřejnosti.
Autoři článku, Milad Haghani a Hossein Parineh z Univerzity v Melbourne, provedli analýzu více než 150 případů najetí vozidel do civilních davů po celém světě od roku 2000. Tyto incidenty si dosud vyžádaly přibližně 511 obětí na životech. Nejtragičtější byl útok v jihofrancouzském Nice v roce 2016, kdy do oslav státního svátku vjelo nákladní auto a zabilo 86 lidí. Útočník byl na místě zastřelen policií, osm dalších osob bylo následně odsouzeno za trestné činy související s terorismem nebo zbraněmi.
Nejvíce těchto incidentů bylo zaznamenáno ve Spojených státech (31), Číně (29), Německu (14) a Izraeli (14). Velká Británie, do nedávna s šesti případy, nyní zaznamenává sedmý. Austrálie eviduje pět případů. Statistiky ukazují prudký nárůst v letech 2017 a 2018, po němž následoval pokles a opětovný nárůst po roce 2022. Jen v roce 2025 už došlo ke 14 útokům, které si vyžádaly více než 50 obětí.
Zajímavé je, že méně než třetina všech těchto útoků byla oficiálně označena za teroristické. To naznačuje, že se nejedná výhradně o organizované násilí, ale čím dál častěji o individuální činy, vycházející z duševních poruch, osobních konfliktů nebo impulzivního chování.
Z hlediska ochrany veřejnosti je však motiv méně důležitý než výsledek. Vozidlo, bez ohledu na úmysl, představuje vážnou hrozbu pro dav a tato rizika je nutné aktivně řídit. Autoři článku proto navrhují řadu konkrétních opatření, která by měla být součástí každého veřejného venkovního podniku.
Města by měla instalovat pevné bariéry, které odolají nárazu vozu i při vysoké rychlosti, a pečlivě je rozmístit tak, aby neumožnily průjezd. Dlouhé, rovné úseky by měly být přerušovány například stánky nebo oplocením, aby se zabránilo akceleraci vozidel.
Vjezd vozidel do oblasti konání akce by měl být přísně kontrolován a povolen jen předem schváleným službám, a to výhradně v přesně stanovených časových intervalech a pod dohledem. Důležité je také zajistit, že vozidla se do prostoru nedostanou ani po skončení akce, dokud nejsou všechny osoby bezpečně mimo oblast.
Jinými slovy, během veřejných venkovních událostí – před nimi, v jejich průběhu i po jejich skončení – nesmí dojít k situaci, kdy by se neautorizované vozidlo mohlo přiblížit k davu. Vzhledem k rostoucímu počtu útoků je nutné, aby města na tuto hrozbu reagovala proaktivně a systematicky.
Singapur, nízko položený městský stát v jihovýchodní Asii, čelí stále rostoucímu problému s „nepříjemnými záplavami“, které jsou důsledkem změny klimatu a zvyšujících se hladin moří. Tyto záplavy, které postihují parky, tunely a ulice, se zatím nejeví jako vážné ohrožení majetku nebo lidí, ale odborníci varují, že představují pouze předzvěst mnohem horších podmínek v budoucnosti.
Mezinárodní organizace, včetně Světového potravinového programu (WFP), varují, že humanitární pomoc, která doráží do Gazy, stále nedostačuje k pokrytí rozsáhlých potřeb tamních obyvatel. Ross Smith z WFP uvedl na tiskové konferenci, že "od začátku humanitárních přestávek v neděli dostáváme do Gazy přibližně 50 % toho, co žádáme."
Zatímco se v Pásmu Gazy šíří hlad a mezinárodní organizace varují před kolapsem humanitární situace, v historii existují případy, kdy byl hlad využit jako nástroj moci. Ukrajina za Josifa Stalina, Čína za Mao Ce-tunga, Severní Korea i části Afriky zažily hladomory, které nebyly důsledkem přírodních katastrof, ale lidského rozhodnutí. Lidstvo v dějinách přetvořilo hlad ve zbraň, na níž svět často neměl žádnou šanci reagovat.
Asteroid 2024 YR4, který se na začátku svého sledování zdál být na kolizní dráze s naší planetou, už není pro vědce novinkou, ale stále vyvolává otázky. I když v současnosti se tento objekt pohybuje mimo dosah našich teleskopů na své dráze kolem Slunce, jeho nově vypočítaná trajektorie nyní podle CNN ukazuje na jiný možný cíl: Měsíc.
Zpravodajové CNN navštívili východní Afghánistán a přinesli dojemnou reportáž z nemocnice v provincii Nangarhár. Srdcervoucí příběh začíná pláčem matky, jejíž roční syn, Muhammad Umar, zemřel na podvýživu a meningitidu. Chlapec trpěl zdravotními problémy už od narození, ale podle lékařů jeho stav se zhoršil kvůli drastickému snížení humanitární pomoci USA, která letos zasáhla i tento region.
Podle odborníka Michaela Barrona by oficiální uznání Palestiny jako samostatného státu jednoznačně potvrdilo právo Palestinské samosprávy (PA) na těžbu zemního plynu z ložiska Gaza Marine. Tato ložiska by podle něj mohla generovat příjmy až 4 miliardy dolarů při současných cenách a Palestincům přinést roční zisk až 100 milionů dolarů po dobu 15 let, což by jim pomohlo snížit závislost na zahraniční pomoci.
Turecko zažívá mimořádně horké dny, kdy teploty dosahují rekordních hodnot. V pátek byla na jihovýchodě země, konkrétně ve městě Silopi, naměřena teplota 50,5 °C, což je nový národní rekord. Město se nachází jen 10 kilometrů od hranic s Irákem a Sýrií. Dosavadní rekord 49,5 °C byl zaznamenán v srpnu 2023, uvedl server Deutsche Welle.
Ruský letecký gigant Aeroflot čelil v pondělí 28. července rozsáhlým výpadkům svých IT systémů, které měly za následek zrušení nebo zpoždění více než 100 letů. Podle prohlášení aerolinky byly „provedeny nouzové úpravy letového řádu, včetně částečných zrušení“, a to kvůli poruše systému. Aeroflot požádal pasažéry, aby sledovali aktuální informace na webových stránkách letišť, informačních displejích a prostřednictvím hlasových oznámení v terminálech.
Konflikt na Ukrajině se protahuje již čtvrtým rokem a Rusko v něm drží většinu území, o které usiluje. Přestože Putinovy proklamované cíle, jako je demilitarizace a denacifikace Ukrajiny, nezajištění jejího členství v NATO a uznání ruských anexí, nebyly naplněny, prodlužování války oslabuje globální postavení Ruska. Z strategického hlediska by pro Rusko bylo výhodné vyhlásit vítězství nyní, aby si zachovalo svou sílu v nově vznikajícím multipolárním světě, uvedl server National Interest.
Nový výzkum ukazuje, že starší lidé, kteří se stravují zdravě, mají menší riziko chronických onemocnění než ti, kteří konzumují více "zánětlivých" potravin, jako jsou zpracované maso, rafinované obiloviny a slazené nápoje. Výzkum, který sledoval více než 2 400 švédských seniorů po dobu 15 let, ukazuje, jak důležitý je jídelníček pro zpomalení celkového procesu biologického stárnutí.
Donald Trump, prezident Spojených států, má před sebou dva zásadní testy, které rozhodnou, zda jeho politické manévry z něj udělají skutečného lídra nebo pouhého "tyrana". Jeho přístup k situacím v Gaze a na Ukrajině ukáže, zda je schopný ukázat se jako vůdce světového řádu, nebo zda jen manipuluje s ostatními státy, aby dosáhl osobních výhod, varuje CNN.
Válečná fronta na východě Ukrajiny, kde ukrajinští vojáci čelí stále sofistikovanějším ruským útokům dronů, se stává místem, kde se staré technologie, jako je rybářská síť, používají v boji proti high-tech hrozbám. Rybářské sítě, natažené na sloupech podél silnic, poskytují ukrajinským vojákům alespoň nějakou ochranu před ruskými drony, které stále častěji krouží nad jejich územím. Drony se zachytávají do pevných vláken sítí, což snižuje počet úspěšných zásahů.