Francouzský prezident Emmanuel Macron otevřeně vyzval k odvetným opatřením proti americkým clům. Reagoval tak na stupňující se nátlak Donalda Trumpa, který se snaží získat Grónsko a hrozí sankcemi každému, kdo se mu postaví do cesty. Macron ve svém projevu na Světovém ekonomickém fóru zdůraznil, že dává přednost respektu před šikanou a právnímu státu před brutalitou.
Francouzský lídr se ocitl v přímém střetu s Bílým domem poté, co odmítl Trumpovo pozvání do takzvané „Rady míru“. Odpověď z Washingtonu byla okamžitá a tvrdá – americký prezident pohrozil uvalením dvousetprocentního cla na francouzské víno a šampaňské. Macron proto naléhá na Evropskou unii, aby aktivovala své nejtvrdší nástroje, včetně takzvané „obchodní bazuky“, která má bránit členské státy před ekonomickým vydíráním.
K situaci se kriticky vyjádřila také předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, podle níž svět vstoupil do éry definované „hrubou silou“. Uvedla, že změny v mezinárodním řádu jsou trvalé a Evropa musí urychleně posílit svou nezávislost. Pohrůžky cly z bezpečnostních důvodů, kterými Trump podmiňuje ovládnutí Grónska, označila za naprosto nepřijatelné a chybně zdůvodněné.
Evropští lídři plánují na čtvrtek mimořádnou schůzku, kde budou koordinovat společný postup. Von der Leyenová ujistila, že ačkoliv Brusel stále upřednostňuje dialog, je plně připraven jednat s naléhavostí a jednotou. Tato jednota je klíčová pro účinnost evropských pákových mechanismů, které by mohly zahrnovat i omezení přístupu amerických firem na lukrativní unijní trh.
Zatímco Paříž a Brusel volí konfrontační tón, Londýn se snaží o diplomatický balanc. Britský ministr energetiky Ed Miliband potvrdil, že premiér Keir Starmer se fóra v Davosu nezúčastní a bude s Trumpem jednat „vlastní cestou“. Miliband obhajoval Starmerův klidný přístup jako jedinou racionální cestu, která v minulosti pomohla zajistit Spojenému království první obchodní dohodu s novou administrativou.
Britská vláda se nicméně v otázce Grónska shoduje se zbytkem Evropy a odmítá americké nároky na dánské území. Miliband zdůraznil potřebu deeskalace a zaměření na společnou bezpečnost v Arktidě. Varoval, že odvetná cla nejsou ideálním řešením, ačkoliv připustil, že situace je pro všechny spojence extrémně náročná a vyžaduje pevné vedení.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se letos nečekaně rozhodl vynechat Světové ekonomické fórum v Davosu, přestože se ještě nedávno zdálo, že právě zde by mohlo dojít k historickému průlomu v jednáních o míru. Zelenskyj v novoročním projevu i po summitu „koalice ochotných“ v Paříži hovořil o tom, že dohoda o příměří s Ruskem je hotová z 90 %. Očekávalo se, že v Davosu dojde k finalizaci bezpečnostních záruk a představení ambiciózního „plánu prosperity“ pro poválečnou obnovu země.
Svět se ocitl v situaci, kterou mnozí analytici označují za začátek konce mezinárodního řádu nastoleného po druhé světové válce. Geopolitické napětí se nečekaně přesunulo do arktických oblastí, kde spor o Grónsko vyvolal hluboké trhliny v Severoatlantické alianci. Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa poprvé otevřeně podmínily kolektivní obranu svých spojenců jejich ochotou podpořit americkou anexi tohoto dánského autonomního území.
Francouzský prezident Emmanuel Macron otevřeně vyzval k odvetným opatřením proti americkým clům. Reagoval tak na stupňující se nátlak Donalda Trumpa, který se snaží získat Grónsko a hrozí sankcemi každému, kdo se mu postaví do cesty. Macron ve svém projevu na Světovém ekonomickém fóru zdůraznil, že dává přednost respektu před šikanou a právnímu státu před brutalitou.
Donald Trump oslavil první výročí svého návratu do Bílého domu projevem, který byl podle očekávání plný optimismu, ale také řady nepravdivých tvrzení. Během tiskové konference a následných dotazů se prezident snažil vykreslit uplynulý rok 2025 jako období bezprecedentního rozkvětu. Při bližším pohledu na fakta se však ukazuje, že Trumpova rétorika se často rozchází s realitou v ekonomických datech i mezinárodních záležitostech.
Donald Trump při svém druhém funkčním období otřásá světovým řádem mnohem silněji než jakýkoli jeho předchůdce od konce druhé světové války. Hned první den svého staronového mandátu dal světu jasně najevo, že mu nic nebude stát v cestě. Ve svém inauguračním projevu tehdy zmínil doktrínu z 19. století o předurčeném osudu, čímž naznačil ambice k územní expanzi. Nejprve se zaměřil na Panamský průplav a nyní svou neochvějnou pozornost obrací ke Grónsku.
Česko by po více než 16 letech měl opět navštívit papež. Lev XIV. přijal pozvání prezidenta Petra Pavla, který v pondělí zavítal s manželkou do Vatikánu. Naposledy se do Česka vydal Benedikt XVI.
Karlos Vémola se v pondělí na kauci dostal z vazby na svobodu. Ještě večer se sám poprvé ozval fanouškům. K ostře sledované kauze toho zatím moc neřekl. Především poděkoval lidem za podporu a zmínil, že teď chce čas věnovat rodině a svému zdraví.
Donald Trump se znovu pustil do ostré kritiky Severoatlantické aliance a na své platformě Truth Social prohlásil, že bez jeho přičinění by NATO už dávno neexistovalo. Podle amerického prezidenta by aliance skončila na „smetišti dějin“, kdyby nepřišel on se svým tlakem na spojence. Dodal, že nikdo – „žádný jednotlivec ani prezident“ – nikdy neudělal pro vojenskou alianci víc než on sám.
Americká politická scéna se nachází v bodě, kdy už nejde jen o osobu prezidenta, ale o hlubokou proměnu celého systému. Analýza Johna F. Harrise pro Politico naznačuje, že i kdyby Trump v roce 2029 úřad opustil a nepokusil se obejít ústavu, jeho vliv bude formovat americkou politiku minimálně další dekádu. Trumpismus se stal novou normou, se kterou se budou muset vyrovnat i jeho největší odpůrci.
Mezi Evropskou unií a Spojenými státy to opět jiskří, protože europoslanci hodlají zmrazit ratifikaci klíčové obchodní smlouvy. Tento dokument, který v létě dojednala Ursula von der Leyen přímo s Donaldem Trumpem v jeho skotském rezortu, měl zajistit stabilnější prostředí pro exportéry.
Britská ministryně financí Rachel Reevesová vystoupila na zasedání agentury Bloomberg v rámci fóra v Davosu s jasným vzkazem: v době narůstajícího globálního napětí a hrozeb obchodními válkami musí světoví lídři zachovat „chladnou hlavu“. Reagovala tak na vyostřenou situaci kolem Grónska a hrozby Donalda Trumpa, který plánuje uvalit cla na evropské spojence.
Antarktičtí tučňáci procházejí radikální změnou chování, která vědce vážně znepokojuje. Desetiletá studie vedená týmem Penguin Watch z Oxfordské univerzity odhalila, že tito nelétaví ptáci posunuli začátek své hnízdní sezóny o více než tři týdny. Hlavní příčinou jsou pravděpodobně měnící se teploty v důsledku klimatických změn, které nutí zvířata k dřívějšímu usazování v koloniích.