Venezuelský prezident Nicolás Maduro se nyní nachází ve federálním nápravném zařízení Metropolitan Detention Center v Brooklynu. Americká média potvrdila jeho převoz poté, co v sobotu večer přistálo letadlo s ním a jeho manželkou Cilií Floresovou v New Yorku. Podle dostupných informací byl Maduro nejprve eskortován do prostor amerického Úřadu pro potírání drog (DEA), kde proběhlo jeho formální zadržení a procesní úkony před umístěním do vazby.
Bílý dům zveřejnil na sociálních sítích záběry, které zachycují Madura v poutech v doprovodu agentů DEA. Na videu je vidět v černé mikině s kapucí a čepicí, jak kráčí chodbou s kobercem nesoucím nápis „DEA NYD“. Navzdory vážnosti situace se Maduro na nahrávce choval klidně a zaslechli ho, jak přítomným přeje „dobrou noc“ a „šťastný nový rok“.
Donald Trump na sobotní tiskové konferenci prohlásil, že Spojené státy budou Venezuelu spravovat až do okamžiku, kdy bude možné provést bezpečný a řádný přechod moci. Konkrétní detaily tohoto plánu sice neuvedl, ale zdůraznil, že Washington se po vojenské operaci bude velmi intenzivně angažovat ve venezuelském ropném průmyslu. Podle Trumpa jsou americké ropné společnosti nejlepší na světě a jejich zapojení má zemi finančně stabilizovat.
Zajímavým momentem Trumpova vyjádření byl jeho postoj k opoziční lídryni Maríi Corině Machadové. Prezident uvedl, že s ní jeho administrativa nekomunikovala a nemyslí si, že by se mohla vrátit do čela Venezuely. Přestože ji označil za milou ženu, domnívá se, že v zemi postrádá potřebnou podporu a respekt. Tento postoj překvapil mnohé pozorovatele, kteří Machadovou považovali za přirozenou nástupkyni.
Zatímco se v New Yorku připravují soudní řízení, ve Venezuele nařídil nejvyšší soud, aby se role prozatímní prezidentky ujala viceprezidentka Delcy Rodríguezová. Americký ministr obrany Pete Hegseth k tomu dodal, že podmínky pro další vývoj v regionu nyní diktuje prezident Trump. Cílem je podle něj zastavit tok drog do USA, zajistit návrat ropných zdrojů a ukončit vysílání kriminálníků na americké území.
Situace si vyžádala také pozornost na mezinárodním poli, přičemž Rada bezpečnosti OSN svolala na pondělí mimořádné zasedání. Generální tajemník OSN António Guterres prostřednictvím svého mluvčího vyjádřil hluboké znepokojení nad americkým vojenským zásahem. Podle něj taková intervence vytváří nebezpečný precedent v mezinárodních vztazích a ohrožuje stabilitu regionu.
Zprávy z místa konfliktu naznačují, že sobotní útoky měly tragické následky. Deník New York Times s odvoláním na vysokého venezuelského úředníka uvedl, že při operaci zemřelo nejméně 40 lidí, včetně vojáků a civilistů. Prezident Trump sice potvrdil, že žádný americký voják nebyl zabit, připustil však, že někteří příslušníci ozbrojených sil utrpěli zranění.
Po ochromení dopravy v důsledku útoků se situace v Karibiku začíná vracet k normálu. Ministr dopravy Sean Duffy potvrdil, že omezení vzdušného prostoru skončí o půlnoci východoamerického času. Letecké společnosti jako United Airlines a Delta se již připravují na obnovení svých letů, které byly po zajetí Madura zrušeny, což postihlo stovky spojů v celém regionu.
Čína na události reagovala ostrou výzvou k okamžitému propuštění Madura a jeho manželky. Pekingské ministerstvo zahraničí zdůraznilo, že celá situace by měla být řešena prostřednictvím dialogu a vyjednávání, nikoliv silou. Podle čínské strany představuje deportace venezuelského vůdce jasné porušení mezinárodního práva a standardních diplomatických norem.
V australském letovisku Gold Coast se plánuje výstavba nejvyšší budovy v zemi, která má nést jméno Trump. Projekt s názvem Trump International Hotel & Tower Gold Coast, za nímž stojí australská skupina Altus Property Group, počítá s devadesátijednapatrovým mrakodrapem. Součástí ambiciózního záměru je luxusní šestihvězdičkový hotel s 285 pokoji, nákupní zóna s prestižními značkami, restaurace oceněné michelinskou hvězdou a luxusní rezidenční apartmány postavené podle standardů organizace Trump.
Východoukrajinskou Doněckou oblast halí mrazivá noc a obrněné vozy s redaktory BBC projíždějí surrealistickými tunely z rybářských sítí. Tyto sítě, upevněné na vysokých kůlech, se táhnou kilometry podél cest jako ochrana před útočnými drony. Jsou levnou, ale překvapivě účinnou bariérou; zachytí vrtule bezpilotních letounů dříve, než stačí zasáhnout svůj cíl. Mnoho z nich pochází od skotských rybářů, kteří je darovali k recyklaci – nyní však na frontě pomáhají chránit životy.
Přípravy na historickou misi Artemis II, která má po více než padesáti letech dopravit lidskou posádku k Měsíci, narazily na další vážnou překážku. Inženýři NASA o víkendu odhalili problém s průtokem helia v horní části obří rakety Space Launch System (SLS). Tato komplikace definitivně znemožnila plánovaný start v průběhu března.
Čtyři roky trvající válečný konflikt na Ukrajině si na obou stranách vyžádal enormní množství obětí, ačkoli přesné ověřování čísel zůstává v podmínkách probíhajících bojů velmi obtížné.
Během projevu před vedením Federální bezpečnosti služby (FSB) se ruský prezident Vladimir Putin nečekaně vyhnul hodnocení dosavadního průběhu invaze na Ukrajinu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj při příležitosti čtyř let od začátku masivní ruské agrese zveřejnil emotivní poselství, ve kterém adresoval výzvu Donaldu Trumpovi k návštěvě Kyjeva. Zelenskyj v projevu deklaroval, že Vladimiru Putinovi se nepodařilo naplnit jeho válečné záměry ani zlomit odpor obyvatel. Zdůraznil také, že Ukrajina v budoucím mírovém procesu nehodlá obětovat zájmy svých občanů a bude usilovat o dosažení spravedlivých podmínek.
Evropa čelí nové zdravotní hrozbě v podobě tropického onemocnění chikungunya, které se díky klimatickým změnám začíná šířit i v mírném podnebném pásu. Nové vědecké poznatky potvrzují, že podmínky pro přenos tohoto viru nyní splňuje 29 evropských států. Zatímco v jižních oblastech, jako je Španělsko nebo Řecko, hrozí nákaza více než polovinu roku, riziko se posouvá stále dál na sever. V jihovýchodní Anglii jsou již nyní vhodné podmínky po dobu dvou měsíců v roce, přičemž v Belgii či Německu je to až pět měsíců.
Mezi Chorvatskem a maďarskou vládou Viktora Orbána se rozhořel ostrý spor o tranzit ropy, do kterého se postupně zapojilo i Slovensko. Konflikt eskaloval poté, co maďarský kabinet apeloval na Záhřeb, aby umožnil přepravu ruské ropy přes chorvatské území. Maďarsko se přitom paradoxně odvolává na unijní pravidla, ačkoliv se stejnou instituci, tedy Evropskou unii, dlouhodobě snaží marginalizovat v situacích, kdy mu to nevyhovuje. Populární chorvatský server index.hr v této souvislosti označil Orbána a Roberta Fica za „klasický příklad Putinových užitečných idiotů v samém srdci Evropy.“
Francouzský prezident Emmanuel Macron se během svého vystoupení vyjádřil velmi skepticky k možnosti brzkého nastolení míru. Podle jeho slov neexistuje na ruské straně žádná skutečná vůle k ukončení konfliktu. Macron zdůraznil, že za této situace je nezbytné i nadále stupňovat podporu Ukrajině a zajistit, aby země měla prostředky k obraně.
Americká vláda dluží na náhradách přibližně 134 miliard dolarů, které vybrala na základě plošných cel prezidenta Donalda Trumpa. Tato cla byla minulý týden Nejvyšším soudem prohlášena za nezákonná, což otevřelo cestu k teoretickému vracení peněz. Pro běžné spotřebitele, kteří dopady těchto cel pocítili skrze vyšší ceny v obchodech, je však vyhlídka na získání jakékoliv finanční kompenzace prakticky nulová.
Při příležitosti čtyř let od začátku masivní invaze mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov potvrdil, že Rusko hodlá ve svých vojenských operacích na Ukrajině vytrvat. Situaci popsal jako rozsáhlý střet se západními mocnostmi, které se podle jeho slov snaží ruský stát zlikvidovat. Peskov nicméně zdůraznil, že tento vnější tlak měl opačný účinek a přispěl k bezprecedentnímu sjednocení ruských občanů.
V rozhovoru pro stanici BBC ukrajinský lídr Volodymyr Zelenskyj varoval, že ruská agrese již přerostla v globální konflikt a Vladimir Putin fakticky rozpoutal třetí světovou válku. Podle něj Putin neusiluje pouze o podmanění Ukrajiny, ale o násilnou změnu světových hodnot a demokratických principů. Zelenskyj je přesvědčen, že jedinou funkční strategií proti Kremlu je kombinace neústupného vojenského odporu a drtivého ekonomického tlaku, který by Rusko přiměl k ukončení bojů.