Bývalý ruský prezident a nynější místopředseda Rady bezpečnosti Dmitrij Medveděv znovu varoval před možností jaderného konfliktu a označil světovou situaci za „stále nebezpečnou“. V rámci svého vystoupení na vzdělávacím maratonu „Znanie. Pervyje“ připomněl, že přestože se hrozba jaderného konfliktu mírně snížila, rozhodně nezmizela.
Medveděv ve svém projevu připomněl známý symbol tzv. „hodin soudného dne“, které symbolizují blízkost světa k sebezničení. „Ještě nedávno byly ručičky téměř na sobě – a to neříkám kvůli efektu, ale protože to byla realita,“ uvedl. Podle něj se ručičky nyní posunuly mírně zpět, avšak situace zůstává alarmující.
V této souvislosti ocenil výrok amerického prezidenta Donalda Trumpa, který prohlásil, že svět byl kvůli válce na Ukrajině blízko třetí světové válce. „Jeho poznámka byla prostá a přesná,“ uvedl Medveděv. Ostře se přitom vymezil vůči Trumpovu předchůdci, kterého zkritizoval za to, že údajně bagatelizoval ruskou hrozbu.
Ruský exprezident se také zamyslel nad historickým vývojem využívání zbraní. „Co lidstvo vytvořilo, to také použilo. To je nevratný tok dějin. Američané již jednou překročili tuto hranici – a to bez vážných důvodů,“ varoval. Podle něj právě to udržuje možnost použití jaderných zbraní stále reálnou.
Medveděv dále apeloval na potřebu dialogu mezi světovými jadernými mocnostmi, především mezi Ruskem a Spojenými státy. „Neseme odpovědnost za stabilitu globální situace. Musíme využít veškeré prostředky k tomu, abychom zabránili katastrofě,“ řekl.
V závěru svého projevu označil jaderné zbraně za paradoxní symbol: „Jsou nesmírně ničivé, ale ostatní typy zbraní jsou možná ještě znepokojivější. Proč? Protože konvenční zbraně se používají denně, kdežto ty jaderné, chvála Bohu, nikoli.“
Podle Medveděva tak doktrína jaderného odstrašení stále plní svou morální i strategickou funkci. „Je to pojistka před vzájemným zničením,“ dodal.
Ve svém projevu tak Medveděv nejen varoval před světovou destabilizací, ale zároveň znovu potvrdil ruský postoj, že jeho jaderný arzenál není pouze zastrašovacím nástrojem, ale strategickou silou, kterou je nutné brát vážně.
Babyboom v českém šoubyznyse pokračoval i o letních prázdninách. Prvního potomka v srpnu přivedla na svět sympatická herečka Veronika Khek Kubařová. Od radostného oznámení se její fanoušci těšili na další zprávy. Dočkali se až o uplynulém víkendu.
Do předvolební atmosféry se chystá vstoupit i prezident Petr Pavel. Hlava státu má vystoupit s televizním projevem a ujistit občany, že není důvod se obávat manipulace sněmovních voleb, které vyvrcholí během prvního říjnového víkendu.
Britská královna Camilla se nezúčastní úterního pohřbu vévodkyně z Kentu Katharine, uvedl Buckinghamský palác. Informovala o tom BBC. Vévodkyně zemřela minulý týden ve čtvrtek ve věku 92 let.
Světovou kinematografii v úterý zasáhla velmi smutná zpráva. Ve věku 89 let zemřel slavný americký herec a režisér Robert Redford. Informoval o tom americký deník New York Times.
Pokud má Donald Trump uvalit sankce na Rusko, má několik požadavků na své evropské spojence. V příspěvku na sociální síti uvedl, že je připraven "jít na to", až když všechny státy NATO přestanou kupovat ropu z Ruska. Kromě toho požaduje, aby spojenci uvalili na Čínu cla ve výši 50 až 100 procent, a to až do konce války.
Strana evropských socialistů (PES) jednomyslně odhlasovala vyloučení slovenské strany Smer, kterou vede premiér Robert Fico. Uvedl to server Politico.
Během nadcházející návštěvy Donalda Trumpa ve Spojeném království se očekává, že král Karel III. se s ním pokusí mluvit o klimatických změnách, což je téma, kterému se věnuje celý život. Jejich setkání se uskuteční na hradě Windsor ve středu a jde již o druhé setkání mezi oběma muži.
Americký prezident Donald Trump výrazně změnil světovou scénu a místo Ameriky na ní. Na rozdíl od Ronalda Reagana, který byl kritizován za tvrdý postoj vůči Sovětskému svazu, je Trump obviňován z neustálého ústupků vůči Rusku. Tento kontrast je obzvláště patrný v jeho politice ohledně války na Ukrajině, píše CNN.
Podle palestinského ministerstva zahraničí se Gaza kvůli plánům Izraele na okupaci proměňuje v „masový hřbitov“. Ministerstvo ostře odsoudilo "záměrné cílení na civilisty" a varovalo, že invaze ohrožuje životy stovek tisíců Palestinců. Podle ministerstva je selhání mezinárodní diplomacie, která by měla válku zastavit, "podezřelé a neopodstatněné".
Izraelský velvyslanec při OSN Daniel Meron reagoval na zprávu komise OSN a popsal ji jako "zaujatou analýzu". Uvedl, že zpráva obsahuje "vybraná data", a "propaguje narativ sloužící Hamásu a jeho stoupencům". Izrael "kategoricky odmítá pomlouvačnou tirádu", dodal. Již dříve izraelské ministerstvo zahraničí označilo zprávu za "zkomolenou a falešnou".
Evropská unie si musí uvědomit, že pro přežití je třeba udělat, co dosud neudělala. Tyto kroky by měly vést k rychlejší, agilnější a účinnější reakci na měnící se svět, ve kterém se Evropa potýká s rostoucími problémy. Ve svém projevu to naznačil bývalý šéf Evropské centrální banky Mario Draghi.
Podle zdravotnických úřadů a humanitárních pracovníků jsou zdravotnické služby v severní části Gazy na pokraji kolapsu. K tomuto zhoršení došlo po pozemní invazi, kterou Izrael zahájil, aby obsadil největší město v Gaze. Ministerstvo zdravotnictví v Gaze proto naléhavě žádá o dodávky základních zdravotnických potřeb a léků do nemocnic, jelikož jejich zásoby jsou již kriticky vyčerpané.