Rusko přijalo rozsáhlé právní předpisy, aby posílilo svou domácí obranu proti ukrajinským sabotážním operacím a útokům bezpilotními letouny. Tímto krokem Kreml zřetelně dává najevo, že očekává dlouhodobé pokračování války na Ukrajině. I když Vladimir Putin počítal s invazí, která měla trvat pouhé týdny, již téměř čtyři roky čelí Moskva téměř denním útokům ukrajinských dronů na energetická zařízení. Současně dochází k atentátům na některé vysoce postavené ruské vojenské představitele hluboko na ruském území, což nutí Moskvu řešit zranitelnosti, které dříve považovala za velmi vzdálené od bojiště.
K posílení ochrany klíčové infrastruktury, včetně rafinérií, které jsou opakovaně terčem ukrajinských dronů a jejichž poškozování přispívá k růstu cen pohonných hmot v zemi, podepsal ruský prezident začátkem tohoto měsíce dekret. Ten umožňuje nasazení záložníků k ostraze těchto významných míst. Toto opatření Kremlu dává možnost povolat zhruba dva miliony lidí do aktivní zálohy, aniž by musel vyhlásit nepopulární novou mobilizaci. Tito záložníci procházejí každoročním vojenským výcvikem a dostávají symbolickou měsíční odměnu, avšak doposud se vyhýbali bojům na Ukrajině, pokud se nepřihlásili dobrovolně.
Ruské úřady již dříve vybudovaly hustou síť protivzdušné obrany kolem Putinovy rezidence Valdaj a kolem elitní čtvrti Rubljovka, kde žije mnoho politických prominentů. Přesto se jim nedaří efektivně bránit stovky ropných rafinérií a dalších průmyslových závodů rozmístěných po celé zemi, které jsou klíčové pro válečné úsilí. Kromě posílení fyzické ochrany klíčových míst zavádějí ruské úřady i nová opatření zaměřená na elektronické rušení letu ukrajinských dronů.
Od desátého listopadu platí takzvaná „ochlazovací doba“ pro SIM karty, kdy je mobilním uživatelům po návratu ze zahraničí automaticky na 24 hodin zablokováno připojení. Tento krok má zabránit dronům využívat civilní mobilní sítě k přenosu telemetrických, video nebo řídicích signálů, což je taktika, kterou Kyjev při útocích na ruské území v minulosti využíval. Omezení vyvolalo chaos a zmatky u Rusů vracejících se ze zahraničí a také u obyvatel Pskovské oblasti na hranicích s Lotyšskem a Estonskem, kde došlo k chybným blokacím spojení.
Tyto změny odrážejí rostoucí obavy Ruska z ukrajinské schopnosti zasahovat cíle hluboko na jeho území pomocí dronů, přičemž tyto obavy se pravděpodobně ještě prohloubí s tím, jak se Kyjev připravuje na nasazení vlastních, doma vyrobených raket dlouhého doletu. Nové zákony jako celek představují další vrstvu státních zásahů do každodenního života běžných Rusů, neboť Kreml upevňuje kontrolu a tlačí na hlubší mobilizaci občanů. Moskva tak přivyká své obyvatelstvo na prodlouženou, semivojenskou existenci a nabádá lidi k větším obětem, protože se válka protahuje, uvedl Andrej Kolesnikov, nezávislý politický expert.
Navzdory tvrzením Kremlu o otevřenosti k jednáním o ukončení války Moskva neprojevuje ochotu zmírnit své dalekosáhlé požadavky. Jen málokdo z analytiků proto věří, že se připravuje na ukončení bojů. Například místopředseda Rady bezpečnosti Ruska a bývalý prezident Dmitrij Medveděv v pondělí zopakoval, že válka bude pokračovat, dokud Rusko nedosáhne svých cílů. Kolesnikov upozornil, že v lednu tohoto roku plnohodnotná invaze Ruska na Ukrajinu překoná trváním i boje ve druhé světové válce. Podle něj úřady záměrně vytvářejí náladu, která má ospravedlnit další válečné oběti, a upozornil na průzkum agentury VTsIOM, která je silně kontrolována státem, v němž údajně téměř sedmdesát procent Rusů je "připraveno utáhnout si opasky na obranu své země", pokud to bude bezpečnost vyžadovat.
Kolesnikov se domnívá, že toto sdělení má jasný záměr připravit společnost na zhoršující se ekonomickou situaci, jelikož ruská ekonomika začíná stagnovat pod tíhou západních sankcí. Kromě požadavků na větší oběti ze strany občanů se stát opírá o zastrašování a psychologický tlak s cílem udržet si kontrolu. Moskva v posledních týdnech razantně zpřísnila tresty za sabotáže, přičemž zavedla opatření, která sahají od doživotních trestů ve stalinistickém stylu až po trestní stíhání dětí od čtrnácti let.
Prezident Putin minulý týden podepsal zákon, který zavádí doživotní trest pro každého, kdo by do sabotážních akcí zapojil nezletilé. Zároveň se snížila věková hranice trestní odpovědnosti za tyto trestné činy z osmnácti na čtrnáct let. Od začátku ruské invaze se Ukrajina uchyluje k tajným partyzánským taktikám, mezi něž patří sabotáže, cílené atentáty a pokusy o výbuchy ropovodů, železnic a muničních skladů hluboko v Rusku. Ukrajinští představitelé sice o útocích na ruském území většinou mlčí, ale často naznačují svou odpovědnost. Kreml obviňuje Kyjev z organizování a financování mnoha těchto operací a tvrdí, že za jejich provedení platí i ruským teenagerům. Ruské soudy od začátku války odsoudily nejméně 158 nezletilých v souvislosti s obviněním z terorismu a sabotáže.
Člen prezidentské rady pro lidská práva Kirill Kabanov obhajoval možnost uvěznění nezletilých jako "nezbytné opatření pro současnou chvíli, vzhledem k tomu, že jsme válčící země." Dodal, že "je to realita, kterou musíme bohužel přijmout".
Evropu čeká mezi koncem letošního listopadu a koncem příštího roku mimořádná série voleb, která může podle The Guardian otřást samotnými základy Evropské unie a narušit poválečný evropský konsenzus. Volební vlna se dotkne čtyř z pěti největších členských států unie podle počtu obyvatel i ekonomické síly, přičemž hlasování se uskuteční také v Estonsku, Finsku, Řecku či na Slovensku a regionální volby proběhnou v Německu. Posilování nacionalistických a euroskeptických stran v řadě velkých zemí unie může v nadcházejícím roce prověřit odolnost evropského společenství jako nikdy dříve.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v sobotu prohlásila, že hybridní hrozby ze strany Ruska jsou stále méně hybridní. Uvedla to poté co dánské úřady oznámily zmaření ruského plánu na zavraždění ukrajinského rappera v Dánsku ze září. Von der Leyenová na síti X uvedla, že šlo o útok na půdě Evropské unie, což je nepřijatelné.
Matematik a zaměstnanec společnosti zabývající se umělou inteligencí Anthropic Levent Alpöge oznámil, že pomocí velkého jazykového modelu dokázal nejslavnější dosud nevyřešený problém celé matematiky, Riemannovu hypotézu. Na svých webových stránkách uvedl, že ve spolupráci s modelem Claude pravděpodobně objevil důkaz této hypotézy, pouhý den po rekordním vstupu společnosti Anthropic na burzu.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že systémy řízení letového provozu spravující lety po celých Spojených státech jsou prastaré, ale bezpečné, a vyzval Kongres, aby uvolnil nákladné prostředky na jejich modernizaci. Jeho slova zazněla týden po rozsáhlém pozastavení provozu, které na celé hodiny zastavilo lety napříč USA a bylo nejdelší takovou událostí od teroristických útoků z 11. září 2001.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v sobotu během brífinku s novináři prohlásil, že plné členství v Severoatlantické alianci zůstává nejjasnější a nákladově nejvýhodnější bezpečnostní zárukou pro Ukrajinu, přičemž upozornil, že Kyjev zatím nedostal žádné formální písemné nabídky záruk kolektivní obrany po vzoru článku pět Severoatlantické smlouvy. Zároveň uvedl, že ruský prezident Vladimir Putin na summitu v čínském Šen-čenu neuspěl se snahou o jakousi druhou Jaltu a překreslování hranic, a jmenoval možné kandidáty na příštího ukrajinského velvyslance ve Washingtonu.
Polsko začíná na základě licenční dohody se švédskou zbrojovkou Saab vyrábět minometnou munici, čímž posiluje domácí zbrojní výrobu tváří v tvář ruské agresi. Dohoda navazuje na snahu Varšavy rozvíjet vlastní obranný průmysl a snižovat závislost na zahraničních dodávkách.
Více než sto dvacet států se v sobotu v Ženevě dohodlo, že po vyčerpávajících jednáních v rámci Organizace spojených národů budou v příštích dvou letech pracovat na mezinárodním ujednání o autonomních zbraňových systémech. Krok přichází v době, kdy pokroky v umělé inteligenci proměňují způsob vedení válek, zatímco občanské iniciativy kritizují výsledek jako oslabený.
Klimatická konference Organizace spojených národů COP31 v turecké Antalyi přetáhla svůj plánovaný páteční závěr a jednání pokračují v přesčasech bez dosažené konečné dohody. Nevládní a občanské organizace varují, že summit může skončit žalostně pod úrovní potřebných kroků a hrozí, že se zařadí mezi nejhorší klimatické konference v historii.
Američtí a izraelští činitelé vyzvali amerického prezidenta Donalda Trumpa k obnovení úderů na Írán z obavy, že by americká vojenská připravenost mohla po prosinci slábnout. Podle zdrojů obeznámených se situací, které oslovil deník The Financial Times, americkému Centrálnímu velení dochází čas, spotřebovává finanční prostředky i bojovou připravenost, zatímco íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí prohlásil, že Teherán stále doufá v diplomatické ukončení války se Spojenými státy.
Představitelé Evropské unie v ostře formulovaném dopise, který získal server Politico, varovali, že letošní klimatická konference Organizace spojených národů COP31 v turecké Antalyi hrozí proměnou v summit fosilních paliv. Podle představitelů unijního bloku by současný návrh závěrečného rozhodnutí projednávaný v Antalyi znamenal věcný krok zpět v oblasti ochrany klimatu.
Vysídlení obyvatelé Pásma Gazy se připravují na další zimu v provizorních stanových táborech, přičemž situaci zhoršují nedávné záplavy a sesuvy půdy. Silné deště zasáhly více než 220 tisíc lidí a poškodily přes čtyřicet tisíc přístřešků, zatímco obavy z nadcházejících měsíců dále rostou.
Páteční tisková konference amerického prezidenta Donalda Trumpa v Bílém domě se proměnila v neformální prověrku možných nástupců pro prezidentské volby v roce 2028. Ačkoli měla akce oficiálně shrnout Trumpovu cestu po Asii, pozornost se soustředila na viceprezidenta JD Vance a ministra zahraničí Marca Rubia stojící za ním, zatímco do popředí se nečekaně prosadil Stephen Miller.