Venezuelský prezident Nicolás Maduro se nyní nachází ve federálním nápravném zařízení Metropolitan Detention Center v Brooklynu. Americká média potvrdila jeho převoz poté, co v sobotu večer přistálo letadlo s ním a jeho manželkou Cilií Floresovou v New Yorku. Podle dostupných informací byl Maduro nejprve eskortován do prostor amerického Úřadu pro potírání drog (DEA), kde proběhlo jeho formální zadržení a procesní úkony před umístěním do vazby.
Bílý dům zveřejnil na sociálních sítích záběry, které zachycují Madura v poutech v doprovodu agentů DEA. Na videu je vidět v černé mikině s kapucí a čepicí, jak kráčí chodbou s kobercem nesoucím nápis „DEA NYD“. Navzdory vážnosti situace se Maduro na nahrávce choval klidně a zaslechli ho, jak přítomným přeje „dobrou noc“ a „šťastný nový rok“.
Donald Trump na sobotní tiskové konferenci prohlásil, že Spojené státy budou Venezuelu spravovat až do okamžiku, kdy bude možné provést bezpečný a řádný přechod moci. Konkrétní detaily tohoto plánu sice neuvedl, ale zdůraznil, že Washington se po vojenské operaci bude velmi intenzivně angažovat ve venezuelském ropném průmyslu. Podle Trumpa jsou americké ropné společnosti nejlepší na světě a jejich zapojení má zemi finančně stabilizovat.
Zajímavým momentem Trumpova vyjádření byl jeho postoj k opoziční lídryni Maríi Corině Machadové. Prezident uvedl, že s ní jeho administrativa nekomunikovala a nemyslí si, že by se mohla vrátit do čela Venezuely. Přestože ji označil za milou ženu, domnívá se, že v zemi postrádá potřebnou podporu a respekt. Tento postoj překvapil mnohé pozorovatele, kteří Machadovou považovali za přirozenou nástupkyni.
Zatímco se v New Yorku připravují soudní řízení, ve Venezuele nařídil nejvyšší soud, aby se role prozatímní prezidentky ujala viceprezidentka Delcy Rodríguezová. Americký ministr obrany Pete Hegseth k tomu dodal, že podmínky pro další vývoj v regionu nyní diktuje prezident Trump. Cílem je podle něj zastavit tok drog do USA, zajistit návrat ropných zdrojů a ukončit vysílání kriminálníků na americké území.
Situace si vyžádala také pozornost na mezinárodním poli, přičemž Rada bezpečnosti OSN svolala na pondělí mimořádné zasedání. Generální tajemník OSN António Guterres prostřednictvím svého mluvčího vyjádřil hluboké znepokojení nad americkým vojenským zásahem. Podle něj taková intervence vytváří nebezpečný precedent v mezinárodních vztazích a ohrožuje stabilitu regionu.
Zprávy z místa konfliktu naznačují, že sobotní útoky měly tragické následky. Deník New York Times s odvoláním na vysokého venezuelského úředníka uvedl, že při operaci zemřelo nejméně 40 lidí, včetně vojáků a civilistů. Prezident Trump sice potvrdil, že žádný americký voják nebyl zabit, připustil však, že někteří příslušníci ozbrojených sil utrpěli zranění.
Po ochromení dopravy v důsledku útoků se situace v Karibiku začíná vracet k normálu. Ministr dopravy Sean Duffy potvrdil, že omezení vzdušného prostoru skončí o půlnoci východoamerického času. Letecké společnosti jako United Airlines a Delta se již připravují na obnovení svých letů, které byly po zajetí Madura zrušeny, což postihlo stovky spojů v celém regionu.
Čína na události reagovala ostrou výzvou k okamžitému propuštění Madura a jeho manželky. Pekingské ministerstvo zahraničí zdůraznilo, že celá situace by měla být řešena prostřednictvím dialogu a vyjednávání, nikoliv silou. Podle čínské strany představuje deportace venezuelského vůdce jasné porušení mezinárodního práva a standardních diplomatických norem.
Americký prezident Donald Trump posledním krokem opět potvrdil, že jeho soukromé sídlo Mar-a-Lago na Floridě zůstává klíčovým centrem pro nejvýznamnější vojenská rozhodnutí. Právě odtud v sobotu společně s ministrem zahraničí Marcem Rubiem sledoval průběh operace ve Venezuele, která skončila zadržením Nicoláse Madura. Jen několik hodin poté, co vyhlásil, že Spojené státy přebírají kontrolu nad touto jihoamerickou zemí, se prezident objevil mezi hosty svého klubu, kteří ho vítali bouřlivým potleskem.
Americká justice rozkrývá rozsáhlou kriminální síť, v jejímž středu má stát bývalý venezuelský prezident Nicolás Maduro. Podle prokurátorů působil jako hlava takzvaného Kartelu sluncí, což je organizace složená z nejvyšších politických a vojenských představitelů země. Tato skupina měla po desetiletí úzce spolupracovat s teroristickými buňkami a drogovými kartely s cílem zaplavit Spojené státy tunami kokainu.
Tuzemsko čeká velmi chladný start do nového týdne, před kterým varují i meteorologové z ČHMÚ. Od noci na pondělí 5. ledna až do čtvrtečního rána bude platit výstraha před silnými mrazy.
Americká intervence ve Venezuele, která vyvrcholila dopadením prezidenta Nicoláse Madura, vyvolává ve světě i v latinskoamerickém regionu hluboké znepokojení. Ačkoliv Spojené státy mají s dosazováním a odvoláváním lídrů v této oblasti bohaté zkušenosti, současná operace se od těch minulých zásadně liší. Podle analýzy Juana Zahira Naranjo Cácerese z University of the Sunshine Coast totiž tento krok nepředstavuje jen další politickou změnu, ale potenciální kolaps mezinárodního práva.
Americké společnosti čelí nové, mimořádně sofistikované hrozbě, která přichází zpoza 38. rovnoběžky. Severní Korea (KLDR) již nespoléhá pouze na tradiční hackerské útoky, ale začala ve velkém měřítku „outsourcovat“ své agenty přímo do řad amerických firem. Podle nedávných zpráv amerického ministerstva spravedlnosti se severokorejským operativcům podařilo infiltrovat více než stovku společností, včetně prestižních firem z žebříčku Fortune 500, a to pod kradenými identitami běžných Američanů.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio v sérii rozhovorů pro přední americká média (NBC, ABC a CBS) objasnil pozadí a cíle dramatické operace ve Venezuele, která vyvrcholila dopadením Nicoláse Madura. Rubio kategoricky odmítl, že by Spojené státy byly s Venezuelou ve válce. Podle jeho slov jde o cílený boj proti mezinárodnímu obchodu s drogami, do kterého byly špičky venezuelského režimu přímo zapojeny.
V reakci na dopadení Nicoláse Madura americkými speciálními silami se ke světovým lídrům připojil i kanadský premiér Mark Carney. Ten ve svém prohlášení podpořil šanci na svobodu a demokracii pro venezuelský lid, ale zároveň zdůraznil, že proces předání moci by měl zůstat v rukou samotných Venezuelanů. Carneyho slova přicházejí v době, kdy Donald Trump oznámil záměr Spojených států dočasně Venezuelu „řídit“.
V Rusku vyvolal nečekaný vojenský zásah USA ve Venezuele vlnu paniky a pesimismu. Zatímco Kreml oficiálně označil dopadení Nicoláse Madura za „akt ozbrojené agrese“, v ruském veřejném prostoru a mezi vlivnými oligarchy sílí obavy, že tento krok zasadí smrtící ránu už tak zkoušené ruské ekonomice. Hlavním strašákem je ovládnutí venezuelských ropných polí Spojenými státy, což by mohlo srazit ceny ropy na úroveň, která by pro Rusko znamenala hospodářský kolaps.
Vojenská operace s krycím názvem „Absolute Resolve“ (Absolutní odhodlání), která v noci na 3. ledna 2026 vedla k dopadení venezuelského prezidenta Nicoláse Madura, se zapíše do dějin jako jeden z nejvíce střežených a technicky nejnáročnějších zásahů amerických speciálních sil. Detaily, které nyní vyplouvají na povrch, odhalují měsíce špionáže a precizní přípravy, jež vyvrcholily bleskovým úderem přímo v srdci Caracasu.
Mezinárodní systém čelí hluboké morální a strategické krizi. Ahmed Charai, vydavatel The Jerusalem Strategic Tribune, ve své nejnovější analýze argumentuje, že rétorika mezinárodního práva a princip státní suverenity až příliš často slouží jako štít pro zločinné režimy a diktátory. Podle něj se suverenita v rukou autoritářů stala spolupachatelem chaosu, který ničí životy vlastních obyvatel a exportuje nestabilitu do celého světa.
Po nečekaném zajetí prezidenta Nicoláse Madura americkými jednotkami se zraky celého světa upřely na ženu, která podle venezuelské ústavy převzala otěže moci. Delcy Rodríguezová, dosavadní výkonná viceprezidentka, byla nejvyšším soudem země oficiálně pověřena vedením státu. Tato šestapadesátiletá právnička a jedna z nejvlivnějších postav chávismu se tak ocitla v centru bezprecedentní mezinárodní krize, která může rozhodnout o budoucím směřování Venezuely.
Válka na Ukrajině trvá již 1 411 dní a diplomatické úsilí o její ukončení vstupuje do kritické fáze. Prezident Volodymyr Zelenskyj potvrdil, že Kyjev vkládá velké naděje do plánovaného summitu lídrů ve Spojených státech, který by se měl uskutečnit do konce ledna 2026. Pokud by však diplomatická cesta selhala, Ukrajina je podle něj připravena pokračovat v obraně země všemi dostupnými prostředky.