Rusko prohlašuje, že dosud neobdrželo žádný oficiální dokument týkající se amerického mírového plánu, a to i přesto, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjádřil připravenost spolupracovat s administrativou prezidenta Trumpa na jeho "vizi" ukončení války. Široce medializovaný americký plán obsahuje návrhy, které Kyjev dříve vylučoval. Mezi nimi je například postoupení dosud kontrolovaných oblastí východní Doněcké oblasti, snížení velikosti armády a závazek, že Ukrajina nevstoupí do NATO.
Tato ustanovení působí dojmem, že jsou silně nakloněna ve prospěch Moskvy, a vyvolala proto opatrně formulovanou reakci z kanceláře prezidenta Zelenského. Zatímco návrh plánu unikl, Ruské síly pokračují v útocích a během noci bylo zabito šest lidí – pět v Záporožské oblasti na jihu a jeden v Dněpropetrovské oblasti na východě. Návrh plánu se objevuje v době, kdy Rusko prohlašuje malé územní zisky na východní Ukrajině a Zelenskyj čelí domácí krizi, do níž jsou zapojeni vysocí úředníci kvůli korupčnímu skandálu v hodnotě 100 milionů dolarů.
Bílý dům odmítá tvrzení, že by Ukrajina byla z přípravy plánu vyloučena. K návrhu došlo po schůzkách mezi americkým zvláštním vyslancem Stevem Witkoffem a jeho ruským protějškem Kirillem Dmitrijevem. Nejmenovaný americký úředník sdělil stanici CBS News, partnerské organizaci BBC v USA, že plán byl vypracován "okamžitě" po diskusích s Rustemem Umerovem, jedním z nejvyšších členů Zelenského administrativy, který prý souhlasil s většinou bodů. Umerov údajně provedl několik úprav, než plán předložil Zelenskému.
Umerov ve svém příspěvku na Telegramu uvedl, že nevyjádřil žádné hodnocení ani souhlas s plánem, a dodal, že Ukrajina "stále pečlivě zvažuje návrhy našich partnerů." Zelenskyj se vyhnul veřejné kritice či odmítnutí plánu. Prohlásil, že "ocenil úsilí prezidenta Trumpa a jeho týmu o navrácení bezpečnosti do Evropy" – což je pravděpodobně způsob, jak si udržet amerického prezidenta na své straně navzdory zjevně mírnému přístupu jeho administrativy vůči Rusku. Kancelář ukrajinského prezidenta uvedla, že plán by "podle hodnocení americké strany mohl pomoci oživit diplomacii." Zelenskyj se s Donaldem Trumpem hodlá o návrzích diskutovat v nadcházejících dnech.
Kreml mezitím prohlásil, že neobdržel žádný oficiální dokument od USA ohledně mírového plánu. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov uvedl, že sice "vidí nějaké nové prvky, ale oficiálně jsme nic neobdrželi." Dodal, že k těmto bodům neproběhla "žádná věcná diskuse" a že Rusko zůstává "zcela otevřené mírovým jednáním."
Rusko dlouhodobě tvrdí, že jakákoli dohoda musí řešit "hluboké příčiny konfliktu". Tuto frázi Moskva používá jako zkrácené označení pro sérii maximalistických požadavků, které pro Ukrajinu představují kapitulaci. Trump nicméně vyjádřil rostoucí frustraci z jednání s Moskvou, což vyvrcholilo uvalením nových sankcí na dva největší ruské producenty ropy, které vstoupily v platnost v pátek.
Rusko v současné době ovládá asi 20 % ukrajinského území. Ruské jednotky pomalu postupují podél rozsáhlé frontové linie i přes hlášené vysoké bojové ztráty. Kyjev a jeho evropští spojenci dlouho usilují o "spravedlivý a trvalý" mír na Ukrajině, který by zajistil, že Rusko nezabere žádné další území.
Šéfka evropské diplomacie Kaja Kallasová na otázku, zda byla Evropa zapojena do přípravy plánu, odpověděla: "Pokud vím, tak ne." Zdůraznila, že "aby jakýkoli plán fungoval, musí mít na palubě Ukrajince a Evropany." Také německý ministr zahraničí Johann Wadephul popsal návrh jako "seznam témat a možností," spíše než plnohodnotný dokument. Plán už prodiskutovali se Zelenským britský premiér Sir Keir Starmer, francouzský prezident Emmanuel Macron a německý kancléř Friedrich Merz.
Uniklý návrh plánu navrhuje omezení ukrajinské armády na 600 000 příslušníků a rozmístění evropských stíhaček v sousedním Polsku, stejně jako to, že se Ukrajina vzdá mnoha svých zbraní. Kyjev by obdržel "spolehlivé bezpečnostní záruky," ačkoli nebyly uvedeny žádné podrobnosti. Dokument uvádí, že se "očekává," že Rusko nenapadne své sousedy a že NATO se dále nebude rozšiřovat. Návrh také naznačuje, že Rusko bude "znovu integrováno do globální ekonomiky" zrušením sankcí a pozváním k opětovnému připojení ke skupině G7, čímž by se stalo opět G8. V Kyjevě vdova po ukrajinském vojákovi řekla: "Tohle není mírový plán, to je plán na pokračování války." Voják v Záporoží, kde byly během nočních útoků poškozeny budovy, uvedl, že pokud Ukrajina neobdrží podporu k ukončení války, pak je na Evropě, aby pomohla.
Bývalá britská premiérka Theresa Mayová varovala předsedu vlády Andyho Burnhama, aby se posunul dál od tématu brexitu, a podle BBC uvedla, že ji znepokojuje úvaha o možném návratu Spojeného království do Evropské unie. Premiér na bruselském summitu v uplynulém týdnu prohlásil, že chce společně s unijním blokem zvažovat různé podoby budoucích vztahů. Baronka Mayová v nedělním rozhovoru s Laurou Kuenssbergovou na stanici BBC vzkázala, že brexit je hotovou věcí a je třeba se s tím smířit a jít dál.
Žhářské útoky radikálních izraelských osadníků na palestinské obce na okupovaném Západním břehu Jordánu v noci ze soboty na neděli vyvolaly v Izraeli politický spor a odsoudil je opoziční předák Gadi Eisenkot, jenž je označil za židovský terorismus. Desítky osadníků napadly nejméně čtyři komunity, zapálily zhruba tucet vozidel i několik domů a zanechaly rasistické nápisy, zatímco izraelská policie oznámila zahájení vyšetřování s forenzními týmy.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov označil Kyjev za součást takzvaných prastarých ruských zemí. Vyjádřil se tak v době, kdy obě strany hlásily vzájemné útoky. V rozhovoru pro východoevropský kanál Nexta prohlásil, že jihovýchodní i střední části Ukrajiny jsou nepochybně historicky ruské, čímž stupňoval rétoriku, kterou Moskva používá k ospravedlnění své plnohodnotné invaze.
Ukrajinská armáda podnikla překvapivý a vícestupňový útok na Krymský most, který spojuje Ruskem okupovaný polostrov s ruskou pevninou. Akce proběhla v noci na úterý a zanechala za sebou vážné škody na silniční i železniční části této monumentální stavby. Kyjev přitom operaci načasoval záměrně tak, aby demonstroval zranitelnost režimu ruského prezidenta Vladimira Putina před nadcházejícím mezinárodním summitem.
Globální klimatická konference COP31 v turecké Antalyi v neděli ztroskotala, protože se více než sto devadesáti zúčastněným zemím nepodařilo shodnout na zastřešující dohodě po více než dvou týdnech sporných jednání. Zlomovým bodem se stala samotná příčina změny klimatu, tedy fosilní paliva, kolem nichž se státy nedokázaly dohodnout na odklonu.
Mezinárodní výbor Červeného kříže a organizace na ochranu lidských práv varovaly, že brzy bude příliš pozdě na to, aby se podařilo vrátit džina zpět do láhve, protože vývoj autonomních zbraní podle nich předbíhá snahy o jejich regulaci. Výrazné varování zaznělo v neděli na závěr týdenní konference v Ženevě, které se zúčastnilo více než sto dvacet členských států Úmluvy OSN o některých konvenčních zbraních.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli oznámil, že ruské síly během uplynulého týdne vypustily proti dvaceti ukrajinským regionům přibližně 2700 útočných dronů, téměř 1460 naváděných leteckých pum a 165 raket různých typů. Zároveň vyzval Spojené státy, aby schválily předání střel protivzdušné obrany Patriot již zaplacených spojenci v rámci programu PURL, a informoval, že po nočním útoku dronu na pětipatrový bytový dům v Dymeru v Kyjevské oblasti zůstává čtrnáct obyvatel nezvěstných.
Evropu čeká mezi koncem letošního listopadu a koncem příštího roku mimořádná série voleb, která může podle The Guardian otřást samotnými základy Evropské unie a narušit poválečný evropský konsenzus. Volební vlna se dotkne čtyř z pěti největších členských států unie podle počtu obyvatel i ekonomické síly, přičemž hlasování se uskuteční také v Estonsku, Finsku, Řecku či na Slovensku a regionální volby proběhnou v Německu. Posilování nacionalistických a euroskeptických stran v řadě velkých zemí unie může v nadcházejícím roce prověřit odolnost evropského společenství jako nikdy dříve.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v sobotu prohlásila, že hybridní hrozby ze strany Ruska jsou stále méně hybridní. Uvedla to poté co dánské úřady oznámily zmaření ruského plánu na zavraždění ukrajinského rappera v Dánsku ze září. Von der Leyenová na síti X uvedla, že šlo o útok na půdě Evropské unie, což je nepřijatelné.
Matematik a zaměstnanec společnosti zabývající se umělou inteligencí Anthropic Levent Alpöge oznámil, že pomocí velkého jazykového modelu dokázal nejslavnější dosud nevyřešený problém celé matematiky, Riemannovu hypotézu. Na svých webových stránkách uvedl, že ve spolupráci s modelem Claude pravděpodobně objevil důkaz této hypotézy, pouhý den po rekordním vstupu společnosti Anthropic na burzu.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že systémy řízení letového provozu spravující lety po celých Spojených státech jsou prastaré, ale bezpečné, a vyzval Kongres, aby uvolnil nákladné prostředky na jejich modernizaci. Jeho slova zazněla týden po rozsáhlém pozastavení provozu, které na celé hodiny zastavilo lety napříč USA a bylo nejdelší takovou událostí od teroristických útoků z 11. září 2001.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v sobotu během brífinku s novináři prohlásil, že plné členství v Severoatlantické alianci zůstává nejjasnější a nákladově nejvýhodnější bezpečnostní zárukou pro Ukrajinu, přičemž upozornil, že Kyjev zatím nedostal žádné formální písemné nabídky záruk kolektivní obrany po vzoru článku pět Severoatlantické smlouvy. Zároveň uvedl, že ruský prezident Vladimir Putin na summitu v čínském Šen-čenu neuspěl se snahou o jakousi druhou Jaltu a překreslování hranic, a jmenoval možné kandidáty na příštího ukrajinského velvyslance ve Washingtonu.