Pobřeží a vnitrozemí Jižní Ameriky se transformují v novou světovou ropnou hranici. Tři země – Brazílie, Argentina a Guyana – stojí v čele expanzivního růstu těžby ropy a zemního plynu mimo uskupení OPEC. Tyto státy tvrdí, že jde o nezbytný krok pro jejich ekonomický rozvoj. Tento energetický boom probíhá v době, kdy se dopady klimatické krize, která je fosilními palivy poháněna, projevují v regionu extrémními záplavami, suchy a požáry.
Tato trojice zemí má zásadně odlišné pozadí. Brazílie je ekonomický gigant, jehož prezident Lula da Silva se sice prezentuje jako ochránce životního prostředí, ale zároveň prosazuje silnou proropnou politiku. Guyana je země s vysokou biodiverzitou a chudobou, kterou nedávné objevy ropy proměnily v ropný stát s nejvyšší produkcí ropy na obyvatele na světě. Argentinu zase vede ekonomicky nestabilní prezident Javier Milei, který popírá klimatickou změnu a sází na region Vaca Muerta.
Růst produkce je podpořen nedávnými objevy. Jihoamerická ropa je často levnější na těžbu, zvláště z hlubokých mořských vrtů, a díky moderní infrastruktuře má obvykle i nižší emise na barel. Do regionu masivně investují světoví giganti jako Chevron a Exxon.
Nejkontroverznějším projektem je oblast u ústí řeky Amazonky (pánev Foz do Amazonas). Brazilská environmentální agentura IBAMA schválila průzkumné vrty v oblasti, kde se nachází ekologicky cenný hlubokomořský korálový útes. Ekologové varují před katastrofickými následky úniku ropy kvůli silným proudům a vzdálenosti od center. Tato těžba se stává pro Brazílii obzvláště ožehavou záležitostí, jelikož v nedalekém Belému hostí klimatickou konferenci COP30.
Brazilský prezident Lula da Silva odmítá obvinění z pokrytectví. Argumentuje, že by bylo „nezodpovědné“ ropu opustit. Příjmy z ropy podle něj pomohou financovat přechod na čistou energii a zajistí rozvoj chudších regionů. Přesto se objevují obavy, že snaha stát se ropnou velmocí tento přechod pouze oddálí.
Podobná logika platí i pro Guyanu, která od objevu z roku 2015 zažívá nejrychlejší růst ekonomiky na světě. Vláda tvrdí, že dokáže sladit těžbu ropy s ochranou životního prostředí, a slibuje, že příjmy pomohou snížit chudobu. Objevují se však obavy z takzvaného „prokletí zdrojů“, kdy obrovské příjmy ve skutečnosti život obyvatelům zhorší, jak se to stalo například ve Venezuele.
V Argentině prezident Milei sází na obrovské břidlicové ložisko Vaca Muerta (Mrtvá kráva), které je přirovnáváno k texaské Permské pánvi. Toto ložisko se stalo hlavní nadějí země na ekonomické oživení. Politická debata o klimatu v Argentině v podstatě neexistuje. Dominantním je narativ o zbohatnutí a rozvoji díky těžbě prováděné frakováním, která je spojena s velkým znečištěním.
Analytici předpovídají, že vrchol globální poptávky po ropě nastane na začátku příští dekády. Země, které nyní masivně investují do fosilních paliv, by se tak mohly dostat do situace, kdy bude toto odvětví nerentabilní. Politolog Michael Ross to vystihl slovy, že „tyto země přicházejí na večírek, právě když se zavírá bar“. Nicméně geopolitické faktory hrají pro Jižní Ameriku. Pokud klesne americká produkce, stane se region klíčový pro snížení závislosti na státech jako Rusko a Saúdská Arábie.
Tuzemsko čeká velmi chladný start do nového týdne, před kterým varují i meteorologové z ČHMÚ. Od noci na pondělí 5. ledna až do čtvrtečního rána bude platit výstraha před silnými mrazy.
Americká intervence ve Venezuele, která vyvrcholila dopadením prezidenta Nicoláse Madura, vyvolává ve světě i v latinskoamerickém regionu hluboké znepokojení. Ačkoliv Spojené státy mají s dosazováním a odvoláváním lídrů v této oblasti bohaté zkušenosti, současná operace se od těch minulých zásadně liší. Podle analýzy Juana Zahira Naranjo Cácerese z University of the Sunshine Coast totiž tento krok nepředstavuje jen další politickou změnu, ale potenciální kolaps mezinárodního práva.
Americké společnosti čelí nové, mimořádně sofistikované hrozbě, která přichází zpoza 38. rovnoběžky. Severní Korea (KLDR) již nespoléhá pouze na tradiční hackerské útoky, ale začala ve velkém měřítku „outsourcovat“ své agenty přímo do řad amerických firem. Podle nedávných zpráv amerického ministerstva spravedlnosti se severokorejským operativcům podařilo infiltrovat více než stovku společností, včetně prestižních firem z žebříčku Fortune 500, a to pod kradenými identitami běžných Američanů.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio v sérii rozhovorů pro přední americká média (NBC, ABC a CBS) objasnil pozadí a cíle dramatické operace ve Venezuele, která vyvrcholila dopadením Nicoláse Madura. Rubio kategoricky odmítl, že by Spojené státy byly s Venezuelou ve válce. Podle jeho slov jde o cílený boj proti mezinárodnímu obchodu s drogami, do kterého byly špičky venezuelského režimu přímo zapojeny.
V reakci na dopadení Nicoláse Madura americkými speciálními silami se ke světovým lídrům připojil i kanadský premiér Mark Carney. Ten ve svém prohlášení podpořil šanci na svobodu a demokracii pro venezuelský lid, ale zároveň zdůraznil, že proces předání moci by měl zůstat v rukou samotných Venezuelanů. Carneyho slova přicházejí v době, kdy Donald Trump oznámil záměr Spojených států dočasně Venezuelu „řídit“.
V Rusku vyvolal nečekaný vojenský zásah USA ve Venezuele vlnu paniky a pesimismu. Zatímco Kreml oficiálně označil dopadení Nicoláse Madura za „akt ozbrojené agrese“, v ruském veřejném prostoru a mezi vlivnými oligarchy sílí obavy, že tento krok zasadí smrtící ránu už tak zkoušené ruské ekonomice. Hlavním strašákem je ovládnutí venezuelských ropných polí Spojenými státy, což by mohlo srazit ceny ropy na úroveň, která by pro Rusko znamenala hospodářský kolaps.
Vojenská operace s krycím názvem „Absolute Resolve“ (Absolutní odhodlání), která v noci na 3. ledna 2026 vedla k dopadení venezuelského prezidenta Nicoláse Madura, se zapíše do dějin jako jeden z nejvíce střežených a technicky nejnáročnějších zásahů amerických speciálních sil. Detaily, které nyní vyplouvají na povrch, odhalují měsíce špionáže a precizní přípravy, jež vyvrcholily bleskovým úderem přímo v srdci Caracasu.
Mezinárodní systém čelí hluboké morální a strategické krizi. Ahmed Charai, vydavatel The Jerusalem Strategic Tribune, ve své nejnovější analýze argumentuje, že rétorika mezinárodního práva a princip státní suverenity až příliš často slouží jako štít pro zločinné režimy a diktátory. Podle něj se suverenita v rukou autoritářů stala spolupachatelem chaosu, který ničí životy vlastních obyvatel a exportuje nestabilitu do celého světa.
Po nečekaném zajetí prezidenta Nicoláse Madura americkými jednotkami se zraky celého světa upřely na ženu, která podle venezuelské ústavy převzala otěže moci. Delcy Rodríguezová, dosavadní výkonná viceprezidentka, byla nejvyšším soudem země oficiálně pověřena vedením státu. Tato šestapadesátiletá právnička a jedna z nejvlivnějších postav chávismu se tak ocitla v centru bezprecedentní mezinárodní krize, která může rozhodnout o budoucím směřování Venezuely.
Válka na Ukrajině trvá již 1 411 dní a diplomatické úsilí o její ukončení vstupuje do kritické fáze. Prezident Volodymyr Zelenskyj potvrdil, že Kyjev vkládá velké naděje do plánovaného summitu lídrů ve Spojených státech, který by se měl uskutečnit do konce ledna 2026. Pokud by však diplomatická cesta selhala, Ukrajina je podle něj připravena pokračovat v obraně země všemi dostupnými prostředky.
Útok na Venezuelu a dopadení prezidenta Nicoláse Madura ohlašují zásadní zlom v globální politice. Podle analýzy profesora Juana Luise Manfrediho z Georgetownské univerzity tento krok znamená definitivní odklon Spojených států od mezinárodního řádu založeného na pravidlech a nástup nového uspořádání. Ten je definován použitím síly, revizionismem a důrazem na bezpečnost amerického kontinentu. Zde je pět klíčových bodů, které pomáhají pochopit tuto vojenskou intervenci a svět, který po ní přichází.
Venezuelský prezident Nicolás Maduro se nyní nachází ve federálním nápravném zařízení Metropolitan Detention Center v Brooklynu. Americká média potvrdila jeho převoz poté, co v sobotu večer přistálo letadlo s ním a jeho manželkou Cilií Floresovou v New Yorku. Podle dostupných informací byl Maduro nejprve eskortován do prostor amerického Úřadu pro potírání drog (DEA), kde proběhlo jeho formální zadržení a procesní úkony před umístěním do vazby.