Moskva striktně odmítá jakékoliv zmrazení válečného konfliktu na Ukrajině, pokud nebudou v plném rozsahu splněny její politické a územní požadavky. Náměstek ruského ministra zahraničí Michail Galuzin zdůraznil, že klid zbraní nepřichází v úvahu bez odstranění takzvaných „kořenových příčin“ celé krize, čímž zopakoval dlouhodobý postoj prezidenta Vladimira Putina.
Podle Galuzina ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zcela ztratil kontakt s realitou a svými kroky se snaží situaci dále vyostřovat. Ruská strana v této souvislosti kritizuje především ukrajinské údery na cíle uvnitř ruského území, z nichž některé zasáhly energetickou infrastrukturu a zařízení spojená s Kaspickým ropovodním konsorciem (CPC).
Ruský diplomat označil tyto útoky za teroristické činy a vyzval mezinárodní společenství k rázné reakci. Současně poukázal na to, že akcionáři dotčeného ropovodního konsorcia jsou i významné energetické společnosti ze Spojených států a Evropy.
Moskva zároveň podrobila ostré kritice pokračující vojenskou a zpravodajskou podporu, kterou Kyjevu poskytují Spojené státy. Podle Galuzina je americký přístup protichůdný, neboť neustálé dodávky zbraní a poskytování zpravodajských dat přímo odporují deklarovaným snahám o dosažení míru. Připomněl v té souvislosti i nedávná vyjádření amerického ministra zahraničí Marca Rubia o tom, že Washington nevystupuje jako nestranný zprostředkovatel.
Přestože Rusko myšlenku na samotné zastavení bojů odmítá, Galuzin tvrdí, že Kreml zůstává otevřený diplomatickému jednání, pokud bude existovat dostatečná vůle a budou zohledněny dosavadní dohody. Postoje dalších vysoce postavených ruských představitelů však naznačují, že dojednání příměří je v tuto chvíli v nedohlednu.
Zvláštní zmocněnec ruského ministerstva zahraničí Rodion Mirošnik nedávno varoval, že je třeba se připravit na dlouhotrvající konflikt. Podobně se již dříve vyjádřil i ministr zahraničí Sergej Lavrov, který zdůraznil, že Rusko nepřistoupí na přerušení bojů na současné linii dotyku, neboť se při předchozích vyjednáváních cítilo oklamáno.
Ukrajina naopak vnímá zmrazení bojů na stávající frontové linii jako nejrealističtější východisko pro příměří. Vladimir Putin však trvá na tom, aby se Kyjev vzdal celé Doněcké oblasti, a to včetně území, která ruská armáda dosud nedokázala ovládnout.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se dlouhodobě snaží prosadit přímá jednání s šéfem Kremlu a veřejně ho vyzýval k osobnímu setkání. Vladimir Putin však možnost bezprostředních rozhovorů odmítl a označil je za bezpředmětné.
Moskva striktně odmítá jakékoliv zmrazení válečného konfliktu na Ukrajině, pokud nebudou v plném rozsahu splněny její politické a územní požadavky. Náměstek ruského ministra zahraničí Michail Galuzin zdůraznil, že klid zbraní nepřichází v úvahu bez odstranění takzvaných „kořenových příčin“ celé krize, čímž zopakoval dlouhodobý postoj prezidenta Vladimira Putina.
Italská premiérka Giorgia Meloni se před nadcházejícími parlamentními volbami vrací k tvrdé krajně pravicové rétorice. Důvodem je vzestup nového politického rivala, bývalého generála a europoslance Roberta Vannacciho, jehož krajně pravicová strana Národní budoucnost výrazně posiluje v průzkumech veřejného mínění.
Evropská fotbalová unie (UEFA), Konfederace severoamerické, středoamerické a karibské fotbalové oblasti (CONCACAF) a Asijská fotbalová konfederace (AFC) vydaly ostré společné prohlášení, v němž obvinily šéfa FIFA Gianniho Infantina z „fundamentalního porušení důvěry“. Spor vyvolal kontroverzní a již zrušený plán na odprodej podílu na komerčních právech mistrovství světa soukromým investorům.
Světová zdravotnická organizace (WHO) čelí obrovské ztrátě poté, co ruský vzdušný úder zcela srovnal se zemí její klíčový humanitární sklad v ukrajinském městě Dnipro. Podle vyjádření generálního ředitele této organizace se pracovníci OSN sice pokoušeli včas evakuovat uložené vybavení, ale nálet je předčasně zastavil, přičemž uvnitř zůstalo zhruba 170 palet nezbytného zdravotnického materiálu.
Syrské ministerstvo zahraničí v neděli oznámilo, že Damašek uzavřel s Ruskem novou dohodu týkající se osudu dvou klíčových vojenských základen u Středozemního moře. Podle uzavřeného ujednání Moskva ztratí dosavadní status výhradního vojenského využívání těchto objektů.
Evropský kontinent má za sebou historicky nejteplejší červen a červenec, přičemž průměrné teploty v západní části regionu překonaly dosavadní rekord z roku 2022. Podle údajů monitorovací služby Copernicus se rtuť teploměrů držela zhruba o 2,8 stupně Celsia nad dlouhodobým průměrem.
Americký prezident Donald Trump čelí vážným politickým potížím, které ohrožují pozici jeho strany v nadcházejících volbách do Kongresu i odkaz jeho druhého mandátu. Někteří komentátoři jej podle CNN přirovnávají k situaci Jimmyho Cartera, neboť Teherán dokáže efektivně stupňovat tlak na Spojené státy v citlivé předvolební době.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj upozornil, že Rusko plánuje nasadit až 50 000 severokorejských vojáků. Pchjongjang už dříve poslal tisíce vojáků do Kurské oblasti a Moskvě dodal miliony dělostřeleckých granátů či balistické střely.
Ve středu 12. srpna 2026 nastane mimořádná astronomická situace. Odehraje se zatmění Slunce, které bude z území Česka a Slovenska pozorovatelné v podvečerních hodinách jako velmi výrazné částečné. Spatříme ho nízko mezi západním a severozápadním obzorem přibližně hodinu před západem Slunce a v průběhu samotného západu. Jako úplné bude pozorovatelné z Grónska, Islandu a Španělska, kam se za ním chystá i mnoho výprav.
Ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci se Státním ústavem pro kontrolu léčiv pokračuje v intenzivním řešení omezené dostupnosti léčivých přípravků s účinnou látkou tamoxifen. Díky mimořádným opatřením se podařilo zajistit téměř 6 000 balení, která jsou nyní postupně distribuována do lékáren po celé České republice. Další dodávky jsou již na cestě a budou do distribuční sítě uvolňovány v průběhu příštího týdne.
Čtyři roky uplynou za několik týdnů od smrti legendární britské královny Alžběty II., která během svého působení v čele monarchie navštívila i Českou republiku. Po návratu domů napsala dopis, který se teď na Pražském hradě po třiceti letech znovu našel.
Počasí psalo tento týden v prostoru střední Evropy, kam patří i Česká republika, historii. Nový slovenský národní teplotní rekord je totiž zároveň i historicky nejvyšší hodnotou naměřenou ve středoevropském regionu. Upozornil na to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
