Německý kancléř Friedrich Merz vyjádřil v pondělí v Londýně pochybnosti ohledně detailů mírového plánu pro Ukrajinu, který iniciovaly Spojené státy. Merz tak učinil před klíčovým jednáním o budoucnosti Kyjeva, které se konalo v Downing Street. Britský premiér Keir Starmer hostil Merze, francouzského prezidenta Emmanuela Macrona a ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského krátce po tom, co USA vedly rozhovory jak s Moskvou, tak s Kyjevem o ukončení války.
Merz před soukromými jednáními zdůraznil sílu evropské podpory pro Ukrajinu. „Jsem skeptický k některým detailům, které vidíme v dokumentech přicházejících z americké strany. Proto jsme zde,“ prohlásil kancléř po příjezdu. Vysvětlil, že Evropa podporuje Ukrajinu, protože „všichni víme, že osud této země je osudem Evropy“.
Francouzský prezident Macron dodal, že Evropské státy drží v ruce „mnoho karet“, včetně odporu Ukrajiny ve válce a faktu, že ruská ekonomika začíná trpět. Podle Macrona je klíčové, aby Evropané, Ukrajinci a Američané sjednotili své postoje a dosáhli co nejlepšího výsledku pro „kolektivní bezpečnost“. I Zelenskyj potvrdil, že je nezbytná jednota, neboť existují věci, které „nezvládneme bez Američanů, a věci, které nezvládneme bez Evropy“.
Britský premiér Starmer po setkání lídrů Německa, Francie a Ukrajiny uspořádal telefonický hovor s dalšími evropskými spojenci. Mluvčí Downing Street oznámil, že se všichni shodli, že „nyní nastal kritický okamžik“ a je nutné „pokračovat v zesilování podpory Ukrajině a ekonomického tlaku na Putina“.
Rozhovory mezi USA a Ruskem v Moskvě minulý týden, stejně jako jednání mezi Kyjevem a Washingtonem o víkendu, nepřinesly průlom. Mezi stranami nadále přetrvávají významné neshody ohledně bezpečnostních záruk pro Ukrajinu a ohledně ruských územních nároků.
Zelenskyj potvrdil, že americké mírové návrhy vyžadují další diskusi o „citlivých otázkách“, přičemž neexistuje „jednotný pohled“ na oblast Donbasu. Americký prezident Trump v neděli vyjádřil zklamání nad tím, že Zelenskyj údajně „ještě nečetl návrh“, a naznačil, že Rusku plán vyhovuje.
Lídři E3 se také zabývali otázkou zmrazených ruských aktiv. Kyjev čelí velkému rozpočtovému schodku, a Spojené království zvažuje použití ruských státních aktiv pro nové půjčky Ukrajině. Podobný plán EU však narazil na odpor, zejména v Belgii, kvůli obavám z odvetných opatření ze strany Ruska. Evropané se zavázali, že posílí práce na bezpečnostních zárukách a plánování poválečné obnovy.
Šéfka evropské diplomacie Kaja Kallasová varovala evropské země před „ruskými pastmi“ v souvislosti s mírovými rozhovory o Ukrajině. Reagovala na dotazy europoslanců v Bruselu a vyjádřila obavy z tlaku USA na dosažení mírové dohody za každou cenu. Podle Kallasové Moskva jen předstírá, že má zájem o mírová jednání. Zároveň se zvyšuje tlak na Ukrajinu, aby učinila ústupky, protože Rusko jinak k jednacímu stolu nezasedne.
Nově jmenovanému českému premiérovi Andrejovi Babišovi (ANO) přišla gratulace i z Ukrajiny. Prezident Volodymyr Zelenskyj ho na sociální síti X osobně oslovil a popřál mu úspěch v nové funkci. Ukrajinský lídr zdůraznil, že vztahy mezi oběma zeměmi mají strategický význam.
Mírová jednání mezi Spojenými státy a Ukrajinou uvázla na mrtvém bodě kvůli zásadní neshodě: Washington požaduje, aby se Ukrajina vzdala území Donbasu, které se Rusku nepodařilo během války plně ovládnout. Podle vysoce postaveného evropského úředníka, který je obeznámen s procesem vyjednávání, jsou Američané v otázce území nekompromisní. „Američané trvají na tom, že Ukrajina musí opustit Donbas... tak či onak,“ uvedl pro Politico zdroj, který si nepřál být jmenován vzhledem k citlivosti tématu.
Německý kancléř Friedrich Merz vyjádřil v pondělí v Londýně pochybnosti ohledně detailů mírového plánu pro Ukrajinu, který iniciovaly Spojené státy. Merz tak učinil před klíčovým jednáním o budoucnosti Kyjeva, které se konalo v Downing Street. Britský premiér Keir Starmer hostil Merze, francouzského prezidenta Emmanuela Macrona a ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského krátce po tom, co USA vedly rozhovory jak s Moskvou, tak s Kyjevem o ukončení války.
Neudržitelný způsob výroby potravin a fosilních paliv způsobuje každou hodinu ekologické škody ve výši 5 miliard amerických dolarů (přibližně 115 miliard korun). Odhalila to zásadní zpráva Globální environmentální výhled (GEO), kterou připravilo dvě stě výzkumníků pro Program OSN pro životní prostředí. Experti varují, že ukončení tohoto ničení je klíčové pro globální transformaci řízení, ekonomiky a financí, která je nutná „než se kolaps stane nevyhnutelným“.
Petr Pavel, prezident České republiky, formálně jmenoval v úterý dopoledne na Pražském hradě Andreje Babiše, předsedu hnutí ANO, do funkce premiéra. Toto jmenování nastalo přibližně dva měsíce po sněmovních volbách. Nová koaliční vláda by měla být sestavena ze zástupců hnutí ANO, SPD a Motoristů sobě, přičemž prezident očekává, že celý kabinet jmenuje během několika následujících dní.
„Žlutá linie“, která dělí Pásmo Gazy podle plánu příměří Donalda Trumpa, představuje pro Izrael „novou hranici“. To oznámil svým vojákům nasazeným na tomto území náčelník generálního štábu Eyal Zamir. Izrael si podle Zamira udrží své současné vojenské pozice, což mu fakticky zajistí kontrolu nad více než polovinou Pásma Gazy. Tato oblast zahrnuje většinu zemědělské půdy a také hraniční přechod s Egyptem.
Česko v prvním prosincovém týdnu zaskočila i zpráva o rozchodu Lucie Vondráčkové a Zdeňka Polívky, ke kterému došlo již před několika měsíci. Jako první ji oznámil zápasník a herečka a zpěvačka ji pouze potvrdila. Nakonec se i ona vyjádřila obsáhleji.
Jiřině Bohdalové je sice už 94 let, ale nejšťastnější dny ve svém životě možná zažívá právě na začátku letošního prosince. Splnilo se jí totiž přání, když se stala prababičkou. Syn její dcery Simony Stašové přivítal na světě prvního potomka. Co tomu legendární herečka říká?
Šéf hnutí ANO Andrej Babiš se v úterý stane premiérem, ačkoliv dnes neproběhla schůzka prezidenta Petra Pavla s jedním z ministerských kandidátů. Potvrdil to Pražský hrad s tím, že další postup ve věci jmenování nové české vlády zatím není daný.
Nejsmutnější událostí uplynulého týdne v Česku bylo úmrtí moderátora Patrika Hezuckého, jenž byl přes čtvrtstoletí nerozlučným parťákem Leoše Mareše v ranní show Evropy 2. Všechny proto zajímalo, jak bude vypadat pondělní ranní vysílání zmíněné stanice. Marešův hlas k posluchačům nepromluvil.
Už jen s jediným kandidátem na ministra v nové české vládě nemluvil prezident Petr Pavel. Z pondělního jednání se totiž omluvil poslanec Filip Turek (Motoristé), možný příští ministr životního prostředí. Turek se dnes ozval z nemocnice a vysvětlil, co ho trápí.