Pro většinu z nás je rodný list jen kusem papíru, který leží zapomenutý v šuplíku. Pro miliony lidí po celém světě je však jeho absence rozsudkem k životu v ústraní. Bez oficiálních dokladů se člověk stává „neviditelným“ – neexistuje pro úřady, nemůže si založit účet v bance, legálně pracovat ani dokončit vzdělání. Pětadvacetiletý Arnold Ncube z Jihoafrické republiky je jedním z nich.
Arnoldův příběh je mrazivou ukázkou toho, jak snadno může člověk propadnout sítem systému. Přestože se narodil v Johannesburgu a jeho otec je Jihoafričan, což mu dává automatický nárok na občanství, realita je jiná. Otec zmizel ještě před jeho narozením a matka ho opustila ve čtrnácti letech. Když se Arnold pokoušel zapsat na střední školu, zjistil, že nemá jak prokázat svou identitu. Dnes si vydělává na přežití mytím aut v zapadlých uličkách townshipu Thembisa.
„Je to bolestivé. V podstatě neexistujete, žijete ve stínech,“ popisuje Arnold svou situaci. Zatímco jeho vrstevníci už mají dostudováno, on musel školu opustit a dlouho bojoval s těžkými depresemi. Odhaduje se, že v podobné situaci je v Jihoafrické republice nejméně 10 000 lidí. Oficiální statistiky však neexistují, protože tito lidé oficiálně nefigurují v žádných záznamech.
Problémem nejsou jen chybějící rodiče, ale i byrokratické bariéry. Právnička Christy Chitengu, která se dříve sama řadila mezi osoby bez státní příslušnosti, získala občanství teprve před třemi lety. Narodila se v JAR rodičům ze Zimbabwe a v porodnici dostala pouze ručně psaný rodný list. Úřady však vyžadují tiskopis. Když se v sedmnácti letech snažila situaci řešit, bylo už pozdě na registraci v Zimbabwe a bez dokladů nemohla ani opustit zemi, aby si tamní občanství vyřídila.
Jihoafrické úřady se k problému staví odmítavě a na dotazy médií nereagují. V zemi navíc sílí protiimigrační nálady a snaha omezovat přístup cizinců k veřejným službám. Podle Christy je však občanství základním lidským právem na důstojný život, nikoliv odměnou. Pokud stát dítěti nepřizná identitu, brání mu v přístupu ke zdravotní péči i základnímu vzdělání.
V celosvětovém měřítku se odhady počtu lidí bez státní příslušnosti pohybují mezi 4,5 až 15 miliony. Podle OSN nejde jen o právní problém, ale o překážku v rozvoji celých společností. Člověk na okraji nemůže plně přispívat ekonomice ani komunitě. Experti volají po změnách zákonů, které by například umožnily uprchlíkům registrovat děti v místě narození nebo posílily práva matek při předávání národnosti.
Arnold Ncube se však nevzdává. S pomocí právníka nyní bojuje za uznání svého občanství. Jeho snem je studovat informatiku a konečně vystoupit ze stínu do světa, kde bude jeho existence oficiálně uznána.
Uplynulo pět let od chvíle, kdy se hnutí Tálibán opět chopilo moci v Afghánistánu. Ačkoliv představitelé režimu po svém návratu tvrdili, že se změnili, realita všedního dne ukazuje pokračování tvrdé linie založené na radikálním výkladu islámského práva šaría. Zkušenosti reportérů BBC, kteří získali přístup k vysoce postaveným činitelům, odhalují hluboké restrikce zasahující zejména každodenní život žen, svobodu slova i celkovou kontrolu společnosti.
Téma duševního zdraví matek se v poslední době dostává do popředí veřejného zájmu. Odborníci i samotné ženy podle CNN upozorňují, že diskuse o psychických problémech spojených s těhotenstvím a obdobím po porodu je dlouho opomíjená. Téma vyvolalo zvýšenou pozornost zejména v souvislosti s probíhajícím soudním procesem se zdravotní sestrou Lindsay Clancyovou, která čelí obvinění z uškrcení svých tří dětí během prožívané poporodní psychózy, a také po úmrtí známé herečky Hayden Panettiereové.
V ruském novinářském prostředí se v průběhu uplynulých desetiletí vžil termín „Černý srpen“. Tento pojem označuje sérii dramatických krizí, které zemi pravidelně zasahují právě v závěrečných týdnech léta. Zatímco v západních zemích bývá konec prázdnin obdobím okurkové sezóny, v ruské lidové slovesnosti je spojen s pesimismem a očekáváním nečekaných pohrom. Pohled do nedávné historie dává podle webu CNN těmto obavám za pravdu, neboť koncem srpna v Rusku opakovaně docházelo k událostem zásadního významu.
Americký prezident Donald Trump si nedá říct. Na sociálních sítích opět prohlásil Hormuzský průliv, který je jedním ze zásadních předmětů stále probíhajícího konfliktu mezi USA a Íránem, za americké území.
Vévodkyně Meghan všechny zaskočila už tím, že souhlasila s návratem rodiny, kterou založila s princem Harrym, do Velké Británie. Nyní se spekuluje o dalším překvapivém kroku. Podle nejnovějších informací by se americká herečka měla opět postavit před kameru.
Íránský prezident Masúd Pezeškján se vyslovil pro co nejrychlejší ukončení války s USA. Teherán by se podle jeho slov měl pokusit konflikt uzavřít, dokud vystupuje z pozice síly. Washingtonu dal zároveň najevo, že kapitulace Íránu je nemyslitelná.
Přes léto se jméno Jiřiny Bohdalové nezmiňuje až tak často. Nyní jsme ale dostali fotku jako důkaz, že legendární herečka se má dobře. Dokonce si k sobě zve zajímavé hosty. Tentokrát si několik hodin povídala se známým politikem.
Poslední hodiny zbývají do začátku posledního ryze prázdninového týdne. Do Česka opět dorazí teplý vzduch z jihu, takže teploty v průběhu pracovního týdne porostou, až místy dosáhnou tropických hodnot. Na víkend se pak znovu ochladí.
Ruský prezident Vladimir Putin označil ukrajinský pokus porazit Rusko během 40 dnů prostřednictvím masivních dronových a raketových útoků za riskantní a provokativní krok. Podle Putina skončila tato ukrajinská operace neúspěchem už před více než dvěma týdny.
Eskalace obchodní války mezi Spojenými státy a Kanadou představuje pro Česko zatím hlavně nepřímé riziko, ale zároveň ukazuje, jak rychle se může světový obchodní systém dále drolit. Kanada od 8. září zavede odvetná cla na americké zboží v reakci na nová padesátiprocentní americká cla na zhruba 20 miliard dolarů kanadského vývozu. Ottawa chce odpovědět „dolar za dolar“ a zasáhnout mimo jiné americkou ocel, mléčné výrobky, elektroniku, spotřebiče, zemědělské stroje či papír.
Kim Jo-čong, sestra severokorejského vůdce Kim Čong-una, nemá informace o tom, že by se chystalo jednání mezi jejím bratrem a nejvyšší představitelem Spojených států amerických. Podle amerických médií se setkání snaží iniciovat americký prezident Donald Trump.
Ebola již v Demokratické republice Kongo připravila o život více než 2500 lidí. Podle zástupců OSN se epidemie nadále šíří na další území a hrozí tak, že nemoc pronikne z Konga i do sousedních zemí. Pomoci zastavit šíření viru by mohla vakcína.