Třídenní rozhovory mezi ukrajinskými a americkými představiteli, které proběhly na Floridě v Miami, neskončily do sobotního večera žádným zjevným průlomem. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nicméně řekl, že se připojil ke svým vyjednavačům při „velmi věcném a konstruktivním“ telefonátu s americkými vyslanci Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem.
Na Telegramu prezident uvedl, že Ukrajina je odhodlána pokračovat v poctivé práci s americkou stranou, aby dosáhla skutečného míru. Dodal, že se strany dohodly na dalších krocích a formátu budoucích jednání.
Prezident Zelenskyj se nyní obrátí na evropské partnery a v pondělí navštíví Londýn. Zde se osobně setká s lídry Británie, Francie a Německa, tedy s Keirem Starmerem, Emmanuelem Macronem a Friedrichem Merzem. Francouzský prezident Macron prohlásil, že cílem této skupiny bude „zhodnotit stav“ mírových jednání. Tito čtyři představitelé se zúčastnili již před dvěma týdny virtuálního setkání „koalice ochotných“, kde diskutovali plány na vytvoření evropských mírových sil na Ukrajině pro případ uzavření příměří.
Francouzský prezident Macron ostře kritizoval to, co nazval „eskalující cestou“ Ruska. Uvedl, že budou pokračovat v úsilí s Američany poskytnout Ukrajině bezpečnostní záruky, bez nichž není pevný a trvalý mír možný. Zdůraznil, že je nutné nadále vyvíjet tlak na Rusko, aby bylo donuceno zvolit mír.
Během sobotní noci provedly ruské síly kombinovaný letecký útok na infrastrukturu v Kremenchuku, což je město v centrální části Ukrajiny. Starosta Vitalij Maletskyj v neděli oznámil, že útok způsobil v některých oblastech výpadky dodávek vody a elektřiny. Kremenchuk, ležící na řece Dněpr, je významným průmyslovým centrem a nachází se zde jedna z největších ukrajinských ropných rafinérií. Maletskyj dodal, že městské služby pracují na obnově dodávek elektřiny, tepla a vody. V neděli bude také probíhat vyhodnocování škod s tím, že „vše obnovíme“.
O den dříve, v noci z pátku na sobotu, Rusko vypustilo na Ukrajinu více než 700 dronů a raket, které cílily na klíčovou infrastrukturu, včetně železnic a energetických zařízení. Tyto údery způsobily výpadky dodávek vody a topení pro tisíce domácností. Prezident Zelenskyj potvrdil, že hlavními cíli těchto úderů byla opět energetická zařízení. Cílem Ruska je podle něj způsobit utrpení milionům Ukrajinců.
Mezinárodní agentura pro atomovou energii (IAEA) oznámila, že ochranný štít nad jaderným reaktorem v Černobylu na Ukrajině, který byl zasažen dronem v únoru, již nemůže plnit svou hlavní funkci blokování radiace. Útok dronem v únoru vytvořil díru v takzvaném „novém bezpečném konfinmentu“. Tato konstrukce byla nákladně vybudována vedle zničeného reaktoru a na místo byla přesunuta v roce 2019 v rámci iniciativy vedené Evropou. Kontrola ocelové ochranné struktury, provedená agenturou IAEA minulý týden, zjistila, že náraz dronu konstrukci poškodil a zhoršil její stav.
Maďarský premiér Viktor Orbán, který má blízko k Putinovi, ohlásil, že vysílá obchodní delegaci do Ruska v rámci příprav na konec války na Ukrajině. Uvedl, že jedná s Washingtonem i Moskvou, ale nemůže se „podělit o všechny detaily“. Podle jeho slov by se Maďarsko ocitlo v „jiné ekonomické krajině“, pokud by válka skončila, aniž by do ní bylo zataženo. Dále by se to stalo, pokud by americký prezident uspěl v reintegraci Ruska do globální ekonomiky a došlo by k zrušení sankcí.
Maďarská média uvádějí, že tamní ropná a plynárenská společnost MOL zvažuje akvizici čerpacích stanic a rafinérií v Evropě. Tyto provozy patří ruským skupinám Gazprom a Lukoil, které jsou obě předmětem amerických sankcí. Maďarsko pod vedením Orbána zůstává závislé na ruském plynu a ropě. Tím ignoruje rozhodnutí Evropské unie, jejíž ostatní státy diverzifikovaly své dodávky od invaze v únoru 2022.
Bulharsko ostře kritizovalo odtažení poškozeného tankeru Kairos do svých vod. K tomu došlo jen něco málo přes týden poté, co bylo plavidlo zasaženo při útoku dronem, ke kterému se přihlásila Ukrajina. Turecká loď tanker odtáhla a poté se vrátila zpět do Turecka, uvedl generální ředitel bulharské námořní záchranné služby Rumen Nikolov. „To není normální,“ řekl Nikolov a dodal, že se snaží o vysvětlení „diplomatickými kanály“. Bulharské ministerstvo dopravy oznámilo, že deset členů posádky požádalo o evakuaci, ale počasí to momentálně neumožňuje.
Tanker Kairos a další tanker s vlajkou Gambie, Virat, byly napadeny 28. listopadu v Černém moři u pobřeží Turecka. Obě plavidla se nacházejí pod západními sankcemi, protože patří do „stínové flotily“, která nelegálně a nebezpečně nadále vyváží ruskou ropu. Mířily do ruského přístavu Novorossijsk. Ukrajina tehdy potvrdila, že cílem jejího útoku byla plavidla, která „tajně převážejí ruskou ropu“.
Papež Lev XIV. během své čtvrteční návštěvy španělského ostrova Gran Canaria ostře zkritizoval evropské vlády za jejich lhostejnost vůči osudům migrantů. Pontifik promluvil v přístavu Arguineguín, kde tisíce afrických běženců strávily první dny koronavirové pandemie v izolaci na dokech bez odpovídajícího přístupu k jídlu nebo přístřeší.
Německo se musí připravit na možný ruský útok do roku 2029, nebo dokonce dříve. Na leteckém veletrhu ILA v Berlíně to uvedl šéf německé armády, generálporučík Christian Freuding, s tím, že země musí být připravena bojovat. Podle jeho slov panuje mezi spojenci v Severoatlantické aliancii široká shoda na tom, že Rusko by mohlo být schopno napadnout území NATO před koncem tohoto desetiletí.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se během rozhovoru v Londýně projevoval velmi optimisticky a vyjádřil přesvědčení, že největší evropský konflikt od roku 1945 se začíná pomalu obracet ve prospěch Kyjeva. Současná vojenská situace je podle něj pro ukrajinskou stranu nejslibnější za poslední dva a půl roku.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu se bude v nadcházejících národních volbách, které jsou naplánovány na konec října, ucházet o znovuzvolení. Oznámila to jeho strana Likud na platformě Telegram s prohlášením, že premiér bude kandidovat a zvítězí. Reagovala tím na vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa v rozhovoru pro stanici ABC News, kde zpochybnil, zda se šestasedmdesátiletý politik do volebního klání zapojí, přičemž připomněl jeho dlouhou kariéru i pozici válečného premiéra a vyjádřil nejistotu ohledně jeho politických záměrů.
V Tichém oceánu se zformoval klimatický jev El Niño, u kterého meteorologové předpovídají, že by mohl dosáhnout historické síly. Tento přirozený oteplovací cyklus v rovníkové oblasti Pacifiku ovlivňuje počasí na celé planetě.
Americká fotbalová reprezentace se připravuje na úvodní zápas mistrovství světa v Inglewoodu v Kalifornii, kde v pátek nastoupí proti Paraguayi. Pro Spojené státy, které hostí zápasy mužského šampionátu poprvé od roku 1994, to bude zcela jiná zkušenost než před čtyřmi lety v Kataru.
Vědecké experimenty prováděné od Španělska až po Japonsko opakovaně prokázaly, že lidé mají při chůzi přirozenou tendenci stáčet se doleva a pohybovat se proti směru hodinových ručiček. Podle doktora Iñakiho Echeverríi Huarteho z Navarrské univerzity v této dráze lidé podvědomě driftují, ať už se procházejí v muzeu, supermarketu, nebo dokonce v prázdné místnosti.
Americká armáda v rámci návrhu rozpočtu na fiskální rok 2027 požaduje nákup 857 obranných střel pro systém protiraketové obrany THAAD (Terminal High Altitude Area Defense). Tento záměr představuje zásadní navýšení zásob s cílem vybudovat robustní deštník schopný čelit nepřátelským hrozbám.
Britská politická scéna i veřejnost ostře odsuzují pokračující protipřistěhovalecké nepokoje v Severním Irsku, přičemž vlna kritiky se nyní masivně obrací také proti miliardáři Elonu Muskovi. Během druhé noci násilností v Belfastu maskovaní muži opět zapalovali domy a automobily při cíleném vyhledávání osob, které považovali za imigranty. Britský ministr pro Severní Irsko Hilary Benn označil tyto incidenty za čisté rasistické hrdlořezství.
Vzájemné údery mezi Spojenými státy a Íránem ukazují, jak výrazně se proměnila povaha mezinárodní diplomacie. Americká armáda v úterý 9. června zaútočila na cíle v Íránu v reakci na sestřelení vrtulníku poblíž Hormuzského průlivu.
Kvůli uzavření Hormuzského průlivu v důsledku války s Íránem se řada států snaží oslovit americkou vládu s projekty, které by mohly nabídnout alternativní zdroje energie. Země od Surinamu až po Sýrii v současné situaci spatřují příležitost zařadit se mezi bezpečné dodavatele. Vzhledem k tomu, že rostoucí ceny pohonných hmot negativně ovlivňují popularitu prezidenta Donalda Trumpa, nacházejí tyto státy ve Washingtonu otevřené dveře. Spojené státy se podle vyjádření zástupců Bílého domu a ministra energetiky Chrise Wrighta snaží ve spolupráci se spojenci diverzifikovat dodavatelské řetězce a omezit závislost na rizikových dopravních uzlech.
Americká administrativa se znovu pokouší potvrdit svůj základní předpoklad, který dosavadní průběh války v Íránu spíše vyvrací, a sice že tvrdé údery ze strany vojensky podstatně silnějších Spojených států donutí Teherán ke kapitulaci. Prezident Donald Trump nařídil ve středu nové útoky na řadu íránských cílů jen několik hodin poté, co Islámskou republiku obvinil z natahování času a odmítání dohody s tím, že z Američanů dělají hlupáky.