Německý kancléř Friedrich Merz vyjádřil v pondělí v Londýně pochybnosti ohledně detailů mírového plánu pro Ukrajinu, který iniciovaly Spojené státy. Merz tak učinil před klíčovým jednáním o budoucnosti Kyjeva, které se konalo v Downing Street. Britský premiér Keir Starmer hostil Merze, francouzského prezidenta Emmanuela Macrona a ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského krátce po tom, co USA vedly rozhovory jak s Moskvou, tak s Kyjevem o ukončení války.
Merz před soukromými jednáními zdůraznil sílu evropské podpory pro Ukrajinu. „Jsem skeptický k některým detailům, které vidíme v dokumentech přicházejících z americké strany. Proto jsme zde,“ prohlásil kancléř po příjezdu. Vysvětlil, že Evropa podporuje Ukrajinu, protože „všichni víme, že osud této země je osudem Evropy“.
Francouzský prezident Macron dodal, že Evropské státy drží v ruce „mnoho karet“, včetně odporu Ukrajiny ve válce a faktu, že ruská ekonomika začíná trpět. Podle Macrona je klíčové, aby Evropané, Ukrajinci a Američané sjednotili své postoje a dosáhli co nejlepšího výsledku pro „kolektivní bezpečnost“. I Zelenskyj potvrdil, že je nezbytná jednota, neboť existují věci, které „nezvládneme bez Američanů, a věci, které nezvládneme bez Evropy“.
Britský premiér Starmer po setkání lídrů Německa, Francie a Ukrajiny uspořádal telefonický hovor s dalšími evropskými spojenci. Mluvčí Downing Street oznámil, že se všichni shodli, že „nyní nastal kritický okamžik“ a je nutné „pokračovat v zesilování podpory Ukrajině a ekonomického tlaku na Putina“.
Rozhovory mezi USA a Ruskem v Moskvě minulý týden, stejně jako jednání mezi Kyjevem a Washingtonem o víkendu, nepřinesly průlom. Mezi stranami nadále přetrvávají významné neshody ohledně bezpečnostních záruk pro Ukrajinu a ohledně ruských územních nároků.
Zelenskyj potvrdil, že americké mírové návrhy vyžadují další diskusi o „citlivých otázkách“, přičemž neexistuje „jednotný pohled“ na oblast Donbasu. Americký prezident Trump v neděli vyjádřil zklamání nad tím, že Zelenskyj údajně „ještě nečetl návrh“, a naznačil, že Rusku plán vyhovuje.
Lídři E3 se také zabývali otázkou zmrazených ruských aktiv. Kyjev čelí velkému rozpočtovému schodku, a Spojené království zvažuje použití ruských státních aktiv pro nové půjčky Ukrajině. Podobný plán EU však narazil na odpor, zejména v Belgii, kvůli obavám z odvetných opatření ze strany Ruska. Evropané se zavázali, že posílí práce na bezpečnostních zárukách a plánování poválečné obnovy.
Uběhl přesně měsíc od chvíle, kdy severní pobřeží Venezuely zasáhla ničivá dvojice silných zemětřesení. Pro mnohé místní obyvatele však tragédie zdaleka neskončila a každodenní realitou zůstává zoufalé pátrání po pohřešovaných příbuzných. Příkladem je devětatřicetiletý rybář Victor Calderón, který byl v době neštěstí na moři. Když se vrátil na pevninu, zjistil, že jeho domov v komplexu sociálního bydlení OPPE 26 v městečku Caraballeda leží v troskách a spolu s ním zmizelo 26 členů jeho rodiny od dvouletých dětí až po seniory.
Nové vedení ukrajinské armády zahájilo oficiální komunikaci se Severoatlantickou aliancí. Nově jmenovaný vrchní velitel Ozbrojených sil Ukrajiny Mychajlo Drapatij absolvoval svůj první telefonát s nejvyšším velitelem spojeneckých sil v Evropě, generálem Alexusem Grynkewichem. Během rozhovoru zdůraznil, že klíčem k úspěchu na bojišti je v současné fázi konfliktu udržení obranných linií a výrazné navýšení přesných leteckých i raketových úderů na ruské pozice.
Kanada v současnosti čelí rozsáhlým lesním požárům, které sužují celou zemi. Na jejím území je aktivních více než devět set ohnisek, jež vyvolávají masivní evakuace a v provincii Ontario způsobily vůbec nejhorší požární sezónu v historii. Tato situace znovu rozvířila odbornou i politickou debatu o tom, zda by stát neměl vytvořit jednolitou národní strategii a založit specializovaný federální úřad zaměřený na koordinaci krizových situací.
Japonská prefektura Kumamoto čelí následkům ničivého zemětřesení o síle okolo sedmi stupňů, které si podle dosavadních zpráv vyžádalo nejméně třináct obětí a stovky zraněných. Záchranné složky spěchají s vyprošťováním lidí ze sutin pod dohledem armády i místních úřadů, přičemž premiérka Sanai Takaičiová zdůraznila, že při pátrání po přeživších rozhoduje každá sekunda. Území na jižním ostrově Kjúšú se přitom zotavovalo ze silných otřesů, které stejný region zasáhly v roce 2016.
Nový britský premiér Andy Burnham se po nástupu do funkce zatím naplno nevěnoval vztahům s Evropskou unií, Brusel je však připraven nabídnout Londýnu kompromis ohledně sporů o univerzitní školné. Tento problém doposud blokoval jednání o celkovém restartu vzájemných vztahů, s nímž započal již Burnhamův předchůdce Keir Starmer. Evropská komise nyní naznačuje ochotu ustoupit ze svých původních nekompromisních požadavků, které vyvolávaly silný odpor na britské straně.
Lídr francouzské krajní levice Jean-Luc Mélenchon se před nadcházejícími prezidentskými volbami profiluje jako kandidát, který chce radikálně proměnit stávající uspořádání v Evropské unii. Jeho hlavním cílem je zrušení tradičního francouzsko-německého spojenectví, které podle něj dlouhodobě slouží především zájmům Berlína. Průzkumy ukazují, že Mélenchon má díky roztříštěnosti ostatních levicových stran reálnou šanci postoupit do druhého kola, kde by se mohl utkat s krajně pravicovou političkou Marine Le Penovou.
V Česku právě dnes začíná tropická epizoda, která bude v některých oblastech pokračovat i o víkendu. Potvrzuje to nová výstraha Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), jejímž prostřednictvím varují meteorologové před vysokými teplotami a nebezpečím požárů. Experti zároveň avizují další výstrahu před vedry v příštím týdnu.
Tropické noci dokážou proměnit usínání v nekonečné trápení a samotná obava z nevyspání celou situaci ještě zhoršuje. Podle odborníků se psychický tlak spojený s nemožností usnout v horku rychle mění ve fyzickou i mentální zátěž. Lidé začnou sledovat hodiny, úzkostlivě počítají zbývající čas do budíku a snaží se usnout na sílu. Pokud nevlídné podmínky trvají několik nocí za sebou, akumulovaný spánkový dluh negativně ovlivňuje náladu, zvyšuje podrážděnost a snižuje schopnost čelit běžnému dennímu stresu.
Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa pozastavit třináctidenní letní bombardovací kampaň proti Íránu jasně ukazuje limity samotné vojenské síly. Přestože nálety způsobily obrovské škody a stály životy tisíců lidí, Teherán se nepodařilo přimět ke kapitulaci. Washington tak zjišťuje, že bez rozsáhlé pozemní operace, do níž se mu vůbec nechce, nedokáže své maximální požadavky prosadit.
Americká armáda zmařila překvapivý raketový útok z Íránu a spojila síly se Saúdskou Arábií k odvetným úderům na pozice proíránských milic v Íráku. K obnovení bojových akcí došlo poté, co Teherán odpálil sérii balistických střel namířených na americké vojenské základny na Blízkém východě, konkrétně v Jordánsku. Všechny íránské rakety byly podle amerického centrálního velení včas zachyceny a zničeny.
Změny v evidenci obětí amerických vojáků v kontextu konfliktu s Íránem vyvolávají řadu otázek a pochybností. Když ministerstvo obrany před týdnem z oficiálního webu dočasně odstranilo údaje o čtyřech nedávno padlých vojácích, zdůvodňovalo tento krok pouhou technickou chybou a dočasným výpadkem systému. Vývoj posledních dnů ale podle CNN ukazuje, že šlo o daleko složitější proces. Reakce Pentagonu tak zapadá do širšího vzorce chování Trumpovy administrativy, která se opakovaně potýká s politicky citlivou tématikou vojenských ztrát.
Německý spolkový kancléř Friedrich Merz rázně odmítl původní návrh rozpočtu Evropské unie, který v objemu téměř dvou bilionů eur předložila Evropská komise. Na společné tiskové konferenci s irským premiérem Micheálem Martinem v Dublinu prohlásil, že chystaný finanční plán je zcela nevyvážený a nepřijatelný. Merz zdůraznil, že Unie vyžaduje plošné škrty dosahující výše několika stovek miliard eur, aniž by však upřesnil, zda trvá na dříve zmiňované redukci ve výši čtyř set miliard eur.