Rusko prohlašuje, že dosud neobdrželo žádný oficiální dokument týkající se amerického mírového plánu, a to i přesto, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjádřil připravenost spolupracovat s administrativou prezidenta Trumpa na jeho "vizi" ukončení války. Široce medializovaný americký plán obsahuje návrhy, které Kyjev dříve vylučoval. Mezi nimi je například postoupení dosud kontrolovaných oblastí východní Doněcké oblasti, snížení velikosti armády a závazek, že Ukrajina nevstoupí do NATO.
Tato ustanovení působí dojmem, že jsou silně nakloněna ve prospěch Moskvy, a vyvolala proto opatrně formulovanou reakci z kanceláře prezidenta Zelenského. Zatímco návrh plánu unikl, Ruské síly pokračují v útocích a během noci bylo zabito šest lidí – pět v Záporožské oblasti na jihu a jeden v Dněpropetrovské oblasti na východě. Návrh plánu se objevuje v době, kdy Rusko prohlašuje malé územní zisky na východní Ukrajině a Zelenskyj čelí domácí krizi, do níž jsou zapojeni vysocí úředníci kvůli korupčnímu skandálu v hodnotě 100 milionů dolarů.
Bílý dům odmítá tvrzení, že by Ukrajina byla z přípravy plánu vyloučena. K návrhu došlo po schůzkách mezi americkým zvláštním vyslancem Stevem Witkoffem a jeho ruským protějškem Kirillem Dmitrijevem. Nejmenovaný americký úředník sdělil stanici CBS News, partnerské organizaci BBC v USA, že plán byl vypracován "okamžitě" po diskusích s Rustemem Umerovem, jedním z nejvyšších členů Zelenského administrativy, který prý souhlasil s většinou bodů. Umerov údajně provedl několik úprav, než plán předložil Zelenskému.
Umerov ve svém příspěvku na Telegramu uvedl, že nevyjádřil žádné hodnocení ani souhlas s plánem, a dodal, že Ukrajina "stále pečlivě zvažuje návrhy našich partnerů." Zelenskyj se vyhnul veřejné kritice či odmítnutí plánu. Prohlásil, že "ocenil úsilí prezidenta Trumpa a jeho týmu o navrácení bezpečnosti do Evropy" – což je pravděpodobně způsob, jak si udržet amerického prezidenta na své straně navzdory zjevně mírnému přístupu jeho administrativy vůči Rusku. Kancelář ukrajinského prezidenta uvedla, že plán by "podle hodnocení americké strany mohl pomoci oživit diplomacii." Zelenskyj se s Donaldem Trumpem hodlá o návrzích diskutovat v nadcházejících dnech.
Kreml mezitím prohlásil, že neobdržel žádný oficiální dokument od USA ohledně mírového plánu. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov uvedl, že sice "vidí nějaké nové prvky, ale oficiálně jsme nic neobdrželi." Dodal, že k těmto bodům neproběhla "žádná věcná diskuse" a že Rusko zůstává "zcela otevřené mírovým jednáním."
Rusko dlouhodobě tvrdí, že jakákoli dohoda musí řešit "hluboké příčiny konfliktu". Tuto frázi Moskva používá jako zkrácené označení pro sérii maximalistických požadavků, které pro Ukrajinu představují kapitulaci. Trump nicméně vyjádřil rostoucí frustraci z jednání s Moskvou, což vyvrcholilo uvalením nových sankcí na dva největší ruské producenty ropy, které vstoupily v platnost v pátek.
Rusko v současné době ovládá asi 20 % ukrajinského území. Ruské jednotky pomalu postupují podél rozsáhlé frontové linie i přes hlášené vysoké bojové ztráty. Kyjev a jeho evropští spojenci dlouho usilují o "spravedlivý a trvalý" mír na Ukrajině, který by zajistil, že Rusko nezabere žádné další území.
Šéfka evropské diplomacie Kaja Kallasová na otázku, zda byla Evropa zapojena do přípravy plánu, odpověděla: "Pokud vím, tak ne." Zdůraznila, že "aby jakýkoli plán fungoval, musí mít na palubě Ukrajince a Evropany." Také německý ministr zahraničí Johann Wadephul popsal návrh jako "seznam témat a možností," spíše než plnohodnotný dokument. Plán už prodiskutovali se Zelenským britský premiér Sir Keir Starmer, francouzský prezident Emmanuel Macron a německý kancléř Friedrich Merz.
Uniklý návrh plánu navrhuje omezení ukrajinské armády na 600 000 příslušníků a rozmístění evropských stíhaček v sousedním Polsku, stejně jako to, že se Ukrajina vzdá mnoha svých zbraní. Kyjev by obdržel "spolehlivé bezpečnostní záruky," ačkoli nebyly uvedeny žádné podrobnosti. Dokument uvádí, že se "očekává," že Rusko nenapadne své sousedy a že NATO se dále nebude rozšiřovat. Návrh také naznačuje, že Rusko bude "znovu integrováno do globální ekonomiky" zrušením sankcí a pozváním k opětovnému připojení ke skupině G7, čímž by se stalo opět G8. V Kyjevě vdova po ukrajinském vojákovi řekla: "Tohle není mírový plán, to je plán na pokračování války." Voják v Záporoží, kde byly během nočních útoků poškozeny budovy, uvedl, že pokud Ukrajina neobdrží podporu k ukončení války, pak je na Evropě, aby pomohla.
Slovenský premiér Robert Fico vyzval k odstranění satirické sochy amerického prezidenta Donalda Trumpa z budovy Evropského parlamentu ve Štrasburku. Instalaci veřejně označil za jasný projev úpadku celé Evropské unie. Přestože slovenský předseda vlády podle svých slov nesouhlasí se všemi kroky amerického lídra, urážení partnerů na oficiální půdě považuje za hluboké selhání v chápání současné politické reality.
Pákistán oficiálně potvrdil přítomnost svých vojenských jednotek v Saúdské Arábii v reakci na stoupající napětí a sílící útoky jemenských povstalců Húthíů. Krok navazuje na nedávno uzavřenou obrannou pakt mezi Saúdskou Arábií, Tureckem a Pákistánem, jejímž cílem je společná obrana území před vnějšími hrozbami. Pákistánské síly již v saúdskoarabském království působí, ačkoliv přesné počty vojáků a jejich konkrétní kapacity zůstávají z bezpečnostních důvodů utajeny.
Ceny ropy na světových komoditních trzích zaznamenaly prudký skok, když se mezinárodní benchmark Brent během jediného dne vyšplhal o pět procent na hodnotu přesahující sto pět dolarů za barel. Za tímto dramatickým cenovým růstem stojí kombinace dvou závažných faktorů, kterými jsou eskalující geopolitické napětí na Blízkém východě a narušení těžebních kapacit v důsledku blížícího se hurikánu v Mexickém zálivu. Prudké zdražení energetických surovin okamžitě vyvolalo nervozitu mezi investory a spustilo vlnu výprodejů na globálních finančních trzích.
Ukrajinská vláda schválila částečné obnovení vývozu zemního plynu a zrušila tak zákaz, který platil od počátku plnohodnotné ruské invaze. Soukromí těžaři budou moci prodávat zahraničním odběratelům část své produkce z předchozího měsíce prostřednictvím specializovaných burzovních aukcí.
Spojené státy čelí sérii zásadních politických a právních událostí, které formují tamní domácí i zahraniční scénu. Federální soud ve Washingtonu zahájil klíčové jednání ve věci snahy prezidenta Donalda Trumpa odebrat tiskové akreditace redakcím stanic CNN, MS Now a serveru Politico. Současně se vyostřuje souboj o křesla v americkém Senátu, zatímco šéf americké diplomacie Marco Rubio během své cesty po Evropě varoval před nekontrolovanou eskalací konfliktu na Ukrajině a předzvěstí hluboké hospodářské krize v Íránu.
Britská policie v hrabství Thames Valley před soudem v Londýně přiznala, že domovní prohlídky v sídlech Andrewa Mountbatten-Windsora byly nezákonné. Vyšetřovatelé uznali, že soudu Old Bailey poskytli nesprávné podklady, na jejichž základě soudce prohlídky nemovitostí v Sandringhamu a sídla Royal Lodge ve Windsoru povolil. Právní zástupci bývalého prince napadli postup policejního ředitelství i ústředního trestního soudu prostřednictvím soudního přezkumu.
Indonéská vláda čelí hromadné žalobě za hrubou nedbalost při zvládání rozsáhlých lesních požárů, které zahalily velkou část jihovýchodní Asie do toxického dýmu. Žaloba, kterou podaly organizace domorodých obyvatel a občanské spolky v indonéské části ostrova Borneo, míří na deset vysoce postavených představitelů státu včetně prezidenta Prabowa Subianta a guvernéra provincie Západní Kalimantan. Obyvatelé regionu se potýkají s prudkým nárůstem dýchacích potíží, uzavíráním škol i výrazným omezením běžného života.
Ve věku sedmaosmdesáti let zemřela v nemocnici Španělka María del Carmen Abascalová, známa pod lidovým jménem Maricarmen, jejíž nedávné nedobrovolné vystěhování z madridského bytu vyvolalo masové protesty a hlubokou politickou krizi po celé zemi. Seniorka skonala v hospitalizaci jen několik týdnů poté, co ji policie na nosítkách vynosila z domova, v němž prožila více než sedmdesát let. Zpráva o jejím úmrtí okamžitě vyhrotila již tak napjatou atmosféru na španělské politické scéně i v ulicích hlavního města.
Hurikán Isaias, který se stal prvním hurikánem letošní atlantické sezóny, rychle zesílil v Mexickém zálivu a postupuje směrem k severnímu pobřeží Spojených států. Meteorologové varují před nebezpečnými příbojovými vlnami, ničivým větrem a přívalovými dešti. Zásah pevniny se očekává v pásu od pobřeží státu Mississippi až po západní část Floridy.
Jihokorejská vláda oznámila, že podnikne právní kroky, pokud se potvrdí, že zásilky paliva směřující z tamních přístavů do Ruska porušily vnitrostátní zákony. Reagovala tak na investigativní zjištění britského deníku The Guardian, podle něhož bylo během letních měsíců do ruských přístavů přepraveno přes 176 tisíc tun ropných produktů, zejména nafty. Soul v oficiálním prohlášení potvrdil, že případ prověřuje a v případě zjištění protiprávního jednání bude postupovat striktně podle platné legislativy.
Předvolební shromáždění amerického prezidenta Donalda Trumpa v texaském San Antoniu narušila série protestů a incidentů v hledišti. Prezident přicestoval do státu, aby podpořil republikánského kandidáta do Senátu Kena Paxtona v době, kdy se republikáni potýkají s nečekaně silným tlakem ze strany demokratů před nadcházejícími volbami v polovině prezidentského mandátu. Nejméně půltucet demonstrantů přerušil prezidentův projev, přičemž některé z nich musela z arény vyvést policie a v jednom případě došlo přímo mezi diváky k fyzickému napadení.
Obyvatelé Pásma Gazy čelí téměř každodenním izraelským úderům, přestože v enklávě platí příměří. Ačkoli dohoda přinesla zastavení masivního bombardování a umožnila zvýšení dodávek humanitární i zdravotnické pomoci, od jejího počátku zahynulo podle místního ministerstva zdravotnictví více než čtrnáct set lidí. Celkový počet obětí od vypuknutí konfliktu před třemi lety tak podle stejného zdroje přesáhl hranici sedmdesáti čtyř tisíc.