Administrativa prezidenta Donalda Trumpa uvedla, že není právně povinna spolupracovat s úřady v Salvadoru na návratu muže, který byl omylem deportován do této středoamerické země, přestože Nejvyšší soud USA podpořil příkaz federální soudkyně nařízení k usnadnění jeho návratu.
Případ Kilmara Armando Abrego Garcii, kterého americké úřady omylem deportovaly do Salvadoru, nabývá na závažnosti. Podle soudkyně Pauly Xinis z okresního soudu ve státě Maryland musí administrativa „podniknout veškeré dostupné kroky“ k jeho návratu. Tento vývoj připravuje půdu pro další právní střet mezi federální vládou a soudní mocí ohledně rozsahu soudních pravomocí v imigračních záležitostech.
Abrego Garcia, který měl od roku 2019 rozhodnutím imigračního soudu ochranu před deportací do Salvadoru kvůli hrozbě násilí ze strany gangů, byl minulý měsíc přesto převezen právě do této země. Podle oficiálních informací se v současnosti nachází v obávané salvadorské věznici CECOT, označované jako "megavěznice", kam jsou umisťováni i nejnebezpečnější členové gangů.
Ministerstvo spravedlnosti v podání k soudu uvedlo, že termín „usnadnit“ návrat v imigračním kontextu znamená odstranit překážky na domácí půdě, nikoliv však navazovat diplomatické vztahy nebo jednat se zahraniční vládou. Tvrdí, že americké soudy nemají pravomoc určovat, jak má exekutiva vést zahraniční politiku.
Nejvyšší soud sice ve čtvrtek podpořil soudní příkaz nižší instance, avšak neuvedl konkrétní lhůtu pro návrat Abrego Garcii a požadoval, aby byl příkaz blíže specifikován s ohledem na pravomoci výkonné moci v zahraničních vztazích.
V samostatném soudním podání z neděle uvedl Evan Katz z imigrační služby ICE, že Abrego Garcia již nesplňuje podmínky pro zadržení deportace, neboť ho administrativa nyní označuje za člena gangu MS-13. Tento gang je americkou vládou veden jako zahraniční teroristická organizace, což podle ICE znamená, že jeho případný návrat by mohl vést k okamžité deportaci.
Právníci Abrego Garcii namítají, že byl k deportaci poslán nezákonně a že v Salvadoru čelí smrtelnému nebezpečí. Připomínají, že odešel ze země před více než deseti lety právě kvůli hrozbě násilí a v USA měl uznaný zvláštní ochranný status.
Soudkyně Xinis nařídila vládě denní aktualizace ohledně stavu případu poté, co zástupce ministerstva spravedlnosti nedokázal minulý týden přesně určit, kde se Abrego Garcia nachází. V sobotním podání vláda oznámila, že je „naživu a v bezpečí“ ve věznici CECOT, přičemž tuto informaci poskytla ambasáda USA v San Salvadoru.
Celý případ nadále přitahuje pozornost médií i právnické veřejnosti a může se stát precedenčním sporem ohledně pravomocí soudů v imigrační politice. Mezitím Abrego Garcia zůstává uvězněn v zemi, do které neměl být nikdy deportován. Jeho manželka Jennifer Vasquez Sura mezitím pokračuje ve veřejné kampani za jeho návrat a doufá, že se jí podaří přimět úřady ke skutečné akci.
Zatím však administrativa Trumpa trvá na tom, že její role končí u odstranění domácích překážek a že mezinárodní jednání nejsou v její právní povinnosti. Soudy tak nyní čelí otázce, zda mají právo přimět vládu k přímému diplomatickému jednání kvůli jednotlivému případu lidských práv.
V Brně došlo v pondělí dopoledne k vážnému trestnému činu. Žena, kterou útočník napadl a pobodal na ulici, zraněním podlehla. Podezřelého dopadla policie, která tragickou událost nadále vyšetřuje.
Ke slavným prosincovým oslavencům patří i Dara Rolins, která v neděli oslavila 53. narozeniny. Fanoušci ji zahrnuli vzkazy a přáli jí hodně štěstí a zdraví. Populární zpěvačka prý ale má všechno, po čem toužila.
Česko zasáhla v uplynulém týdnu jedna mimořádně smutná zpráva. Ve věku pouhých 55 let zemřel Patrik Hezucký. Jak následně vyšlo najevo, známého moderátora zabil nádor. Blízké teď čekají smutné povinnosti. Už se přitom objevily první informace o posledním rozloučení s Hezuckým.
Americký prezident Donald Trump naznačil potenciální obavy ohledně plánované dohody, v níž má Netflix za 72 miliard dolarů koupit filmové studio a oblíbené streamovací sítě HBO od společnosti Warner Brothers Discovery. Na nedělní akci ve Washingtonu řekl, že Netflix má „velký tržní podíl“ a spojená velikost firem „by mohla být problém“.
Bývalý americký velvyslanec při Evropské unii, Gordon Sondland, prohlásil, že Donald Trump chce, aby Evropa v budoucnu převzala vůdčí roli v jednáních s Ruskem. Sondland v rozhovoru pro BBC uvedl, že „USA mohou krýt záda, Spojené státy mohou podporovat, ale skutečně by měla být v čele Evropa, a k tomu Donald Trump směřuje.“
Země Evropské unie budou muset každá individuálně poskytnout miliardové záruky na pokrytí úvěrů ve výši až 210 miliard eur, které jsou naléhavě potřeba pro Ukrajinu. Podle dokumentů, které získal deník Politico, by Německo mělo nést největší potenciální břemeno ve výši až 52 miliard eur. Evropská komise představila tyto závratné souhrny diplomatům minulý týden poté, co odhalila návrh na reparační půjčku Ukrajině ve výši 165 miliard eur, která by byla zajištěna hotovostní hodnotou zmrazených ruských aktiv.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se v pondělí setká s evropskými lídry v Londýně na znamení jednoty. Tato schůzka proběhne poté, co ho americký prezident Donald Trump obvinil z toho, že si nepřečetl nejnovější mírový návrh, a v době, kdy Kreml pochválil nový, tvrdší postoj Spojených států vůči Evropě.
Ministr obrany USA Pete Hegseth vystoupil na každoročním Reagan Defense Forum, kde ostře kritizoval zahraniční politiku Spojených států po studené válce. Jmenovitě napadl bývalé prezidenty i generály a prohlásil éru amerického „utopického idealismu“ za definitivně u konce.
Po nedávné tragické události v Karibském moři, při níž byli zabiti lidé na údajné drogové lodi, se objevuje složitá otázka odpovědnosti. Jedna osoba se však nemusí obávat následků – americký prezident Donald Trump. Ten má na základě loňského rozhodnutí Nejvyššího soudu širokou imunitu pro oficiální akty vykonané během jeho mandátu.
Norský ministr zahraničních věcí Espen Barth Eide prohlásil, že evropské členské státy NATO jsou pevně přesvědčeny o nepřípustnosti jakýchkoli schémat na rozdělení Evropy, podobných poválečným Jaltským dohodám z roku 1945.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu oznámil, že první fáze plánu na příměří v Gaze, který podpořila OSN, se blíží ke svému závěru. Podle jeho slov musí druhá fáze nutně zahrnovat odzbrojení Hamásu. Netanjahu uvedl, že o dalších krocích bude jednat koncem tohoto měsíce ve Washingtonu s Donaldem Trumpem, jehož návrhy pro Gazu byly kodifikovány v rezoluci Rady bezpečnosti OSN ze 17. listopadu.
I v roce 2025, který je poznamenaný eskalací globálních konfliktů, zpřísněnou ochranou hranic a obchodním napětím, zůstává mír vzácnou komoditou. Podle Globálního indexu míru (GPI) 2025, který sestavuje Institut pro ekonomiku a mír, dosáhl počet státních konfliktů nejvyšší úrovně od druhé světové války, přičemž jen letos propukly tři nové. Mnoho států reaguje zvýšenou militarizací.