Americká justice rozkrývá rozsáhlou kriminální síť, v jejímž středu má stát bývalý venezuelský prezident Nicolás Maduro. Podle prokurátorů působil jako hlava takzvaného Kartelu sluncí, což je organizace složená z nejvyšších politických a vojenských představitelů země. Tato skupina měla po desetiletí úzce spolupracovat s teroristickými buňkami a drogovými kartely s cílem zaplavit Spojené státy tunami kokainu.
První obvinění proti Madurovi byla vznesena již v roce 2020, kdy byl označen za klíčovou postavu v mezinárodním obchodu s narkotiky. Nový a podrobnější spis, který byl odpečetěn tuto sobotu, však přináší ještě závažnější tvrzení o jeho osobním zapojení. Prokuratura v něm uvádí, že Maduro přímo dohlížel na státem sponzorovanou síť, která profitovala z nelegálního obchodu.
V dokumentech se objevují jména některých z nejnásilnějších kriminálních organizací světa, se kterými měl Maduro spolupracovat. Jde především o mexické kartely Sinaloa a Zetas, ale také o kolumbijskou guerillovou skupinu FARC nebo venezuelský gang Tren de Aragua. Tato spojenectví měla Madurovi zajistit nejen obrovské zisky, ale také mocenský vliv v celém regionu.
Seznam konkrétních trestných činů, kterým nyní čelí, je mimořádně dlouhý a zahrnuje narkoterorismus i spiknutí za účelem dovozu drog. Kromě toho je viněn z nelegálního držení těžkých zbraní a výbušných zařízení, která měla sloužit k ochraně jeho kriminálních aktivit. V případě prokázání viny mu u každého z těchto bodů hrozí trest odnětí svobody v řádu desítek let až na doživotí.
Právní experti však upozorňují, že cesta k odsouzení nebude pro americkou stranu vůbec jednoduchá. Prokuratura bude muset u soudu předložit nevyvratitelné důkazy o tom, že se Maduro do těchto obchodů zapojoval osobně a přímo. Právě prokázání přímé souvislosti mezi rozhodnutími prezidenta a konkrétními dodávkami drog bude klíčovým bodem celého procesu.
Nicolás Maduro jakoukoli vinu rezolutně odmítá a celou kauzu označuje za politicky motivovanou agresi. Očekává se, že příprava samotného soudního líčení potrvá mnoho měsíců, během kterých budou obě strany shromažďovat materiály. Aktuálně je Maduro spolu se svou manželkou Cilií Floresovou zadržován ve vazební věznici v Brooklynu, kam byli převezeni po svém zajetí.
Ještě během dnešního dne se má Maduro poprvé objevit před federálním soudem na Manhattanu, aby si vyslechl oficiální znění obvinění. Jednání povede soudce Alvin K. Hellerstein, který bude rozhodovat o dalším procesním postupu v tomto sledovaném případu. Zatím není zcela jasné, kdo bude bývalého lídra zastupovat a zda se rozhodne uplatnit právo na obhajobu již v této fázi.
Manhattanský soud se tak stane dějištěm jednoho z nejvýznamnějších procesů v historii amerického boje proti mezinárodnímu zločinu. Výsledek tohoto řízení bude mít dalekosáhlé dopady nejen na osud samotného Madura, ale i na budoucí diplomatické vztahy v celé Latinské Americe.
Herecká legenda Jiřina Bohdalová oslaví 3. května 95. narozeniny. Česká televize při této příležitosti vzdává hold její výjimečné kariéře, která zásadně ovlivnila podobu české televizní i filmové tvorby a stále oslovuje diváky napříč generacemi. Na svých programech a v iVysílání nabídne více než dvě desítky pořadů, které mapují jedinečnou kariéru této herečky.
Nepříjemně nás dnes překvapilo počasí, vždyť i v Praze se objevily sněhové vločky. Dobrou zprávou je, že o víkendu už by zase mělo být lépe. Dočkáme se i sluníčka a nejvyšších teplot přes 15 stupňů, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Donald Trump dlouhodobě neváhá jít do křížku s americkými celebritami. Jednou takovou, se kterou se pravidelně střetává, je George Clooney. Slavný herec v uplynulých dnech označil konkrétní slova prezidenta za válečný zločin. Bílý dům si to každopádně nenechal líbit a ostře reagoval.
Velmi smutná zpráva dnes dorazila do Česka. Na Špicberkách tragicky zahynul uznávaný dobrodruh a polárník Miroslav Jakeš. Bylo mu 75 let. Naposledy o sobě dal vědět již v minulém týdnu, přesto probíhala rozsáhlá pátrací akce. Ta má bohužel smutný konec.
Evropská unie by měla na hlubokou krizi v transatlantických vztazích reagovat vybudováním vlastních vojenských kapacit. V rozhovoru pro server Politico to uvedl evropský komisař pro obranu Andrius Kubilius. Podle něj je vytvoření společné evropské armády cestou, jak posílit bezpečnost kontinentu a zároveň paradoxně pomoci stabilizovat samotné NATO, které v posledních měsících čelí bezprecedentním útokům ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa.
První dáma Melania Trumpová vystoupila ve čtvrtek v Bílém domě s nečekaným a velmi rázným prohlášením. Kategoricky v něm odmítla jakékoli své vazby na usvědčeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina a vyzvala americký Kongres, aby uspořádal slyšení pro oběti jeho sítě obchodující s lidmi. Podle jejích slov musí lživá tvrzení spojující její osobu s Epsteinem „skončit ještě dnes“.
Prezident Donald Trump již podruhé v průběhu roku 2026 hrozí rozbitím Severoatlantické aliance, tentokrát kvůli neochotě evropských spojenců zapojit se do války v Íránu. Tento postoj vyvolává hluboký rozpor mezi Bílým domem a americkou veřejností. Zatímco Trump označuje NATO za „papírového tygra“ a stěžuje si na nedostatek podpory, většina Američanů alianci nadále vnímá jako klíčový pilíř bezpečnosti USA.
V České republice byla dopadena německá pravicová extremistka Marla-Svenja Liebich, která se několik měsíců úspěšně vyhýbala nástupu do vězení. Na základě evropského zatykače ji policisté zadrželi v obci Krásná na východě země, přibližně 100 kilometrů od Prahy. Liebich, dříve známá jako Sven Liebich, má být v nejbližší době vydána do Německa.
Singapur, město proslulé svou závislostí na klimatizaci, čelí kvůli energetické krizi vyvolané válkou v Íránu nelehké zkoušce. Tamní vláda nařídila státním zaměstnancům zvýšit teplotu v kancelářích na minimálně 25 °C. Toto opatření přichází v době, kdy ceny energií prudce rostou v důsledku faktického uzavření Hormuzského průlivu, přes který do regionu proudí klíčové dodávky ropy a plynu.
V rámci vyjednávání o ukončení války s USA a Izraelem přišel Teherán s kontroverzním požadavkem, který šokoval námořní dopravce i světové trhy. Írán navrhuje, aby mu byla oficiálně přiznána kontrola nad Hormuzským průlivem, za jehož proplutí hodlá vybírat mýtné ve výši až 2 miliony dolarů (přibližně 47 milionů korun) za každou nákladní loď. Tyto prostředky chce země využít na obnovu své infrastruktury, kterou zdevastovalo americké a izraelské bombardování.
Evropská unie spustila nový digitální systém hraničních kontrol, který zásadně mění pravidla pro cestující ze zemí mimo EU, včetně turistů z Velké Británie. Takzvaný Systém vstupu/výstupu (EES) vyžaduje při překročení hranic schengenského prostoru registraci otisků prstů a pořízení fotografie obličeje. Tento systém by měl být od pátku plně funkční na všech hraničních přechodech ve 29 zúčastněných zemích, ačkoliv jeho zavádění doprovázejí technické potíže.
Nedávná ostrá slovní přestřelka mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem měla hlubší příčiny, než se na první pohled zdálo. Jádrem sporu byla frustrace Bílého domu z toho, že evropští spojenci odmítli poskytnout Spojeným státům přístup na své vojenské základny pro útoky proti Íránu. Trump během několikahodinového jednání za zavřenými dveřmi opakovaně zdůrazňoval pocit zrady ze strany zemí jako Francie nebo Španělsko, které navíc zakázaly americkým letounům využívat svůj vzdušný prostor.