Místo týdnů čtyři roky, a jede se dál. Rusko nově dokázalo, že válku a Ukrajině jen tak neukončí

K posílení ochrany klíčové infrastruktury, včetně rafinérií, které jsou opakovaně terčem ukrajinských dronů a jejichž poškozování přispívá k růstu cen pohonných hmot v zemi, podepsal ruský prezident začátkem tohoto měsíce dekret. Ten umožňuje nasazení záložníků k ostraze těchto významných míst. Toto opatření Kremlu dává možnost povolat zhruba dva miliony lidí do aktivní zálohy, aniž by musel vyhlásit nepopulární novou mobilizaci. Tito záložníci procházejí každoročním vojenským výcvikem a dostávají symbolickou měsíční odměnu, avšak doposud se vyhýbali bojům na Ukrajině, pokud se nepřihlásili dobrovolně.

Ruské úřady již dříve vybudovaly hustou síť protivzdušné obrany kolem Putinovy rezidence Valdaj a kolem elitní čtvrti Rubljovka, kde žije mnoho politických prominentů. Přesto se jim nedaří efektivně bránit stovky ropných rafinérií a dalších průmyslových závodů rozmístěných po celé zemi, které jsou klíčové pro válečné úsilí. Kromě posílení fyzické ochrany klíčových míst zavádějí ruské úřady i nová opatření zaměřená na elektronické rušení letu ukrajinských dronů.

Od desátého listopadu platí takzvaná „ochlazovací doba“ pro SIM karty, kdy je mobilním uživatelům po návratu ze zahraničí automaticky na 24 hodin zablokováno připojení. Tento krok má zabránit dronům využívat civilní mobilní sítě k přenosu telemetrických, video nebo řídicích signálů, což je taktika, kterou Kyjev při útocích na ruské území v minulosti využíval. Omezení vyvolalo chaos a zmatky u Rusů vracejících se ze zahraničí a také u obyvatel Pskovské oblasti na hranicích s Lotyšskem a Estonskem, kde došlo k chybným blokacím spojení.

Tyto změny odrážejí rostoucí obavy Ruska z ukrajinské schopnosti zasahovat cíle hluboko na jeho území pomocí dronů, přičemž tyto obavy se pravděpodobně ještě prohloubí s tím, jak se Kyjev připravuje na nasazení vlastních, doma vyrobených raket dlouhého doletu. Nové zákony jako celek představují další vrstvu státních zásahů do každodenního života běžných Rusů, neboť Kreml upevňuje kontrolu a tlačí na hlubší mobilizaci občanů. Moskva tak přivyká své obyvatelstvo na prodlouženou, semivojenskou existenci a nabádá lidi k větším obětem, protože se válka protahuje, uvedl Andrej Kolesnikov, nezávislý politický expert.

Navzdory tvrzením Kremlu o otevřenosti k jednáním o ukončení války Moskva neprojevuje ochotu zmírnit své dalekosáhlé požadavky. Jen málokdo z analytiků proto věří, že se připravuje na ukončení bojů. Například místopředseda Rady bezpečnosti Ruska a bývalý prezident Dmitrij Medveděv v pondělí zopakoval, že válka bude pokračovat, dokud Rusko nedosáhne svých cílů. Kolesnikov upozornil, že v lednu tohoto roku plnohodnotná invaze Ruska na Ukrajinu překoná trváním i boje ve druhé světové válce. Podle něj úřady záměrně vytvářejí náladu, která má ospravedlnit další válečné oběti, a upozornil na průzkum agentury VTsIOM, která je silně kontrolována státem, v němž údajně téměř sedmdesát procent Rusů je "připraveno utáhnout si opasky na obranu své země", pokud to bude bezpečnost vyžadovat.

Kolesnikov se domnívá, že toto sdělení má jasný záměr připravit společnost na zhoršující se ekonomickou situaci, jelikož ruská ekonomika začíná stagnovat pod tíhou západních sankcí. Kromě požadavků na větší oběti ze strany občanů se stát opírá o zastrašování a psychologický tlak s cílem udržet si kontrolu. Moskva v posledních týdnech razantně zpřísnila tresty za sabotáže, přičemž zavedla opatření, která sahají od doživotních trestů ve stalinistickém stylu až po trestní stíhání dětí od čtrnácti let.

Prezident Putin minulý týden podepsal zákon, který zavádí doživotní trest pro každého, kdo by do sabotážních akcí zapojil nezletilé. Zároveň se snížila věková hranice trestní odpovědnosti za tyto trestné činy z osmnácti na čtrnáct let. Od začátku ruské invaze se Ukrajina uchyluje k tajným partyzánským taktikám, mezi něž patří sabotáže, cílené atentáty a pokusy o výbuchy ropovodů, železnic a muničních skladů hluboko v Rusku. Ukrajinští představitelé sice o útocích na ruském území většinou mlčí, ale často naznačují svou odpovědnost. Kreml obviňuje Kyjev z organizování a financování mnoha těchto operací a tvrdí, že za jejich provedení platí i ruským teenagerům. Ruské soudy od začátku války odsoudily nejméně 158 nezletilých v souvislosti s obviněním z terorismu a sabotáže.

Člen prezidentské rady pro lidská práva Kirill Kabanov obhajoval možnost uvěznění nezletilých jako "nezbytné opatření pro současnou chvíli, vzhledem k tomu, že jsme válčící země." Dodal, že "je to realita, kterou musíme bohužel přijmout".