Administrativa prezidenta Donalda Trumpa uvedla, že není právně povinna spolupracovat s úřady v Salvadoru na návratu muže, který byl omylem deportován do této středoamerické země, přestože Nejvyšší soud USA podpořil příkaz federální soudkyně nařízení k usnadnění jeho návratu.
Případ Kilmara Armando Abrego Garcii, kterého americké úřady omylem deportovaly do Salvadoru, nabývá na závažnosti. Podle soudkyně Pauly Xinis z okresního soudu ve státě Maryland musí administrativa „podniknout veškeré dostupné kroky“ k jeho návratu. Tento vývoj připravuje půdu pro další právní střet mezi federální vládou a soudní mocí ohledně rozsahu soudních pravomocí v imigračních záležitostech.
Abrego Garcia, který měl od roku 2019 rozhodnutím imigračního soudu ochranu před deportací do Salvadoru kvůli hrozbě násilí ze strany gangů, byl minulý měsíc přesto převezen právě do této země. Podle oficiálních informací se v současnosti nachází v obávané salvadorské věznici CECOT, označované jako "megavěznice", kam jsou umisťováni i nejnebezpečnější členové gangů.
Ministerstvo spravedlnosti v podání k soudu uvedlo, že termín „usnadnit“ návrat v imigračním kontextu znamená odstranit překážky na domácí půdě, nikoliv však navazovat diplomatické vztahy nebo jednat se zahraniční vládou. Tvrdí, že americké soudy nemají pravomoc určovat, jak má exekutiva vést zahraniční politiku.
Nejvyšší soud sice ve čtvrtek podpořil soudní příkaz nižší instance, avšak neuvedl konkrétní lhůtu pro návrat Abrego Garcii a požadoval, aby byl příkaz blíže specifikován s ohledem na pravomoci výkonné moci v zahraničních vztazích.
V samostatném soudním podání z neděle uvedl Evan Katz z imigrační služby ICE, že Abrego Garcia již nesplňuje podmínky pro zadržení deportace, neboť ho administrativa nyní označuje za člena gangu MS-13. Tento gang je americkou vládou veden jako zahraniční teroristická organizace, což podle ICE znamená, že jeho případný návrat by mohl vést k okamžité deportaci.
Právníci Abrego Garcii namítají, že byl k deportaci poslán nezákonně a že v Salvadoru čelí smrtelnému nebezpečí. Připomínají, že odešel ze země před více než deseti lety právě kvůli hrozbě násilí a v USA měl uznaný zvláštní ochranný status.
Soudkyně Xinis nařídila vládě denní aktualizace ohledně stavu případu poté, co zástupce ministerstva spravedlnosti nedokázal minulý týden přesně určit, kde se Abrego Garcia nachází. V sobotním podání vláda oznámila, že je „naživu a v bezpečí“ ve věznici CECOT, přičemž tuto informaci poskytla ambasáda USA v San Salvadoru.
Celý případ nadále přitahuje pozornost médií i právnické veřejnosti a může se stát precedenčním sporem ohledně pravomocí soudů v imigrační politice. Mezitím Abrego Garcia zůstává uvězněn v zemi, do které neměl být nikdy deportován. Jeho manželka Jennifer Vasquez Sura mezitím pokračuje ve veřejné kampani za jeho návrat a doufá, že se jí podaří přimět úřady ke skutečné akci.
Zatím však administrativa Trumpa trvá na tom, že její role končí u odstranění domácích překážek a že mezinárodní jednání nejsou v její právní povinnosti. Soudy tak nyní čelí otázce, zda mají právo přimět vládu k přímému diplomatickému jednání kvůli jednotlivému případu lidských práv.
Spojené státy a prozatímní venezuelská vláda podepsaly v Caracasu rozsáhlou dohodu o těžbě ropy. Tento krok navazuje na vojenskou operaci amerických jednotek, které počátkem roku násilně odstranily z funkce prezidenta Nicoláse Madura. Americký prezident Donald Trump již tehdy deklaroval záměr převzít kontrolu nad ropným bohatstvím země. Nově uzavřený pakt uděluje americké společnosti dlouhodobé koncese na klíčová ropná pole.
Obyvatelé Islandu v referendu odmítli obnovení přístupových rozhovorů s Evropskou unií. Proti obnovení jednání se vyslovilo 52,8 procenta voličů, zatímco pro bylo 47,2 procenta hlasujících. Výsledek představuje neúspěch pro islandskou vládu, která učinila z kampaňového referenda ústřední bod svého volebního období. Volební účast byla podle oficiálních údajů vyšší než při posledních parlamentních volbách.
Ruské ministerstvo zahraničí ve své nejnovější zprávě označilo situaci v Pobaltí, Polsku a České republice za mimořádně znepokojivou z hlediska šíření neonacismu a glorifikace nacismu. Podle tvrzení moskevského diplomatického rezortu dochází v těchto zemích k otevřenému oslavování nacistické minulosti, prosazování protiruských nálad a odstraňování památníků věnovaných protifašistickým bojovníkům. Dokument zveřejněný na oficiálních webových stránkách ruské diplomacie řadí mezi problematické oblasti také Ukrajinu a Moldavsko. Smyšlené tvrzení o vládnutí nacistů je přitom klíčovým argumentem ruské státní propagandy, který má ospravedlnit vojenskou invazi proti Ukrajině.
Válka na Ukrajině trvá již pátým rokem a dosavadní lidské ztráty v podobě dvou milionů mrtvých a zraněných představují obrovskou tragédii. Frontová linie ve východní části země se výrazně neposunula, zatímco ruský prezident Vladimir Putin stále více převádí celou zemi na válečnou ekonomiku.
Na Mezinárodním filmovém festivalu v Benátkách měl premiéru nový dokumentární snímek s názvem NAZA, který odhaluje tajné praktiky izraelské armády během vojenských operací v Pásmu Gazy. Film držitelů Oscara Yuvala Abrahama a Rachel Szorové vznikl v produkci deníku The Guardian a jako jediný dokumentární počin soutěží o prestižní cenu Zlatý lev.
Francouzská fotbalová federace oficiálně odebrala svou podporu současnému předsedovi Mezinárodní federace fotbalových asociací Giannimu Infantinovi v jeho snaze o opětovné zvolení. Rozhodnutí padlo na jednání výkonného výboru této organizace. Informaci původně přinesl francouzský deník Le Monde a následně ji ve svém veřejném prohlášení potvrdil šéf francouzského fotbalu Philippe Diallo. Tento krok představuje další vážnou ránu pro současného šéfa světového fotbalu, který v posledních týdnech čelí rozsáhlé kritice.
Americký prezident Donald Trump přišel na stranickém shromáždění v Dallasu s neobvyklým finančním příslibem pro voliče. Každému dospělému americkému občanovi přislíbil vyplacení pěti tisíc dolarů v případě, že si Republikánská strana udrží kontrolu nad Kongresem. Zároveň své stoupence vyzval, aby u nadcházejících průběžných voleb předstírali, že je na kandidátní listině přímo jeho jméno. Prezident tímto způsobem reaguje na nízkou míru veřejné podpory v období ekonomických těžkostí.
Celosvětový systém humanitární pomoci čelí hluboké krizi v důsledku výrazného úbytku finančních prostředků a rostoucího tlaku ze strany vlád. Desítky milionů lidí po celém světě přicházejí o přístup k základním životním potřebám. Současné rozsáhlé škrty představují jeden z největších propadů v tomto odvětví od období po druhé světové válce. Selhávání ochrany civilního obyvatelstva ze strany státních orgánů navíc celou situaci v krizových oblastech dále zhoršuje.
Americký prezident Donald Trump vystoupil s klíčovým projevem na prvním kongresovém sjezdu Republikánské strany v texaském Dallasu zaměřeném na nadcházející průběžné volby do Kongresu. Před plným sálem své věrné základny představil řadu politických sdělení i několik nečekaných příslibů pro americké voliče. Událost měla za cíl především mobilizovat stranické příznivce a pomoci udržet kontrolu nad oběma komorami zákonodárného sboru. Jedním z hlavních témat se stala ekonomická situace v zemi a mezinárodní napětí.
Ruská armáda výrazně stupňuje své útoky na ukrajinské území za pomoci nových bezpilotních letounů s proudovým pohonem. Podle analýz dat ukrajinského letectva nasazují ruské síly tyto vylepšené drony typu Geran téměř na denní bázi. Výrazně vyšší rychlost nových strojů představuje závažný problém pro ukrajinskou protivzdušnou obranu, která na jejich zachycení často nestačí. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v souvislosti s těmito masivními údery hovoří o rozvíjející se hrůze na obloze nad Kyjevem.
Mezinárodní agentura pro atomovou energii vyjádřila vážné znepokojení nad novými důkazy o rozšiřování severokorejského jaderného programu. Severní Korea vybudovala v komplexu Jonbjon nové zařízení určené k obohacování uranu pro vojenské účely. Cílem tohoto kroku je výrazné posílení a rozšíření stávajícího jaderného arzenálu země. Podle mezinárodních inspektorů nová budova výrazně zvyšuje schopnost režimu produkovat štěpný materiál.
Evropská služba pro sledování změny klimatu Copernicus zaznamenala nejteplejší srpen v historii měření, které vyrovnalo dosavadní globální teplotní rekord. Průměrná teplota během tohoto období překročila předindustriální úroveň o 1,65 stupně Celsia, čímž byla pokořena kritická hranice určená k odvrácení nejhorších dopadů klimatické krize. Jediné období s takto vysokými teplotami sice neznamená trvalé překročení stanoveného limitu, ukazuje však jasný trend směrem k jeho narušení. Tento vývoj zároveň završil nejteplejší léto v západní Evropě, které svými teplotami překonalo i dosavadní extrémní vlny veder.