Politika kontroly zbraní ve Spojených státech se pod vlivem rétoriky prezidenta Donalda Trumpa ocitla v situaci, kterou analytici i právníci popisují jako „bizarro world“ – tedy jakýsi obrácený, v překladu dokonce bizarní, svět, kde se tradiční politické role zcela promíchaly. Trumpovy nedávné výroky v souvislosti s tragickou střelbou v Minneapolis totiž postavily lobbistické skupiny hájící právo na držení zbraní do defenzivy a vytvořily nečekaná spojenectví napříč politickým spektrem.
Celý rozruch vyvolala smrt demonstranta Alexe Prettiho, kterého v Minneapolis zastřelili federální agenti. Trump v reakci na incident prohlásil, že Pretti u sebe v tu chvíli zbraň mít neměl. „Nemůžete mít zbraně. Nemůžete tam prostě jen tak vejít se zbraněmi. To prostě nejde,“ uvedl prezident před novináři. Tato slova okamžitě vyvolala ostrou kritiku ze strany zastánců druhého dodatku ústavy, kteří argumentují, že Pretti měl plné právo protestovat i se zbraní za pasem.
Situace je o to bizarnější, že zatímco republikáni a vládní úředníci jako ředitel FBI Kash Patel se snažili Prettiho vykreslit jako hrozbu právě kvůli přítomnosti zbraně, demokraté se paradoxně ocitli v roli obránců práva na její nošení. Například kalifornský guvernér Gavin Newsom, známý prosazováním přísné kontroly zbraní, obvinil Trumpovu administrativu, že ve skutečnosti na druhý dodatek ústavy nevěří. „Je to jako v jiném vesmíru,“ komentuje situaci profesor práva Adam Winkler z UCLA.
Trumpův vztah k držitelům zbraní byl vždy proměnlivý. Přestože se sám označuje za „nejlepšího přítele majitelů zbraní, jaký kdy v Bílém domě seděl“, jeho historie ukazuje řadu rozporuplných kroků. Už před osmi lety po střelbě v Parklandu šokoval výrokem: „Nejdřív seberte zbraně, řádný proces přijde na řadu až potom.“ Tehdy sice pod tlakem mocné Národní asociace držitelů zbraní (NRA) ustoupil, ale jeho nepředvídatelná rétorika zůstává pro lobbisty zdrojem nejistoty.
Sama NRA se v současnosti nachází v mnohem slabší pozici než během Trumpova prvního volebního období. Organizace, kterou dříve oslabily finanční skandály a vnitřní konflikty vrcholící rezignací Wayna LaPierra, již nedisponuje takovým politickým vlivem. Zatímco v roce 2016 utratila za Trumpovu kampaň desítky milionů dolarů, v roce 2024 to byl jen zlomek této částky. Republikánští stratégové si všímají, že NRA se nyní snaží do debaty vkládat hlavně proto, aby si udržela zdání relevance.
Mluvčí Bílého domu Karoline Leavitt se pokusila situaci uklidnit prohlášením, že prezident absolutně podporuje práva občanů dodržujících zákon. Zároveň však dodala, že ústavní právo na držení zbraně nedává nikomu právo bránit zákonným operacím federálních orgánů. Tento postoj ale nezakrývá skutečnost, že Trumpova administrativa v uplynulém roce podnikla kroky, které zastánce zbraní znepokojily – například úvahy o omezení prodeje zbraní transgender osobám nebo plán na sloučení úřadu ATF pod protidrogovou agenturu DEA.
Podle Roba Doara z minnesotské organizace na ochranu práv držitelů zbraní je Trump pro aktivisty „pohyblivým terčem“. Zatímco jeho administrativa na úrovni ministerstev a úřadů obsazených „lidmi od zbraní“ prosazuje pro-zbrojní politiku, samotný prezident svými výroky často vyvolává zmatek. Aktivisté tak sice oceňují jeho činy, jako je rušení regulací z Bidenovy éry, ale k jeho rétorice zůstávají vlažní a nedůvěřiví.
Zajímavým aspektem je, že i když je NRA oslabená, hnutí za práva držitelů zbraní jako celek neztrácí na síle. Mezeru po NRA začaly vyplňovat agresivnější organizace jako Gun Owners of America. Síla tohoto hnutí navíc nespočívá jen v lobby, ale v milionech voličů z řad Trumpovy základny MAGA, pro které je otázka zbraní naprosto zásadním tématem. Jakékoli prezidentovo zaváhání v této oblasti je tak vnímáno velmi citlivě.
Trump se ve své kampani v roce 2024 často chlubil tím, že během jeho prvního období „se nic nestalo“ a žádné zásadní zákony omezující zbraně neprošly. Přesto jeho úřad tehdy zakázal například tzv. bump stocks (zařízení pro zrychlení střelby), což později zrušil až Nejvyšší soud. Tato nesourodost mezi činy a slovy je pro Trumpův styl vládnutí typická, ale v citlivé otázce zbraní nyní vytváří politické napětí, které dříve neexistovalo.
Odborníci se domnívají, že tyto ideologické střety jsou pro Trumpa pravděpodobně jen krátkodobými komplikacemi. V dlouhodobém horizontu se očekává, že se opět sjednotí se svou voličskou základnou. Nicméně momentální situace, kdy demokraté citují ústavu v otázce zbraní a republikáni obhajují státní zásah proti ozbrojenému demonstrantovi, ukazuje, jak hluboce dokáže Trumpova osobnost transformovat americkou politickou scénu.
Pro demokraty je tato situace vítanou příležitostí, jak poukázat na údajné pokrytectví republikánů. Kris Brown, prezidentka organizace Brady zaměřené na prevenci násilí, poznamenala, že NRA roky varovala před „ozbrojenými agenty“, kteří přijdou lidem brát zbraně. Podle ní se ukázalo, že měli pravdu, jen s tím rozdílem, že těmi agenty jsou nyní složky podřízené Trumpovi, které po ozbrojených lidech rovnou střílejí.
Iránské Islámské revoluční gardy oznámily zásah dvou ropných tankerů, které se za doprovodu amerického letectva pokusily proplout Hormuzským průlivem. Podle teheránských úřadů plavidla využila neohlášenou trasu, pročež byla po úderu donucena zastavit, zatímco další čtyři tankery v reakci na to změnily kurz. Strategická námořní cesta zůstává kvůli pokračujícím bojům téměř uzavřena, což obnovilo napětí v celém regionu.
Nejhorší stav za čtyři roky očekávají odborníci z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) v následujících dnech. Aktuální tropická epizoda podle nich přispěje k dalšímu prohloubení hydrologického sucha v republice.
Exprezident Miloš Zeman využil dobrého počasí a během dovolené vyrazil na legendární žlutý člun. Češi se tak opět dočkali scény, kterou si dobře pamatují z let, kdy Zeman seděl na Pražském hradě.
Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) zveřejnil esemesku od prezidenta Petra Pavla, která mu přišla, když se řešilo případné jmenování poslance Filipa Turka (Motoristé) ministrem. Podle Macinky ze zprávy jasně nevyplývá, že Pavel nehodlá jmenovat Turka členem vlády za žádných okolností.
Vládní regulace cen pohonných hmot sice předminulý týden skončila, její ekonomické důsledky však přetrvávají. Dálniční čerpací stanice totiž zatím neobnovily marže na úroveň běžnou před regulací. Rozdíl mezi cenami velkých řetězců a nízkomaržové sítě Tank ONO se stále pohybuje jen kolem tří korun za litr, zatímco dříve činil běžně pět korun i více. Současně však platí zdánlivý paradox: pohonné hmoty v ČR jsou ve vztahu k ceně ropy Brent téměř nejdražší v novodobé historii.
Vůbec poprvé od začátku americké ropné blokády, která trvá již pět měsíců a drasticky vyčerpává celý ostrov, zasáhly nekonečné a masivní výpadky dodávek elektrické energie i samotné srdce kubánského hlavního města. Zatímco ještě před třemi měsíci obyvatelé Havany hovořili o tom, že situace je výrazně horší na venkově, nyní se s kritickým nedostatkem potýkají sami. Ve čtvrti Centro Habana i v dalších částech metropole se kvůli tmě a horku stal běžnou součástí noci takzvaný cacerolazo, tedy tradiční protest, při kterém lidé z oken tlučou hrnci o pánve. Bez elektřiny navíc kolabují také dodávky vody a v bytech se bleskově šíří komáři.
Bývalý americký prezident Barack Obama reagoval v soukromí na výsledek britského referenda o opuštění Evropské unie zděšením. Podle tehdejšího velvyslance Velké Británie ve Spojených státech Kima Darrocha si Obama myslel, že se Spojené království kompletně odepsalo.
Organizace spojených národů varovala, že se svět musí připravit na blížící se návrat klimatického jevu El Niño, který s sebou přináší nárůst globálních teplot a extrémní výkyvy počasí. Odborníci vyjadřují znepokojení zejména proto, že El Niño přichází v době probíhající změny klimatu způsobené člověkem, což může výrazně zesílit jeho dopady. Zatímco Evropa má plné ruce se současnou vlnou veder a na příchod klimatického jevu se nijak zvlášť nepřipravuje, Asie se chystá na intenzivní vlny veder a sucha, které vystaví obrovskému tlaku tamní zemědělství, energetické sítě a zásoby vody.
Vědci z Cambridgeské univerzity vyvinuli za pomoci umělé inteligence zcela nový typ vakcíny, která by mohla poskytnout ochranu před širokou škálou virů a zabránit vzniku budoucích pandemií. Podle výzkumného týmu je to vůbec poprvé v historii, kdy byla klíčová složka vakcíny kompletně navržena umělou inteligencí a následně otestována na lidech.
Začátek meteorologického léta s sebou přinesl spalující horka, která kontinent zasáhla ještě před koncem jara. Ačkoliv západní Evropa se již z velké části vymanila z vlivu horké vzduchové hmoty, která překonala květnové a červnové teplotní rekordy, celý region nyní spaluje další extrémní vlna veder.
Pokud by si nynější Rusko mělo vybrat oficiální slogan, mohl by znít podobně jako slova šéfa tamní diplomacie Sergeje Lavrova, který v minulosti prohlásil, že Rusko je zkrátka takové, jaké je, a nestydí se to ukazovat. Podobně nekompromisní tón nedávno v Kremlu zvolila i folková zpěvačka Naděžda Babkina. Po převzetí státního vyznamenání z rukou Vladimira Putina publiku řekla, že země se nikdy nevzdá díky svému jedinečnému multietnickému genetickému kódu, a dodala, že komu se to nelíbí, může jít klidně spáchat samovraždu. Tento výrok v mnoha ohledech ilustruje současnou ruskou tvář, která odmítá jakékoliv omluvy či ústupky, což přesně odpovídá postoji samotného prezidenta.
Po nedávném summitu amerického prezidenta Donalda Trumpa s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem se pozornost opět obrátila k podpoře, kterou Washington poskytuje Tchaj-wanu, a k dodávkám amerických zbraní tamní vládě. Hned v první den rozhovorů adresoval Si Ťin-pching svému americkému protějšku varování, že Tchaj-wan představuje nejvýznamnější otevřenou otázku mezi oběma mocnostmi a při nesprávném přístupu může vyústit ve velmi nebezpečnou situaci. Prezident Trump následně odložil podpis zbrojního kontraktu za 14 miliard dolarů, který nedávno schválil Kongres, a označil ho za velmi dobrou vyjednávací kartu pro svá jednání s Pekingem.