Mírové rozhovory průlom nepřinesly, Zelenskyj se obrací na evropské spojence

Na Telegramu prezident uvedl, že Ukrajina je odhodlána pokračovat v poctivé práci s americkou stranou, aby dosáhla skutečného míru. Dodal, že se strany dohodly na dalších krocích a formátu budoucích jednání.

Prezident Zelenskyj se nyní obrátí na evropské partnery a v pondělí navštíví Londýn. Zde se osobně setká s lídry Británie, Francie a Německa, tedy s Keirem Starmerem, Emmanuelem Macronem a Friedrichem Merzem. Francouzský prezident Macron prohlásil, že cílem této skupiny bude „zhodnotit stav“ mírových jednání. Tito čtyři představitelé se zúčastnili již před dvěma týdny virtuálního setkání „koalice ochotných“, kde diskutovali plány na vytvoření evropských mírových sil na Ukrajině pro případ uzavření příměří.

Francouzský prezident Macron ostře kritizoval to, co nazval „eskalující cestou“ Ruska. Uvedl, že budou pokračovat v úsilí s Američany poskytnout Ukrajině bezpečnostní záruky, bez nichž není pevný a trvalý mír možný. Zdůraznil, že je nutné nadále vyvíjet tlak na Rusko, aby bylo donuceno zvolit mír.

Během sobotní noci provedly ruské síly kombinovaný letecký útok na infrastrukturu v Kremenchuku, což je město v centrální části Ukrajiny. Starosta Vitalij Maletskyj v neděli oznámil, že útok způsobil v některých oblastech výpadky dodávek vody a elektřiny. Kremenchuk, ležící na řece Dněpr, je významným průmyslovým centrem a nachází se zde jedna z největších ukrajinských ropných rafinérií. Maletskyj dodal, že městské služby pracují na obnově dodávek elektřiny, tepla a vody. V neděli bude také probíhat vyhodnocování škod s tím, že „vše obnovíme“.

O den dříve, v noci z pátku na sobotu, Rusko vypustilo na Ukrajinu více než 700 dronů a raket, které cílily na klíčovou infrastrukturu, včetně železnic a energetických zařízení. Tyto údery způsobily výpadky dodávek vody a topení pro tisíce domácností. Prezident Zelenskyj potvrdil, že hlavními cíli těchto úderů byla opět energetická zařízení. Cílem Ruska je podle něj způsobit utrpení milionům Ukrajinců.

Mezinárodní agentura pro atomovou energii (IAEA) oznámila, že ochranný štít nad jaderným reaktorem v Černobylu na Ukrajině, který byl zasažen dronem v únoru, již nemůže plnit svou hlavní funkci blokování radiace. Útok dronem v únoru vytvořil díru v takzvaném „novém bezpečném konfinmentu“. Tato konstrukce byla nákladně vybudována vedle zničeného reaktoru a na místo byla přesunuta v roce 2019 v rámci iniciativy vedené Evropou. Kontrola ocelové ochranné struktury, provedená agenturou IAEA minulý týden, zjistila, že náraz dronu konstrukci poškodil a zhoršil její stav.

Maďarský premiér Viktor Orbán, který má blízko k Putinovi, ohlásil, že vysílá obchodní delegaci do Ruska v rámci příprav na konec války na Ukrajině. Uvedl, že jedná s Washingtonem i Moskvou, ale nemůže se „podělit o všechny detaily“. Podle jeho slov by se Maďarsko ocitlo v „jiné ekonomické krajině“, pokud by válka skončila, aniž by do ní bylo zataženo. Dále by se to stalo, pokud by americký prezident uspěl v reintegraci Ruska do globální ekonomiky a došlo by k zrušení sankcí.

Maďarská média uvádějí, že tamní ropná a plynárenská společnost MOL zvažuje akvizici čerpacích stanic a rafinérií v Evropě. Tyto provozy patří ruským skupinám Gazprom a Lukoil, které jsou obě předmětem amerických sankcí. Maďarsko pod vedením Orbána zůstává závislé na ruském plynu a ropě. Tím ignoruje rozhodnutí Evropské unie, jejíž ostatní státy diverzifikovaly své dodávky od invaze v únoru 2022.

Bulharsko ostře kritizovalo odtažení poškozeného tankeru Kairos do svých vod. K tomu došlo jen něco málo přes týden poté, co bylo plavidlo zasaženo při útoku dronem, ke kterému se přihlásila Ukrajina. Turecká loď tanker odtáhla a poté se vrátila zpět do Turecka, uvedl generální ředitel bulharské námořní záchranné služby Rumen Nikolov. „To není normální,“ řekl Nikolov a dodal, že se snaží o vysvětlení „diplomatickými kanály“. Bulharské ministerstvo dopravy oznámilo, že deset členů posádky požádalo o evakuaci, ale počasí to momentálně neumožňuje.

Tanker Kairos a další tanker s vlajkou Gambie, Virat, byly napadeny 28. listopadu v Černém moři u pobřeží Turecka. Obě plavidla se nacházejí pod západními sankcemi, protože patří do „stínové flotily“, která nelegálně a nebezpečně nadále vyváží ruskou ropu. Mířily do ruského přístavu Novorossijsk. Ukrajina tehdy potvrdila, že cílem jejího útoku byla plavidla, která „tajně převážejí ruskou ropu“.