Pobřeží a vnitrozemí Jižní Ameriky se transformují v novou světovou ropnou hranici. Tři země – Brazílie, Argentina a Guyana – stojí v čele expanzivního růstu těžby ropy a zemního plynu mimo uskupení OPEC. Tyto státy tvrdí, že jde o nezbytný krok pro jejich ekonomický rozvoj. Tento energetický boom probíhá v době, kdy se dopady klimatické krize, která je fosilními palivy poháněna, projevují v regionu extrémními záplavami, suchy a požáry.
Tato trojice zemí má zásadně odlišné pozadí. Brazílie je ekonomický gigant, jehož prezident Lula da Silva se sice prezentuje jako ochránce životního prostředí, ale zároveň prosazuje silnou proropnou politiku. Guyana je země s vysokou biodiverzitou a chudobou, kterou nedávné objevy ropy proměnily v ropný stát s nejvyšší produkcí ropy na obyvatele na světě. Argentinu zase vede ekonomicky nestabilní prezident Javier Milei, který popírá klimatickou změnu a sází na region Vaca Muerta.
Růst produkce je podpořen nedávnými objevy. Jihoamerická ropa je často levnější na těžbu, zvláště z hlubokých mořských vrtů, a díky moderní infrastruktuře má obvykle i nižší emise na barel. Do regionu masivně investují světoví giganti jako Chevron a Exxon.
Nejkontroverznějším projektem je oblast u ústí řeky Amazonky (pánev Foz do Amazonas). Brazilská environmentální agentura IBAMA schválila průzkumné vrty v oblasti, kde se nachází ekologicky cenný hlubokomořský korálový útes. Ekologové varují před katastrofickými následky úniku ropy kvůli silným proudům a vzdálenosti od center. Tato těžba se stává pro Brazílii obzvláště ožehavou záležitostí, jelikož v nedalekém Belému hostí klimatickou konferenci COP30.
Brazilský prezident Lula da Silva odmítá obvinění z pokrytectví. Argumentuje, že by bylo „nezodpovědné“ ropu opustit. Příjmy z ropy podle něj pomohou financovat přechod na čistou energii a zajistí rozvoj chudších regionů. Přesto se objevují obavy, že snaha stát se ropnou velmocí tento přechod pouze oddálí.
Podobná logika platí i pro Guyanu, která od objevu z roku 2015 zažívá nejrychlejší růst ekonomiky na světě. Vláda tvrdí, že dokáže sladit těžbu ropy s ochranou životního prostředí, a slibuje, že příjmy pomohou snížit chudobu. Objevují se však obavy z takzvaného „prokletí zdrojů“, kdy obrovské příjmy ve skutečnosti život obyvatelům zhorší, jak se to stalo například ve Venezuele.
V Argentině prezident Milei sází na obrovské břidlicové ložisko Vaca Muerta (Mrtvá kráva), které je přirovnáváno k texaské Permské pánvi. Toto ložisko se stalo hlavní nadějí země na ekonomické oživení. Politická debata o klimatu v Argentině v podstatě neexistuje. Dominantním je narativ o zbohatnutí a rozvoji díky těžbě prováděné frakováním, která je spojena s velkým znečištěním.
Analytici předpovídají, že vrchol globální poptávky po ropě nastane na začátku příští dekády. Země, které nyní masivně investují do fosilních paliv, by se tak mohly dostat do situace, kdy bude toto odvětví nerentabilní. Politolog Michael Ross to vystihl slovy, že „tyto země přicházejí na večírek, právě když se zavírá bar“. Nicméně geopolitické faktory hrají pro Jižní Ameriku. Pokud klesne americká produkce, stane se region klíčový pro snížení závislosti na státech jako Rusko a Saúdská Arábie.
V australském letovisku Gold Coast se plánuje výstavba nejvyšší budovy v zemi, která má nést jméno Trump. Projekt s názvem Trump International Hotel & Tower Gold Coast, za nímž stojí australská skupina Altus Property Group, počítá s devadesátijednapatrovým mrakodrapem. Součástí ambiciózního záměru je luxusní šestihvězdičkový hotel s 285 pokoji, nákupní zóna s prestižními značkami, restaurace oceněné michelinskou hvězdou a luxusní rezidenční apartmány postavené podle standardů organizace Trump.
Východoukrajinskou Doněckou oblast halí mrazivá noc a obrněné vozy s redaktory BBC projíždějí surrealistickými tunely z rybářských sítí. Tyto sítě, upevněné na vysokých kůlech, se táhnou kilometry podél cest jako ochrana před útočnými drony. Jsou levnou, ale překvapivě účinnou bariérou; zachytí vrtule bezpilotních letounů dříve, než stačí zasáhnout svůj cíl. Mnoho z nich pochází od skotských rybářů, kteří je darovali k recyklaci – nyní však na frontě pomáhají chránit životy.
Přípravy na historickou misi Artemis II, která má po více než padesáti letech dopravit lidskou posádku k Měsíci, narazily na další vážnou překážku. Inženýři NASA o víkendu odhalili problém s průtokem helia v horní části obří rakety Space Launch System (SLS). Tato komplikace definitivně znemožnila plánovaný start v průběhu března.
Čtyři roky trvající válečný konflikt na Ukrajině si na obou stranách vyžádal enormní množství obětí, ačkoli přesné ověřování čísel zůstává v podmínkách probíhajících bojů velmi obtížné.
Během projevu před vedením Federální bezpečnosti služby (FSB) se ruský prezident Vladimir Putin nečekaně vyhnul hodnocení dosavadního průběhu invaze na Ukrajinu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj při příležitosti čtyř let od začátku masivní ruské agrese zveřejnil emotivní poselství, ve kterém adresoval výzvu Donaldu Trumpovi k návštěvě Kyjeva. Zelenskyj v projevu deklaroval, že Vladimiru Putinovi se nepodařilo naplnit jeho válečné záměry ani zlomit odpor obyvatel. Zdůraznil také, že Ukrajina v budoucím mírovém procesu nehodlá obětovat zájmy svých občanů a bude usilovat o dosažení spravedlivých podmínek.
Evropa čelí nové zdravotní hrozbě v podobě tropického onemocnění chikungunya, které se díky klimatickým změnám začíná šířit i v mírném podnebném pásu. Nové vědecké poznatky potvrzují, že podmínky pro přenos tohoto viru nyní splňuje 29 evropských států. Zatímco v jižních oblastech, jako je Španělsko nebo Řecko, hrozí nákaza více než polovinu roku, riziko se posouvá stále dál na sever. V jihovýchodní Anglii jsou již nyní vhodné podmínky po dobu dvou měsíců v roce, přičemž v Belgii či Německu je to až pět měsíců.
Mezi Chorvatskem a maďarskou vládou Viktora Orbána se rozhořel ostrý spor o tranzit ropy, do kterého se postupně zapojilo i Slovensko. Konflikt eskaloval poté, co maďarský kabinet apeloval na Záhřeb, aby umožnil přepravu ruské ropy přes chorvatské území. Maďarsko se přitom paradoxně odvolává na unijní pravidla, ačkoliv se stejnou instituci, tedy Evropskou unii, dlouhodobě snaží marginalizovat v situacích, kdy mu to nevyhovuje. Populární chorvatský server index.hr v této souvislosti označil Orbána a Roberta Fica za „klasický příklad Putinových užitečných idiotů v samém srdci Evropy.“
Francouzský prezident Emmanuel Macron se během svého vystoupení vyjádřil velmi skepticky k možnosti brzkého nastolení míru. Podle jeho slov neexistuje na ruské straně žádná skutečná vůle k ukončení konfliktu. Macron zdůraznil, že za této situace je nezbytné i nadále stupňovat podporu Ukrajině a zajistit, aby země měla prostředky k obraně.
Americká vláda dluží na náhradách přibližně 134 miliard dolarů, které vybrala na základě plošných cel prezidenta Donalda Trumpa. Tato cla byla minulý týden Nejvyšším soudem prohlášena za nezákonná, což otevřelo cestu k teoretickému vracení peněz. Pro běžné spotřebitele, kteří dopady těchto cel pocítili skrze vyšší ceny v obchodech, je však vyhlídka na získání jakékoliv finanční kompenzace prakticky nulová.
Při příležitosti čtyř let od začátku masivní invaze mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov potvrdil, že Rusko hodlá ve svých vojenských operacích na Ukrajině vytrvat. Situaci popsal jako rozsáhlý střet se západními mocnostmi, které se podle jeho slov snaží ruský stát zlikvidovat. Peskov nicméně zdůraznil, že tento vnější tlak měl opačný účinek a přispěl k bezprecedentnímu sjednocení ruských občanů.
V rozhovoru pro stanici BBC ukrajinský lídr Volodymyr Zelenskyj varoval, že ruská agrese již přerostla v globální konflikt a Vladimir Putin fakticky rozpoutal třetí světovou válku. Podle něj Putin neusiluje pouze o podmanění Ukrajiny, ale o násilnou změnu světových hodnot a demokratických principů. Zelenskyj je přesvědčen, že jedinou funkční strategií proti Kremlu je kombinace neústupného vojenského odporu a drtivého ekonomického tlaku, který by Rusko přiměl k ukončení bojů.