Vztah Charlieho Kirka a Donalda Trumpa byl podle CNN mimořádně silný, což dokládá i fakt, že se Kirk jako jeden z mála nebál otevřeně vyjádřit svůj názor, i když byl v rozporu s prezidentovým. Jedním z takových případů bylo Trumpovo rozhodnutí zaútočit na íránské jaderné základny v červnu 2025.
V té době Kirk Trumpa varoval, že by tento krok mohl mít negativní dopad na jeho podporu u mladých voličů, kteří se k němu přiklonili kvůli slibu ukončení zahraničních válek. Samotný fakt, že prezident Kirkovu kritiku přijal, svědčí o tom, jak moc si ho vážil a respektoval jeho organizaci Turning Point USA.
Prezident Trump v reakci na Kirkovo úmrtí napsal na sociální sítě, že nikdo nerozuměl srdci mládeže lépe než on a dodal, že ho "všichni, a zejména já, milovali a obdivovali." Kirkova smrt zasáhla prezidentovu rodinu, která ho považovala za součást své širší rodiny. Trump často zmiňoval, že to byl právě Kirk, kdo pomohl mobilizovat mladé voliče a dovedl ho k vítězství v roce 2024.
Trumpův nejstarší syn, Donald Trump Jr., byl s Kirkem v obzvláště blízkém vztahu a často s ním cestoval a vystupoval na veřejnosti. Po Kirkově smrti na sociální sítě napsal, že ho miluje a že dodal mnoha lidem odvahu, aby se nebáli mluvit. Jared Kushner, prezidentův zeť, nazval Kirka "nejlepším z MAGA" a řekl, že přicházel s velkými nápady a byl s ním snadný způsob spolupráce.
Charlie Kirk se narodil v roce 1993, a když mu bylo patnáct let, jeho senátor z rodného státu, Barack Obama, vyhrál prezidentské volby. Kirk toto vítězství neslavil, jeho politický vzestup začal růstem hnutí Tea Party. Studoval na Harper College v Palatine, nicméně studia zanechal, aby se mohl věnovat svému konzervativnímu aktivismu. Rozhodnutí odejít z vysoké školy později prezentoval jako výhodu. "Pokud chcete vyčnívat, nechoďte na vysokou školu," řekl Kirk na shromážděních. "U mě to fungovalo."
Kirk a jeho politická organizace Turning Point Action sehrály klíčovou roli v Trumpově návratu do Bílého domu. Miliony dolarů například vložili do programu na podporu hlasování v Arizoně, což je klíčový stát, který Trump získal zpět od prezidenta Joea Bidena. Své úsilí zaměřili na nepravidelné voliče, které se jim podařilo přesvědčit k hlasování. Podle CNN se v Arizoně díky tomu podařilo získat více než 125 000 hlasů, což pomohlo Trumpovi vyhrát stát s náskokem zhruba 187 000 hlasů.
Trump se pyšní výsledky voleb, kde se mu podařilo snížit rozdíl mezi ním a Bidenem v kategorii 18 až 29letých voličů. V roce 2020 byla ztráta 24 procentních bodů, zatímco v roce 2024 už jen jedenáct. Po volbách se v zákulisí mluvilo o tom, že by Kirk mohl získat nějakou funkci v administrativě. Nakonec však bylo rozhodnuto, že bude mít větší vliv mimo vládu. Nadále byl velmi vlivný a pomáhal prověřovat a provádět pohovory s kandidáty na ministerské posty.
Kirk se dočasně přestěhoval na Palm Beach, aby byl blízko Trumpovi během přechodného období, a později trávil hodně času ve Washingtonu. Zdroj pro CNN uvedl, že Kirk měl jedinečnou schopnost budovat a udržovat přátelství, a to i s úředníky, kteří byli navzájem v rozporu.
Vztah mezi Kirkem a Trumpem během druhého funkčního období neustále sílil a prezident mu byl za jeho oddanost velmi vděčný. Den před Trumpovou inaugurací řekl: "Charlie je fantastický. Nevěřte těm věcem, když slyšíte, že děti jsou liberální. Nejsou. Možná kdysi byly, ale už nejsou."
Česká kinematografie přišla o jednu ze svých nejvýraznějších tváří, herečku Janu Brejchovou, která odešla ve věku 86 let. Smutnou zprávu o jejím skonu potvrdila dcera Tereza Brodská. Poslední roky života strávila umělkyně v motolském zdravotnickém zařízení pro dlouhodobě nemocné. Do ústraní ji před časem přimělo odejít vážné onemocnění mozku.
Americký prezident Donald Trump odstranil ze své sociální sítě Truth Social video, které obsahovalo rasistický záběr zobrazující manžele Obamovy jako lidoopy. Tento incident, jenž se odehrál v prvním únorovém týdnu roku 2026, vyvolal vlnu kritiky napříč americkou politickou scénou.
Snaha Donalda Trumpa o získání Grónska, která se kdysi zdála být jen výstředním nápadem, se v roce 2026 stala ústředním bodem americké zahraniční politiky a vyvolala jednu z největších diplomatických krizí posledních let. Kořeny této posedlosti sahají do začátku roku 2018, kdy Trump v Situation Room obdržel zpravodajský brífink o rostoucí aktivitě ruských ponorek a čínských plavidel v Arktidě. Právě tehdy se zrodila jeho myšlenka, že USA potřebují v severním Atlantiku trvalejší a silnější základnu.
Dánská premiérka Mette Frederiksenová vystoupila na pařížské univerzitě Sciences Po s varováním, že dosavadní globální pořádek definitivně skončil a k původnímu stavu se již nevrátí. Zdůraznila nezbytnost spojenectví Evropy a USA tváří v tvář ruským hrozbám, ačkoliv transatlantické vztahy v posledních týdnech citelně ochladly. Podle dánské předsedkyně vlády Rusko o mír s Evropou nestojí, což vyžaduje jednotnou a nekompromisní reakci celého Západu.
Po dvou letech války přineslo příměří z 10. října do Pásma Gazy nejistý klid, ačkoliv izraelské údery zcela neustaly. Pro osmačtyřicetiletou Hebu je přežití uplynulých let zázrakem, přesto se stále potýká s úzkostí a pocitem ohrožení. Podle ní není nic zaručeno a válka se může kdykoliv vrátit, přičemž humanitární pomoc do enklávy proudí jen ve velmi omezeném množství.
Útok na generálporučíka Vladimira Alexejeva na první pohled nevykazuje znaky typické operace ukrajinských tajných služeb. Přestože Kyjev takovou akci nepochybně schvaluje, k odpovědnosti se dosud nepřihlásil, což je u podobných incidentů neobvyklé. Dosavadní atentáty v Moskvě totiž probíhaly podle zcela jiného scénáře, upozornil Sky News.
Jednání mezi Spojenými státy a Íránem v ománském Maskatu byla prozatím ukončena. Mluvčí íránského ministerstva zahraničí v pátek uvedl, že rozhovory dospěly ke svému závěru, aniž by však upřesnil, kdy nebo zda budou v nejbližší době pokračovat. Krátce před tímto oznámením vydalo americké virtuální velvyslanectví v Íránu naléhavé bezpečnostní varování, v němž vyzvalo občany USA, aby zemi okamžitě opustili.
Nová strategická simulace, kterou v prosinci společně provedli bývalí představitelé NATO, němečtí bývalí činitelé a deník Die Welt, přišla s varovným závěrem pro bezpečnost Evropy. Podle výsledků těchto „válečných her“ by Kreml mohl dosáhnout většiny svých vojenských cílů v Pobaltí během pouhých několika dní. Scénář, zasazený do října 2026, ukázal, že k ovládnutí klíčových oblastí by Rusku stačila relativně malá síla o počtu 15 000 vojáků, pokud by dokázalo využít politické nerozhodnosti Západu.
V Miláně vypukly protesty proti přítomnosti agentů amerického imigračního úřadu ICE, kteří se mají podílet na zajištění bezpečnosti během právě začínajících zimních olympijských her. Stovky demonstrantů, převážně studentů, se sešly na náměstí Piazzale Leonardo da Vinci před budovou Polytechniky. Účastníci nesli transparenty s nápisy jako „ICE pryč“ a kritizovali amerického viceprezidenta JD Vance i ministra zahraničí Marca Rubia, kteří do města dorazili na zahajovací ceremoniál.
Až se v pátek večer bude konat v rámci slavnostního zahájení tradiční defilé všech olympioniků, českou výpravu na slavném milánském stadionu San Siro povede s českou vlajkou v rukách hokejista David Pastrňák. Biatlonistka Lucie Charvátová pak bude vlajkonoškou na dálku ve druhém dějišti letošních Her v Cortině d'Ampezzo. Oba byli vlajkonoši české výpravy zvoleni ostatními českými olympioniky.
Televizní diváci se na prahu nadcházejícího víkendu mají na co těšit. Karel Šíp totiž přivítá ve Všechnopárty, se kterou ji pojí dlouholeté přátelství. Jde navíc o jednu z největších legend českého šoubyznysu.
V Moskvě došlo v pátek ráno k útoku na vysoce postaveného generála ruské armády. Generálporučík Vladimir Aleksejev byl několikrát postřelen v obytném domě na severozápadním okraji ruské metropole. Ihned po incidentu byl převezen do nemocnice, kde bojuje o život.