Administrativa prezidenta Donalda Trumpa uvedla, že není právně povinna spolupracovat s úřady v Salvadoru na návratu muže, který byl omylem deportován do této středoamerické země, přestože Nejvyšší soud USA podpořil příkaz federální soudkyně nařízení k usnadnění jeho návratu.
Případ Kilmara Armando Abrego Garcii, kterého americké úřady omylem deportovaly do Salvadoru, nabývá na závažnosti. Podle soudkyně Pauly Xinis z okresního soudu ve státě Maryland musí administrativa „podniknout veškeré dostupné kroky“ k jeho návratu. Tento vývoj připravuje půdu pro další právní střet mezi federální vládou a soudní mocí ohledně rozsahu soudních pravomocí v imigračních záležitostech.
Abrego Garcia, který měl od roku 2019 rozhodnutím imigračního soudu ochranu před deportací do Salvadoru kvůli hrozbě násilí ze strany gangů, byl minulý měsíc přesto převezen právě do této země. Podle oficiálních informací se v současnosti nachází v obávané salvadorské věznici CECOT, označované jako "megavěznice", kam jsou umisťováni i nejnebezpečnější členové gangů.
Ministerstvo spravedlnosti v podání k soudu uvedlo, že termín „usnadnit“ návrat v imigračním kontextu znamená odstranit překážky na domácí půdě, nikoliv však navazovat diplomatické vztahy nebo jednat se zahraniční vládou. Tvrdí, že americké soudy nemají pravomoc určovat, jak má exekutiva vést zahraniční politiku.
Nejvyšší soud sice ve čtvrtek podpořil soudní příkaz nižší instance, avšak neuvedl konkrétní lhůtu pro návrat Abrego Garcii a požadoval, aby byl příkaz blíže specifikován s ohledem na pravomoci výkonné moci v zahraničních vztazích.
V samostatném soudním podání z neděle uvedl Evan Katz z imigrační služby ICE, že Abrego Garcia již nesplňuje podmínky pro zadržení deportace, neboť ho administrativa nyní označuje za člena gangu MS-13. Tento gang je americkou vládou veden jako zahraniční teroristická organizace, což podle ICE znamená, že jeho případný návrat by mohl vést k okamžité deportaci.
Právníci Abrego Garcii namítají, že byl k deportaci poslán nezákonně a že v Salvadoru čelí smrtelnému nebezpečí. Připomínají, že odešel ze země před více než deseti lety právě kvůli hrozbě násilí a v USA měl uznaný zvláštní ochranný status.
Soudkyně Xinis nařídila vládě denní aktualizace ohledně stavu případu poté, co zástupce ministerstva spravedlnosti nedokázal minulý týden přesně určit, kde se Abrego Garcia nachází. V sobotním podání vláda oznámila, že je „naživu a v bezpečí“ ve věznici CECOT, přičemž tuto informaci poskytla ambasáda USA v San Salvadoru.
Celý případ nadále přitahuje pozornost médií i právnické veřejnosti a může se stát precedenčním sporem ohledně pravomocí soudů v imigrační politice. Mezitím Abrego Garcia zůstává uvězněn v zemi, do které neměl být nikdy deportován. Jeho manželka Jennifer Vasquez Sura mezitím pokračuje ve veřejné kampani za jeho návrat a doufá, že se jí podaří přimět úřady ke skutečné akci.
Zatím však administrativa Trumpa trvá na tom, že její role končí u odstranění domácích překážek a že mezinárodní jednání nejsou v její právní povinnosti. Soudy tak nyní čelí otázce, zda mají právo přimět vládu k přímému diplomatickému jednání kvůli jednotlivému případu lidských práv.
Ruský prezident Vladimir Putin v předvečer očekávaných jednání s americkou delegací potvrdil své hlavní požadavky pro ukončení války na Ukrajině. Prohlásil, že Rusko složí zbraně jedině v případě, že ukrajinské jednotky opustí území, která si nárokuje Moskva. Putin dlouhodobě usiluje o právní uznání ukrajinských území, jež Rusko dobylo silou.
Historicky běžné spory o řeky dnes vstupují do nové fáze. Kombinace klimatické změny, populačního růstu a politické fragmentace mění vodu ze základní lidské potřeby v nástroj moci a zdroj dlouhodobé nestability. Spor o Nil, napětí v mezopotámském povodí i konflikt mezi Spojenými státy a Mexikem ukazují stejný vzorec. Kdo kontroluje vodu, získává páku. Otázka už nezní zda, ale jak těmto vodním konfliktům řízeně čelit.
Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek varoval, že jeho vláda připravuje balíček odvetných opatření pro případ, že se Evropská unie rozhodne využít zmrazená ruská aktiva k financování půjčky Ukrajině ve výši 140 miliard eur. Putin to oznámil novinářům během brífinku v kyrgyzském Biškeku. Na můj pokyn vyvíjí vláda Ruské federace balíček recipročních opatření pro případ, že k tomuto kroku dojde, sdělil Putin.
Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že americký plán na ukončení války na Ukrajině by mohl tvořit základ pro budoucí dohody. Zároveň však obnovil své maximální požadavky, když pohrozil, že pokud se Kyjev nestáhne z obsazených území, získá Rusko další území silou. Putin potvrdil novinářům v Biškeku, hlavním městě Kyrgyzstánu, že Kreml očekává návštěvu americké delegace vedené zvláštním vyslancem Stevem Witkoffem, a to počátkem příštího týdne.
V reakci na narůstající agresivní akce a kampaň destabilizace ze strany Moskvy zvažuje Evropa kroky, které byly ještě před několika lety nemyslitelné. Země NATO a EU nyní aktivně plánují, jak zasáhnout zpět proti Rusku, které zintenzivňuje své hybridní útoky napříč kontinentem. Mezi zvažovanými možnostmi jsou společné útočné kybernetické operace, rychlejší a koordinované přiřazování hybridních útoků přímo Moskvě a překvapivá vojenská cvičení pod vedením NATO.
Generální tajemník NATO Mark Rutte, který se ujal funkce po čtrnácti letech v čele nizozemské vlády, varuje, že Rusko zůstane dlouhodobou hrozbou pro Evropu, i kdyby došlo k mírové dohodě na Ukrajině. Rutte toto prohlásil v Bruselu v rozhovoru pro deník El País a německý RND.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelensky se prozatím pečlivě vyhýbá tomu, aby americký návrh mírové dohody na ukončení války kritizoval či rovnou odmítl. Takto postupuje i přes skutečnost, že plán, který vznikl po sérii setkání mezi Ruskem a Spojenými státy, evidentně ve značné míře odráží množství požadavků Moskvy.
Naskytl se poměrně výrazný kontrast. Ve čtvrtek se v Kyjevě objevila delegace amerického Pentagonu, která s prezidentem Zelenským diskutovala o návrhu plánu pro ukončení války na Ukrajině. Ve stejný den, ale na ruské státní televizi, vystoupil prezident Putin ve vojenské uniformě a mluvil se svými armádními šéfy o pokračování bojů.
Evropská unie se snaží působit jako globální hráč, ale její ambice narážejí na strukturu, v níž má každý z 27 států vlastní priority. Výsledkem je pomalé a roztříštěné rozhodování, které oslabuje schopnost reagovat na tlak silnějších aktérů, jako jsou Spojené státy či Čína. Unie disponuje obrovským potenciálem, avšak bez jednotné politické vůle zůstává spíše pasivním přihlížejícím než skutečnou mocností.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj čelí podle webu Politico hrozivé volbě. Buď přijme mírovou nabídku, kterou upekl Donald Trump s Vladimirem Putinem, nebo vsadí budoucnost své země na naději, že jednoho dne získá dostatečnou pomoc od svých evropských spojenců. Evropští představitelé se sice blahopřáli po víkendových jednáních v Ženevě, která naznačovala, že Trump bude naslouchat jejich obavám z vnucení špatné mírové dohody Kyjevu. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová prohlásila, že existuje „pevný základ pro další postup“, což je výsledek silné evropské přítomnosti na jednáních.
Očekává se, že ruský prezident Vladimir Putin navštíví Dillí ve dnech 5. až 6. prosince. Půjde o jeho první cestu do Indie po čtyřech letech, což znamená obnovení pravidelných indicko-ruských summitů. Přestože Spojené státy vyvíjejí tlak, vztahy mezi Indií a Ruskem se pravděpodobně výrazně nezmění, nebudou se ani významně rozšiřovat, ani snižovat. Agenda nadcházejícího summitu je poměrně rozsáhlá a zahrnuje širokou škálu diskusních bodů a potenciálních dohod v oblastech energetiky, obrany, civilního letectví, kritických nerostů, investičních projektů a migrace pracovních sil.
Papež Lev XIV. zahajuje svou první zahraniční cestu od svého zvolení před šesti měsíci. Během následujících šesti dnů navštíví Turecko u příležitosti historického křesťanského výročí a poté zamíří do Libanonu, jen pár dní po izraelských náletech na jeho hlavní město Bejrút. Návštěvy obou zemí původně plánoval již zesnulý papež František. Nicméně hlavní téma – budování mostů – si papež Lev osvojil hned po svém zvolení v květnu.