Rusko prohlašuje, že dosud neobdrželo žádný oficiální dokument týkající se amerického mírového plánu, a to i přesto, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjádřil připravenost spolupracovat s administrativou prezidenta Trumpa na jeho "vizi" ukončení války. Široce medializovaný americký plán obsahuje návrhy, které Kyjev dříve vylučoval. Mezi nimi je například postoupení dosud kontrolovaných oblastí východní Doněcké oblasti, snížení velikosti armády a závazek, že Ukrajina nevstoupí do NATO.
Tato ustanovení působí dojmem, že jsou silně nakloněna ve prospěch Moskvy, a vyvolala proto opatrně formulovanou reakci z kanceláře prezidenta Zelenského. Zatímco návrh plánu unikl, Ruské síly pokračují v útocích a během noci bylo zabito šest lidí – pět v Záporožské oblasti na jihu a jeden v Dněpropetrovské oblasti na východě. Návrh plánu se objevuje v době, kdy Rusko prohlašuje malé územní zisky na východní Ukrajině a Zelenskyj čelí domácí krizi, do níž jsou zapojeni vysocí úředníci kvůli korupčnímu skandálu v hodnotě 100 milionů dolarů.
Bílý dům odmítá tvrzení, že by Ukrajina byla z přípravy plánu vyloučena. K návrhu došlo po schůzkách mezi americkým zvláštním vyslancem Stevem Witkoffem a jeho ruským protějškem Kirillem Dmitrijevem. Nejmenovaný americký úředník sdělil stanici CBS News, partnerské organizaci BBC v USA, že plán byl vypracován "okamžitě" po diskusích s Rustemem Umerovem, jedním z nejvyšších členů Zelenského administrativy, který prý souhlasil s většinou bodů. Umerov údajně provedl několik úprav, než plán předložil Zelenskému.
Umerov ve svém příspěvku na Telegramu uvedl, že nevyjádřil žádné hodnocení ani souhlas s plánem, a dodal, že Ukrajina "stále pečlivě zvažuje návrhy našich partnerů." Zelenskyj se vyhnul veřejné kritice či odmítnutí plánu. Prohlásil, že "ocenil úsilí prezidenta Trumpa a jeho týmu o navrácení bezpečnosti do Evropy" – což je pravděpodobně způsob, jak si udržet amerického prezidenta na své straně navzdory zjevně mírnému přístupu jeho administrativy vůči Rusku. Kancelář ukrajinského prezidenta uvedla, že plán by "podle hodnocení americké strany mohl pomoci oživit diplomacii." Zelenskyj se s Donaldem Trumpem hodlá o návrzích diskutovat v nadcházejících dnech.
Kreml mezitím prohlásil, že neobdržel žádný oficiální dokument od USA ohledně mírového plánu. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov uvedl, že sice "vidí nějaké nové prvky, ale oficiálně jsme nic neobdrželi." Dodal, že k těmto bodům neproběhla "žádná věcná diskuse" a že Rusko zůstává "zcela otevřené mírovým jednáním."
Rusko dlouhodobě tvrdí, že jakákoli dohoda musí řešit "hluboké příčiny konfliktu". Tuto frázi Moskva používá jako zkrácené označení pro sérii maximalistických požadavků, které pro Ukrajinu představují kapitulaci. Trump nicméně vyjádřil rostoucí frustraci z jednání s Moskvou, což vyvrcholilo uvalením nových sankcí na dva největší ruské producenty ropy, které vstoupily v platnost v pátek.
Rusko v současné době ovládá asi 20 % ukrajinského území. Ruské jednotky pomalu postupují podél rozsáhlé frontové linie i přes hlášené vysoké bojové ztráty. Kyjev a jeho evropští spojenci dlouho usilují o "spravedlivý a trvalý" mír na Ukrajině, který by zajistil, že Rusko nezabere žádné další území.
Šéfka evropské diplomacie Kaja Kallasová na otázku, zda byla Evropa zapojena do přípravy plánu, odpověděla: "Pokud vím, tak ne." Zdůraznila, že "aby jakýkoli plán fungoval, musí mít na palubě Ukrajince a Evropany." Také německý ministr zahraničí Johann Wadephul popsal návrh jako "seznam témat a možností," spíše než plnohodnotný dokument. Plán už prodiskutovali se Zelenským britský premiér Sir Keir Starmer, francouzský prezident Emmanuel Macron a německý kancléř Friedrich Merz.
Uniklý návrh plánu navrhuje omezení ukrajinské armády na 600 000 příslušníků a rozmístění evropských stíhaček v sousedním Polsku, stejně jako to, že se Ukrajina vzdá mnoha svých zbraní. Kyjev by obdržel "spolehlivé bezpečnostní záruky," ačkoli nebyly uvedeny žádné podrobnosti. Dokument uvádí, že se "očekává," že Rusko nenapadne své sousedy a že NATO se dále nebude rozšiřovat. Návrh také naznačuje, že Rusko bude "znovu integrováno do globální ekonomiky" zrušením sankcí a pozváním k opětovnému připojení ke skupině G7, čímž by se stalo opět G8. V Kyjevě vdova po ukrajinském vojákovi řekla: "Tohle není mírový plán, to je plán na pokračování války." Voják v Záporoží, kde byly během nočních útoků poškozeny budovy, uvedl, že pokud Ukrajina neobdrží podporu k ukončení války, pak je na Evropě, aby pomohla.
V australském letovisku Gold Coast se plánuje výstavba nejvyšší budovy v zemi, která má nést jméno Trump. Projekt s názvem Trump International Hotel & Tower Gold Coast, za nímž stojí australská skupina Altus Property Group, počítá s devadesátijednapatrovým mrakodrapem. Součástí ambiciózního záměru je luxusní šestihvězdičkový hotel s 285 pokoji, nákupní zóna s prestižními značkami, restaurace oceněné michelinskou hvězdou a luxusní rezidenční apartmány postavené podle standardů organizace Trump.
Východoukrajinskou Doněckou oblast halí mrazivá noc a obrněné vozy s redaktory BBC projíždějí surrealistickými tunely z rybářských sítí. Tyto sítě, upevněné na vysokých kůlech, se táhnou kilometry podél cest jako ochrana před útočnými drony. Jsou levnou, ale překvapivě účinnou bariérou; zachytí vrtule bezpilotních letounů dříve, než stačí zasáhnout svůj cíl. Mnoho z nich pochází od skotských rybářů, kteří je darovali k recyklaci – nyní však na frontě pomáhají chránit životy.
Přípravy na historickou misi Artemis II, která má po více než padesáti letech dopravit lidskou posádku k Měsíci, narazily na další vážnou překážku. Inženýři NASA o víkendu odhalili problém s průtokem helia v horní části obří rakety Space Launch System (SLS). Tato komplikace definitivně znemožnila plánovaný start v průběhu března.
Čtyři roky trvající válečný konflikt na Ukrajině si na obou stranách vyžádal enormní množství obětí, ačkoli přesné ověřování čísel zůstává v podmínkách probíhajících bojů velmi obtížné.
Během projevu před vedením Federální bezpečnosti služby (FSB) se ruský prezident Vladimir Putin nečekaně vyhnul hodnocení dosavadního průběhu invaze na Ukrajinu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj při příležitosti čtyř let od začátku masivní ruské agrese zveřejnil emotivní poselství, ve kterém adresoval výzvu Donaldu Trumpovi k návštěvě Kyjeva. Zelenskyj v projevu deklaroval, že Vladimiru Putinovi se nepodařilo naplnit jeho válečné záměry ani zlomit odpor obyvatel. Zdůraznil také, že Ukrajina v budoucím mírovém procesu nehodlá obětovat zájmy svých občanů a bude usilovat o dosažení spravedlivých podmínek.
Evropa čelí nové zdravotní hrozbě v podobě tropického onemocnění chikungunya, které se díky klimatickým změnám začíná šířit i v mírném podnebném pásu. Nové vědecké poznatky potvrzují, že podmínky pro přenos tohoto viru nyní splňuje 29 evropských států. Zatímco v jižních oblastech, jako je Španělsko nebo Řecko, hrozí nákaza více než polovinu roku, riziko se posouvá stále dál na sever. V jihovýchodní Anglii jsou již nyní vhodné podmínky po dobu dvou měsíců v roce, přičemž v Belgii či Německu je to až pět měsíců.
Mezi Chorvatskem a maďarskou vládou Viktora Orbána se rozhořel ostrý spor o tranzit ropy, do kterého se postupně zapojilo i Slovensko. Konflikt eskaloval poté, co maďarský kabinet apeloval na Záhřeb, aby umožnil přepravu ruské ropy přes chorvatské území. Maďarsko se přitom paradoxně odvolává na unijní pravidla, ačkoliv se stejnou instituci, tedy Evropskou unii, dlouhodobě snaží marginalizovat v situacích, kdy mu to nevyhovuje. Populární chorvatský server index.hr v této souvislosti označil Orbána a Roberta Fica za „klasický příklad Putinových užitečných idiotů v samém srdci Evropy.“
Francouzský prezident Emmanuel Macron se během svého vystoupení vyjádřil velmi skepticky k možnosti brzkého nastolení míru. Podle jeho slov neexistuje na ruské straně žádná skutečná vůle k ukončení konfliktu. Macron zdůraznil, že za této situace je nezbytné i nadále stupňovat podporu Ukrajině a zajistit, aby země měla prostředky k obraně.
Americká vláda dluží na náhradách přibližně 134 miliard dolarů, které vybrala na základě plošných cel prezidenta Donalda Trumpa. Tato cla byla minulý týden Nejvyšším soudem prohlášena za nezákonná, což otevřelo cestu k teoretickému vracení peněz. Pro běžné spotřebitele, kteří dopady těchto cel pocítili skrze vyšší ceny v obchodech, je však vyhlídka na získání jakékoliv finanční kompenzace prakticky nulová.
Při příležitosti čtyř let od začátku masivní invaze mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov potvrdil, že Rusko hodlá ve svých vojenských operacích na Ukrajině vytrvat. Situaci popsal jako rozsáhlý střet se západními mocnostmi, které se podle jeho slov snaží ruský stát zlikvidovat. Peskov nicméně zdůraznil, že tento vnější tlak měl opačný účinek a přispěl k bezprecedentnímu sjednocení ruských občanů.
V rozhovoru pro stanici BBC ukrajinský lídr Volodymyr Zelenskyj varoval, že ruská agrese již přerostla v globální konflikt a Vladimir Putin fakticky rozpoutal třetí světovou válku. Podle něj Putin neusiluje pouze o podmanění Ukrajiny, ale o násilnou změnu světových hodnot a demokratických principů. Zelenskyj je přesvědčen, že jedinou funkční strategií proti Kremlu je kombinace neústupného vojenského odporu a drtivého ekonomického tlaku, který by Rusko přiměl k ukončení bojů.