V brazilském Belému se v sobotu konal první velký protest za poslední čtyři roky, který doprovodil výroční konferenci OSN o změně klimatu COP30. Tisíce domorodých obyvatel a environmentálních aktivistů zaplnily ulice s vlajkami a transparenty, přičemž nechyběla ani nelichotivá socha amerického prezidenta Donalda Trumpa. Demonstranti z celého světa, včetně domorodých aktivistů z Amazonie, se navzdory tropickému horku dožadovali, aby vlády urychlily boj proti klimatickým změnám a chránily přírodu. Místní média citovala policii s odhadem, že se protestu zúčastnilo 20 000 lidí.
Tento protest se konal po dvou menších incidentech zaměřených na práva domorodých obyvatel, které narušily vstup na konferenci dříve během týdne. Protesty, které se odehrávají v demokratické Brazílii, odlišují tuto konferenci od summitů konaných v posledních třech letech v autokratických státech, jako jsou Egypt, Spojené arabské emiráty a Ázerbájdžán, kde je tolerance k demonstracím nízká. Mnozí protestující ocenili, že se mohou vrátit do ulic, protože se jedná o první takový pochod od konference v Glasgowě ve Skotsku v roce 2021.
Takak Xikrin, člen místního kmene Xikrin, prohlásil: „Poprvé na akci COP my, původní obyvatelé, obsazujeme tento prostor a mluvíme sami za sebe.“ Členové jeho komunity nesli transparenty odsuzující kontaminaci vody na jejich území, zatímco jiní domorodí aktivisté protestovali proti těžbě dřeva a plánům na těžbu ropy v Amazonii. Xikrin zdůraznil, že „domorodé znalosti jsou zásadní pro ochranu Amazonie,“ a varoval, že bez ochrany ze strany původních obyvatel by svět utrpěl kolaps.
Brazilská vláda na COP30 sice vyzdvihla roli původních obyvatel v boji proti globálnímu oteplování a ochraně Amazonie, ale mnohé domorodé skupiny tvrdí, že jejich obavy nejsou v jednacích místnostech řešeny. Aktivistka Pema Wangmo Lama z Nepálu uvedla, že „smysluplné zastoupení původních obyvatel nikdy nebylo na klimatických summitech realitou“ a jejich hlasy nejsou slyšet. Klimatičtí aktivisté se také zúčastnili pochodu a požadovali skutečnou akci namísto „bla, bla, bla“, což je fráze aktivistky Grety Thunbergové.
Součástí protestu byla také socha amerického prezidenta Donalda Trumpa od dánského umělce Jense Galschiøta. Socha, kterou tahal Galschiøtův syn Lasse, je 2,6 metru vysoká a zobrazuje nahého prezidenta, jak drží golfovou hůl v jedné ruce a váhy spravedlnosti v druhé. Sedí na zádech hubeného muže, který stojí na podstavci s nápisem „Oranžový Mor“ (The Orange Plague). Umělec Lasse Galschiøt vysvětlil, že velký muž (Trump) se snaží kontrolovat toho malého (který reprezentuje lidi, Dánsko, Brazílii a klima) a řekl: „Neměl by být na našich ramenou.“
Trump se rozhodl nevyslat na letošní jednání americkou delegaci, protože dlouhodobě pracuje na podkopávání klimatických opatření. Ředitelka COP30 Ana Toni slíbila, že budou naslouchat domorodým účastníkům, kterých je letos přes 900, což je výrazně více než v loňském roce. Navzdory organizačním problémům, jako je nedostatek hotelů a vysoké náklady v Belému, Toni obhajovala volbu města u ústí Amazonky s tím, že „kdybychom si vybrali São Paulo, Rio nebo Brasília, neviděli bychom tolik původních obyvatel.“
Herecká legenda Jiřina Bohdalová oslaví 3. května 95. narozeniny. Česká televize při této příležitosti vzdává hold její výjimečné kariéře, která zásadně ovlivnila podobu české televizní i filmové tvorby a stále oslovuje diváky napříč generacemi. Na svých programech a v iVysílání nabídne více než dvě desítky pořadů, které mapují jedinečnou kariéru této herečky.
Nepříjemně nás dnes překvapilo počasí, vždyť i v Praze se objevily sněhové vločky. Dobrou zprávou je, že o víkendu už by zase mělo být lépe. Dočkáme se i sluníčka a nejvyšších teplot přes 15 stupňů, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Donald Trump dlouhodobě neváhá jít do křížku s americkými celebritami. Jednou takovou, se kterou se pravidelně střetává, je George Clooney. Slavný herec v uplynulých dnech označil konkrétní slova prezidenta za válečný zločin. Bílý dům si to každopádně nenechal líbit a ostře reagoval.
Velmi smutná zpráva dnes dorazila do Česka. Na Špicberkách tragicky zahynul uznávaný dobrodruh a polárník Miroslav Jakeš. Bylo mu 75 let. Naposledy o sobě dal vědět již v minulém týdnu, přesto probíhala rozsáhlá pátrací akce. Ta má bohužel smutný konec.
Evropská unie by měla na hlubokou krizi v transatlantických vztazích reagovat vybudováním vlastních vojenských kapacit. V rozhovoru pro server Politico to uvedl evropský komisař pro obranu Andrius Kubilius. Podle něj je vytvoření společné evropské armády cestou, jak posílit bezpečnost kontinentu a zároveň paradoxně pomoci stabilizovat samotné NATO, které v posledních měsících čelí bezprecedentním útokům ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa.
První dáma Melania Trumpová vystoupila ve čtvrtek v Bílém domě s nečekaným a velmi rázným prohlášením. Kategoricky v něm odmítla jakékoli své vazby na usvědčeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina a vyzvala americký Kongres, aby uspořádal slyšení pro oběti jeho sítě obchodující s lidmi. Podle jejích slov musí lživá tvrzení spojující její osobu s Epsteinem „skončit ještě dnes“.
Prezident Donald Trump již podruhé v průběhu roku 2026 hrozí rozbitím Severoatlantické aliance, tentokrát kvůli neochotě evropských spojenců zapojit se do války v Íránu. Tento postoj vyvolává hluboký rozpor mezi Bílým domem a americkou veřejností. Zatímco Trump označuje NATO za „papírového tygra“ a stěžuje si na nedostatek podpory, většina Američanů alianci nadále vnímá jako klíčový pilíř bezpečnosti USA.
V České republice byla dopadena německá pravicová extremistka Marla-Svenja Liebich, která se několik měsíců úspěšně vyhýbala nástupu do vězení. Na základě evropského zatykače ji policisté zadrželi v obci Krásná na východě země, přibližně 100 kilometrů od Prahy. Liebich, dříve známá jako Sven Liebich, má být v nejbližší době vydána do Německa.
Singapur, město proslulé svou závislostí na klimatizaci, čelí kvůli energetické krizi vyvolané válkou v Íránu nelehké zkoušce. Tamní vláda nařídila státním zaměstnancům zvýšit teplotu v kancelářích na minimálně 25 °C. Toto opatření přichází v době, kdy ceny energií prudce rostou v důsledku faktického uzavření Hormuzského průlivu, přes který do regionu proudí klíčové dodávky ropy a plynu.
V rámci vyjednávání o ukončení války s USA a Izraelem přišel Teherán s kontroverzním požadavkem, který šokoval námořní dopravce i světové trhy. Írán navrhuje, aby mu byla oficiálně přiznána kontrola nad Hormuzským průlivem, za jehož proplutí hodlá vybírat mýtné ve výši až 2 miliony dolarů (přibližně 47 milionů korun) za každou nákladní loď. Tyto prostředky chce země využít na obnovu své infrastruktury, kterou zdevastovalo americké a izraelské bombardování.
Evropská unie spustila nový digitální systém hraničních kontrol, který zásadně mění pravidla pro cestující ze zemí mimo EU, včetně turistů z Velké Británie. Takzvaný Systém vstupu/výstupu (EES) vyžaduje při překročení hranic schengenského prostoru registraci otisků prstů a pořízení fotografie obličeje. Tento systém by měl být od pátku plně funkční na všech hraničních přechodech ve 29 zúčastněných zemích, ačkoliv jeho zavádění doprovázejí technické potíže.
Nedávná ostrá slovní přestřelka mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem měla hlubší příčiny, než se na první pohled zdálo. Jádrem sporu byla frustrace Bílého domu z toho, že evropští spojenci odmítli poskytnout Spojeným státům přístup na své vojenské základny pro útoky proti Íránu. Trump během několikahodinového jednání za zavřenými dveřmi opakovaně zdůrazňoval pocit zrady ze strany zemí jako Francie nebo Španělsko, které navíc zakázaly americkým letounům využívat svůj vzdušný prostor.