Pro většinu z nás je rodný list jen kusem papíru, který leží zapomenutý v šuplíku. Pro miliony lidí po celém světě je však jeho absence rozsudkem k životu v ústraní. Bez oficiálních dokladů se člověk stává „neviditelným“ – neexistuje pro úřady, nemůže si založit účet v bance, legálně pracovat ani dokončit vzdělání. Pětadvacetiletý Arnold Ncube z Jihoafrické republiky je jedním z nich.
Arnoldův příběh je mrazivou ukázkou toho, jak snadno může člověk propadnout sítem systému. Přestože se narodil v Johannesburgu a jeho otec je Jihoafričan, což mu dává automatický nárok na občanství, realita je jiná. Otec zmizel ještě před jeho narozením a matka ho opustila ve čtrnácti letech. Když se Arnold pokoušel zapsat na střední školu, zjistil, že nemá jak prokázat svou identitu. Dnes si vydělává na přežití mytím aut v zapadlých uličkách townshipu Thembisa.
„Je to bolestivé. V podstatě neexistujete, žijete ve stínech,“ popisuje Arnold svou situaci. Zatímco jeho vrstevníci už mají dostudováno, on musel školu opustit a dlouho bojoval s těžkými depresemi. Odhaduje se, že v podobné situaci je v Jihoafrické republice nejméně 10 000 lidí. Oficiální statistiky však neexistují, protože tito lidé oficiálně nefigurují v žádných záznamech.
Problémem nejsou jen chybějící rodiče, ale i byrokratické bariéry. Právnička Christy Chitengu, která se dříve sama řadila mezi osoby bez státní příslušnosti, získala občanství teprve před třemi lety. Narodila se v JAR rodičům ze Zimbabwe a v porodnici dostala pouze ručně psaný rodný list. Úřady však vyžadují tiskopis. Když se v sedmnácti letech snažila situaci řešit, bylo už pozdě na registraci v Zimbabwe a bez dokladů nemohla ani opustit zemi, aby si tamní občanství vyřídila.
Jihoafrické úřady se k problému staví odmítavě a na dotazy médií nereagují. V zemi navíc sílí protiimigrační nálady a snaha omezovat přístup cizinců k veřejným službám. Podle Christy je však občanství základním lidským právem na důstojný život, nikoliv odměnou. Pokud stát dítěti nepřizná identitu, brání mu v přístupu ke zdravotní péči i základnímu vzdělání.
V celosvětovém měřítku se odhady počtu lidí bez státní příslušnosti pohybují mezi 4,5 až 15 miliony. Podle OSN nejde jen o právní problém, ale o překážku v rozvoji celých společností. Člověk na okraji nemůže plně přispívat ekonomice ani komunitě. Experti volají po změnách zákonů, které by například umožnily uprchlíkům registrovat děti v místě narození nebo posílily práva matek při předávání národnosti.
Arnold Ncube se však nevzdává. S pomocí právníka nyní bojuje za uznání svého občanství. Jeho snem je studovat informatiku a konečně vystoupit ze stínu do světa, kde bude jeho existence oficiálně uznána.
V australském letovisku Gold Coast se plánuje výstavba nejvyšší budovy v zemi, která má nést jméno Trump. Projekt s názvem Trump International Hotel & Tower Gold Coast, za nímž stojí australská skupina Altus Property Group, počítá s devadesátijednapatrovým mrakodrapem. Součástí ambiciózního záměru je luxusní šestihvězdičkový hotel s 285 pokoji, nákupní zóna s prestižními značkami, restaurace oceněné michelinskou hvězdou a luxusní rezidenční apartmány postavené podle standardů organizace Trump.
Východoukrajinskou Doněckou oblast halí mrazivá noc a obrněné vozy s redaktory BBC projíždějí surrealistickými tunely z rybářských sítí. Tyto sítě, upevněné na vysokých kůlech, se táhnou kilometry podél cest jako ochrana před útočnými drony. Jsou levnou, ale překvapivě účinnou bariérou; zachytí vrtule bezpilotních letounů dříve, než stačí zasáhnout svůj cíl. Mnoho z nich pochází od skotských rybářů, kteří je darovali k recyklaci – nyní však na frontě pomáhají chránit životy.
Přípravy na historickou misi Artemis II, která má po více než padesáti letech dopravit lidskou posádku k Měsíci, narazily na další vážnou překážku. Inženýři NASA o víkendu odhalili problém s průtokem helia v horní části obří rakety Space Launch System (SLS). Tato komplikace definitivně znemožnila plánovaný start v průběhu března.
Čtyři roky trvající válečný konflikt na Ukrajině si na obou stranách vyžádal enormní množství obětí, ačkoli přesné ověřování čísel zůstává v podmínkách probíhajících bojů velmi obtížné.
Během projevu před vedením Federální bezpečnosti služby (FSB) se ruský prezident Vladimir Putin nečekaně vyhnul hodnocení dosavadního průběhu invaze na Ukrajinu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj při příležitosti čtyř let od začátku masivní ruské agrese zveřejnil emotivní poselství, ve kterém adresoval výzvu Donaldu Trumpovi k návštěvě Kyjeva. Zelenskyj v projevu deklaroval, že Vladimiru Putinovi se nepodařilo naplnit jeho válečné záměry ani zlomit odpor obyvatel. Zdůraznil také, že Ukrajina v budoucím mírovém procesu nehodlá obětovat zájmy svých občanů a bude usilovat o dosažení spravedlivých podmínek.
Evropa čelí nové zdravotní hrozbě v podobě tropického onemocnění chikungunya, které se díky klimatickým změnám začíná šířit i v mírném podnebném pásu. Nové vědecké poznatky potvrzují, že podmínky pro přenos tohoto viru nyní splňuje 29 evropských států. Zatímco v jižních oblastech, jako je Španělsko nebo Řecko, hrozí nákaza více než polovinu roku, riziko se posouvá stále dál na sever. V jihovýchodní Anglii jsou již nyní vhodné podmínky po dobu dvou měsíců v roce, přičemž v Belgii či Německu je to až pět měsíců.
Mezi Chorvatskem a maďarskou vládou Viktora Orbána se rozhořel ostrý spor o tranzit ropy, do kterého se postupně zapojilo i Slovensko. Konflikt eskaloval poté, co maďarský kabinet apeloval na Záhřeb, aby umožnil přepravu ruské ropy přes chorvatské území. Maďarsko se přitom paradoxně odvolává na unijní pravidla, ačkoliv se stejnou instituci, tedy Evropskou unii, dlouhodobě snaží marginalizovat v situacích, kdy mu to nevyhovuje. Populární chorvatský server index.hr v této souvislosti označil Orbána a Roberta Fica za „klasický příklad Putinových užitečných idiotů v samém srdci Evropy.“
Francouzský prezident Emmanuel Macron se během svého vystoupení vyjádřil velmi skepticky k možnosti brzkého nastolení míru. Podle jeho slov neexistuje na ruské straně žádná skutečná vůle k ukončení konfliktu. Macron zdůraznil, že za této situace je nezbytné i nadále stupňovat podporu Ukrajině a zajistit, aby země měla prostředky k obraně.
Americká vláda dluží na náhradách přibližně 134 miliard dolarů, které vybrala na základě plošných cel prezidenta Donalda Trumpa. Tato cla byla minulý týden Nejvyšším soudem prohlášena za nezákonná, což otevřelo cestu k teoretickému vracení peněz. Pro běžné spotřebitele, kteří dopady těchto cel pocítili skrze vyšší ceny v obchodech, je však vyhlídka na získání jakékoliv finanční kompenzace prakticky nulová.
Při příležitosti čtyř let od začátku masivní invaze mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov potvrdil, že Rusko hodlá ve svých vojenských operacích na Ukrajině vytrvat. Situaci popsal jako rozsáhlý střet se západními mocnostmi, které se podle jeho slov snaží ruský stát zlikvidovat. Peskov nicméně zdůraznil, že tento vnější tlak měl opačný účinek a přispěl k bezprecedentnímu sjednocení ruských občanů.
V rozhovoru pro stanici BBC ukrajinský lídr Volodymyr Zelenskyj varoval, že ruská agrese již přerostla v globální konflikt a Vladimir Putin fakticky rozpoutal třetí světovou válku. Podle něj Putin neusiluje pouze o podmanění Ukrajiny, ale o násilnou změnu světových hodnot a demokratických principů. Zelenskyj je přesvědčen, že jedinou funkční strategií proti Kremlu je kombinace neústupného vojenského odporu a drtivého ekonomického tlaku, který by Rusko přiměl k ukončení bojů.