Německý kancléř Friedrich Merz se domnívá, že za většinou dronů, které byly v posledních dnech spatřeny v německém vzdušném prostoru, stojí Kreml. Tato narušení si vynutila dokonce dočasné uzavření letiště v Mnichově. Merz uvedl, že se jedná o vážnou hrozbu pro bezpečnost, která je pravděpodobně kontrolovaná z Ruska. Vyjádřil se tak v neděli pozdě večer pro veřejnoprávní televizi.
V důsledku pozorování dronů na mnichovském letišti byly nedávno uzavřeny ranveje a zrušeny lety. Tyto komplikace uvízly na letišti tisíce cestujících, přičemž mnozí z nich se vraceli z nedávného Oktoberfestu.
Incidenty v Německu přicházejí v době, kdy Evropa čelí vlně narušení vzdušného prostoru souvisejících s drony. Evropští představitelé v uplynulých týdnech obvinili Kreml z podobných incidentů nad Dánskem, Estonskem, Norskem, Rumunskem a Polskem.
Merz přirovnal současné narušování vzdušného prostoru k incidentům z dob studené války. Okamžitě však dodal, že současná frekvence narušení je mnohem vyšší, než jakou Evropa zažívala v minulosti.
Kancléř považuje tyto události za pokusy o špionáž a snahu znepokojit veřejnost. Uvedl, že německá vláda si uvědomuje potřebu s tímto problémem něco dělat. Merz slíbil, že k řešení se přistoupí klidně a s citem pro přiměřenost.
V reakci na rostoucí hrozbu debatovali evropští lídři minulý týden o návrhu Evropské komise na vybudování takzvané „dronové zdi“ podél východní hranice bloku.
Nicméně velké členské státy, včetně Německa a Francie, nejsou příliš ochotné svěřit takové obranné záležitosti Evropské unii. Raději by dohled nad touto oblastí ponechaly v rukou národních států a NATO.
Kancléř Merz uvedl, že v současné době neexistují důkazy, že by některý ze spatřených dronů nesl zbraně. Dodal, že menší část incidentů pravděpodobně souvisí se soukromými osobami, které drony sestavují jako jakousi imitaci trestné činnosti.
Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová Merzovo tvrzení, že za většinou incidentů s drony stojí Moskva, zesměšnila. Řekla, že Berlín stále nepřišel na to, co se stalo s plynovody Nord Stream a kdo je vyhodil do povětří. Dle jejího názoru je proto pravděpodobné, že řešení dronů se dočkají až v dalším století.
Merz připustil, že Evropa čelí hrozbě v takovém rozsahu, jaký v posledních letech neviděla. Z tohoto důvodu Berlín intenzivně pracuje na úrovni Evropské unie i NATO, aby se dohodl na postupu, jak této hrozbě čelit.
Počasí bylo v posledních dnech na březen poměrně teplé. Nadcházející víkend by to měl změnit, vyplývá z předpovědiČeského hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Místy může dokonce napadnout až sedm centimetrů nového sněhu.
Britská královna Camilla v ostře sledovaném projevu pronesla slova, která mohla na posluchače působit jako facka bývalému princi Andrewovi. Manželka krále Karla III. se totiž postavila za ženské oběti sexuálního násilí. Sama před časem přiznala, že byla během dospívání napadena ve vlaku.
Česko si dnes připomíná, jak se stalo členem NATO, z čehož plynou výhody i závazky. Proto se Američané rozhodli reagovat na podobu státního rozpočtu na letošní rok. Washingtonu se nelíbí nedostatečné obranné výdaje.
Tragická událost poznamenala armádní výcvik v Doupovských horách. Při cvičení došlo k úmrtí vojáka, které vyšetřuje Vojenská policie. Její kriminální služba pracuje s verzí, že si zesnulý příslušník armády vzal život sám.
Jedno vyjádření za druhým přichází od pondělního oznámení konce Ornelly Koktové v podcastu s Agátou Hanychovou. Zatím poslední slovo měla druhá jmenovaná, která nabídla svůj pohled na věc. Řešily se zejména peníze.
Americký generál Alex Grynkewich, velitel amerických sil v Evropě a vrchní velitel spojeneckých sil v Evropě (SACEUR), ve čtvrtek před senátním výborem pro ozbrojené složky potvrdil přesun vybraných systémů protivzdušné obrany z Evropy na Blízký východ. Tento strategický krok je přímou reakcí na eskalující válečný konflikt s Íránem. Podle generála byly tyto kapacity využity k posílení obrany některých spojenců v rámci NATO ve východním Středomoří.
Navzdory intenzivnímu bombardování a likvidaci desítek vysoce postavených představitelů režimu včetně nejvyššího duchovního vůdce se íránský vládní aparát nezhroutil. Podle informací amerických tajných služeb, které získala stanice CNN, nevykazuje Teherán ani po necelých dvou týdnech války žádné známky bezprostředního rozpadu. Režim si i přes citelné oslabení raketových kapacit nadále udržuje pevnou kontrolu nad mocenskými strukturami v zemi.
Modžtaba Chameneí, který nedávno stanul v čele Íránu, přerušil mlčení svým premiérovým oficiálním projevem. K veřejnosti však nepromluvil osobně; jeho slova přednesl hlasatel státní televize za doprovodu statických snímků. Tento neobvyklý formát jen přiživil dohady o tom, že nový vůdce mohl utrpět vážná zranění během úvodních fází současného válečného konfliktu.
Válečný konflikt mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem, který trvá již dva týdny, vystavuje íránské obyvatelstvo extrémnímu tlaku. Poté, co americké nálety stály život nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího, vyzval prezident Donald Trump Íránce k převzetí moci do vlastních rukou. Podle jeho slov jde o jedinečnou příležitost pro celé generace, jak změnit směřování země. Reakce režimu v Teheránu na sebe však nenechala dlouho čekat a v ulicích měst se množí ozbrojené hlídky i přímé hrozby likvidací.
Írán v posledních dnech výrazně stupňuje napětí na Blízkém východě cílenými útoky na námořní dopravu v oblasti Perského zálivu. Přestože Spojené státy a Izrael mají nad Teheránem vojenskou i finanční převahu, Islámská republika využívá svou největší strategickou výhodu – kontrolu nad Hormuzským průlivem. Touto úzkou vodní cestou přitom protéká přibližně pětina veškerých světových dodávek ropy.
Evropská unie se chystá k ráznému kroku proti zneužívání umělé inteligence. Podle návrhů, které získal server Politico, hodlá Brusel zakázat aplikace a systémy schopné generovat sexuálně explicitní deepfaky reálných osob. Tato legislativní iniciativa reaguje na nedávný skandál kolem nástroje Grok na sociální síti X, který uživatelům umožnil vytvářet miliony kompromitujících snímků bez souhlasu dotčených lidí.
Válka mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem vstoupila do svého třináctého dne a intenzita bojů napříč celým regionem nadále narůstá. Izraelská armáda oficiálně oznámila zahájení rozsáhlé vlny útoků přímo na území Íránu. Podle prohlášení izraelských ozbrojených sil se tyto údery zaměřují na infrastrukturu tamního režimu po celé zemi.