Pobřeží a vnitrozemí Jižní Ameriky se transformují v novou světovou ropnou hranici. Tři země – Brazílie, Argentina a Guyana – stojí v čele expanzivního růstu těžby ropy a zemního plynu mimo uskupení OPEC. Tyto státy tvrdí, že jde o nezbytný krok pro jejich ekonomický rozvoj. Tento energetický boom probíhá v době, kdy se dopady klimatické krize, která je fosilními palivy poháněna, projevují v regionu extrémními záplavami, suchy a požáry.
Tato trojice zemí má zásadně odlišné pozadí. Brazílie je ekonomický gigant, jehož prezident Lula da Silva se sice prezentuje jako ochránce životního prostředí, ale zároveň prosazuje silnou proropnou politiku. Guyana je země s vysokou biodiverzitou a chudobou, kterou nedávné objevy ropy proměnily v ropný stát s nejvyšší produkcí ropy na obyvatele na světě. Argentinu zase vede ekonomicky nestabilní prezident Javier Milei, který popírá klimatickou změnu a sází na region Vaca Muerta.
Růst produkce je podpořen nedávnými objevy. Jihoamerická ropa je často levnější na těžbu, zvláště z hlubokých mořských vrtů, a díky moderní infrastruktuře má obvykle i nižší emise na barel. Do regionu masivně investují světoví giganti jako Chevron a Exxon.
Nejkontroverznějším projektem je oblast u ústí řeky Amazonky (pánev Foz do Amazonas). Brazilská environmentální agentura IBAMA schválila průzkumné vrty v oblasti, kde se nachází ekologicky cenný hlubokomořský korálový útes. Ekologové varují před katastrofickými následky úniku ropy kvůli silným proudům a vzdálenosti od center. Tato těžba se stává pro Brazílii obzvláště ožehavou záležitostí, jelikož v nedalekém Belému hostí klimatickou konferenci COP30.
Brazilský prezident Lula da Silva odmítá obvinění z pokrytectví. Argumentuje, že by bylo „nezodpovědné“ ropu opustit. Příjmy z ropy podle něj pomohou financovat přechod na čistou energii a zajistí rozvoj chudších regionů. Přesto se objevují obavy, že snaha stát se ropnou velmocí tento přechod pouze oddálí.
Podobná logika platí i pro Guyanu, která od objevu z roku 2015 zažívá nejrychlejší růst ekonomiky na světě. Vláda tvrdí, že dokáže sladit těžbu ropy s ochranou životního prostředí, a slibuje, že příjmy pomohou snížit chudobu. Objevují se však obavy z takzvaného „prokletí zdrojů“, kdy obrovské příjmy ve skutečnosti život obyvatelům zhorší, jak se to stalo například ve Venezuele.
V Argentině prezident Milei sází na obrovské břidlicové ložisko Vaca Muerta (Mrtvá kráva), které je přirovnáváno k texaské Permské pánvi. Toto ložisko se stalo hlavní nadějí země na ekonomické oživení. Politická debata o klimatu v Argentině v podstatě neexistuje. Dominantním je narativ o zbohatnutí a rozvoji díky těžbě prováděné frakováním, která je spojena s velkým znečištěním.
Analytici předpovídají, že vrchol globální poptávky po ropě nastane na začátku příští dekády. Země, které nyní masivně investují do fosilních paliv, by se tak mohly dostat do situace, kdy bude toto odvětví nerentabilní. Politolog Michael Ross to vystihl slovy, že „tyto země přicházejí na večírek, právě když se zavírá bar“. Nicméně geopolitické faktory hrají pro Jižní Ameriku. Pokud klesne americká produkce, stane se region klíčový pro snížení závislosti na státech jako Rusko a Saúdská Arábie.
Žhářské útoky radikálních izraelských osadníků na palestinské obce na okupovaném Západním břehu Jordánu v noci ze soboty na neděli vyvolaly v Izraeli politický spor a odsoudil je opoziční předák Gadi Eisenkot, jenž je označil za židovský terorismus. Desítky osadníků napadly nejméně čtyři komunity, zapálily zhruba tucet vozidel i několik domů a zanechaly rasistické nápisy, zatímco izraelská policie oznámila zahájení vyšetřování s forenzními týmy.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov označil Kyjev za součást takzvaných prastarých ruských zemí. Vyjádřil se tak v době, kdy obě strany hlásily vzájemné útoky. V rozhovoru pro východoevropský kanál Nexta prohlásil, že jihovýchodní i střední části Ukrajiny jsou nepochybně historicky ruské, čímž stupňoval rétoriku, kterou Moskva používá k ospravedlnění své plnohodnotné invaze.
Ukrajinská armáda podnikla překvapivý a vícestupňový útok na Krymský most, který spojuje Ruskem okupovaný polostrov s ruskou pevninou. Akce proběhla v noci na úterý a zanechala za sebou vážné škody na silniční i železniční části této monumentální stavby. Kyjev přitom operaci načasoval záměrně tak, aby demonstroval zranitelnost režimu ruského prezidenta Vladimira Putina před nadcházejícím mezinárodním summitem.
Globální klimatická konference COP31 v turecké Antalyi v neděli ztroskotala, protože se více než sto devadesáti zúčastněným zemím nepodařilo shodnout na zastřešující dohodě po více než dvou týdnech sporných jednání. Zlomovým bodem se stala samotná příčina změny klimatu, tedy fosilní paliva, kolem nichž se státy nedokázaly dohodnout na odklonu.
Mezinárodní výbor Červeného kříže a organizace na ochranu lidských práv varovaly, že brzy bude příliš pozdě na to, aby se podařilo vrátit džina zpět do láhve, protože vývoj autonomních zbraní podle nich předbíhá snahy o jejich regulaci. Výrazné varování zaznělo v neděli na závěr týdenní konference v Ženevě, které se zúčastnilo více než sto dvacet členských států Úmluvy OSN o některých konvenčních zbraních.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli oznámil, že ruské síly během uplynulého týdne vypustily proti dvaceti ukrajinským regionům přibližně 2700 útočných dronů, téměř 1460 naváděných leteckých pum a 165 raket různých typů. Zároveň vyzval Spojené státy, aby schválily předání střel protivzdušné obrany Patriot již zaplacených spojenci v rámci programu PURL, a informoval, že po nočním útoku dronu na pětipatrový bytový dům v Dymeru v Kyjevské oblasti zůstává čtrnáct obyvatel nezvěstných.
Evropu čeká mezi koncem letošního listopadu a koncem příštího roku mimořádná série voleb, která může podle The Guardian otřást samotnými základy Evropské unie a narušit poválečný evropský konsenzus. Volební vlna se dotkne čtyř z pěti největších členských států unie podle počtu obyvatel i ekonomické síly, přičemž hlasování se uskuteční také v Estonsku, Finsku, Řecku či na Slovensku a regionální volby proběhnou v Německu. Posilování nacionalistických a euroskeptických stran v řadě velkých zemí unie může v nadcházejícím roce prověřit odolnost evropského společenství jako nikdy dříve.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v sobotu prohlásila, že hybridní hrozby ze strany Ruska jsou stále méně hybridní. Uvedla to poté co dánské úřady oznámily zmaření ruského plánu na zavraždění ukrajinského rappera v Dánsku ze září. Von der Leyenová na síti X uvedla, že šlo o útok na půdě Evropské unie, což je nepřijatelné.
Matematik a zaměstnanec společnosti zabývající se umělou inteligencí Anthropic Levent Alpöge oznámil, že pomocí velkého jazykového modelu dokázal nejslavnější dosud nevyřešený problém celé matematiky, Riemannovu hypotézu. Na svých webových stránkách uvedl, že ve spolupráci s modelem Claude pravděpodobně objevil důkaz této hypotézy, pouhý den po rekordním vstupu společnosti Anthropic na burzu.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že systémy řízení letového provozu spravující lety po celých Spojených státech jsou prastaré, ale bezpečné, a vyzval Kongres, aby uvolnil nákladné prostředky na jejich modernizaci. Jeho slova zazněla týden po rozsáhlém pozastavení provozu, které na celé hodiny zastavilo lety napříč USA a bylo nejdelší takovou událostí od teroristických útoků z 11. září 2001.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v sobotu během brífinku s novináři prohlásil, že plné členství v Severoatlantické alianci zůstává nejjasnější a nákladově nejvýhodnější bezpečnostní zárukou pro Ukrajinu, přičemž upozornil, že Kyjev zatím nedostal žádné formální písemné nabídky záruk kolektivní obrany po vzoru článku pět Severoatlantické smlouvy. Zároveň uvedl, že ruský prezident Vladimir Putin na summitu v čínském Šen-čenu neuspěl se snahou o jakousi druhou Jaltu a překreslování hranic, a jmenoval možné kandidáty na příštího ukrajinského velvyslance ve Washingtonu.
Polsko začíná na základě licenční dohody se švédskou zbrojovkou Saab vyrábět minometnou munici, čímž posiluje domácí zbrojní výrobu tváří v tvář ruské agresi. Dohoda navazuje na snahu Varšavy rozvíjet vlastní obranný průmysl a snižovat závislost na zahraničních dodávkách.