Obrovská tragédie zasáhla sportovní komunitu i rodinu mladé ženy Nayeli Clemente (†24), která náhle zemřela po kolapsu při vytrvalostním závodě pod širým nebem během fitness akce Cholula Games ve městě San Andrés Cholula. V den závodu, 2. května, teploty dosahovaly extrémních 36 °C (96 °F), a právě horko sehrálo klíčovou roli v její náhlé smrti.
Nayeli, podle médií vášnivá sportovkyně a pravidelná návštěvnice posilovny, se účastnila tzv. Team Pyramid Run, náročného běžeckého závodu, v němž soutěžící postupně zdolávají stále delší vzdálenosti. Během běhu se ale začala cítit špatně, měla problémy s dýcháním a nakonec přímo na trati zkolabovala.
Přítomný zdravotnický personál jí okamžitě poskytl první pomoc a pokusil se o resuscitaci. Následně byla převezena sanitkou do místní nemocnice, kde podle pozdějších informací utrpěla cévní mozkovou příhodu a následně srdeční zástavu. Ačkoli bojovala o život, následující den svému stavu podlehla.
Po její hospitalizaci založil bratr Kevin Clemente veřejnou sbírku na platformě GoFundMe, kde popsal Nayeli jako mimořádnou ženu. „Byla mnohem víc než pacientkou – byla fyzioterapeutkou, vášnivou léčitelkou, silnou a sportovně založenou ženou, která milovala přírodu,“ napsal v dojemném vzkazu.
Organizátoři Cholula Games potvrdili smutnou zprávu prostřednictvím oficiálního prohlášení. „Během hlavního závodu došlo u jedné sportovkyně ke zdravotní komplikaci. Byla ošetřena zdravotnickým týmem a transportována do nemocnice, kde následující den bohužel zemřela,“ uvedli a dodali, že jsou v kontaktu s její rodinou.
Ačkoli se akce nekonala pod přímou záštitou značky CrossFit a šlo o nezávislou událost mimo oficiální sezónu, mluvčí společnosti CrossFit, LLC vyjádřil lítost nad ztrátou mladé sportovkyně. „Jsme hluboce zarmouceni zprávou o úmrtí Nayeli Clemente během licencované třetí strany v Mexiku. Vyjadřujeme soustrast její rodině, přátelům i celému CrossFit společenství.“
Podle odborníků může extrémní vedro představovat vážné riziko pro zdraví, zvláště při intenzivní fyzické zátěži. Jak uvádí Cleveland Clinic, s každým stupněm zvýšení vnitřní tělesné teploty se srdeční tep zrychluje o deset úderů za minutu. Americká kardiologická asociace navíc varuje, že během vlny veder se riziko smrtelného infarktu prakticky zdvojnásobuje.
Tragédie Nayeli Clemente je bolestnou připomínkou toho, jak nebezpečné může být cvičení v extrémních podmínkách – i pro mladé, zdravé a trénované sportovce.
Válka na Ukrajině, která se blíží ke svému čtvrtému výročí, vstoupila do kritické fáze diplomatických vyjednávání. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve středu otevřeně přiznal, že i přes intenzivní rozhovory v Paříži stále nemá od svých západních spojenců jasné a právně závazné bezpečnostní záruky. Ty jsou přitom pro Kyjev klíčovou podmínkou pro uzavření jakékoli mírové dohody s Ruskem.
Letecká doprava by mohla snížit svůj dopad na klima o polovinu, aniž by se lidé museli vzdát cestování. Podle nové analýzy zveřejněné v časopise Communications Earth & Environment spočívá klíč k radikálnímu omezení emisí ve třech faktorech: zrušení luxusních sedadel, maximálním zaplnění letadel a využívání nejmodernějších strojů. Výzkumníci tvrdí, že tato provozní opatření jsou mnohem účinnější než spoléhání se na udržitelná paliva nebo kontroverzní uhlíkové kompenzace.
Německo se připravuje na extrémní meteorologický jev, který může v závěru týdne ochromit velkou část země. Meteorolog Karsten Brandt z portálu Wetternet varuje před blížícím se blizzardem, který v pátek přinese masivní přívaly sněhu a vítr o rychlosti přesahující 100 km/h. Podle odborníků bude situace natolik vážná, že může dojít k bezprostřednímu ohrožení života, zejména pro lidi na cestách.
V americkém Kongresu dnes proběhl utajovaný brífink, po kterém republikánští zákonodárci neskrývali nadšení z asertivního kurzu prezidenta Donalda Trumpa. Senátor Markwayne Mullin po setkání s vládními představiteli označil bleskové zajetí Nicoláse Madura za „mimořádný výkon“ amerických zpravodajských služeb a armády. Podle něj měl pouze Trump dostatečnou odvahu k tomu, aby odstranil nelegitimního vůdce, který držel Venezuelu jako rukojmí.
Představitelé takzvané „koalice ochotných“, zahrnující 35 zemí včetně USA, se v úterý dohodli na rámci bezpečnostních záruk, které mají vstoupit v platnost po dosažení příměří. Klíčovým bodem je nasazení mezinárodních sil a vytvoření monitorovacího mechanismu pod vedením Spojených států, který by dohlížel na klid zbraní.
Po bleskové operaci v Caracasu a svržení Madura se zrak Donalda Trumpa upírá k dalšímu cíli. To, co bylo v jeho prvním funkčním období považováno za bizarní vtip, se nyní mění v realitu moderního budování impéria. Evropští lídři, kteří ještě nedávno brali Trumpovy ambice ovládnout Grónsko jako trolling, nyní s neskrývanými obavami sledují, jak Washington označuje celou západní polokouli za svou sféru vlivu.
V severním Atlantiku se schyluje k nebezpečnému námořnímu střetu mezi Spojenými státy a Ruskem. Moskva vyslala ponorku a další válečná plavidla, aby poskytla ochranu ropnému tankeru Marinera, který se snaží zadržet americké námořnictvo. Loď, která se momentálně nachází v mezinárodních vodách jižně od Islandu, čelí obvinění z porušování sankcí a přepravy íránské ropy.
V souvislosti s nedávným dramatickým zajetím venezuelského prezidenta Nicoláse Madura americkými speciálními silami se na veřejnost znovu dostávají informace o kontroverzních nabídkách, které Moskva v minulosti adresovala Washingtonu.
V Paříži se v úterý sešli lídři takzvané „koalice ochotných“, aby pod záštitou amerických vyjednavačů doladili mírovou dohodu pro Ukrajinu. Zatímco ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj optimisticky hlásil, že plán na ukončení války s Ruskem je hotov z devadesáti procent, v honosných sálech se vznášel stín mnohem kontroverznějšího tématu. Tím byl neutuchající zájem Donalda Trumpa o Grónsko, který nyní, po nedávné americké intervenci ve Venezuele, nabral na nečekané a mrazivé vážnosti.
V Íránu se v posledních dnech rozhořely protesty, které svou intenzitou a geografickým rozsahem vážně otřásají tamním režimem. Spouštěčem nepokojů se stala hluboká hospodářská krize a drastický propad národní měny, který vyhnal lidi do ulic už v 88 městech po celé zemi. Zatímco Teherán bojuje s vnitřní nestabilitou, íránští představitelé s rostoucím znepokojením sledují dění ve Venezuele, kde americké speciální síly bleskovou operací svrhly a zajaly prezidenta Nicoláse Madura.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že Venezuela předá Spojeným státům ropu v hodnotě zhruba 2 miliard dolarů. Tento krok je přímým důsledkem stupňujícího se tlaku Washingtonu na novou venezuelskou vládu poté, co americké speciální jednotky o víkendu zajaly a ze země odvlekly autoritářského vůdce Nicoláse Madura. Podle Trumpa má jít o 30 až 50 milionů barelů ropy, která byla dosud blokována v zásobnících a na tankerech kvůli americkému embargu.
Bílý dům v úterý potvrdil, že získání Grónska zůstává jednou z hlavních priorit národní bezpečnosti Spojených států. Podle prohlášení mluvčí Karoline Leavittové zvažuje tým prezidenta Donalda Trumpa širokou škálu kroků k ovládnutí tohoto strategického arktického území. Mezi zmíněnými variantami figuruje i nasazení americké armády, které má mít vrchní velitel podle slov mluvčí vždy k dispozici.