Pobřeží a vnitrozemí Jižní Ameriky se transformují v novou světovou ropnou hranici. Tři země – Brazílie, Argentina a Guyana – stojí v čele expanzivního růstu těžby ropy a zemního plynu mimo uskupení OPEC. Tyto státy tvrdí, že jde o nezbytný krok pro jejich ekonomický rozvoj. Tento energetický boom probíhá v době, kdy se dopady klimatické krize, která je fosilními palivy poháněna, projevují v regionu extrémními záplavami, suchy a požáry.
Tato trojice zemí má zásadně odlišné pozadí. Brazílie je ekonomický gigant, jehož prezident Lula da Silva se sice prezentuje jako ochránce životního prostředí, ale zároveň prosazuje silnou proropnou politiku. Guyana je země s vysokou biodiverzitou a chudobou, kterou nedávné objevy ropy proměnily v ropný stát s nejvyšší produkcí ropy na obyvatele na světě. Argentinu zase vede ekonomicky nestabilní prezident Javier Milei, který popírá klimatickou změnu a sází na region Vaca Muerta.
Růst produkce je podpořen nedávnými objevy. Jihoamerická ropa je často levnější na těžbu, zvláště z hlubokých mořských vrtů, a díky moderní infrastruktuře má obvykle i nižší emise na barel. Do regionu masivně investují světoví giganti jako Chevron a Exxon.
Nejkontroverznějším projektem je oblast u ústí řeky Amazonky (pánev Foz do Amazonas). Brazilská environmentální agentura IBAMA schválila průzkumné vrty v oblasti, kde se nachází ekologicky cenný hlubokomořský korálový útes. Ekologové varují před katastrofickými následky úniku ropy kvůli silným proudům a vzdálenosti od center. Tato těžba se stává pro Brazílii obzvláště ožehavou záležitostí, jelikož v nedalekém Belému hostí klimatickou konferenci COP30.
Brazilský prezident Lula da Silva odmítá obvinění z pokrytectví. Argumentuje, že by bylo „nezodpovědné“ ropu opustit. Příjmy z ropy podle něj pomohou financovat přechod na čistou energii a zajistí rozvoj chudších regionů. Přesto se objevují obavy, že snaha stát se ropnou velmocí tento přechod pouze oddálí.
Podobná logika platí i pro Guyanu, která od objevu z roku 2015 zažívá nejrychlejší růst ekonomiky na světě. Vláda tvrdí, že dokáže sladit těžbu ropy s ochranou životního prostředí, a slibuje, že příjmy pomohou snížit chudobu. Objevují se však obavy z takzvaného „prokletí zdrojů“, kdy obrovské příjmy ve skutečnosti život obyvatelům zhorší, jak se to stalo například ve Venezuele.
V Argentině prezident Milei sází na obrovské břidlicové ložisko Vaca Muerta (Mrtvá kráva), které je přirovnáváno k texaské Permské pánvi. Toto ložisko se stalo hlavní nadějí země na ekonomické oživení. Politická debata o klimatu v Argentině v podstatě neexistuje. Dominantním je narativ o zbohatnutí a rozvoji díky těžbě prováděné frakováním, která je spojena s velkým znečištěním.
Analytici předpovídají, že vrchol globální poptávky po ropě nastane na začátku příští dekády. Země, které nyní masivně investují do fosilních paliv, by se tak mohly dostat do situace, kdy bude toto odvětví nerentabilní. Politolog Michael Ross to vystihl slovy, že „tyto země přicházejí na večírek, právě když se zavírá bar“. Nicméně geopolitické faktory hrají pro Jižní Ameriku. Pokud klesne americká produkce, stane se region klíčový pro snížení závislosti na státech jako Rusko a Saúdská Arábie.
Několik žen, které přežily zneužívání ze strany usvědčeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina, obvinilo jeho dlouholetou asistentku Lesley Groffovou ze lži před Kongresem. Groffová minulý měsíc během několikahodinového slyšení před Výborem pro dohled Sněmovny reprezentantů vypovídala o svém osmnáctiletém působení u Epsteina.
Rusko zcela zakázalo vývoz motorové nafty poté, ukrajinské útoky bezpilotních letounů na tamní rafinérie vyvolaly v zemi rozsáhlý nedostatek pohonných hmot. Rozhodnutí oznámil v televizním setkání s prezidentem Vladimirem Putinem vicepremiér Alexandr Novak s odůvodněním, že krok má zvýšit dodávky na domácí trh. Rusko přitom již dříve zavedlo částečné omezení, které export zakazovalo obchodníkům s palivy, aktuální středeční nařízení se však nově vztahuje i na samotné producenty a zahrnuje tak kompletně celý trh.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan překvapil lídry zemí NATO, když jim po skončení dvoudenního summitu v Ankaře daroval ryté revolvery typu Magnum včetně šesti ostrých nábojů. Zbraně byly uloženy v červených krabičkách s černým polstrováním a obsahovaly také průvodní list, který je osvobozoval od exportních kontrol. Tento netradiční dar vyvolal u bezpečnostních týmů jednotlivých delegací značné logistické i protokolární komplikace a vzbudil otázky ohledně motivu takového gesta.
Premiér Andrej Babiš (ANO) se extrémně těšil na summit NATO, protože očekával, že si opět popovídá s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Jednu z jejich interakcí zachytili přítomní fotografové. Fotka ukázala, jak moc se Babiš těšil na Trumpa.
Europoslanci dnes během hlasování o návratu tzv. Chat Control 1.0 schválili pozměňovací návrh, který výslovně chrání šifrovanou komunikaci. Přestože Parlament dočasnou výjimku jako celek neodmítl, přijetím pozměňovacího návrhu se legislativní proces znovu otevírá a návrh se vrací Radě k dalšímu projednání. Podle pirátské europoslankyně Markéty Gregorové jde o malý úspěch v těžkém boji proti podporovatelům šmírování.
Červnová nezaměstnanost v Česku klesla na 4,79 procenta. Po zaokrouhlení tedy zůstala na 4,8 procenta, stejně jako v květnu. Na první pohled jde o dobrý výsledek: český pracovní trh se dál drží v evropském srovnání mezi nejodolnějšími. Z hlediska domácího vývoje je však podstatnější, že červen nepřinesl výraznější sezónní zlepšení. V měsíci, kdy obvykle nastupují práce ve stavebnictví, zemědělství, cestovním ruchu, gastronomii či službách, by za normálních okolností měla evidence úřadů práce citelněji řídnout. Část analytiků proto počítala s poklesem na 4,7 procenta.
Princ Harry si návrat do Velké Británie představoval jinak. Narazil totiž u královské rodiny i u britské justice. Soud totiž ve sporu ohledně údajně nezákonného shromažďování informací rozhodl ve prospěch jednoho z britských vydavatelů. Informovala o tom BBC.
Ještě z Ankary, kde se v uplynulých dnech konal letošní summit NATO, hrozil šéf Bílého domu Donald Trump dalšími útoky proti cílům v Íránu. Varovná slova amerického prezidenta se v noci na čtvrtek naplnila. Americké údery totiž pokračovaly.
Světovou popmusic zasáhla velmi smutná zpráva. Ve věku 75 let zemřela legendární velšská zpěvačka Bonnie Tyler. Naposledy vydechla v nemocnici v Portugalsku, kde byla hospitalizována kvůli zdravotním problémům, s nimiž se potýkala v závěru života.
Tuzemské předpovědi počasí se mění. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) informoval, že spustil nové verze textových předpovědí.
Česko nechybělo na letošním summitu NATO v turecké Ankaře, což ostatně neuniklo ani zahraničním novinářům. Na stránkách mezinárodních médií se řešilo, proč prezident Petr Pavel a premiér Andrej Babiš nedorazili do Turecka společně.
NATO ve středu uzavřelo dvoudenní summit v turecké Ankaře závěrečnou deklarací, pod kterou jsou podepsáni lídři všech členských zemí aliance. Dokument obsahuje zmínky o Rusku, Ukrajině či Íránu. Spojenci si tradičně přislíbili pomoc v případě napadení.