Nedávné protesty v Los Angeles přinesly nové poznatky ohledně fungování bezpečnostních složek Spojených států. V centru dění byly zejména reakce na zásahy imigrační služby ICE a snahy demonstrantů zablokovat deportace nelegálních migrantů. Zkušenosti z této události podle odborníků naznačují, že udržení pořádku nemusí nutně znamenat použití tvrdých represí – pokud policie zvolí profesionální přístup a vychází z kvalitního výcviku.
Podle expertů Marca Levina z iniciativy Right on Crime a Khalila Cumberbatche, odborníka na bezpečnostní reformy, přinesly protesty tři zásadní poznatky. Spojené jsou nejen s taktickým nasazením bezpečnostních složek, ale především s hlubší otázkou důvěry občanů v instituce a v právní stát.
První lekcí je nutnost systematického výcviku zaměřeného na deeskalaci. Ačkoli losangeleská policie čelila během demonstrací provokacím i agresivním výpadům, situaci zvládla bez použití střelných zbraní. Policisté sáhli pouze po neletální síle, jako jsou gumové projektily nebo slzný plyn. Výsledek byl přesto efektivní – bez ztrát na životech. Právě to podle odborníků ukazuje, že správně vyškolený sbor dokáže ochránit veřejnost i bez použití smrtících prostředků.
Druhý poznatek upozorňuje na rozdíl mezi násilím a nezákonným chováním. Většina protestů byla nenásilná, přesto došlo ke zranění pěti policistů a zapálení autonomních vozidel společnosti Waymo. Zákonné překážení dopravy nebo odmítnutí uposlechnout výzvy k rozpuštění shromáždění sice není násilím v tradičním slova smyslu, ale přesto ohrožuje fungování společnosti a je právně postižitelným činem. Policie tak musí vyváženě chránit svobodu projevu, aniž by tolerovala bezpráví.
Třetí lekcí je nebezpečné rozostření hranic mezi bezpečnostními složkami. Spojování pravomocí policie, imigračních úřadů a armády vede podle Cumberbatche k chaosu. Lidé nejsou schopni rozeznat, kdo je za co zodpovědný, a narůstá nedůvěra v samotný systém. Zásahy ICE, které často probíhají bez varování a v civilních prostorách, či nasazení vojáků do ulic, mohou veřejnost vyděsit a vyvolat pocity ohrožení základních svobod.
Příkladem z historie, kdy výjimečná opatření překročila hranice legality, je podle odborníků například Kanada. Premiér Justin Trudeau čelil ostré kritice poté, co během protestů řidičů kamionů proti pandemickým opatřením aktivoval zákon o výjimečném stavu – krok, který byl později soudně označen za nezákonný. Takové případy ukazují, jak snadno se mimořádná opatření mohou stát normou, pokud nejsou přísně kontrolována.
Zkušenosti z protestů v roce 2020 po smrti George Floyda vedly u losangeleské policie k vytvoření vlastní hodnotící zprávy, která identifikovala slabiny i příležitosti ke zlepšení. Nyní experti volají po podobném sebehodnocení i po posledních protestech, s cílem zabránit opakování chyb a podpořit důvěru veřejnosti v zákonnost a legitimitu policejních zásahů.
Podle šéfa policie v Knoxville, Paula Noela, se důvěra veřejnosti nebuduje silou, ale tím, jak věrně bezpečnostní složky dodržují zákon – zejména ve chvílích, kdy je to nejtěžší. Deeskalační výcvik proto považuje za naprosto klíčový pro budoucnost policejní práce.
Ve výsledku není řešením rozšířit pravomoci a rozmazat hranice mezi různými složkami státu. Naopak, klíčem k prevenci chaosu je posílit profesionalitu a jasně definované role jednotlivých institucí. Spojené státy se podle autorů analýzy musí vyvarovat pokušení jednoduchých řešení založených na síle – a místo toho investovat do výcviku, důvěry a transparentnosti.
Jak zdůrazňují, prevence chaosu neznamená potlačení práv. Znamená připravenost chránit zároveň svobodu i pořádek. A to je úkol, který mohou splnit jen policisté, kteří jsou profesionálně vyškoleni a pevně zakotveni v právním státě.
Každý ví, že klíčem k dlouhému a zdravému životu je správná strava a dostatek pohybu. Ale co dělat, když jednoduše nemáte čas na hodiny v posilovně nebo na denní metu deseti tisíc kroků? Dobrou zprávou je, že zvýšením intenzity každodenních činností lze dosáhnout obrovských zdravotních přínosů. Mějte na mysli například rychlý výšlap schodů, rychlou chůzi po domě při vyřizování věcí nebo intenzivnější hraní si s dětmi či domácími mazlíčky.
Dva dny po skonu Patrika Hezuckého, oblíbeného hlasu z rádia Evropa 2, se jeho žena Nikola rozhodla sdílet veřejnosti detaily ohledně jeho zdravotního stavu. Zdravotní komplikace moderátora byly až doposud zahaleny přísným tajemstvím. Nikola na sociálních sítích popsala, jak se život jejich rodiny po náhlé diagnóze radikálně změnil.
Nepřátelské špionážní agentury se v současnosti zaměřují na pronikání do západních univerzit a soukromých společností stejně intenzivně, jako se zaměřují na vládní instituce. Toto varování zaznělo od Davida Vigneaulta, bývalého šéfa kanadské zpravodajské služby. Vigneault konkrétně upozornil na „průmyslově rozsáhlé“ pokusy Číny o krádež nových technologií, což podle něj vyžaduje zvýšenou ostražitost akademiků.
Prezident USA Donald Trump, který neustále tlačí na odstoupení venezuelského prezidenta Nicoláse Madura a vyhrožuje vojenskou akcí, opakovaně obviňuje jihoamerického vůdce ze dvou problémů: drog a migrantů. Trump sice tvrdí, že Venezuela „vyhodila do naší země statisíce lidí z vězení“, neexistují o však žádné důkazy.
V Asii se po sérii neobvyklých bouří a klimatickém chaosu dramaticky zvýšil počet obětí, který přesáhl 1 700 lidí. Když klimatolog Fredolin Tangang na svém počítači koncem listopadu pozoroval, jak se nad Asií formují hned tři tropické bouře současně, jeho myšlenky zabloudily k filmu Den poté. I když filmové události přesahují realitu, formace, kterou viděl na obrazovce, ho znepokojila.
Evropané by se měli přestat pouze táhnout za Donaldem Trumpem a místo toho by měli navrhnout vlastní mírový plán pro Ukrajinu. To je názor eurokomisaře pro obranu, Andriuse Kubiliuse, který ho sdělil serveru Politico. Evropská unie „musí být nezávislá nebo alespoň připravená být silná v geopolitickém vývoji,“ uvedl Kubilius. Dále dodal, že to zahrnuje také to, aby měla vlastní plány, jak dosáhnout míru na Ukrajině, a aby je mohla projednávat se svými transatlantickými partnery.
Útoky izraelských osadníků na Palestince na Západním břehu dosáhly historického maxima. Oběti, izraelští aktivisté a skupiny pro lidská práva tvrdí, že navzdory tvrzení Izraele, že jde pouze o činy několika radikálů, státem podporovaný systém chrání a umožňuje těmto pachatelům jednat.
Třídenní rozhovory mezi ukrajinskými a americkými představiteli, které proběhly na Floridě v Miami, neskončily do sobotního večera žádným zjevným průlomem. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nicméně řekl, že se připojil ke svým vyjednavačům při „velmi věcném a konstruktivním“ telefonátu s americkými vyslanci Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem.
Zpráva o pátečním úmrtí moderátora Patrika Hezuckého ve věku 55 let hluboce zasáhla nespočet jeho příznivců. Lidé okamžitě začali spontánně směřovat k budově rádia Evropa 2 v Praze, kde Hezucký strávil většinu své profesní kariéry, aby zde vyjádřili svůj zármutek a vděčnost. Tímto způsobem vzniklo před sídlem stanice improvizované pietní místo.
Spojené státy čelí znepokojivému zvratu v trendu snižování emisí. Administrace prezidenta Trumpa uvolňuje pravidla pro znečištění z uhelných elektráren, zatímco energetické společnosti po celé zemi ruší plány na jejich uzavření. Důvodem je masivní poptávka po elektřině generovaná boomem datových center pro umělou inteligenci (AI). Kombinace těchto dvou faktorů by podle webu Politico mohla mít dramatické dopady na růst teplot a zdraví obyvatel žijících v blízkosti elektráren.
Obyvatelé starobylého ukrajinského města Černihiv, které je proslulé svými středověkými katedrálami, se potýkají s rozsáhlými výpadky elektřiny a krutým chladem. Tyto problémy jsou přímým důsledkem intenzivních ruských útoků. Místní obyvatelka Valentina Ivanivna ukázala novou čelovku, kterou dostala od vnuka, a používá ji většinu večerů při domácích pracích, jako je mytí nádobí nebo vaření. Vysvětlila, že bez elektřiny se nedá nic naplánovat, což je velmi stresující a vyčerpávající, jelikož ani pozvat lidi na čaj je nemožné, protože nefunguje rychlovarná konvice.
Evropa zintenzivňuje přípravy na možný konflikt s Ruskem, přičemž debaty o posílení obrany eskalovaly po sérii incidentů. Od poloviny září opakovaně narušily polský vzdušný prostor ruské drony a v následujících dvou měsících se neidentifikované bezpilotní stroje objevily také nad vojenskými a letištními lokalitami v Německu, Dánsku, Belgii a Norsku. Jako reakci na tyto vpády oznámil Brusel plány na vybudování „dronové zdi“ k ochraně evropského vzdušného prostoru, jejíž dokončení je plánováno na rok 2027.