Floridská policie oznámila, že po dvou týdnech intenzivního sledování a vyšetřování se podařilo získat zpět čtyři diamantové náušnice v hodnotě téměř 770 000 dolarů (17 milionů korun), které byly odcizeny ze šperkařství Tiffany & Co. Podezřelý muž je totiž během svého zatčení spolkl ve snaze zničit důkazy.
Podle zprávy zveřejněné policií ve městě Orlando se muž vydával za kupce, který údajně nakupoval šperky pro hráče basketbalového týmu Orlando Magic. V prodejně Tiffany & Co. projevoval zájem o diamantové náušnice a prsten. Byl pozván do VIP místnosti, aby si šperky prohlédl, ale místo nákupu nečekaně vyskočil ze židle, uchopil šperky a násilím uprchl z prodejny.
Policie díky záběrům z bezpečnostních kamer získala poznávací značku jeho vozidla a po několika dnech ho vypátrala. Zastavili ho ve Washington County, téměř 550 kilometrů od místa krádeže, a to kvůli jízdě bez funkčních zadních světel.
V policejním voze byl podezřelý slyšen, jak říká: „Měl jsem je radši vyhodit z okna.“ V cele pak položil strážníkům otázku: „Budu obviněn i za to, co mám v žaludku?“ Policisté tak nabyli podezření, že šperky skutečně spolkl, a převezli ho do nemocnice.
Rentgenové snímky z nemocnice potvrdily přítomnost několika cizích předmětů v jeho těle, které odpovídaly tvaru a velikosti diamantových náušnic. Následovalo pečlivé sledování podezřelého, dokud šperky z jeho těla přirozenou cestou neopustily.
Policie poté uvedla, že všechna čtyři odcizená náušnice byla získána zpět a po ověření sériových čísel bylo potvrzeno, že jde skutečně o ty, které zmizely z butiku Tiffany & Co. minulý měsíc.
Podezřelý byl po „vyloučení důkazů“ přepraven do věznice v Orange County, kde čelí obviněním z loupeže se zakrytým obličejem a krádeže prvního stupně, což jsou vážná obvinění s možnými mnohaletými tresty odnětí svobody.
Celý případ přitáhl pozornost veřejnosti nejen kvůli vysoké hodnotě šperků, ale i díky neobvyklé snaze pachatele skrýt důkazy tímto bizarním způsobem. Snímek z rentgenu, který zveřejnila policie v Orlandu, se okamžitě stal virálním a případ se rychle rozšířil i do zahraničních médií.
Podle vyšetřovatelů muž jednal s promyšleným úmyslem, přičemž využil svou domnělou vazbu na známý sportovní tým k získání důvěry. Nyní čeká na soud a hrozí mu přísný trest nejen za samotnou krádež, ale i za pokus o maření vyšetřování.
Případ tak slouží jako připomínka toho, jak daleko jsou někteří pachatelé ochotni zajít, aby se vyhnuli odpovědnosti – a jak důsledná práce policie může i v těchto neobvyklých situacích vést k úspěšnému uzavření případu.
Španělsko se od úterý zahalí do třídenního státního smutku za oběti tragické srážky dvou rychlovlaků v Andalusii. Neštěstí, ke kterému došlo v neděli večer u obce Adamuz, si vyžádalo nejméně 40 lidských životů. Záchranáři stále prohledávají trosky zdemolovaných vagonů a úřady varují, že konečná bilance obětí může být ještě vyšší.
Čas letí, už několik dní tady máme nový kalendářní rok, v němž legendární Jiřina Bohdalová oslaví již 95. narozeniny. Navzdory požehnanému věku, kdy by si už mnoho let mohla užívat zaslouženého důchodu, je nadále aktivní v šoubyznyse. A kolegové ji za to obdivují.
Rodina někdejšího řeporyjského starosty a bývalého novináře Pavla Novotného se ocitla v nezáviděníhodné situaci. Syn legendárního baviče má podle dostupných informací dlužit poměrně vysokou částku. Co jemu a jeho blízkým hrozí?
Ve zbytku ledna a do poloviny února se očekává typicky zimní počasí, které může být i teplotně podprůměrné. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Už tento týden se může vyskytnout další sněžení.
Spekulace z posledních dní se ukázaly jako pravdivé. Karlos Vémola se dočkal propuštění z vazby po zaplacení kauce. Podle dostupných informací bylo nutné zaplatit částku přesahující 10 milionů korun.
Tragická střelba otřásla v úvodu nového týdne Chřibskou na Děčínsku. Při útoku na městském úřadě přišel o život jeden člověk, mezi šesticí zraněných má být místní starosta. Útočník si zřejmě vzal život sám, předtím se dostal do přestřelky s přivolanými policisty. I v řadách policie došlo ke zraněním.
Snaha Donalda Trumpa o ovládnutí Grónska proti vůli jeho obyvatel uvrhla NATO do nejhlubší krize v jeho téměř osmasedmdesátileté historii. Prezidentův plán uvalit cla na spojence, kteří se staví proti jeho územním ambicím, vyvolává na obou stranách Atlantiku otázku: Kdo může alianci zachránit před rozpadem? Hlavní tíha odpovědnosti nyní podle CNN leží na bedrech republikánů v Kongresu a na schopnosti evropských lídrů zachovat jednotu tváří v tvář ekonomickému vydírání.
Situace kolem Grónska se vyostřila do té míry, že evropští diplomaté začínají otevřeně mluvit o krizi nevídaných rozměrů. Donald Trump totiž podle informací z Washingtonu neblafuje. Zatímco mnozí považovali jeho snahu o odkup ostrova za další z jeho vyjednávacích taktik typu „Umění dohody“, dánská vláda po posledních schůzkách s americkým týmem dospěla k závěru, že prezident to myslí naprosto smrtelně vážně.
Britský premiér Keir Starmer se ostře ohradil proti plánu Donalda Trumpa uvalit cla na Velkou Británii a další evropské země. Reagoval tak na stupňující se nátlak Washingtonu, který se snaží vynutit si prodej Grónska. Starmer označil Trumpův postup za „naprosto chybný“ a zdůraznil, že o budoucnosti ostrova mají právo rozhodovat výhradně obyvatelé Grónska a Dánské království.
Vztahy mezi globálními mocnostmi a boj o omezené zdroje oceánů dnes vyžadují více než jen klasickou diplomacii. Oceány, které pokrývají 70 % naší planety a zajišťují 90 % světového obchodu, se stávají novou frontovou linií geopolitiky 21. století. To, jak se politici postaví k výzvám v Arktidě nebo na mořském dně, podle expertů přímo ovlivní ceny zboží i globální bezpečnost.
Východní křídlo Bílého domu, které od roku 1942 ukrývalo jedno z nejstřeženějších tajemství americké bezpečnosti, přestalo v říjnu 2025 existovat. Demoliční čety srovnaly historickou budovu se zemí, aby uvolnily místo pro nový projekt prezidenta Donalda Trumpa – monumentální taneční sál. Spolu s nadzemní částí však z mapy zmizely i legendární podzemní prostory, včetně bunkru známého jako Prezidentské operační středisko (PEOC).
Kremel v pondělí oznámil, že ruský prezident Vladimir Putin obdržel pozvání do nově vznikající Rady pro mír (Board of Peace), kterou minulý týden založil Donald Trump. Tento mezinárodní orgán má v první fázi dohlížet na příměří v Pásmu Gazy a jeho následnou obnovu. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov uvedl, že Moskva nabídku aktuálně studuje a plánuje s Washingtonem vyjasnit veškeré „technické detaily“.