Muži jsou pryč, nemá ani kdo naštípat dříví. Ruské vesnice se kvůli válce potýkají s existenčním problémem

Rusko
Rusko, foto: Pixabay
Klára Marková 20. února 2026 10:22
Sdílej:

V rybářské vesnici Sedanka na ruském Dálném východě je život drsný i bez válečného konfliktu. Většina domů zde postrádá tekoucí vodu, splachovací toalety i ústřední topení, přestože teploty v zimě běžně klesají k -10 °C. Osada, obklopená tundrou a bažinami, je po většinu roku dostupná pouze říčním člunem nebo pásovými vozidly, v zimě pak jen sněžnými skútry či helikoptérou. Místních pracovních příležitostí je minimum a lidé přežívají díky rybolovu a pěstování vlastních potravin.

Nyní se však život v Sedance stal ještě tíživějším, protože téměř všichni muži ve věku od 18 do 55 let odešli do války na Ukrajině. Z celkové populace 258 obyvatel podepsalo kontrakt s armádou 39 mužů. Podle místních obyvatel už dvanáct z nich zahynulo a dalších sedm je nezvěstných. Situace je natolik kritická, že ženy z vesnice si při návštěvě regionálního guvernéra stěžovaly, že v zimě už není nikdo, kdo by naštípal dříví do kamen.

Sedanka, ležící na poloostrově Kamčatka, je od frontových linií na Ukrajině vzdálená přes 7 000 kilometrů. Přestože je domovem domorodých skupin Korjaků a Itelmenů, kteří by teoreticky mohli mít z mobilizace výjimku, propaganda státní televize je láká na obraz „rozených válečníků“. Kreml využívá hrdost těchto komunit k náboru v ekonomicky depresivních oblastech, kde armádní plat představuje jedinou cestu z chudoby.

Podle analýz BBC a serveru Mediazona byl rok 2025 pro ruskou armádu nejtragičtějším od začátku invaze. Odhady naznačují, že počet obětí na ruské straně v tomto roce dosáhne 80 000. Celkově již bylo jmenovitě identifikováno přes 186 000 padlých ruských vojáků, ovšem skutečný počet mrtvých může být podle expertů mezi 286 000 a 413 500. Ukrajinská strana rovněž utrpěla těžké ztráty, které se odhadují až na 200 000 padlých, ačkoliv oficiální čísla hovoří o 55 000 obětech.

Ztráty jsou v Rusku rozděleny velmi nerovnoměrně. Zatímco většina padlých má slovanská příjmení, v poměru k celkové populaci umírá mnohem více příslušníků malých domorodých skupin z okrajových regionů. Potvrzeny byly úmrtí 201 Něnců, 96 Čukčů, 30 Korjaků a 7 Inuitů. Například u Čukčů se odhaduje, že ve válce zahynula 2 % mužů ve věku 18 až 60 let, zatímco v bohaté Moskvě činí tento podíl pouhých 0,05 %.

Demografové upozorňují, že hlavním motorem tohoto rozdílu je propast v ekonomickém rozvoji. V chudých regionech, jako je Burjatsko nebo Tuva, je úmrtnost vojáků 27krát až 33krát vyšší než v hlavním městě. Pro muže z míst bez perspektivy není motivací jen chudoba, ale i pocit, že nemají co ztratit. Analýzy ukazují, že 67 % mrtvých pochází z venkova a malých měst, ačkoliv v nich žije jen necelá polovina ruské populace.

Jedním z mužů ze Sedanky, kteří v konfliktu zahynuli, byl i pětačtyřicetiletý lovec Vladimir Akejev. Kontrakt podepsal v létě 2024 a o čtyři měsíce později byl zabit. Jeho pohřeb v listopadu 2024 ilustroval odlehlost regionu – smuteční hosté se na hřbitov dostali jen na sněžných skútrech a rakev byla dopravena na širokých dřevěných saních.

Regionální vláda sice slíbila rodinám vojáků v Sedance podporu a vesnici čestný titul „obec vojenské udatnosti“, realita je však skličující. Většina slíbené pomoci nedorazila a opravy domů se dočkali jen čtyři vojáci po značném tlaku médií. Každý pátý dům v obci je v havarijním stavu a jediná místní škola je v tak špatném stavu, že úřady varovaly před zřícením zdí. Vesnice bez mužů v produktivním věku tak čelí nejen zármutku z mrtvých, ale i naprostému úpadku základní infrastruktury.

Stalo se
Novinky
Ilustrační foto

Írán přišel na způsob, jak jak využít Hormuzský průliv. Světu chce zpoplatnit internet

Íránská vláda přišla s novým plánem, jak využít strategický Hormuzský průliv k ekonomickému a politickému tlaku na Západ. Teherán podle státních médií zvažuje zavedení licenčních poplatků pro největší světové technologické firmy, jako jsou Google, Meta, Microsoft a Amazon, za využívání podmořských internetových kabelů, které procházejí dnem této klíčové námořní tepny. Tento krok následuje po úspěšné íránské blokádě lodní dopravy v průlivu a přichází v momentě, kdy uvízla diplomatická jednání mezi Íránem a Spojenými státy.

Novinky
Ilustrační foto

Pracujete s laptopem položeným na klíně? Vědci odhalili zdravotní rizika

Používání notebooku přímo na klíně doprovází řada otázek ohledně možných zdravotních rizik. Lidé se často obávají, zda neviditelná energie a teplo sálající z plastové či kovové konstrukce nemohou tělu dlouhodobě škodit. Vědecké výzkumy však mnohé z těchto obav vyvracejí, zatímco jiné hrozby označují za reálné. Odborníci proto poukazují na konkrétní rizika i na způsoby, jak se jim efektivně vyhnout.

Novinky
Donald Trump

Přijímání darů, hon na odpůrce. Trump zneužívá úřad k prosazování osobní moci a zájmů, varují kritici

Druhé funkční období amerického prezidenta Donalda Trumpa se podle CNN stále výrazněji soustředí na prosazování jeho osobní moci a zájmů. V uplynulém týdnu učinil Bílý dům několik kroků, které kritici označují za zneužívání prezidentského úřadu k vlastnímu prospěchu. Nejvýraznějším z nich bylo rozhodnutí ministerstva spravedlnosti, které na základě urovnání miliardového soudního sporu definitivně a navždy zakázalo daňovému úřadu provádět audity minulých finančních záležitostí prezidenta a jeho rodiny. Tento krok vyvolal značné pobouření, neboť Trumpovi přiznává privilegium, jaké žádný jiný občan Spojených států nemá.

Novinky
Ilustrační foto

Jak se USA vypořádaly s epidemií eboly? Zákaz vstupu a nezájem

Zavedení amerického zákazu vstupu pro cestující z Demokratické republiky Kongo, Ugandy a Jižního Súdánu může podle odborníků a kritiků celou situaci kolem epidemie eboly ještě zhoršit. Africké centrum pro kontrolu a prevenci nemocí sice plně uznává právo každé suverénní vlády chránit zdraví svých obyvatel, avšak plošná cestovní omezení a uzavírání hranic nepovažuje za správné řešení. Podle této organizace mohou podobná opatření vyvolat strach, poškodit ekonomiku, odradit od transparentnosti, zkomplikovat humanitární operace a nasměrovat pohyb lidí na neoficiální a nemonitorované trasy, což rizika pro veřejné zdraví naopak zvyšuje.