Macron otevřeně vyzval k odvetným opatřením proti americkým clům

Emmanuel Macron
Emmanuel Macron, foto: Facebook Emmanuel Macron
Klára Marková 21. ledna 2026 10:24
Sdílej:

Francouzský prezident Emmanuel Macron otevřeně vyzval k odvetným opatřením proti americkým clům. Reagoval tak na stupňující se nátlak Donalda Trumpa, který se snaží získat Grónsko a hrozí sankcemi každému, kdo se mu postaví do cesty. Macron ve svém projevu na Světovém ekonomickém fóru zdůraznil, že dává přednost respektu před šikanou a právnímu státu před brutalitou.

Francouzský lídr se ocitl v přímém střetu s Bílým domem poté, co odmítl Trumpovo pozvání do takzvané „Rady míru“. Odpověď z Washingtonu byla okamžitá a tvrdá – americký prezident pohrozil uvalením dvousetprocentního cla na francouzské víno a šampaňské. Macron proto naléhá na Evropskou unii, aby aktivovala své nejtvrdší nástroje, včetně takzvané „obchodní bazuky“, která má bránit členské státy před ekonomickým vydíráním.

K situaci se kriticky vyjádřila také předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, podle níž svět vstoupil do éry definované „hrubou silou“. Uvedla, že změny v mezinárodním řádu jsou trvalé a Evropa musí urychleně posílit svou nezávislost. Pohrůžky cly z bezpečnostních důvodů, kterými Trump podmiňuje ovládnutí Grónska, označila za naprosto nepřijatelné a chybně zdůvodněné.

Evropští lídři plánují na čtvrtek mimořádnou schůzku, kde budou koordinovat společný postup. Von der Leyenová ujistila, že ačkoliv Brusel stále upřednostňuje dialog, je plně připraven jednat s naléhavostí a jednotou. Tato jednota je klíčová pro účinnost evropských pákových mechanismů, které by mohly zahrnovat i omezení přístupu amerických firem na lukrativní unijní trh.

Zatímco Paříž a Brusel volí konfrontační tón, Londýn se snaží o diplomatický balanc. Britský ministr energetiky Ed Miliband potvrdil, že premiér Keir Starmer se fóra v Davosu nezúčastní a bude s Trumpem jednat „vlastní cestou“. Miliband obhajoval Starmerův klidný přístup jako jedinou racionální cestu, která v minulosti pomohla zajistit Spojenému království první obchodní dohodu s novou administrativou.

Britská vláda se nicméně v otázce Grónska shoduje se zbytkem Evropy a odmítá americké nároky na dánské území. Miliband zdůraznil potřebu deeskalace a zaměření na společnou bezpečnost v Arktidě. Varoval, že odvetná cla nejsou ideálním řešením, ačkoliv připustil, že situace je pro všechny spojence extrémně náročná a vyžaduje pevné vedení. 

Stalo se