Pro většinu z nás je rodný list jen kusem papíru, který leží zapomenutý v šuplíku. Pro miliony lidí po celém světě je však jeho absence rozsudkem k životu v ústraní. Bez oficiálních dokladů se člověk stává „neviditelným“ – neexistuje pro úřady, nemůže si založit účet v bance, legálně pracovat ani dokončit vzdělání. Pětadvacetiletý Arnold Ncube z Jihoafrické republiky je jedním z nich.
Arnoldův příběh je mrazivou ukázkou toho, jak snadno může člověk propadnout sítem systému. Přestože se narodil v Johannesburgu a jeho otec je Jihoafričan, což mu dává automatický nárok na občanství, realita je jiná. Otec zmizel ještě před jeho narozením a matka ho opustila ve čtrnácti letech. Když se Arnold pokoušel zapsat na střední školu, zjistil, že nemá jak prokázat svou identitu. Dnes si vydělává na přežití mytím aut v zapadlých uličkách townshipu Thembisa.
„Je to bolestivé. V podstatě neexistujete, žijete ve stínech,“ popisuje Arnold svou situaci. Zatímco jeho vrstevníci už mají dostudováno, on musel školu opustit a dlouho bojoval s těžkými depresemi. Odhaduje se, že v podobné situaci je v Jihoafrické republice nejméně 10 000 lidí. Oficiální statistiky však neexistují, protože tito lidé oficiálně nefigurují v žádných záznamech.
Problémem nejsou jen chybějící rodiče, ale i byrokratické bariéry. Právnička Christy Chitengu, která se dříve sama řadila mezi osoby bez státní příslušnosti, získala občanství teprve před třemi lety. Narodila se v JAR rodičům ze Zimbabwe a v porodnici dostala pouze ručně psaný rodný list. Úřady však vyžadují tiskopis. Když se v sedmnácti letech snažila situaci řešit, bylo už pozdě na registraci v Zimbabwe a bez dokladů nemohla ani opustit zemi, aby si tamní občanství vyřídila.
Jihoafrické úřady se k problému staví odmítavě a na dotazy médií nereagují. V zemi navíc sílí protiimigrační nálady a snaha omezovat přístup cizinců k veřejným službám. Podle Christy je však občanství základním lidským právem na důstojný život, nikoliv odměnou. Pokud stát dítěti nepřizná identitu, brání mu v přístupu ke zdravotní péči i základnímu vzdělání.
V celosvětovém měřítku se odhady počtu lidí bez státní příslušnosti pohybují mezi 4,5 až 15 miliony. Podle OSN nejde jen o právní problém, ale o překážku v rozvoji celých společností. Člověk na okraji nemůže plně přispívat ekonomice ani komunitě. Experti volají po změnách zákonů, které by například umožnily uprchlíkům registrovat děti v místě narození nebo posílily práva matek při předávání národnosti.
Arnold Ncube se však nevzdává. S pomocí právníka nyní bojuje za uznání svého občanství. Jeho snem je studovat informatiku a konečně vystoupit ze stínu do světa, kde bude jeho existence oficiálně uznána.
Herecká legenda Jiřina Bohdalová oslaví 3. května 95. narozeniny. Česká televize při této příležitosti vzdává hold její výjimečné kariéře, která zásadně ovlivnila podobu české televizní i filmové tvorby a stále oslovuje diváky napříč generacemi. Na svých programech a v iVysílání nabídne více než dvě desítky pořadů, které mapují jedinečnou kariéru této herečky.
Nepříjemně nás dnes překvapilo počasí, vždyť i v Praze se objevily sněhové vločky. Dobrou zprávou je, že o víkendu už by zase mělo být lépe. Dočkáme se i sluníčka a nejvyšších teplot přes 15 stupňů, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Donald Trump dlouhodobě neváhá jít do křížku s americkými celebritami. Jednou takovou, se kterou se pravidelně střetává, je George Clooney. Slavný herec v uplynulých dnech označil konkrétní slova prezidenta za válečný zločin. Bílý dům si to každopádně nenechal líbit a ostře reagoval.
Velmi smutná zpráva dnes dorazila do Česka. Na Špicberkách tragicky zahynul uznávaný dobrodruh a polárník Miroslav Jakeš. Bylo mu 75 let. Naposledy o sobě dal vědět již v minulém týdnu, přesto probíhala rozsáhlá pátrací akce. Ta má bohužel smutný konec.
Evropská unie by měla na hlubokou krizi v transatlantických vztazích reagovat vybudováním vlastních vojenských kapacit. V rozhovoru pro server Politico to uvedl evropský komisař pro obranu Andrius Kubilius. Podle něj je vytvoření společné evropské armády cestou, jak posílit bezpečnost kontinentu a zároveň paradoxně pomoci stabilizovat samotné NATO, které v posledních měsících čelí bezprecedentním útokům ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa.
První dáma Melania Trumpová vystoupila ve čtvrtek v Bílém domě s nečekaným a velmi rázným prohlášením. Kategoricky v něm odmítla jakékoli své vazby na usvědčeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina a vyzvala americký Kongres, aby uspořádal slyšení pro oběti jeho sítě obchodující s lidmi. Podle jejích slov musí lživá tvrzení spojující její osobu s Epsteinem „skončit ještě dnes“.
Prezident Donald Trump již podruhé v průběhu roku 2026 hrozí rozbitím Severoatlantické aliance, tentokrát kvůli neochotě evropských spojenců zapojit se do války v Íránu. Tento postoj vyvolává hluboký rozpor mezi Bílým domem a americkou veřejností. Zatímco Trump označuje NATO za „papírového tygra“ a stěžuje si na nedostatek podpory, většina Američanů alianci nadále vnímá jako klíčový pilíř bezpečnosti USA.
V České republice byla dopadena německá pravicová extremistka Marla-Svenja Liebich, která se několik měsíců úspěšně vyhýbala nástupu do vězení. Na základě evropského zatykače ji policisté zadrželi v obci Krásná na východě země, přibližně 100 kilometrů od Prahy. Liebich, dříve známá jako Sven Liebich, má být v nejbližší době vydána do Německa.
Singapur, město proslulé svou závislostí na klimatizaci, čelí kvůli energetické krizi vyvolané válkou v Íránu nelehké zkoušce. Tamní vláda nařídila státním zaměstnancům zvýšit teplotu v kancelářích na minimálně 25 °C. Toto opatření přichází v době, kdy ceny energií prudce rostou v důsledku faktického uzavření Hormuzského průlivu, přes který do regionu proudí klíčové dodávky ropy a plynu.
V rámci vyjednávání o ukončení války s USA a Izraelem přišel Teherán s kontroverzním požadavkem, který šokoval námořní dopravce i světové trhy. Írán navrhuje, aby mu byla oficiálně přiznána kontrola nad Hormuzským průlivem, za jehož proplutí hodlá vybírat mýtné ve výši až 2 miliony dolarů (přibližně 47 milionů korun) za každou nákladní loď. Tyto prostředky chce země využít na obnovu své infrastruktury, kterou zdevastovalo americké a izraelské bombardování.
Evropská unie spustila nový digitální systém hraničních kontrol, který zásadně mění pravidla pro cestující ze zemí mimo EU, včetně turistů z Velké Británie. Takzvaný Systém vstupu/výstupu (EES) vyžaduje při překročení hranic schengenského prostoru registraci otisků prstů a pořízení fotografie obličeje. Tento systém by měl být od pátku plně funkční na všech hraničních přechodech ve 29 zúčastněných zemích, ačkoliv jeho zavádění doprovázejí technické potíže.
Nedávná ostrá slovní přestřelka mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem měla hlubší příčiny, než se na první pohled zdálo. Jádrem sporu byla frustrace Bílého domu z toho, že evropští spojenci odmítli poskytnout Spojeným státům přístup na své vojenské základny pro útoky proti Íránu. Trump během několikahodinového jednání za zavřenými dveřmi opakovaně zdůrazňoval pocit zrady ze strany zemí jako Francie nebo Španělsko, které navíc zakázaly americkým letounům využívat svůj vzdušný prostor.