Světová zdravotnická organizace (WHO) čelí vážnému varování expertů, kteří tvrdí, že ztráta více než dvou tisíc pracovních míst povede k tomu, že svět bude „méně zdravý a méně bezpečný“. Organizace očekává, že do června 2026 přijde o 2 371 pozic, což je téměř čtvrtina jejího pracovního týmu, který v lednu čítal 9 401 zaměstnanců. Důvodem je rozpočtový škrt způsobený především odchodem Spojených států amerických z organizace v lednu.
Analytici a aktivisté se shodují, že škrty, vynucené finančním tlakem, pravděpodobně sníží schopnost WHO pomáhat zemím čelícím propuknutí nemocí. Pete Baker z Centra pro globální rozvoj označil škrty za nevyhnutelný důsledek odstoupení USA a nižších příspěvků od ostatních zemí. Uvedl, že ztráta odborníků učiní svět méně bezpečným a méně zdravým.
Baker také kritizoval, že v době, kdy by se WHO měla zaměřit na svou globální práci, jako je koordinace reakcí na pandemie a zdravotní hrozby, jsou škrty zacíleny právě na globální a africké zaměstnance. Největší počet škrtů, konkrétně 805 pozic, zasáhne ústředí WHO v Ženevě. Africká regionální kancelář je druhá nejvíce postižená, kde by mělo být zrušeno 638 z 2 541 míst.
Dr. Githinji Gitahi, generální ředitel Amref Health Africa, uvedl, že ačkoli se škrty očekávaly, jsou rychlé a bez dostatečného plánování přechodu. Doplnil, že škrty nevyhnutelně ovlivní zejména funkce v oblasti sledování nemocí, řízení dodavatelského řetězce a reakce na mimořádné události. Africké vlády tak budou muset převzít větší zátěž než dříve.
Eloise Toddová, zakladatelka a výkonná ředitelka Resilience Action Network International, zdůraznila, že v době rostoucích celosvětových zdravotních hrozeb snížená kapacita vážně ovlivní schopnost WHO plnit roli, kterou od ní členské státy vyžadují. WHO sdělila, že přibližně polovina snížení počtu zaměstnanců bude dosažena přirozenou obměnou, jako jsou odchody do důchodu nebo ukončení dočasných smluv. Zbytek proběhne formou „zrušení pozic“.
Samotný proces škrtů je uvnitř WHO bouřlivý. Mladší zaměstnanci poslali v srpnu anonymní otevřený dopis, v němž tvrdili, že vedoucí pracovníci jsou před škrty chráněni a mnohé vysoce placené pozice zůstávají zachovány. Generální ředitel WHO, Dr. Tedros Adhanom Ghebreyesus, v rozsáhlém e-mailu zaměstnancům uvedl, že tento rok byl „jedním z nejtěžších v historii WHO“. Potvrdil, že proces rušení pozic zahrnoval „bolestivé rozhovory“ se zaměstnanci, kteří vyjádřili svou úzkost a v některých případech i hněv.
Dokumenty WHO, které byly prezentovány členským státům na středečním brífinku, ukazují, že počet seniorních ředitelů se sníží ze 65 na 38, což představuje snížení o 42 % a návrat k úrovni kolem roku 2017. Počet profesionálů na základní úrovni se sníží o 37 %, ze 291 na 183. Michel Kazatchkine, specialista z Global Health Center, popsal prezentaci WHO jako „politicky korektní dokument“, který ukazoval, jak byla udržena rovnováha mezi regiony, pohlavím a hodností při oznámených škrtech.
Kazatchkine nicméně uvedl, že v dokumentu chybělo dostatek informací o tom, jaká kritéria, kromě zachování rovnováhy, vedla k rozhodnutím na vyšší úrovni. Zdůraznil, že je potřeba jasná dohoda od řídícího orgánu WHO, Světového zdravotnického shromáždění, o hlavním mandátu organizace. Poté by se měl posoudit potřebný rozpočet a lidské zdroje a strategicky shánět finanční prostředky, místo pouhého přizpůsobování aktivit finančnímu tlaku.
Ghebreyesus zaměstnancům sdělil, že WHO čelila obtížné finanční situaci i předtím, než USA oznámily svůj záměr odejít v lednu. Nicméně rozhodnutí USA „v kombinaci se škrty financování z jiných zemí, nás postavilo před mezeru ve mzdách ve výši asi 500 milionů dolarů“. Ve svém projevu k členským státům uvedl, že pro období 2026 a 2027 stále existuje deficit financování ve výši 1 miliardy dolarů, a požádal o podporu k jeho vyrovnání.
V australském letovisku Gold Coast se plánuje výstavba nejvyšší budovy v zemi, která má nést jméno Trump. Projekt s názvem Trump International Hotel & Tower Gold Coast, za nímž stojí australská skupina Altus Property Group, počítá s devadesátijednapatrovým mrakodrapem. Součástí ambiciózního záměru je luxusní šestihvězdičkový hotel s 285 pokoji, nákupní zóna s prestižními značkami, restaurace oceněné michelinskou hvězdou a luxusní rezidenční apartmány postavené podle standardů organizace Trump.
Východoukrajinskou Doněckou oblast halí mrazivá noc a obrněné vozy s redaktory BBC projíždějí surrealistickými tunely z rybářských sítí. Tyto sítě, upevněné na vysokých kůlech, se táhnou kilometry podél cest jako ochrana před útočnými drony. Jsou levnou, ale překvapivě účinnou bariérou; zachytí vrtule bezpilotních letounů dříve, než stačí zasáhnout svůj cíl. Mnoho z nich pochází od skotských rybářů, kteří je darovali k recyklaci – nyní však na frontě pomáhají chránit životy.
Přípravy na historickou misi Artemis II, která má po více než padesáti letech dopravit lidskou posádku k Měsíci, narazily na další vážnou překážku. Inženýři NASA o víkendu odhalili problém s průtokem helia v horní části obří rakety Space Launch System (SLS). Tato komplikace definitivně znemožnila plánovaný start v průběhu března.
Čtyři roky trvající válečný konflikt na Ukrajině si na obou stranách vyžádal enormní množství obětí, ačkoli přesné ověřování čísel zůstává v podmínkách probíhajících bojů velmi obtížné.
Během projevu před vedením Federální bezpečnosti služby (FSB) se ruský prezident Vladimir Putin nečekaně vyhnul hodnocení dosavadního průběhu invaze na Ukrajinu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj při příležitosti čtyř let od začátku masivní ruské agrese zveřejnil emotivní poselství, ve kterém adresoval výzvu Donaldu Trumpovi k návštěvě Kyjeva. Zelenskyj v projevu deklaroval, že Vladimiru Putinovi se nepodařilo naplnit jeho válečné záměry ani zlomit odpor obyvatel. Zdůraznil také, že Ukrajina v budoucím mírovém procesu nehodlá obětovat zájmy svých občanů a bude usilovat o dosažení spravedlivých podmínek.
Evropa čelí nové zdravotní hrozbě v podobě tropického onemocnění chikungunya, které se díky klimatickým změnám začíná šířit i v mírném podnebném pásu. Nové vědecké poznatky potvrzují, že podmínky pro přenos tohoto viru nyní splňuje 29 evropských států. Zatímco v jižních oblastech, jako je Španělsko nebo Řecko, hrozí nákaza více než polovinu roku, riziko se posouvá stále dál na sever. V jihovýchodní Anglii jsou již nyní vhodné podmínky po dobu dvou měsíců v roce, přičemž v Belgii či Německu je to až pět měsíců.
Mezi Chorvatskem a maďarskou vládou Viktora Orbána se rozhořel ostrý spor o tranzit ropy, do kterého se postupně zapojilo i Slovensko. Konflikt eskaloval poté, co maďarský kabinet apeloval na Záhřeb, aby umožnil přepravu ruské ropy přes chorvatské území. Maďarsko se přitom paradoxně odvolává na unijní pravidla, ačkoliv se stejnou instituci, tedy Evropskou unii, dlouhodobě snaží marginalizovat v situacích, kdy mu to nevyhovuje. Populární chorvatský server index.hr v této souvislosti označil Orbána a Roberta Fica za „klasický příklad Putinových užitečných idiotů v samém srdci Evropy.“
Francouzský prezident Emmanuel Macron se během svého vystoupení vyjádřil velmi skepticky k možnosti brzkého nastolení míru. Podle jeho slov neexistuje na ruské straně žádná skutečná vůle k ukončení konfliktu. Macron zdůraznil, že za této situace je nezbytné i nadále stupňovat podporu Ukrajině a zajistit, aby země měla prostředky k obraně.
Americká vláda dluží na náhradách přibližně 134 miliard dolarů, které vybrala na základě plošných cel prezidenta Donalda Trumpa. Tato cla byla minulý týden Nejvyšším soudem prohlášena za nezákonná, což otevřelo cestu k teoretickému vracení peněz. Pro běžné spotřebitele, kteří dopady těchto cel pocítili skrze vyšší ceny v obchodech, je však vyhlídka na získání jakékoliv finanční kompenzace prakticky nulová.
Při příležitosti čtyř let od začátku masivní invaze mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov potvrdil, že Rusko hodlá ve svých vojenských operacích na Ukrajině vytrvat. Situaci popsal jako rozsáhlý střet se západními mocnostmi, které se podle jeho slov snaží ruský stát zlikvidovat. Peskov nicméně zdůraznil, že tento vnější tlak měl opačný účinek a přispěl k bezprecedentnímu sjednocení ruských občanů.
V rozhovoru pro stanici BBC ukrajinský lídr Volodymyr Zelenskyj varoval, že ruská agrese již přerostla v globální konflikt a Vladimir Putin fakticky rozpoutal třetí světovou válku. Podle něj Putin neusiluje pouze o podmanění Ukrajiny, ale o násilnou změnu světových hodnot a demokratických principů. Zelenskyj je přesvědčen, že jedinou funkční strategií proti Kremlu je kombinace neústupného vojenského odporu a drtivého ekonomického tlaku, který by Rusko přiměl k ukončení bojů.