Nedávné protesty v Los Angeles přinesly nové poznatky ohledně fungování bezpečnostních složek Spojených států. V centru dění byly zejména reakce na zásahy imigrační služby ICE a snahy demonstrantů zablokovat deportace nelegálních migrantů. Zkušenosti z této události podle odborníků naznačují, že udržení pořádku nemusí nutně znamenat použití tvrdých represí – pokud policie zvolí profesionální přístup a vychází z kvalitního výcviku.
Podle expertů Marca Levina z iniciativy Right on Crime a Khalila Cumberbatche, odborníka na bezpečnostní reformy, přinesly protesty tři zásadní poznatky. Spojené jsou nejen s taktickým nasazením bezpečnostních složek, ale především s hlubší otázkou důvěry občanů v instituce a v právní stát.
První lekcí je nutnost systematického výcviku zaměřeného na deeskalaci. Ačkoli losangeleská policie čelila během demonstrací provokacím i agresivním výpadům, situaci zvládla bez použití střelných zbraní. Policisté sáhli pouze po neletální síle, jako jsou gumové projektily nebo slzný plyn. Výsledek byl přesto efektivní – bez ztrát na životech. Právě to podle odborníků ukazuje, že správně vyškolený sbor dokáže ochránit veřejnost i bez použití smrtících prostředků.
Druhý poznatek upozorňuje na rozdíl mezi násilím a nezákonným chováním. Většina protestů byla nenásilná, přesto došlo ke zranění pěti policistů a zapálení autonomních vozidel společnosti Waymo. Zákonné překážení dopravy nebo odmítnutí uposlechnout výzvy k rozpuštění shromáždění sice není násilím v tradičním slova smyslu, ale přesto ohrožuje fungování společnosti a je právně postižitelným činem. Policie tak musí vyváženě chránit svobodu projevu, aniž by tolerovala bezpráví.
Třetí lekcí je nebezpečné rozostření hranic mezi bezpečnostními složkami. Spojování pravomocí policie, imigračních úřadů a armády vede podle Cumberbatche k chaosu. Lidé nejsou schopni rozeznat, kdo je za co zodpovědný, a narůstá nedůvěra v samotný systém. Zásahy ICE, které často probíhají bez varování a v civilních prostorách, či nasazení vojáků do ulic, mohou veřejnost vyděsit a vyvolat pocity ohrožení základních svobod.
Příkladem z historie, kdy výjimečná opatření překročila hranice legality, je podle odborníků například Kanada. Premiér Justin Trudeau čelil ostré kritice poté, co během protestů řidičů kamionů proti pandemickým opatřením aktivoval zákon o výjimečném stavu – krok, který byl později soudně označen za nezákonný. Takové případy ukazují, jak snadno se mimořádná opatření mohou stát normou, pokud nejsou přísně kontrolována.
Zkušenosti z protestů v roce 2020 po smrti George Floyda vedly u losangeleské policie k vytvoření vlastní hodnotící zprávy, která identifikovala slabiny i příležitosti ke zlepšení. Nyní experti volají po podobném sebehodnocení i po posledních protestech, s cílem zabránit opakování chyb a podpořit důvěru veřejnosti v zákonnost a legitimitu policejních zásahů.
Podle šéfa policie v Knoxville, Paula Noela, se důvěra veřejnosti nebuduje silou, ale tím, jak věrně bezpečnostní složky dodržují zákon – zejména ve chvílích, kdy je to nejtěžší. Deeskalační výcvik proto považuje za naprosto klíčový pro budoucnost policejní práce.
Ve výsledku není řešením rozšířit pravomoci a rozmazat hranice mezi různými složkami státu. Naopak, klíčem k prevenci chaosu je posílit profesionalitu a jasně definované role jednotlivých institucí. Spojené státy se podle autorů analýzy musí vyvarovat pokušení jednoduchých řešení založených na síle – a místo toho investovat do výcviku, důvěry a transparentnosti.
Jak zdůrazňují, prevence chaosu neznamená potlačení práv. Znamená připravenost chránit zároveň svobodu i pořádek. A to je úkol, který mohou splnit jen policisté, kteří jsou profesionálně vyškoleni a pevně zakotveni v právním státě.
Donald Trump dlouhodobě neváhá jít do křížku s americkými celebritami. Jednou takovou, se kterou se pravidelně střetává, je George Clooney. Slavný herec v uplynulých dnech označil konkrétní slova prezidenta za válečný zločin. Bílý dům si to každopádně nenechal líbit a ostře reagoval.
Velmi smutná zpráva dnes dorazila do Česka. Na Špicberkách tragicky zahynul uznávaný dobrodruh a polárník Miroslav Jakeš. Bylo mu 75 let. Naposledy o sobě dal vědět již v minulém týdnu, přesto probíhala rozsáhlá pátrací akce. Ta má bohužel smutný konec.
Evropská unie by měla na hlubokou krizi v transatlantických vztazích reagovat vybudováním vlastních vojenských kapacit. V rozhovoru pro server Politico to uvedl evropský komisař pro obranu Andrius Kubilius. Podle něj je vytvoření společné evropské armády cestou, jak posílit bezpečnost kontinentu a zároveň paradoxně pomoci stabilizovat samotné NATO, které v posledních měsících čelí bezprecedentním útokům ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa.
První dáma Melania Trumpová vystoupila ve čtvrtek v Bílém domě s nečekaným a velmi rázným prohlášením. Kategoricky v něm odmítla jakékoli své vazby na usvědčeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina a vyzvala americký Kongres, aby uspořádal slyšení pro oběti jeho sítě obchodující s lidmi. Podle jejích slov musí lživá tvrzení spojující její osobu s Epsteinem „skončit ještě dnes“.
Prezident Donald Trump již podruhé v průběhu roku 2026 hrozí rozbitím Severoatlantické aliance, tentokrát kvůli neochotě evropských spojenců zapojit se do války v Íránu. Tento postoj vyvolává hluboký rozpor mezi Bílým domem a americkou veřejností. Zatímco Trump označuje NATO za „papírového tygra“ a stěžuje si na nedostatek podpory, většina Američanů alianci nadále vnímá jako klíčový pilíř bezpečnosti USA.
V České republice byla dopadena německá pravicová extremistka Marla-Svenja Liebich, která se několik měsíců úspěšně vyhýbala nástupu do vězení. Na základě evropského zatykače ji policisté zadrželi v obci Krásná na východě země, přibližně 100 kilometrů od Prahy. Liebich, dříve známá jako Sven Liebich, má být v nejbližší době vydána do Německa.
Singapur, město proslulé svou závislostí na klimatizaci, čelí kvůli energetické krizi vyvolané válkou v Íránu nelehké zkoušce. Tamní vláda nařídila státním zaměstnancům zvýšit teplotu v kancelářích na minimálně 25 °C. Toto opatření přichází v době, kdy ceny energií prudce rostou v důsledku faktického uzavření Hormuzského průlivu, přes který do regionu proudí klíčové dodávky ropy a plynu.
V rámci vyjednávání o ukončení války s USA a Izraelem přišel Teherán s kontroverzním požadavkem, který šokoval námořní dopravce i světové trhy. Írán navrhuje, aby mu byla oficiálně přiznána kontrola nad Hormuzským průlivem, za jehož proplutí hodlá vybírat mýtné ve výši až 2 miliony dolarů (přibližně 47 milionů korun) za každou nákladní loď. Tyto prostředky chce země využít na obnovu své infrastruktury, kterou zdevastovalo americké a izraelské bombardování.
Evropská unie spustila nový digitální systém hraničních kontrol, který zásadně mění pravidla pro cestující ze zemí mimo EU, včetně turistů z Velké Británie. Takzvaný Systém vstupu/výstupu (EES) vyžaduje při překročení hranic schengenského prostoru registraci otisků prstů a pořízení fotografie obličeje. Tento systém by měl být od pátku plně funkční na všech hraničních přechodech ve 29 zúčastněných zemích, ačkoliv jeho zavádění doprovázejí technické potíže.
Nedávná ostrá slovní přestřelka mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem měla hlubší příčiny, než se na první pohled zdálo. Jádrem sporu byla frustrace Bílého domu z toho, že evropští spojenci odmítli poskytnout Spojeným státům přístup na své vojenské základny pro útoky proti Íránu. Trump během několikahodinového jednání za zavřenými dveřmi opakovaně zdůrazňoval pocit zrady ze strany zemí jako Francie nebo Španělsko, které navíc zakázaly americkým letounům využívat svůj vzdušný prostor.
Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek oficiálně vyhlásil krátkodobé příměří na Ukrajině, které má pokrýt nadcházející pravoslavné velikonoční svátky. K tomuto kroku se Kreml odhodlal poté, co s návrhem na sváteční klid zbraní přišel Kyjev. Toto dočasné zastavení bojů představuje vzácný moment shody v jinak neúprosném konfliktu, který trvá již čtyři roky.
Blížící se parlamentní volby v Maďarsku, které jsou naplánovány na 12. dubna, se stávají zásadním testem nového geopolitického uspořádání. Současný premiér Viktor Orbán v nich čelí dosud nejvážnější výzvě v podobě Pétera Magyara. Zatímco administrativa Donalda Trumpa vidí v Orbánovi ideální model pro Evropu složenou ze suverénních vlasteneckých států, analytici upozorňují, že právě Magyar by mohl mnohem lépe ztělesňovat vizi, kterou hnutí MAGA ve skutečnosti prosazuje.