Moskva striktně odmítá jakékoliv zmrazení válečného konfliktu na Ukrajině, pokud nebudou v plném rozsahu splněny její politické a územní požadavky. Náměstek ruského ministra zahraničí Michail Galuzin zdůraznil, že klid zbraní nepřichází v úvahu bez odstranění takzvaných „kořenových příčin“ celé krize, čímž zopakoval dlouhodobý postoj prezidenta Vladimira Putina.
Podle Galuzina ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zcela ztratil kontakt s realitou a svými kroky se snaží situaci dále vyostřovat. Ruská strana v této souvislosti kritizuje především ukrajinské údery na cíle uvnitř ruského území, z nichž některé zasáhly energetickou infrastrukturu a zařízení spojená s Kaspickým ropovodním konsorciem (CPC).
Ruský diplomat označil tyto útoky za teroristické činy a vyzval mezinárodní společenství k rázné reakci. Současně poukázal na to, že akcionáři dotčeného ropovodního konsorcia jsou i významné energetické společnosti ze Spojených států a Evropy.
Moskva zároveň podrobila ostré kritice pokračující vojenskou a zpravodajskou podporu, kterou Kyjevu poskytují Spojené státy. Podle Galuzina je americký přístup protichůdný, neboť neustálé dodávky zbraní a poskytování zpravodajských dat přímo odporují deklarovaným snahám o dosažení míru. Připomněl v té souvislosti i nedávná vyjádření amerického ministra zahraničí Marca Rubia o tom, že Washington nevystupuje jako nestranný zprostředkovatel.
Přestože Rusko myšlenku na samotné zastavení bojů odmítá, Galuzin tvrdí, že Kreml zůstává otevřený diplomatickému jednání, pokud bude existovat dostatečná vůle a budou zohledněny dosavadní dohody. Postoje dalších vysoce postavených ruských představitelů však naznačují, že dojednání příměří je v tuto chvíli v nedohlednu.
Zvláštní zmocněnec ruského ministerstva zahraničí Rodion Mirošnik nedávno varoval, že je třeba se připravit na dlouhotrvající konflikt. Podobně se již dříve vyjádřil i ministr zahraničí Sergej Lavrov, který zdůraznil, že Rusko nepřistoupí na přerušení bojů na současné linii dotyku, neboť se při předchozích vyjednáváních cítilo oklamáno.
Ukrajina naopak vnímá zmrazení bojů na stávající frontové linii jako nejrealističtější východisko pro příměří. Vladimir Putin však trvá na tom, aby se Kyjev vzdal celé Doněcké oblasti, a to včetně území, která ruská armáda dosud nedokázala ovládnout.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se dlouhodobě snaží prosadit přímá jednání s šéfem Kremlu a veřejně ho vyzýval k osobnímu setkání. Vladimir Putin však možnost bezprostředních rozhovorů odmítl a označil je za bezpředmětné.
Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva, který připadá na 17. listopad, uzavírá letošní sérii podzimních státních svátků. Jeden z tuzemských řetězců s předstihem informuje zákazníky, zda bude otevřeno.
I tlak ze strany manželky přispěl k tomu, že ministr zahraničních věcí Petr Macinka (Motoristé) se po pouhém dni omluvil za nevhodná slova o hokejistkách. Šéf diplomacie v pondělí uvedl, že lituje slov, která pronesl v jedné z víkendových televizních diskuzí.
Česko by brzy mělo opět mít poradce pro národní bezpečnost. Ve čtvrtek to uvedl premiér Andrej Babiš (ANO) na bezpečnostní konferenci Prague Security Dialogue, kterou pořádá Institut pro politiku a společnost, tedy think-tank vládního hnutí ANO.
Už i do úvodních prosincových dnů vidí meteorologové, kteří vypracovali nejnovější měsíční výhled. Upozorňují například na to, že postupem času není v noci vyloučen výraznější mráz. Přes den bude ale stále nad nulou.
V souvislosti s akutní intoxikací kratomem nebo podezřením na ni byla od dubna do června 2026 vykázána zdravotní péče u 515 pacientů. Nejpočetnější skupinu tvořili pacienti ve věku 15 až 19 let. Více než třetina všech evidovaných osob byla mladší dvaceti let. Vyplývá to z prvních souhrnných údajů za pojištěnce všech sedmi zdravotních pojišťoven, které pro Ministerstvo zdravotnictví zpracoval Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR.
Mladá brazilská aktivistka Janiely Truká vystoupila na klimatickém summitu COP31 v Antalyi s naléhavou výzvou na ochranu domorodých území, lesů a tradičních kultur před dopady globální krize. Její slova zaznamenala novinářka Fiona Harvey, která pro The Guardian rozebrala také procedurální úskalí a historický vývoj dosavadních klimatických konferencí OSN.
V tureckém přímořském letovisku Antalya dnes začala oficiální jednání konference OSN o změně klimatu (COP31), kterou zahájili čelní představitelé mezinárodní politiky a organizací. Na úvodním plenárním zasedání vystoupili turecký ministr životního prostředí Murat Kurum, australský ministr pro klima a energetiku Chris Bowen a výkonný tajemník OSN pro klima Simon Stiell, aby stanovili hlavní priority nadcházejících dvou týdnů.
Prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že ruské ozbrojené síly za uplynulý týden masivně zaútočily na ukrajinská města a komunity, přičemž na území státu vypustily celkem 115 raket různých typů, téměř 1 900 naváděných leteckých pum a více než 3 000 útočných dronů.
Spojené státy a Írán vedou tajná jednání s cílem odvrátit hrozbu nového rozsáhlého ozbrojeného konfliktu na Blízkém východě. Americký prezident Donald Trump totiž po nepříznivých výsledcích své strany v nedávných volbách do poloviny mandátu naznačil, že intenzivnější diplomacie může přinést dohodu. Diplomatické aktivity se zintenzivnily, ačkoliv podrobnosti obě strany sdílejí jen velmi zřídka.
Americká vesmírná agentura NASA oficiálně zahájila nábor nové generace astronautů, kteří by se měli v budoucnu podílet na dlouhodobém pobytu a práci na Měsíci i na plánovaných lidských misích směřujících na Mars.
Bílý dům oficiálně popřel nedávné spekulace o tom, že by ministr obrany Pete Hegseth a ministr zahraničí Marco Rubio mohli opustit své funkce v rámci personálních změn po volbách. Zprávy o možném odchodu obou čelných představitelů administrativy se objevily v amerických médiích v souvislosti s porážkou republikánů v kongresových volbách. Vedení státu však jakékoliv úvahy o jejich nahrazení odmítlo a označilo je za nepravdivé.
Americký prezident Donald Trump podepsal exekutivní příkaz, kterým oficiálně prohlásil slavnou Oválnou pracovnu Bílého domu za národní památku. Cílem tohoto opatření je podle jeho vyjádření zabránit budoucím prezidentům v provádění výrazných stavebních či demoličních změn. Dokument se vztahuje také na sousední zasedací místnost kabinetu.