Ve vazební věznici v ruském Taganrogu se odehrávaly děsivé scény násilí, které se staly symbolem brutality ruského zacházení s ukrajinskými zajatci. Podle rozsáhlého šetření, na němž se podíleli novináři z několika světových redakcí včetně The Guardian, Le Monde a The Washington Post, se toto zařízení proměnilo ve skutečné centrum mučení, kde se porušovala základní lidská práva systematicky a pod dozorem státních složek.
Taganrog, poklidné město na břehu Azovského moře, známé jako rodiště Antona Čechova, se po ruské invazi na Ukrajinu stal nechvalně známým kvůli tomu, co se dělo za jeho vězeňskými zdmi. V zařízení známém jako SIZO č. 2 byli vězněni nejen ukrajinští vojáci, ale i civilisté – často beze vznášení obvinění a bez informování jejich rodin.
Zadržené osoby čelily brutálním metodám: elektrickým šokům, simulovanému topení, bití kovovými a dřevěnými nástroji, ponižování formou svazování do „živého nábytku“, ale i zákazům mluvit ukrajinsky, extrémnímu hladovění či vyhrožování sebevraždou jako řešením jejich situace. Podle svědectví byla obzvláště hrůzná tzv. místnost s elektrickým křeslem, kde si mučitelé dávali pozor, aby elektřina neprobíhala příliš dlouho – ne kvůli lidskosti, ale aby nemuseli vyplňovat papíry při úmrtí.
Zjištění vzešla z projektu Viktoriia, nazvaného na počest ukrajinské novinářky Viktorie Roščynové, která v Taganrogu zahynula. Projekt shromáždil více než 50 výpovědí bývalých vězňů, právníků, zaměstnanců věznic i pozůstalých, aby odhalil souvislosti celého systému. Vyplývá z něj, že ruské mučení není nahodilé, ale součástí centrálně řízené politiky Kremlu.
Vězni byli do Taganrogu přiváženi v kamionech se symboly Z, svázaní a se zavázanýma očima. Ihned po příjezdu je čekal „uvítací rituál“: bití, kopání, ponižování. To vše v duchu systematického násilí, které pokračovalo při každé prohlídce cely nebo výslechu. Mnozí byli nuceni k falešným přiznáním. Lidé ztráceli desítky kilogramů váhy, jídlo bylo podávané v dávkách nedostatečných i pro dítě.
Věznice, která původně sloužila mladistvým a matkám s dětmi, byla po invazi upravena: střecha byla posílena ocelí, cvičiště uzavřena, cely přeplněny. Podle výpovědí bývalých vězňů se celá struktura změnila v komplex určený ke zlomení fyzické i psychické vůle.
Vyšetřování ukazuje, že vnitřní mučící prostory byly podrobně promyšlené. Některé místnosti měly tyče k zavěšování lidí hlavou dolů, jiné vany k simulovanému topení, další pak elektrické křeslo s upínacími popruhy. Bývalý vězeň Oleksandr Maksymčuk popsal, jak byli vězni svázáni do balíku a používáni jako „živý nábytek“.
Zodpovědnost za zařízení nesl Alexandr Štoda, současný ředitel věznice, který na dotazy novinářů nereagoval. Přímé výslechy a mučení měli na starosti agenti FSB, kteří využívali příslušníky speciálních jednotek vězeňské služby FSIN. Ti se střídali každý měsíc, aby se s vězni nesbližovali. Vězni nesměli znát jejich jména, tváře byly skryty pod kuklami a komunikace probíhala pomocí přezdívek jako „vlk“, „šaman“ nebo „smrt“.
Přesné údaje o počtu zadržených nejsou známy. Ukrajinský ombudsman Dmytro Lubinec uvedl, že k dubnu 2024 figurovalo jako pohřešovaných nejméně 16 000 civilistů. Ti bývají drženi v síti asi 180 zařízení – 29 z nich bylo identifikováno jako místa, kde se systematicky mučí. Tyto tábory jsou rozesety napříč Ruskem, až 1000 kilometrů od Ukrajiny.
Vězni často zůstávají bez kontaktu s rodinou, bez možnosti komunikace. Ruské úřady běžně neinformují o jejich zadržení, někdy popírají i samotnou existenci konkrétní osoby. Právníci, kteří se snaží tyto lidi najít, narážejí na mlčení či zamítavé odpovědi.
Jedna právnička popsala, jak opakovaně posílá žádosti o informace o vězních, na které úřady odpovídají, že takový člověk „v systému neexistuje“. Práva těchto vězňů – často civilistů – jsou zcela pošlapána. Není jim vzneseno obvinění, nejsou souzeni, nelze je navštívit.
Z Taganrogu se tak stal mrazivý symbol ruského zacházení s Ukrajinci: místo, kde se utrpení děje skrytě, bez dohledu, ale se zjevnou podporou nejvyšších míst. OSN i lidskoprávní organizace označují situaci za součást ruské válečné strategie – záměrné používání mučení jako nástroje kontroly, strachu a ponižování národa, který se brání okupaci.
Klid zbraní mezi Spojenými státy a Íránem skončil po obnovené výměně vojenských úderů na Blízkém východě. Americká armáda zasáhla íránské vojenské cíle, na což Teherán reagoval útoky na území Jordánska, Bahrajnu a Kuvajtu. K této odvetě došlo navzdory varování amerického prezidenta Donalda Trumpa, že jakýkoliv úder vyvolá ještě tvrdší reakci. Poslední střety však zůstaly rozsahem omezené, což podle odborníků oslovených webem CNN naznačuje neochotu obou stran vstoupit do přímé a plnohodnotné války.
V Evropě prudce roste počet sabotážních akcí zaměřených na vojenskou a obrannou infrastrukturu, přičemž z jejich organizace je podezřelé Rusko. Německé úřady nedávno prohlásily Moskvu za odpovědnou za incident na letišti v Lipsku, kde byly v blízkosti ukrajinských nákladních letadel objeveny drony s výbušninami. Ruský prezident Vladimir Putin jakoukoli vinu odmítá a označuje podobná obvinění za nepodložená. Polské i německé ministerstvo vnitra však varují, že Moskva mění svou strategii a zásadně stupňuje své hybridní operace v evropských zemích.
Americký prezident Donald Trump vyzval Ukrajinu, aby přestala útočit na ruské ropné rafinérie kvůli celosvětovému růstu cen motorové nafty. Své prohlášení učinil během dvoudenní návštěvy Irska, kde navštívil své golfové hřiště v hrabství Clare. Šéf Bílého domu odmítl tvrzení, že by za prudkým nárůstem cen paliv stála válka, kterou jeho administrativa vede proti Íránu. Podle jeho slov je hlavním důvodem nynějšího nedostatku nafty právě ukrajinská strategie zaměřená na ruskou energetiku.
Zahraniční politika prezidenta Donalda Trumpa je od počátku postavena na předpokladu, že síla a velikost Spojených států přinutí spojence i protivníky podvolit se vůli Washingtonu. Tento přístup, vzdalující se tradiční americké diplomatické doktríně, popsal pro CNN poradce Stephen Miller jako svět řízený neúprosnými zákony síly a moci. Současná krize však ukazuje, že tato teorie naráží na své limity. USA se totiž dostaly do hlubokého střetu na dvou frontách zároveň, a to s Íránem a Kanadou.
Populismus se stává celosvětovým fenoménem, který získává stále větší podporu napříč různými politickými systémy. Tímto pojmem jsou dnes označovány výrazné osobnosti pravice i levice, mezi něž patří například brazilský politik Jair Bolsonaro, indický premiér Nárendra Módí nebo americký senátor Bernie Sanders. Přestože se akademické definice populismu v mnoha ohledech rozcházejí, všechny staví na stejném základním principu. Rozdělují totiž společnost na dvě nesmiřitelné skupiny, kterými jsou čistý lid a korumpované elity.
Nová zpráva Organizace spojených národů varuje, že svět již není schopen dodržet hranici globálního oteplení o 1,5 stupně Celsia. Podle zveřejněného dokumentu Programu OSN pro životní prostředí překročí lidstvo tuto kritickou hranici pravděpodobně již kolem roku 2030. Současný růst teploty představuje vážnou hrozbu zejména pro ostrovní státy v Tichém oceánu, které čelí rychlému vzestupu mořské hladiny. Zástupci těchto zranitelných regionů zdůrazňují, že pouhé výzvy k vyšším závazkům už nestačí a je nutná okamžitá politická vůle i masivní investice.
Obyvatelé ruské Kurské oblasti podle BBC stále marně pátrají po svých příbuzných, kteří zmizeli po ukrajinském přeshraničním útoku. Jednou z nich je i žena jménem Ljubov, jež ztratila kontakt se svou matkou den po začátku invaze ukrajinských sil. Zatímco dříve chovala ke své vlasti naprostou důvěru, dnes pociťuje vůči ruskému státu silnou zášť. Podle místního guvernéra zůstává v regionu nezvěstných více než tři sta lidí, přesné číslo však nikdo nezná.
Ruské ozbrojené síly během jednoho týdne vyslaly proti Ukrajině přibližně 2 100 útočných bezpilotních letounů, 78 raket různých typů a téměř 1 700 řízených leteckých pum. V neděli 13. září o rozsáhlých vzdušných útocích informoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle jeho vyjádření tvořily podstatnou část nasazených strojů proudové bezpilotní prostředky Šáhed. Moskva tyto zbraně využívá k systematickému ničení ukrajinské ekonomiky, klíčové infrastruktury i běžného života obyvatel.
Francouzské úřady během letošního léta zadržely 514 osob podezřelých ze zakládání lesních požárů, mezi nimiž figuruje i 198 mladistvých. K zatčeným patří například patnáctiletý chlapec, který odhodil hořící cigaretu v lese u Bordeaux, nebo padesátiletá žena podezřelá ze založení sedmnácti požárů. Dalším případem je šestatřicetiletý muž, jenž zapálil papírovou tašku s odpadky v porostu poblíž Perpignanu. V průběhu letošního rekordního léta lehl popelem rozsáhlý porost o celkové rozloze 115 tisíc hektarů lesů a křovin.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjádřil ochotu setkat se s ruským lídrem Vladimirem Putinem na nadcházejícím summitu skupiny G20 v Miami a jednat o ukončení války. Moskevský Kreml však tuto možnost okamžitě odmítl a označil ji za zcela nemožnou. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov zopakoval požadavek, že k jakémukoli osobnímu jednání obou představitelů může dojít výhradně v ruské metropoli. Vrcholná schůzka lídrů největších světových ekonomik se má v USA uskutečnit v polovině prosince, přičemž Putinova účast zatím nebyla oficiálně potvrzena.
Americký ministr energetiky Chris Wright prohlásil, že Spojené státy možná nedosáhnou s Íránem jaderné dohody, která by zemi zabránila v získání jaderných zbraní. Vyjednávání mezi oběma státy v současnosti stagnuje, zatímco vojenský konflikt v regionu nadále pokračuje. Podle ministra zůstává otevřená možnost dalšího vojenského zásahu, který by definitivně zničil íránské kapacity na výrobu a rozvinutí těchto zbraní. Druhou variantou je podle něj čekání na případnou novou íránskou vládu.
Spoluzakladatel výzkumné společnosti Anthropic vyzval k úmyslnému zpomalení vývoje nejmodernějších modelů umělé inteligence. Ve své nejnovější eseji zveřejněné na jeho webu zdůrazňuje, že pokrok v oblasti schopností umělé inteligence v posledních měsících výrazně předbíhá možnosti jejího výzkumu bezpečnosti a kontroly. Autor se vývoji technologií věnuje již dvanáct let a nadále věří v jejich obrovský přínos pro lidstvo, včetně léčby závažných onemocnění nebo ekonomického růstu. Podle jeho názoru je však nezbytné dát výzkumníkům dostatek času na to, aby dokázali rizika účinně eliminovat.