Německý kancléř Friedrich Merz se domnívá, že za většinou dronů, které byly v posledních dnech spatřeny v německém vzdušném prostoru, stojí Kreml. Tato narušení si vynutila dokonce dočasné uzavření letiště v Mnichově. Merz uvedl, že se jedná o vážnou hrozbu pro bezpečnost, která je pravděpodobně kontrolovaná z Ruska. Vyjádřil se tak v neděli pozdě večer pro veřejnoprávní televizi.
V důsledku pozorování dronů na mnichovském letišti byly nedávno uzavřeny ranveje a zrušeny lety. Tyto komplikace uvízly na letišti tisíce cestujících, přičemž mnozí z nich se vraceli z nedávného Oktoberfestu.
Incidenty v Německu přicházejí v době, kdy Evropa čelí vlně narušení vzdušného prostoru souvisejících s drony. Evropští představitelé v uplynulých týdnech obvinili Kreml z podobných incidentů nad Dánskem, Estonskem, Norskem, Rumunskem a Polskem.
Merz přirovnal současné narušování vzdušného prostoru k incidentům z dob studené války. Okamžitě však dodal, že současná frekvence narušení je mnohem vyšší, než jakou Evropa zažívala v minulosti.
Kancléř považuje tyto události za pokusy o špionáž a snahu znepokojit veřejnost. Uvedl, že německá vláda si uvědomuje potřebu s tímto problémem něco dělat. Merz slíbil, že k řešení se přistoupí klidně a s citem pro přiměřenost.
V reakci na rostoucí hrozbu debatovali evropští lídři minulý týden o návrhu Evropské komise na vybudování takzvané „dronové zdi“ podél východní hranice bloku.
Nicméně velké členské státy, včetně Německa a Francie, nejsou příliš ochotné svěřit takové obranné záležitosti Evropské unii. Raději by dohled nad touto oblastí ponechaly v rukou národních států a NATO.
Kancléř Merz uvedl, že v současné době neexistují důkazy, že by některý ze spatřených dronů nesl zbraně. Dodal, že menší část incidentů pravděpodobně souvisí se soukromými osobami, které drony sestavují jako jakousi imitaci trestné činnosti.
Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová Merzovo tvrzení, že za většinou incidentů s drony stojí Moskva, zesměšnila. Řekla, že Berlín stále nepřišel na to, co se stalo s plynovody Nord Stream a kdo je vyhodil do povětří. Dle jejího názoru je proto pravděpodobné, že řešení dronů se dočkají až v dalším století.
Merz připustil, že Evropa čelí hrozbě v takovém rozsahu, jaký v posledních letech neviděla. Z tohoto důvodu Berlín intenzivně pracuje na úrovni Evropské unie i NATO, aby se dohodl na postupu, jak této hrozbě čelit.
Zájem amerického prezidenta Donalda Trumpa o zisk Nobelovy ceny míru v letošním roce opět přitáhl pozornost k odhadování, kdo se stane laureátem. Navzdory četným nominacím a několika významným zahraničněpolitickým zásahům, které si prezident připsal k dobru, odborníci na Nobelovu cenu tvrdí, že jeho šance jsou i nadále minimální.
Začátek nového politického podzimu ve Spojených státech definuje snaha prezidenta Donalda Trumpa prosadit svou neomezenou prezidentskou moc. Jeho kroky, které jsou často bezprecedentní, vyvolávají podle CNN obavy z plíživého autoritářství a posouvají zemi k ústavní krizi. O tom, do jaké míry se prezidentovi podaří své rozsáhlé impulsy prosadit, bude rozhodovat odpor států, soudů a Demokratů ve Washingtonu.
Německý kancléř Friedrich Merz se domnívá, že za většinou dronů, které byly v posledních dnech spatřeny v německém vzdušném prostoru, stojí Kreml. Tato narušení si vynutila dokonce dočasné uzavření letiště v Mnichově. Merz uvedl, že se jedná o vážnou hrozbu pro bezpečnost, která je pravděpodobně kontrolovaná z Ruska. Vyjádřil se tak v neděli pozdě večer pro veřejnoprávní televizi.
Prezident Petr Pavel po sérii jednání s lídry stran zhodnotil rozhovory jako věcné, otevřené a korektní. Potvrdil, že strany projednávaly své programové priority a také představy o personálním obsazení kabinetu. Pavel potvrdil, že na stole leží zájem o koaliční vládu složenou z hnutí ANO, SPD a Motoristů, a naznačil, že právě tento půdorys je pro sestavení nové vlády reálný.
Americká vláda čelí neustálé výluce kvůli neschopnosti Republikánů a Demokratů dohodnout se na financování. Kvůli této situaci zůstávají statisíce federálních zaměstnanců buď na neplacené dovolené, nebo pracují bez nároku na mzdu. Přerušeny jsou i klíčové vládní funkce, například kontrola potravin a léků.
Nepřímé rozhovory mezi Hamasem a Izraelem o plánu pro Gazu mají začít co nevidět, nicméně smrtící izraelské nálety pokračují. Ministr zahraničí USA, Marco Rubio, včera vyzval Izrael k zastavení bombardování Gazy před diskuzemi, které se konají v Egyptě. Rubio pro stanici CBS uvedl, že v době pokračujících úderů nelze propouštět rukojmí.
Federální soudkyně prozatímně zakázala nasazení Národní gardy do Portlandu. K tomuto kroku došlo poté, co se administrativa prezidenta Donalda Trumpa pokusila obejít původní soudní příkaz ze soboty. Ten zakazoval mobilizaci Oregonské Národní gardy a Trump se následně rozhodl vyslat do města jednotky z jiných států.
Absolutní chaos ve francouzské politice způsobila rezignace premiéra a celé vlády. Ministerský předseda Sébastien Lecornu a jeho kabinet odstoupili v pondělí 6. října 2025. Tato událost otřásla politickou krizí, která nyní ohrožuje schopnost prezidenta Emmanuela Macrona dále zemi efektivně řídit.
Hlavním rozdílem současných vyjednávání o Gaze je osobní angažmá prezidenta Trumpa, který silně tlačí na rychlé uzavření dohody. Trump usiluje o to, aby byl vnímán jako člověk, který ukončil válečný konflikt. Věří, že za to bude odměněn a vyhlíží Nobelovu cenu za mír, jejíž laureát bude oznámen v pátek.
Francouzský premiér Sébastien Lecornu v neděli oznámil klíčové členy své nové vlády. Tímto krokem ukončil týdny nejistoty, které panovaly po jeho jmenování do čela kabinetu minulý měsíc. Lecornu se stal již pátým premiérem Emmanuela Macrona za necelé dva roky. Do funkce nastoupil poté, co jeho předchůdce François Bayrou padl v hlasování o nedůvěře.
Americký prezident Donald Trump v rozhovoru pro stanici CNN prohlásil, že hnutí Hamás bude čelit „úplnému zničení“, pokud palestinská militantní skupina odmítne odevzdat moc a kontrolu nad Gazou. Trump rovněž potvrdil, že jeho spojenec, izraelský premiér Benjamin Netanjahu, je „pro“ ukončení bombardování v Gaze.
Členové krajně pravicové frakce Patrioti pro Evropu podle webu Politico s nadšením oslavují vítězství populisty Andreje Babiše a jeho hnutí ANO v českých parlamentních volbách. Hnutí ANO zvítězilo s více než 34 procenty hlasů, čímž výrazně předstihlo dosavadní vládní koalici SPOLU (23 procent).