V pondělí večer zaplavily centrum Liverpoolu stovky tisíc fanoušků místního fotbalového klubu, aby oslavili vítězství svého týmu v anglické Premier League. Oslavy se však změnily v tragédii poté, co krátce po 18. hodině místního času vjel do davu šedý Ford Galaxy – jen pár minut poté, co místem projel slavnostní autobus s hráči.
Podle dostupných údajů bylo zraněno 47 osob, přičemž 27 z nich bylo převezeno do nemocnice. Mezi zraněnými jsou i čtyři děti a dva lidé zůstávají v kritickém stavu. Očití svědci a záběry z místa ukazují, že vozidlo se nejprve zastavilo uprostřed hádky s několika účastníky oslav, pak couvlo a náhle prudce vyrazilo vpřed přímo do lidí.
Řidič – 53letý muž z Liverpoolu – byl na místě zadržen. Policie vyloučila, že by šlo o teroristický čin, a označila událost za izolovaný incident. Motiv činu zatím zůstává nejasný a úřady vyzvaly veřejnost, aby se zdržela šíření nepodložených informací.
Případy úmyslného najetí vozidly do davu se ale v poslední době množí. Přestože často nejde o terorismus, mají tyto incidenty společné rysy a je nutné se z nich poučit a lépe chránit veřejná shromáždění, píše The Conversation.
V posledních měsících došlo ke znepokojivému nárůstu podobných útoků po celém světě. V kanadském Vancouveru vjel 26. dubna muž SUV do davu během oslav filipínského kulturního svátku a zabil 11 lidí. V čínském městě Jinhua zabila žena 22. dubna 14 osob u základní školy. V německém Mannheimu zemřeli 3. března dva lidé, když do pěší zóny vjel automobil.
V Mnichově narazil 13. února muž autem do demonstrantů z odborového průvodu a usmrtil matku s dvouletou dcerou. V New Orleans zabil na Nový rok řidič nákladního vozu 14 lidí na přeplněné Bourbon Street. V prosinci loňského roku vjel muž s BMW na vánoční trh v Magdeburgu a usmrtil šest lidí, včetně devítiletého chlapce, a zranil téměř tři stovky dalších.
Z těchto sedmi nedávných útoků byly jen dva označeny za terorismus. V některých případech, například ve Vancouveru nebo Mannheimu, měly osoby za volantem psychiatrickou diagnózu. To naznačuje, že většina těchto činů není motivována ideologií, ale spíše osobními problémy, psychickou krizí nebo náhlým výbuchem vzteku.
Ani Austrálie se těmto incidentům nevyhnula. V roce 2017 vjel řidič do davu na rušné Bourke Street v Melbourne a zabil šest lidí. Později téhož roku další podobný čin ukončil život jedné osoby. Ani jeden případ nebyl označen jako terorismus, ale ukázaly vážné slabiny v městském plánování a ochraně veřejnosti.
Autoři článku, Milad Haghani a Hossein Parineh z Univerzity v Melbourne, provedli analýzu více než 150 případů najetí vozidel do civilních davů po celém světě od roku 2000. Tyto incidenty si dosud vyžádaly přibližně 511 obětí na životech. Nejtragičtější byl útok v jihofrancouzském Nice v roce 2016, kdy do oslav státního svátku vjelo nákladní auto a zabilo 86 lidí. Útočník byl na místě zastřelen policií, osm dalších osob bylo následně odsouzeno za trestné činy související s terorismem nebo zbraněmi.
Nejvíce těchto incidentů bylo zaznamenáno ve Spojených státech (31), Číně (29), Německu (14) a Izraeli (14). Velká Británie, do nedávna s šesti případy, nyní zaznamenává sedmý. Austrálie eviduje pět případů. Statistiky ukazují prudký nárůst v letech 2017 a 2018, po němž následoval pokles a opětovný nárůst po roce 2022. Jen v roce 2025 už došlo ke 14 útokům, které si vyžádaly více než 50 obětí.
Zajímavé je, že méně než třetina všech těchto útoků byla oficiálně označena za teroristické. To naznačuje, že se nejedná výhradně o organizované násilí, ale čím dál častěji o individuální činy, vycházející z duševních poruch, osobních konfliktů nebo impulzivního chování.
Z hlediska ochrany veřejnosti je však motiv méně důležitý než výsledek. Vozidlo, bez ohledu na úmysl, představuje vážnou hrozbu pro dav a tato rizika je nutné aktivně řídit. Autoři článku proto navrhují řadu konkrétních opatření, která by měla být součástí každého veřejného venkovního podniku.
Města by měla instalovat pevné bariéry, které odolají nárazu vozu i při vysoké rychlosti, a pečlivě je rozmístit tak, aby neumožnily průjezd. Dlouhé, rovné úseky by měly být přerušovány například stánky nebo oplocením, aby se zabránilo akceleraci vozidel.
Vjezd vozidel do oblasti konání akce by měl být přísně kontrolován a povolen jen předem schváleným službám, a to výhradně v přesně stanovených časových intervalech a pod dohledem. Důležité je také zajistit, že vozidla se do prostoru nedostanou ani po skončení akce, dokud nejsou všechny osoby bezpečně mimo oblast.
Jinými slovy, během veřejných venkovních událostí – před nimi, v jejich průběhu i po jejich skončení – nesmí dojít k situaci, kdy by se neautorizované vozidlo mohlo přiblížit k davu. Vzhledem k rostoucímu počtu útoků je nutné, aby města na tuto hrozbu reagovala proaktivně a systematicky.
Ve čtvrtek došlo v ruském městě Stavropol k explozi, při níž zahynul místní místostarosta Zaur Alexandrovich Gurtsijev, veterán ruské války na Ukrajině. Podle médií mu bylo 34 let. Spolu s ním přišel o život i další muž, jehož totožnost zatím nebyla zveřejněna. Vyšetřovatelé potvrdili, že šlo o výbuch podomácku vyrobené výbušniny, a na místě nadále probíhá ohledání a expertízy s cílem zjistit podrobnosti.
„Kdo by chtěl slyšet, co se děje, když umíráte?“ ptá se s klidem a zvláštní vřelostí hospicová sestra v závěrečné epizodě seriálu Dying for Sex. Vysvětluje pacientce, co může očekávat v posledních chvílích života. Smrt, tvrdí, není tragédie ani medicínská pohroma, ale přirozený tělesný proces – podobně jako porod nebo kašel. „Vaše tělo ví, co má dělat.“
Podle nové studie už je téměř 40 % dnešních ledovců předurčeno k roztátí v důsledku emisí skleníkových plynů způsobených spalováním fosilních paliv. A pokud planeta bude nadále směřovat ke zvýšení globální teploty o 2,7 °C – což odpovídá současnému trendu – ztráty ledovců by mohly dosáhnout až 75 %.
Autoritářské režimy v Rusku a Bělorusku mohou brzy čelit nepříjemnému poznání, že se neodvratně blíží konec jejich politické dominance. Naznačují to narůstající problémy se zajištěním základních potravin a jejich prudce rostoucí ceny – symbolicky nejvýrazněji v případě brambor. Právě zdražení této klíčové komodity může v konečném důsledku sehrát roli katalyzátoru, jenž připraví vládnoucí elity o poslední a nejcennější kapitál, který jim ještě zbývá – loajalitu vlastního obyvatelstva.
Ruský rozpočtový schodek pro rok 2025 se podle ukrajinského zmocněnce pro sankční politiku Vladyslava Vlasiuka ztrojnásobil, a to kvůli propadu příjmů z ropy, který je způsoben západními sankcemi a prudkým poklesem cen surové ropy. Kreml nedávno upravil svůj federální rozpočet a zvýšil plánovaný schodek z původních 1,17 bilionu rublů (asi 14,8 miliardy dolarů) na 3,8 bilionu rublů (zhruba 48,3 miliardy dolarů), tedy z 0,5 % na 1,7 % HDP.
Více než dva miliony uniklých dokumentů odhalily rozsah a tempo, jakým Vladimir Putin modernizuje ruskou jadernou infrastrukturu. Dokumenty zveřejněné nezávislým dánským médiem Danwatch přinášejí nebývalý pohled na síť raketových sil rozmístěných v jižním Rusku podél pohoří Ural.
Ruský prezident Vladimir Putin během uplynulého víkendu nařídil masivní nálety na ukrajinská města. Zasáhl zhruba 900 drony a desítkami raket, při útocích zemřelo minimálně 18 lidí, včetně tří dětí. Tento brutální nápor odsoudil i americký prezident Donald Trump, který s Putinem právě jednal o možnostech příměří. „Zrovna spolu mluvíme a on mezitím pálí rakety na Kyjev,“ rozčiloval se Trump, který později na sociálních sítích napsal, že „Putin se úplně zbláznil“.
Ve čtvrtek odpoledne došlo v ústecké čtvrti Předlice k vážné dopravní nehodě, při níž se střetl kamion s menším autobusem plným cestujících. Řidič nákladního vozu z místa nehody ujel, ale policisté ho krátce nato vypátrali. Při nehodě bylo zraněno 25 lidí, z toho tři utrpěli středně těžká poranění. Dechová zkouška u řidiče byla sice negativní, ale test na přítomnost drog vyšel pozitivně.
Během tří nocí počínaje sobotou 24. května podniklo Rusko jeden z největších koordinovaných vzdušných útoků od začátku války. Na ukrajinská města a vesnice dopadlo téměř tisíc dronů a raket, přičemž útoky si vyžádaly více než tucet obětí a desítky zraněných. Ačkoliv byly ničivé, tyto masivní útoky nejsou levné — jejich skutečné náklady však zůstávají záhadou.
Evropská unie čelí ostré kritice za svou bezradnost a bezzubost v reakci na válku v Gaze. Navzdory svému politickému, ekonomickému i diplomatickému potenciálu zůstává pasivní, nečinná a v klíčových momentech zcela neviditelná. Unie tímto přístupem ztrácí vliv v regionu, který leží doslova na jejím prahu.
Naděje na uzavření rozsáhlé obchodní dohody mezi Evropskou unií a Spojenými státy pod vedením prezidenta Donalda Trumpa se rozplývají. Evropské hlavní město dává jasně najevo, že nemá chuť se znovu ponořit do bolestivých debat, které před deseti lety vedly k neúspěchu Transatlantického obchodního a investičního partnerství (TTIP).
Maďarský premiér Viktor Orbán ztrácí doma půdu pod nohama, a tak hledá oporu v zahraničí. Jeho emisary zajímají lidé kolem Andreje Babiše. Cíl? Zabránit, aby Evropská unie omezila Maďarsku pravomoci. Referoval o tom v podcastu 5:59 webu Seznam Zprávy maďarský novinář Szabolcs Panyi.