Německý kancléř Friedrich Merz se domnívá, že za většinou dronů, které byly v posledních dnech spatřeny v německém vzdušném prostoru, stojí Kreml. Tato narušení si vynutila dokonce dočasné uzavření letiště v Mnichově. Merz uvedl, že se jedná o vážnou hrozbu pro bezpečnost, která je pravděpodobně kontrolovaná z Ruska. Vyjádřil se tak v neděli pozdě večer pro veřejnoprávní televizi.
V důsledku pozorování dronů na mnichovském letišti byly nedávno uzavřeny ranveje a zrušeny lety. Tyto komplikace uvízly na letišti tisíce cestujících, přičemž mnozí z nich se vraceli z nedávného Oktoberfestu.
Incidenty v Německu přicházejí v době, kdy Evropa čelí vlně narušení vzdušného prostoru souvisejících s drony. Evropští představitelé v uplynulých týdnech obvinili Kreml z podobných incidentů nad Dánskem, Estonskem, Norskem, Rumunskem a Polskem.
Merz přirovnal současné narušování vzdušného prostoru k incidentům z dob studené války. Okamžitě však dodal, že současná frekvence narušení je mnohem vyšší, než jakou Evropa zažívala v minulosti.
Kancléř považuje tyto události za pokusy o špionáž a snahu znepokojit veřejnost. Uvedl, že německá vláda si uvědomuje potřebu s tímto problémem něco dělat. Merz slíbil, že k řešení se přistoupí klidně a s citem pro přiměřenost.
V reakci na rostoucí hrozbu debatovali evropští lídři minulý týden o návrhu Evropské komise na vybudování takzvané „dronové zdi“ podél východní hranice bloku.
Nicméně velké členské státy, včetně Německa a Francie, nejsou příliš ochotné svěřit takové obranné záležitosti Evropské unii. Raději by dohled nad touto oblastí ponechaly v rukou národních států a NATO.
Kancléř Merz uvedl, že v současné době neexistují důkazy, že by některý ze spatřených dronů nesl zbraně. Dodal, že menší část incidentů pravděpodobně souvisí se soukromými osobami, které drony sestavují jako jakousi imitaci trestné činnosti.
Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová Merzovo tvrzení, že za většinou incidentů s drony stojí Moskva, zesměšnila. Řekla, že Berlín stále nepřišel na to, co se stalo s plynovody Nord Stream a kdo je vyhodil do povětří. Dle jejího názoru je proto pravděpodobné, že řešení dronů se dočkají až v dalším století.
Merz připustil, že Evropa čelí hrozbě v takovém rozsahu, jaký v posledních letech neviděla. Z tohoto důvodu Berlín intenzivně pracuje na úrovni Evropské unie i NATO, aby se dohodl na postupu, jak této hrozbě čelit.
Americká administrativa se znovu pokouší potvrdit svůj základní předpoklad, který dosavadní průběh války v Íránu spíše vyvrací, a sice že tvrdé údery ze strany vojensky podstatně silnějších Spojených států donutí Teherán ke kapitulaci. Prezident Donald Trump nařídil ve středu nové útoky na řadu íránských cílů jen několik hodin poté, co Islámskou republiku obvinil z natahování času a odmítání dohody s tím, že z Američanů dělají hlupáky.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že „miluje inflaci“, zatímco spotřebitelské ceny ve Spojených státech minulý měsíc rostly nejrychlejším tempem za poslední tři roky. Údaje Úřadu pro statistiku práce ukázaly, že ceny v květnu meziročně vzrostly o 4,2 procenta. Tento nárůst oproti dubnovým 3,8 procenta byl způsoben především stoupajícími náklady na energie v důsledku americko-izraelské války v Íránu. Prezident v Bílém domě doslova řekl, že tato čísla jsou skvělá a že inflaci opravdu miluje, zároveň však slíbil, že po skončení konfliktu s Íránem poletí ceny dolů jako kámen, načež americká armáda provedla další noční bombardování íránského území.
Spojené státy a Írán spolu již druhý den v řadě svádějí vzdušné souboje napříč Blízkým východem, čímž vážně ohrožují křehké příměří uzavřené v letošním dubnu. Americké ústřední velitelství Centcom oznámilo, že dokončilo vlnu sebeobranných úderů zaměřených na vojenská, sledovací a radarová stanoviště v jižním Íránu. K této akci došlo poté, co prezident Donald Trump pohrozil tvrdým úderem a prohlásil, že Teheránu trvá vyjednání trvalé mírové dohody příliš dlouho.
Počasí se nezmění k lepšímu ani zítra, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Tentokrát mohou dokonce udeřit i bouřky, ojediněle spadne až 20 milimetrů srážek. Deštník se tedy nepochybně bude hodit.
Výpověď Sarah Kellenové, ženy zneužívané americkým finančníkem a sexuálním delikventem Jeffrey Epsteinem, před vyšetřovací komisí americké Sněmovny reprezentantů je velkým tématem ve Velké Británii. Kellenová totiž uvedla, že byla na večeři v apartmánech bývalého prince Andrewa v Buckinghamském paláci. Informovala o tom BBC.
Česko zasáhla ve středu odpoledne velmi smutná zpráva. Ve věku 92 let zemřela Zdena Mašínová, dcera odbojáře Josefa Mašína a sestra kontroverzně vnímaných bratří Mašínů. O úmrtí Mašínové informoval historik Petr Blažek.
Přijetí eura by v Česku ještě výrazněji zdražilo bydlení, dále by mohlo snížit porodnost, ukazuje mezinárodní výzkum. Koruna nyní funguje jako pojistka před dražším bydlením, tvrdí ekonom Lukáš Kovanda.
Bilance padlých ruských vojáků od začátku invaze na Ukrajinu před více než čtyřmi lety dosáhla podle nových dat britské zpravodajské služby GCHQ téměř půl milionu. Ředitelka úřadu Anne Keast-Butlerová ve svém premiérovém projevu v čele instituce upozornila, že okupační armáda poprvé od závěru roku 2022 vykazuje na frontě zřetelný ústup. Tyto vládní údaje jsou znatelně vyšší než statistiky nezávislých exilových titulů Mediazona a Meduza, které na základě analýz dědických spisů dosud uváděly 352 tisíc mrtvých. Podle šéfky britské rozvědky však nejnovější poznatky potvrzují, že realita už atakuje půlmilionovou hranici.
Evropská unie zvažuje, že by novým členským státům po jejich vstupu na několik let odepřela právo veta. Cílem tohoto kroku je učinit rozšiřování unijního bloku politicky průchodnějším v době, kdy se unie snaží o přijetí nových členů ještě před koncem tohoto desetiletí. Podle návrhů, kterými se zabývá Evropská komise, by kandidátské země po integraci automaticky nezískaly možnost blokovat zahraničněpolitická rozhodnutí či jiné záležitosti vyžadující jednomyslný souhlas, jako jsou například daňové otázky. Opatření by se týkalo Moldavska nebo států západního Balkánu.
Belgie odmítla požadavek Spojených států amerických na zavedení zákazu vstupu pro cestující z Demokratické republiky Kongo. Washington toto opatření požadoval v souvislosti se snahou zabránit šíření eboly během nadcházejícího mistrovství světa ve fotbale. Tento krok vyvolal transatlantický střet ohledně zdravotních opatření před startem šampionátu.
Vědecký výzkum zaměřený na zpomalení stárnutí a prodloužení lidského věku se stal jednou z hlavních priorit moskevského Kremlu pod vedením prezidenta Vladimira Putina. Stát hodlá do ambiciózního projektu s názvem Nové technologie pro zachování zdraví vzkázat v přepočtu kolem 26 miliard dolarů. Pozornost k tomuto tématu přitáhl loňský incident z vojenské přehlídky v Pekingu, kde mikrofony zaznamenaly Putinovu debatu s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem. Podle deníku The Wall Street Journal tehdy ruský vůdce zmiňoval možnost dosažení nesmrtelnosti pomocí nahrazování lidských orgánů.
Umělá inteligence nachází stále větší uplatnění v klimatických vědách a nově nabízí efektivní řešení pro ochranu pobřežních měst před stoupající hladinou moří a extrémními výkyvy počasí. Nově vyvinutý model umělé inteligence dokáže s vysokou přesností předpovídat extrémní bouřlivé přívaly vody, a to i v podmínkách budoucích klimatických změn. Vzhledem k tomu, že tento inovativní model pracuje nesrovnatelně rychleji než dosavadní systémy, umožňuje vědcům i úřadům mnohem lépe vyhodnocovat rizika pobřežních záplav a efektivněji plánovat adaptační opatření v ohrožených oblastech.
