V brazilském Belému se v sobotu konal první velký protest za poslední čtyři roky, který doprovodil výroční konferenci OSN o změně klimatu COP30. Tisíce domorodých obyvatel a environmentálních aktivistů zaplnily ulice s vlajkami a transparenty, přičemž nechyběla ani nelichotivá socha amerického prezidenta Donalda Trumpa. Demonstranti z celého světa, včetně domorodých aktivistů z Amazonie, se navzdory tropickému horku dožadovali, aby vlády urychlily boj proti klimatickým změnám a chránily přírodu. Místní média citovala policii s odhadem, že se protestu zúčastnilo 20 000 lidí.
Tento protest se konal po dvou menších incidentech zaměřených na práva domorodých obyvatel, které narušily vstup na konferenci dříve během týdne. Protesty, které se odehrávají v demokratické Brazílii, odlišují tuto konferenci od summitů konaných v posledních třech letech v autokratických státech, jako jsou Egypt, Spojené arabské emiráty a Ázerbájdžán, kde je tolerance k demonstracím nízká. Mnozí protestující ocenili, že se mohou vrátit do ulic, protože se jedná o první takový pochod od konference v Glasgowě ve Skotsku v roce 2021.
Takak Xikrin, člen místního kmene Xikrin, prohlásil: „Poprvé na akci COP my, původní obyvatelé, obsazujeme tento prostor a mluvíme sami za sebe.“ Členové jeho komunity nesli transparenty odsuzující kontaminaci vody na jejich území, zatímco jiní domorodí aktivisté protestovali proti těžbě dřeva a plánům na těžbu ropy v Amazonii. Xikrin zdůraznil, že „domorodé znalosti jsou zásadní pro ochranu Amazonie,“ a varoval, že bez ochrany ze strany původních obyvatel by svět utrpěl kolaps.
Brazilská vláda na COP30 sice vyzdvihla roli původních obyvatel v boji proti globálnímu oteplování a ochraně Amazonie, ale mnohé domorodé skupiny tvrdí, že jejich obavy nejsou v jednacích místnostech řešeny. Aktivistka Pema Wangmo Lama z Nepálu uvedla, že „smysluplné zastoupení původních obyvatel nikdy nebylo na klimatických summitech realitou“ a jejich hlasy nejsou slyšet. Klimatičtí aktivisté se také zúčastnili pochodu a požadovali skutečnou akci namísto „bla, bla, bla“, což je fráze aktivistky Grety Thunbergové.
Součástí protestu byla také socha amerického prezidenta Donalda Trumpa od dánského umělce Jense Galschiøta. Socha, kterou tahal Galschiøtův syn Lasse, je 2,6 metru vysoká a zobrazuje nahého prezidenta, jak drží golfovou hůl v jedné ruce a váhy spravedlnosti v druhé. Sedí na zádech hubeného muže, který stojí na podstavci s nápisem „Oranžový Mor“ (The Orange Plague). Umělec Lasse Galschiøt vysvětlil, že velký muž (Trump) se snaží kontrolovat toho malého (který reprezentuje lidi, Dánsko, Brazílii a klima) a řekl: „Neměl by být na našich ramenou.“
Trump se rozhodl nevyslat na letošní jednání americkou delegaci, protože dlouhodobě pracuje na podkopávání klimatických opatření. Ředitelka COP30 Ana Toni slíbila, že budou naslouchat domorodým účastníkům, kterých je letos přes 900, což je výrazně více než v loňském roce. Navzdory organizačním problémům, jako je nedostatek hotelů a vysoké náklady v Belému, Toni obhajovala volbu města u ústí Amazonky s tím, že „kdybychom si vybrali São Paulo, Rio nebo Brasília, neviděli bychom tolik původních obyvatel.“
Příští týden v Česku začne meteorologické léto a meteorologové už vidí až do prvního dne astronomického léta. Z aktuálního měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) tak vyplývá, jak bude v následujících dnech a týdnech.
Kyjev by se měl připravit na další ruský útok, jehož přípravy Moskva nijak netají. Naopak. Rusové vyzvali obyvatele ukrajinské metropole, včetně těch ze zahraničí, aby město opustili, případně se vyhýbali nebezpečným místům.
Policistům se občas dostanou na stůl případy, kterým se snad nechce ani věřit. Jihočeská policie momentálně pátrá po podvodníkovi, který se úspěšně vydával za slavného hollywoodského herce Johnnyho Deppa. Nebohou ženu tak připravil o desítky tisíc korun.
Slunečné dny jasně naznačují příchod sezóny letních brigád, avšak tuzemský trh práce už dávno nevypadá jako dřív. Brigáda dnes není jen vítaným přilepšením pro studenty, ale stále častěji slouží jako způsob dorovnání příjmů domácností.
Americký prezident Donald Trump čelí ve svém druhém funkčním období potížím spojeným s vedením války v Íránu, které ještě více umocnil jeho nedávný přešlap týkající se ekonomické situace obyvatel Spojených států. Trump se dlouhodobě chová, jako by disponoval neomezenou mocí, avšak tento přístup v poslední době naráží na realitu. Příkladem je jeho vyjádření z tohoto týdne, kdy prohlásil, že při snaze o vyřešení konfliktu s Íránem vůbec nebere v úvahu finanční situaci běžných Američanů.
Návštěvu amerického ministra zahraničí Marca Rubia v Indii zastínil incident na tiskové konferenci v Novém Dillí, kde byl šéf diplomacie dotázán na rasistické urážky vůči Indům ze strany některých kruhů ve Spojených státech. Indický novinář v dotazu nepřímo narážel na krok amerického prezidenta Donalda Trumpa, který na své sociální síti Truth Social sdílel příspěvek amerického podcastera označujícího Indii za „díru“ (hellhole). Tento krok již dříve indická vláda oficiálně odsoudila jako nevhodný a nevkusný.
Vzestup pravicového populismu a krajní pravice v Evropě, který se nedávno projevil i posílením pozic stran Reform UK v Británii nebo One Nation v Austrálii, vyvolává stále vážnější otázky ohledně budoucí podpory bránící se Ukrajiny. Poté, co se tito politici již prosadili v Itálii a nejnověji také v Rakousku, čekají klíčové volební testy dvě nejvlivnější země Evropské unie, tedy Německo a Francii. Právě tamní radikální formace přitom v minulosti projevovaly silné sympatie k autoritářskému režimu Vladimira Putina.
Plánovaná výstavba mrakodrapu Trump Tower v gruzínském hlavním městě Tbilisi vzbudila nové obavy z možného střetu zájmů. Budova má totiž vyrůst na pozemku, který v současnosti spoluvlastní syn miliardáře a neoficiálního lídra země Bidziny Ivanišviliho, na nějž Spojené státy v roce 2024 uvalily sankce. Samotný projekt mrakodrapu je společným podnikem místního konsorcia a americké společnosti Trump Organization, kterou v současnosti řídí prezidentovi synové Donald Trump Jr. a Eric Trump.
Válka mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem zásadně proměnila rovnováhu sil na Blízkém východě, aniž by však přinesla strategické rozuzlení pro kteréhokoli z aktérů. Podle odhadů Rozvojového programu OSN z dubna 2026 hrozí, že tento konflikt uvrhne do chudoby více než třicet milionů lidí ve 162 zemích světa. Globální ztráty tak daleko přesahují jakékoli politické zisky, které by mohla kterákoli z bojujících stran v tomto střetu získat.
Papež Lev XIV. ve svém prvním významném teologickém dokumentu pontifikátu varoval, že kontrola nad umělou inteligencí nesmí zůstat v rukou pouhé hrstky vyvolených. Zároveň upozornil na to, že tato nová technologie podněcuje globální konflikty a přispívá k jejich eskalaci. Hlava katolické církve proto představila soubor vlastních návrhů, které mají za cíl chránit výjimečnou lidskou velikost a důstojnost v době překotných technologických změn. Papež naléhavě požaduje, aby vojenské využití umělé inteligence podléhalo těm nejpřísnějším etickým omezením.
Tropické počasí má na začátku nového týdne ještě zesílit. Meteorologové proto vydali varování, v němž upozorňují na fakt, že úterní maxima mohou podle předpovědi dosáhnout až 33 °C. Vyplývá to z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Svět netrpělivě očekává, zda konečně dojde k uzavření mírové dohody mezi USA a Íránem. Americký prezident Donald Trump na to však nespěchá. Podle jeho slov bude případná dohoda dobrá a pořádná, napsal to na sociální síti.