Mezinárodní systém čelí hluboké morální a strategické krizi. Ahmed Charai, vydavatel The Jerusalem Strategic Tribune, ve své nejnovější analýze argumentuje, že rétorika mezinárodního práva a princip státní suverenity až příliš často slouží jako štít pro zločinné režimy a diktátory. Podle něj se suverenita v rukou autoritářů stala spolupachatelem chaosu, který ničí životy vlastních obyvatel a exportuje nestabilitu do celého světa.
Charai se netají podporou rozhodného amerického vedení, které reprezentuje operace ve Venezuele a zadržení Nicoláse Madura. Tvrdí, že režim, který zdevastuje vlastní ekonomiku, terorizuje občany a profituje z obchodu s drogami, ztrácí nárok na legitimitu. Označuje Venezuelu za hroutící se narkostát a zdůrazňuje, že vymáhání odpovědnosti není aktem agrese, ale nezbytným odstrašujícím prostředkem, který dává jasný signál ostatním despotům.
Autor ostře kritizuje evropský přístup k mezinárodní politice. Evropa podle něj selhala v identifikaci hrozeb, když politické islamisty a hnutí inspirovaná Muslimským bratrstvem mylně považovala za legitimní politické aktéry. Tato pasivita a nekonečná diplomacie vedly k radikalizaci a posílení extremistických sítí od Teheránu po Chartúm. Podobně kritizuje i mezinárodní politiku appeasementu vůči teroristickým organizacím, která podle něj vytvořila prostor pro tragické události, jako byl 7. říjen v Izraeli.
V souladu s filozofií Donalda Trumpa Charai tvrdí, že míru nelze dosáhnout skrze slabost nebo zbožná přání, ale pouze skrze sílu. Odstrašení funguje jen tehdy, když protivníci věří, že následky jejich činů jsou reálné a nevyhnutelné. To se týká i regionů, jako je Jemen nebo Írán, kde centralizované ideologické režimy potlačují etnickou a kulturní rozmanitost a vládnou prostřednictvím strachu a agrese.
Analýza nastoluje nepohodlnou otázku: Má mezinárodní společenství donekonečna bránit hranice, které generují neustálé násilí a represi jen proto, že existují na mapě? Charai naznačuje, že podpora sebeurčení nebo decentralizace v oblastech, kde populace postrádají důstojnost a zastoupení, není destabilizací, ale prevencí konfliktů. Svět si již nemůže dovolit usmiřovat režimy, které mluví jazykem diplomacie, zatímco vyvážejí terorismus a ideologickou subverzi.
Závěrem autor vyzývá k morální jasnosti a strategické odvaze rozlišovat mezi vládami a gangy. Pokud jsou demokracie a lidská práva skutečnými hodnotami Západu, musí být bráněny silou. Historie nás nebude soudit podle našich záměrů, ale podle našeho odhodlání jednat tam, kde diplomacie selhala a kde je v sázce lidská důstojnost a globální bezpečnost.
Americká Ústřední správa mořských minerálů (MMA), která spadá pod ministerstvo vnitra, zveřejnila plán na vydražení práv k průzkumu těžby na 28 milionech hektarů mořského dna v blízkosti Mariánského příkopu u pobřeží Severních Marian a Guamu.
Uplynulo pět let od chvíle, kdy se hnutí Tálibán opět chopilo moci v Afghánistánu. Ačkoliv představitelé režimu po svém návratu tvrdili, že se změnili, realita všedního dne ukazuje pokračování tvrdé linie založené na radikálním výkladu islámského práva šaría. Zkušenosti reportérů BBC, kteří získali přístup k vysoce postaveným činitelům, odhalují hluboké restrikce zasahující zejména každodenní život žen, svobodu slova i celkovou kontrolu společnosti.
Téma duševního zdraví matek se v poslední době dostává do popředí veřejného zájmu. Odborníci i samotné ženy podle CNN upozorňují, že diskuse o psychických problémech spojených s těhotenstvím a obdobím po porodu je dlouho opomíjená. Téma vyvolalo zvýšenou pozornost zejména v souvislosti s probíhajícím soudním procesem se zdravotní sestrou Lindsay Clancyovou, která čelí obvinění z uškrcení svých tří dětí během prožívané poporodní psychózy, a také po úmrtí známé herečky Hayden Panettiereové.
V ruském novinářském prostředí se v průběhu uplynulých desetiletí vžil termín „Černý srpen“. Tento pojem označuje sérii dramatických krizí, které zemi pravidelně zasahují právě v závěrečných týdnech léta. Zatímco v západních zemích bývá konec prázdnin obdobím okurkové sezóny, v ruské lidové slovesnosti je spojen s pesimismem a očekáváním nečekaných pohrom. Pohled do nedávné historie dává podle webu CNN těmto obavám za pravdu, neboť koncem srpna v Rusku opakovaně docházelo k událostem zásadního významu.
Americký prezident Donald Trump si nedá říct. Na sociálních sítích opět prohlásil Hormuzský průliv, který je jedním ze zásadních předmětů stále probíhajícího konfliktu mezi USA a Íránem, za americké území.
Vévodkyně Meghan všechny zaskočila už tím, že souhlasila s návratem rodiny, kterou založila s princem Harrym, do Velké Británie. Nyní se spekuluje o dalším překvapivém kroku. Podle nejnovějších informací by se americká herečka měla opět postavit před kameru.
Íránský prezident Masúd Pezeškján se vyslovil pro co nejrychlejší ukončení války s USA. Teherán by se podle jeho slov měl pokusit konflikt uzavřít, dokud vystupuje z pozice síly. Washingtonu dal zároveň najevo, že kapitulace Íránu je nemyslitelná.
Přes léto se jméno Jiřiny Bohdalové nezmiňuje až tak často. Nyní jsme ale dostali fotku jako důkaz, že legendární herečka se má dobře. Dokonce si k sobě zve zajímavé hosty. Tentokrát si několik hodin povídala se známým politikem.
Poslední hodiny zbývají do začátku posledního ryze prázdninového týdne. Do Česka opět dorazí teplý vzduch z jihu, takže teploty v průběhu pracovního týdne porostou, až místy dosáhnou tropických hodnot. Na víkend se pak znovu ochladí.
Ruský prezident Vladimir Putin označil ukrajinský pokus porazit Rusko během 40 dnů prostřednictvím masivních dronových a raketových útoků za riskantní a provokativní krok. Podle Putina skončila tato ukrajinská operace neúspěchem už před více než dvěma týdny.
Eskalace obchodní války mezi Spojenými státy a Kanadou představuje pro Česko zatím hlavně nepřímé riziko, ale zároveň ukazuje, jak rychle se může světový obchodní systém dále drolit. Kanada od 8. září zavede odvetná cla na americké zboží v reakci na nová padesátiprocentní americká cla na zhruba 20 miliard dolarů kanadského vývozu. Ottawa chce odpovědět „dolar za dolar“ a zasáhnout mimo jiné americkou ocel, mléčné výrobky, elektroniku, spotřebiče, zemědělské stroje či papír.
Kim Jo-čong, sestra severokorejského vůdce Kim Čong-una, nemá informace o tom, že by se chystalo jednání mezi jejím bratrem a nejvyšší představitelem Spojených států amerických. Podle amerických médií se setkání snaží iniciovat americký prezident Donald Trump.