Obrovská tragédie zasáhla sportovní komunitu i rodinu mladé ženy Nayeli Clemente (†24), která náhle zemřela po kolapsu při vytrvalostním závodě pod širým nebem během fitness akce Cholula Games ve městě San Andrés Cholula. V den závodu, 2. května, teploty dosahovaly extrémních 36 °C (96 °F), a právě horko sehrálo klíčovou roli v její náhlé smrti.
Nayeli, podle médií vášnivá sportovkyně a pravidelná návštěvnice posilovny, se účastnila tzv. Team Pyramid Run, náročného běžeckého závodu, v němž soutěžící postupně zdolávají stále delší vzdálenosti. Během běhu se ale začala cítit špatně, měla problémy s dýcháním a nakonec přímo na trati zkolabovala.
Přítomný zdravotnický personál jí okamžitě poskytl první pomoc a pokusil se o resuscitaci. Následně byla převezena sanitkou do místní nemocnice, kde podle pozdějších informací utrpěla cévní mozkovou příhodu a následně srdeční zástavu. Ačkoli bojovala o život, následující den svému stavu podlehla.
Po její hospitalizaci založil bratr Kevin Clemente veřejnou sbírku na platformě GoFundMe, kde popsal Nayeli jako mimořádnou ženu. „Byla mnohem víc než pacientkou – byla fyzioterapeutkou, vášnivou léčitelkou, silnou a sportovně založenou ženou, která milovala přírodu,“ napsal v dojemném vzkazu.
Organizátoři Cholula Games potvrdili smutnou zprávu prostřednictvím oficiálního prohlášení. „Během hlavního závodu došlo u jedné sportovkyně ke zdravotní komplikaci. Byla ošetřena zdravotnickým týmem a transportována do nemocnice, kde následující den bohužel zemřela,“ uvedli a dodali, že jsou v kontaktu s její rodinou.
Ačkoli se akce nekonala pod přímou záštitou značky CrossFit a šlo o nezávislou událost mimo oficiální sezónu, mluvčí společnosti CrossFit, LLC vyjádřil lítost nad ztrátou mladé sportovkyně. „Jsme hluboce zarmouceni zprávou o úmrtí Nayeli Clemente během licencované třetí strany v Mexiku. Vyjadřujeme soustrast její rodině, přátelům i celému CrossFit společenství.“
Podle odborníků může extrémní vedro představovat vážné riziko pro zdraví, zvláště při intenzivní fyzické zátěži. Jak uvádí Cleveland Clinic, s každým stupněm zvýšení vnitřní tělesné teploty se srdeční tep zrychluje o deset úderů za minutu. Americká kardiologická asociace navíc varuje, že během vlny veder se riziko smrtelného infarktu prakticky zdvojnásobuje.
Tragédie Nayeli Clemente je bolestnou připomínkou toho, jak nebezpečné může být cvičení v extrémních podmínkách – i pro mladé, zdravé a trénované sportovce.
Miliardová bitva o mediální impérium Warner Bros. Discovery se přesunula do Evropy. Přestože vedení společnosti již přijalo nabídku streamovacího giganta Netflix ve výši 82,7 miliardy dolarů (přibližně 1,9 bilionu korun), konkurenční studio Paramount se odmítá vzdát. Netflix svou vítěznou nabídku tento týden upravil na čistě hotovostní transakci, což mu dává silnou vyjednávací pozici, Paramount však sází na politický a kulturní lobbing v Bruselu a Paříži.
Uprostřed nejmrazivější zimy od začátku války čelí Ukrajina brutální vlně útoků na svou energetickou síť, které prezident Volodymyr Zelenskyj označil za stav energetické nouze. Teploty v posledních týdnech klesaly až k -20 °C a statisíce lidí se ocitly v bytech bez tepla, elektřiny a vody. Jen po úderech z 20. ledna zůstalo v Kyjevě bez vytápění přes pět a půl tisíce bytových domů, což zasáhlo zhruba milion obyvatel. V hlavním městě i dalších centrech musely úřady narychlo vybudovat vyhřívané stany, aby lidé v mrazech vůbec přežili.
Historie dánské kontroly nad Grónskem patří k nejdéle trvajícím a zároveň právně nejpevnějším v moderních dějinách. Jen málokteré zámořské území získalo tak jednoznačné a dlouhodobé uznání mezinárodního společenství jako právě největší ostrov světa spravovaný Dánskem. Přesto se jej dnes Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa snaží vmanévrovat do sféry své kontroly. Argumentace Bílého domu se však opírá o zjevně nepravdivou záminku. Čínské a ruské válečné lodě, jimiž Trump zdůvodňuje údajné ohrožení Grónska, se ve skutečnosti pohybují tisíce kilometrů od jeho břehů.
Britský princ Harry se ostře ohradil proti výrokům amerického prezidenta Donalda Trumpa, který zpochybnil nasazení spojenců v Afghánistánu. Trump v rozhovoru pro stanici Fox News prohlásil, že vojáci zemí NATO se v konfliktu drželi „trochu stranou“ a vyhýbali se první linii. Tato slova vyvolala vlnu pobouření mezi veterány, politiky i rodinami padlých vojáků po celé Evropě a v Kanadě.
Bílý dům oficiálně potvrdil, že na svých sociálních sítích sdílel digitálně upravenou fotografii prominentní aktivistky z Minnesoty Nekimy Levy Armstrongové. Snímek byl upraven tak, aby vyvolal dojem, že žena během svého zatčení vzlyká, ačkoliv realita byla jiná. Fakta prověřil mimo jiné analytik CNN Daniel Dale, který potvrdil, že zásah do fotografie měl obžalovanou nepravdivě vykreslit jako plačící a zlomenou osobu.
Rok od začátku druhého funkčního období Donalda Trumpa se mezinárodní řád ocitá pod bezprecedentním tlakem. Zatímco americký prezident razí nevyzpytatelnou agendu, jejímž symbolem se staly hrozby anexí Grónska, Evropa působí dezorganizovaně. Místo ucelené strategie se reakce kontinentu štěpí na izolované kroky ovlivněné vnitrostátní politikou, což oslabuje kolektivní schopnost odstrašení.
Vojenské cvičení v Grónsku, které Dánsko a jeho spojenci z NATO zahájili v reakci na dřívější hrozby Donalda Trumpa, bude podle kodaňského ministerstva obrany pokračovat. Operace s názvem „Arctic Endurance“ byla spuštěna s cílem posílit bezpečnost tohoto autonomního území poté, co americký prezident začal veřejně mluvit o možnosti anexe ostrova.
Americký prezident Donald Trump potvrdil, že k břehům Blízkého východu vysílá námořní „armádu“. Na palubě Air Force One při návratu ze summitu v Davosu prohlášením reagoval na dramatické zprávy o potlačení íránských protestů. Podle aktivistů z agentury HRANA si brutalita teheránského režimu vyžádala již 5 002 obětí, z čehož naprostou většinu tvoří demonstranti, včetně 43 dětí.
Nově jmenovaný ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov prolomil dlouholeté tabu, když před poslanci otevřeně přiznal alarmující stav lidských sil v armádě. Podle jeho slov evidují ozbrojené síly přibližně 200 tisíc vojáků, kteří své pozice opustili bez povolení. Toto oficiální potvrzení masové dezerce šokovalo veřejnost i politickou scénu, neboť o podobných číslech se dosud mluvilo pouze v neoficiálních kuloárních debatách.
Evropská unie obvinila Moskvu ze záměrné snahy zlomit morálku ukrajinského obyvatelstva tím, že jej uprostřed kruté zimy systematicky zbavuje přístupu k teplu a elektřině. Podle eurokomisařky pro řešení krizí Hadji Lahbibové Rusko útočí na kritickou infrastrukturu s jasným cílem vyvolat humanitární kolaps, tento plán však podle ní selže. Brusel zdůraznil, že Evropa odpovídá činy, a proto z unijních strategických rezerv v Polsku vysílá dalších 447 generátorů, které doplní tisíce zařízení již fungujících po celé zemi.
Ukrajinská rozvědka přišla s mrazivým varováním, podle něhož má Moskva v plánu ochromit energetické srdce země útokem na rozvodny spojené s jadernými elektrárnami. Tento strategický tah míří na tři zbývající funkční jaderné zdroje na jihu a západě Ukrajiny. Pokud by se Rusku podařilo tyto uzly vyřadit, miliony lidí by uprostřed tuhé zimy zůstaly zcela bez proudu i tepla. Podle Kyjeva je cílem této drastické operace zlomit ukrajinský odpor a vynutit si kapitulaci.
Evropa v posledních dnech horečně hledala páky, které by přiměly amerického prezidenta Donalda Trumpa ustoupit od hrozeb spojených s anexí Grónska. Zatímco Trump po setkání v Davosu dočasně stáhl plán na zavedení cel vůči evropským spojencům, někteří politici věří, že našli ultimátní zbraň pro případ, že by prezident svůj názor opět změnil: bojkot letošního mistrovství světa ve fotbale.