Třídenní rozhovory mezi ukrajinskými a americkými představiteli, které proběhly na Floridě v Miami, neskončily do sobotního večera žádným zjevným průlomem. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nicméně řekl, že se připojil ke svým vyjednavačům při „velmi věcném a konstruktivním“ telefonátu s americkými vyslanci Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem.
Na Telegramu prezident uvedl, že Ukrajina je odhodlána pokračovat v poctivé práci s americkou stranou, aby dosáhla skutečného míru. Dodal, že se strany dohodly na dalších krocích a formátu budoucích jednání.
Prezident Zelenskyj se nyní obrátí na evropské partnery a v pondělí navštíví Londýn. Zde se osobně setká s lídry Británie, Francie a Německa, tedy s Keirem Starmerem, Emmanuelem Macronem a Friedrichem Merzem. Francouzský prezident Macron prohlásil, že cílem této skupiny bude „zhodnotit stav“ mírových jednání. Tito čtyři představitelé se zúčastnili již před dvěma týdny virtuálního setkání „koalice ochotných“, kde diskutovali plány na vytvoření evropských mírových sil na Ukrajině pro případ uzavření příměří.
Francouzský prezident Macron ostře kritizoval to, co nazval „eskalující cestou“ Ruska. Uvedl, že budou pokračovat v úsilí s Američany poskytnout Ukrajině bezpečnostní záruky, bez nichž není pevný a trvalý mír možný. Zdůraznil, že je nutné nadále vyvíjet tlak na Rusko, aby bylo donuceno zvolit mír.
Během sobotní noci provedly ruské síly kombinovaný letecký útok na infrastrukturu v Kremenchuku, což je město v centrální části Ukrajiny. Starosta Vitalij Maletskyj v neděli oznámil, že útok způsobil v některých oblastech výpadky dodávek vody a elektřiny. Kremenchuk, ležící na řece Dněpr, je významným průmyslovým centrem a nachází se zde jedna z největších ukrajinských ropných rafinérií. Maletskyj dodal, že městské služby pracují na obnově dodávek elektřiny, tepla a vody. V neděli bude také probíhat vyhodnocování škod s tím, že „vše obnovíme“.
O den dříve, v noci z pátku na sobotu, Rusko vypustilo na Ukrajinu více než 700 dronů a raket, které cílily na klíčovou infrastrukturu, včetně železnic a energetických zařízení. Tyto údery způsobily výpadky dodávek vody a topení pro tisíce domácností. Prezident Zelenskyj potvrdil, že hlavními cíli těchto úderů byla opět energetická zařízení. Cílem Ruska je podle něj způsobit utrpení milionům Ukrajinců.
Mezinárodní agentura pro atomovou energii (IAEA) oznámila, že ochranný štít nad jaderným reaktorem v Černobylu na Ukrajině, který byl zasažen dronem v únoru, již nemůže plnit svou hlavní funkci blokování radiace. Útok dronem v únoru vytvořil díru v takzvaném „novém bezpečném konfinmentu“. Tato konstrukce byla nákladně vybudována vedle zničeného reaktoru a na místo byla přesunuta v roce 2019 v rámci iniciativy vedené Evropou. Kontrola ocelové ochranné struktury, provedená agenturou IAEA minulý týden, zjistila, že náraz dronu konstrukci poškodil a zhoršil její stav.
Maďarský premiér Viktor Orbán, který má blízko k Putinovi, ohlásil, že vysílá obchodní delegaci do Ruska v rámci příprav na konec války na Ukrajině. Uvedl, že jedná s Washingtonem i Moskvou, ale nemůže se „podělit o všechny detaily“. Podle jeho slov by se Maďarsko ocitlo v „jiné ekonomické krajině“, pokud by válka skončila, aniž by do ní bylo zataženo. Dále by se to stalo, pokud by americký prezident uspěl v reintegraci Ruska do globální ekonomiky a došlo by k zrušení sankcí.
Maďarská média uvádějí, že tamní ropná a plynárenská společnost MOL zvažuje akvizici čerpacích stanic a rafinérií v Evropě. Tyto provozy patří ruským skupinám Gazprom a Lukoil, které jsou obě předmětem amerických sankcí. Maďarsko pod vedením Orbána zůstává závislé na ruském plynu a ropě. Tím ignoruje rozhodnutí Evropské unie, jejíž ostatní státy diverzifikovaly své dodávky od invaze v únoru 2022.
Bulharsko ostře kritizovalo odtažení poškozeného tankeru Kairos do svých vod. K tomu došlo jen něco málo přes týden poté, co bylo plavidlo zasaženo při útoku dronem, ke kterému se přihlásila Ukrajina. Turecká loď tanker odtáhla a poté se vrátila zpět do Turecka, uvedl generální ředitel bulharské námořní záchranné služby Rumen Nikolov. „To není normální,“ řekl Nikolov a dodal, že se snaží o vysvětlení „diplomatickými kanály“. Bulharské ministerstvo dopravy oznámilo, že deset členů posádky požádalo o evakuaci, ale počasí to momentálně neumožňuje.
Tanker Kairos a další tanker s vlajkou Gambie, Virat, byly napadeny 28. listopadu v Černém moři u pobřeží Turecka. Obě plavidla se nacházejí pod západními sankcemi, protože patří do „stínové flotily“, která nelegálně a nebezpečně nadále vyváží ruskou ropu. Mířily do ruského přístavu Novorossijsk. Ukrajina tehdy potvrdila, že cílem jejího útoku byla plavidla, která „tajně převážejí ruskou ropu“.
Nepřátelské špionážní agentury se v současnosti zaměřují na pronikání do západních univerzit a soukromých společností stejně intenzivně, jako se zaměřují na vládní instituce. Toto varování zaznělo od Davida Vigneaulta, bývalého šéfa kanadské zpravodajské služby. Vigneault konkrétně upozornil na „průmyslově rozsáhlé“ pokusy Číny o krádež nových technologií, což podle něj vyžaduje zvýšenou ostražitost akademiků.
Prezident USA Donald Trump, který neustále tlačí na odstoupení venezuelského prezidenta Nicoláse Madura a vyhrožuje vojenskou akcí, opakovaně obviňuje jihoamerického vůdce ze dvou problémů: drog a migrantů. Trump sice tvrdí, že Venezuela „vyhodila do naší země statisíce lidí z vězení“, neexistují o však žádné důkazy.
V Asii se po sérii neobvyklých bouří a klimatickém chaosu dramaticky zvýšil počet obětí, který přesáhl 1 700 lidí. Když klimatolog Fredolin Tangang na svém počítači koncem listopadu pozoroval, jak se nad Asií formují hned tři tropické bouře současně, jeho myšlenky zabloudily k filmu Den poté. I když filmové události přesahují realitu, formace, kterou viděl na obrazovce, ho znepokojila.
Evropané by se měli přestat pouze táhnout za Donaldem Trumpem a místo toho by měli navrhnout vlastní mírový plán pro Ukrajinu. To je názor eurokomisaře pro obranu, Andriuse Kubiliuse, který ho sdělil serveru Politico. Evropská unie „musí být nezávislá nebo alespoň připravená být silná v geopolitickém vývoji,“ uvedl Kubilius. Dále dodal, že to zahrnuje také to, aby měla vlastní plány, jak dosáhnout míru na Ukrajině, a aby je mohla projednávat se svými transatlantickými partnery.
Útoky izraelských osadníků na Palestince na Západním břehu dosáhly historického maxima. Oběti, izraelští aktivisté a skupiny pro lidská práva tvrdí, že navzdory tvrzení Izraele, že jde pouze o činy několika radikálů, státem podporovaný systém chrání a umožňuje těmto pachatelům jednat.
Třídenní rozhovory mezi ukrajinskými a americkými představiteli, které proběhly na Floridě v Miami, neskončily do sobotního večera žádným zjevným průlomem. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nicméně řekl, že se připojil ke svým vyjednavačům při „velmi věcném a konstruktivním“ telefonátu s americkými vyslanci Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem.
Zpráva o pátečním úmrtí moderátora Patrika Hezuckého ve věku 55 let hluboce zasáhla nespočet jeho příznivců. Lidé okamžitě začali spontánně směřovat k budově rádia Evropa 2 v Praze, kde Hezucký strávil většinu své profesní kariéry, aby zde vyjádřili svůj zármutek a vděčnost. Tímto způsobem vzniklo před sídlem stanice improvizované pietní místo.
Spojené státy čelí znepokojivému zvratu v trendu snižování emisí. Administrace prezidenta Trumpa uvolňuje pravidla pro znečištění z uhelných elektráren, zatímco energetické společnosti po celé zemi ruší plány na jejich uzavření. Důvodem je masivní poptávka po elektřině generovaná boomem datových center pro umělou inteligenci (AI). Kombinace těchto dvou faktorů by podle webu Politico mohla mít dramatické dopady na růst teplot a zdraví obyvatel žijících v blízkosti elektráren.
Obyvatelé starobylého ukrajinského města Černihiv, které je proslulé svými středověkými katedrálami, se potýkají s rozsáhlými výpadky elektřiny a krutým chladem. Tyto problémy jsou přímým důsledkem intenzivních ruských útoků. Místní obyvatelka Valentina Ivanivna ukázala novou čelovku, kterou dostala od vnuka, a používá ji většinu večerů při domácích pracích, jako je mytí nádobí nebo vaření. Vysvětlila, že bez elektřiny se nedá nic naplánovat, což je velmi stresující a vyčerpávající, jelikož ani pozvat lidi na čaj je nemožné, protože nefunguje rychlovarná konvice.
Evropa zintenzivňuje přípravy na možný konflikt s Ruskem, přičemž debaty o posílení obrany eskalovaly po sérii incidentů. Od poloviny září opakovaně narušily polský vzdušný prostor ruské drony a v následujících dvou měsících se neidentifikované bezpilotní stroje objevily také nad vojenskými a letištními lokalitami v Německu, Dánsku, Belgii a Norsku. Jako reakci na tyto vpády oznámil Brusel plány na vybudování „dronové zdi“ k ochraně evropského vzdušného prostoru, jejíž dokončení je plánováno na rok 2027.
Spojenci Vladimira Putina opět navrhli potenciální útok na Spojené království, přičemž ruský představitel Dmitry Rogozin, senátor a válečný veterán, označil řadu britských obranných lokalit za možné cíle. Rogozin, který dříve působil jako vicepremiér a šéf kosmické agentury, varoval, že Velká Británie by se mohla stát "smrtelně nebezpečnou".
Snahy o ukončení války na Ukrajině se opět dostaly do slepé uličky. Pětihodinové setkání v Kremlu mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem a americkým týmem, který vedli vyslanci Donalda Trumpa, podnikatelé Steve Witkoff a Jared Kushner, nepřineslo žádný výrazný pokrok. Přestože Putinův poradce Jurij Ušakov označil rozhovory z 2. prosince za "konstruktivní", výmluvně dodal, že "některé americké návrhy se jeví víceméně přijatelné".