Nedávné protesty v Los Angeles přinesly nové poznatky ohledně fungování bezpečnostních složek Spojených států. V centru dění byly zejména reakce na zásahy imigrační služby ICE a snahy demonstrantů zablokovat deportace nelegálních migrantů. Zkušenosti z této události podle odborníků naznačují, že udržení pořádku nemusí nutně znamenat použití tvrdých represí – pokud policie zvolí profesionální přístup a vychází z kvalitního výcviku.
Podle expertů Marca Levina z iniciativy Right on Crime a Khalila Cumberbatche, odborníka na bezpečnostní reformy, přinesly protesty tři zásadní poznatky. Spojené jsou nejen s taktickým nasazením bezpečnostních složek, ale především s hlubší otázkou důvěry občanů v instituce a v právní stát.
První lekcí je nutnost systematického výcviku zaměřeného na deeskalaci. Ačkoli losangeleská policie čelila během demonstrací provokacím i agresivním výpadům, situaci zvládla bez použití střelných zbraní. Policisté sáhli pouze po neletální síle, jako jsou gumové projektily nebo slzný plyn. Výsledek byl přesto efektivní – bez ztrát na životech. Právě to podle odborníků ukazuje, že správně vyškolený sbor dokáže ochránit veřejnost i bez použití smrtících prostředků.
Druhý poznatek upozorňuje na rozdíl mezi násilím a nezákonným chováním. Většina protestů byla nenásilná, přesto došlo ke zranění pěti policistů a zapálení autonomních vozidel společnosti Waymo. Zákonné překážení dopravy nebo odmítnutí uposlechnout výzvy k rozpuštění shromáždění sice není násilím v tradičním slova smyslu, ale přesto ohrožuje fungování společnosti a je právně postižitelným činem. Policie tak musí vyváženě chránit svobodu projevu, aniž by tolerovala bezpráví.
Třetí lekcí je nebezpečné rozostření hranic mezi bezpečnostními složkami. Spojování pravomocí policie, imigračních úřadů a armády vede podle Cumberbatche k chaosu. Lidé nejsou schopni rozeznat, kdo je za co zodpovědný, a narůstá nedůvěra v samotný systém. Zásahy ICE, které často probíhají bez varování a v civilních prostorách, či nasazení vojáků do ulic, mohou veřejnost vyděsit a vyvolat pocity ohrožení základních svobod.
Příkladem z historie, kdy výjimečná opatření překročila hranice legality, je podle odborníků například Kanada. Premiér Justin Trudeau čelil ostré kritice poté, co během protestů řidičů kamionů proti pandemickým opatřením aktivoval zákon o výjimečném stavu – krok, který byl později soudně označen za nezákonný. Takové případy ukazují, jak snadno se mimořádná opatření mohou stát normou, pokud nejsou přísně kontrolována.
Zkušenosti z protestů v roce 2020 po smrti George Floyda vedly u losangeleské policie k vytvoření vlastní hodnotící zprávy, která identifikovala slabiny i příležitosti ke zlepšení. Nyní experti volají po podobném sebehodnocení i po posledních protestech, s cílem zabránit opakování chyb a podpořit důvěru veřejnosti v zákonnost a legitimitu policejních zásahů.
Podle šéfa policie v Knoxville, Paula Noela, se důvěra veřejnosti nebuduje silou, ale tím, jak věrně bezpečnostní složky dodržují zákon – zejména ve chvílích, kdy je to nejtěžší. Deeskalační výcvik proto považuje za naprosto klíčový pro budoucnost policejní práce.
Ve výsledku není řešením rozšířit pravomoci a rozmazat hranice mezi různými složkami státu. Naopak, klíčem k prevenci chaosu je posílit profesionalitu a jasně definované role jednotlivých institucí. Spojené státy se podle autorů analýzy musí vyvarovat pokušení jednoduchých řešení založených na síle – a místo toho investovat do výcviku, důvěry a transparentnosti.
Jak zdůrazňují, prevence chaosu neznamená potlačení práv. Znamená připravenost chránit zároveň svobodu i pořádek. A to je úkol, který mohou splnit jen policisté, kteří jsou profesionálně vyškoleni a pevně zakotveni v právním státě.
Nedávné protesty v Los Angeles přinesly nové poznatky ohledně fungování bezpečnostních složek Spojených států. V centru dění byly zejména reakce na zásahy imigrační služby ICE a snahy demonstrantů zablokovat deportace nelegálních migrantů. Zkušenosti z této události podle odborníků naznačují, že udržení pořádku nemusí nutně znamenat použití tvrdých represí – pokud policie zvolí profesionální přístup a vychází z kvalitního výcviku.
S globálním oteplováním a narůstajícími teplotními extrémy se z vln veder stává jeden z nejzávažnějších klimatických fenoménů současnosti. Lékaři je označují jako „tiché zabijáky“ – ne proto, že by působily dramaticky jako hurikány či záplavy, ale proto, že nenápadně a často skrytě vedou k tisícům úmrtí. Přestože vlna horka není v úmrtních listech vždy uvedena jako přímá příčina smrti, její dopady na zdraví jsou stále ničivější.
V současné ruské armádě se rozmáhá neobvyklý fenomén. Zatímco útěk do zahraničí zůstává pro většinu mobilizovaných vojáků nedostupný, stále více z nich se vědomě snaží dostat do vězení. Paradoxně se pro ně stává trestní stíhání jediným způsobem, jak se vyhnout návratu na ukrajinskou frontu a uchránit si holý život.
Šéf ukrajinské vojenské rozvědky Kyrylo Budanov v aktuálním vystoupení popřel šířící se tvrzení, že by Ruská federace měla kapacitu k dennímu vypouštění až 500 bezpilotních letounů typu Šáhid. Zdůraznil, že ačkoli Moskva skutečně může v rámci jediné operace nasadit takto masivní množství dronů, jejich každodenní použití v tomto rozsahu považuje za nereálné.
Bývalá německá kancléřka Angela Merkelová při návštěvě Atén otevřeně promluvila o svých zkušenostech s Donaldem Trumpem, řeckou dluhovou krizí i emocemi, které ji provázely během náročných let ve vrcholné politice. Rozhovor poskytla u příležitosti uvedení řeckého překladu svých pamětí „Svoboda“, které se v Řecku těší mimořádnému zájmu.
Druhé funkční období Donalda Trumpa ve funkci prezidenta Spojených států dramaticky mění podobu mezinárodní diplomacie. Místo pečlivě připravovaných setkání plných protokolárních formalit se návštěvy zahraničních státníků v Oválné pracovně mění v nepředvídatelné a často napjaté inscenace, které připomínají spíš televizní reality show než seriózní mezivládní jednání.
Umělá inteligence si postupně razí cestu i do světa zemědělství, ale mezi samotnými farmáři přetrvává spíše zdrženlivost než nadšení. Přestože do chytrého zemědělství putovaly v posledních letech stovky miliard dolarů, přijetí nových technologií na australských farmách zůstává vlažné. Zkušenosti z australského venkova ukazují, že samotná technická vyspělost nestačí – klíčem je schopnost přizpůsobení se drsným podmínkám a potřebám každodenní praxe.
Potravinová bezpečnost, jeden ze základních pilířů lidského blahobytu, čelí rostoucím hrozbám ze strany měnícího se klimatu. Výzkumníci z britského meteorologického úřadu Met Office ve spolupráci se Světovým potravinovým programem (WFP) varují, že ačkoliv některé regiony mohou z klimatických změn krátkodobě těžit, naprostá většina oblastí bude čelit vážným výzvám, které ohrozí dostupnost, přístup, využitelnost a stabilitu potravin.
Ukrajina zatím marně čeká na podrobnější informace o „miliardách dolarů“ ve vojenské pomoci, kterou v pondělí přislíbil americký prezident Donald Trump. I když zazněla slova o poskytnutí 17 baterií protiraketového systému Patriot, zůstává nejasné, zda půjde o celé systémy, jednotlivé odpalovací zařízení či jen záchytné střely.
Japonsko se podle nejnovější zprávy svého ministerstva obrany nachází v nejvážnějším a nejkomplexnějším bezpečnostním prostředí od konce druhé světové války. Tři klíčoví aktéři – Čína, Rusko a Severní Korea – podle Tokia zintenzivňují své vojenské aktivity v regionu a představují bezprecedentní hrozbu pro mír a stabilitu v Asii i mimo ni.
Evropská unie vítá snahu amerického prezidenta Donalda Trumpa poskytnout Ukrajině pokročilé zbraňové systémy včetně protivzdušné obrany Patriot, ale požaduje, aby Spojené státy nesly svůj díl finanční zátěže. Na tiskové konferenci po úterním jednání Rady pro zahraniční věci EU v Bruselu to prohlásila šéfka evropské diplomacie Kaja Kallasová.
Americký prezident Donald Trump v úterý prohlásil, že ministryně spravedlnosti Pam Bondiová by měla zveřejnit „vše, co považuje za věrohodné“ v případu sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Tato slova přicházejí v době, kdy prezident čelí neobvyklému odporu i ze své vlastní politické základny.