Bývalý ruský prezident a nynější místopředseda Rady bezpečnosti Dmitrij Medveděv znovu varoval před možností jaderného konfliktu a označil světovou situaci za „stále nebezpečnou“. V rámci svého vystoupení na vzdělávacím maratonu „Znanie. Pervyje“ připomněl, že přestože se hrozba jaderného konfliktu mírně snížila, rozhodně nezmizela.
Medveděv ve svém projevu připomněl známý symbol tzv. „hodin soudného dne“, které symbolizují blízkost světa k sebezničení. „Ještě nedávno byly ručičky téměř na sobě – a to neříkám kvůli efektu, ale protože to byla realita,“ uvedl. Podle něj se ručičky nyní posunuly mírně zpět, avšak situace zůstává alarmující.
V této souvislosti ocenil výrok amerického prezidenta Donalda Trumpa, který prohlásil, že svět byl kvůli válce na Ukrajině blízko třetí světové válce. „Jeho poznámka byla prostá a přesná,“ uvedl Medveděv. Ostře se přitom vymezil vůči Trumpovu předchůdci, kterého zkritizoval za to, že údajně bagatelizoval ruskou hrozbu.
Ruský exprezident se také zamyslel nad historickým vývojem využívání zbraní. „Co lidstvo vytvořilo, to také použilo. To je nevratný tok dějin. Američané již jednou překročili tuto hranici – a to bez vážných důvodů,“ varoval. Podle něj právě to udržuje možnost použití jaderných zbraní stále reálnou.
Medveděv dále apeloval na potřebu dialogu mezi světovými jadernými mocnostmi, především mezi Ruskem a Spojenými státy. „Neseme odpovědnost za stabilitu globální situace. Musíme využít veškeré prostředky k tomu, abychom zabránili katastrofě,“ řekl.
V závěru svého projevu označil jaderné zbraně za paradoxní symbol: „Jsou nesmírně ničivé, ale ostatní typy zbraní jsou možná ještě znepokojivější. Proč? Protože konvenční zbraně se používají denně, kdežto ty jaderné, chvála Bohu, nikoli.“
Podle Medveděva tak doktrína jaderného odstrašení stále plní svou morální i strategickou funkci. „Je to pojistka před vzájemným zničením,“ dodal.
Ve svém projevu tak Medveděv nejen varoval před světovou destabilizací, ale zároveň znovu potvrdil ruský postoj, že jeho jaderný arzenál není pouze zastrašovacím nástrojem, ale strategickou silou, kterou je nutné brát vážně.
Policie obvinila staršího z mužů, kteří se zúčastnili středečního konfliktu v Jaroměři, z pokusu o vraždu. Kriminalisté také zjistili, že v případu sehrály zásadní roli drogy. Napadený muž je momentálně ve stabilizovaném stavu.
Největší nadějí české olympijské výpravy během úvodního dne her v Itálii měla v sobotu být Martina Sáblíková. Trojnásobná olympijská vítězka se ale ze zdravotních důvodů nezúčastní závodu na 3000 metrů, v němž získala dva ze svých sedmi cenných kovů.
Mrazivé počasí v posledních dnech na většině míst ustoupilo. Teploty vystoupaly nad nulu a dostavila se obleva. Kvalita sněhových podmínek se zhoršila i na horách, uvedl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Zajímavý moment přinesl zahajovací ceremoniál zimních olympijských her na slavném milánském fotbalovém stadionu San Siro. Když se na obrazovce objevil jeden ze zahraničních státníků, rozezněl se pískot. Na zahájení byl přítomen i český prezident Petr Pavel.
Česko zasáhla před víkendem smutná zpráva. Nejen herecká obec smutní kvůli úmrtí legendární Jany Brejchové, bylo jí 86 let. Hned v pátek večer se objevily první reakce na odchod této velké osobnosti tuzemské kulturní scény.
Americký prezident Donald Trump se postaral o další kontroverzi během svého druhého mandátu. Na sociálních sítích zveřejnil rasistický klip, v němž byli jeho předchůdce Barack Obama s manželkou Michelle vyobrazeni jako opice. Trump již video smazal.
Štefanu Margitovi vrcholí přípravy na premiéru posledního představení v dlouholeté a úspěšné operní kariéře. On sám možná nečekal, co zaujme jeho fanoušky. Někteří totiž pojali podezření, že si nechal udělat tetování. Kde je pravda?
Česká kinematografie přišla o jednu ze svých nejvýraznějších tváří, herečku Janu Brejchovou, která odešla ve věku 86 let. Smutnou zprávu o jejím skonu potvrdila dcera Tereza Brodská. Poslední roky života strávila umělkyně v motolském zdravotnickém zařízení pro dlouhodobě nemocné. Do ústraní ji před časem přimělo odejít vážné onemocnění mozku.
Americký prezident Donald Trump odstranil ze své sociální sítě Truth Social video, které obsahovalo rasistický záběr zobrazující manžele Obamovy jako lidoopy. Tento incident, jenž se odehrál v prvním únorovém týdnu roku 2026, vyvolal vlnu kritiky napříč americkou politickou scénou.
Snaha Donalda Trumpa o získání Grónska, která se kdysi zdála být jen výstředním nápadem, se v roce 2026 stala ústředním bodem americké zahraniční politiky a vyvolala jednu z největších diplomatických krizí posledních let. Kořeny této posedlosti sahají do začátku roku 2018, kdy Trump v Situation Room obdržel zpravodajský brífink o rostoucí aktivitě ruských ponorek a čínských plavidel v Arktidě. Právě tehdy se zrodila jeho myšlenka, že USA potřebují v severním Atlantiku trvalejší a silnější základnu.
Dánská premiérka Mette Frederiksenová vystoupila na pařížské univerzitě Sciences Po s varováním, že dosavadní globální pořádek definitivně skončil a k původnímu stavu se již nevrátí. Zdůraznila nezbytnost spojenectví Evropy a USA tváří v tvář ruským hrozbám, ačkoliv transatlantické vztahy v posledních týdnech citelně ochladly. Podle dánské předsedkyně vlády Rusko o mír s Evropou nestojí, což vyžaduje jednotnou a nekompromisní reakci celého Západu.
Po dvou letech války přineslo příměří z 10. října do Pásma Gazy nejistý klid, ačkoliv izraelské údery zcela neustaly. Pro osmačtyřicetiletou Hebu je přežití uplynulých let zázrakem, přesto se stále potýká s úzkostí a pocitem ohrožení. Podle ní není nic zaručeno a válka se může kdykoliv vrátit, přičemž humanitární pomoc do enklávy proudí jen ve velmi omezeném množství.