Floridská policie oznámila, že po dvou týdnech intenzivního sledování a vyšetřování se podařilo získat zpět čtyři diamantové náušnice v hodnotě téměř 770 000 dolarů (17 milionů korun), které byly odcizeny ze šperkařství Tiffany & Co. Podezřelý muž je totiž během svého zatčení spolkl ve snaze zničit důkazy.
Podle zprávy zveřejněné policií ve městě Orlando se muž vydával za kupce, který údajně nakupoval šperky pro hráče basketbalového týmu Orlando Magic. V prodejně Tiffany & Co. projevoval zájem o diamantové náušnice a prsten. Byl pozván do VIP místnosti, aby si šperky prohlédl, ale místo nákupu nečekaně vyskočil ze židle, uchopil šperky a násilím uprchl z prodejny.
Policie díky záběrům z bezpečnostních kamer získala poznávací značku jeho vozidla a po několika dnech ho vypátrala. Zastavili ho ve Washington County, téměř 550 kilometrů od místa krádeže, a to kvůli jízdě bez funkčních zadních světel.
V policejním voze byl podezřelý slyšen, jak říká: „Měl jsem je radši vyhodit z okna.“ V cele pak položil strážníkům otázku: „Budu obviněn i za to, co mám v žaludku?“ Policisté tak nabyli podezření, že šperky skutečně spolkl, a převezli ho do nemocnice.
Rentgenové snímky z nemocnice potvrdily přítomnost několika cizích předmětů v jeho těle, které odpovídaly tvaru a velikosti diamantových náušnic. Následovalo pečlivé sledování podezřelého, dokud šperky z jeho těla přirozenou cestou neopustily.
Policie poté uvedla, že všechna čtyři odcizená náušnice byla získána zpět a po ověření sériových čísel bylo potvrzeno, že jde skutečně o ty, které zmizely z butiku Tiffany & Co. minulý měsíc.
Podezřelý byl po „vyloučení důkazů“ přepraven do věznice v Orange County, kde čelí obviněním z loupeže se zakrytým obličejem a krádeže prvního stupně, což jsou vážná obvinění s možnými mnohaletými tresty odnětí svobody.
Celý případ přitáhl pozornost veřejnosti nejen kvůli vysoké hodnotě šperků, ale i díky neobvyklé snaze pachatele skrýt důkazy tímto bizarním způsobem. Snímek z rentgenu, který zveřejnila policie v Orlandu, se okamžitě stal virálním a případ se rychle rozšířil i do zahraničních médií.
Podle vyšetřovatelů muž jednal s promyšleným úmyslem, přičemž využil svou domnělou vazbu na známý sportovní tým k získání důvěry. Nyní čeká na soud a hrozí mu přísný trest nejen za samotnou krádež, ale i za pokus o maření vyšetřování.
Případ tak slouží jako připomínka toho, jak daleko jsou někteří pachatelé ochotni zajít, aby se vyhnuli odpovědnosti – a jak důsledná práce policie může i v těchto neobvyklých situacích vést k úspěšnému uzavření případu.
Mírová jednání o ukončení války na Ukrajině se ocitla v ohrožení poté, co Moskva obvinila Kyjev z pokusu o útok na jednu z rezidencí prezidenta Vladimira Putina. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov prohlásil, že ukrajinská strana vyslala v noci na pondělí celkem 91 bezpilotních letounů na státní sídlo v Novgorodské oblasti. Podle Kremlu ruská obrana všechny drony zneškodnila a incident se obešel bez obětí i materiálních škod.
Debata o budoucím uspořádání míru na Ukrajině se koncem roku 2025 stále častěji upíná k pojmu bezpečnostních záruk. Andreas Umland, analytik Stockholmského centra pro východoevropská studia, však ve své aktuální analýze varuje před jedním konkrétním a často skloňovaným nástrojem: nasazením mezinárodních mírových sil pod hlavičkou OSN. Podle něj by takový krok nejenže nezajistil stabilitu, ale mohl by paradoxně legitimizovat ruské územní zisky.
V diplomacii se často říká, že i fakt, že se věci nezhoršily, je vlastně výhra. Po schůzce Donalda Trumpa a Volodymyra Zelenského v floridském Mar-a-Lago to platí dvojnásob. Přestože jednání nepřineslo žádný zásadní průlom, samotná skutečnost, že neskončilo veřejnou hádkou nebo vyhoštěním z místnosti – jako tomu bylo při neslavném únorovém setkání v Oválné pracovně –, je považována za mírný úspěch.
Dánsko se loučí s jednou ze svých nejstarších tradic. Státní poštovní úřad PostNord doručí 30. prosince 2025 své úplně poslední papírové dopisy, čímž uzavře éru doručování listovních zásilek, která trvala úctyhodných 401 let. Od 1. ledna 2026 se společnost bude soustředit výhradně na balíky a e-commerce.
Merkur je v mnoha ohledech anomálií, která nedává astronomům spát. Tato nejmenší planeta naší soustavy je jen o málo širší než Austrálie, a přesto je po Zemi nejhustším tělesem v okolí Slunce. Její složení je fascinující i matoucí zároveň – zatímco u Země či Marsu tvoří kovové jádro zhruba polovinu poloměru, u Merkuru je to neuvěřitelných 85 %. Podle současných modelů vzniku planet by takový svět na svém místě prostě neměl existovat.
Jednání mezi Volodymyrem Zelenským a Donaldem Trumpem na Floridě přinesla konkrétní obrysy budoucího bezpečnostního uspořádání Ukrajiny. Podle ukrajinského prezidenta aktuální návrh mírové dohody počítá s americkými bezpečnostními zárukami na dobu 15 let. Zelenskyj však v pondělí novinářům přiznal, že během osobního setkání v Mar-a-Lago tlačil na výrazné prodloužení tohoto závazku, a to až na 30, 40 nebo dokonce 50 let.
Evropské akciové trhy vstupují do závěru roku 2025 v rekordní formě. Panevropský index Stoxx 600 během dnešního dopoledne posunul své historické maximum, když mírně posílil o 0,1 %. Podobný vývoj zaznamenaly i hlavní trhy v Německu (DAX) a Francii (CAC 40), zatímco italský FTSE MiB lehce oslabil. Investoři sázejí na to, že americký Fed bude v příštím roce pokračovat ve snižování úrokových sazeb, což globálně podporuje chuť k riziku.
Konec roku 2025 připomíná 75. výročí jedné z nejpozoruhodnějších událostí moderních dějin – evakuaci z přístavu Hungnam. Tento příběh, který je v Jižní Koreji uctíván jako největší humanitární záchranná akce v čase války, stojí v přímém rozporu s desítkami let budovanou severokorejskou propagandou. Zatímco režim v Pchjongjangu vykresluje Američany jako krvelačné imperialisty, historická fakta z prosince 1950 ukazují na hrdinství vojáků i civilistů, kteří upřednostnili lidský život před vojenskou strategií.
Prudký nárůst optimismu, ale jen velmi málo důkazů o tom, že by byl skutečný mír na Ukrajině na dosah. Tak lze podle BBC shrnout ostře sledované setkání prezidentů Donalda Trumpa a Volodymyra Zelenského, které proběhlo koncem prosince 2025 v Trumpově floridském sídle Mar-a-Lago.
Rok 2025 se do dějin blízkovýchodního konfliktu zapsal jako rok velkých diplomatických gest, ale také hluboké nejistoty ohledně toho, co bude následovat. Poté, co Francie, Británie, Kanada a další západní mocnosti v září oficiálně uznaly stát Palestina, stojí mezinárodní společenství před otázkou: byla to jen symbolika, nebo začátek konce osmdesátiletého konfliktu?
Donald Trump po nedělním dvouhodinovém jednání s Volodymyrem Zelenským na Floridě prohlásil, že dohoda o ukončení války na Ukrajině je „blíže než kdykoli předtím“. Přestože oba lídři hovořili o značném pokroku, americký prezident připustil, že v otázce budoucího uspořádání Donbasu a územních nároků přetrvávají „trny“, které bude nutné teprve vyřešit. Podle Trumpa je pracovní verze dohody hotová z 95 procent a věří, že o mír stojí i Vladimir Putin.
Čína v pondělí zahájila rozsáhlé vojenské manévry v okolí Tchaj-wanu, které označuje za „vážné varování“ tamním separatistickým silám a zahraničním spojencům ostrova. Do cvičení s názvem „Mise spravedlnosti 2025“ se zapojily pozemní, námořní, vzdušné i raketové síly čínské armády. Peking tímto způsobem reaguje na nedávné oznámení historicky největšího zbrojního kontraktu mezi Spojenými státy a Tchaj-wanem.