V brazilském Belému se v sobotu konal první velký protest za poslední čtyři roky, který doprovodil výroční konferenci OSN o změně klimatu COP30. Tisíce domorodých obyvatel a environmentálních aktivistů zaplnily ulice s vlajkami a transparenty, přičemž nechyběla ani nelichotivá socha amerického prezidenta Donalda Trumpa. Demonstranti z celého světa, včetně domorodých aktivistů z Amazonie, se navzdory tropickému horku dožadovali, aby vlády urychlily boj proti klimatickým změnám a chránily přírodu. Místní média citovala policii s odhadem, že se protestu zúčastnilo 20 000 lidí.
Tento protest se konal po dvou menších incidentech zaměřených na práva domorodých obyvatel, které narušily vstup na konferenci dříve během týdne. Protesty, které se odehrávají v demokratické Brazílii, odlišují tuto konferenci od summitů konaných v posledních třech letech v autokratických státech, jako jsou Egypt, Spojené arabské emiráty a Ázerbájdžán, kde je tolerance k demonstracím nízká. Mnozí protestující ocenili, že se mohou vrátit do ulic, protože se jedná o první takový pochod od konference v Glasgowě ve Skotsku v roce 2021.
Takak Xikrin, člen místního kmene Xikrin, prohlásil: „Poprvé na akci COP my, původní obyvatelé, obsazujeme tento prostor a mluvíme sami za sebe.“ Členové jeho komunity nesli transparenty odsuzující kontaminaci vody na jejich území, zatímco jiní domorodí aktivisté protestovali proti těžbě dřeva a plánům na těžbu ropy v Amazonii. Xikrin zdůraznil, že „domorodé znalosti jsou zásadní pro ochranu Amazonie,“ a varoval, že bez ochrany ze strany původních obyvatel by svět utrpěl kolaps.
Brazilská vláda na COP30 sice vyzdvihla roli původních obyvatel v boji proti globálnímu oteplování a ochraně Amazonie, ale mnohé domorodé skupiny tvrdí, že jejich obavy nejsou v jednacích místnostech řešeny. Aktivistka Pema Wangmo Lama z Nepálu uvedla, že „smysluplné zastoupení původních obyvatel nikdy nebylo na klimatických summitech realitou“ a jejich hlasy nejsou slyšet. Klimatičtí aktivisté se také zúčastnili pochodu a požadovali skutečnou akci namísto „bla, bla, bla“, což je fráze aktivistky Grety Thunbergové.
Součástí protestu byla také socha amerického prezidenta Donalda Trumpa od dánského umělce Jense Galschiøta. Socha, kterou tahal Galschiøtův syn Lasse, je 2,6 metru vysoká a zobrazuje nahého prezidenta, jak drží golfovou hůl v jedné ruce a váhy spravedlnosti v druhé. Sedí na zádech hubeného muže, který stojí na podstavci s nápisem „Oranžový Mor“ (The Orange Plague). Umělec Lasse Galschiøt vysvětlil, že velký muž (Trump) se snaží kontrolovat toho malého (který reprezentuje lidi, Dánsko, Brazílii a klima) a řekl: „Neměl by být na našich ramenou.“
Trump se rozhodl nevyslat na letošní jednání americkou delegaci, protože dlouhodobě pracuje na podkopávání klimatických opatření. Ředitelka COP30 Ana Toni slíbila, že budou naslouchat domorodým účastníkům, kterých je letos přes 900, což je výrazně více než v loňském roce. Navzdory organizačním problémům, jako je nedostatek hotelů a vysoké náklady v Belému, Toni obhajovala volbu města u ústí Amazonky s tím, že „kdybychom si vybrali São Paulo, Rio nebo Brasília, neviděli bychom tolik původních obyvatel.“
Uplynulo pět let od chvíle, kdy se hnutí Tálibán opět chopilo moci v Afghánistánu. Ačkoliv představitelé režimu po svém návratu tvrdili, že se změnili, realita všedního dne ukazuje pokračování tvrdé linie založené na radikálním výkladu islámského práva šaría. Zkušenosti reportérů BBC, kteří získali přístup k vysoce postaveným činitelům, odhalují hluboké restrikce zasahující zejména každodenní život žen, svobodu slova i celkovou kontrolu společnosti.
Téma duševního zdraví matek se v poslední době dostává do popředí veřejného zájmu. Odborníci i samotné ženy podle CNN upozorňují, že diskuse o psychických problémech spojených s těhotenstvím a obdobím po porodu je dlouho opomíjená. Téma vyvolalo zvýšenou pozornost zejména v souvislosti s probíhajícím soudním procesem se zdravotní sestrou Lindsay Clancyovou, která čelí obvinění z uškrcení svých tří dětí během prožívané poporodní psychózy, a také po úmrtí známé herečky Hayden Panettiereové.
V ruském novinářském prostředí se v průběhu uplynulých desetiletí vžil termín „Černý srpen“. Tento pojem označuje sérii dramatických krizí, které zemi pravidelně zasahují právě v závěrečných týdnech léta. Zatímco v západních zemích bývá konec prázdnin obdobím okurkové sezóny, v ruské lidové slovesnosti je spojen s pesimismem a očekáváním nečekaných pohrom. Pohled do nedávné historie dává podle webu CNN těmto obavám za pravdu, neboť koncem srpna v Rusku opakovaně docházelo k událostem zásadního významu.
Americký prezident Donald Trump si nedá říct. Na sociálních sítích opět prohlásil Hormuzský průliv, který je jedním ze zásadních předmětů stále probíhajícího konfliktu mezi USA a Íránem, za americké území.
Vévodkyně Meghan všechny zaskočila už tím, že souhlasila s návratem rodiny, kterou založila s princem Harrym, do Velké Británie. Nyní se spekuluje o dalším překvapivém kroku. Podle nejnovějších informací by se americká herečka měla opět postavit před kameru.
Íránský prezident Masúd Pezeškján se vyslovil pro co nejrychlejší ukončení války s USA. Teherán by se podle jeho slov měl pokusit konflikt uzavřít, dokud vystupuje z pozice síly. Washingtonu dal zároveň najevo, že kapitulace Íránu je nemyslitelná.
Přes léto se jméno Jiřiny Bohdalové nezmiňuje až tak často. Nyní jsme ale dostali fotku jako důkaz, že legendární herečka se má dobře. Dokonce si k sobě zve zajímavé hosty. Tentokrát si několik hodin povídala se známým politikem.
Poslední hodiny zbývají do začátku posledního ryze prázdninového týdne. Do Česka opět dorazí teplý vzduch z jihu, takže teploty v průběhu pracovního týdne porostou, až místy dosáhnou tropických hodnot. Na víkend se pak znovu ochladí.
Ruský prezident Vladimir Putin označil ukrajinský pokus porazit Rusko během 40 dnů prostřednictvím masivních dronových a raketových útoků za riskantní a provokativní krok. Podle Putina skončila tato ukrajinská operace neúspěchem už před více než dvěma týdny.
Eskalace obchodní války mezi Spojenými státy a Kanadou představuje pro Česko zatím hlavně nepřímé riziko, ale zároveň ukazuje, jak rychle se může světový obchodní systém dále drolit. Kanada od 8. září zavede odvetná cla na americké zboží v reakci na nová padesátiprocentní americká cla na zhruba 20 miliard dolarů kanadského vývozu. Ottawa chce odpovědět „dolar za dolar“ a zasáhnout mimo jiné americkou ocel, mléčné výrobky, elektroniku, spotřebiče, zemědělské stroje či papír.
Kim Jo-čong, sestra severokorejského vůdce Kim Čong-una, nemá informace o tom, že by se chystalo jednání mezi jejím bratrem a nejvyšší představitelem Spojených států amerických. Podle amerických médií se setkání snaží iniciovat americký prezident Donald Trump.
Ebola již v Demokratické republice Kongo připravila o život více než 2500 lidí. Podle zástupců OSN se epidemie nadále šíří na další území a hrozí tak, že nemoc pronikne z Konga i do sousedních zemí. Pomoci zastavit šíření viru by mohla vakcína.