Masivní škrty ve WHO: Organizace přijde o čtvrtinu zaměstnanců, svět bude méně zdravý, varují experti

Analytici a aktivisté se shodují, že škrty, vynucené finančním tlakem, pravděpodobně sníží schopnost WHO pomáhat zemím čelícím propuknutí nemocí. Pete Baker z Centra pro globální rozvoj označil škrty za nevyhnutelný důsledek odstoupení USA a nižších příspěvků od ostatních zemí. Uvedl, že ztráta odborníků učiní svět méně bezpečným a méně zdravým.

Baker také kritizoval, že v době, kdy by se WHO měla zaměřit na svou globální práci, jako je koordinace reakcí na pandemie a zdravotní hrozby, jsou škrty zacíleny právě na globální a africké zaměstnance. Největší počet škrtů, konkrétně 805 pozic, zasáhne ústředí WHO v Ženevě. Africká regionální kancelář je druhá nejvíce postižená, kde by mělo být zrušeno 638 z 2 541 míst.

Dr. Githinji Gitahi, generální ředitel Amref Health Africa, uvedl, že ačkoli se škrty očekávaly, jsou rychlé a bez dostatečného plánování přechodu. Doplnil, že škrty nevyhnutelně ovlivní zejména funkce v oblasti sledování nemocí, řízení dodavatelského řetězce a reakce na mimořádné události. Africké vlády tak budou muset převzít větší zátěž než dříve.

Eloise Toddová, zakladatelka a výkonná ředitelka Resilience Action Network International, zdůraznila, že v době rostoucích celosvětových zdravotních hrozeb snížená kapacita vážně ovlivní schopnost WHO plnit roli, kterou od ní členské státy vyžadují. WHO sdělila, že přibližně polovina snížení počtu zaměstnanců bude dosažena přirozenou obměnou, jako jsou odchody do důchodu nebo ukončení dočasných smluv. Zbytek proběhne formou „zrušení pozic“.

Samotný proces škrtů je uvnitř WHO bouřlivý. Mladší zaměstnanci poslali v srpnu anonymní otevřený dopis, v němž tvrdili, že vedoucí pracovníci jsou před škrty chráněni a mnohé vysoce placené pozice zůstávají zachovány. Generální ředitel WHO, Dr. Tedros Adhanom Ghebreyesus, v rozsáhlém e-mailu zaměstnancům uvedl, že tento rok byl „jedním z nejtěžších v historii WHO“. Potvrdil, že proces rušení pozic zahrnoval „bolestivé rozhovory“ se zaměstnanci, kteří vyjádřili svou úzkost a v některých případech i hněv.

Dokumenty WHO, které byly prezentovány členským státům na středečním brífinku, ukazují, že počet seniorních ředitelů se sníží ze 65 na 38, což představuje snížení o 42 % a návrat k úrovni kolem roku 2017. Počet profesionálů na základní úrovni se sníží o 37 %, ze 291 na 183. Michel Kazatchkine, specialista z Global Health Center, popsal prezentaci WHO jako „politicky korektní dokument“, který ukazoval, jak byla udržena rovnováha mezi regiony, pohlavím a hodností při oznámených škrtech.

Kazatchkine nicméně uvedl, že v dokumentu chybělo dostatek informací o tom, jaká kritéria, kromě zachování rovnováhy, vedla k rozhodnutím na vyšší úrovni. Zdůraznil, že je potřeba jasná dohoda od řídícího orgánu WHO, Světového zdravotnického shromáždění, o hlavním mandátu organizace. Poté by se měl posoudit potřebný rozpočet a lidské zdroje a strategicky shánět finanční prostředky, místo pouhého přizpůsobování aktivit finančnímu tlaku.

Ghebreyesus zaměstnancům sdělil, že WHO čelila obtížné finanční situaci i předtím, než USA oznámily svůj záměr odejít v lednu. Nicméně rozhodnutí USA „v kombinaci se škrty financování z jiných zemí, nás postavilo před mezeru ve mzdách ve výši asi 500 milionů dolarů“. Ve svém projevu k členským státům uvedl, že pro období 2026 a 2027 stále existuje deficit financování ve výši 1 miliardy dolarů, a požádal o podporu k jeho vyrovnání.