V brazilském Belému se v sobotu konal první velký protest za poslední čtyři roky, který doprovodil výroční konferenci OSN o změně klimatu COP30. Tisíce domorodých obyvatel a environmentálních aktivistů zaplnily ulice s vlajkami a transparenty, přičemž nechyběla ani nelichotivá socha amerického prezidenta Donalda Trumpa. Demonstranti z celého světa, včetně domorodých aktivistů z Amazonie, se navzdory tropickému horku dožadovali, aby vlády urychlily boj proti klimatickým změnám a chránily přírodu. Místní média citovala policii s odhadem, že se protestu zúčastnilo 20 000 lidí.
Tento protest se konal po dvou menších incidentech zaměřených na práva domorodých obyvatel, které narušily vstup na konferenci dříve během týdne. Protesty, které se odehrávají v demokratické Brazílii, odlišují tuto konferenci od summitů konaných v posledních třech letech v autokratických státech, jako jsou Egypt, Spojené arabské emiráty a Ázerbájdžán, kde je tolerance k demonstracím nízká. Mnozí protestující ocenili, že se mohou vrátit do ulic, protože se jedná o první takový pochod od konference v Glasgowě ve Skotsku v roce 2021.
Takak Xikrin, člen místního kmene Xikrin, prohlásil: „Poprvé na akci COP my, původní obyvatelé, obsazujeme tento prostor a mluvíme sami za sebe.“ Členové jeho komunity nesli transparenty odsuzující kontaminaci vody na jejich území, zatímco jiní domorodí aktivisté protestovali proti těžbě dřeva a plánům na těžbu ropy v Amazonii. Xikrin zdůraznil, že „domorodé znalosti jsou zásadní pro ochranu Amazonie,“ a varoval, že bez ochrany ze strany původních obyvatel by svět utrpěl kolaps.
Brazilská vláda na COP30 sice vyzdvihla roli původních obyvatel v boji proti globálnímu oteplování a ochraně Amazonie, ale mnohé domorodé skupiny tvrdí, že jejich obavy nejsou v jednacích místnostech řešeny. Aktivistka Pema Wangmo Lama z Nepálu uvedla, že „smysluplné zastoupení původních obyvatel nikdy nebylo na klimatických summitech realitou“ a jejich hlasy nejsou slyšet. Klimatičtí aktivisté se také zúčastnili pochodu a požadovali skutečnou akci namísto „bla, bla, bla“, což je fráze aktivistky Grety Thunbergové.
Součástí protestu byla také socha amerického prezidenta Donalda Trumpa od dánského umělce Jense Galschiøta. Socha, kterou tahal Galschiøtův syn Lasse, je 2,6 metru vysoká a zobrazuje nahého prezidenta, jak drží golfovou hůl v jedné ruce a váhy spravedlnosti v druhé. Sedí na zádech hubeného muže, který stojí na podstavci s nápisem „Oranžový Mor“ (The Orange Plague). Umělec Lasse Galschiøt vysvětlil, že velký muž (Trump) se snaží kontrolovat toho malého (který reprezentuje lidi, Dánsko, Brazílii a klima) a řekl: „Neměl by být na našich ramenou.“
Trump se rozhodl nevyslat na letošní jednání americkou delegaci, protože dlouhodobě pracuje na podkopávání klimatických opatření. Ředitelka COP30 Ana Toni slíbila, že budou naslouchat domorodým účastníkům, kterých je letos přes 900, což je výrazně více než v loňském roce. Navzdory organizačním problémům, jako je nedostatek hotelů a vysoké náklady v Belému, Toni obhajovala volbu města u ústí Amazonky s tím, že „kdybychom si vybrali São Paulo, Rio nebo Brasília, neviděli bychom tolik původních obyvatel.“
Svět každoročně přichází o rozsáhlé plochy lesů kvůli zemědělství, těžbě dřeva, hornictví a požárům. Jen v roce 2024 to bylo více než 20 milionů akrů, což se rovná přibližné rozloze Jižní Karolíny. Ztráta tropických lesů je obzvláště znepokojivá, protože tyto ekosystémy regulují srážky, poskytují útočiště pro rostlinné a živočišné druhy a fungují jako termostat planety tím, že ukládají uhlík a brání jeho úniku do atmosféry. Odlesňování a degradace lesů celosvětově přispívají k přibližně 11 % celkových emisí skleníkových plynů.
V brazilském Belému se v sobotu konal první velký protest za poslední čtyři roky, který doprovodil výroční konferenci OSN o změně klimatu COP30. Tisíce domorodých obyvatel a environmentálních aktivistů zaplnily ulice s vlajkami a transparenty, přičemž nechyběla ani nelichotivá socha amerického prezidenta Donalda Trumpa. Demonstranti z celého světa, včetně domorodých aktivistů z Amazonie, se navzdory tropickému horku dožadovali, aby vlády urychlily boj proti klimatickým změnám a chránily přírodu. Místní média citovala policii s odhadem, že se protestu zúčastnilo 20 000 lidí.
Prezident Donald Trump opakovaně prohlásil, že dny venezuelského prezidenta Nicoláse Madura jsou sečteny, a připustil možnost pozemních úderů uvnitř Venezuely. Odborníci nicméně upozorňují, že ačkoli Trump schválil tajné akce v zemi, USA v současné době nemají dostatečné vojenské prostředky k zahájení rozsáhlé operace na odstranění Madura od moci.
Pohled na konvoj ruských vojáků vynořující se z husté mlhy u východoukrajinského města Pokrovsk působí téměř apokalypticky. Někteří vojáci se tam pohybují na motorkách a mopedech, jiní stojí na korbě opotřebovaného pickupu. Jeden z vozů má dokonce podivnou klecovitou konstrukci. Ačkoliv se to zdá bizarní, tento krátký videozáznam, jehož geolokaci potvrdila CNN jen pár kilometrů od Pokrovsku, jasně ukazuje na proměnu ruské bojové taktiky na Ukrajině.
Týdny po vstupu v platnost dohody o příměří v Pásmu Gazy není válka u konce pro stovky bojovníků Hamásu, kteří zůstávají uvězněni v tunelech pod troskami jihu Gazy, v oblasti obsazené izraelskými silami. Tito izolovaní radikálové, rozdělení do nezávislých buněk, představují citlivý diplomatický problém pro Izrael i mezinárodní mediátory, přičemž hrozí kolapsem měsíc trvající dohody.
Maďarský premiér Viktor Orbán zahájil několik týdnů trvající „protiválečnou roadshow“. Před parlamentními volbami plánovanými na duben příštího roku tak proměňuje kritiku evropské podpory Ukrajině v ústřední téma své předvolební kampaně. Předseda pravicové strany Fidesz zahájil sérii shromáždění, během nichž by měl do konce roku navštívit pět měst, sobotním setkáním v severozápadním Győru.
Nedávno odhalená tajná raketová instalace v Severní Koreji naznačuje, že Pchjongjang nemá vůbec v úmyslu zapojit se do upřímných jednání o kontrole zbrojení. Nově objevená základna jaderných raket se nachází v blízkosti čínských hranic a její existenci potvrdila zpráva think tanku Centra pro strategická a mezinárodní studia (CSIS) se sídlem ve Washingtonu, D.C.
Island se rozhodl pro neobvyklý krok a potenciální kolaps klíčového systému oceánských proudů označil za hrozbu pro národní bezpečnost. Pro zemi, jejíž relativně mírné klima je zásadně formováno sítí proudů Atlantiku, které transportují teplo na sever, se jedná o existenciální hrozbu. Bez tohoto proudění by byl Island podstatně chladnější a bouřlivější.
Ruský server Vzglyad zveřejnil nový „Žebříček nepřátelských vlád“, který má podle Kremlu odrážet tvrdost jednotlivých kabinetů vůči Rusku. Na vrcholu stojí Velká Británie, zatímco Česko spolu se Spojenými státy obsadilo nepříliš čestné čtvrté místo. Moskva tak nepřímo naznačuje, že dřívější razance západních států slábne. Pro Česko jde o varování. Menší „nepřátelství“ v očích Kremlu neznamená úspěch, ale riziko, že povolujeme vlastní obranný a zahraničně-politický postoj.
Skupina více než 500 předních ekonomů a vědců navrhuje koordinovanou globální akci k řešení problému nerovnosti, který se stal stejně naléhavým jako boj proti změně klimatu. Mezi signatáři otevřeného dopisu jsou taková jména jako bývalá ministryně financí a předsedkyně Federálního rezervního systému Janet Yellen, francouzský ekonom Thomas Piketty a nositel Nobelovy ceny Daren Acemoglu.
V sobotu proběhlo v katedrále svatého Víta, Václava a Vojtěcha na Pražském hradě poslední rozloučení s kardinálem Dominikem Dukou, emeritním pražským arcibiskupem, který zemřel 4. listopadu ve věku 82 let. Zádušní mše, která začala v 11 hodin, byla sloužena pod vedením současného pražského arcibiskupa Jana Graubnera. Celý obřad vedl papežský nuncius Jude Thaddeus Okolo a do liturgie se aktivně zapojili i přátelé a blízcí zesnulého.
Na konci roku 2023 vyvolala fentanylová zdravotní krize ve Spojených státech velký poplach. Situace se však může ještě zhoršit s příchodem další skupiny syntetických opioidů, známých jako nitazeny. Tato droga sice není úplnou novinkou, neboť chemik Alexander Šulgin varoval před potenciálním zneužitím benzimidazolových sloučenin již v 70. letech, ale jeho slova se ukázala jako prorocká až o půl století později. Nitazeny, syntetické opioidy s benzimidazolovým jádrem, se staly jednou z nejnebezpečnějších tříd nových psychoaktivních látek. Způsobují tak rostoucí počet otrav a úmrtí.