Světová zdravotnická organizace (WHO) čelí vážnému varování expertů, kteří tvrdí, že ztráta více než dvou tisíc pracovních míst povede k tomu, že svět bude „méně zdravý a méně bezpečný“. Organizace očekává, že do června 2026 přijde o 2 371 pozic, což je téměř čtvrtina jejího pracovního týmu, který v lednu čítal 9 401 zaměstnanců. Důvodem je rozpočtový škrt způsobený především odchodem Spojených států amerických z organizace v lednu.
Analytici a aktivisté se shodují, že škrty, vynucené finančním tlakem, pravděpodobně sníží schopnost WHO pomáhat zemím čelícím propuknutí nemocí. Pete Baker z Centra pro globální rozvoj označil škrty za nevyhnutelný důsledek odstoupení USA a nižších příspěvků od ostatních zemí. Uvedl, že ztráta odborníků učiní svět méně bezpečným a méně zdravým.
Baker také kritizoval, že v době, kdy by se WHO měla zaměřit na svou globální práci, jako je koordinace reakcí na pandemie a zdravotní hrozby, jsou škrty zacíleny právě na globální a africké zaměstnance. Největší počet škrtů, konkrétně 805 pozic, zasáhne ústředí WHO v Ženevě. Africká regionální kancelář je druhá nejvíce postižená, kde by mělo být zrušeno 638 z 2 541 míst.
Dr. Githinji Gitahi, generální ředitel Amref Health Africa, uvedl, že ačkoli se škrty očekávaly, jsou rychlé a bez dostatečného plánování přechodu. Doplnil, že škrty nevyhnutelně ovlivní zejména funkce v oblasti sledování nemocí, řízení dodavatelského řetězce a reakce na mimořádné události. Africké vlády tak budou muset převzít větší zátěž než dříve.
Eloise Toddová, zakladatelka a výkonná ředitelka Resilience Action Network International, zdůraznila, že v době rostoucích celosvětových zdravotních hrozeb snížená kapacita vážně ovlivní schopnost WHO plnit roli, kterou od ní členské státy vyžadují. WHO sdělila, že přibližně polovina snížení počtu zaměstnanců bude dosažena přirozenou obměnou, jako jsou odchody do důchodu nebo ukončení dočasných smluv. Zbytek proběhne formou „zrušení pozic“.
Samotný proces škrtů je uvnitř WHO bouřlivý. Mladší zaměstnanci poslali v srpnu anonymní otevřený dopis, v němž tvrdili, že vedoucí pracovníci jsou před škrty chráněni a mnohé vysoce placené pozice zůstávají zachovány. Generální ředitel WHO, Dr. Tedros Adhanom Ghebreyesus, v rozsáhlém e-mailu zaměstnancům uvedl, že tento rok byl „jedním z nejtěžších v historii WHO“. Potvrdil, že proces rušení pozic zahrnoval „bolestivé rozhovory“ se zaměstnanci, kteří vyjádřili svou úzkost a v některých případech i hněv.
Dokumenty WHO, které byly prezentovány členským státům na středečním brífinku, ukazují, že počet seniorních ředitelů se sníží ze 65 na 38, což představuje snížení o 42 % a návrat k úrovni kolem roku 2017. Počet profesionálů na základní úrovni se sníží o 37 %, ze 291 na 183. Michel Kazatchkine, specialista z Global Health Center, popsal prezentaci WHO jako „politicky korektní dokument“, který ukazoval, jak byla udržena rovnováha mezi regiony, pohlavím a hodností při oznámených škrtech.
Kazatchkine nicméně uvedl, že v dokumentu chybělo dostatek informací o tom, jaká kritéria, kromě zachování rovnováhy, vedla k rozhodnutím na vyšší úrovni. Zdůraznil, že je potřeba jasná dohoda od řídícího orgánu WHO, Světového zdravotnického shromáždění, o hlavním mandátu organizace. Poté by se měl posoudit potřebný rozpočet a lidské zdroje a strategicky shánět finanční prostředky, místo pouhého přizpůsobování aktivit finančnímu tlaku.
Ghebreyesus zaměstnancům sdělil, že WHO čelila obtížné finanční situaci i předtím, než USA oznámily svůj záměr odejít v lednu. Nicméně rozhodnutí USA „v kombinaci se škrty financování z jiných zemí, nás postavilo před mezeru ve mzdách ve výši asi 500 milionů dolarů“. Ve svém projevu k členským státům uvedl, že pro období 2026 a 2027 stále existuje deficit financování ve výši 1 miliardy dolarů, a požádal o podporu k jeho vyrovnání.
Uplynulo pět let od chvíle, kdy se hnutí Tálibán opět chopilo moci v Afghánistánu. Ačkoliv představitelé režimu po svém návratu tvrdili, že se změnili, realita všedního dne ukazuje pokračování tvrdé linie založené na radikálním výkladu islámského práva šaría. Zkušenosti reportérů BBC, kteří získali přístup k vysoce postaveným činitelům, odhalují hluboké restrikce zasahující zejména každodenní život žen, svobodu slova i celkovou kontrolu společnosti.
Téma duševního zdraví matek se v poslední době dostává do popředí veřejného zájmu. Odborníci i samotné ženy podle CNN upozorňují, že diskuse o psychických problémech spojených s těhotenstvím a obdobím po porodu je dlouho opomíjená. Téma vyvolalo zvýšenou pozornost zejména v souvislosti s probíhajícím soudním procesem se zdravotní sestrou Lindsay Clancyovou, která čelí obvinění z uškrcení svých tří dětí během prožívané poporodní psychózy, a také po úmrtí známé herečky Hayden Panettiereové.
V ruském novinářském prostředí se v průběhu uplynulých desetiletí vžil termín „Černý srpen“. Tento pojem označuje sérii dramatických krizí, které zemi pravidelně zasahují právě v závěrečných týdnech léta. Zatímco v západních zemích bývá konec prázdnin obdobím okurkové sezóny, v ruské lidové slovesnosti je spojen s pesimismem a očekáváním nečekaných pohrom. Pohled do nedávné historie dává podle webu CNN těmto obavám za pravdu, neboť koncem srpna v Rusku opakovaně docházelo k událostem zásadního významu.
Americký prezident Donald Trump si nedá říct. Na sociálních sítích opět prohlásil Hormuzský průliv, který je jedním ze zásadních předmětů stále probíhajícího konfliktu mezi USA a Íránem, za americké území.
Vévodkyně Meghan všechny zaskočila už tím, že souhlasila s návratem rodiny, kterou založila s princem Harrym, do Velké Británie. Nyní se spekuluje o dalším překvapivém kroku. Podle nejnovějších informací by se americká herečka měla opět postavit před kameru.
Íránský prezident Masúd Pezeškján se vyslovil pro co nejrychlejší ukončení války s USA. Teherán by se podle jeho slov měl pokusit konflikt uzavřít, dokud vystupuje z pozice síly. Washingtonu dal zároveň najevo, že kapitulace Íránu je nemyslitelná.
Přes léto se jméno Jiřiny Bohdalové nezmiňuje až tak často. Nyní jsme ale dostali fotku jako důkaz, že legendární herečka se má dobře. Dokonce si k sobě zve zajímavé hosty. Tentokrát si několik hodin povídala se známým politikem.
Poslední hodiny zbývají do začátku posledního ryze prázdninového týdne. Do Česka opět dorazí teplý vzduch z jihu, takže teploty v průběhu pracovního týdne porostou, až místy dosáhnou tropických hodnot. Na víkend se pak znovu ochladí.
Ruský prezident Vladimir Putin označil ukrajinský pokus porazit Rusko během 40 dnů prostřednictvím masivních dronových a raketových útoků za riskantní a provokativní krok. Podle Putina skončila tato ukrajinská operace neúspěchem už před více než dvěma týdny.
Eskalace obchodní války mezi Spojenými státy a Kanadou představuje pro Česko zatím hlavně nepřímé riziko, ale zároveň ukazuje, jak rychle se může světový obchodní systém dále drolit. Kanada od 8. září zavede odvetná cla na americké zboží v reakci na nová padesátiprocentní americká cla na zhruba 20 miliard dolarů kanadského vývozu. Ottawa chce odpovědět „dolar za dolar“ a zasáhnout mimo jiné americkou ocel, mléčné výrobky, elektroniku, spotřebiče, zemědělské stroje či papír.
Kim Jo-čong, sestra severokorejského vůdce Kim Čong-una, nemá informace o tom, že by se chystalo jednání mezi jejím bratrem a nejvyšší představitelem Spojených států amerických. Podle amerických médií se setkání snaží iniciovat americký prezident Donald Trump.
Ebola již v Demokratické republice Kongo připravila o život více než 2500 lidí. Podle zástupců OSN se epidemie nadále šíří na další území a hrozí tak, že nemoc pronikne z Konga i do sousedních zemí. Pomoci zastavit šíření viru by mohla vakcína.