Třídenní rozhovory mezi ukrajinskými a americkými představiteli, které proběhly na Floridě v Miami, neskončily do sobotního večera žádným zjevným průlomem. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nicméně řekl, že se připojil ke svým vyjednavačům při „velmi věcném a konstruktivním“ telefonátu s americkými vyslanci Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem.
Na Telegramu prezident uvedl, že Ukrajina je odhodlána pokračovat v poctivé práci s americkou stranou, aby dosáhla skutečného míru. Dodal, že se strany dohodly na dalších krocích a formátu budoucích jednání.
Prezident Zelenskyj se nyní obrátí na evropské partnery a v pondělí navštíví Londýn. Zde se osobně setká s lídry Británie, Francie a Německa, tedy s Keirem Starmerem, Emmanuelem Macronem a Friedrichem Merzem. Francouzský prezident Macron prohlásil, že cílem této skupiny bude „zhodnotit stav“ mírových jednání. Tito čtyři představitelé se zúčastnili již před dvěma týdny virtuálního setkání „koalice ochotných“, kde diskutovali plány na vytvoření evropských mírových sil na Ukrajině pro případ uzavření příměří.
Francouzský prezident Macron ostře kritizoval to, co nazval „eskalující cestou“ Ruska. Uvedl, že budou pokračovat v úsilí s Američany poskytnout Ukrajině bezpečnostní záruky, bez nichž není pevný a trvalý mír možný. Zdůraznil, že je nutné nadále vyvíjet tlak na Rusko, aby bylo donuceno zvolit mír.
Během sobotní noci provedly ruské síly kombinovaný letecký útok na infrastrukturu v Kremenchuku, což je město v centrální části Ukrajiny. Starosta Vitalij Maletskyj v neděli oznámil, že útok způsobil v některých oblastech výpadky dodávek vody a elektřiny. Kremenchuk, ležící na řece Dněpr, je významným průmyslovým centrem a nachází se zde jedna z největších ukrajinských ropných rafinérií. Maletskyj dodal, že městské služby pracují na obnově dodávek elektřiny, tepla a vody. V neděli bude také probíhat vyhodnocování škod s tím, že „vše obnovíme“.
O den dříve, v noci z pátku na sobotu, Rusko vypustilo na Ukrajinu více než 700 dronů a raket, které cílily na klíčovou infrastrukturu, včetně železnic a energetických zařízení. Tyto údery způsobily výpadky dodávek vody a topení pro tisíce domácností. Prezident Zelenskyj potvrdil, že hlavními cíli těchto úderů byla opět energetická zařízení. Cílem Ruska je podle něj způsobit utrpení milionům Ukrajinců.
Mezinárodní agentura pro atomovou energii (IAEA) oznámila, že ochranný štít nad jaderným reaktorem v Černobylu na Ukrajině, který byl zasažen dronem v únoru, již nemůže plnit svou hlavní funkci blokování radiace. Útok dronem v únoru vytvořil díru v takzvaném „novém bezpečném konfinmentu“. Tato konstrukce byla nákladně vybudována vedle zničeného reaktoru a na místo byla přesunuta v roce 2019 v rámci iniciativy vedené Evropou. Kontrola ocelové ochranné struktury, provedená agenturou IAEA minulý týden, zjistila, že náraz dronu konstrukci poškodil a zhoršil její stav.
Maďarský premiér Viktor Orbán, který má blízko k Putinovi, ohlásil, že vysílá obchodní delegaci do Ruska v rámci příprav na konec války na Ukrajině. Uvedl, že jedná s Washingtonem i Moskvou, ale nemůže se „podělit o všechny detaily“. Podle jeho slov by se Maďarsko ocitlo v „jiné ekonomické krajině“, pokud by válka skončila, aniž by do ní bylo zataženo. Dále by se to stalo, pokud by americký prezident uspěl v reintegraci Ruska do globální ekonomiky a došlo by k zrušení sankcí.
Maďarská média uvádějí, že tamní ropná a plynárenská společnost MOL zvažuje akvizici čerpacích stanic a rafinérií v Evropě. Tyto provozy patří ruským skupinám Gazprom a Lukoil, které jsou obě předmětem amerických sankcí. Maďarsko pod vedením Orbána zůstává závislé na ruském plynu a ropě. Tím ignoruje rozhodnutí Evropské unie, jejíž ostatní státy diverzifikovaly své dodávky od invaze v únoru 2022.
Bulharsko ostře kritizovalo odtažení poškozeného tankeru Kairos do svých vod. K tomu došlo jen něco málo přes týden poté, co bylo plavidlo zasaženo při útoku dronem, ke kterému se přihlásila Ukrajina. Turecká loď tanker odtáhla a poté se vrátila zpět do Turecka, uvedl generální ředitel bulharské námořní záchranné služby Rumen Nikolov. „To není normální,“ řekl Nikolov a dodal, že se snaží o vysvětlení „diplomatickými kanály“. Bulharské ministerstvo dopravy oznámilo, že deset členů posádky požádalo o evakuaci, ale počasí to momentálně neumožňuje.
Tanker Kairos a další tanker s vlajkou Gambie, Virat, byly napadeny 28. listopadu v Černém moři u pobřeží Turecka. Obě plavidla se nacházejí pod západními sankcemi, protože patří do „stínové flotily“, která nelegálně a nebezpečně nadále vyváží ruskou ropu. Mířily do ruského přístavu Novorossijsk. Ukrajina tehdy potvrdila, že cílem jejího útoku byla plavidla, která „tajně převážejí ruskou ropu“.
Severní Korea pokročila v přesnosti balistických raket a zřídila sériovou výrobu úderných dronů díky technické a operační pomoci z Ruské federace. Oznámil to list Kyiv Post s odvoláním na zprávy západních zpravodajských služeb a deníku The New York Times. Moskva poskytuje Pchjongjangu vojenské technologie výměnou za severokorejskou munici, dělníky a tisíce bojových vojáků nasazených v ruské Kurské oblasti.
Britský premiér Andy Burnham vyzval k otevřené a věcné diskusi s veřejností o možném návratu k volnému pohybu osob mezi Spojeným královstvím a Evropskou unií. Podle jeho vyjádření je na čase přehodnotit dosavadní vztahy s unijním blokem a předložit voličům různé budoucí varianty. Tyto záměry zazněly v kontextu příprav na nadcházející summit v Bruselu.
Rozsáhlý únik vnitřní komunikace německé pravicově populistické strany Alternativa pro Německo odhalil radikální obrat její spolupředsedkyně Alice Weidelové. Hackeři podle webu Politico zveřejnili statisíce interních e-mailů a dokumentů, které zachycují její dřívější ostrou kritiku kontroverzního stranického kolegy Björna Höckeho. Zveřejněné materiály poskytují vzácný pohled do zákulisí nejsilnější německé pravicové formace.
Izrael se připravuje na nadcházející parlamentní volby, avšak Palestinci v Gaze pohlížejí na výsledek s velkými obavami a pesimismem. Humanitární katastrofa v oblasti zůstává během volební kampaně zcela ignorována hlavními politickými soupeři. Budoucnost území, které z velké části skončilo v troskách, tak závisí na politické reprezentaci státu, jenž konflikt vedl.
Během sobotních celonárodních protestů ve Francii bylo zadrženo téměř tisíc lidí poté, co do ulic vyrazily stovky tisíc demonstrantů. Po převážně pokojných shromážděních vypukly v řadě velkých měst včetně Paříže, Marseille a Bordeaux prudké střety. Úřady proti účastníkům protestů nasadily slzný plyn i vodní děla.
Evropa se před nadcházející zimní sezónou ocitá na prahu hluboké společenské krize, kterou provázejí prudce rostoucí životní náklady, vysoká inflace, drahé energie a stagnující ekonomický růst. Růst cen nájmů a základních potřeb vede k vyčerpání rodinných rozpočtů a sílící frustraci obyvatel, která se čím dál častěji projevuje masovými protesty, stávkami a střety s policií napříč celým kontinentem, píše Politico.
Izrael stojí na prahu mimořádně napjatých parlamentních voleb, které rozhodnou o politické budoucnosti země a možná i o definitivním konci jedné éry. V centru veškerého dění stojí premiér Benjamin Netanjahu, jenž zemi dominoval po tři desetiletí a v úřadu premiéra strávil dohromady více než devatenáct let.
V noci ze soboty na neděli se v České republice i ve většině evropských zemí uskutečnil tradiční podzimní posun času, který ukončil období letního režimu. Přesně ve tři hodiny ráno se ručičky hodin posunuly o jednu hodinu zpět na druhou hodinu středoevropského času. Zatímco na mobilních telefonech, počítačích či chytrých hodinkách se změna aplikovala automaticky, např. u nástěnných analogových hodin je potřeba změnu provést ručně.
Francouzská města, zejména Paříž, Marseille, Lyon či Toulouse, zažívají další vlnu masových protestů provázenou přísnými bezpečnostními opatřeními a plošnými restrikcemi ze strany státních orgánů. Demonstrace reagují na dlouhodobou nespokojenost občanů s politikou vlády, klesající kupní silou a stavem veřejných služeb. Ulice velkých měst zaplnily tisíce lidí, kteří požadují hluboké sociální a fiskální změny.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že provozní rychlosti satelitních sítí Starlink a Starshield byly plně obnoveny na úroveň před zavedením restrikcí. To ukrajinským obranným silám opět umožňuje efektivně čelit dronovým útokům a bezpečně zajišťovat logistiku na frontové linii.
Evropský mlékárenský sektor se podle webu Politico v současnosti potýká s nečekanými komplikacemi, které výrazně doléhají na dvě tradiční velmoci sýrařské kultury, kterými jsou Itálie a Francie. Zatímco francouzští zemědělci se snaží vyrovnat s dopady klimatických změn na produkci vyhlášených regionálních specialit, Itálii ochromila stávka dopravců a prudký růst cen energií, který ohrožuje výrobu světoznámé mozzarelly.
Vztahy mezi Spojenými státy a Ukrajinou procházejí kvůli postoji amerického prezidenta Donalda Trumpa a omezování vojenské pomoci kritickým obdobím, což vyvolává zásadní otázku, jak silná je současná závislost Kyjeva na americké podpoře a zda dokáže v obraně proti ruské agresi pokračovat zcela bez ní. Nejnovější diplomatické napětí a vzájemná nedůvěra mezi oběma představiteli se projevují v době, kdy Ukrajina nadále čelí ničivým vzdušným útokům a hlubokým výpadkům v dodávkách klíčového vojenského materiálu.
