Operace „Absolutní odhodlání“, při níž americké jednotky vnikly do Venezuely a zajaly prezidenta Nicoláse Madura, oficiálně potvrdila smrt mezinárodního právního řádu. Ačkoliv byl tento systém nemocný již dlouho, venezuelský incident představuje překročení červené linie. Zatímco i při invazi do Panamy v roce 1989 se Spojené státy snažily zachovat alespoň zdání legality a čelily ostrému odsouzení OSN i Evropského parlamentu, v případě Venezuely je ticho mezinárodního společenství ohlušující.
Právě toto mlčení podle Francesca Grilla z Katedry sociálních a politických věd Univerzity Bocconi povzbudilo Washington k tomu, aby okamžitě obrátil pozornost ke Grónsku s náznakem, že k jeho ovládnutí možná ani nebude muset použít sílu.
Světový řád je mrtvý, protože nikdo není ochoten jej bránit. Alternativou však nemůže být zákon džungle. Svět je příliš složitý na to, aby jej ovládalo jediné impérium, což ostatně připouští i nová americká bezpečnostní strategie z konce roku 2025, která varuje před vyčerpáním amerických zdrojů na udržování globální dominance.
Stephen Miller, zástupce náčelníka štábu Donalda Trumpa, otevřeně hlásá, že reálný svět se neřídí diplomatickými zdvořilostmi, ale silou a mocí. Takové vidění světa však nevyhnutelně vede k vzájemnému zničení a k závodům ve zbrojení, kde pro menší státy bude jedinou zárukou nedotknutelnosti vlastnictví jaderných zbraní.
Evropa, pro kterou obchod s ostatními zeměmi představuje více než 60 % HDP (na rozdíl od USA či Číny, kde je to pod 40 %), má na stabilitě největší zájem.
Evropa má jedinečnou příležitost proměnit tuto krizi v příležitost. Je nejlépe vybavená k tomu, aby se stala zprostředkovatelem nového rámce uspořádání světa. Má nejvíce diplomatických spojenců a její města hostí nejvýznamnější mezinárodní organizace.
Aby v tomto chaosu přežila, musí být ambiciózní. Musí se spojit s partnery, jako jsou Velká Británie, Norsko nebo Kanada, a pokud to bude nutné, postupovat v obranné integraci i bez váhajících členů EU, jako je Maďarsko.
K nastolení nového řádu bude skutečně zapotřebí síla a moc, jak tvrdí Miller. Musí to být ale síla založená na obraně hodnot a svobod, podložená vojenským odstrašením, které zabrání komukoliv vnucovat svou vizi silou.
Pokud se Evropané opět uchýlí k ponižujícímu kompromisu, jenž poslouží pouze americkým zájmům, incident kolem Grónska může znamenat konec transatlantické aliance. Grónsko by se tak mělo stát oním spouštěčem, který Evropu konečně probudí k akci.
Uplynulo pět let od chvíle, kdy se hnutí Tálibán opět chopilo moci v Afghánistánu. Ačkoliv představitelé režimu po svém návratu tvrdili, že se změnili, realita všedního dne ukazuje pokračování tvrdé linie založené na radikálním výkladu islámského práva šaría. Zkušenosti reportérů BBC, kteří získali přístup k vysoce postaveným činitelům, odhalují hluboké restrikce zasahující zejména každodenní život žen, svobodu slova i celkovou kontrolu společnosti.
Téma duševního zdraví matek se v poslední době dostává do popředí veřejného zájmu. Odborníci i samotné ženy podle CNN upozorňují, že diskuse o psychických problémech spojených s těhotenstvím a obdobím po porodu je dlouho opomíjená. Téma vyvolalo zvýšenou pozornost zejména v souvislosti s probíhajícím soudním procesem se zdravotní sestrou Lindsay Clancyovou, která čelí obvinění z uškrcení svých tří dětí během prožívané poporodní psychózy, a také po úmrtí známé herečky Hayden Panettiereové.
V ruském novinářském prostředí se v průběhu uplynulých desetiletí vžil termín „Černý srpen“. Tento pojem označuje sérii dramatických krizí, které zemi pravidelně zasahují právě v závěrečných týdnech léta. Zatímco v západních zemích bývá konec prázdnin obdobím okurkové sezóny, v ruské lidové slovesnosti je spojen s pesimismem a očekáváním nečekaných pohrom. Pohled do nedávné historie dává podle webu CNN těmto obavám za pravdu, neboť koncem srpna v Rusku opakovaně docházelo k událostem zásadního významu.
Americký prezident Donald Trump si nedá říct. Na sociálních sítích opět prohlásil Hormuzský průliv, který je jedním ze zásadních předmětů stále probíhajícího konfliktu mezi USA a Íránem, za americké území.
Vévodkyně Meghan všechny zaskočila už tím, že souhlasila s návratem rodiny, kterou založila s princem Harrym, do Velké Británie. Nyní se spekuluje o dalším překvapivém kroku. Podle nejnovějších informací by se americká herečka měla opět postavit před kameru.
Íránský prezident Masúd Pezeškján se vyslovil pro co nejrychlejší ukončení války s USA. Teherán by se podle jeho slov měl pokusit konflikt uzavřít, dokud vystupuje z pozice síly. Washingtonu dal zároveň najevo, že kapitulace Íránu je nemyslitelná.
Přes léto se jméno Jiřiny Bohdalové nezmiňuje až tak často. Nyní jsme ale dostali fotku jako důkaz, že legendární herečka se má dobře. Dokonce si k sobě zve zajímavé hosty. Tentokrát si několik hodin povídala se známým politikem.
Poslední hodiny zbývají do začátku posledního ryze prázdninového týdne. Do Česka opět dorazí teplý vzduch z jihu, takže teploty v průběhu pracovního týdne porostou, až místy dosáhnou tropických hodnot. Na víkend se pak znovu ochladí.
Ruský prezident Vladimir Putin označil ukrajinský pokus porazit Rusko během 40 dnů prostřednictvím masivních dronových a raketových útoků za riskantní a provokativní krok. Podle Putina skončila tato ukrajinská operace neúspěchem už před více než dvěma týdny.
Eskalace obchodní války mezi Spojenými státy a Kanadou představuje pro Česko zatím hlavně nepřímé riziko, ale zároveň ukazuje, jak rychle se může světový obchodní systém dále drolit. Kanada od 8. září zavede odvetná cla na americké zboží v reakci na nová padesátiprocentní americká cla na zhruba 20 miliard dolarů kanadského vývozu. Ottawa chce odpovědět „dolar za dolar“ a zasáhnout mimo jiné americkou ocel, mléčné výrobky, elektroniku, spotřebiče, zemědělské stroje či papír.
Kim Jo-čong, sestra severokorejského vůdce Kim Čong-una, nemá informace o tom, že by se chystalo jednání mezi jejím bratrem a nejvyšší představitelem Spojených států amerických. Podle amerických médií se setkání snaží iniciovat americký prezident Donald Trump.
Ebola již v Demokratické republice Kongo připravila o život více než 2500 lidí. Podle zástupců OSN se epidemie nadále šíří na další území a hrozí tak, že nemoc pronikne z Konga i do sousedních zemí. Pomoci zastavit šíření viru by mohla vakcína.