V rybářské vesnici Sedanka na ruském Dálném východě je život drsný i bez válečného konfliktu. Většina domů zde postrádá tekoucí vodu, splachovací toalety i ústřední topení, přestože teploty v zimě běžně klesají k -10 °C. Osada, obklopená tundrou a bažinami, je po většinu roku dostupná pouze říčním člunem nebo pásovými vozidly, v zimě pak jen sněžnými skútry či helikoptérou. Místních pracovních příležitostí je minimum a lidé přežívají díky rybolovu a pěstování vlastních potravin.
Nyní se však život v Sedance stal ještě tíživějším, protože téměř všichni muži ve věku od 18 do 55 let odešli do války na Ukrajině. Z celkové populace 258 obyvatel podepsalo kontrakt s armádou 39 mužů. Podle místních obyvatel už dvanáct z nich zahynulo a dalších sedm je nezvěstných. Situace je natolik kritická, že ženy z vesnice si při návštěvě regionálního guvernéra stěžovaly, že v zimě už není nikdo, kdo by naštípal dříví do kamen.
Sedanka, ležící na poloostrově Kamčatka, je od frontových linií na Ukrajině vzdálená přes 7 000 kilometrů. Přestože je domovem domorodých skupin Korjaků a Itelmenů, kteří by teoreticky mohli mít z mobilizace výjimku, propaganda státní televize je láká na obraz „rozených válečníků“. Kreml využívá hrdost těchto komunit k náboru v ekonomicky depresivních oblastech, kde armádní plat představuje jedinou cestu z chudoby.
Podle analýz BBC a serveru Mediazona byl rok 2025 pro ruskou armádu nejtragičtějším od začátku invaze. Odhady naznačují, že počet obětí na ruské straně v tomto roce dosáhne 80 000. Celkově již bylo jmenovitě identifikováno přes 186 000 padlých ruských vojáků, ovšem skutečný počet mrtvých může být podle expertů mezi 286 000 a 413 500. Ukrajinská strana rovněž utrpěla těžké ztráty, které se odhadují až na 200 000 padlých, ačkoliv oficiální čísla hovoří o 55 000 obětech.
Ztráty jsou v Rusku rozděleny velmi nerovnoměrně. Zatímco většina padlých má slovanská příjmení, v poměru k celkové populaci umírá mnohem více příslušníků malých domorodých skupin z okrajových regionů. Potvrzeny byly úmrtí 201 Něnců, 96 Čukčů, 30 Korjaků a 7 Inuitů. Například u Čukčů se odhaduje, že ve válce zahynula 2 % mužů ve věku 18 až 60 let, zatímco v bohaté Moskvě činí tento podíl pouhých 0,05 %.
Demografové upozorňují, že hlavním motorem tohoto rozdílu je propast v ekonomickém rozvoji. V chudých regionech, jako je Burjatsko nebo Tuva, je úmrtnost vojáků 27krát až 33krát vyšší než v hlavním městě. Pro muže z míst bez perspektivy není motivací jen chudoba, ale i pocit, že nemají co ztratit. Analýzy ukazují, že 67 % mrtvých pochází z venkova a malých měst, ačkoliv v nich žije jen necelá polovina ruské populace.
Jedním z mužů ze Sedanky, kteří v konfliktu zahynuli, byl i pětačtyřicetiletý lovec Vladimir Akejev. Kontrakt podepsal v létě 2024 a o čtyři měsíce později byl zabit. Jeho pohřeb v listopadu 2024 ilustroval odlehlost regionu – smuteční hosté se na hřbitov dostali jen na sněžných skútrech a rakev byla dopravena na širokých dřevěných saních.
Regionální vláda sice slíbila rodinám vojáků v Sedance podporu a vesnici čestný titul „obec vojenské udatnosti“, realita je však skličující. Většina slíbené pomoci nedorazila a opravy domů se dočkali jen čtyři vojáci po značném tlaku médií. Každý pátý dům v obci je v havarijním stavu a jediná místní škola je v tak špatném stavu, že úřady varovaly před zřícením zdí. Vesnice bez mužů v produktivním věku tak čelí nejen zármutku z mrtvých, ale i naprostému úpadku základní infrastruktury.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v sobotu prohlásila, že hybridní hrozby ze strany Ruska jsou stále méně hybridní. Uvedla to poté co dánské úřady oznámily zmaření ruského plánu na zavraždění ukrajinského rappera v Dánsku ze září. Von der Leyenová na síti X uvedla, že šlo o útok na půdě Evropské unie, což je nepřijatelné.
Matematik a zaměstnanec společnosti zabývající se umělou inteligencí Anthropic Levent Alpöge oznámil, že pomocí velkého jazykového modelu dokázal nejslavnější dosud nevyřešený problém celé matematiky, Riemannovu hypotézu. Na svých webových stránkách uvedl, že ve spolupráci s modelem Claude pravděpodobně objevil důkaz této hypotézy, pouhý den po rekordním vstupu společnosti Anthropic na burzu.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že systémy řízení letového provozu spravující lety po celých Spojených státech jsou prastaré, ale bezpečné, a vyzval Kongres, aby uvolnil nákladné prostředky na jejich modernizaci. Jeho slova zazněla týden po rozsáhlém pozastavení provozu, které na celé hodiny zastavilo lety napříč USA a bylo nejdelší takovou událostí od teroristických útoků z 11. září 2001.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v sobotu během brífinku s novináři prohlásil, že plné členství v Severoatlantické alianci zůstává nejjasnější a nákladově nejvýhodnější bezpečnostní zárukou pro Ukrajinu, přičemž upozornil, že Kyjev zatím nedostal žádné formální písemné nabídky záruk kolektivní obrany po vzoru článku pět Severoatlantické smlouvy. Zároveň uvedl, že ruský prezident Vladimir Putin na summitu v čínském Šen-čenu neuspěl se snahou o jakousi druhou Jaltu a překreslování hranic, a jmenoval možné kandidáty na příštího ukrajinského velvyslance ve Washingtonu.
Polsko začíná na základě licenční dohody se švédskou zbrojovkou Saab vyrábět minometnou munici, čímž posiluje domácí zbrojní výrobu tváří v tvář ruské agresi. Dohoda navazuje na snahu Varšavy rozvíjet vlastní obranný průmysl a snižovat závislost na zahraničních dodávkách.
Více než sto dvacet států se v sobotu v Ženevě dohodlo, že po vyčerpávajících jednáních v rámci Organizace spojených národů budou v příštích dvou letech pracovat na mezinárodním ujednání o autonomních zbraňových systémech. Krok přichází v době, kdy pokroky v umělé inteligenci proměňují způsob vedení válek, zatímco občanské iniciativy kritizují výsledek jako oslabený.
Klimatická konference Organizace spojených národů COP31 v turecké Antalyi přetáhla svůj plánovaný páteční závěr a jednání pokračují v přesčasech bez dosažené konečné dohody. Nevládní a občanské organizace varují, že summit může skončit žalostně pod úrovní potřebných kroků a hrozí, že se zařadí mezi nejhorší klimatické konference v historii.
Američtí a izraelští činitelé vyzvali amerického prezidenta Donalda Trumpa k obnovení úderů na Írán z obavy, že by americká vojenská připravenost mohla po prosinci slábnout. Podle zdrojů obeznámených se situací, které oslovil deník The Financial Times, americkému Centrálnímu velení dochází čas, spotřebovává finanční prostředky i bojovou připravenost, zatímco íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí prohlásil, že Teherán stále doufá v diplomatické ukončení války se Spojenými státy.
Představitelé Evropské unie v ostře formulovaném dopise, který získal server Politico, varovali, že letošní klimatická konference Organizace spojených národů COP31 v turecké Antalyi hrozí proměnou v summit fosilních paliv. Podle představitelů unijního bloku by současný návrh závěrečného rozhodnutí projednávaný v Antalyi znamenal věcný krok zpět v oblasti ochrany klimatu.
Vysídlení obyvatelé Pásma Gazy se připravují na další zimu v provizorních stanových táborech, přičemž situaci zhoršují nedávné záplavy a sesuvy půdy. Silné deště zasáhly více než 220 tisíc lidí a poškodily přes čtyřicet tisíc přístřešků, zatímco obavy z nadcházejících měsíců dále rostou.
Páteční tisková konference amerického prezidenta Donalda Trumpa v Bílém domě se proměnila v neformální prověrku možných nástupců pro prezidentské volby v roce 2028. Ačkoli měla akce oficiálně shrnout Trumpovu cestu po Asii, pozornost se soustředila na viceprezidenta JD Vance a ministra zahraničí Marca Rubia stojící za ním, zatímco do popředí se nečekaně prosadil Stephen Miller.
Evropská komise chystá návrh nové půjčky ve výši 45 miliard eur určené pro Ukrajinu, která by měla být splácena z budoucích válečných reparací od Ruska. Tento finanční nástroj má pokrýt zhruba dvě třetiny z celkových sedmdesáti miliard eur, jež Kyjev potřebuje na pokrytí svých rozpočtových potřeb v příštím roce. Samotná výplata finančních prostředků by se mohla protáhnout až do konce roku 2028.