Příběh Keňana Stephena Oduora, který se v srpnu loňského roku vydal do Ruska za vidinou práce instalatéra, odhaluje mrazivou realitu náborových metod ruské armády. Namísto slibovaného měsíčního výdělku ve výši 100 000 keňských šilinků (přibližně 16 000 korun) se čtyřiadvacetiletý muž ocitl v Petrohradu, kde mu byly odebrány osobní věci a pod nátlakem podepsal dokumenty v ruštině. Až při vystavování vojenského průkazu mu jeden z přítomných Rusů cynicky vysvětlil, že přicestoval z Nairobi, aby se stal vojákem v probíhající válce na Ukrajině.
Oduor patří k více než 200 Keňanům a stovkám dalších Afričanů, kteří byli do Ruska nalákáni falešnými pracovními inzeráty. Podle oficiálních údajů ukrajinského ministerstva zahraničí z listopadu 2025 bojuje v ruských řadách nejméně 1 436 občanů z 36 afrických zemí. Náborové sítě, které často operují prostřednictvím stínových agentur, cílí na mladé nezaměstnané muže v zemích jako Keňa, Uganda nebo Jihoafrická republika, kde zneužívají vysokou míru chudoby a nedostatek legálních pracovních příležitostí.
Zkušenosti těch, kteří se na frontu dostali, jsou drastické. Oduor byl po krátkém transportu do Belgorodu u ukrajinských hranic okamžitě nasazen do bojů, aniž by prošel jakýmkoliv vojenským výcvikem. Jeho jedinou instrukcí bylo sestřelovat ukrajinské drony pomocí útočné pušky, se kterou dříve nikdy nemanipuloval. Tři měsíce strávil v zákopech, kde každý den považoval za zázrak, pokud přežil útok kamikaze drona nebo dělostřelecké ostřelování, kterému byli vystaveni bez odpovídajícího vybavení.
Kromě samotného nebezpečí v první linii čelí afričtí rekruti také rasistickému zacházení ze strany ruských vojáků. Na sociálních sítích se objevila neověřená videa zachycující muže tmavé pleti, kteří jsou nuceni pod pohrůžkou zastřelení kráčet k ukrajinským pozicím s protitankovými minami připevněnými na hrudi. Rusky mluvící dozorci je na záběrech označují hanlivými výrazy a otevřeně hovoří o tom, že jsou určeni k jednorázovému použití při odhalování nepřátelských bunkrů či minových polí.
Taktika využívání cizinců jako „živých majáků“ není v ruské armádě novinkou. Svědectví naznačují, že tito vojáci jsou často vysíláni na sebevražedné mise bez jakékoliv podpory, aby na sebe přitáhli palbu a odhalili tak pozice ukrajinské obrany. Ruští představitelé v Nairobi i v Moskvě jakékoliv zapojení do klamavých náborových schémat dlouhodobě popírají, přestože keňská vláda již musela zrušit licence více než 600 agenturám, které tyto podvodné cesty do Ruska zprostředkovávaly.
Keňské ministerstvo zahraničí potvrdilo, že k 22. lednu 2026 se podařilo repatriovat 28 svých občanů, kteří se z konfliktu vrátili domů. Mnoho dalších však takové štěstí nemělo. Příkladem je David Kuloba, který odjel do Ruska v srpnu s vidinou práce u ostrahy. Své matce poslal poslední zprávu v září s tím, že jde na nebezpečnou misi a v případě úmrtí mají příbuzní uplatnit nárok na odškodné u ruské ambasády. Od té doby o něm rodina nemá žádné zprávy a úřady pouze potvrdily jeho přílet na ruské území.
Pro ty, kteří přežili, jako byl Stephen Oduor, válka nekončí odletem z fronty. Oduorovi se podařilo uprchnout z nemocnice v Pskově, kde se léčil ze zranění hlavy a nohou po útoku drona. S pomocí keňského velvyslanectví v Moskvě získal nouzový pas a vrátil se do vlasti. Domů se však vrátil bez prostředků, musel podstoupit další operaci k odstranění šrapnelu a trpí vážným psychickým traumatem ze vzpomínek na spolubojovníky, kteří přišli o život přímo před jeho očima.
Aktuálně se odhaduje, že v ukrajinském zajetí končí desítky cizinců z 37 různých zemí, které Rusko využívá jako námezdní sílu. Mnozí z nich čelí ve svých domovských státech trestnímu stíhání za žoldnéřství, což komplikuje jejich případnou výměnu nebo návrat. Ukrajina se nyní snaží ve spolupráci s africkými vládami zajistit identifikaci a repatriaci těchto osob, které se do války dostaly pod vlivem dezinformací a falešných slibů o lepším životě v Evropě.
Keňská vláda v reakci na tyto události zpřísnila dohled nad pracovními agenturami a zřídila nepřetržitou krizovou linku pro své občany v zahraničí. Ministr zahraničí Musalia Mudavadi varoval, že sítě náborářů jsou stále aktivní a využívají složitou strukturu stínových kontaktů v Keni i v Rusku. Pro mnoho rodin v Nairobi a dalších afrických metropolích se tak sen o stabilním příjmu z ciziny změnil v nekonečné čekání na jakoukoliv informaci o osudu jejich blízkých, kteří zmizeli v ukrajinských stepích.
Situace afričanů v ruské armádě se stala tématem i na nejvyšší diplomatické úrovni. Keňský prezident William Ruto o problému jednal se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským, přičemž prioritou zůstává propuštění Keňanů držených v zajateckých táborech.
Dosažení trvalého míru na Ukrajině je podle penzionovaného kanadského generálporučíka Christophera Coatese nepravděpodobné, dokud bude u moci ruský prezident Vladimir Putin. Bývalý velitel kanadského Velitelství společných operací, který v pozici ředitele pro zahraniční politiku Institutu Macdonalda-Lauriera nedávno navštívil Ukrajinu, podle webu Kyiv Post prohlásil, že skutečnou stabilitu může zajistit pouze ukrajinské vojenské vítězství, nebo Putinova smrt. Podle jeho názoru by jakékoli územní ústupky vedly nanejvýš k dočasnému přerušení bojů, přičemž imperiální ambice Moskvy by se po obnovení jejích sil projevily znovu.
Evakuace ukrajinských sirotků a dětí z ústavní péče do Itálie na počátku ruské invaze v roce 2022 měla být dočasným záchranným opatřením. Po čtyřech letech se však z humanitární pomoci stal komplikovaný mezinárodní právní spor. Ukrajinské úřady se nyní snaží získat zpět desítky dětí, jejichž návrat domů zablokovaly italské soudy. Napětí mezi Kyjevem a Římem eskalovalo poté, co byla v Itálii schválena adopce patnáctiletého ukrajinského chlapce Saši místní pěstounskou rodinou, přestože jeho biologická matka na Ukrajině usiluje o jeho návrat.
Válečný konflikt na Ukrajině délkou svého trvání překonal první světovou válku. Přestože srovnání těchto dvou střetů není ve všech ohledech dokonalé, podobnosti mezi nimi jsou stále zřetelnější a je obtížné je přehlížet.
Fotbalové mistrovství světa v roce 2026 se do historie zapíše jako jedno z nejekonomičtějších a zároveň nejkurióznějších vůbec. Turnaj se poprvé odehrává pod taktovkou tří spolupořadatelů – USA, Kanady a Mexika –, kteří se paradoxně nacházejí uprostřed ostré obchodní války. Geopolitické napětí navíc eskaluje i mimo severoamerický kontinent, což se projevilo těsně před zahájením šampionátu, kdy americký prezident Donald Trump teprve v posledních minutách odvolal hrozící letecké údery na Írán, který je zároveň jedním z účastníků turnaje.
Spojené státy a Írán se podle prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa ocitly na prahu uzavření míru. Šéf Bílého domu uvedl, že rýsující se dohoda ho vedla k odvolání chystaných leteckých a raketových úderů. Podle jeho slov zbývá doladit poslední detaily na papíře a k podpisu dokumentů by mohlo dojít na evropské půdě během několika dnů, což by znamenalo faktický konec celého konfliktu.
Papež Lev XIV. během své čtvrteční návštěvy španělského ostrova Gran Canaria ostře zkritizoval evropské vlády za jejich lhostejnost vůči osudům migrantů. Pontifik promluvil v přístavu Arguineguín, kde tisíce afrických běženců strávily první dny koronavirové pandemie v izolaci na dokech bez odpovídajícího přístupu k jídlu nebo přístřeší.
Německo se musí připravit na možný ruský útok do roku 2029, nebo dokonce dříve. Na leteckém veletrhu ILA v Berlíně to uvedl šéf německé armády, generálporučík Christian Freuding, s tím, že země musí být připravena bojovat. Podle jeho slov panuje mezi spojenci v Severoatlantické aliancii široká shoda na tom, že Rusko by mohlo být schopno napadnout území NATO před koncem tohoto desetiletí.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se během rozhovoru v Londýně projevoval velmi optimisticky a vyjádřil přesvědčení, že největší evropský konflikt od roku 1945 se začíná pomalu obracet ve prospěch Kyjeva. Současná vojenská situace je podle něj pro ukrajinskou stranu nejslibnější za poslední dva a půl roku.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu se bude v nadcházejících národních volbách, které jsou naplánovány na konec října, ucházet o znovuzvolení. Oznámila to jeho strana Likud na platformě Telegram s prohlášením, že premiér bude kandidovat a zvítězí. Reagovala tím na vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa v rozhovoru pro stanici ABC News, kde zpochybnil, zda se šestasedmdesátiletý politik do volebního klání zapojí, přičemž připomněl jeho dlouhou kariéru i pozici válečného premiéra a vyjádřil nejistotu ohledně jeho politických záměrů.
V Tichém oceánu se zformoval klimatický jev El Niño, u kterého meteorologové předpovídají, že by mohl dosáhnout historické síly. Tento přirozený oteplovací cyklus v rovníkové oblasti Pacifiku ovlivňuje počasí na celé planetě.
Americká fotbalová reprezentace se připravuje na úvodní zápas mistrovství světa v Inglewoodu v Kalifornii, kde v pátek nastoupí proti Paraguayi. Pro Spojené státy, které hostí zápasy mužského šampionátu poprvé od roku 1994, to bude zcela jiná zkušenost než před čtyřmi lety v Kataru.
Vědecké experimenty prováděné od Španělska až po Japonsko opakovaně prokázaly, že lidé mají při chůzi přirozenou tendenci stáčet se doleva a pohybovat se proti směru hodinových ručiček. Podle doktora Iñakiho Echeverríi Huarteho z Navarrské univerzity v této dráze lidé podvědomě driftují, ať už se procházejí v muzeu, supermarketu, nebo dokonce v prázdné místnosti.