Politika kontroly zbraní ve Spojených státech se pod vlivem rétoriky prezidenta Donalda Trumpa ocitla v situaci, kterou analytici i právníci popisují jako „bizarro world“ – tedy jakýsi obrácený, v překladu dokonce bizarní, svět, kde se tradiční politické role zcela promíchaly. Trumpovy nedávné výroky v souvislosti s tragickou střelbou v Minneapolis totiž postavily lobbistické skupiny hájící právo na držení zbraní do defenzivy a vytvořily nečekaná spojenectví napříč politickým spektrem.
Celý rozruch vyvolala smrt demonstranta Alexe Prettiho, kterého v Minneapolis zastřelili federální agenti. Trump v reakci na incident prohlásil, že Pretti u sebe v tu chvíli zbraň mít neměl. „Nemůžete mít zbraně. Nemůžete tam prostě jen tak vejít se zbraněmi. To prostě nejde,“ uvedl prezident před novináři. Tato slova okamžitě vyvolala ostrou kritiku ze strany zastánců druhého dodatku ústavy, kteří argumentují, že Pretti měl plné právo protestovat i se zbraní za pasem.
Situace je o to bizarnější, že zatímco republikáni a vládní úředníci jako ředitel FBI Kash Patel se snažili Prettiho vykreslit jako hrozbu právě kvůli přítomnosti zbraně, demokraté se paradoxně ocitli v roli obránců práva na její nošení. Například kalifornský guvernér Gavin Newsom, známý prosazováním přísné kontroly zbraní, obvinil Trumpovu administrativu, že ve skutečnosti na druhý dodatek ústavy nevěří. „Je to jako v jiném vesmíru,“ komentuje situaci profesor práva Adam Winkler z UCLA.
Trumpův vztah k držitelům zbraní byl vždy proměnlivý. Přestože se sám označuje za „nejlepšího přítele majitelů zbraní, jaký kdy v Bílém domě seděl“, jeho historie ukazuje řadu rozporuplných kroků. Už před osmi lety po střelbě v Parklandu šokoval výrokem: „Nejdřív seberte zbraně, řádný proces přijde na řadu až potom.“ Tehdy sice pod tlakem mocné Národní asociace držitelů zbraní (NRA) ustoupil, ale jeho nepředvídatelná rétorika zůstává pro lobbisty zdrojem nejistoty.
Sama NRA se v současnosti nachází v mnohem slabší pozici než během Trumpova prvního volebního období. Organizace, kterou dříve oslabily finanční skandály a vnitřní konflikty vrcholící rezignací Wayna LaPierra, již nedisponuje takovým politickým vlivem. Zatímco v roce 2016 utratila za Trumpovu kampaň desítky milionů dolarů, v roce 2024 to byl jen zlomek této částky. Republikánští stratégové si všímají, že NRA se nyní snaží do debaty vkládat hlavně proto, aby si udržela zdání relevance.
Mluvčí Bílého domu Karoline Leavitt se pokusila situaci uklidnit prohlášením, že prezident absolutně podporuje práva občanů dodržujících zákon. Zároveň však dodala, že ústavní právo na držení zbraně nedává nikomu právo bránit zákonným operacím federálních orgánů. Tento postoj ale nezakrývá skutečnost, že Trumpova administrativa v uplynulém roce podnikla kroky, které zastánce zbraní znepokojily – například úvahy o omezení prodeje zbraní transgender osobám nebo plán na sloučení úřadu ATF pod protidrogovou agenturu DEA.
Podle Roba Doara z minnesotské organizace na ochranu práv držitelů zbraní je Trump pro aktivisty „pohyblivým terčem“. Zatímco jeho administrativa na úrovni ministerstev a úřadů obsazených „lidmi od zbraní“ prosazuje pro-zbrojní politiku, samotný prezident svými výroky často vyvolává zmatek. Aktivisté tak sice oceňují jeho činy, jako je rušení regulací z Bidenovy éry, ale k jeho rétorice zůstávají vlažní a nedůvěřiví.
Zajímavým aspektem je, že i když je NRA oslabená, hnutí za práva držitelů zbraní jako celek neztrácí na síle. Mezeru po NRA začaly vyplňovat agresivnější organizace jako Gun Owners of America. Síla tohoto hnutí navíc nespočívá jen v lobby, ale v milionech voličů z řad Trumpovy základny MAGA, pro které je otázka zbraní naprosto zásadním tématem. Jakékoli prezidentovo zaváhání v této oblasti je tak vnímáno velmi citlivě.
Trump se ve své kampani v roce 2024 často chlubil tím, že během jeho prvního období „se nic nestalo“ a žádné zásadní zákony omezující zbraně neprošly. Přesto jeho úřad tehdy zakázal například tzv. bump stocks (zařízení pro zrychlení střelby), což později zrušil až Nejvyšší soud. Tato nesourodost mezi činy a slovy je pro Trumpův styl vládnutí typická, ale v citlivé otázce zbraní nyní vytváří politické napětí, které dříve neexistovalo.
Odborníci se domnívají, že tyto ideologické střety jsou pro Trumpa pravděpodobně jen krátkodobými komplikacemi. V dlouhodobém horizontu se očekává, že se opět sjednotí se svou voličskou základnou. Nicméně momentální situace, kdy demokraté citují ústavu v otázce zbraní a republikáni obhajují státní zásah proti ozbrojenému demonstrantovi, ukazuje, jak hluboce dokáže Trumpova osobnost transformovat americkou politickou scénu.
Pro demokraty je tato situace vítanou příležitostí, jak poukázat na údajné pokrytectví republikánů. Kris Brown, prezidentka organizace Brady zaměřené na prevenci násilí, poznamenala, že NRA roky varovala před „ozbrojenými agenty“, kteří přijdou lidem brát zbraně. Podle ní se ukázalo, že měli pravdu, jen s tím rozdílem, že těmi agenty jsou nyní složky podřízené Trumpovi, které po ozbrojených lidech rovnou střílejí.
Rusko v uplynulých hodinách čelilo masivnímu útoku ukrajinských dronů, podle ruského ministerstva zahraničí jich ve vzduchu bylo přes tisíc. K dispozici nejsou žádné informace o škodách či obětech. Rusové ale obvinili Ukrajince z útoku na některá školská zařízení.
Největší kryptoměnová krádež v historii má zásadní geopolitický rozměr. Severokorejští hackeři podle amerických analytiků připravili největší světovou kryptoměnovou burzu Binance o digitální aktiva za více než 137 miliard korun. Část výnosu může posloužit k financování severokorejského zbrojního průmyslu, který patří mezi významné dodavatele munice a raket pro ruskou armádu. Kybernetická kriminalita se tak může proměňovat ve zdroj financování války proti Ukrajině.
Podzimní prázdniny jsou v plném proudu a vyvrcholí během nadcházejícího víkendu na přelomu října a listopadu. Pozor by si lidé měli dát především na horách, kde je mohou překvapit sněhové vločky. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Evropská spolupráce na posilování civilní ochrany, její financování a další posilování vnitřní bezpečnosti. Zástupci ministerstev vnitra zemí Salcburského fóra jednali v Polsku. Nechyběl tam ani zástupce Česka.
Z Hollywoodu přišla ve čtvrtek večer velmi smutná zpráva. Ve věku 86 let zemřel legendární britský herec Patrick Stewart, jehož nejvíce proslavila role kapitána Picarda ve Star Treku. Stewart se v závěru života potýkal se zdravotními problémy.
Polský ministr zahraničí Radosław Sikorski ostře kritizoval amerického podnikatele Elona Muska kvůli omezením satelitního systému Starlink na Ukrajině a vyjádřil naději, že miliardář jednoho dne odletí na Mars. Během pátečního vystoupení na konferenci v Lodži varoval před nebezpečím míchání byznysu do mezinárodní politiky.
Finská policie zahájila formální kriminální vyšetřování kvůli podezření z porušení tamních ekologických zákonů v souvislosti s přípravnými pracemi na stavbu nového datového centra společnosti Google na severu země. Dceřiná společnost technologického giganta Tuike Finland měla podle úřadů nelegálně vykácet rozsáhlé plochy lesa a provést odvodňovací práce v lokalitě Muhos ještě předtím, než byly dokončeny povinné posudky vlivů na životní prostředí.
S blížící se náročnou zimou na ukrajinské frontě se výrazně zvyšuje diplomatická aktivita ve snaze přiblížit se k trvalému příměří a mírové dohody mezi Kyjevem a Moskvou. Pod tlakem amerického prezidenta Donalda Trumpa se delegace obou zemí připravují na třístranné setkání s americkými zástupci, které by se podle webu Politico mělo uskutečnit 10. listopadu v Abú Zabí. Celý proces však provádí celá řada otevřených otázek ohledně budoucích bezpečnostních záruk a zapojení evropských států.
Americký prezident Donald Trump během nedělního politického shromáždění v michiganském Port Huronu ostře zaútočil na Norsko, které označil urážlivým vulgárním výrazem a prohlásil, že norské přistěhovalce ve Spojených státech vítat nebude. Své pobouření zdůvodnil tím, že v Norsku sídlící Nobelův výbor mu dosud neudělil Nobelovu cenu za mír. Předvolební mítink se konal pouhý týden před nadcházejícími listopadovými volbami do Kongresu.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu čelí po letošních parlamentních volbách další zkoušce své dlouhé politické kariéry, když po sečtení většiny hlasů středečního večera nevisí ve vzduchu jasný vítěz. Přestože jeho strana Likud zůstává nejsilnějším subjektem ve stodvacetičlenném Knesetu s odhadovaným ziskem 26 mandátů, pravicový blok ztratil většinu a dosáhl pouze na 53 křesel, což je výrazně pod hranicí potřebných 61 hlasů k řádnému vládnutí.
Současný postoj americké administrativy vůči Ukrajině, v jehož rámci Washington omezuje zpravodajskou spolupráci a tlačí na dřívější ukončení konfliktu, přehlíží hlubší strategické zájmy Spojených států. Zatímco prezident Donald Trump upřednostňuje diplomatické dohody s Moskvou a obviňuje Kyjev z růstu globálních problémů, odborníci oslovení webem Kyiv Post upozorňují, že bezpečnostní osud Ukrajiny a Západu je vzájemně propojen a že opuštění napadené země se může Washingtonu v budoucnu vymstít.
Filmař Adam McKay a ekologický aktivista Philip Eubanks upozornili ve svém nedávném komentáři pro The Guardian na hrozby, kterým lidstvo čelí v podobě nekontrolovaného rozvoje umělé inteligence a prohlubující se klimatické krize. Podle jejich názoru mají obě tato nebezpečí společného jmenovatele v podobě soukromých entit a korporací usilujících o maximální zisk. Současná společnost tak podle autorů stojí před otázkou, která z těchto krizí lidstvo ohrožuje více.