Administrativa prezidenta Donalda Trumpa uvedla, že není právně povinna spolupracovat s úřady v Salvadoru na návratu muže, který byl omylem deportován do této středoamerické země, přestože Nejvyšší soud USA podpořil příkaz federální soudkyně nařízení k usnadnění jeho návratu.
Případ Kilmara Armando Abrego Garcii, kterého americké úřady omylem deportovaly do Salvadoru, nabývá na závažnosti. Podle soudkyně Pauly Xinis z okresního soudu ve státě Maryland musí administrativa „podniknout veškeré dostupné kroky“ k jeho návratu. Tento vývoj připravuje půdu pro další právní střet mezi federální vládou a soudní mocí ohledně rozsahu soudních pravomocí v imigračních záležitostech.
Abrego Garcia, který měl od roku 2019 rozhodnutím imigračního soudu ochranu před deportací do Salvadoru kvůli hrozbě násilí ze strany gangů, byl minulý měsíc přesto převezen právě do této země. Podle oficiálních informací se v současnosti nachází v obávané salvadorské věznici CECOT, označované jako "megavěznice", kam jsou umisťováni i nejnebezpečnější členové gangů.
Ministerstvo spravedlnosti v podání k soudu uvedlo, že termín „usnadnit“ návrat v imigračním kontextu znamená odstranit překážky na domácí půdě, nikoliv však navazovat diplomatické vztahy nebo jednat se zahraniční vládou. Tvrdí, že americké soudy nemají pravomoc určovat, jak má exekutiva vést zahraniční politiku.
Nejvyšší soud sice ve čtvrtek podpořil soudní příkaz nižší instance, avšak neuvedl konkrétní lhůtu pro návrat Abrego Garcii a požadoval, aby byl příkaz blíže specifikován s ohledem na pravomoci výkonné moci v zahraničních vztazích.
V samostatném soudním podání z neděle uvedl Evan Katz z imigrační služby ICE, že Abrego Garcia již nesplňuje podmínky pro zadržení deportace, neboť ho administrativa nyní označuje za člena gangu MS-13. Tento gang je americkou vládou veden jako zahraniční teroristická organizace, což podle ICE znamená, že jeho případný návrat by mohl vést k okamžité deportaci.
Právníci Abrego Garcii namítají, že byl k deportaci poslán nezákonně a že v Salvadoru čelí smrtelnému nebezpečí. Připomínají, že odešel ze země před více než deseti lety právě kvůli hrozbě násilí a v USA měl uznaný zvláštní ochranný status.
Soudkyně Xinis nařídila vládě denní aktualizace ohledně stavu případu poté, co zástupce ministerstva spravedlnosti nedokázal minulý týden přesně určit, kde se Abrego Garcia nachází. V sobotním podání vláda oznámila, že je „naživu a v bezpečí“ ve věznici CECOT, přičemž tuto informaci poskytla ambasáda USA v San Salvadoru.
Celý případ nadále přitahuje pozornost médií i právnické veřejnosti a může se stát precedenčním sporem ohledně pravomocí soudů v imigrační politice. Mezitím Abrego Garcia zůstává uvězněn v zemi, do které neměl být nikdy deportován. Jeho manželka Jennifer Vasquez Sura mezitím pokračuje ve veřejné kampani za jeho návrat a doufá, že se jí podaří přimět úřady ke skutečné akci.
Zatím však administrativa Trumpa trvá na tom, že její role končí u odstranění domácích překážek a že mezinárodní jednání nejsou v její právní povinnosti. Soudy tak nyní čelí otázce, zda mají právo přimět vládu k přímému diplomatickému jednání kvůli jednotlivému případu lidských práv.
Zatímco německá Alternativa pro Německo (AfD) nadšeně vítá novou bezpečnostní strategii USA, která varuje před „civilizačním vymazáním“ Evropy, ostatní nacionalistické strany na kontinentu zachovávají chladný odstup. Nový dokument Trumpovy administrativy totiž vrazil klín mezi evropské pravicové populisty, kteří nyní váhají, zda přijmout americkou pomoc, nebo si zachovat národní suverenitu.
Světem filmu otřásla tragická zpráva. Legendární režisér Rob Reiner (78), tvůrce klasik jako Když Harry potkal Sally nebo Princezna Nevěsta, a jeho manželka, fotografka Michele Singer Reiner (68), byli v neděli nalezeni mrtví ve svém domě v Brentwoodu. Podle policie se stali oběťmi vraždy – oba podlehli četným bodným ranám.
Zatímco vyjednavači amerického prezidenta Donalda Trumpa hýří optimismem ohledně brzkého konce války na Ukrajině, v Kyjevě i evropských metropolích panuje značná skepse. Intenzivní diplomatické úsilí posledních dní se totiž podle analytiků čím dál více podobá snaze naklonit si Bílý dům a vyhnout se nálepce „viníka“ v případě, že vyjednávání ztroskotají.
Arktická krajina se mění tempem, které nemá v historii obdoby. Kromě postupného globálního oteplování čelí oblast stále častějším epizodám tzv. „extrémního tání“. Jde o jevy, kdy úbytek ledu, který dříve trval týdny nebo měsíce, proběhne během pouhých několika dní.
Tři roky války na Ukrajině přinesly brutální připomenutí staré pravdy, že o výsledku konfliktů rozhoduje především výroba, nikoliv diplomatické sliby. Zatímco evropské summity produkují nekonečné řady deklarací, na skutečném bojišti hraje hlavní roli počet dělostřeleckých granátů, dostupnost dronů a rychlost dodávek náhradních dílů. Podle expertů Emiliana Kavalského a Maximiliana Mayera však evropský obranný průmysl stále setrvává v mírovém nastavení, které je v éře vleklých a intenzivních válečných střetů zcela neudržitelné.
Zatímco hlavní zprávy často plní zprávy o stoupajících emisích a úbytku biodiverzity, rok 2025 přinesl i řadu zásadních, byť nenápadných úspěchů. Cílené kroky v oblasti čisté energie, ochrany oceánů a práv domorodých obyvatel ukazují, že ochrana planety přináší hmatatelné výsledky. BBC vybrala sedm klíčových milníků tohoto roku.
Americká Sněmovna reprezentantů vyslala jasný vzkaz Bílému domu. Navzdory nové národní bezpečnostní strategii Donalda Trumpa, která Evropu vykresluje jako kontinent v úpadku, schválili zákonodárci drtivou většinou obranný zákon (NDAA) pro rok 2026. Ten nejenže navyšuje rozpočet na obranu, ale přímo svazuje prezidentovi ruce v jeho snaze oslabit vazby na NATO.
Před dvěma týdny se v Bílém domě odehrála scéna, která by mohla být začátkem nové kapitoly americké politiky. Prezident Donald Trump se při zasedání kabinetu rozhlédl po místnosti a pronesl předpověď: „Příští republikánský kandidát na prezidenta pravděpodobně sedí u tohoto stolu.“
Německý kancléř Friedrich Merz v posledních týdnech radikálně mění tvář německé zahraniční politiky. Na rozdíl od svých předchůdců, Olafa Scholze a Angely Merkelové, kteří byli často kritizováni za váhavost (pro kterou se v Německu vžilo slovo „merkeln“), se Merz podle webu Politico staví do role nesmlouvavého lídra a ochránce zájmů celé Evropy.
Evropští lídři vyjádřili připravenost postavit se do čela „mnohonárodních sil“, které by v rámci nového amerického mírového plánu operovaly přímo na území Ukrajiny. Tento návrh, podporovaný Bílým domem, představuje zásadní průlom v diplomatickém úsilí o ukončení války mezi Ruskem a Ukrajinou.
Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí naznačil, že plán Evropské unie na využití zmrazených ruských aktiv pro financování Ukrajiny je pravděpodobně jedinou možností, která má šanci projít hlasováním členských států. Merz na dotaz ohledně odporu některých zemí uvedl, že alternativní návrhy, včetně nového společného zadlužování, by vyžadovaly jednomyslnost. Takové návrhy by mohly být účinně zablokovány nesouhlasnými státy, jako je Slovensko nebo Maďarsko.
Snahy o ukončení války na Ukrajině, živené debatami nad plánem prezidenta Trumpa a evropskými protinávrhy, čelí zásadnímu problému: nedostatečnému propojení míru a spravedlnosti. Valerie Morkevicius, profesorka politologie a odbornice na tradici spravedlivé války, tvrdí, že trvalý mír není možný bez řešení příčin konfliktu, což je chyba, kterou trpěly i předchozí dohody, včetně Minských protokolů.