Příběh Keňana Stephena Oduora, který se v srpnu loňského roku vydal do Ruska za vidinou práce instalatéra, odhaluje mrazivou realitu náborových metod ruské armády. Namísto slibovaného měsíčního výdělku ve výši 100 000 keňských šilinků (přibližně 16 000 korun) se čtyřiadvacetiletý muž ocitl v Petrohradu, kde mu byly odebrány osobní věci a pod nátlakem podepsal dokumenty v ruštině. Až při vystavování vojenského průkazu mu jeden z přítomných Rusů cynicky vysvětlil, že přicestoval z Nairobi, aby se stal vojákem v probíhající válce na Ukrajině.
Oduor patří k více než 200 Keňanům a stovkám dalších Afričanů, kteří byli do Ruska nalákáni falešnými pracovními inzeráty. Podle oficiálních údajů ukrajinského ministerstva zahraničí z listopadu 2025 bojuje v ruských řadách nejméně 1 436 občanů z 36 afrických zemí. Náborové sítě, které často operují prostřednictvím stínových agentur, cílí na mladé nezaměstnané muže v zemích jako Keňa, Uganda nebo Jihoafrická republika, kde zneužívají vysokou míru chudoby a nedostatek legálních pracovních příležitostí.
Zkušenosti těch, kteří se na frontu dostali, jsou drastické. Oduor byl po krátkém transportu do Belgorodu u ukrajinských hranic okamžitě nasazen do bojů, aniž by prošel jakýmkoliv vojenským výcvikem. Jeho jedinou instrukcí bylo sestřelovat ukrajinské drony pomocí útočné pušky, se kterou dříve nikdy nemanipuloval. Tři měsíce strávil v zákopech, kde každý den považoval za zázrak, pokud přežil útok kamikaze drona nebo dělostřelecké ostřelování, kterému byli vystaveni bez odpovídajícího vybavení.
Kromě samotného nebezpečí v první linii čelí afričtí rekruti také rasistickému zacházení ze strany ruských vojáků. Na sociálních sítích se objevila neověřená videa zachycující muže tmavé pleti, kteří jsou nuceni pod pohrůžkou zastřelení kráčet k ukrajinským pozicím s protitankovými minami připevněnými na hrudi. Rusky mluvící dozorci je na záběrech označují hanlivými výrazy a otevřeně hovoří o tom, že jsou určeni k jednorázovému použití při odhalování nepřátelských bunkrů či minových polí.
Taktika využívání cizinců jako „živých majáků“ není v ruské armádě novinkou. Svědectví naznačují, že tito vojáci jsou často vysíláni na sebevražedné mise bez jakékoliv podpory, aby na sebe přitáhli palbu a odhalili tak pozice ukrajinské obrany. Ruští představitelé v Nairobi i v Moskvě jakékoliv zapojení do klamavých náborových schémat dlouhodobě popírají, přestože keňská vláda již musela zrušit licence více než 600 agenturám, které tyto podvodné cesty do Ruska zprostředkovávaly.
Keňské ministerstvo zahraničí potvrdilo, že k 22. lednu 2026 se podařilo repatriovat 28 svých občanů, kteří se z konfliktu vrátili domů. Mnoho dalších však takové štěstí nemělo. Příkladem je David Kuloba, který odjel do Ruska v srpnu s vidinou práce u ostrahy. Své matce poslal poslední zprávu v září s tím, že jde na nebezpečnou misi a v případě úmrtí mají příbuzní uplatnit nárok na odškodné u ruské ambasády. Od té doby o něm rodina nemá žádné zprávy a úřady pouze potvrdily jeho přílet na ruské území.
Pro ty, kteří přežili, jako byl Stephen Oduor, válka nekončí odletem z fronty. Oduorovi se podařilo uprchnout z nemocnice v Pskově, kde se léčil ze zranění hlavy a nohou po útoku drona. S pomocí keňského velvyslanectví v Moskvě získal nouzový pas a vrátil se do vlasti. Domů se však vrátil bez prostředků, musel podstoupit další operaci k odstranění šrapnelu a trpí vážným psychickým traumatem ze vzpomínek na spolubojovníky, kteří přišli o život přímo před jeho očima.
Aktuálně se odhaduje, že v ukrajinském zajetí končí desítky cizinců z 37 různých zemí, které Rusko využívá jako námezdní sílu. Mnozí z nich čelí ve svých domovských státech trestnímu stíhání za žoldnéřství, což komplikuje jejich případnou výměnu nebo návrat. Ukrajina se nyní snaží ve spolupráci s africkými vládami zajistit identifikaci a repatriaci těchto osob, které se do války dostaly pod vlivem dezinformací a falešných slibů o lepším životě v Evropě.
Keňská vláda v reakci na tyto události zpřísnila dohled nad pracovními agenturami a zřídila nepřetržitou krizovou linku pro své občany v zahraničí. Ministr zahraničí Musalia Mudavadi varoval, že sítě náborářů jsou stále aktivní a využívají složitou strukturu stínových kontaktů v Keni i v Rusku. Pro mnoho rodin v Nairobi a dalších afrických metropolích se tak sen o stabilním příjmu z ciziny změnil v nekonečné čekání na jakoukoliv informaci o osudu jejich blízkých, kteří zmizeli v ukrajinských stepích.
Situace afričanů v ruské armádě se stala tématem i na nejvyšší diplomatické úrovni. Keňský prezident William Ruto o problému jednal se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským, přičemž prioritou zůstává propuštění Keňanů držených v zajateckých táborech.
Evropští spojenci Spojených států se po začátku roku ocitli v další fázi politické nejistoty, kterou vyvolaly kroky a prohlášení prezidenta Donalda Trumpa. Podle analýz z posledních týdnů se ukazuje, že starý mezinárodní řád definitivně skončil a Evropa se musí připravit na realitu, kde namísto tiché spolupráce nastupuje otevřený odpor a snaha o strategickou autonomii.
Právní bitva o suverenitu státu Minnesota a bezpečnost jejích občanů se v pondělí přesunula do soudní síně, kde se právníci státu snaží zastavit masivní nasazení federálních agentů. Právní zástupce Brian Carter před federální soudkyní Kate Menendezovou argumentoval, že přítomnost zhruba 3 000 agentů Úřadu pro imigraci a cla (ICE) představuje „v podstatě armádu“. Podle Cartera je cílem této operace záměrně vyvolávat napětí prostřednictvím násilného a nezákonného jednání, které narušuje klid v regionu.
Příběh Keňana Stephena Oduora, který se v srpnu loňského roku vydal do Ruska za vidinou práce instalatéra, odhaluje mrazivou realitu náborových metod ruské armády. Namísto slibovaného měsíčního výdělku ve výši 100 000 keňských šilinků (přibližně 16 000 korun) se čtyřiadvacetiletý muž ocitl v Petrohradu, kde mu byly odebrány osobní věci a pod nátlakem podepsal dokumenty v ruštině. Až při vystavování vojenského průkazu mu jeden z přítomných Rusů cynicky vysvětlil, že přicestoval z Nairobi, aby se stal vojákem v probíhající válce na Ukrajině.
Americký prezident Donald Trump v pondělí ráno na své sociální síti Truth Social oznámil, že do Minnesoty vysílá Toma Homana, který v jeho administrativě zastává roli takzvaného hraničního cara. Homan, který se dosud v této oblasti přímo neangažoval, má za úkol podávat prezidentovi přímá hlášení o situaci v Minneapolisu. Trump své rozhodnutí odůvodnil potřebou dohledu nad probíhajícími nepokoji a popsal Homana jako tvrdého, ale spravedlivého profesionála, který má k regionu a tamním lidem dobrý vztah.
Administrativa Donalda Trumpa zahájila rozsáhlou kampaň s cílem eliminovat cizí vliv na západní polokouli, přičemž úder ve Venezuele je vnímán pouze jako začátek širšího úsilí. Ministerstvo zahraničí USA ve svém novém strategickém plánu otevřeně deklaruje prioritu kontroly nad klíčovými body, jako je Panamský průplav. Washington již nehodlá tolerovat, aby cizí protivníci využívali obchod a investice jako zástěrku pro ovládnutí kritické infrastruktury a strategických území v regionu.
Snaha Spojených států o kontrolu nad Grónskem by se měla opírat spíše o diplomatický šarm než o nátlak a hrozby. Podle analýzy Agniy Grigasové pro Atlantic Council není problémem samotný zájem prezidenta Donalda Trumpa o tento strategický ostrov, ale zvolená metodika.
Světové ekonomické fórum ve švýcarském Davosu se stalo dějištěm dvou zásadně odlišných projevů. Kanadský premiér Mark Carney oslovil politické a obchodní špičky v úterý 20. ledna jako zkušený lídr s hlubokou znalostí financí. Ve své řeči mluvil o „trhlině“ v globálním uspořádání a o povinnosti národů spojovat se do koalic pro společný prospěch. Ačkoliv Spojené státy přímo nejmenoval, hovořil o „velmocích“ a „hegemonech“ v souvislosti s tím, že USA již nebudou tvořit pojivo mezinárodních aliancí.
Evropská komise zahájila vyšetřování sociální sítě X Elona Muska kvůli podezření, že její nástroj umělé inteligence Grok byl využíván k vytváření sexuálně explicitních snímků skutečných lidí. Tento krok následuje po podobném oznámení britského regulátora Ofcom z ledna letošního roku. Europoslankyně Regina Dohertyová, zastupující Irsko, uvedla, že Komise posoudí, zda byly tyto zmanipulované snímky zobrazovány uživatelům v rámci Evropské unie.
Špičky čínských ozbrojených sil čelí zásadním změnám v důsledku vyšetřování prvního místopředsedy Ústřední vojenské komise Čang Jou-siaa. Tento generál, který byl dlouhodobě pokládán za nejbližšího vojenského důvěrníka prezidenta Si Ťin-pchinga, je podezřelý z vážného porušení zákona a vnitřní disciplíny. Spolu s ním je prověřován také Liou Čen-li, jenž zastává post náčelníka generálního štábu této komise.
Íránské úřady v neděli odhalily na centrálním teheránském náměstí Enghelab obří billboard s přímým varováním určeným Spojeným státům. Nová nástěnná malba se objevila v době, kdy k regionu míří americká letadlová loď USS Abraham Lincoln v doprovodu dalších válečných plavidel.
Tisíce uniklých dokumentů z mezinárodní policejní organizace Interpol odhalují rozsah, v jakém Rusko zneužívá globální zatykače k pronásledování svých kritiků, opozičních politiků a novinářů v zahraničí. Data, která získala redakce BBC a francouzský investigativní portál Disclose, ukazují, že Moskva využívá systém tzv. červených oznámení (Red Notices) a zatykačů k žádostem o zatčení osob pod záminkou běžné kriminality, ačkoliv jde o politicky motivované případy.
V souvislosti se sobotním úmrtím sedmatřicetiletého zdravotního bratra Alexe Prettiho v Minneapolisu začala administrativa Donalda Trumpa prověřovat veškeré okolnosti zásahu. K tragické střelbě došlo během operace imigračních agentů a jde o druhý podobný případ v krátké době, kdy při střetu s federálními složkami zemřel občan USA. Prezident v rozhovoru pro Wall Street Journal připustil možnost budoucího stažení agentů z města, zatímco ministerstvo vnitřní bezpečnosti nadále trvá na tom, že šlo o nutnou sebeobranu.