Americká justice rozkrývá rozsáhlou kriminální síť, v jejímž středu má stát bývalý venezuelský prezident Nicolás Maduro. Podle prokurátorů působil jako hlava takzvaného Kartelu sluncí, což je organizace složená z nejvyšších politických a vojenských představitelů země. Tato skupina měla po desetiletí úzce spolupracovat s teroristickými buňkami a drogovými kartely s cílem zaplavit Spojené státy tunami kokainu.
První obvinění proti Madurovi byla vznesena již v roce 2020, kdy byl označen za klíčovou postavu v mezinárodním obchodu s narkotiky. Nový a podrobnější spis, který byl odpečetěn tuto sobotu, však přináší ještě závažnější tvrzení o jeho osobním zapojení. Prokuratura v něm uvádí, že Maduro přímo dohlížel na státem sponzorovanou síť, která profitovala z nelegálního obchodu.
V dokumentech se objevují jména některých z nejnásilnějších kriminálních organizací světa, se kterými měl Maduro spolupracovat. Jde především o mexické kartely Sinaloa a Zetas, ale také o kolumbijskou guerillovou skupinu FARC nebo venezuelský gang Tren de Aragua. Tato spojenectví měla Madurovi zajistit nejen obrovské zisky, ale také mocenský vliv v celém regionu.
Seznam konkrétních trestných činů, kterým nyní čelí, je mimořádně dlouhý a zahrnuje narkoterorismus i spiknutí za účelem dovozu drog. Kromě toho je viněn z nelegálního držení těžkých zbraní a výbušných zařízení, která měla sloužit k ochraně jeho kriminálních aktivit. V případě prokázání viny mu u každého z těchto bodů hrozí trest odnětí svobody v řádu desítek let až na doživotí.
Právní experti však upozorňují, že cesta k odsouzení nebude pro americkou stranu vůbec jednoduchá. Prokuratura bude muset u soudu předložit nevyvratitelné důkazy o tom, že se Maduro do těchto obchodů zapojoval osobně a přímo. Právě prokázání přímé souvislosti mezi rozhodnutími prezidenta a konkrétními dodávkami drog bude klíčovým bodem celého procesu.
Nicolás Maduro jakoukoli vinu rezolutně odmítá a celou kauzu označuje za politicky motivovanou agresi. Očekává se, že příprava samotného soudního líčení potrvá mnoho měsíců, během kterých budou obě strany shromažďovat materiály. Aktuálně je Maduro spolu se svou manželkou Cilií Floresovou zadržován ve vazební věznici v Brooklynu, kam byli převezeni po svém zajetí.
Ještě během dnešního dne se má Maduro poprvé objevit před federálním soudem na Manhattanu, aby si vyslechl oficiální znění obvinění. Jednání povede soudce Alvin K. Hellerstein, který bude rozhodovat o dalším procesním postupu v tomto sledovaném případu. Zatím není zcela jasné, kdo bude bývalého lídra zastupovat a zda se rozhodne uplatnit právo na obhajobu již v této fázi.
Manhattanský soud se tak stane dějištěm jednoho z nejvýznamnějších procesů v historii amerického boje proti mezinárodnímu zločinu. Výsledek tohoto řízení bude mít dalekosáhlé dopady nejen na osud samotného Madura, ale i na budoucí diplomatické vztahy v celé Latinské Americe.
Venezuelská města se po bleskové operaci amerických speciálních sil, která vedla k zajetí Nicoláse Madura, ocitla v sevření strachu a nejistoty. Přestože byl oficiální stav nouze zrušen, obyvatelé Caracasu i dalších regionů zůstávají uvězněni ve svých domovech. Ulice hlavního města, které dříve tepaly životem, jsou nyní prakticky liduprázdné, lemované desítkami vojenských kontrolních stanovišť a hlídkami ozbrojených civilních skupin.
Svět, ve kterém žijeme, se dramaticky změnil. Pokud někdo pochyboval o tom, že druhý mandát Donalda Trumpa přinese fundamentální rozchod s poválečným uspořádáním, pondělní slova jeho klíčového poradce Stephena Millera ho musela vyvést z omylu. V rozhovoru pro CNN Miller popsal novou americkou misi s mrazivou upřímností: Spojené státy už nehodlají hrát roli laskavého ochránce mezinárodního práva, ale hodlají se chovat jako supervelmoc, která prosazuje svou vůli silou.
Pouhých 48 hodin poté, co americké speciální síly bleskovým úderem v Caracasu zajaly Nicoláse Madura, stanul svržený venezuelský vůdce před federálním soudem v New Yorku. V poutech a oranžových vězeňských pantoflích si vyslechl obžalobu čítající 25 stran, kterou americké ministerstvo spravedlnosti připravovalo více než deset let. Maduro, který se označil za „uneseného prezidenta“ a válečného zajatce, trvá na své nevině a legálnost celého procesu i svého únosu ostře zpochybňuje.
Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva v čele s Volkerem Türkem vydal ostré prohlášení, ve kterém označil víkendovou americkou vojenskou operaci ve Venezuele za jasné porušení základních principů mezinárodního práva. Podle OSN tento jednostranný zásah, který vedl k dopadení Nicoláse Madura a jeho manželky, podkopává suverenitu států a vytváří nebezpečný precedens, jenž činí všechny země světa méně bezpečnými.
V Bruselu roste nervozita. Pondělní zásah amerických speciálních sil ve Venezuele a dopadení Nicoláse Madura oživilo téma, které si evropští diplomaté přáli nechat minulosti: hrozbu anexe Grónska.
Pád Nicoláse Madura a jeho následné dopadení americkými speciálními jednotkami představuje pro Vladimira Putina mnohem víc než jen ztrátu jednoho z posledních věrných spojenců v Latinské Americe. Pro Kreml je to hluboká potupa, která obnažuje limity ruského vlivu a vyvolává u ruských nacionalistů neskrývanou závist vůči akceschopnosti Spojených států.
Dramatické dopadení venezuelského prezidenta Nicoláse Madura elitními americkými komandy Delta Force otřáslo světovou diplomacií, ale nikde nevyvolalo tak rozporuplné reakce jako v Číně. Pro oficiální Peking představuje pád Madura citelnou ránu. Jen několik hodin před samotnou operací se totiž Maduro v Caracasu sešel s hlavním čínským vyslancem pro Latinskou Ameriku Čchiou Siao-čchim, aby demonstroval „bratrské pouto“ obou zemí. O několik hodin později byl Maduro ve své ložnici zajat a Čína přišla o jednoho ze svých nejbližších strategických partnerů v regionu.
Organizace spojených národů oslavila loni v říjnu své 80. narozeniny, což je úctyhodný věk pro instituci, která měla světu zajistit trvalý mír. Aktuální události posledních let však tento systém vystavují drastickým zkouškám.
Nedávný dramatický zásah amerických sil ve Venezuele, který vyvrcholil dopadením Nicoláse Madura, rozvířil debaty o dalších cílech zahraniční politiky Donalda Trumpa. Prezident USA v této souvislosti oživil Monroeovu doktrínu z roku 1823, která deklarovala americkou dominanci na západní polokouli. Sám ji však přejmenoval na „Donroeovu doktrínu“ a dal jasně najevo, že hodlá prosazovat americké zájmy s novou razancí.
Karlos Vémola je i nadále v nezáviděníhodné situaci. Stále je ve vazbě, kam ho poslal soud poté, co jej těsně před Vánoci zadrželi policisté. Stalo se tak v době, kdy se zápasník chystal na operaci, kterou nakonec stejně podstoupil. Jak na tom momentálně je?
Herečtí kolegové stále zpracovávají zprávu o úmrtí Pavla Nečase, který náhle zemřel ve věku 59 let na Silvestra. Zároveň se již objevují první informace o posledním rozloučení s populárním hercem.pavel Podle všeho se nebude konat v Praze, i když tam Nečas žil.
Zadržený venezuelský prezident Nicolas Maduro v pondělí poprvé stanul před americkým soudem v New Yorku. Maduro a jeho manželka si vyslechli obvinění, přičemž oba odmítli vinu. Další stání s jihoamerickým politikem by mělo proběhnout v březnu.