V brazilském Belému se v sobotu konal první velký protest za poslední čtyři roky, který doprovodil výroční konferenci OSN o změně klimatu COP30. Tisíce domorodých obyvatel a environmentálních aktivistů zaplnily ulice s vlajkami a transparenty, přičemž nechyběla ani nelichotivá socha amerického prezidenta Donalda Trumpa. Demonstranti z celého světa, včetně domorodých aktivistů z Amazonie, se navzdory tropickému horku dožadovali, aby vlády urychlily boj proti klimatickým změnám a chránily přírodu. Místní média citovala policii s odhadem, že se protestu zúčastnilo 20 000 lidí.
Tento protest se konal po dvou menších incidentech zaměřených na práva domorodých obyvatel, které narušily vstup na konferenci dříve během týdne. Protesty, které se odehrávají v demokratické Brazílii, odlišují tuto konferenci od summitů konaných v posledních třech letech v autokratických státech, jako jsou Egypt, Spojené arabské emiráty a Ázerbájdžán, kde je tolerance k demonstracím nízká. Mnozí protestující ocenili, že se mohou vrátit do ulic, protože se jedná o první takový pochod od konference v Glasgowě ve Skotsku v roce 2021.
Takak Xikrin, člen místního kmene Xikrin, prohlásil: „Poprvé na akci COP my, původní obyvatelé, obsazujeme tento prostor a mluvíme sami za sebe.“ Členové jeho komunity nesli transparenty odsuzující kontaminaci vody na jejich území, zatímco jiní domorodí aktivisté protestovali proti těžbě dřeva a plánům na těžbu ropy v Amazonii. Xikrin zdůraznil, že „domorodé znalosti jsou zásadní pro ochranu Amazonie,“ a varoval, že bez ochrany ze strany původních obyvatel by svět utrpěl kolaps.
Brazilská vláda na COP30 sice vyzdvihla roli původních obyvatel v boji proti globálnímu oteplování a ochraně Amazonie, ale mnohé domorodé skupiny tvrdí, že jejich obavy nejsou v jednacích místnostech řešeny. Aktivistka Pema Wangmo Lama z Nepálu uvedla, že „smysluplné zastoupení původních obyvatel nikdy nebylo na klimatických summitech realitou“ a jejich hlasy nejsou slyšet. Klimatičtí aktivisté se také zúčastnili pochodu a požadovali skutečnou akci namísto „bla, bla, bla“, což je fráze aktivistky Grety Thunbergové.
Součástí protestu byla také socha amerického prezidenta Donalda Trumpa od dánského umělce Jense Galschiøta. Socha, kterou tahal Galschiøtův syn Lasse, je 2,6 metru vysoká a zobrazuje nahého prezidenta, jak drží golfovou hůl v jedné ruce a váhy spravedlnosti v druhé. Sedí na zádech hubeného muže, který stojí na podstavci s nápisem „Oranžový Mor“ (The Orange Plague). Umělec Lasse Galschiøt vysvětlil, že velký muž (Trump) se snaží kontrolovat toho malého (který reprezentuje lidi, Dánsko, Brazílii a klima) a řekl: „Neměl by být na našich ramenou.“
Trump se rozhodl nevyslat na letošní jednání americkou delegaci, protože dlouhodobě pracuje na podkopávání klimatických opatření. Ředitelka COP30 Ana Toni slíbila, že budou naslouchat domorodým účastníkům, kterých je letos přes 900, což je výrazně více než v loňském roce. Navzdory organizačním problémům, jako je nedostatek hotelů a vysoké náklady v Belému, Toni obhajovala volbu města u ústí Amazonky s tím, že „kdybychom si vybrali São Paulo, Rio nebo Brasília, neviděli bychom tolik původních obyvatel.“
V australském letovisku Gold Coast se plánuje výstavba nejvyšší budovy v zemi, která má nést jméno Trump. Projekt s názvem Trump International Hotel & Tower Gold Coast, za nímž stojí australská skupina Altus Property Group, počítá s devadesátijednapatrovým mrakodrapem. Součástí ambiciózního záměru je luxusní šestihvězdičkový hotel s 285 pokoji, nákupní zóna s prestižními značkami, restaurace oceněné michelinskou hvězdou a luxusní rezidenční apartmány postavené podle standardů organizace Trump.
Východoukrajinskou Doněckou oblast halí mrazivá noc a obrněné vozy s redaktory BBC projíždějí surrealistickými tunely z rybářských sítí. Tyto sítě, upevněné na vysokých kůlech, se táhnou kilometry podél cest jako ochrana před útočnými drony. Jsou levnou, ale překvapivě účinnou bariérou; zachytí vrtule bezpilotních letounů dříve, než stačí zasáhnout svůj cíl. Mnoho z nich pochází od skotských rybářů, kteří je darovali k recyklaci – nyní však na frontě pomáhají chránit životy.
Přípravy na historickou misi Artemis II, která má po více než padesáti letech dopravit lidskou posádku k Měsíci, narazily na další vážnou překážku. Inženýři NASA o víkendu odhalili problém s průtokem helia v horní části obří rakety Space Launch System (SLS). Tato komplikace definitivně znemožnila plánovaný start v průběhu března.
Čtyři roky trvající válečný konflikt na Ukrajině si na obou stranách vyžádal enormní množství obětí, ačkoli přesné ověřování čísel zůstává v podmínkách probíhajících bojů velmi obtížné.
Během projevu před vedením Federální bezpečnosti služby (FSB) se ruský prezident Vladimir Putin nečekaně vyhnul hodnocení dosavadního průběhu invaze na Ukrajinu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj při příležitosti čtyř let od začátku masivní ruské agrese zveřejnil emotivní poselství, ve kterém adresoval výzvu Donaldu Trumpovi k návštěvě Kyjeva. Zelenskyj v projevu deklaroval, že Vladimiru Putinovi se nepodařilo naplnit jeho válečné záměry ani zlomit odpor obyvatel. Zdůraznil také, že Ukrajina v budoucím mírovém procesu nehodlá obětovat zájmy svých občanů a bude usilovat o dosažení spravedlivých podmínek.
Evropa čelí nové zdravotní hrozbě v podobě tropického onemocnění chikungunya, které se díky klimatickým změnám začíná šířit i v mírném podnebném pásu. Nové vědecké poznatky potvrzují, že podmínky pro přenos tohoto viru nyní splňuje 29 evropských států. Zatímco v jižních oblastech, jako je Španělsko nebo Řecko, hrozí nákaza více než polovinu roku, riziko se posouvá stále dál na sever. V jihovýchodní Anglii jsou již nyní vhodné podmínky po dobu dvou měsíců v roce, přičemž v Belgii či Německu je to až pět měsíců.
Mezi Chorvatskem a maďarskou vládou Viktora Orbána se rozhořel ostrý spor o tranzit ropy, do kterého se postupně zapojilo i Slovensko. Konflikt eskaloval poté, co maďarský kabinet apeloval na Záhřeb, aby umožnil přepravu ruské ropy přes chorvatské území. Maďarsko se přitom paradoxně odvolává na unijní pravidla, ačkoliv se stejnou instituci, tedy Evropskou unii, dlouhodobě snaží marginalizovat v situacích, kdy mu to nevyhovuje. Populární chorvatský server index.hr v této souvislosti označil Orbána a Roberta Fica za „klasický příklad Putinových užitečných idiotů v samém srdci Evropy.“
Francouzský prezident Emmanuel Macron se během svého vystoupení vyjádřil velmi skepticky k možnosti brzkého nastolení míru. Podle jeho slov neexistuje na ruské straně žádná skutečná vůle k ukončení konfliktu. Macron zdůraznil, že za této situace je nezbytné i nadále stupňovat podporu Ukrajině a zajistit, aby země měla prostředky k obraně.
Americká vláda dluží na náhradách přibližně 134 miliard dolarů, které vybrala na základě plošných cel prezidenta Donalda Trumpa. Tato cla byla minulý týden Nejvyšším soudem prohlášena za nezákonná, což otevřelo cestu k teoretickému vracení peněz. Pro běžné spotřebitele, kteří dopady těchto cel pocítili skrze vyšší ceny v obchodech, je však vyhlídka na získání jakékoliv finanční kompenzace prakticky nulová.
Při příležitosti čtyř let od začátku masivní invaze mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov potvrdil, že Rusko hodlá ve svých vojenských operacích na Ukrajině vytrvat. Situaci popsal jako rozsáhlý střet se západními mocnostmi, které se podle jeho slov snaží ruský stát zlikvidovat. Peskov nicméně zdůraznil, že tento vnější tlak měl opačný účinek a přispěl k bezprecedentnímu sjednocení ruských občanů.
V rozhovoru pro stanici BBC ukrajinský lídr Volodymyr Zelenskyj varoval, že ruská agrese již přerostla v globální konflikt a Vladimir Putin fakticky rozpoutal třetí světovou válku. Podle něj Putin neusiluje pouze o podmanění Ukrajiny, ale o násilnou změnu světových hodnot a demokratických principů. Zelenskyj je přesvědčen, že jedinou funkční strategií proti Kremlu je kombinace neústupného vojenského odporu a drtivého ekonomického tlaku, který by Rusko přiměl k ukončení bojů.