Dne 9. prosince se děti napříč Austrálií probudily bez přístupu ke svým účtům na sociálních sítích. Důvodem je celosvětově unikátní zákaz určený k ochraně osob mladších 16 let před návykovými algoritmy, online predátory a digitální šikanou. Žádný jiný stát nepřijal takto rozsáhlá opatření. Implementaci tohoto přísného nového zákona proto bedlivě sledují zákonodárci po celém světě.
Většina z deseti zakázaných platforem (Instagram, Facebook, Threads, Snapchat, YouTube, TikTok, Kick, Reddit, Twitch a X) uvedla, že se zákazu podřídí. K identifikaci osob mladších 16 let a pozastavení jejich účtů využijí technologie pro ověřování věku. Platformy ovšem nevěří, že toto opatření zajistí dětem větší bezpečnost.
Australský premiér Anthony Albanese již nyní označuje zákaz za úspěch. Tvrdí, že se rodiny začaly více bavit o používání sociálních médií. Ačkoliv se očekává, že některé děti a jejich rodiče zákaz poruší, nehrozí jim žádné následky. Premiér Albanese pro veřejnoprávní vysílací společnost ABC uvedl, že ačkoliv opatření „nebude dokonalé“, je správné, aby společnost jasně vyjádřila svůj postoj k tomu, co je v digitálním prostředí vhodné.
Podle nového zákona musí platformy prokázat, že podnikly „přiměřené kroky“ k deaktivaci účtů používaných osobami mladšími 16 let. Musí také zabránit zakládání nových účtů, jinak jim hrozí pokuty až do výše 49,5 milionu australských dolarů (asi 32 milionů USD).
Většina platforem ověřuje věk pomocí živého videoselfie, e-mailových adres nebo oficiálních dokumentů. Například TikTok uvedl, že deaktivuje všechny účty uživatelů pod 16 let a že se nespoléhá pouze na e-mailovou adresu či jméno.
Platformy jako Snapchat a Meta (Instagram, Facebook, Threads) začaly účty pozastavovat již s předstihem, přičemž pozastavení potrvá do dosažení 16 let. YouTube automaticky odhlásí uživatele a zneviditelní jejich kanály, data však budou uložena pro případnou reaktivaci v budoucnu. Děti budou mít stále možnost sledovat YouTube bez přihlášení.
Kritiku vyvolalo to, že seznam zakázaných platforem se stále vyvíjí. Na seznamu se prozatím neobjevily platformy jako Discord, WhatsApp, Roblox nebo Google Classroom. Vynechání Robloxu je obzvláště překvapivé, vzhledem k nedávným zprávám o tom, že se děti staly cílem predátorů v jeho hrách. Komisařka pro e-bezpečnost Julie Inman-Grant však uvedla, že Roblox souhlasil se zavedením nových kontrolních mechanismů.
Mnozí kritici se obávají, že vláda vytvořila „hru na babu“, kterou nemůže vyhrát. Miliony teenagerů, kteří hledají alternativy, se přesouvají na nové platformy, jako je Yope nebo Lemon8, které se snaží zákazu vyhnout. Poradci pro mládež se navíc obávají, že děti, pro které jsou sociální média klíčová pro sociální začlenění, skončí v neregulovaných digitálních prostorech s ještě menšími zárukami bezpečnosti.
Cílem zákazu je přimět děti k většímu zapojení do reálného světa. Úřady plánují měřit, zda děti více spí, více interagují, méně užívají antidepresiva, více čtou knihy nebo sportují. Komisařka Inman-Grant však zároveň uvedla, že budou monitorovat i nezamýšlené důsledky, jako je přesun dětí do „temnějších oblastí internetu“.
Na sběru dat se bude podílet i šest expertů z laboratoře sociálních médií Stanfordovy univerzity a nezávislá poradní skupina akademiků. Tyto důkazy poslouží i dalším zemím, které uvažují o podobných opatřeních.
Kanada a evropské státy posilují vzájemnou vojenskou a průmyslovou spolupráci s cílem vytvořit si určitou bezpečnostní pojistku proti americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi a jeho zpochybňování tradičních závazků. Vztahy mezi Ottawou a evropskými vládami se v posledních měsících výrazně zrychlují, avšak toto sbližování má své jasně vymezené hranice, neboť ani jedna strana si nepřeje úplnou roztržku s Washingtonem.
Izraelští voliči zamířili v úterý k volebním urnám v rámci prvních celostátních voleb od teroristických útoků ze 7. října 2023, přičemž volební účast dosáhla historických maxim za posledních pětačtyřicet let. Volební den provází mimořádně vyrovnaný souboj mezi dlouholetým premiérem Benjaminem Netanjahuem a jeho hlavním opozičním vyzyvatelem Gadim Eisenkotem.
Americká armáda zakázala vjezd vozidel čínské značky BYD na svou leteckou základnu Kadena v Japonsku, přičemž tato opatření odůvodnila nepřijatelným bezpečnostním rizikem pro personál i probíhající vojenské mise. Rozhodnutí vyvolalo podle The Guardian mezi odborníky obavy, že podobné restrikce by se v brzké době mohly rozšířit i na další americké vojenské objekty v zahraničí.
V Izraeli pokračují klíčové parlamentní volby, které doprovází nejvyšší volební účast za posledních pětačtyřicet let. Hlasování představuje první celostátní volby od tragických útoků ze 7. října 2023 a zároveň rozhodující referendum o politické budoucnosti dlouholetého premiéra Benjamina Netanjahua.
Pětice hlavních evropských členů Severoatlantické aliance v pondělí v Paříži oznámila, že je připravena převzít větší odpovědnost za vlastní bezpečnost. Skupina označovaná jako E5, kterou tvoří Francie, Německo, Itálie, Polsko a Velká Británie, zároveň potvrdila, že Spojené státy nadále zůstávají nepostradatelným spojencem. Cílem setkání bylo posílení evropské obranné role a prohloubení transatlantické koordinace.
Ruské balistické rakety zasáhly v pondělí pozdě večer univerzitní kampus a okolní obytné čtvrti v Kyjevě. Útok si vyžádal nejméně jeden lidský život a patnáct zraněných osob. Většinu z poškozených tvoří studenti žijící v univerzitních kolejích.
Americký prezident Donald Trump je otevřený uspořádání bezprecedentního třístranného summitu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a čínským vůdcem Si Ťin-pchingem, ke kterému by mohlo dojít v listopadu na okraj summitu APEC v Šen-čenu. Tento návrh, který údajně vzešel z Moskvy, otevírá širší otázky ohledně směřování americké diplomacie, růstu významu přímých dohod mezi velmocemi a možných dopadů na řešení války na Ukrajině.
Ukrajina a Moldavsko podepsaly novou dohodu o vojenské spolupráci a zavázaly se k společnému postupu při usilování o členství v Evropské unii. Toto stvrzení vzájemných vazeb proběhlo během setkání ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a premiéra Serhije Koreckého s moldavským předsedou vlády Vasile Tofanem v Kyjevě. Obě sousední země čelící společným bezpečnostním výzvám deklarovaly pevnou vůli pokračovat v integračním procesu ruku v ruce.
Britský premiér Andy Burnham v pondělí uvedl, že za současnou krizi s migranty a malými čluny může brexit, protože odchod z Evropské unie zanechal Spojené království se slabší kontrolou nad hranicemi. Podle jeho slov se věci nevyvinuly tak, jak zastánci odchodu v době referenda slibovali, zejména v oblasti migrace.
V Ruskem okupovaném ukrajinském městě Olešky vstoupilo v platnost příměří, jehož vyjednávání ohlásila před týdnem americká první dáma Melania Trumpová. Tento humanitární klid zbraní má umožnit doručení nezbytné pomoci a usnadnit evakuaci civilistů uvězněných v konfliktní zóně. Ruské ministerstvo obrany na síti Telegram potvrdilo, že zastavilo palbu směrem k protějšímu Chersonu v rámci příprav na tuto operaci.
V den konání izraelských voleb zůstává jedno zásadní téma zcela stranou předvolební debaty. Tímto opomíjeným tématem je otázka palestinského státu, kterou hlavní političtí aktéři odmítají. Tento postoj staví Izrael do ostrého nesouladu s převládajícím mezinárodním míněním.
Čínské akciové trhy přišly v posledních měsících o biliony dolarů kvůli rostoucím obavám z budoucnosti umělé inteligence. Index STAR 50, který sleduje technologické a inovační společnosti na burze v Šanghaji, klesl od června o čtyřicet procent. Tento prudký propad vymazal z čínského akciového trhu od května celkem 2,4 bilionu dolarů.