Floridská policie oznámila, že po dvou týdnech intenzivního sledování a vyšetřování se podařilo získat zpět čtyři diamantové náušnice v hodnotě téměř 770 000 dolarů (17 milionů korun), které byly odcizeny ze šperkařství Tiffany & Co. Podezřelý muž je totiž během svého zatčení spolkl ve snaze zničit důkazy.
Podle zprávy zveřejněné policií ve městě Orlando se muž vydával za kupce, který údajně nakupoval šperky pro hráče basketbalového týmu Orlando Magic. V prodejně Tiffany & Co. projevoval zájem o diamantové náušnice a prsten. Byl pozván do VIP místnosti, aby si šperky prohlédl, ale místo nákupu nečekaně vyskočil ze židle, uchopil šperky a násilím uprchl z prodejny.
Policie díky záběrům z bezpečnostních kamer získala poznávací značku jeho vozidla a po několika dnech ho vypátrala. Zastavili ho ve Washington County, téměř 550 kilometrů od místa krádeže, a to kvůli jízdě bez funkčních zadních světel.
V policejním voze byl podezřelý slyšen, jak říká: „Měl jsem je radši vyhodit z okna.“ V cele pak položil strážníkům otázku: „Budu obviněn i za to, co mám v žaludku?“ Policisté tak nabyli podezření, že šperky skutečně spolkl, a převezli ho do nemocnice.
Rentgenové snímky z nemocnice potvrdily přítomnost několika cizích předmětů v jeho těle, které odpovídaly tvaru a velikosti diamantových náušnic. Následovalo pečlivé sledování podezřelého, dokud šperky z jeho těla přirozenou cestou neopustily.
Policie poté uvedla, že všechna čtyři odcizená náušnice byla získána zpět a po ověření sériových čísel bylo potvrzeno, že jde skutečně o ty, které zmizely z butiku Tiffany & Co. minulý měsíc.
Podezřelý byl po „vyloučení důkazů“ přepraven do věznice v Orange County, kde čelí obviněním z loupeže se zakrytým obličejem a krádeže prvního stupně, což jsou vážná obvinění s možnými mnohaletými tresty odnětí svobody.
Celý případ přitáhl pozornost veřejnosti nejen kvůli vysoké hodnotě šperků, ale i díky neobvyklé snaze pachatele skrýt důkazy tímto bizarním způsobem. Snímek z rentgenu, který zveřejnila policie v Orlandu, se okamžitě stal virálním a případ se rychle rozšířil i do zahraničních médií.
Podle vyšetřovatelů muž jednal s promyšleným úmyslem, přičemž využil svou domnělou vazbu na známý sportovní tým k získání důvěry. Nyní čeká na soud a hrozí mu přísný trest nejen za samotnou krádež, ale i za pokus o maření vyšetřování.
Případ tak slouží jako připomínka toho, jak daleko jsou někteří pachatelé ochotni zajít, aby se vyhnuli odpovědnosti – a jak důsledná práce policie může i v těchto neobvyklých situacích vést k úspěšnému uzavření případu.
Testy protisatelitních zbraní (ASAT) trvají sice jen vteřiny, ale kosmické smetí, které generují, ohrožuje satelity, astronauty a celosvětovou kosmickou ekonomiku o objemu 1,8 bilionu dolarů na desítky let dopředu. Dne 4. listopadu 2025 se kus kosmického smetí srazil s čínskou kosmickou lodí Shenzhou-20. Tato událost donutila Čínu odložit návrat tří astronautů, dokud inženýři neposoudí rozsah poškození plavidla. I když přesná povaha střetu a rozsah škod nejsou známy, je možné, že útočící kus kosmického odpadu nebyl větší než několik milimetrů. Při oběžných rychlostech se však trosky mohou srážet s objekty ve vesmíru rychlostí téměř desetkrát vyšší než rychlost střely.
Pobaltské země se snaží oslabit dohodu o globální minimální dani poté, co americký prezident Donald Trump stáhl svou podporu. Kritika této iniciativy, která má podkopat daňové ráje po celém světě, vyvrcholila během setkání ministrů financí Evropské unie v Bruselu. Několik malých zemí z východní Evropy, včetně Maďarska, Slovenska a pobaltských států, vyjádřilo obavy, že nová pravidla zvýší byrokracii a naruší konkurenceschopnost Evropy ve srovnání s USA.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj navštíví v pondělí Paříž, kde bude jednat s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem, oznámil Elysejský palác. Návštěva se uskuteční v době, kdy je Zelenskyjho vláda zasažena poškozujícím korupčním skandálem.
Ve španělském městečku Taradell v Katalánsku začala ambiciózní iniciativa, která měla místním lidem poskytnout komunitní zahrady pro pěstování vlastních potravin. Čtyři aktivisté se spojili s cílem podpořit environmentální praxi v zemědělství a podnikání a zároveň zajistit obnovitelné zdroje energie. Z projektu, který přerostl zahradničení, nakonec vzniklo družstvo Taradell Sostenible, které má nyní 111 členů a dodává energii více než 100 domácnostem. Mezi nimi jsou i ti nejzranitelnější obyvatelé oblasti.
Před šestnácti lety na klimatickém summitu v Kodani se bohaté a znečišťující země zavázaly, že do roku 2020 poskytnou chudším národům 100 miliard dolarů ročně. Tyto prostředky měly sloužit na snižování emisí a adaptaci na teplejší svět. V loňském roce si stanovily nový cíl, a to 300 miliard dolarů ročně do roku 2035. Sledování toho, co se za klimatické finance skutečně počítá, je však dlouhodobě složité, přičemž někteří odborníci tento systém označují za „divoký západ“ kvůli nejasným definicím, pochybným projektům a nadhodnocenému účetnictví.
Pokud prezident Donald Trump skutečně nemá co skrývat ve spojitosti s Jeffreym Epsteinem, pak zvolil poněkud zvláštní způsob, jak to demonstrovat. Přestože Trump nebyl obviněn z žádného protiprávního jednání ve spojitosti s odsouzeným sexuálním delikventem, jeho kroky nyní vyvolávají dojem, že je podezřelý. Tato optika sama o sobě může představovat politický problém, a to nezávisle na tom, co nakonec vyplyne z obsahu Epsteinových spisů.
I když se v současné době zdají být rozhovory o kontrole zbrojení s Ruskem nepravděpodobné, právě to je důvod, proč jsou tak naléhavě potřeba. Prezident Donald Trump sice pociťuje frustraci z rozhodnutí Vladimira Putina nesetkat se v říjnu v Budapešti ohledně války na Ukrajině, ale měl by mít na paměti, že Putin navrhl prodloužení smlouvy Nový START o strategické jaderné kontrole zbrojení o další rok. Tento krok je klíčový, protože pokud nebude dohoda prodloužena vzájemnou shodou mezi Washingtonem a Moskvou, automaticky vyprší v únoru 2026. Smlouva Nový START je, kromě Smlouvy o částečném zákazu jaderných zkoušek, poslední zbývající bilaterální dohodou mezi USA a Ruskem o kontrole jaderných zbraní.
Rozsáhlý průzkum veřejného mínění, který provedla agentura Ipsos na vzorku téměř 10 000 voličů v devíti západních zemích, odhaluje široké znepokojení nad stavem demokracie. Zhruba polovina dotázaných voličů napříč sedmi členskými státy Evropské unie, Spojeným královstvím a Spojenými státy americkými vyjádřila nespokojenost se způsobem, jakým demokracie funguje. S výjimkou Švédska, kde většina lidí hodnotí demokratickou politiku jako funkční, panuje ve všech ostatních zemích jasná většina obav ohledně rizika pro jejich systémy samosprávy v příštích pěti letech.
Analýza, kterou společně provedly deník The Guardian a organizace Carbon Brief, ukázala, že země jako Čína a bohaté ropné státy včetně Saúdské Arábie a Spojených arabských emirátů dostávají značné finanční prostředky určené na boj proti změně klimatu. Výzkum zkoumal dosud nezveřejněné materiály předložené OSN a data od Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), které ilustrují, jak jsou miliardy dolarů z veřejných zdrojů investovány do snah o zmírnění globálního oteplování. Vyšetřování obecně potvrdilo funkční systém, který přesouvá finanční kapitál od bohatých znečišťovatelů k zranitelným zemím. Tento systém má rozvíjejícím se ekonomikám pomáhat s ekologickou transformací a adaptací na teplejší klima.
Extrémní projevy počasí zesilují a planeta se rychle mění. Stále častější vlny veder, záplavy a dlouhotrvající sucha ukazují, že klimatická krize už není hrozbou budoucnosti, ale realitou současnosti. Země vysychá nejen kvůli menším srážkám, ale i rostoucí „žízni“ atmosféry, která odebírá půdě vlhkost rychleji, než ji dokáže doplnit. Nedostatek vody tak spouští dominový efekt – ohrožuje ekonomiku, přírodu i bezpečnost. A svět se možná blíží době, kdy se místo o ropu bude bojovat o vodu.
Realita klimatické krize se dramaticky liší podle místa, kde člověk žije. Jedním z extrémních příkladů je příběh Saúla Luciana Lliuyi, kečuánsky mluvícího farmáře z peruánské Andy. Jeho svědectví o proměně horské krajiny bylo letos představeno u německého soudu, kde žaluje energetický gigant kvůli hrozbě tání ledovců.
Dnes se v Číně vyrábí více než tři čtvrtiny celosvětové produkce lithium-iontových článků a země hostí šest z deseti největších světových výrobců baterií. Přitom ještě v roce 2005 měla Čína pouze dva výrobce baterií pro elektromobily. Tento meteorický vzestup je výsledkem kombinace strategické vládní podpory a zdatnosti čínských společností v hromadné výrobě a řízení nákladů.