Nedávné protesty v Los Angeles přinesly nové poznatky ohledně fungování bezpečnostních složek Spojených států. V centru dění byly zejména reakce na zásahy imigrační služby ICE a snahy demonstrantů zablokovat deportace nelegálních migrantů. Zkušenosti z této události podle odborníků naznačují, že udržení pořádku nemusí nutně znamenat použití tvrdých represí – pokud policie zvolí profesionální přístup a vychází z kvalitního výcviku.
Podle expertů Marca Levina z iniciativy Right on Crime a Khalila Cumberbatche, odborníka na bezpečnostní reformy, přinesly protesty tři zásadní poznatky. Spojené jsou nejen s taktickým nasazením bezpečnostních složek, ale především s hlubší otázkou důvěry občanů v instituce a v právní stát.
První lekcí je nutnost systematického výcviku zaměřeného na deeskalaci. Ačkoli losangeleská policie čelila během demonstrací provokacím i agresivním výpadům, situaci zvládla bez použití střelných zbraní. Policisté sáhli pouze po neletální síle, jako jsou gumové projektily nebo slzný plyn. Výsledek byl přesto efektivní – bez ztrát na životech. Právě to podle odborníků ukazuje, že správně vyškolený sbor dokáže ochránit veřejnost i bez použití smrtících prostředků.
Druhý poznatek upozorňuje na rozdíl mezi násilím a nezákonným chováním. Většina protestů byla nenásilná, přesto došlo ke zranění pěti policistů a zapálení autonomních vozidel společnosti Waymo. Zákonné překážení dopravy nebo odmítnutí uposlechnout výzvy k rozpuštění shromáždění sice není násilím v tradičním slova smyslu, ale přesto ohrožuje fungování společnosti a je právně postižitelným činem. Policie tak musí vyváženě chránit svobodu projevu, aniž by tolerovala bezpráví.
Třetí lekcí je nebezpečné rozostření hranic mezi bezpečnostními složkami. Spojování pravomocí policie, imigračních úřadů a armády vede podle Cumberbatche k chaosu. Lidé nejsou schopni rozeznat, kdo je za co zodpovědný, a narůstá nedůvěra v samotný systém. Zásahy ICE, které často probíhají bez varování a v civilních prostorách, či nasazení vojáků do ulic, mohou veřejnost vyděsit a vyvolat pocity ohrožení základních svobod.
Příkladem z historie, kdy výjimečná opatření překročila hranice legality, je podle odborníků například Kanada. Premiér Justin Trudeau čelil ostré kritice poté, co během protestů řidičů kamionů proti pandemickým opatřením aktivoval zákon o výjimečném stavu – krok, který byl později soudně označen za nezákonný. Takové případy ukazují, jak snadno se mimořádná opatření mohou stát normou, pokud nejsou přísně kontrolována.
Zkušenosti z protestů v roce 2020 po smrti George Floyda vedly u losangeleské policie k vytvoření vlastní hodnotící zprávy, která identifikovala slabiny i příležitosti ke zlepšení. Nyní experti volají po podobném sebehodnocení i po posledních protestech, s cílem zabránit opakování chyb a podpořit důvěru veřejnosti v zákonnost a legitimitu policejních zásahů.
Podle šéfa policie v Knoxville, Paula Noela, se důvěra veřejnosti nebuduje silou, ale tím, jak věrně bezpečnostní složky dodržují zákon – zejména ve chvílích, kdy je to nejtěžší. Deeskalační výcvik proto považuje za naprosto klíčový pro budoucnost policejní práce.
Ve výsledku není řešením rozšířit pravomoci a rozmazat hranice mezi různými složkami státu. Naopak, klíčem k prevenci chaosu je posílit profesionalitu a jasně definované role jednotlivých institucí. Spojené státy se podle autorů analýzy musí vyvarovat pokušení jednoduchých řešení založených na síle – a místo toho investovat do výcviku, důvěry a transparentnosti.
Jak zdůrazňují, prevence chaosu neznamená potlačení práv. Znamená připravenost chránit zároveň svobodu i pořádek. A to je úkol, který mohou splnit jen policisté, kteří jsou profesionálně vyškoleni a pevně zakotveni v právním státě.
Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO), Dr. Tedros Adhanom Ghebreyesus, varoval, že zdravotní "katastrofa" v Gaze potrvá po "generace". V rozhovoru pro BBC Radio 4 zdůraznil, že k řešení komplexních potřeb obyvatel Pásma Gazy je nutné masivní navýšení pomoci. Izrael sice umožnil vstup více zdravotnických a dalších dodávek od vstupu příměří s Hamásem v platnost 10. října, ale Dr. Tedros uvedl, že množství pomoci zdaleka neodpovídá potřebě obnovit zdravotnický systém v oblasti.
Donald Trump tvrdí, že nechtěl "zbytečnou schůzku," čímž zdůvodnil odložení plánovaných osobních rozhovorů se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem o válce na Ukrajině. Americký prezident v úterním prohlášení v Bílém domě naznačil, že klíčovým sporným bodem zůstává odmítnutí Moskvy zastavit boje podél aktuální frontové linie. Už dříve Bílý dům oznámil, že "v nejbližší budoucnosti" neexistují žádné plány na setkání Trumpa s Putinem.
Přes rekordní růst obnovitelných zdrojů dosáhla celosvětová spotřeba uhlí v roce 2024 historického maxima, čímž ohrozila globální úsilí o omezení oteplování planety. Tato znepokojivá zjištění vyplynula z každoroční zprávy s názvem Stav klimatické akce, zveřejněné ve středu. Zpráva jasně ukazuje, že navzdory "exponenciálnímu" rozmachu čisté energie se světu nedaří dostatečně rychle snižovat emise skleníkových plynů.
Společnost Coca-Cola začala ve Spojených státech prodávat limonádu, která je slazená třtinovým cukrem místo kukuřičného sirupu s vysokým obsahem fruktózy. K tomuto kroku došlo po letošní žádosti prezidenta Donalda Trumpa.
V nejbližší budoucnosti se nepočítá se setkáním amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským protějškem Vladimirem Putinem. Uvedl to pro The Guardian představitel Bílého domu.
Bývalý francouzský prezident Nicolas Sarkozy nastoupil v Paříži do vězení, kde začal vykonávat pětiletý trest za zločinné spiknutí. Trest mu byl uložen soudem za machinace s cílem získat finanční prostředky pro jeho volební kampaň od režimu zesnulého libyjského diktátora Muammara Kaddáfího.
Odsouzení Juraje Cintuly na 21 let vězení za pokus o vraždu slovenského premiéra Roberta Fica připomíná, že i v demokracii může politická nenávist snadno přerůst v čin. Cintula se tak zařadil po bok dalších atentátníků, jejichž činy v posledních dekádách otřásly Evropou a Severní Amerikou – od vrahů Jo Coxové a Davida Amesse po fanatiky, jako byli Volkert van der Graaf, Jared Loughner či Robert Bowers. Každý z těchto případů ukazuje jinou podobu radikalizace, ale všechny sdělují stejnou pravdu, že demokracie se musí bránit i proti těm, kdo na ni útočí zevnitř.
Potenciálně toxické chemikálie se stále nacházejí v kosmetických produktech, které denně používáme na obličej, tělo a vlasy. Nedávný díl nemocničního seriálu "The Pitt" upozornil na otravu rtutí u influencerky, která propagovala dovezený pleťový krém. Epizoda, která se inspirovala skutečným životem, upozorňuje na riziko, které číhá v našich koupelnách.
Inovace postupují rychleji než kdy dříve. Svět zažívá rychlý vzestup umělé inteligence, autonomních vozidel a masové zavádění zelené energie. Globální inovační index (GII) 2025, který každoročně publikuje Světová organizace duševního vlastnictví (WIPO), se zaměřuje na země a metropolitní klastry, jež posouvají největší pokrok. Hodnotí se přitom investiční vzorce, technologický pokrok, míra osvojení a celkový socioekonomický dopad. Přední stovka klastrů, od San Francisca po Šen-čen, generuje více než 70 % globálních patentů a aktivit rizikového kapitálu.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v sobotním televizním rozhovoru varoval, že válka v Gaze neskončí, dokud nebude Hamás odzbrojen a palestinské území demilitarizováno. Toto prohlášení přišlo v době, kdy americké ministerstvo zahraničí oznámilo, že má "věrohodné zprávy" o tom, že Hamás plánuje útok proti civilistům v Gaze. USA varovaly, že by to bylo porušení příměří. Podrobnosti o povaze hrozby nebyly zveřejněny.
Pravděpodobný příští premiér Andrej Babiš (ANO) zaskočil občany tím, když se během jednání o nové vládě, kterou jeho hnutí sestavuje jako vítěz voleb, rozhodl odjet na dovolenou. Babiš nicméně zdůraznil, že "maká" i během osobního volna.
Karel Šíp už letos oslavil kulaté 80. narozeniny a brzy oslaví neuvěřitelných 20 let na televizní obrazovce se svou Všechnopárty. Veřejně dostupné informace hovoří o tom, že s Českou televizí má smlouvu do konce letošního roku. Co bude dál?