Administrativa prezidenta Donalda Trumpa uvedla, že není právně povinna spolupracovat s úřady v Salvadoru na návratu muže, který byl omylem deportován do této středoamerické země, přestože Nejvyšší soud USA podpořil příkaz federální soudkyně nařízení k usnadnění jeho návratu.
Případ Kilmara Armando Abrego Garcii, kterého americké úřady omylem deportovaly do Salvadoru, nabývá na závažnosti. Podle soudkyně Pauly Xinis z okresního soudu ve státě Maryland musí administrativa „podniknout veškeré dostupné kroky“ k jeho návratu. Tento vývoj připravuje půdu pro další právní střet mezi federální vládou a soudní mocí ohledně rozsahu soudních pravomocí v imigračních záležitostech.
Abrego Garcia, který měl od roku 2019 rozhodnutím imigračního soudu ochranu před deportací do Salvadoru kvůli hrozbě násilí ze strany gangů, byl minulý měsíc přesto převezen právě do této země. Podle oficiálních informací se v současnosti nachází v obávané salvadorské věznici CECOT, označované jako "megavěznice", kam jsou umisťováni i nejnebezpečnější členové gangů.
Ministerstvo spravedlnosti v podání k soudu uvedlo, že termín „usnadnit“ návrat v imigračním kontextu znamená odstranit překážky na domácí půdě, nikoliv však navazovat diplomatické vztahy nebo jednat se zahraniční vládou. Tvrdí, že americké soudy nemají pravomoc určovat, jak má exekutiva vést zahraniční politiku.
Nejvyšší soud sice ve čtvrtek podpořil soudní příkaz nižší instance, avšak neuvedl konkrétní lhůtu pro návrat Abrego Garcii a požadoval, aby byl příkaz blíže specifikován s ohledem na pravomoci výkonné moci v zahraničních vztazích.
V samostatném soudním podání z neděle uvedl Evan Katz z imigrační služby ICE, že Abrego Garcia již nesplňuje podmínky pro zadržení deportace, neboť ho administrativa nyní označuje za člena gangu MS-13. Tento gang je americkou vládou veden jako zahraniční teroristická organizace, což podle ICE znamená, že jeho případný návrat by mohl vést k okamžité deportaci.
Právníci Abrego Garcii namítají, že byl k deportaci poslán nezákonně a že v Salvadoru čelí smrtelnému nebezpečí. Připomínají, že odešel ze země před více než deseti lety právě kvůli hrozbě násilí a v USA měl uznaný zvláštní ochranný status.
Soudkyně Xinis nařídila vládě denní aktualizace ohledně stavu případu poté, co zástupce ministerstva spravedlnosti nedokázal minulý týden přesně určit, kde se Abrego Garcia nachází. V sobotním podání vláda oznámila, že je „naživu a v bezpečí“ ve věznici CECOT, přičemž tuto informaci poskytla ambasáda USA v San Salvadoru.
Celý případ nadále přitahuje pozornost médií i právnické veřejnosti a může se stát precedenčním sporem ohledně pravomocí soudů v imigrační politice. Mezitím Abrego Garcia zůstává uvězněn v zemi, do které neměl být nikdy deportován. Jeho manželka Jennifer Vasquez Sura mezitím pokračuje ve veřejné kampani za jeho návrat a doufá, že se jí podaří přimět úřady ke skutečné akci.
Zatím však administrativa Trumpa trvá na tom, že její role končí u odstranění domácích překážek a že mezinárodní jednání nejsou v její právní povinnosti. Soudy tak nyní čelí otázce, zda mají právo přimět vládu k přímému diplomatickému jednání kvůli jednotlivému případu lidských práv.
Kreml v pátek oznámil, že Rusko je připraveno pokračovat v mírových rozhovorech se současným americkým týmem. Toto prohlášení učinil kremelský poradce Jurij Ušakov, i přesto, že schůzka mezi ruskými a americkými zástupci, která proběhla na začátku týdne v Moskvě, nepřinesla výraznější pokrok. Donald Trump po jednáních dokonce uvedl, že neví, jaký je aktuální postoj Kremlu, protože rozhovory se zdály být bez valného výsledku.
Nebezpečné projevy zimního počasí se vrací do Česka. Od pátečního večera do sobotního rána hrozí náledí. Tvořit se bude zejména v Čechách, vyplývá z nové výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Dosud o zdravotním stavu Patrika Hezuckého mluvili zejména jeho kamarádi a kolegové, například Leoš Mareš či Miloš Pokorný. Až ve čtvrtek se rozhodla promluvit i moderátorova manželka Nikola, která prozradila, jak na tom její muž je.
Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že Moskva nesouhlasí se všemi body amerického plánu na ukončení války na Ukrajině. Uvedl to v rozhovoru pro India Today po nedávných jednáních v Kremlu s americkými vyjednavači. "Někdy jsme řekli, že ano, o tom můžeme diskutovat, ale s tím souhlasit nemůžeme," řekl Putin, aniž by upřesnil konkrétní sporné body.
Americká armáda provádí rozsáhlá tanková cvičení poblíž polských hranic s Ruskem, kde zkouší nasazení svých ikonických hlavních bojových tanků M1A2 Abrams. Cílem je zjistit, jak se tato korunní klenot západní obrněné techniky chová v jednom z nejtěžších evropských terénů – polském podzimním blátě. Probíhající cvičení jsou reakcí na obavy, že by se válka na Ukrajině mohla rozšířit i za její hranice.
Výhrůžku ruského vládce Vladimira Putina, že je Rusko připraveno „prát se s Evropou hned teď“, je nutné brát jakou reálnou. Kreml totiž schválil největší vojenský rozpočet od dob SSSR, kdy až 40 procent státních výdajů míří na armádu a bezpečnostní aparát, což fakticky znamená plnohodnotný přechod na válečnou ekonomiku a dlouhodobou přípravu na střet s NATO. Zatímco ruské síly rostou na více než 1,3 milionu vojáků, v Evropě se opožděně vrací debata o mobilizaci, povinné službě a nutnosti zásadně přehodnotit vlastní obranné strategie.
Belgie se stala klíčovým faktorem, který blokuje obří půjčku pro Ukrajinu ve výši přibližně 140 miliard eur. Tato půjčka, zajištěná zmrazenými ruskými státními aktivy, která jsou z velké části uložena v bruselském depozitáři Euroclear, by měla zajistit financování válkou zasažené Ukrajiny na nadcházející dva roky. Hlavní překážkou je belgický premiér Bart De Wever, který se obává enormního finančního a právního rizika, které by postihlo jeho zemi.
1. prosince došlo k explozi na úseku ropovodu Družba poblíž obce Kazinskie Vyselki v Tambovské oblasti Ruské federace. Informaci o incidentu potvrdily zdroje z Hlavního ředitelství rozvědky Ministerstva obrany Ukrajiny (GUR).
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov prohlásil, že není správné tvrdit, že by ruský prezident Vladimir Putin odmítl americký "mírový plán" pro ukončení války Ruska proti Ukrajině. Tuto informaci uvedly ruské tiskové agentury RIA Novosti a Interfax s odkazem na zvukový komentář Peskova.
Extrémní horko, špatné počasí a nekvalitní ovzduší představují významná rizika pro Mistrovství světa ve fotbale 2026, které se bude konat v USA, Kanadě a Mexiku v červnu a červenci. Odborníci varují, že nečekané meteorologické jevy by mohly mít závažné finanční dopady na fanoušky, organizátory a místní podniky. Nedávná zpráva Pitches in Peril zjistila, že deset ze šestnácti hostitelských měst čelí "velmi vysokému riziku extrémního tepelného stresu".
Německý magazín Der Spiegel přinesl zprávu o tom, že francouzský prezident Emmanuel Macron soukromě varoval vedoucí představitele evropských zemí před hrozbou, že by Spojené státy mohly Ukrajinu "zradit" v otázce území, aniž by jí byly poskytnuty jasné bezpečnostní záruky. Zpráva se opírá o uniklou anglickou poznámku zachycující nedávný telefonický rozhovor mezi evropskými lídry.
Barmský vojenský režim oznámil, že volby proběhnou ve třech fázích, začnou 28. prosince a skončí v lednu. Dva výsledky jsou podle expertů jisté: za prvé, strana spojená s armádou bude prohlášena za vítěze, a za druhé, exilová vláda národní jednoty (NUG) se ještě více vytratí do pozadí. Téměř pět let od vojenského převratu v únoru 2021 se země nachází v občanské válce. Armáda bojuje proti Lidovým obranným silám a četným etnickým ozbrojeným organizacím. Tisíce protestujících, bojovníků a politiků, včetně prezidenta Win Myinta a oblíbené vůdkyně Aung San Su Ťij, zůstávají ve vězení.