Ve vazební věznici v ruském Taganrogu se odehrávaly děsivé scény násilí, které se staly symbolem brutality ruského zacházení s ukrajinskými zajatci. Podle rozsáhlého šetření, na němž se podíleli novináři z několika světových redakcí včetně The Guardian, Le Monde a The Washington Post, se toto zařízení proměnilo ve skutečné centrum mučení, kde se porušovala základní lidská práva systematicky a pod dozorem státních složek.
Taganrog, poklidné město na břehu Azovského moře, známé jako rodiště Antona Čechova, se po ruské invazi na Ukrajinu stal nechvalně známým kvůli tomu, co se dělo za jeho vězeňskými zdmi. V zařízení známém jako SIZO č. 2 byli vězněni nejen ukrajinští vojáci, ale i civilisté – často beze vznášení obvinění a bez informování jejich rodin.
Zadržené osoby čelily brutálním metodám: elektrickým šokům, simulovanému topení, bití kovovými a dřevěnými nástroji, ponižování formou svazování do „živého nábytku“, ale i zákazům mluvit ukrajinsky, extrémnímu hladovění či vyhrožování sebevraždou jako řešením jejich situace. Podle svědectví byla obzvláště hrůzná tzv. místnost s elektrickým křeslem, kde si mučitelé dávali pozor, aby elektřina neprobíhala příliš dlouho – ne kvůli lidskosti, ale aby nemuseli vyplňovat papíry při úmrtí.
Zjištění vzešla z projektu Viktoriia, nazvaného na počest ukrajinské novinářky Viktorie Roščynové, která v Taganrogu zahynula. Projekt shromáždil více než 50 výpovědí bývalých vězňů, právníků, zaměstnanců věznic i pozůstalých, aby odhalil souvislosti celého systému. Vyplývá z něj, že ruské mučení není nahodilé, ale součástí centrálně řízené politiky Kremlu.
Vězni byli do Taganrogu přiváženi v kamionech se symboly Z, svázaní a se zavázanýma očima. Ihned po příjezdu je čekal „uvítací rituál“: bití, kopání, ponižování. To vše v duchu systematického násilí, které pokračovalo při každé prohlídce cely nebo výslechu. Mnozí byli nuceni k falešným přiznáním. Lidé ztráceli desítky kilogramů váhy, jídlo bylo podávané v dávkách nedostatečných i pro dítě.
Věznice, která původně sloužila mladistvým a matkám s dětmi, byla po invazi upravena: střecha byla posílena ocelí, cvičiště uzavřena, cely přeplněny. Podle výpovědí bývalých vězňů se celá struktura změnila v komplex určený ke zlomení fyzické i psychické vůle.
Vyšetřování ukazuje, že vnitřní mučící prostory byly podrobně promyšlené. Některé místnosti měly tyče k zavěšování lidí hlavou dolů, jiné vany k simulovanému topení, další pak elektrické křeslo s upínacími popruhy. Bývalý vězeň Oleksandr Maksymčuk popsal, jak byli vězni svázáni do balíku a používáni jako „živý nábytek“.
Zodpovědnost za zařízení nesl Alexandr Štoda, současný ředitel věznice, který na dotazy novinářů nereagoval. Přímé výslechy a mučení měli na starosti agenti FSB, kteří využívali příslušníky speciálních jednotek vězeňské služby FSIN. Ti se střídali každý měsíc, aby se s vězni nesbližovali. Vězni nesměli znát jejich jména, tváře byly skryty pod kuklami a komunikace probíhala pomocí přezdívek jako „vlk“, „šaman“ nebo „smrt“.
Přesné údaje o počtu zadržených nejsou známy. Ukrajinský ombudsman Dmytro Lubinec uvedl, že k dubnu 2024 figurovalo jako pohřešovaných nejméně 16 000 civilistů. Ti bývají drženi v síti asi 180 zařízení – 29 z nich bylo identifikováno jako místa, kde se systematicky mučí. Tyto tábory jsou rozesety napříč Ruskem, až 1000 kilometrů od Ukrajiny.
Vězni často zůstávají bez kontaktu s rodinou, bez možnosti komunikace. Ruské úřady běžně neinformují o jejich zadržení, někdy popírají i samotnou existenci konkrétní osoby. Právníci, kteří se snaží tyto lidi najít, narážejí na mlčení či zamítavé odpovědi.
Jedna právnička popsala, jak opakovaně posílá žádosti o informace o vězních, na které úřady odpovídají, že takový člověk „v systému neexistuje“. Práva těchto vězňů – často civilistů – jsou zcela pošlapána. Není jim vzneseno obvinění, nejsou souzeni, nelze je navštívit.
Z Taganrogu se tak stal mrazivý symbol ruského zacházení s Ukrajinci: místo, kde se utrpení děje skrytě, bez dohledu, ale se zjevnou podporou nejvyšších míst. OSN i lidskoprávní organizace označují situaci za součást ruské válečné strategie – záměrné používání mučení jako nástroje kontroly, strachu a ponižování národa, který se brání okupaci.
Demokraté a organizace na ochranu volebních práv varují, že nedávný projev Donalda Trumpa, ve kterém bez důkazů hovořil o čínském vměšování do voleb v roce 2020, je jasnou snahou připravit půdu pro zpochybnění výsledků listopadových průběžných voleb.
Španělská severoafrická enkláva Ceuta čelí rozsáhlé humanitární a sociální krizi poté, co na její území v posledních dnech přes moře dorazily stovky migrantů ze sousedního Maroka. Místní úřady hlásí zcela naplněné ubytovací kapacity a masivní příliv lidí, kteří obcházejí hraniční zábrany plaváním podél pobřežních vlnolamů. Regionální prezident Juan Jesús Vivas v reakci na překotný vývoj varoval, že situace dosáhla krizového stavu a tamní přijímací střediska již nedokážou čelit náporu nově příchozích.
Reportáž ukrajinsko-amerického novináře Davida Kiričenka z frontové linie pro web Kyiv Post vykresluje drsnou realitu dnešního bojiště, kde prim hrají moderní technologie. Kiričenko strávil několik dní v těsné blízkosti jednotky bezpilotních systémů ukrajinské 110. samostatné mechanizované brigády. Společně s americkým dokumentaristou Ryanem Van Ertem nahlédli přímo do takzvané zóny zabíjení, tedy pásma neustále sledovaného a napadaného drony.
Katastrofální požáry pustošící v těchto dnech rozsáhlé oblasti Španělska a Francie představují podle nejvyšších evropských představitelů zásadní hrozbu pro celou Evropu. Ohňový živel v blízkosti Madridu a Bordeaux již zničil desítky tisíc hektarů porostu a srovnal se zemí stovky obytných domů. Následná evakuace více než tří set tisíc obyvatel se zapsala do historie jako jedna z nejrozsáhlejších záchranných akcí svého druhu na evropském kontinentu.
Omezení konzumace cukru v prvních dvou letech života může podle vědců výrazně přispět k ochraně mozku a snížení rizika vzniku demence v pozdějším věku. Nejnovější zjištění vycházejí z analýzy historických dat z doby ukončení přídělového systému na cukr ve Velké Británii po druhé světové válce. Výzkumníci porovnávali zdravotní stav lidí, kteří vyrůstali v období striktního přídělu sladkostí, s generací narozenou bezprostředně po jeho zrušení.
Vlna ničivých lesních požárů přiměla španělskou vládu k vyhlášení celostátního nouzového stavu v Madridském regionu a v provincii Ávila. Rozsáhlé evakuace a nasazení vojenských pohotovostních jednotek jasně ukázaly, že požáry šířící se do zástavby vyžadují zcela odlišný přístup, než jaký byl v zemi dosud běžný. Ohrožena jsou především území na pomezí přírody a městské infrastruktury, kde se rizika výrazně koncentrují a komplikují jakékoliv záchranné operace.
Technologie zachytávání a ukládání uhlíku (CCS) představuje klíčový pilíř strategie Evropské unie pro dekarbonizaci těžkého průmyslu, jako je výroba cementu, oceli či chemických látek. Tento proces spočívá v oddělení oxidu uhličitého přímo u průmyslových zdrojů, jeho následné přepravě potrubím nebo loděmi a v trvalém uložení do hlubokých geologických struktur. Podle Aktu o průmyslu s nulovými čistými emisemi si Unie stanovila cíl dosáhnout do roku 2030 roční kapacity ukládání minimálně padesáti milionů tun CO₂, přičemž do roku 2040 bude podle odhadů Evropské komise nutné ročně uskladnit až dvě stě padesát milionů tun tohoto skleníkového plynu.
Iránské Islámské revoluční gardy v oficiálním prohlášení zveřejněném státními médii přísahaly odvetu za rozsáhlé noční údery Spojených států na íránské cíle. Teheránský režim otevřeně deklaroval záměr ještě během dneška potrestat agresora. Napětí na Blízkém východě tak po krátkém útlumu opět prudce eskaluje, přičemž obě strany dávají najevo odhodlání v konfrontaci pokračovat.
Cévní onemocnění drobných mozkových tepen představuje závažný chronický stav, který výrazně zvyšuje riziko vzniku mozkové mrtvice i rozvoje kognitivních poruch. Jen ve Francii tímto vaskulárním problémem trpí odhadem více než pět milionů lidí, především ve věkové skupině nad šestašedesát let. Přestože lékařská věda dosud nemá k dispozici žádný léky, které by vrátily zdraví poškozeným cévám, v laboratořích v Bordeaux se rodí slibné terapeutické přístupy, které by mohly dosavadní pasivní přístup zásadně proměnit.
Kazašský prezident Kasym-Žomart Tokajev při osobním setkání vyzval ruského vůdce Vladimira Putina ke zmrazení války na Ukrajině a k návratu k diplomatickým jednáním. Během jejich rozhovoru zdůraznil, že na frontě zbytečně umírají mladí lidé a nastal čas válku ukončit. Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha v reakci na tato slova uvedl, že návrh kazašské hlavy státu považuje za realistický, včasný a velice moudrý apel.
Americká armáda podnikla rozsáhlou vlnu vzdušných úderů na cíle v Íránu. Jednalo se o přímou odvetu za úterní pokusy o balistické útoky, které směřovaly na americké síly v regionu. Podle prohlášení Centrálního velení ozbrojených sil USA zasáhly síly desítky objektů patřících Islámským revolučním gardám. Úder směřoval zejména na vojenská velitelská centra, zařízení pro vývoj a skladování raket či bezpilotních prostředků a na pobřežní obranné i námořní kapacity.
Ničivé lesní požáry, které v těchto dnech ohrožují předměstí Bordeaux i Madridu, znovu neúprosně připomínají evropským lídrům tvrdou realitu. Rychle se oteplující planeta totiž mění rozsáhlé oblasti starého kontinentu v místa, která bude v brzké době prakticky nemožné pojistit. Rekordní požáry už donutily ke evakuaci stovky tisíc lidí, zničily přírodní rezervace a ohrozily i města, která byla dosud považována za zcela bezpečná.