Macinka reagoval na spekulace: Bude Chlad náhradníkem za Turka?

Petr Macinka
Petr Macinka, foto: Michael Zelinka / INCORP images
Mariana Nová 10. února 2026 19:21
Sdílej:

Prezident Petr Pavel si trvá na svém a nadále odmítá jmenovat poslance Filipa Turka (Motoristé) ministrem životního prostředí. V posledních dnech se vyrojily spekulace, že by vládní strana mohla do funkce nominovat kontroverzního podnikatele Richarda Chlada. Po pondělním jednání vlády se ke spekulacím vyjádřil předseda Motoristů Petr Macinka. 

"Náš návrh to není," řekl Macinka novinářům po jednání vlády. "Mně se jenom líbilo, že to řadu lidí nadzvedlo a zaprovokovalo, dokonce se k tomuto, k této spekulaci, vyjadřovali oficiálně i někteří politici z opozice," zmínil ministr zahraničí a ještě jednou zdůraznil, že Chlada do ministerské funkce nenavrhuje. 

Premiér Andrej Babiš (ANO) ve víkendovém vydání diskuzního pořadu Za pět minut dvanáct na Nově podotkl, že po Motoristech nepožaduje jiného kandidáta na ministra životního prostředí. "Možná za nějaký čas přijdou s někým jiným," poznamenal. Rovnou se však vymezil proti podnikateli Chladovi, o jehož nominaci se začalo spekulovat. "To by měli smůlu," prohlásil. 

Chlad v minulém týdnu na instagramu naznačil, že by si mohl dát výpověď a stát se ministrem životního prostředí. "Musím říci, že zatím jsem osloven ještě nebyl ani předsedou vlády, ani panem ministrem Petrem Macinkou, na druhou stranu si myslím, že bych byl rozhodně lepším ministrem životního prostředí, než pan prezident Pavel prezidentem," nechal se slyšet. 

Podnikatel následně natočil video z nádvoří Pražského hradu, kam to přišel "trochu obhlédnout, aby pak věděl, za kterou kliku brát, až tam pojede". 

Motoristé původně navrhli do pozice ministra životního prostředí poslance Filipa Turka. Prezident Pavel má ale k jeho osobě výhrady a odmítá ho jmenovat členem vlády. Vedením úřadu je tak pověřen ministr zahraničí Macinka. 

Stalo se
Novinky
Ukrajinská armáda

Ukrajina musí zformovat další vojenské brigády, obává se nové ruské ofenzivy

Hlavní velitel Ozbrojených sil Ukrajiny Oleksandr Syrskyj oznámil, že Ukrajina musí zformovat nové vojenské brigády, aby dokázala čelit hrozbě případné ruské ofenzivy ze severu, do níž by mohlo být zapojeno i Bělorusko. Podle jeho slov se Moskva snaží rozšířit aktivní frontovou linii o přibližně 160 kilometrů, což znamená, že pouhé posilování stávajících jednotek již k pokrytí takto rozsáhlého území nestačí. Varování přichází v době, kdy se objevují informace o stupňujícím se tlaku Kremlu na zatažení Minska do válečného konfliktu.

Novinky
Venezuela

Největší otřesy za sto let. Co zatím víme o zemětřesení ve Venezuele?

Severní pobřeží Venezuely zasáhla ve středu večer místního času dvě mimořádně silná zemětřesení v rozmezí pouhé jedné minuty. Podle seizmologických údajů se jedná o nejsilnější otřesy, jaké zemi postihly za poslední více než století. První otřes o síle 7,2 stupně byl zaznamenán krátce po 18:04 východoamerického času (ET) poblíž San Felipe, hlavního města státu Yaracuy. Pouhých 40 sekund poté následoval ještě silnější hlavní otřes o síle 7,5 stupně, jehož epicentrum se nacházelo přibližně 23 kilometrů jihovýchodně od města Yumare ve stejném státě.

Novinky
Ilustrační foto

Chystá se přelomové rozhodnutí. Evropská komise chce přesunout cloudové služby gigantů pod unijní pravidla

Evropská komise dospěla k předběžnému závěru, že cloudové služby Amazon Web Services a Microsoft Azure by měly podléhat unijním pravidlům digitální dominance. Toto rozhodnutí, které navazuje na vyšetřování trhu zahájené v listopadu loňského roku, představuje vůbec první rozšíření zákona o digitálních trzích (DMA) do oblasti cloudové infrastruktury. Doposud se tato přísná technologická regulace vztahovala pouze na platformy zaměřené na spotřebitele, obchody s aplikacemi či internetové vyhledávače.

Novinky
Bílý dům

Bílý dům chce od Kongresu dalších 87 miliard dolarů na válku s Íránem

Bílý dům oficiálně požádal americký Kongres o schválení finančního balíčku ve výši 87,6 miliardy dolarů. Podstatná část těchto prostředků má pokrýt naléhavé potřeby spojené s americkou vojenskou přítomností a válečným konfliktem v Íránu. K tomuto kroku došlo pouhý den poté, co zákonodárci schválili symbolickou rezoluci, v níž vojenské akce v regionu ostře zkritizovali. Podle oficiálního vyjádření prezidentské administrativy má největší podíl z požadované částky, konkrétně 67 miliard dolarů, připadnout ministerstvu obrany.