Politika kontroly zbraní ve Spojených státech se pod vlivem rétoriky prezidenta Donalda Trumpa ocitla v situaci, kterou analytici i právníci popisují jako „bizarro world“ – tedy jakýsi obrácený, v překladu dokonce bizarní, svět, kde se tradiční politické role zcela promíchaly. Trumpovy nedávné výroky v souvislosti s tragickou střelbou v Minneapolis totiž postavily lobbistické skupiny hájící právo na držení zbraní do defenzivy a vytvořily nečekaná spojenectví napříč politickým spektrem.
Celý rozruch vyvolala smrt demonstranta Alexe Prettiho, kterého v Minneapolis zastřelili federální agenti. Trump v reakci na incident prohlásil, že Pretti u sebe v tu chvíli zbraň mít neměl. „Nemůžete mít zbraně. Nemůžete tam prostě jen tak vejít se zbraněmi. To prostě nejde,“ uvedl prezident před novináři. Tato slova okamžitě vyvolala ostrou kritiku ze strany zastánců druhého dodatku ústavy, kteří argumentují, že Pretti měl plné právo protestovat i se zbraní za pasem.
Situace je o to bizarnější, že zatímco republikáni a vládní úředníci jako ředitel FBI Kash Patel se snažili Prettiho vykreslit jako hrozbu právě kvůli přítomnosti zbraně, demokraté se paradoxně ocitli v roli obránců práva na její nošení. Například kalifornský guvernér Gavin Newsom, známý prosazováním přísné kontroly zbraní, obvinil Trumpovu administrativu, že ve skutečnosti na druhý dodatek ústavy nevěří. „Je to jako v jiném vesmíru,“ komentuje situaci profesor práva Adam Winkler z UCLA.
Trumpův vztah k držitelům zbraní byl vždy proměnlivý. Přestože se sám označuje za „nejlepšího přítele majitelů zbraní, jaký kdy v Bílém domě seděl“, jeho historie ukazuje řadu rozporuplných kroků. Už před osmi lety po střelbě v Parklandu šokoval výrokem: „Nejdřív seberte zbraně, řádný proces přijde na řadu až potom.“ Tehdy sice pod tlakem mocné Národní asociace držitelů zbraní (NRA) ustoupil, ale jeho nepředvídatelná rétorika zůstává pro lobbisty zdrojem nejistoty.
Sama NRA se v současnosti nachází v mnohem slabší pozici než během Trumpova prvního volebního období. Organizace, kterou dříve oslabily finanční skandály a vnitřní konflikty vrcholící rezignací Wayna LaPierra, již nedisponuje takovým politickým vlivem. Zatímco v roce 2016 utratila za Trumpovu kampaň desítky milionů dolarů, v roce 2024 to byl jen zlomek této částky. Republikánští stratégové si všímají, že NRA se nyní snaží do debaty vkládat hlavně proto, aby si udržela zdání relevance.
Mluvčí Bílého domu Karoline Leavitt se pokusila situaci uklidnit prohlášením, že prezident absolutně podporuje práva občanů dodržujících zákon. Zároveň však dodala, že ústavní právo na držení zbraně nedává nikomu právo bránit zákonným operacím federálních orgánů. Tento postoj ale nezakrývá skutečnost, že Trumpova administrativa v uplynulém roce podnikla kroky, které zastánce zbraní znepokojily – například úvahy o omezení prodeje zbraní transgender osobám nebo plán na sloučení úřadu ATF pod protidrogovou agenturu DEA.
Podle Roba Doara z minnesotské organizace na ochranu práv držitelů zbraní je Trump pro aktivisty „pohyblivým terčem“. Zatímco jeho administrativa na úrovni ministerstev a úřadů obsazených „lidmi od zbraní“ prosazuje pro-zbrojní politiku, samotný prezident svými výroky často vyvolává zmatek. Aktivisté tak sice oceňují jeho činy, jako je rušení regulací z Bidenovy éry, ale k jeho rétorice zůstávají vlažní a nedůvěřiví.
Zajímavým aspektem je, že i když je NRA oslabená, hnutí za práva držitelů zbraní jako celek neztrácí na síle. Mezeru po NRA začaly vyplňovat agresivnější organizace jako Gun Owners of America. Síla tohoto hnutí navíc nespočívá jen v lobby, ale v milionech voličů z řad Trumpovy základny MAGA, pro které je otázka zbraní naprosto zásadním tématem. Jakékoli prezidentovo zaváhání v této oblasti je tak vnímáno velmi citlivě.
Trump se ve své kampani v roce 2024 často chlubil tím, že během jeho prvního období „se nic nestalo“ a žádné zásadní zákony omezující zbraně neprošly. Přesto jeho úřad tehdy zakázal například tzv. bump stocks (zařízení pro zrychlení střelby), což později zrušil až Nejvyšší soud. Tato nesourodost mezi činy a slovy je pro Trumpův styl vládnutí typická, ale v citlivé otázce zbraní nyní vytváří politické napětí, které dříve neexistovalo.
Odborníci se domnívají, že tyto ideologické střety jsou pro Trumpa pravděpodobně jen krátkodobými komplikacemi. V dlouhodobém horizontu se očekává, že se opět sjednotí se svou voličskou základnou. Nicméně momentální situace, kdy demokraté citují ústavu v otázce zbraní a republikáni obhajují státní zásah proti ozbrojenému demonstrantovi, ukazuje, jak hluboce dokáže Trumpova osobnost transformovat americkou politickou scénu.
Pro demokraty je tato situace vítanou příležitostí, jak poukázat na údajné pokrytectví republikánů. Kris Brown, prezidentka organizace Brady zaměřené na prevenci násilí, poznamenala, že NRA roky varovala před „ozbrojenými agenty“, kteří přijdou lidem brát zbraně. Podle ní se ukázalo, že měli pravdu, jen s tím rozdílem, že těmi agenty jsou nyní složky podřízené Trumpovi, které po ozbrojených lidech rovnou střílejí.
Kauza úspěšného českého filmu Sbormistr dospěla do zajímavého bodu. Soud se do ní vložil tím způsobem, že vydal předběžné opatření, které pro tuto chvíli znemožňuje televizní šíření tohoto díla. Úspěch slaví žena, které vadí, že se snímek bez jejího souhlasu inspiroval jejím životním příběhem.
Dnes už je bývalým princem Andrewem a všichni dobře vědí, co mu zlomilo vaz. Byl to blízký vztah s americkým finančníkem a sexuálním delikventem Jeffrey Epsteinem. Elitní britský deník se teď rozhodl popsat, jak se vztah této dvojice v čase vyvíjel.
Blízký východ se zmítá v nejhorší vlně násilí za poslední desetiletí a počet obětí napříč celým regionem od konce února drasticky narůstá. Podle nejnovějších údajů libanonského ministerstva zdravotnictví bylo v Libanonu za necelých dva a půl týdne zabito nejméně 968 lidí. Izraelské bombardování země, které začalo 2. března, si vyžádalo životy mnoha civilistů, přičemž mezi mrtvými je potvrzeno nejméně 116 dětí.
Americké zpravodajské služby dospěly k závěru, že íránský režim sice po vlně útoků na své vedení a vojenské kapacity nadále existuje, jeho akceschopnost je však zásadně podlomena. Na slyšení v Senátu o globálních hrozbách to ve středu uvedla ředitelka národních zpravodajských služeb (DNI) Tulsi Gabbardová. Podle ní je režim v současnosti „značně degradován“, což je důsledek operací, při nichž zahynula řada nejvyšších představitelů země včetně ajatolláha Alího Chameneího.
Ruskou politickou scénou otřásla nečekaná událost. Ilja Remeslo, pětačtyřicetiletý právník a dlouholetý loajální šiřitel prokremelské propagandy, veřejně vystoupil proti Vladimiru Putinovi. Remeslo, který se dříve specializoval na diskreditaci nezávislých novinářů a opozičních politiků včetně Alexeje Navalného, zveřejnil na svém Telegramu manifest s názvem „Pět důvodů, proč jsem přestal podporovat Vladimira Putina“.
Íránský prezident Masúd Pezeškiján ve středu odpoledne oficiálně potvrdil smrt ministra tajných služeb Esmáíla Chatíba. Toto prohlášení přišlo jen několik hodin poté, co Izrael oznámil, že Chatíb byl cílem a obětí nočního náletu v Teheránu. Potvrzení ze strany íránské hlavy státu definitivně ukončilo spekulace o osudu jednoho z nejmocnějších mužů tamního bezpečnostního aparátu.
Současná krize v Íránu a faktické uzavření Hormuzského průlivu otřásly globálními trhy s energiemi i komoditami. Tento konflikt však vynesl na světlo mnohem hlubší problém: moderní světový obchod je až nebezpečně závislý na překvapivě malém počtu úzkých námořních cest, takzvaných „úzkých hrdel“ (chokepoints). Stačí zablokování jediného z nich a globální dodavatelské řetězce se začnou hroutit jako domeček z karet.
Klimatická krize v Africe už dávno není budoucím rizikem, ale krutou realitou dneška. Záplavy ničí infrastrukturu budovanou desítky let, sucha likvidují úrodu a extrémní vedra vyčerpávají zdravotní systémy i produktivitu práce. Přestože je potřeba masivních investic do adaptace a odolnosti nezpochybnitelná, globální finanční systém v této zkoušce podle odborníků fatálně selhává, a to hned v několika rovinách současně.
Moderní špionáž prochází zásadní proměnou. Cizí zpravodajské služby, zejména ty z Ruska nebo Íránu, stále častěji k provádění špionáže a sabotáží na evropské půdě nevyužívají profesionální agenty, ale běžné občany. Podle Youssefa Aita Daouda, ředitele oddělení zpravodajství a národních hrozeb v nizozemské policejní jednotce pro vyšetřování a speciální operace, se tento trend stává pro bezpečnostní složky novou a složitou výzvou.
Válka mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem vstoupila do svého třetího týdne a život v Teheránu se proměnil v boj o zachování zbytků normality pod neustálou hrozbou náletů. Agentura OSN pro uprchlíky odhaduje, že od začátku kampaně bylo v zemi vysídleno již 3,2 milionu lidí. Zatímco mnozí uprchli do hor nebo na venkov, miliony dalších zůstávají v hlavním městě, kde se zvuk explozí stal kulisou jejich každodenní existence.
Írán ve středu v časných ranních hodinách zahájil masivní raketový útok na Izrael, který označil za přímou odplatu za zabití svých vrcholných představitelů.
Vesmírný dalekohled Jamese Webba, nejvýkonnější přístroj svého druhu, nepřestává astronomy fascinovat i mást. Od svého spuštění před čtyřmi lety zachytil na stovkách snímků neobvyklý úkaz: drobné, jasně červené body, které se objevují téměř v každém hlubokém pohledu do vzdáleného vesmíru. Vědci pro ně začali používat prostý název „malé červené tečky“ (LRDs), ovšem shoda na tom, co tyto objekty ve skutečnosti představují, zatím neexistuje.