Rusko prohlašuje, že dosud neobdrželo žádný oficiální dokument týkající se amerického mírového plánu, a to i přesto, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjádřil připravenost spolupracovat s administrativou prezidenta Trumpa na jeho "vizi" ukončení války. Široce medializovaný americký plán obsahuje návrhy, které Kyjev dříve vylučoval. Mezi nimi je například postoupení dosud kontrolovaných oblastí východní Doněcké oblasti, snížení velikosti armády a závazek, že Ukrajina nevstoupí do NATO.
Tato ustanovení působí dojmem, že jsou silně nakloněna ve prospěch Moskvy, a vyvolala proto opatrně formulovanou reakci z kanceláře prezidenta Zelenského. Zatímco návrh plánu unikl, Ruské síly pokračují v útocích a během noci bylo zabito šest lidí – pět v Záporožské oblasti na jihu a jeden v Dněpropetrovské oblasti na východě. Návrh plánu se objevuje v době, kdy Rusko prohlašuje malé územní zisky na východní Ukrajině a Zelenskyj čelí domácí krizi, do níž jsou zapojeni vysocí úředníci kvůli korupčnímu skandálu v hodnotě 100 milionů dolarů.
Bílý dům odmítá tvrzení, že by Ukrajina byla z přípravy plánu vyloučena. K návrhu došlo po schůzkách mezi americkým zvláštním vyslancem Stevem Witkoffem a jeho ruským protějškem Kirillem Dmitrijevem. Nejmenovaný americký úředník sdělil stanici CBS News, partnerské organizaci BBC v USA, že plán byl vypracován "okamžitě" po diskusích s Rustemem Umerovem, jedním z nejvyšších členů Zelenského administrativy, který prý souhlasil s většinou bodů. Umerov údajně provedl několik úprav, než plán předložil Zelenskému.
Umerov ve svém příspěvku na Telegramu uvedl, že nevyjádřil žádné hodnocení ani souhlas s plánem, a dodal, že Ukrajina "stále pečlivě zvažuje návrhy našich partnerů." Zelenskyj se vyhnul veřejné kritice či odmítnutí plánu. Prohlásil, že "ocenil úsilí prezidenta Trumpa a jeho týmu o navrácení bezpečnosti do Evropy" – což je pravděpodobně způsob, jak si udržet amerického prezidenta na své straně navzdory zjevně mírnému přístupu jeho administrativy vůči Rusku. Kancelář ukrajinského prezidenta uvedla, že plán by "podle hodnocení americké strany mohl pomoci oživit diplomacii." Zelenskyj se s Donaldem Trumpem hodlá o návrzích diskutovat v nadcházejících dnech.
Kreml mezitím prohlásil, že neobdržel žádný oficiální dokument od USA ohledně mírového plánu. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov uvedl, že sice "vidí nějaké nové prvky, ale oficiálně jsme nic neobdrželi." Dodal, že k těmto bodům neproběhla "žádná věcná diskuse" a že Rusko zůstává "zcela otevřené mírovým jednáním."
Rusko dlouhodobě tvrdí, že jakákoli dohoda musí řešit "hluboké příčiny konfliktu". Tuto frázi Moskva používá jako zkrácené označení pro sérii maximalistických požadavků, které pro Ukrajinu představují kapitulaci. Trump nicméně vyjádřil rostoucí frustraci z jednání s Moskvou, což vyvrcholilo uvalením nových sankcí na dva největší ruské producenty ropy, které vstoupily v platnost v pátek.
Rusko v současné době ovládá asi 20 % ukrajinského území. Ruské jednotky pomalu postupují podél rozsáhlé frontové linie i přes hlášené vysoké bojové ztráty. Kyjev a jeho evropští spojenci dlouho usilují o "spravedlivý a trvalý" mír na Ukrajině, který by zajistil, že Rusko nezabere žádné další území.
Šéfka evropské diplomacie Kaja Kallasová na otázku, zda byla Evropa zapojena do přípravy plánu, odpověděla: "Pokud vím, tak ne." Zdůraznila, že "aby jakýkoli plán fungoval, musí mít na palubě Ukrajince a Evropany." Také německý ministr zahraničí Johann Wadephul popsal návrh jako "seznam témat a možností," spíše než plnohodnotný dokument. Plán už prodiskutovali se Zelenským britský premiér Sir Keir Starmer, francouzský prezident Emmanuel Macron a německý kancléř Friedrich Merz.
Uniklý návrh plánu navrhuje omezení ukrajinské armády na 600 000 příslušníků a rozmístění evropských stíhaček v sousedním Polsku, stejně jako to, že se Ukrajina vzdá mnoha svých zbraní. Kyjev by obdržel "spolehlivé bezpečnostní záruky," ačkoli nebyly uvedeny žádné podrobnosti. Dokument uvádí, že se "očekává," že Rusko nenapadne své sousedy a že NATO se dále nebude rozšiřovat. Návrh také naznačuje, že Rusko bude "znovu integrováno do globální ekonomiky" zrušením sankcí a pozváním k opětovnému připojení ke skupině G7, čímž by se stalo opět G8. V Kyjevě vdova po ukrajinském vojákovi řekla: "Tohle není mírový plán, to je plán na pokračování války." Voják v Záporoží, kde byly během nočních útoků poškozeny budovy, uvedl, že pokud Ukrajina neobdrží podporu k ukončení války, pak je na Evropě, aby pomohla.
Novozélandský premiér Christopher Luxon oznámil, že jeho strana předloží parlamentu návrh zákona, jehož cílem je zakázat dětem mladším 16 let používání sociálních sítí. V případě nedodržení tohoto nařízení by platformám hrozila pokuta až do výše deseti procent jejich globálních příjmů.
Americká Ústřední správa mořských minerálů (MMA), která spadá pod ministerstvo vnitra, zveřejnila plán na vydražení práv k průzkumu těžby na 28 milionech hektarů mořského dna v blízkosti Mariánského příkopu u pobřeží Severních Marian a Guamu.
Uplynulo pět let od chvíle, kdy se hnutí Tálibán opět chopilo moci v Afghánistánu. Ačkoliv představitelé režimu po svém návratu tvrdili, že se změnili, realita všedního dne ukazuje pokračování tvrdé linie založené na radikálním výkladu islámského práva šaría. Zkušenosti reportérů BBC, kteří získali přístup k vysoce postaveným činitelům, odhalují hluboké restrikce zasahující zejména každodenní život žen, svobodu slova i celkovou kontrolu společnosti.
Téma duševního zdraví matek se v poslední době dostává do popředí veřejného zájmu. Odborníci i samotné ženy podle CNN upozorňují, že diskuse o psychických problémech spojených s těhotenstvím a obdobím po porodu je dlouho opomíjená. Téma vyvolalo zvýšenou pozornost zejména v souvislosti s probíhajícím soudním procesem se zdravotní sestrou Lindsay Clancyovou, která čelí obvinění z uškrcení svých tří dětí během prožívané poporodní psychózy, a také po úmrtí známé herečky Hayden Panettiereové.
V ruském novinářském prostředí se v průběhu uplynulých desetiletí vžil termín „Černý srpen“. Tento pojem označuje sérii dramatických krizí, které zemi pravidelně zasahují právě v závěrečných týdnech léta. Zatímco v západních zemích bývá konec prázdnin obdobím okurkové sezóny, v ruské lidové slovesnosti je spojen s pesimismem a očekáváním nečekaných pohrom. Pohled do nedávné historie dává podle webu CNN těmto obavám za pravdu, neboť koncem srpna v Rusku opakovaně docházelo k událostem zásadního významu.
Americký prezident Donald Trump si nedá říct. Na sociálních sítích opět prohlásil Hormuzský průliv, který je jedním ze zásadních předmětů stále probíhajícího konfliktu mezi USA a Íránem, za americké území.
Vévodkyně Meghan všechny zaskočila už tím, že souhlasila s návratem rodiny, kterou založila s princem Harrym, do Velké Británie. Nyní se spekuluje o dalším překvapivém kroku. Podle nejnovějších informací by se americká herečka měla opět postavit před kameru.
Íránský prezident Masúd Pezeškján se vyslovil pro co nejrychlejší ukončení války s USA. Teherán by se podle jeho slov měl pokusit konflikt uzavřít, dokud vystupuje z pozice síly. Washingtonu dal zároveň najevo, že kapitulace Íránu je nemyslitelná.
Přes léto se jméno Jiřiny Bohdalové nezmiňuje až tak často. Nyní jsme ale dostali fotku jako důkaz, že legendární herečka se má dobře. Dokonce si k sobě zve zajímavé hosty. Tentokrát si několik hodin povídala se známým politikem.
Poslední hodiny zbývají do začátku posledního ryze prázdninového týdne. Do Česka opět dorazí teplý vzduch z jihu, takže teploty v průběhu pracovního týdne porostou, až místy dosáhnou tropických hodnot. Na víkend se pak znovu ochladí.
Ruský prezident Vladimir Putin označil ukrajinský pokus porazit Rusko během 40 dnů prostřednictvím masivních dronových a raketových útoků za riskantní a provokativní krok. Podle Putina skončila tato ukrajinská operace neúspěchem už před více než dvěma týdny.
Eskalace obchodní války mezi Spojenými státy a Kanadou představuje pro Česko zatím hlavně nepřímé riziko, ale zároveň ukazuje, jak rychle se může světový obchodní systém dále drolit. Kanada od 8. září zavede odvetná cla na americké zboží v reakci na nová padesátiprocentní americká cla na zhruba 20 miliard dolarů kanadského vývozu. Ottawa chce odpovědět „dolar za dolar“ a zasáhnout mimo jiné americkou ocel, mléčné výrobky, elektroniku, spotřebiče, zemědělské stroje či papír.