Floridská policie oznámila, že po dvou týdnech intenzivního sledování a vyšetřování se podařilo získat zpět čtyři diamantové náušnice v hodnotě téměř 770 000 dolarů (17 milionů korun), které byly odcizeny ze šperkařství Tiffany & Co. Podezřelý muž je totiž během svého zatčení spolkl ve snaze zničit důkazy.
Podle zprávy zveřejněné policií ve městě Orlando se muž vydával za kupce, který údajně nakupoval šperky pro hráče basketbalového týmu Orlando Magic. V prodejně Tiffany & Co. projevoval zájem o diamantové náušnice a prsten. Byl pozván do VIP místnosti, aby si šperky prohlédl, ale místo nákupu nečekaně vyskočil ze židle, uchopil šperky a násilím uprchl z prodejny.
Policie díky záběrům z bezpečnostních kamer získala poznávací značku jeho vozidla a po několika dnech ho vypátrala. Zastavili ho ve Washington County, téměř 550 kilometrů od místa krádeže, a to kvůli jízdě bez funkčních zadních světel.
V policejním voze byl podezřelý slyšen, jak říká: „Měl jsem je radši vyhodit z okna.“ V cele pak položil strážníkům otázku: „Budu obviněn i za to, co mám v žaludku?“ Policisté tak nabyli podezření, že šperky skutečně spolkl, a převezli ho do nemocnice.
Rentgenové snímky z nemocnice potvrdily přítomnost několika cizích předmětů v jeho těle, které odpovídaly tvaru a velikosti diamantových náušnic. Následovalo pečlivé sledování podezřelého, dokud šperky z jeho těla přirozenou cestou neopustily.
Policie poté uvedla, že všechna čtyři odcizená náušnice byla získána zpět a po ověření sériových čísel bylo potvrzeno, že jde skutečně o ty, které zmizely z butiku Tiffany & Co. minulý měsíc.
Podezřelý byl po „vyloučení důkazů“ přepraven do věznice v Orange County, kde čelí obviněním z loupeže se zakrytým obličejem a krádeže prvního stupně, což jsou vážná obvinění s možnými mnohaletými tresty odnětí svobody.
Celý případ přitáhl pozornost veřejnosti nejen kvůli vysoké hodnotě šperků, ale i díky neobvyklé snaze pachatele skrýt důkazy tímto bizarním způsobem. Snímek z rentgenu, který zveřejnila policie v Orlandu, se okamžitě stal virálním a případ se rychle rozšířil i do zahraničních médií.
Podle vyšetřovatelů muž jednal s promyšleným úmyslem, přičemž využil svou domnělou vazbu na známý sportovní tým k získání důvěry. Nyní čeká na soud a hrozí mu přísný trest nejen za samotnou krádež, ale i za pokus o maření vyšetřování.
Případ tak slouží jako připomínka toho, jak daleko jsou někteří pachatelé ochotni zajít, aby se vyhnuli odpovědnosti – a jak důsledná práce policie může i v těchto neobvyklých situacích vést k úspěšnému uzavření případu.
Nová sankční kampaň Spojených států nazvaná Operace Ekonomický vyvrhel prohlubuje již tak závažnou hospodářskou krizi v Íránu. Obyvatelé země se potýkají s prudkým růstem cen základních potravin, nedostatkem pohonných hmot a neustálým propadem hodnoty národní měny. Mnoho Íránců považuje nové americké sankce za reakci na situaci, která byla neúnosná ještě před jejich vyhlášením. Politická reprezentace se obává, že drastické zhoršení životních podmínek povede k rozsáhlým sociálním nepokojům.
Výbor OSN pro odstranění rasové diskriminace dospěl k závěru, že jednotlivé státy mají právní povinnost zabývat se reparacemi za transatlantický obchod s otroky. Podle nově zveřejněného doporučení musejí vlády přijmout rozsáhlá opatření k řešení přetrvávajících následků rasové diskriminace. Tento krok představuje podle výboru zásadní posun v dosavadním nahlížení na historickou odpovědnost jednotlivých zemí. Stávající dopady historického zotročování totiž nelze v dnešní společnosti nadále přehlížet.
Při izraelském leteckém úderu v Pásmu Gazy zahynuli dva lidé a několik dalších utrpělo zranění. Útok zasáhl dav lidí nacházející se v blízkosti městského parku v Gaze. Zasažená oblast byla v té době hustě zalidněna rodinami, které musely kvůli vojenským operacím opustit své domovy. Zdravotníci na místě poskytli pomoc zraněným a transportovali je do nemocnic.
Zahraniční politika prezidenta Donalda Trumpa je od počátku postavena na předpokladu, že síla a velikost Spojených států přinutí spojence i protivníky podvolit se vůli Washingtonu. Tento přístup, vzdalující se tradiční americké diplomatické doktríně, popsal pro CNN poradce Stephen Miller jako svět řízený neúprosnými zákony síly a moci. Současná krize však ukazuje, že tato teorie naráží na své limity. USA se totiž dostaly do hlubokého střetu na dvou frontách zároveň, a to s Íránem a Kanadou.
Španělský premiér Pedro Sánchez prohlásil, že neexistují žádné důkazy o zapojení marocké vlády do nedávného masivního překročení hranic v severoafrické enklávě Ceuta. Podle předsedy vlády nevycházejí žádná podezření ze zpráv zpravodajských služeb, které by naznačovaly odpovědnost oficiálních míst v Rabatu.
Turkmenistán začal opravovat rozsáhlé úniky metanu, které dlouhodobě unikaly ze starých ropných a plynových zařízení na jeho území. Vyplývá to z nejnovějších dat Organizace spojených národů, která tento krok označila za významný průlom. Autoritářský stát k nápravě přistoupil poté, co mezinárodní odhalení poukázala na extrémní míru znečištění v zemi. Místní úřady navázaly spolupráci se zahraničními partnery a zahájily opravy poškozené infrastruktury.
Německá politická scéna čelí výraznému tlaku před nadcházejícími zemskými volbami v Sasku-Anhaltsku, kde má šanci na historický úspěch krajně pravicová strana Alternativa pro Německo. Týdeník Der Spiegel označil lídra tamní kandidátky Ulricha Siegmunda za nejnebezpečnějšího muže v zemi. Reakce jeho příznivců na sebe nenechala dlouho čekat a výtisky časopisu ve velkém skupovali, aby jim je politik mohl osobním podpisem potvrdit. Nadcházející hlasování v této spolkové zemi přitom může mít zásadní dopad nejen na celostátní politiku, ale i na širší evropský region.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že Spojené státy neplánují žádná jednání s Íránem, a zároveň zdůraznil, že Hormuzský průliv zůstává otevřený a funkční. Reagoval tak na situaci v klíčové námořní cestě, kde v posledních dnech výrazně poklesl provoz a došlo k dalším vojenským incidentům. Šéf Bílého domu trvá na tom, že americká blokáda íránských přístavů zůstává v plné platnosti a účinnosti. Všechny námořní miny byly podle jeho slov z mezinárodních vod úspěšně odstraněny, díky čemuž je námořní doprava volná.
Vztahy mezi Ukrajinou a Izraelem vstupují do období opatrného sbližování. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu oslovil přímo ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského v dopise u příležitosti ukrajinského Dne nezávislosti. V textu ocenil odhodlání Ukrajinců a označil Írán za společnou hrozbu pro obě země. Kyjev tento krok přivítal a vyjádřil naději v produktivní bezpečnostní spolupráci.
Americké síly podnikly útok na íránská odpalovací zařízení v Hormuzském průlivu, což vyvolalo okamžitou odvetu Teheránu proti vojenským základnám v Jordánsku a Spojených arabských emirátech. Jedná se o první otevřené vojenské střety mezi oběma stranami po více než měsíci relativního klidu. Americká strana uvedla, že operace na ostrově Lárak měla zabránit nakládání a zaminování klíčové námořní trasy. Situace v regionu se tím opět prudce vyostřila a hrozí dalším rozšířením bojových operací.
Skupina izraelských osadníků vnikla do palestinské vesnice Kusra na okupovaném Západním břehu a obsadila obytný dům i s jeho majitelem uvnitř. Přestože armáda na místě zaznamenala desítky výtržníků, úřady do nedělního večera neoznámily žádná zatčení. Útok v Kusře představuje další ze série výpadů, které v této oblasti v posledním období eskalují. K incidentu došlo v odpoledních hodinách, kdy dav osadníků začal obkličovat soukromé pozemky.
Severoatlantická aliance plánuje posílit bezpečnost své východní hranice vybudováním rozsáhlé sítě bezpilotních letounů, senzorů a systémů umělé inteligence. Tato technologie má sloužit k včasnému odhalení a případnému odrazení potenciálního ruského útoku.