Mají Američané právo nosit zbraně? Trumpova slova udělala z USA „bizarní svět“

Celý rozruch vyvolala smrt demonstranta Alexe Prettiho, kterého v Minneapolis zastřelili federální agenti. Trump v reakci na incident prohlásil, že Pretti u sebe v tu chvíli zbraň mít neměl. „Nemůžete mít zbraně. Nemůžete tam prostě jen tak vejít se zbraněmi. To prostě nejde,“ uvedl prezident před novináři. Tato slova okamžitě vyvolala ostrou kritiku ze strany zastánců druhého dodatku ústavy, kteří argumentují, že Pretti měl plné právo protestovat i se zbraní za pasem.

Situace je o to bizarnější, že zatímco republikáni a vládní úředníci jako ředitel FBI Kash Patel se snažili Prettiho vykreslit jako hrozbu právě kvůli přítomnosti zbraně, demokraté se paradoxně ocitli v roli obránců práva na její nošení. Například kalifornský guvernér Gavin Newsom, známý prosazováním přísné kontroly zbraní, obvinil Trumpovu administrativu, že ve skutečnosti na druhý dodatek ústavy nevěří. „Je to jako v jiném vesmíru,“ komentuje situaci profesor práva Adam Winkler z UCLA.

Trumpův vztah k držitelům zbraní byl vždy proměnlivý. Přestože se sám označuje za „nejlepšího přítele majitelů zbraní, jaký kdy v Bílém domě seděl“, jeho historie ukazuje řadu rozporuplných kroků. Už před osmi lety po střelbě v Parklandu šokoval výrokem: „Nejdřív seberte zbraně, řádný proces přijde na řadu až potom.“ Tehdy sice pod tlakem mocné Národní asociace držitelů zbraní (NRA) ustoupil, ale jeho nepředvídatelná rétorika zůstává pro lobbisty zdrojem nejistoty.

Sama NRA se v současnosti nachází v mnohem slabší pozici než během Trumpova prvního volebního období. Organizace, kterou dříve oslabily finanční skandály a vnitřní konflikty vrcholící rezignací Wayna LaPierra, již nedisponuje takovým politickým vlivem. Zatímco v roce 2016 utratila za Trumpovu kampaň desítky milionů dolarů, v roce 2024 to byl jen zlomek této částky. Republikánští stratégové si všímají, že NRA se nyní snaží do debaty vkládat hlavně proto, aby si udržela zdání relevance.

Mluvčí Bílého domu Karoline Leavitt se pokusila situaci uklidnit prohlášením, že prezident absolutně podporuje práva občanů dodržujících zákon. Zároveň však dodala, že ústavní právo na držení zbraně nedává nikomu právo bránit zákonným operacím federálních orgánů. Tento postoj ale nezakrývá skutečnost, že Trumpova administrativa v uplynulém roce podnikla kroky, které zastánce zbraní znepokojily – například úvahy o omezení prodeje zbraní transgender osobám nebo plán na sloučení úřadu ATF pod protidrogovou agenturu DEA.

Podle Roba Doara z minnesotské organizace na ochranu práv držitelů zbraní je Trump pro aktivisty „pohyblivým terčem“. Zatímco jeho administrativa na úrovni ministerstev a úřadů obsazených „lidmi od zbraní“ prosazuje pro-zbrojní politiku, samotný prezident svými výroky často vyvolává zmatek. Aktivisté tak sice oceňují jeho činy, jako je rušení regulací z Bidenovy éry, ale k jeho rétorice zůstávají vlažní a nedůvěřiví.

Zajímavým aspektem je, že i když je NRA oslabená, hnutí za práva držitelů zbraní jako celek neztrácí na síle. Mezeru po NRA začaly vyplňovat agresivnější organizace jako Gun Owners of America. Síla tohoto hnutí navíc nespočívá jen v lobby, ale v milionech voličů z řad Trumpovy základny MAGA, pro které je otázka zbraní naprosto zásadním tématem. Jakékoli prezidentovo zaváhání v této oblasti je tak vnímáno velmi citlivě.

Trump se ve své kampani v roce 2024 často chlubil tím, že během jeho prvního období „se nic nestalo“ a žádné zásadní zákony omezující zbraně neprošly. Přesto jeho úřad tehdy zakázal například tzv. bump stocks (zařízení pro zrychlení střelby), což později zrušil až Nejvyšší soud. Tato nesourodost mezi činy a slovy je pro Trumpův styl vládnutí typická, ale v citlivé otázce zbraní nyní vytváří politické napětí, které dříve neexistovalo.

Odborníci se domnívají, že tyto ideologické střety jsou pro Trumpa pravděpodobně jen krátkodobými komplikacemi. V dlouhodobém horizontu se očekává, že se opět sjednotí se svou voličskou základnou. Nicméně momentální situace, kdy demokraté citují ústavu v otázce zbraní a republikáni obhajují státní zásah proti ozbrojenému demonstrantovi, ukazuje, jak hluboce dokáže Trumpova osobnost transformovat americkou politickou scénu.

Pro demokraty je tato situace vítanou příležitostí, jak poukázat na údajné pokrytectví republikánů. Kris Brown, prezidentka organizace Brady zaměřené na prevenci násilí, poznamenala, že NRA roky varovala před „ozbrojenými agenty“, kteří přijdou lidem brát zbraně. Podle ní se ukázalo, že měli pravdu, jen s tím rozdílem, že těmi agenty jsou nyní složky podřízené Trumpovi, které po ozbrojených lidech rovnou střílejí.