Rusko přijalo rozsáhlé právní předpisy, aby posílilo svou domácí obranu proti ukrajinským sabotážním operacím a útokům bezpilotními letouny. Tímto krokem Kreml zřetelně dává najevo, že očekává dlouhodobé pokračování války na Ukrajině. I když Vladimir Putin počítal s invazí, která měla trvat pouhé týdny, již téměř čtyři roky čelí Moskva téměř denním útokům ukrajinských dronů na energetická zařízení. Současně dochází k atentátům na některé vysoce postavené ruské vojenské představitele hluboko na ruském území, což nutí Moskvu řešit zranitelnosti, které dříve považovala za velmi vzdálené od bojiště.
K posílení ochrany klíčové infrastruktury, včetně rafinérií, které jsou opakovaně terčem ukrajinských dronů a jejichž poškozování přispívá k růstu cen pohonných hmot v zemi, podepsal ruský prezident začátkem tohoto měsíce dekret. Ten umožňuje nasazení záložníků k ostraze těchto významných míst. Toto opatření Kremlu dává možnost povolat zhruba dva miliony lidí do aktivní zálohy, aniž by musel vyhlásit nepopulární novou mobilizaci. Tito záložníci procházejí každoročním vojenským výcvikem a dostávají symbolickou měsíční odměnu, avšak doposud se vyhýbali bojům na Ukrajině, pokud se nepřihlásili dobrovolně.
Ruské úřady již dříve vybudovaly hustou síť protivzdušné obrany kolem Putinovy rezidence Valdaj a kolem elitní čtvrti Rubljovka, kde žije mnoho politických prominentů. Přesto se jim nedaří efektivně bránit stovky ropných rafinérií a dalších průmyslových závodů rozmístěných po celé zemi, které jsou klíčové pro válečné úsilí. Kromě posílení fyzické ochrany klíčových míst zavádějí ruské úřady i nová opatření zaměřená na elektronické rušení letu ukrajinských dronů.
Od desátého listopadu platí takzvaná „ochlazovací doba“ pro SIM karty, kdy je mobilním uživatelům po návratu ze zahraničí automaticky na 24 hodin zablokováno připojení. Tento krok má zabránit dronům využívat civilní mobilní sítě k přenosu telemetrických, video nebo řídicích signálů, což je taktika, kterou Kyjev při útocích na ruské území v minulosti využíval. Omezení vyvolalo chaos a zmatky u Rusů vracejících se ze zahraničí a také u obyvatel Pskovské oblasti na hranicích s Lotyšskem a Estonskem, kde došlo k chybným blokacím spojení.
Tyto změny odrážejí rostoucí obavy Ruska z ukrajinské schopnosti zasahovat cíle hluboko na jeho území pomocí dronů, přičemž tyto obavy se pravděpodobně ještě prohloubí s tím, jak se Kyjev připravuje na nasazení vlastních, doma vyrobených raket dlouhého doletu. Nové zákony jako celek představují další vrstvu státních zásahů do každodenního života běžných Rusů, neboť Kreml upevňuje kontrolu a tlačí na hlubší mobilizaci občanů. Moskva tak přivyká své obyvatelstvo na prodlouženou, semivojenskou existenci a nabádá lidi k větším obětem, protože se válka protahuje, uvedl Andrej Kolesnikov, nezávislý politický expert.
Navzdory tvrzením Kremlu o otevřenosti k jednáním o ukončení války Moskva neprojevuje ochotu zmírnit své dalekosáhlé požadavky. Jen málokdo z analytiků proto věří, že se připravuje na ukončení bojů. Například místopředseda Rady bezpečnosti Ruska a bývalý prezident Dmitrij Medveděv v pondělí zopakoval, že válka bude pokračovat, dokud Rusko nedosáhne svých cílů. Kolesnikov upozornil, že v lednu tohoto roku plnohodnotná invaze Ruska na Ukrajinu překoná trváním i boje ve druhé světové válce. Podle něj úřady záměrně vytvářejí náladu, která má ospravedlnit další válečné oběti, a upozornil na průzkum agentury VTsIOM, která je silně kontrolována státem, v němž údajně téměř sedmdesát procent Rusů je "připraveno utáhnout si opasky na obranu své země", pokud to bude bezpečnost vyžadovat.
Kolesnikov se domnívá, že toto sdělení má jasný záměr připravit společnost na zhoršující se ekonomickou situaci, jelikož ruská ekonomika začíná stagnovat pod tíhou západních sankcí. Kromě požadavků na větší oběti ze strany občanů se stát opírá o zastrašování a psychologický tlak s cílem udržet si kontrolu. Moskva v posledních týdnech razantně zpřísnila tresty za sabotáže, přičemž zavedla opatření, která sahají od doživotních trestů ve stalinistickém stylu až po trestní stíhání dětí od čtrnácti let.
Prezident Putin minulý týden podepsal zákon, který zavádí doživotní trest pro každého, kdo by do sabotážních akcí zapojil nezletilé. Zároveň se snížila věková hranice trestní odpovědnosti za tyto trestné činy z osmnácti na čtrnáct let. Od začátku ruské invaze se Ukrajina uchyluje k tajným partyzánským taktikám, mezi něž patří sabotáže, cílené atentáty a pokusy o výbuchy ropovodů, železnic a muničních skladů hluboko v Rusku. Ukrajinští představitelé sice o útocích na ruském území většinou mlčí, ale často naznačují svou odpovědnost. Kreml obviňuje Kyjev z organizování a financování mnoha těchto operací a tvrdí, že za jejich provedení platí i ruským teenagerům. Ruské soudy od začátku války odsoudily nejméně 158 nezletilých v souvislosti s obviněním z terorismu a sabotáže.
Člen prezidentské rady pro lidská práva Kirill Kabanov obhajoval možnost uvěznění nezletilých jako "nezbytné opatření pro současnou chvíli, vzhledem k tomu, že jsme válčící země." Dodal, že "je to realita, kterou musíme bohužel přijmout".
Hurikán Isaias, který se stal prvním hurikánem letošní atlantické sezóny, rychle zesílil v Mexickém zálivu a postupuje směrem k severnímu pobřeží Spojených států. Meteorologové varují před nebezpečnými příbojovými vlnami, ničivým větrem a přívalovými dešti. Zásah pevniny se očekává v pásu od pobřeží státu Mississippi až po západní část Floridy.
Jihokorejská vláda oznámila, že podnikne právní kroky, pokud se potvrdí, že zásilky paliva směřující z tamních přístavů do Ruska porušily vnitrostátní zákony. Reagovala tak na investigativní zjištění britského deníku The Guardian, podle něhož bylo během letních měsíců do ruských přístavů přepraveno přes 176 tisíc tun ropných produktů, zejména nafty. Soul v oficiálním prohlášení potvrdil, že případ prověřuje a v případě zjištění protiprávního jednání bude postupovat striktně podle platné legislativy.
Předvolební shromáždění amerického prezidenta Donalda Trumpa v texaském San Antoniu narušila série protestů a incidentů v hledišti. Prezident přicestoval do státu, aby podpořil republikánského kandidáta do Senátu Kena Paxtona v době, kdy se republikáni potýkají s nečekaně silným tlakem ze strany demokratů před nadcházejícími volbami v polovině prezidentského mandátu. Nejméně půltucet demonstrantů přerušil prezidentův projev, přičemž některé z nich musela z arény vyvést policie a v jednom případě došlo přímo mezi diváky k fyzickému napadení.
Obyvatelé Pásma Gazy čelí téměř každodenním izraelským úderům, přestože v enklávě platí příměří. Ačkoli dohoda přinesla zastavení masivního bombardování a umožnila zvýšení dodávek humanitární i zdravotnické pomoci, od jejího počátku zahynulo podle místního ministerstva zdravotnictví více než čtrnáct set lidí. Celkový počet obětí od vypuknutí konfliktu před třemi lety tak podle stejného zdroje přesáhl hranici sedmdesáti čtyř tisíc.
Bývalý syrský generál Bassam al-Hassan, který je obviněn ze spáchání zločinů proti lidskosti a v minulosti dohlížel na syrský program chemických zbraní, žije v Libanonu pod ochranou a s finanční podporou ze strany Spojených států a libanonských úřadů. Vyplývá to z vyšetřování stanice BBC a rozhlasové sítě NPR. Hassan, jenž působil jako blízký poradce sesazeného prezidenta Bašára Asada, získal útočiště výměnou za poskytování zpravodajských informací.
Americká armáda ztratila nebo zaznamenala poškození u 81 vojenských letadel, vrtulníků a bezpilotních letounů v rámci války s Íránem. Celková hodnota poškozené či zničené letecké techniky dosahuje až 3,3 miliardy dolarů. Vyplývá to z nově zveřejněné zprávy Výzkumné služby Kongresu (CRS), která vychází z údajů Ministerstva obrany USA, zpráv Ústředního velení armády i inspekčních nálezů.
Česko si v pondělí připomnělo osobnost Václava Havla, který by se toho dne dožil kulatých 90. narozenin. Veřejně se vyjádřil i Miloš Zeman, jenž s Havlem patřil k trojici nejvýraznějších osobností 90. let minulého století.
V Česku je v plném proudu volební týden. Už v pátek budou lidé mít možnost odevzdat hlas v komunálních či senátních volbách. O podporu usilují v některých městech či obcích i známí herci. Kdo se snaží oslovit spoluobčany?
V těžké situaci se nachází Pražský hrad poté, co prezident Petr Pavel oznámil, že kvůli soukromé zahraniční cestě neodevzdá hlas v komunálních volbách. Ačkoliv je těžké hlavu státu obhajovat, první dáma Eva Pavlová se o to pokusila.
Čtyřmi různými způsoby se může projevit očekávaná zítřejší změna počasí, která definitivně ukončí dlouhé období babího léta. Podrobnosti prozradili tuzemští meteorologové z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil ruskou armádu ze záměrného úderu na civilní obyvatelstvo a obytné domy, který označil za morbidní dar k narozeninám ruského prezidenta Vladimira Putina. Masivní noční útok raket a dronů zasáhl celkem jedenáct ukrajinských regionů a vyžádal si nejméně patnáct lidských životů. Nejtragičtější bilanci hlásí město Pryluky v Černihivské oblasti, kde po zásahu pětipodlažního obytného domu zahynulo nejméně devět lidí, včetně tří dětí.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu čelí před nadcházejícími parlamentními volbami plánovanými na konec října největší výzvě své politické kariéry. Tři roky od tragických útoků hnutí Hamás se v zemi naplno rozhořela debata o jeho osobní odpovědnosti za tehdejší bezpečnostní selhání. Nová odhalení naznačují, že izraelský předseda vlády dostal předem varování od lídrů arabských států, což zásadně zpochybňuje jeho dosavadní tvrzení, že vinu nesou výhradně šéfové armády a zpravodajských služeb.