Rusko prohlašuje, že dosud neobdrželo žádný oficiální dokument týkající se amerického mírového plánu, a to i přesto, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjádřil připravenost spolupracovat s administrativou prezidenta Trumpa na jeho "vizi" ukončení války. Široce medializovaný americký plán obsahuje návrhy, které Kyjev dříve vylučoval. Mezi nimi je například postoupení dosud kontrolovaných oblastí východní Doněcké oblasti, snížení velikosti armády a závazek, že Ukrajina nevstoupí do NATO.
Tato ustanovení působí dojmem, že jsou silně nakloněna ve prospěch Moskvy, a vyvolala proto opatrně formulovanou reakci z kanceláře prezidenta Zelenského. Zatímco návrh plánu unikl, Ruské síly pokračují v útocích a během noci bylo zabito šest lidí – pět v Záporožské oblasti na jihu a jeden v Dněpropetrovské oblasti na východě. Návrh plánu se objevuje v době, kdy Rusko prohlašuje malé územní zisky na východní Ukrajině a Zelenskyj čelí domácí krizi, do níž jsou zapojeni vysocí úředníci kvůli korupčnímu skandálu v hodnotě 100 milionů dolarů.
Bílý dům odmítá tvrzení, že by Ukrajina byla z přípravy plánu vyloučena. K návrhu došlo po schůzkách mezi americkým zvláštním vyslancem Stevem Witkoffem a jeho ruským protějškem Kirillem Dmitrijevem. Nejmenovaný americký úředník sdělil stanici CBS News, partnerské organizaci BBC v USA, že plán byl vypracován "okamžitě" po diskusích s Rustemem Umerovem, jedním z nejvyšších členů Zelenského administrativy, který prý souhlasil s většinou bodů. Umerov údajně provedl několik úprav, než plán předložil Zelenskému.
Umerov ve svém příspěvku na Telegramu uvedl, že nevyjádřil žádné hodnocení ani souhlas s plánem, a dodal, že Ukrajina "stále pečlivě zvažuje návrhy našich partnerů." Zelenskyj se vyhnul veřejné kritice či odmítnutí plánu. Prohlásil, že "ocenil úsilí prezidenta Trumpa a jeho týmu o navrácení bezpečnosti do Evropy" – což je pravděpodobně způsob, jak si udržet amerického prezidenta na své straně navzdory zjevně mírnému přístupu jeho administrativy vůči Rusku. Kancelář ukrajinského prezidenta uvedla, že plán by "podle hodnocení americké strany mohl pomoci oživit diplomacii." Zelenskyj se s Donaldem Trumpem hodlá o návrzích diskutovat v nadcházejících dnech.
Kreml mezitím prohlásil, že neobdržel žádný oficiální dokument od USA ohledně mírového plánu. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov uvedl, že sice "vidí nějaké nové prvky, ale oficiálně jsme nic neobdrželi." Dodal, že k těmto bodům neproběhla "žádná věcná diskuse" a že Rusko zůstává "zcela otevřené mírovým jednáním."
Rusko dlouhodobě tvrdí, že jakákoli dohoda musí řešit "hluboké příčiny konfliktu". Tuto frázi Moskva používá jako zkrácené označení pro sérii maximalistických požadavků, které pro Ukrajinu představují kapitulaci. Trump nicméně vyjádřil rostoucí frustraci z jednání s Moskvou, což vyvrcholilo uvalením nových sankcí na dva největší ruské producenty ropy, které vstoupily v platnost v pátek.
Rusko v současné době ovládá asi 20 % ukrajinského území. Ruské jednotky pomalu postupují podél rozsáhlé frontové linie i přes hlášené vysoké bojové ztráty. Kyjev a jeho evropští spojenci dlouho usilují o "spravedlivý a trvalý" mír na Ukrajině, který by zajistil, že Rusko nezabere žádné další území.
Šéfka evropské diplomacie Kaja Kallasová na otázku, zda byla Evropa zapojena do přípravy plánu, odpověděla: "Pokud vím, tak ne." Zdůraznila, že "aby jakýkoli plán fungoval, musí mít na palubě Ukrajince a Evropany." Také německý ministr zahraničí Johann Wadephul popsal návrh jako "seznam témat a možností," spíše než plnohodnotný dokument. Plán už prodiskutovali se Zelenským britský premiér Sir Keir Starmer, francouzský prezident Emmanuel Macron a německý kancléř Friedrich Merz.
Uniklý návrh plánu navrhuje omezení ukrajinské armády na 600 000 příslušníků a rozmístění evropských stíhaček v sousedním Polsku, stejně jako to, že se Ukrajina vzdá mnoha svých zbraní. Kyjev by obdržel "spolehlivé bezpečnostní záruky," ačkoli nebyly uvedeny žádné podrobnosti. Dokument uvádí, že se "očekává," že Rusko nenapadne své sousedy a že NATO se dále nebude rozšiřovat. Návrh také naznačuje, že Rusko bude "znovu integrováno do globální ekonomiky" zrušením sankcí a pozváním k opětovnému připojení ke skupině G7, čímž by se stalo opět G8. V Kyjevě vdova po ukrajinském vojákovi řekla: "Tohle není mírový plán, to je plán na pokračování války." Voják v Záporoží, kde byly během nočních útoků poškozeny budovy, uvedl, že pokud Ukrajina neobdrží podporu k ukončení války, pak je na Evropě, aby pomohla.
Herecká legenda Jiřina Bohdalová oslaví 3. května 95. narozeniny. Česká televize při této příležitosti vzdává hold její výjimečné kariéře, která zásadně ovlivnila podobu české televizní i filmové tvorby a stále oslovuje diváky napříč generacemi. Na svých programech a v iVysílání nabídne více než dvě desítky pořadů, které mapují jedinečnou kariéru této herečky.
Nepříjemně nás dnes překvapilo počasí, vždyť i v Praze se objevily sněhové vločky. Dobrou zprávou je, že o víkendu už by zase mělo být lépe. Dočkáme se i sluníčka a nejvyšších teplot přes 15 stupňů, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Donald Trump dlouhodobě neváhá jít do křížku s americkými celebritami. Jednou takovou, se kterou se pravidelně střetává, je George Clooney. Slavný herec v uplynulých dnech označil konkrétní slova prezidenta za válečný zločin. Bílý dům si to každopádně nenechal líbit a ostře reagoval.
Velmi smutná zpráva dnes dorazila do Česka. Na Špicberkách tragicky zahynul uznávaný dobrodruh a polárník Miroslav Jakeš. Bylo mu 75 let. Naposledy o sobě dal vědět již v minulém týdnu, přesto probíhala rozsáhlá pátrací akce. Ta má bohužel smutný konec.
Evropská unie by měla na hlubokou krizi v transatlantických vztazích reagovat vybudováním vlastních vojenských kapacit. V rozhovoru pro server Politico to uvedl evropský komisař pro obranu Andrius Kubilius. Podle něj je vytvoření společné evropské armády cestou, jak posílit bezpečnost kontinentu a zároveň paradoxně pomoci stabilizovat samotné NATO, které v posledních měsících čelí bezprecedentním útokům ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa.
První dáma Melania Trumpová vystoupila ve čtvrtek v Bílém domě s nečekaným a velmi rázným prohlášením. Kategoricky v něm odmítla jakékoli své vazby na usvědčeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina a vyzvala americký Kongres, aby uspořádal slyšení pro oběti jeho sítě obchodující s lidmi. Podle jejích slov musí lživá tvrzení spojující její osobu s Epsteinem „skončit ještě dnes“.
Prezident Donald Trump již podruhé v průběhu roku 2026 hrozí rozbitím Severoatlantické aliance, tentokrát kvůli neochotě evropských spojenců zapojit se do války v Íránu. Tento postoj vyvolává hluboký rozpor mezi Bílým domem a americkou veřejností. Zatímco Trump označuje NATO za „papírového tygra“ a stěžuje si na nedostatek podpory, většina Američanů alianci nadále vnímá jako klíčový pilíř bezpečnosti USA.
V České republice byla dopadena německá pravicová extremistka Marla-Svenja Liebich, která se několik měsíců úspěšně vyhýbala nástupu do vězení. Na základě evropského zatykače ji policisté zadrželi v obci Krásná na východě země, přibližně 100 kilometrů od Prahy. Liebich, dříve známá jako Sven Liebich, má být v nejbližší době vydána do Německa.
Singapur, město proslulé svou závislostí na klimatizaci, čelí kvůli energetické krizi vyvolané válkou v Íránu nelehké zkoušce. Tamní vláda nařídila státním zaměstnancům zvýšit teplotu v kancelářích na minimálně 25 °C. Toto opatření přichází v době, kdy ceny energií prudce rostou v důsledku faktického uzavření Hormuzského průlivu, přes který do regionu proudí klíčové dodávky ropy a plynu.
V rámci vyjednávání o ukončení války s USA a Izraelem přišel Teherán s kontroverzním požadavkem, který šokoval námořní dopravce i světové trhy. Írán navrhuje, aby mu byla oficiálně přiznána kontrola nad Hormuzským průlivem, za jehož proplutí hodlá vybírat mýtné ve výši až 2 miliony dolarů (přibližně 47 milionů korun) za každou nákladní loď. Tyto prostředky chce země využít na obnovu své infrastruktury, kterou zdevastovalo americké a izraelské bombardování.
Evropská unie spustila nový digitální systém hraničních kontrol, který zásadně mění pravidla pro cestující ze zemí mimo EU, včetně turistů z Velké Británie. Takzvaný Systém vstupu/výstupu (EES) vyžaduje při překročení hranic schengenského prostoru registraci otisků prstů a pořízení fotografie obličeje. Tento systém by měl být od pátku plně funkční na všech hraničních přechodech ve 29 zúčastněných zemích, ačkoliv jeho zavádění doprovázejí technické potíže.
Nedávná ostrá slovní přestřelka mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem měla hlubší příčiny, než se na první pohled zdálo. Jádrem sporu byla frustrace Bílého domu z toho, že evropští spojenci odmítli poskytnout Spojeným státům přístup na své vojenské základny pro útoky proti Íránu. Trump během několikahodinového jednání za zavřenými dveřmi opakovaně zdůrazňoval pocit zrady ze strany zemí jako Francie nebo Španělsko, které navíc zakázaly americkým letounům využívat svůj vzdušný prostor.