Floridská policie oznámila, že po dvou týdnech intenzivního sledování a vyšetřování se podařilo získat zpět čtyři diamantové náušnice v hodnotě téměř 770 000 dolarů (17 milionů korun), které byly odcizeny ze šperkařství Tiffany & Co. Podezřelý muž je totiž během svého zatčení spolkl ve snaze zničit důkazy.
Podle zprávy zveřejněné policií ve městě Orlando se muž vydával za kupce, který údajně nakupoval šperky pro hráče basketbalového týmu Orlando Magic. V prodejně Tiffany & Co. projevoval zájem o diamantové náušnice a prsten. Byl pozván do VIP místnosti, aby si šperky prohlédl, ale místo nákupu nečekaně vyskočil ze židle, uchopil šperky a násilím uprchl z prodejny.
Policie díky záběrům z bezpečnostních kamer získala poznávací značku jeho vozidla a po několika dnech ho vypátrala. Zastavili ho ve Washington County, téměř 550 kilometrů od místa krádeže, a to kvůli jízdě bez funkčních zadních světel.
V policejním voze byl podezřelý slyšen, jak říká: „Měl jsem je radši vyhodit z okna.“ V cele pak položil strážníkům otázku: „Budu obviněn i za to, co mám v žaludku?“ Policisté tak nabyli podezření, že šperky skutečně spolkl, a převezli ho do nemocnice.
Rentgenové snímky z nemocnice potvrdily přítomnost několika cizích předmětů v jeho těle, které odpovídaly tvaru a velikosti diamantových náušnic. Následovalo pečlivé sledování podezřelého, dokud šperky z jeho těla přirozenou cestou neopustily.
Policie poté uvedla, že všechna čtyři odcizená náušnice byla získána zpět a po ověření sériových čísel bylo potvrzeno, že jde skutečně o ty, které zmizely z butiku Tiffany & Co. minulý měsíc.
Podezřelý byl po „vyloučení důkazů“ přepraven do věznice v Orange County, kde čelí obviněním z loupeže se zakrytým obličejem a krádeže prvního stupně, což jsou vážná obvinění s možnými mnohaletými tresty odnětí svobody.
Celý případ přitáhl pozornost veřejnosti nejen kvůli vysoké hodnotě šperků, ale i díky neobvyklé snaze pachatele skrýt důkazy tímto bizarním způsobem. Snímek z rentgenu, který zveřejnila policie v Orlandu, se okamžitě stal virálním a případ se rychle rozšířil i do zahraničních médií.
Podle vyšetřovatelů muž jednal s promyšleným úmyslem, přičemž využil svou domnělou vazbu na známý sportovní tým k získání důvěry. Nyní čeká na soud a hrozí mu přísný trest nejen za samotnou krádež, ale i za pokus o maření vyšetřování.
Případ tak slouží jako připomínka toho, jak daleko jsou někteří pachatelé ochotni zajít, aby se vyhnuli odpovědnosti – a jak důsledná práce policie může i v těchto neobvyklých situacích vést k úspěšnému uzavření případu.
Americká armáda provádí rozsáhlá tanková cvičení poblíž polských hranic s Ruskem, kde zkouší nasazení svých ikonických hlavních bojových tanků M1A2 Abrams. Cílem je zjistit, jak se tato korunní klenot západní obrněné techniky chová v jednom z nejtěžších evropských terénů – polském podzimním blátě. Probíhající cvičení jsou reakcí na obavy, že by se válka na Ukrajině mohla rozšířit i za její hranice.
Výhrůžku ruského vládce Vladimira Putina, že je Rusko připraveno „prát se s Evropou hned teď“, je nutné brát jakou reálnou. Kreml totiž schválil největší vojenský rozpočet od dob SSSR, kdy až 40 procent státních výdajů míří na armádu a bezpečnostní aparát, což fakticky znamená plnohodnotný přechod na válečnou ekonomiku a dlouhodobou přípravu na střet s NATO. Zatímco ruské síly rostou na více než 1,3 milionu vojáků, v Evropě se opožděně vrací debata o mobilizaci, povinné službě a nutnosti zásadně přehodnotit vlastní obranné strategie.
Belgie se stala klíčovým faktorem, který blokuje obří půjčku pro Ukrajinu ve výši přibližně 140 miliard eur. Tato půjčka, zajištěná zmrazenými ruskými státními aktivy, která jsou z velké části uložena v bruselském depozitáři Euroclear, by měla zajistit financování válkou zasažené Ukrajiny na nadcházející dva roky. Hlavní překážkou je belgický premiér Bart De Wever, který se obává enormního finančního a právního rizika, které by postihlo jeho zemi.
1. prosince došlo k explozi na úseku ropovodu Družba poblíž obce Kazinskie Vyselki v Tambovské oblasti Ruské federace. Informaci o incidentu potvrdily zdroje z Hlavního ředitelství rozvědky Ministerstva obrany Ukrajiny (GUR).
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov prohlásil, že není správné tvrdit, že by ruský prezident Vladimir Putin odmítl americký "mírový plán" pro ukončení války Ruska proti Ukrajině. Tuto informaci uvedly ruské tiskové agentury RIA Novosti a Interfax s odkazem na zvukový komentář Peskova.
Extrémní horko, špatné počasí a nekvalitní ovzduší představují významná rizika pro Mistrovství světa ve fotbale 2026, které se bude konat v USA, Kanadě a Mexiku v červnu a červenci. Odborníci varují, že nečekané meteorologické jevy by mohly mít závažné finanční dopady na fanoušky, organizátory a místní podniky. Nedávná zpráva Pitches in Peril zjistila, že deset ze šestnácti hostitelských měst čelí "velmi vysokému riziku extrémního tepelného stresu".
Německý magazín Der Spiegel přinesl zprávu o tom, že francouzský prezident Emmanuel Macron soukromě varoval vedoucí představitele evropských zemí před hrozbou, že by Spojené státy mohly Ukrajinu "zradit" v otázce území, aniž by jí byly poskytnuty jasné bezpečnostní záruky. Zpráva se opírá o uniklou anglickou poznámku zachycující nedávný telefonický rozhovor mezi evropskými lídry.
Barmský vojenský režim oznámil, že volby proběhnou ve třech fázích, začnou 28. prosince a skončí v lednu. Dva výsledky jsou podle expertů jisté: za prvé, strana spojená s armádou bude prohlášena za vítěze, a za druhé, exilová vláda národní jednoty (NUG) se ještě více vytratí do pozadí. Téměř pět let od vojenského převratu v únoru 2021 se země nachází v občanské válce. Armáda bojuje proti Lidovým obranným silám a četným etnickým ozbrojeným organizacím. Tisíce protestujících, bojovníků a politiků, včetně prezidenta Win Myinta a oblíbené vůdkyně Aung San Su Ťij, zůstávají ve vězení.
Francouzský prezident Emmanuel Macron a čínský prezident Si Ťin-pching se ve čtvrtek v Pekingu zavázali ke spolupráci na řešení globálních problémů, včetně snah o ukončení války na Ukrajině a otázek obchodu. Bilaterální jednání ve Velkém sále lidu v Pekingu se uskutečnilo v době, kdy se Francie připravuje na převzetí předsednictví skupiny G7 v příštím roce.
Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že Moskva "v každém případě" získá region Donbas na východě Ukrajiny, a to i vojenskými prostředky. Tímto prohlášením se utvrdil v jednom ze svých klíčových požadavků ve chvíli, kdy se ukrajinští představitelé připravují na další mírové rozhovory, které dosud nepřinesly žádnou dohodu.
Společnost Meta zahájila odebírání přístupu k platformám Instagram, Facebook a Threads australským dětem mladším 16 let. K tomuto kroku dochází týden před oficiálním zahájením zákazu sociálních sítí pro teenagery v Austrálii. Technologický gigant minulý měsíc oznámil, že začal uživatele ve věku od 13 do 15 let informovat, že jejich účty budou deaktivovány od 4. prosince.
Ukrajinský ministr zahraničí Andrii Sybiha požadoval, aby Vladimir Putin "přestal marnit čas světa", zatímco ministryně zahraničí Spojeného království Yvette Cooper řekla, že ruský prezident by měl "ukončit chvástání a krveprolití" a zasednout k jednání o míru. Margus Tsahkna, estonský ministr zahraničí, prohlásil, že je "celkem zřejmé", že Kreml nemá zájem o mír. Evropští lídři takto reagovali ve středu na zjevně bezvýsledné rozhovory mezi americkými vyslanci a Putinem v Moskvě.