Příběh Keňana Stephena Oduora, který se v srpnu loňského roku vydal do Ruska za vidinou práce instalatéra, odhaluje mrazivou realitu náborových metod ruské armády. Namísto slibovaného měsíčního výdělku ve výši 100 000 keňských šilinků (přibližně 16 000 korun) se čtyřiadvacetiletý muž ocitl v Petrohradu, kde mu byly odebrány osobní věci a pod nátlakem podepsal dokumenty v ruštině. Až při vystavování vojenského průkazu mu jeden z přítomných Rusů cynicky vysvětlil, že přicestoval z Nairobi, aby se stal vojákem v probíhající válce na Ukrajině.
Oduor patří k více než 200 Keňanům a stovkám dalších Afričanů, kteří byli do Ruska nalákáni falešnými pracovními inzeráty. Podle oficiálních údajů ukrajinského ministerstva zahraničí z listopadu 2025 bojuje v ruských řadách nejméně 1 436 občanů z 36 afrických zemí. Náborové sítě, které často operují prostřednictvím stínových agentur, cílí na mladé nezaměstnané muže v zemích jako Keňa, Uganda nebo Jihoafrická republika, kde zneužívají vysokou míru chudoby a nedostatek legálních pracovních příležitostí.
Zkušenosti těch, kteří se na frontu dostali, jsou drastické. Oduor byl po krátkém transportu do Belgorodu u ukrajinských hranic okamžitě nasazen do bojů, aniž by prošel jakýmkoliv vojenským výcvikem. Jeho jedinou instrukcí bylo sestřelovat ukrajinské drony pomocí útočné pušky, se kterou dříve nikdy nemanipuloval. Tři měsíce strávil v zákopech, kde každý den považoval za zázrak, pokud přežil útok kamikaze drona nebo dělostřelecké ostřelování, kterému byli vystaveni bez odpovídajícího vybavení.
Kromě samotného nebezpečí v první linii čelí afričtí rekruti také rasistickému zacházení ze strany ruských vojáků. Na sociálních sítích se objevila neověřená videa zachycující muže tmavé pleti, kteří jsou nuceni pod pohrůžkou zastřelení kráčet k ukrajinským pozicím s protitankovými minami připevněnými na hrudi. Rusky mluvící dozorci je na záběrech označují hanlivými výrazy a otevřeně hovoří o tom, že jsou určeni k jednorázovému použití při odhalování nepřátelských bunkrů či minových polí.
Taktika využívání cizinců jako „živých majáků“ není v ruské armádě novinkou. Svědectví naznačují, že tito vojáci jsou často vysíláni na sebevražedné mise bez jakékoliv podpory, aby na sebe přitáhli palbu a odhalili tak pozice ukrajinské obrany. Ruští představitelé v Nairobi i v Moskvě jakékoliv zapojení do klamavých náborových schémat dlouhodobě popírají, přestože keňská vláda již musela zrušit licence více než 600 agenturám, které tyto podvodné cesty do Ruska zprostředkovávaly.
Keňské ministerstvo zahraničí potvrdilo, že k 22. lednu 2026 se podařilo repatriovat 28 svých občanů, kteří se z konfliktu vrátili domů. Mnoho dalších však takové štěstí nemělo. Příkladem je David Kuloba, který odjel do Ruska v srpnu s vidinou práce u ostrahy. Své matce poslal poslední zprávu v září s tím, že jde na nebezpečnou misi a v případě úmrtí mají příbuzní uplatnit nárok na odškodné u ruské ambasády. Od té doby o něm rodina nemá žádné zprávy a úřady pouze potvrdily jeho přílet na ruské území.
Pro ty, kteří přežili, jako byl Stephen Oduor, válka nekončí odletem z fronty. Oduorovi se podařilo uprchnout z nemocnice v Pskově, kde se léčil ze zranění hlavy a nohou po útoku drona. S pomocí keňského velvyslanectví v Moskvě získal nouzový pas a vrátil se do vlasti. Domů se však vrátil bez prostředků, musel podstoupit další operaci k odstranění šrapnelu a trpí vážným psychickým traumatem ze vzpomínek na spolubojovníky, kteří přišli o život přímo před jeho očima.
Aktuálně se odhaduje, že v ukrajinském zajetí končí desítky cizinců z 37 různých zemí, které Rusko využívá jako námezdní sílu. Mnozí z nich čelí ve svých domovských státech trestnímu stíhání za žoldnéřství, což komplikuje jejich případnou výměnu nebo návrat. Ukrajina se nyní snaží ve spolupráci s africkými vládami zajistit identifikaci a repatriaci těchto osob, které se do války dostaly pod vlivem dezinformací a falešných slibů o lepším životě v Evropě.
Keňská vláda v reakci na tyto události zpřísnila dohled nad pracovními agenturami a zřídila nepřetržitou krizovou linku pro své občany v zahraničí. Ministr zahraničí Musalia Mudavadi varoval, že sítě náborářů jsou stále aktivní a využívají složitou strukturu stínových kontaktů v Keni i v Rusku. Pro mnoho rodin v Nairobi a dalších afrických metropolích se tak sen o stabilním příjmu z ciziny změnil v nekonečné čekání na jakoukoliv informaci o osudu jejich blízkých, kteří zmizeli v ukrajinských stepích.
Situace afričanů v ruské armádě se stala tématem i na nejvyšší diplomatické úrovni. Keňský prezident William Ruto o problému jednal se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským, přičemž prioritou zůstává propuštění Keňanů držených v zajateckých táborech.
Obyvatelé Islandu v referendu odmítli obnovení přístupových rozhovorů s Evropskou unií. Proti obnovení jednání se vyslovilo 52,8 procenta voličů, zatímco pro bylo 47,2 procenta hlasujících. Výsledek představuje neúspěch pro islandskou vládu, která učinila z kampaňového referenda ústřední bod svého volebního období. Volební účast byla podle oficiálních údajů vyšší než při posledních parlamentních volbách.
Ruské ministerstvo zahraničí ve své nejnovější zprávě označilo situaci v Pobaltí, Polsku a České republice za mimořádně znepokojivou z hlediska šíření neonacismu a glorifikace nacismu. Podle tvrzení moskevského diplomatického rezortu dochází v těchto zemích k otevřenému oslavování nacistické minulosti, prosazování protiruských nálad a odstraňování památníků věnovaných protifašistickým bojovníkům. Dokument zveřejněný na oficiálních webových stránkách ruské diplomacie řadí mezi problematické oblasti také Ukrajinu a Moldavsko. Smyšlené tvrzení o vládnutí nacistů je přitom klíčovým argumentem ruské státní propagandy, který má ospravedlnit vojenskou invazi proti Ukrajině.
Válka na Ukrajině trvá již pátým rokem a dosavadní lidské ztráty v podobě dvou milionů mrtvých a zraněných představují obrovskou tragédii. Frontová linie ve východní části země se výrazně neposunula, zatímco ruský prezident Vladimir Putin stále více převádí celou zemi na válečnou ekonomiku.
Na Mezinárodním filmovém festivalu v Benátkách měl premiéru nový dokumentární snímek s názvem NAZA, který odhaluje tajné praktiky izraelské armády během vojenských operací v Pásmu Gazy. Film držitelů Oscara Yuvala Abrahama a Rachel Szorové vznikl v produkci deníku The Guardian a jako jediný dokumentární počin soutěží o prestižní cenu Zlatý lev.
Francouzská fotbalová federace oficiálně odebrala svou podporu současnému předsedovi Mezinárodní federace fotbalových asociací Giannimu Infantinovi v jeho snaze o opětovné zvolení. Rozhodnutí padlo na jednání výkonného výboru této organizace. Informaci původně přinesl francouzský deník Le Monde a následně ji ve svém veřejném prohlášení potvrdil šéf francouzského fotbalu Philippe Diallo. Tento krok představuje další vážnou ránu pro současného šéfa světového fotbalu, který v posledních týdnech čelí rozsáhlé kritice.
Americký prezident Donald Trump přišel na stranickém shromáždění v Dallasu s neobvyklým finančním příslibem pro voliče. Každému dospělému americkému občanovi přislíbil vyplacení pěti tisíc dolarů v případě, že si Republikánská strana udrží kontrolu nad Kongresem. Zároveň své stoupence vyzval, aby u nadcházejících průběžných voleb předstírali, že je na kandidátní listině přímo jeho jméno. Prezident tímto způsobem reaguje na nízkou míru veřejné podpory v období ekonomických těžkostí.
Celosvětový systém humanitární pomoci čelí hluboké krizi v důsledku výrazného úbytku finančních prostředků a rostoucího tlaku ze strany vlád. Desítky milionů lidí po celém světě přicházejí o přístup k základním životním potřebám. Současné rozsáhlé škrty představují jeden z největších propadů v tomto odvětví od období po druhé světové válce. Selhávání ochrany civilního obyvatelstva ze strany státních orgánů navíc celou situaci v krizových oblastech dále zhoršuje.
Americký prezident Donald Trump vystoupil s klíčovým projevem na prvním kongresovém sjezdu Republikánské strany v texaském Dallasu zaměřeném na nadcházející průběžné volby do Kongresu. Před plným sálem své věrné základny představil řadu politických sdělení i několik nečekaných příslibů pro americké voliče. Událost měla za cíl především mobilizovat stranické příznivce a pomoci udržet kontrolu nad oběma komorami zákonodárného sboru. Jedním z hlavních témat se stala ekonomická situace v zemi a mezinárodní napětí.
Ruská armáda výrazně stupňuje své útoky na ukrajinské území za pomoci nových bezpilotních letounů s proudovým pohonem. Podle analýz dat ukrajinského letectva nasazují ruské síly tyto vylepšené drony typu Geran téměř na denní bázi. Výrazně vyšší rychlost nových strojů představuje závažný problém pro ukrajinskou protivzdušnou obranu, která na jejich zachycení často nestačí. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v souvislosti s těmito masivními údery hovoří o rozvíjející se hrůze na obloze nad Kyjevem.
Mezinárodní agentura pro atomovou energii vyjádřila vážné znepokojení nad novými důkazy o rozšiřování severokorejského jaderného programu. Severní Korea vybudovala v komplexu Jonbjon nové zařízení určené k obohacování uranu pro vojenské účely. Cílem tohoto kroku je výrazné posílení a rozšíření stávajícího jaderného arzenálu země. Podle mezinárodních inspektorů nová budova výrazně zvyšuje schopnost režimu produkovat štěpný materiál.
Evropská služba pro sledování změny klimatu Copernicus zaznamenala nejteplejší srpen v historii měření, které vyrovnalo dosavadní globální teplotní rekord. Průměrná teplota během tohoto období překročila předindustriální úroveň o 1,65 stupně Celsia, čímž byla pokořena kritická hranice určená k odvrácení nejhorších dopadů klimatické krize. Jediné období s takto vysokými teplotami sice neznamená trvalé překročení stanoveného limitu, ukazuje však jasný trend směrem k jeho narušení. Tento vývoj zároveň završil nejteplejší léto v západní Evropě, které svými teplotami překonalo i dosavadní extrémní vlny veder.
Jemenský ostrov Perim, ležící v úzkém průlivu Báb al-Mandab, se stal klíčovým strategickým bodem v rozšiřujícím se konfliktu v oblasti Blízkého východu. Tato skalnatá a neúrodná lokalita získala mimořádný geopolitický význam poté, co napětí mezi Spojenými státy a Íránem fakticky uzavřelo Hormuzský průliv. Aby Saúdská Arábie udržela plynulost globálních dodávek ropy a stabilní ceny paliv, přesměrovala své vývozy právě do Rudého moře. Nyní však jemenští povstalci Hútíové zahájili rozsáhlou ofenzívu, jejímž cílem je tento strategický ostrov ovládnout.