Příběh Keňana Stephena Oduora, který se v srpnu loňského roku vydal do Ruska za vidinou práce instalatéra, odhaluje mrazivou realitu náborových metod ruské armády. Namísto slibovaného měsíčního výdělku ve výši 100 000 keňských šilinků (přibližně 16 000 korun) se čtyřiadvacetiletý muž ocitl v Petrohradu, kde mu byly odebrány osobní věci a pod nátlakem podepsal dokumenty v ruštině. Až při vystavování vojenského průkazu mu jeden z přítomných Rusů cynicky vysvětlil, že přicestoval z Nairobi, aby se stal vojákem v probíhající válce na Ukrajině.
Oduor patří k více než 200 Keňanům a stovkám dalších Afričanů, kteří byli do Ruska nalákáni falešnými pracovními inzeráty. Podle oficiálních údajů ukrajinského ministerstva zahraničí z listopadu 2025 bojuje v ruských řadách nejméně 1 436 občanů z 36 afrických zemí. Náborové sítě, které často operují prostřednictvím stínových agentur, cílí na mladé nezaměstnané muže v zemích jako Keňa, Uganda nebo Jihoafrická republika, kde zneužívají vysokou míru chudoby a nedostatek legálních pracovních příležitostí.
Zkušenosti těch, kteří se na frontu dostali, jsou drastické. Oduor byl po krátkém transportu do Belgorodu u ukrajinských hranic okamžitě nasazen do bojů, aniž by prošel jakýmkoliv vojenským výcvikem. Jeho jedinou instrukcí bylo sestřelovat ukrajinské drony pomocí útočné pušky, se kterou dříve nikdy nemanipuloval. Tři měsíce strávil v zákopech, kde každý den považoval za zázrak, pokud přežil útok kamikaze drona nebo dělostřelecké ostřelování, kterému byli vystaveni bez odpovídajícího vybavení.
Kromě samotného nebezpečí v první linii čelí afričtí rekruti také rasistickému zacházení ze strany ruských vojáků. Na sociálních sítích se objevila neověřená videa zachycující muže tmavé pleti, kteří jsou nuceni pod pohrůžkou zastřelení kráčet k ukrajinským pozicím s protitankovými minami připevněnými na hrudi. Rusky mluvící dozorci je na záběrech označují hanlivými výrazy a otevřeně hovoří o tom, že jsou určeni k jednorázovému použití při odhalování nepřátelských bunkrů či minových polí.
Taktika využívání cizinců jako „živých majáků“ není v ruské armádě novinkou. Svědectví naznačují, že tito vojáci jsou často vysíláni na sebevražedné mise bez jakékoliv podpory, aby na sebe přitáhli palbu a odhalili tak pozice ukrajinské obrany. Ruští představitelé v Nairobi i v Moskvě jakékoliv zapojení do klamavých náborových schémat dlouhodobě popírají, přestože keňská vláda již musela zrušit licence více než 600 agenturám, které tyto podvodné cesty do Ruska zprostředkovávaly.
Keňské ministerstvo zahraničí potvrdilo, že k 22. lednu 2026 se podařilo repatriovat 28 svých občanů, kteří se z konfliktu vrátili domů. Mnoho dalších však takové štěstí nemělo. Příkladem je David Kuloba, který odjel do Ruska v srpnu s vidinou práce u ostrahy. Své matce poslal poslední zprávu v září s tím, že jde na nebezpečnou misi a v případě úmrtí mají příbuzní uplatnit nárok na odškodné u ruské ambasády. Od té doby o něm rodina nemá žádné zprávy a úřady pouze potvrdily jeho přílet na ruské území.
Pro ty, kteří přežili, jako byl Stephen Oduor, válka nekončí odletem z fronty. Oduorovi se podařilo uprchnout z nemocnice v Pskově, kde se léčil ze zranění hlavy a nohou po útoku drona. S pomocí keňského velvyslanectví v Moskvě získal nouzový pas a vrátil se do vlasti. Domů se však vrátil bez prostředků, musel podstoupit další operaci k odstranění šrapnelu a trpí vážným psychickým traumatem ze vzpomínek na spolubojovníky, kteří přišli o život přímo před jeho očima.
Aktuálně se odhaduje, že v ukrajinském zajetí končí desítky cizinců z 37 různých zemí, které Rusko využívá jako námezdní sílu. Mnozí z nich čelí ve svých domovských státech trestnímu stíhání za žoldnéřství, což komplikuje jejich případnou výměnu nebo návrat. Ukrajina se nyní snaží ve spolupráci s africkými vládami zajistit identifikaci a repatriaci těchto osob, které se do války dostaly pod vlivem dezinformací a falešných slibů o lepším životě v Evropě.
Keňská vláda v reakci na tyto události zpřísnila dohled nad pracovními agenturami a zřídila nepřetržitou krizovou linku pro své občany v zahraničí. Ministr zahraničí Musalia Mudavadi varoval, že sítě náborářů jsou stále aktivní a využívají složitou strukturu stínových kontaktů v Keni i v Rusku. Pro mnoho rodin v Nairobi a dalších afrických metropolích se tak sen o stabilním příjmu z ciziny změnil v nekonečné čekání na jakoukoliv informaci o osudu jejich blízkých, kteří zmizeli v ukrajinských stepích.
Situace afričanů v ruské armádě se stala tématem i na nejvyšší diplomatické úrovni. Keňský prezident William Ruto o problému jednal se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským, přičemž prioritou zůstává propuštění Keňanů držených v zajateckých táborech.
Válka v Íránu, která naplno propukla po zahájení amerických a izraelských úderů 28. února 2026, uvrhla světové trhy do chaosu. Ceny energií vyletěly strmě vzhůru a ropa typu Brent, která se ještě koncem února prodávala za zhruba 70 dolarů za barel, bleskově překonala hranici 100 dolarů. I když cena k 10. březnu mírně klesla na 90 dolarů díky prohlášení Donalda Trumpa o brzkém konci války, nejistota v Evropě trvá.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu stojí před zásadním politickým testem. Poté, co dekády budoval svou kariéru na slibu bránit Izrael před íránským nepřítelem a označoval současný střet za „osudové tažení za samotnou existenci“, se nyní zdá, že válka s Íránem skončí dříve, než dojde k pádu tamního režimu. Přestože se Izraeli podařilo při leteckém úderu zlikvidovat nejvyššího vůdce ajatolláha Alího Chameneího, naděje na okamžitou změnu režimu v Teheránu slábnou.
Americký ministr obrany Pete Hegseth v pátek ostře napadl novináře za to, že podle něj nedostatečně pozitivně informují o vojenském tažení Spojených států proti Íránu. Během tiskové konference v Pentagonu označil dosavadní kampaň za bezprecedentní úspěch a obvinil média ze záměrného zlehčování zisků, kterých Washington na bojišti dosáhl.
Íránské islámské revoluční gardy (IRGC) v pátek odpoledne oznámily, že zahájily rozsáhlý raketový útok na Izrael. Tato operace je podle íránské státní agentury Tasním vedena jako společný úder s libanonským hnutím Hizballáh. Do útoku se zapojilo námořnictvo IRGC i jednotky operující s drony, které spolupracují s touto ozbrojenou skupinou napojenou na Teherán.
Americký prezident Donald Trump se v souvislosti s probíhajícím konfliktem s Íránem ocitá na komplikované křižovatce. Ačkoliv se v úvodních fázích operace „Epic Fury“ (Epický hněv) neváhal prohlásit za vítěze, objektivní pohled na situaci naznačuje, že Spojené státy mají k definitivnímu triumfu daleko.
Budoucnost íránského vedení je po dvou týdnech intenzivních amerických a izraelských útoků zahalena nejistotou. Americký ministr obrany Pete Hegseth v pátek prohlásil, že nový íránský nejvyšší vůdce Modžtaba Chameneí byl při náletech zraněn a je pravděpodobně znetvořen. Tato tvrzení vyvolávají vážné pochybnosti o jeho skutečné schopnosti ovládat zemi v době vrcholícího válečného konfliktu.
Vztah mezi Spojenými státy a Izraelem bývá ve Washingtonu často vykreslován jako naprosto jednotný, zejména pokud jde o přístup k Íránu. Analytik Leon Hadar však upozorňuje, že tato „tradiční moudrost“ je mýtem. Ačkoliv obě země sdílejí určité obavy, jejich skutečné válečné cíle a strategické priority se v mnoha ohledech zásadně rozcházejí.
Severní Korea reagovala na nedávné americko-izraelské útoky proti Íránu sice odsuzujícím, ale překvapivě zdrženlivým tónem. Ačkoliv se Pchjongjang ještě před týdnem tvářil otevřeně k dialogu s Washingtonem, vojenská operace zaměřená na změnu režimu v Íránu jej postavila do složité situace. Írán je totiž dlouhodobým diplomatickým a vojenským partnerem režimu Kim Čong-una.
V íránských městech dnes ráno propukly masivní demonstrace u příležitosti Dne Al-Quds, kterým Írán každoročně vyjadřuje podporu Palestincům. Letošní ročník však provází mimořádné napětí. Ulice Teheránu, Mašhadu i dalších center zaplnily davy lidí třímajících portréty nového nejvyššího vůdce ajatolláha Modžtaby Chameneího a jeho zesnulého otce Alího.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil pochybnosti o zdravotním stavu nového íránského nejvyššího vůdce Modžtaby Chameneího. V rozhovoru pro stanici Fox News uvedl, že je lídr pravděpodobně „poškozen“, i když v nějaké formě zřejmě stále žije. Reagoval tak na první oficiální projev nového vůdce, který ovšem Chameneí nepřednesl osobně, nýbrž prostřednictvím hlasatele státní televize za doprovodu statických snímků.
Bývalý německý ministr hospodářství Robert Habeck varuje, že po znovuzvolení Donalda Trumpa do Bílého domu vstoupil svět do éry, kdy se politickou zbraní stává naprosto vše. Zatímco během ruské invaze na Ukrajinu byla hlavní zbraní energetika, nyní se podle něj útoky vedou skrze cla, technologie a další strategické oblasti.
Počasí bylo v posledních dnech na březen poměrně teplé. Nadcházející víkend by to měl změnit, vyplývá z předpovědiČeského hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Místy může dokonce napadnout až sedm centimetrů nového sněhu.