Politika kontroly zbraní ve Spojených státech se pod vlivem rétoriky prezidenta Donalda Trumpa ocitla v situaci, kterou analytici i právníci popisují jako „bizarro world“ – tedy jakýsi obrácený, v překladu dokonce bizarní, svět, kde se tradiční politické role zcela promíchaly. Trumpovy nedávné výroky v souvislosti s tragickou střelbou v Minneapolis totiž postavily lobbistické skupiny hájící právo na držení zbraní do defenzivy a vytvořily nečekaná spojenectví napříč politickým spektrem.
Celý rozruch vyvolala smrt demonstranta Alexe Prettiho, kterého v Minneapolis zastřelili federální agenti. Trump v reakci na incident prohlásil, že Pretti u sebe v tu chvíli zbraň mít neměl. „Nemůžete mít zbraně. Nemůžete tam prostě jen tak vejít se zbraněmi. To prostě nejde,“ uvedl prezident před novináři. Tato slova okamžitě vyvolala ostrou kritiku ze strany zastánců druhého dodatku ústavy, kteří argumentují, že Pretti měl plné právo protestovat i se zbraní za pasem.
Situace je o to bizarnější, že zatímco republikáni a vládní úředníci jako ředitel FBI Kash Patel se snažili Prettiho vykreslit jako hrozbu právě kvůli přítomnosti zbraně, demokraté se paradoxně ocitli v roli obránců práva na její nošení. Například kalifornský guvernér Gavin Newsom, známý prosazováním přísné kontroly zbraní, obvinil Trumpovu administrativu, že ve skutečnosti na druhý dodatek ústavy nevěří. „Je to jako v jiném vesmíru,“ komentuje situaci profesor práva Adam Winkler z UCLA.
Trumpův vztah k držitelům zbraní byl vždy proměnlivý. Přestože se sám označuje za „nejlepšího přítele majitelů zbraní, jaký kdy v Bílém domě seděl“, jeho historie ukazuje řadu rozporuplných kroků. Už před osmi lety po střelbě v Parklandu šokoval výrokem: „Nejdřív seberte zbraně, řádný proces přijde na řadu až potom.“ Tehdy sice pod tlakem mocné Národní asociace držitelů zbraní (NRA) ustoupil, ale jeho nepředvídatelná rétorika zůstává pro lobbisty zdrojem nejistoty.
Sama NRA se v současnosti nachází v mnohem slabší pozici než během Trumpova prvního volebního období. Organizace, kterou dříve oslabily finanční skandály a vnitřní konflikty vrcholící rezignací Wayna LaPierra, již nedisponuje takovým politickým vlivem. Zatímco v roce 2016 utratila za Trumpovu kampaň desítky milionů dolarů, v roce 2024 to byl jen zlomek této částky. Republikánští stratégové si všímají, že NRA se nyní snaží do debaty vkládat hlavně proto, aby si udržela zdání relevance.
Mluvčí Bílého domu Karoline Leavitt se pokusila situaci uklidnit prohlášením, že prezident absolutně podporuje práva občanů dodržujících zákon. Zároveň však dodala, že ústavní právo na držení zbraně nedává nikomu právo bránit zákonným operacím federálních orgánů. Tento postoj ale nezakrývá skutečnost, že Trumpova administrativa v uplynulém roce podnikla kroky, které zastánce zbraní znepokojily – například úvahy o omezení prodeje zbraní transgender osobám nebo plán na sloučení úřadu ATF pod protidrogovou agenturu DEA.
Podle Roba Doara z minnesotské organizace na ochranu práv držitelů zbraní je Trump pro aktivisty „pohyblivým terčem“. Zatímco jeho administrativa na úrovni ministerstev a úřadů obsazených „lidmi od zbraní“ prosazuje pro-zbrojní politiku, samotný prezident svými výroky často vyvolává zmatek. Aktivisté tak sice oceňují jeho činy, jako je rušení regulací z Bidenovy éry, ale k jeho rétorice zůstávají vlažní a nedůvěřiví.
Zajímavým aspektem je, že i když je NRA oslabená, hnutí za práva držitelů zbraní jako celek neztrácí na síle. Mezeru po NRA začaly vyplňovat agresivnější organizace jako Gun Owners of America. Síla tohoto hnutí navíc nespočívá jen v lobby, ale v milionech voličů z řad Trumpovy základny MAGA, pro které je otázka zbraní naprosto zásadním tématem. Jakékoli prezidentovo zaváhání v této oblasti je tak vnímáno velmi citlivě.
Trump se ve své kampani v roce 2024 často chlubil tím, že během jeho prvního období „se nic nestalo“ a žádné zásadní zákony omezující zbraně neprošly. Přesto jeho úřad tehdy zakázal například tzv. bump stocks (zařízení pro zrychlení střelby), což později zrušil až Nejvyšší soud. Tato nesourodost mezi činy a slovy je pro Trumpův styl vládnutí typická, ale v citlivé otázce zbraní nyní vytváří politické napětí, které dříve neexistovalo.
Odborníci se domnívají, že tyto ideologické střety jsou pro Trumpa pravděpodobně jen krátkodobými komplikacemi. V dlouhodobém horizontu se očekává, že se opět sjednotí se svou voličskou základnou. Nicméně momentální situace, kdy demokraté citují ústavu v otázce zbraní a republikáni obhajují státní zásah proti ozbrojenému demonstrantovi, ukazuje, jak hluboce dokáže Trumpova osobnost transformovat americkou politickou scénu.
Pro demokraty je tato situace vítanou příležitostí, jak poukázat na údajné pokrytectví republikánů. Kris Brown, prezidentka organizace Brady zaměřené na prevenci násilí, poznamenala, že NRA roky varovala před „ozbrojenými agenty“, kteří přijdou lidem brát zbraně. Podle ní se ukázalo, že měli pravdu, jen s tím rozdílem, že těmi agenty jsou nyní složky podřízené Trumpovi, které po ozbrojených lidech rovnou střílejí.
Íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí varoval Spojené státy, že jakýkoli vojenský útok na jeho zemi by okamžitě rozpoutal rozsáhlý regionální konflikt. Toto prohlášení přichází v době, kdy USA v blízkosti íránských hranic posilují svou vojenskou přítomnost, včetně nasazení letadlové lodi USS Abraham Lincoln v Arabském moři. Chameneí vzkázal, že Američané si musí být vědomi následků zahájení války, a zdůraznil, že íránský národ se přítomnosti cizích plavidel nezalekne.
Politika kontroly zbraní ve Spojených státech se pod vlivem rétoriky prezidenta Donalda Trumpa ocitla v situaci, kterou analytici i právníci popisují jako „bizarro world“ – tedy jakýsi obrácený, v překladu dokonce bizarní, svět, kde se tradiční politické role zcela promíchaly. Trumpovy nedávné výroky v souvislosti s tragickou střelbou v Minneapolis totiž postavily lobbistické skupiny hájící právo na držení zbraní do defenzivy a vytvořily nečekaná spojenectví napříč politickým spektrem.
Čína vysílá podle expertů Rusku tiché varování v podobě své nové jaderné ponorky typu 096 (třída Tang). Při současném tempu výroby je velmi pravděpodobné, že čínské ponorkové síly v krátké době početně překonají ty ruské, ačkoli jejich skutečná kvalita zůstává předmětem diskusí. Peking se tímto krokem snaží zajistit pozici globální námořní velmoci a posílit svůj jaderný odstrašující arzenál.
Bělorusko se oficiálně připojilo k iniciativě amerického prezidenta Donalda Trumpa s názvem „Rada míru“ (Board of Peace). Tento krok vyvolává značné kontroverze a údiv mezinárodní komunity, zejména kvůli dlouhodobým represím režimu proti opozici a aktivní podpoře ruské invaze na Ukrajinu. Rada ve svém prohlášení na síti X přivítala Minsk jako zakládajícího člena této rozšiřující se mezinárodní organizace.
Oděsa, strategický přístav u Černého moře, se v posledních měsících stala jedním z hlavních terčů ruských útoků. Protože se ruská vojska nedokázala k městu probojovat po souši ani po vodě, zaměřila se na intenzivní ostřelování pomocí raket a bezpilotních letounů. Pro místní obyvatele se tak život změnil v neustálý strach, kdy jsou noční nálety dronů Šáhid prakticky na denním pořádku.
Írán v neděli oznámil, že začíná považovat veškeré armády zemí Evropské unie za teroristické skupiny. Jde o přímou odvetu za dohodu členských států EU z minulého týdne, která na unijní seznam teroristických organizací zařadila íránské revoluční gardy. K tomuto kroku Unie přistoupila kvůli jejich roli při krvavém potlačování celonárodních protestů v zemi.
Výzkumníci ze společnosti Microsoft zveřejnili seznam čtyřiceti profesí, které jsou nejvíce vystaveny vlivu umělé inteligence. Odborníci varují, že tento přehled zdůrazňuje kariérní cesty, které jsou v současnosti v největším ohrožení. Na vrcholu žebříčku se ocitli historici, překladatelé nebo obchodní zástupci, přičemž technologický gigant upozorňuje, že vysoká míra využitelnosti AI nemusí nutně znamenat zánik dané pozice.
Odstavená jaderná elektrárna Černobyl přišla o externí dodávky elektrické energie v době, kdy napříč celou Ukrajinou pokračují rozsáhlé výpadky proudu. Rusko během letošní zimy opakovaně útočilo na energetická zařízení země, zatímco se konflikt blíží ke svému čtvrtému výročí. Přesná příčina tohoto krátkodobého výpadku v Černobylu prozatím nebyla objasněna.
Americké úřady údajně prošetřovaly tvrzení, že společnost Meta může číst šifrované zprávy uživatelů na své platformě WhatsApp. Tyto zprávy následují po žalobě podané minulý týden, která tvrdí, že technologický gigant má přístup prakticky ke všem soukromým komunikacím, jež jsou prezentovány jako důvěrné. Meta tato obvinění důrazně popřela a označila je za absurdní a kategoricky nepravdivá.
Severoatlantická aliance čelí v posledních letech zásadním výzvám, které vyvolávají otázky o její budoucí existenci. Evropští členové NATO si s rostoucí zdrženlivostí začínají uvědomovat, že po více než 75 letech musí převzít hlavní odpovědnosť za vlastní obranu. Éra, kdy se mohli plně spoléhat na Spojené státy jako na svého výhradního ochránce, se chýlí ke konci, k čemuž přispěly i aktuální spory o Grónsko.
Papež Lev XIV. se ocitl mezi světovými lídry, které Donald Trump pozval do své nově vznikající „Rady míru“. Tato iniciativa, původně zaměřená na ukončení bojů v Gaze, má podle amerického prezidenta ambici řešit konflikty po celém světě. Vatikánský státní sekretář uvedl, že papež potřebuje čas na zvážení, zda se na činnosti tohoto orgánu bude podílet.
Vědci nedávno analyzovali více než tisíc druhů syrových potravin, aby sestavili žebříček těch, které nabízejí nejlepší rovnováhu pro naše každodenní nutriční potřeby. Výsledkem je seznam sedmi surovin, které jsou běžně dostupné, ale jejichž skutečný přínos pro zdraví často podceňujeme. Zařazení těchto potravin do jídelníčku může mít zásadní vliv na prevenci chronických onemocnění i celkovou vitalitu.