Rusko přijalo rozsáhlé právní předpisy, aby posílilo svou domácí obranu proti ukrajinským sabotážním operacím a útokům bezpilotními letouny. Tímto krokem Kreml zřetelně dává najevo, že očekává dlouhodobé pokračování války na Ukrajině. I když Vladimir Putin počítal s invazí, která měla trvat pouhé týdny, již téměř čtyři roky čelí Moskva téměř denním útokům ukrajinských dronů na energetická zařízení. Současně dochází k atentátům na některé vysoce postavené ruské vojenské představitele hluboko na ruském území, což nutí Moskvu řešit zranitelnosti, které dříve považovala za velmi vzdálené od bojiště.
K posílení ochrany klíčové infrastruktury, včetně rafinérií, které jsou opakovaně terčem ukrajinských dronů a jejichž poškozování přispívá k růstu cen pohonných hmot v zemi, podepsal ruský prezident začátkem tohoto měsíce dekret. Ten umožňuje nasazení záložníků k ostraze těchto významných míst. Toto opatření Kremlu dává možnost povolat zhruba dva miliony lidí do aktivní zálohy, aniž by musel vyhlásit nepopulární novou mobilizaci. Tito záložníci procházejí každoročním vojenským výcvikem a dostávají symbolickou měsíční odměnu, avšak doposud se vyhýbali bojům na Ukrajině, pokud se nepřihlásili dobrovolně.
Ruské úřady již dříve vybudovaly hustou síť protivzdušné obrany kolem Putinovy rezidence Valdaj a kolem elitní čtvrti Rubljovka, kde žije mnoho politických prominentů. Přesto se jim nedaří efektivně bránit stovky ropných rafinérií a dalších průmyslových závodů rozmístěných po celé zemi, které jsou klíčové pro válečné úsilí. Kromě posílení fyzické ochrany klíčových míst zavádějí ruské úřady i nová opatření zaměřená na elektronické rušení letu ukrajinských dronů.
Od desátého listopadu platí takzvaná „ochlazovací doba“ pro SIM karty, kdy je mobilním uživatelům po návratu ze zahraničí automaticky na 24 hodin zablokováno připojení. Tento krok má zabránit dronům využívat civilní mobilní sítě k přenosu telemetrických, video nebo řídicích signálů, což je taktika, kterou Kyjev při útocích na ruské území v minulosti využíval. Omezení vyvolalo chaos a zmatky u Rusů vracejících se ze zahraničí a také u obyvatel Pskovské oblasti na hranicích s Lotyšskem a Estonskem, kde došlo k chybným blokacím spojení.
Tyto změny odrážejí rostoucí obavy Ruska z ukrajinské schopnosti zasahovat cíle hluboko na jeho území pomocí dronů, přičemž tyto obavy se pravděpodobně ještě prohloubí s tím, jak se Kyjev připravuje na nasazení vlastních, doma vyrobených raket dlouhého doletu. Nové zákony jako celek představují další vrstvu státních zásahů do každodenního života běžných Rusů, neboť Kreml upevňuje kontrolu a tlačí na hlubší mobilizaci občanů. Moskva tak přivyká své obyvatelstvo na prodlouženou, semivojenskou existenci a nabádá lidi k větším obětem, protože se válka protahuje, uvedl Andrej Kolesnikov, nezávislý politický expert.
Navzdory tvrzením Kremlu o otevřenosti k jednáním o ukončení války Moskva neprojevuje ochotu zmírnit své dalekosáhlé požadavky. Jen málokdo z analytiků proto věří, že se připravuje na ukončení bojů. Například místopředseda Rady bezpečnosti Ruska a bývalý prezident Dmitrij Medveděv v pondělí zopakoval, že válka bude pokračovat, dokud Rusko nedosáhne svých cílů. Kolesnikov upozornil, že v lednu tohoto roku plnohodnotná invaze Ruska na Ukrajinu překoná trváním i boje ve druhé světové válce. Podle něj úřady záměrně vytvářejí náladu, která má ospravedlnit další válečné oběti, a upozornil na průzkum agentury VTsIOM, která je silně kontrolována státem, v němž údajně téměř sedmdesát procent Rusů je "připraveno utáhnout si opasky na obranu své země", pokud to bude bezpečnost vyžadovat.
Kolesnikov se domnívá, že toto sdělení má jasný záměr připravit společnost na zhoršující se ekonomickou situaci, jelikož ruská ekonomika začíná stagnovat pod tíhou západních sankcí. Kromě požadavků na větší oběti ze strany občanů se stát opírá o zastrašování a psychologický tlak s cílem udržet si kontrolu. Moskva v posledních týdnech razantně zpřísnila tresty za sabotáže, přičemž zavedla opatření, která sahají od doživotních trestů ve stalinistickém stylu až po trestní stíhání dětí od čtrnácti let.
Prezident Putin minulý týden podepsal zákon, který zavádí doživotní trest pro každého, kdo by do sabotážních akcí zapojil nezletilé. Zároveň se snížila věková hranice trestní odpovědnosti za tyto trestné činy z osmnácti na čtrnáct let. Od začátku ruské invaze se Ukrajina uchyluje k tajným partyzánským taktikám, mezi něž patří sabotáže, cílené atentáty a pokusy o výbuchy ropovodů, železnic a muničních skladů hluboko v Rusku. Ukrajinští představitelé sice o útocích na ruském území většinou mlčí, ale často naznačují svou odpovědnost. Kreml obviňuje Kyjev z organizování a financování mnoha těchto operací a tvrdí, že za jejich provedení platí i ruským teenagerům. Ruské soudy od začátku války odsoudily nejméně 158 nezletilých v souvislosti s obviněním z terorismu a sabotáže.
Člen prezidentské rady pro lidská práva Kirill Kabanov obhajoval možnost uvěznění nezletilých jako "nezbytné opatření pro současnou chvíli, vzhledem k tomu, že jsme válčící země." Dodal, že "je to realita, kterou musíme bohužel přijmout".
V australském letovisku Gold Coast se plánuje výstavba nejvyšší budovy v zemi, která má nést jméno Trump. Projekt s názvem Trump International Hotel & Tower Gold Coast, za nímž stojí australská skupina Altus Property Group, počítá s devadesátijednapatrovým mrakodrapem. Součástí ambiciózního záměru je luxusní šestihvězdičkový hotel s 285 pokoji, nákupní zóna s prestižními značkami, restaurace oceněné michelinskou hvězdou a luxusní rezidenční apartmány postavené podle standardů organizace Trump.
Východoukrajinskou Doněckou oblast halí mrazivá noc a obrněné vozy s redaktory BBC projíždějí surrealistickými tunely z rybářských sítí. Tyto sítě, upevněné na vysokých kůlech, se táhnou kilometry podél cest jako ochrana před útočnými drony. Jsou levnou, ale překvapivě účinnou bariérou; zachytí vrtule bezpilotních letounů dříve, než stačí zasáhnout svůj cíl. Mnoho z nich pochází od skotských rybářů, kteří je darovali k recyklaci – nyní však na frontě pomáhají chránit životy.
Přípravy na historickou misi Artemis II, která má po více než padesáti letech dopravit lidskou posádku k Měsíci, narazily na další vážnou překážku. Inženýři NASA o víkendu odhalili problém s průtokem helia v horní části obří rakety Space Launch System (SLS). Tato komplikace definitivně znemožnila plánovaný start v průběhu března.
Čtyři roky trvající válečný konflikt na Ukrajině si na obou stranách vyžádal enormní množství obětí, ačkoli přesné ověřování čísel zůstává v podmínkách probíhajících bojů velmi obtížné.
Během projevu před vedením Federální bezpečnosti služby (FSB) se ruský prezident Vladimir Putin nečekaně vyhnul hodnocení dosavadního průběhu invaze na Ukrajinu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj při příležitosti čtyř let od začátku masivní ruské agrese zveřejnil emotivní poselství, ve kterém adresoval výzvu Donaldu Trumpovi k návštěvě Kyjeva. Zelenskyj v projevu deklaroval, že Vladimiru Putinovi se nepodařilo naplnit jeho válečné záměry ani zlomit odpor obyvatel. Zdůraznil také, že Ukrajina v budoucím mírovém procesu nehodlá obětovat zájmy svých občanů a bude usilovat o dosažení spravedlivých podmínek.
Evropa čelí nové zdravotní hrozbě v podobě tropického onemocnění chikungunya, které se díky klimatickým změnám začíná šířit i v mírném podnebném pásu. Nové vědecké poznatky potvrzují, že podmínky pro přenos tohoto viru nyní splňuje 29 evropských států. Zatímco v jižních oblastech, jako je Španělsko nebo Řecko, hrozí nákaza více než polovinu roku, riziko se posouvá stále dál na sever. V jihovýchodní Anglii jsou již nyní vhodné podmínky po dobu dvou měsíců v roce, přičemž v Belgii či Německu je to až pět měsíců.
Mezi Chorvatskem a maďarskou vládou Viktora Orbána se rozhořel ostrý spor o tranzit ropy, do kterého se postupně zapojilo i Slovensko. Konflikt eskaloval poté, co maďarský kabinet apeloval na Záhřeb, aby umožnil přepravu ruské ropy přes chorvatské území. Maďarsko se přitom paradoxně odvolává na unijní pravidla, ačkoliv se stejnou instituci, tedy Evropskou unii, dlouhodobě snaží marginalizovat v situacích, kdy mu to nevyhovuje. Populární chorvatský server index.hr v této souvislosti označil Orbána a Roberta Fica za „klasický příklad Putinových užitečných idiotů v samém srdci Evropy.“
Francouzský prezident Emmanuel Macron se během svého vystoupení vyjádřil velmi skepticky k možnosti brzkého nastolení míru. Podle jeho slov neexistuje na ruské straně žádná skutečná vůle k ukončení konfliktu. Macron zdůraznil, že za této situace je nezbytné i nadále stupňovat podporu Ukrajině a zajistit, aby země měla prostředky k obraně.
Americká vláda dluží na náhradách přibližně 134 miliard dolarů, které vybrala na základě plošných cel prezidenta Donalda Trumpa. Tato cla byla minulý týden Nejvyšším soudem prohlášena za nezákonná, což otevřelo cestu k teoretickému vracení peněz. Pro běžné spotřebitele, kteří dopady těchto cel pocítili skrze vyšší ceny v obchodech, je však vyhlídka na získání jakékoliv finanční kompenzace prakticky nulová.
Při příležitosti čtyř let od začátku masivní invaze mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov potvrdil, že Rusko hodlá ve svých vojenských operacích na Ukrajině vytrvat. Situaci popsal jako rozsáhlý střet se západními mocnostmi, které se podle jeho slov snaží ruský stát zlikvidovat. Peskov nicméně zdůraznil, že tento vnější tlak měl opačný účinek a přispěl k bezprecedentnímu sjednocení ruských občanů.
V rozhovoru pro stanici BBC ukrajinský lídr Volodymyr Zelenskyj varoval, že ruská agrese již přerostla v globální konflikt a Vladimir Putin fakticky rozpoutal třetí světovou válku. Podle něj Putin neusiluje pouze o podmanění Ukrajiny, ale o násilnou změnu světových hodnot a demokratických principů. Zelenskyj je přesvědčen, že jedinou funkční strategií proti Kremlu je kombinace neústupného vojenského odporu a drtivého ekonomického tlaku, který by Rusko přiměl k ukončení bojů.