Pobřeží a vnitrozemí Jižní Ameriky se transformují v novou světovou ropnou hranici. Tři země – Brazílie, Argentina a Guyana – stojí v čele expanzivního růstu těžby ropy a zemního plynu mimo uskupení OPEC. Tyto státy tvrdí, že jde o nezbytný krok pro jejich ekonomický rozvoj. Tento energetický boom probíhá v době, kdy se dopady klimatické krize, která je fosilními palivy poháněna, projevují v regionu extrémními záplavami, suchy a požáry.
Tato trojice zemí má zásadně odlišné pozadí. Brazílie je ekonomický gigant, jehož prezident Lula da Silva se sice prezentuje jako ochránce životního prostředí, ale zároveň prosazuje silnou proropnou politiku. Guyana je země s vysokou biodiverzitou a chudobou, kterou nedávné objevy ropy proměnily v ropný stát s nejvyšší produkcí ropy na obyvatele na světě. Argentinu zase vede ekonomicky nestabilní prezident Javier Milei, který popírá klimatickou změnu a sází na region Vaca Muerta.
Růst produkce je podpořen nedávnými objevy. Jihoamerická ropa je často levnější na těžbu, zvláště z hlubokých mořských vrtů, a díky moderní infrastruktuře má obvykle i nižší emise na barel. Do regionu masivně investují světoví giganti jako Chevron a Exxon.
Nejkontroverznějším projektem je oblast u ústí řeky Amazonky (pánev Foz do Amazonas). Brazilská environmentální agentura IBAMA schválila průzkumné vrty v oblasti, kde se nachází ekologicky cenný hlubokomořský korálový útes. Ekologové varují před katastrofickými následky úniku ropy kvůli silným proudům a vzdálenosti od center. Tato těžba se stává pro Brazílii obzvláště ožehavou záležitostí, jelikož v nedalekém Belému hostí klimatickou konferenci COP30.
Brazilský prezident Lula da Silva odmítá obvinění z pokrytectví. Argumentuje, že by bylo „nezodpovědné“ ropu opustit. Příjmy z ropy podle něj pomohou financovat přechod na čistou energii a zajistí rozvoj chudších regionů. Přesto se objevují obavy, že snaha stát se ropnou velmocí tento přechod pouze oddálí.
Podobná logika platí i pro Guyanu, která od objevu z roku 2015 zažívá nejrychlejší růst ekonomiky na světě. Vláda tvrdí, že dokáže sladit těžbu ropy s ochranou životního prostředí, a slibuje, že příjmy pomohou snížit chudobu. Objevují se však obavy z takzvaného „prokletí zdrojů“, kdy obrovské příjmy ve skutečnosti život obyvatelům zhorší, jak se to stalo například ve Venezuele.
V Argentině prezident Milei sází na obrovské břidlicové ložisko Vaca Muerta (Mrtvá kráva), které je přirovnáváno k texaské Permské pánvi. Toto ložisko se stalo hlavní nadějí země na ekonomické oživení. Politická debata o klimatu v Argentině v podstatě neexistuje. Dominantním je narativ o zbohatnutí a rozvoji díky těžbě prováděné frakováním, která je spojena s velkým znečištěním.
Analytici předpovídají, že vrchol globální poptávky po ropě nastane na začátku příští dekády. Země, které nyní masivně investují do fosilních paliv, by se tak mohly dostat do situace, kdy bude toto odvětví nerentabilní. Politolog Michael Ross to vystihl slovy, že „tyto země přicházejí na večírek, právě když se zavírá bar“. Nicméně geopolitické faktory hrají pro Jižní Ameriku. Pokud klesne americká produkce, stane se region klíčový pro snížení závislosti na státech jako Rusko a Saúdská Arábie.
Hurikán Isaias, který se stal prvním hurikánem letošní atlantické sezóny, rychle zesílil v Mexickém zálivu a postupuje směrem k severnímu pobřeží Spojených států. Meteorologové varují před nebezpečnými příbojovými vlnami, ničivým větrem a přívalovými dešti. Zásah pevniny se očekává v pásu od pobřeží státu Mississippi až po západní část Floridy.
Jihokorejská vláda oznámila, že podnikne právní kroky, pokud se potvrdí, že zásilky paliva směřující z tamních přístavů do Ruska porušily vnitrostátní zákony. Reagovala tak na investigativní zjištění britského deníku The Guardian, podle něhož bylo během letních měsíců do ruských přístavů přepraveno přes 176 tisíc tun ropných produktů, zejména nafty. Soul v oficiálním prohlášení potvrdil, že případ prověřuje a v případě zjištění protiprávního jednání bude postupovat striktně podle platné legislativy.
Předvolební shromáždění amerického prezidenta Donalda Trumpa v texaském San Antoniu narušila série protestů a incidentů v hledišti. Prezident přicestoval do státu, aby podpořil republikánského kandidáta do Senátu Kena Paxtona v době, kdy se republikáni potýkají s nečekaně silným tlakem ze strany demokratů před nadcházejícími volbami v polovině prezidentského mandátu. Nejméně půltucet demonstrantů přerušil prezidentův projev, přičemž některé z nich musela z arény vyvést policie a v jednom případě došlo přímo mezi diváky k fyzickému napadení.
Obyvatelé Pásma Gazy čelí téměř každodenním izraelským úderům, přestože v enklávě platí příměří. Ačkoli dohoda přinesla zastavení masivního bombardování a umožnila zvýšení dodávek humanitární i zdravotnické pomoci, od jejího počátku zahynulo podle místního ministerstva zdravotnictví více než čtrnáct set lidí. Celkový počet obětí od vypuknutí konfliktu před třemi lety tak podle stejného zdroje přesáhl hranici sedmdesáti čtyř tisíc.
Bývalý syrský generál Bassam al-Hassan, který je obviněn ze spáchání zločinů proti lidskosti a v minulosti dohlížel na syrský program chemických zbraní, žije v Libanonu pod ochranou a s finanční podporou ze strany Spojených států a libanonských úřadů. Vyplývá to z vyšetřování stanice BBC a rozhlasové sítě NPR. Hassan, jenž působil jako blízký poradce sesazeného prezidenta Bašára Asada, získal útočiště výměnou za poskytování zpravodajských informací.
Americká armáda ztratila nebo zaznamenala poškození u 81 vojenských letadel, vrtulníků a bezpilotních letounů v rámci války s Íránem. Celková hodnota poškozené či zničené letecké techniky dosahuje až 3,3 miliardy dolarů. Vyplývá to z nově zveřejněné zprávy Výzkumné služby Kongresu (CRS), která vychází z údajů Ministerstva obrany USA, zpráv Ústředního velení armády i inspekčních nálezů.
Česko si v pondělí připomnělo osobnost Václava Havla, který by se toho dne dožil kulatých 90. narozenin. Veřejně se vyjádřil i Miloš Zeman, jenž s Havlem patřil k trojici nejvýraznějších osobností 90. let minulého století.
V Česku je v plném proudu volební týden. Už v pátek budou lidé mít možnost odevzdat hlas v komunálních či senátních volbách. O podporu usilují v některých městech či obcích i známí herci. Kdo se snaží oslovit spoluobčany?
V těžké situaci se nachází Pražský hrad poté, co prezident Petr Pavel oznámil, že kvůli soukromé zahraniční cestě neodevzdá hlas v komunálních volbách. Ačkoliv je těžké hlavu státu obhajovat, první dáma Eva Pavlová se o to pokusila.
Čtyřmi různými způsoby se může projevit očekávaná zítřejší změna počasí, která definitivně ukončí dlouhé období babího léta. Podrobnosti prozradili tuzemští meteorologové z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil ruskou armádu ze záměrného úderu na civilní obyvatelstvo a obytné domy, který označil za morbidní dar k narozeninám ruského prezidenta Vladimira Putina. Masivní noční útok raket a dronů zasáhl celkem jedenáct ukrajinských regionů a vyžádal si nejméně patnáct lidských životů. Nejtragičtější bilanci hlásí město Pryluky v Černihivské oblasti, kde po zásahu pětipodlažního obytného domu zahynulo nejméně devět lidí, včetně tří dětí.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu čelí před nadcházejícími parlamentními volbami plánovanými na konec října největší výzvě své politické kariéry. Tři roky od tragických útoků hnutí Hamás se v zemi naplno rozhořela debata o jeho osobní odpovědnosti za tehdejší bezpečnostní selhání. Nová odhalení naznačují, že izraelský předseda vlády dostal předem varování od lídrů arabských států, což zásadně zpochybňuje jeho dosavadní tvrzení, že vinu nesou výhradně šéfové armády a zpravodajských služeb.