Třídenní rozhovory mezi ukrajinskými a americkými představiteli, které proběhly na Floridě v Miami, neskončily do sobotního večera žádným zjevným průlomem. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nicméně řekl, že se připojil ke svým vyjednavačům při „velmi věcném a konstruktivním“ telefonátu s americkými vyslanci Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem.
Na Telegramu prezident uvedl, že Ukrajina je odhodlána pokračovat v poctivé práci s americkou stranou, aby dosáhla skutečného míru. Dodal, že se strany dohodly na dalších krocích a formátu budoucích jednání.
Prezident Zelenskyj se nyní obrátí na evropské partnery a v pondělí navštíví Londýn. Zde se osobně setká s lídry Británie, Francie a Německa, tedy s Keirem Starmerem, Emmanuelem Macronem a Friedrichem Merzem. Francouzský prezident Macron prohlásil, že cílem této skupiny bude „zhodnotit stav“ mírových jednání. Tito čtyři představitelé se zúčastnili již před dvěma týdny virtuálního setkání „koalice ochotných“, kde diskutovali plány na vytvoření evropských mírových sil na Ukrajině pro případ uzavření příměří.
Francouzský prezident Macron ostře kritizoval to, co nazval „eskalující cestou“ Ruska. Uvedl, že budou pokračovat v úsilí s Američany poskytnout Ukrajině bezpečnostní záruky, bez nichž není pevný a trvalý mír možný. Zdůraznil, že je nutné nadále vyvíjet tlak na Rusko, aby bylo donuceno zvolit mír.
Během sobotní noci provedly ruské síly kombinovaný letecký útok na infrastrukturu v Kremenchuku, což je město v centrální části Ukrajiny. Starosta Vitalij Maletskyj v neděli oznámil, že útok způsobil v některých oblastech výpadky dodávek vody a elektřiny. Kremenchuk, ležící na řece Dněpr, je významným průmyslovým centrem a nachází se zde jedna z největších ukrajinských ropných rafinérií. Maletskyj dodal, že městské služby pracují na obnově dodávek elektřiny, tepla a vody. V neděli bude také probíhat vyhodnocování škod s tím, že „vše obnovíme“.
O den dříve, v noci z pátku na sobotu, Rusko vypustilo na Ukrajinu více než 700 dronů a raket, které cílily na klíčovou infrastrukturu, včetně železnic a energetických zařízení. Tyto údery způsobily výpadky dodávek vody a topení pro tisíce domácností. Prezident Zelenskyj potvrdil, že hlavními cíli těchto úderů byla opět energetická zařízení. Cílem Ruska je podle něj způsobit utrpení milionům Ukrajinců.
Mezinárodní agentura pro atomovou energii (IAEA) oznámila, že ochranný štít nad jaderným reaktorem v Černobylu na Ukrajině, který byl zasažen dronem v únoru, již nemůže plnit svou hlavní funkci blokování radiace. Útok dronem v únoru vytvořil díru v takzvaném „novém bezpečném konfinmentu“. Tato konstrukce byla nákladně vybudována vedle zničeného reaktoru a na místo byla přesunuta v roce 2019 v rámci iniciativy vedené Evropou. Kontrola ocelové ochranné struktury, provedená agenturou IAEA minulý týden, zjistila, že náraz dronu konstrukci poškodil a zhoršil její stav.
Maďarský premiér Viktor Orbán, který má blízko k Putinovi, ohlásil, že vysílá obchodní delegaci do Ruska v rámci příprav na konec války na Ukrajině. Uvedl, že jedná s Washingtonem i Moskvou, ale nemůže se „podělit o všechny detaily“. Podle jeho slov by se Maďarsko ocitlo v „jiné ekonomické krajině“, pokud by válka skončila, aniž by do ní bylo zataženo. Dále by se to stalo, pokud by americký prezident uspěl v reintegraci Ruska do globální ekonomiky a došlo by k zrušení sankcí.
Maďarská média uvádějí, že tamní ropná a plynárenská společnost MOL zvažuje akvizici čerpacích stanic a rafinérií v Evropě. Tyto provozy patří ruským skupinám Gazprom a Lukoil, které jsou obě předmětem amerických sankcí. Maďarsko pod vedením Orbána zůstává závislé na ruském plynu a ropě. Tím ignoruje rozhodnutí Evropské unie, jejíž ostatní státy diverzifikovaly své dodávky od invaze v únoru 2022.
Bulharsko ostře kritizovalo odtažení poškozeného tankeru Kairos do svých vod. K tomu došlo jen něco málo přes týden poté, co bylo plavidlo zasaženo při útoku dronem, ke kterému se přihlásila Ukrajina. Turecká loď tanker odtáhla a poté se vrátila zpět do Turecka, uvedl generální ředitel bulharské námořní záchranné služby Rumen Nikolov. „To není normální,“ řekl Nikolov a dodal, že se snaží o vysvětlení „diplomatickými kanály“. Bulharské ministerstvo dopravy oznámilo, že deset členů posádky požádalo o evakuaci, ale počasí to momentálně neumožňuje.
Tanker Kairos a další tanker s vlajkou Gambie, Virat, byly napadeny 28. listopadu v Černém moři u pobřeží Turecka. Obě plavidla se nacházejí pod západními sankcemi, protože patří do „stínové flotily“, která nelegálně a nebezpečně nadále vyváží ruskou ropu. Mířily do ruského přístavu Novorossijsk. Ukrajina tehdy potvrdila, že cílem jejího útoku byla plavidla, která „tajně převážejí ruskou ropu“.
V Česku byla o uplynulém víkendu zadržena osoba podezřelá z činnosti pro čínskou zpravodajskou službu. Informovala o tom policie, realizaci v případu potvrdila i Bezpečnostní informační služba (BIS).
Spor mezi Agátou Hanychovou a Jaromírem Soukupem v uplynulých dnech alespoň pro tuto chvíli vyvrcholil. Soud totiž posvětil jejich dohodu ohledně rozdělení péče o Rozárku. O pocity se dělila především influncerka, ale nakonec se ozval i známý podnikatel.
Policie se zabývá případem nebezpečného vyhrožování prezidentovi Petru Pavlovi. Zadržela muže, který před návštěvou hlavy státu v Olomouckém kraji napsal nevhodný komentář na sociální síti. Dotyčnému může hrozit i trest odnětí svobody.
Karlos Vémola ve středu sliboval a také doručil první velké vyjádření k ostře sledované kauze, ve které ho vyšetřuje policie. Popsal okamžik zadržení, následnou domovní prohlídku i trable se zdravotními problémy. Došlo dokonce i na slzy.
Britský ministr obrany John Healey dnes potvrdil, že Spojené království převezme „vedoucí roli“ při zajišťování bezpečnosti v Arktidě a na dálném severu v rámci struktur NATO. Toto prohlášení přichází jako přímá reakce na dramatické události posledních čtrnácti dnů, které Healey popsal jako období „tvrdých vyjednávání a neústupné diplomacie“ vyvolané zájmem Donalda Trumpa o Grónsko.
Ukrajinská hlava státu Volodymyr Zelenskyj přednesla v Davosu projev, ve kterém se mísilo rozčarování z postoje unijních lídrů s nadějí vkládanou do čerstvých dohod s Donaldem Trumpem. Svou řeč uvedl netradiční analogií ke známému filmu o časové smyčce, čímž chtěl demonstrovat únavu své země z neustále se opakujících problémů a váhavosti spojenců. Podle něj Ukrajina prožívá nekonečný cyklus agrese, zatímco světoví hráči se točí v kruhu prázdných gest.
V Davosu dnes americký tým představil konkrétní obrysy budoucího uspořádání Pásma Gazy. I přes nadsazenou rétoriku, která doprovází vznik nové „Rady míru“, se zdá, že práce na přechodu k mnohem náročnější druhé fázi příměří pokročila do reálných plánů pro příštích 100 dní.
Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek oznámil, že Moskva je připravena zaplatit miliardu dolarů za členství v nové „Radě míru“ Donalda Trumpa. Má to však háček – peníze chce vzít z ruských aktiv, která Spojené státy zmrazily po invazi na Ukrajinu. Tento návrh hodlá Putin projednat přímo v Moskvě s Trumpovými vyslanci Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem, kteří tam dnes dorazili na klíčová jednání.
Slavnostní ceremoniál v Davosu pokračoval vystoupením amerického ministra zahraničí Marca Rubia, který nešetřil chválou na adresu Donalda Trumpa. Rubio označil jeho působení v úřadu za historické a ocenil prezidentovu vizi a odvahu snít o nemožném v souvislosti s konfliktem v Gaze. Podle něj staré instituce, které světu sloužily uplynulých sedmdesát let, nedokázaly tuto krizi vyřešit, což vyžadovalo zcela nový přístup.
Ustanovení nové „Rady míru“ na ekonomickém fóru v Davosu, které mělo být vrcholem diplomatického snažení Donalda Trumpa, doprovázely rozpaky. Očekávání o masivní podpoře se nenaplnila, když se k podpisu dostavilo méně než dvacet delegací z původně avizovaných pětatřiceti. Tato nízká účast v kombinaci s absencí klíčových evropských mocností jen prohloubila viditelnou trhlinu mezi současným Bílým domem a tradičními spojenci v rámci NATO.
Německý kancléř Friedrich Merz ve svém čtvrtečním projevu na Světovém ekonomickém fóru v Davosu varoval, že starý světový řád se rozpadá „dechberoucím tempem“. Reagoval tak na týden plný diplomatického chaosu, který vyvolaly snahy amerického prezidenta Donalda Trumpa o získání Grónska a jeho hrozby uvalením cel na evropské spojence. Merz zdůraznil, že tváří v tvář nové realitě velmocenského soupeření musí Evropa urychleně posílit svou obranyschopnost i hospodářskou konkurenceschopnost.
Finský prezident Alexander Stubb na Světovém ekonomickém fóru v Davosu vyslal jasný vzkaz: Evropa je schopna se ubránit i bez pomoci Spojených států. Během panelové diskuse o evropské bezpečnosti zdůraznil, že na otázku, zda je kontinent soběstačný v obraně, odpovídá jednoznačným „ano“. Jako důkaz uvedl vojenskou sílu Finska a Polska, které podle něj disponují největším dělostřelectvem v Evropě, včetně moderních raket dlouhého doletu.