Světová zdravotnická organizace (WHO) čelí vážnému varování expertů, kteří tvrdí, že ztráta více než dvou tisíc pracovních míst povede k tomu, že svět bude „méně zdravý a méně bezpečný“. Organizace očekává, že do června 2026 přijde o 2 371 pozic, což je téměř čtvrtina jejího pracovního týmu, který v lednu čítal 9 401 zaměstnanců. Důvodem je rozpočtový škrt způsobený především odchodem Spojených států amerických z organizace v lednu.
Analytici a aktivisté se shodují, že škrty, vynucené finančním tlakem, pravděpodobně sníží schopnost WHO pomáhat zemím čelícím propuknutí nemocí. Pete Baker z Centra pro globální rozvoj označil škrty za nevyhnutelný důsledek odstoupení USA a nižších příspěvků od ostatních zemí. Uvedl, že ztráta odborníků učiní svět méně bezpečným a méně zdravým.
Baker také kritizoval, že v době, kdy by se WHO měla zaměřit na svou globální práci, jako je koordinace reakcí na pandemie a zdravotní hrozby, jsou škrty zacíleny právě na globální a africké zaměstnance. Největší počet škrtů, konkrétně 805 pozic, zasáhne ústředí WHO v Ženevě. Africká regionální kancelář je druhá nejvíce postižená, kde by mělo být zrušeno 638 z 2 541 míst.
Dr. Githinji Gitahi, generální ředitel Amref Health Africa, uvedl, že ačkoli se škrty očekávaly, jsou rychlé a bez dostatečného plánování přechodu. Doplnil, že škrty nevyhnutelně ovlivní zejména funkce v oblasti sledování nemocí, řízení dodavatelského řetězce a reakce na mimořádné události. Africké vlády tak budou muset převzít větší zátěž než dříve.
Eloise Toddová, zakladatelka a výkonná ředitelka Resilience Action Network International, zdůraznila, že v době rostoucích celosvětových zdravotních hrozeb snížená kapacita vážně ovlivní schopnost WHO plnit roli, kterou od ní členské státy vyžadují. WHO sdělila, že přibližně polovina snížení počtu zaměstnanců bude dosažena přirozenou obměnou, jako jsou odchody do důchodu nebo ukončení dočasných smluv. Zbytek proběhne formou „zrušení pozic“.
Samotný proces škrtů je uvnitř WHO bouřlivý. Mladší zaměstnanci poslali v srpnu anonymní otevřený dopis, v němž tvrdili, že vedoucí pracovníci jsou před škrty chráněni a mnohé vysoce placené pozice zůstávají zachovány. Generální ředitel WHO, Dr. Tedros Adhanom Ghebreyesus, v rozsáhlém e-mailu zaměstnancům uvedl, že tento rok byl „jedním z nejtěžších v historii WHO“. Potvrdil, že proces rušení pozic zahrnoval „bolestivé rozhovory“ se zaměstnanci, kteří vyjádřili svou úzkost a v některých případech i hněv.
Dokumenty WHO, které byly prezentovány členským státům na středečním brífinku, ukazují, že počet seniorních ředitelů se sníží ze 65 na 38, což představuje snížení o 42 % a návrat k úrovni kolem roku 2017. Počet profesionálů na základní úrovni se sníží o 37 %, ze 291 na 183. Michel Kazatchkine, specialista z Global Health Center, popsal prezentaci WHO jako „politicky korektní dokument“, který ukazoval, jak byla udržena rovnováha mezi regiony, pohlavím a hodností při oznámených škrtech.
Kazatchkine nicméně uvedl, že v dokumentu chybělo dostatek informací o tom, jaká kritéria, kromě zachování rovnováhy, vedla k rozhodnutím na vyšší úrovni. Zdůraznil, že je potřeba jasná dohoda od řídícího orgánu WHO, Světového zdravotnického shromáždění, o hlavním mandátu organizace. Poté by se měl posoudit potřebný rozpočet a lidské zdroje a strategicky shánět finanční prostředky, místo pouhého přizpůsobování aktivit finančnímu tlaku.
Ghebreyesus zaměstnancům sdělil, že WHO čelila obtížné finanční situaci i předtím, než USA oznámily svůj záměr odejít v lednu. Nicméně rozhodnutí USA „v kombinaci se škrty financování z jiných zemí, nás postavilo před mezeru ve mzdách ve výši asi 500 milionů dolarů“. Ve svém projevu k členským státům uvedl, že pro období 2026 a 2027 stále existuje deficit financování ve výši 1 miliardy dolarů, a požádal o podporu k jeho vyrovnání.
Spojené státy americké uvalily minulý měsíc sankce na ropné společnosti Rosněft a Lukoil a jejich dceřiné společnosti. Cílem bylo snížit příjmy, které Rusko využívá k financování války na Ukrajině, a donutit tak Moskvu k mírovým jednáním. Přesto americký diplomat Marco Rubio ve středu pozdě večer prohlásil, že Spojeným státům docházejí možnosti, jak dále sankcionovat Rusko.
Světová zdravotnická organizace (WHO) čelí vážnému varování expertů, kteří tvrdí, že ztráta více než dvou tisíc pracovních míst povede k tomu, že svět bude „méně zdravý a méně bezpečný“. Organizace očekává, že do června 2026 přijde o 2 371 pozic, což je téměř čtvrtina jejího pracovního týmu, který v lednu čítal 9 401 zaměstnanců. Důvodem je rozpočtový škrt způsobený především odchodem Spojených států amerických z organizace v lednu.
Přední evropští ministři zamíří příští měsíc na Ukrajinu, aby veřejně podpořili její kandidaturu na členství v Evropské unii. Tento krok přichází v době, kdy spojenci intenzivně hledají způsoby, jak obejít blokování přístupového procesu ze strany Maďarska, informoval server Politico. Neformální summit ministrů pro evropské záležitosti se uskuteční v západoukrajinském Lvově ve dnech 10. a 11. prosince.
Pobřeží a vnitrozemí Jižní Ameriky se transformují v novou světovou ropnou hranici. Tři země – Brazílie, Argentina a Guyana – stojí v čele expanzivního růstu těžby ropy a zemního plynu mimo uskupení OPEC. Tyto státy tvrdí, že jde o nezbytný krok pro jejich ekonomický rozvoj. Tento energetický boom probíhá v době, kdy se dopady klimatické krize, která je fosilními palivy poháněna, projevují v regionu extrémními záplavami, suchy a požáry.
V novém televizním dokumentu s názvem „Breaking Ranks: Inside Israel’s War“ popsali vojáci Izraelských obranných sil (IDF) drastické uvolnění právních a etických norem v Pásmu Gazy. Podle jejich svědectví je rozhodování o zabíjení civilistů často ponecháno na libovůli jednotlivých velitelů. Někteří vojáci promluvili veřejně, jiní anonymně, a shodně potvrdili, že oficiální kodex chování vůči civilnímu obyvatelstvu se na místě zcela rozplynul.
Rusko vede proti Západu intenzivní a agresivní válku v takzvané šedé zóně, která se záměrně vyhýbá přímému vojenskému střetu. Hlavním cílem této skryté kampaně je finančně vyčerpat západní státy a podniky. Aktéři napojení na Kreml a státem podporovaní hackeři systematicky útočí na vládní úřady, města a soukromé společnosti, čímž jim způsobují obrovské finanční škody, píše magazín Politico. Tyto cílené akce dramaticky zvyšují náklady na provoz a pojištění, a prodražují tak podnikání v západních zemích.
Na Ukrajině se mezi vojenskými útvary výrazně rozšířil a stal se velmi populárním systém útoků bezpilotními letouny, který je založen na principech známých z počítačových her. Tento systém, který pronikl i do oblastí průzkumu, logistiky a dělostřelectva, odměňuje vojáky body za úspěšné zásahy. Jak potvrdil první místopředseda vlády Mychajlo Fedorov, získané body mohou být následně směněny za nákup další výzbroje v internetovém obchodě.
Evropská unie nápadně chyběla ve skupině 82 zemí, které na úterních klimatických rozhovorech OSN v brazilském Belému volaly po jasném plánu pro opuštění fosilních paliv. Během symbolického momentu v amazonském městě desítky zemí požadovaly stanovení harmonogramu pro přechod od ropy, uhlí a plynu. Tyto paliva, která jsou hlavními hybateli změny klimatu, se tak dostala do popředí procesu OSN, který o nich zřídkakdy jedná přímo.
Řada extrémních meteorologických jevů se stává celosvětově častějšími a intenzivnějšími, přičemž jsou poháněny lidskou činností, jako je například spalování fosilních paliv. Losangeleské požáry z ledna 2025 se staly jednou z finančně nejnáročnějších katastrof spojených s počasím v historii Spojených států. Zde jsou uvedeny čtyři způsoby, jak rostoucí teploty ovlivňují extrémy počasí.
Největší vědecká revize na světě dospěla k závěru, že ultra zpracované potraviny (UPF) jsou spojeny s poškozením každého hlavního orgánového systému v lidském těle. Tyto potraviny představují zásadní hrozbu pro globální zdraví a celkovou pohodu lidstva.
Dodržení tří hlavních klimatických závazků týkajících se obnovitelných zdrojů energie, energetické účinnosti a metanu by mohlo odvrátit globální oteplení o téměř 1 °C. Analýza zveřejněná na klimatickém summitu COP30 v brazilském Belému naznačuje, že realizace těchto slibů dává světu naději na odvrácení klimatického kolapsu.
Dlouho potlačovaný příběh vztahu Donalda Trumpa a Jeffreyho Epsteina se znovu vrací do centra pozornosti – tentokrát již nikoli jako soubor bulvárních střípků, ale jako symptom prostředí, v němž moc, kapitál a status systematicky zakrývaly rizikové chování. Jak ukazují svědectví žen i rekonstrukce médií, jejich vazba byla součástí uzavřeného ekosystému elit mezi Palm Beach a Manhattanem. A právě tato minulost dnes představuje pro Trumpa zátěž, kterou nelze vyřešit prostým odvedením pozornosti.