Nedávné protesty v Los Angeles přinesly nové poznatky ohledně fungování bezpečnostních složek Spojených států. V centru dění byly zejména reakce na zásahy imigrační služby ICE a snahy demonstrantů zablokovat deportace nelegálních migrantů. Zkušenosti z této události podle odborníků naznačují, že udržení pořádku nemusí nutně znamenat použití tvrdých represí – pokud policie zvolí profesionální přístup a vychází z kvalitního výcviku.
Podle expertů Marca Levina z iniciativy Right on Crime a Khalila Cumberbatche, odborníka na bezpečnostní reformy, přinesly protesty tři zásadní poznatky. Spojené jsou nejen s taktickým nasazením bezpečnostních složek, ale především s hlubší otázkou důvěry občanů v instituce a v právní stát.
První lekcí je nutnost systematického výcviku zaměřeného na deeskalaci. Ačkoli losangeleská policie čelila během demonstrací provokacím i agresivním výpadům, situaci zvládla bez použití střelných zbraní. Policisté sáhli pouze po neletální síle, jako jsou gumové projektily nebo slzný plyn. Výsledek byl přesto efektivní – bez ztrát na životech. Právě to podle odborníků ukazuje, že správně vyškolený sbor dokáže ochránit veřejnost i bez použití smrtících prostředků.
Druhý poznatek upozorňuje na rozdíl mezi násilím a nezákonným chováním. Většina protestů byla nenásilná, přesto došlo ke zranění pěti policistů a zapálení autonomních vozidel společnosti Waymo. Zákonné překážení dopravy nebo odmítnutí uposlechnout výzvy k rozpuštění shromáždění sice není násilím v tradičním slova smyslu, ale přesto ohrožuje fungování společnosti a je právně postižitelným činem. Policie tak musí vyváženě chránit svobodu projevu, aniž by tolerovala bezpráví.
Třetí lekcí je nebezpečné rozostření hranic mezi bezpečnostními složkami. Spojování pravomocí policie, imigračních úřadů a armády vede podle Cumberbatche k chaosu. Lidé nejsou schopni rozeznat, kdo je za co zodpovědný, a narůstá nedůvěra v samotný systém. Zásahy ICE, které často probíhají bez varování a v civilních prostorách, či nasazení vojáků do ulic, mohou veřejnost vyděsit a vyvolat pocity ohrožení základních svobod.
Příkladem z historie, kdy výjimečná opatření překročila hranice legality, je podle odborníků například Kanada. Premiér Justin Trudeau čelil ostré kritice poté, co během protestů řidičů kamionů proti pandemickým opatřením aktivoval zákon o výjimečném stavu – krok, který byl později soudně označen za nezákonný. Takové případy ukazují, jak snadno se mimořádná opatření mohou stát normou, pokud nejsou přísně kontrolována.
Zkušenosti z protestů v roce 2020 po smrti George Floyda vedly u losangeleské policie k vytvoření vlastní hodnotící zprávy, která identifikovala slabiny i příležitosti ke zlepšení. Nyní experti volají po podobném sebehodnocení i po posledních protestech, s cílem zabránit opakování chyb a podpořit důvěru veřejnosti v zákonnost a legitimitu policejních zásahů.
Podle šéfa policie v Knoxville, Paula Noela, se důvěra veřejnosti nebuduje silou, ale tím, jak věrně bezpečnostní složky dodržují zákon – zejména ve chvílích, kdy je to nejtěžší. Deeskalační výcvik proto považuje za naprosto klíčový pro budoucnost policejní práce.
Ve výsledku není řešením rozšířit pravomoci a rozmazat hranice mezi různými složkami státu. Naopak, klíčem k prevenci chaosu je posílit profesionalitu a jasně definované role jednotlivých institucí. Spojené státy se podle autorů analýzy musí vyvarovat pokušení jednoduchých řešení založených na síle – a místo toho investovat do výcviku, důvěry a transparentnosti.
Jak zdůrazňují, prevence chaosu neznamená potlačení práv. Znamená připravenost chránit zároveň svobodu i pořádek. A to je úkol, který mohou splnit jen policisté, kteří jsou profesionálně vyškoleni a pevně zakotveni v právním státě.
Válka v Íránu, která naplno propukla po zahájení amerických a izraelských úderů 28. února 2026, uvrhla světové trhy do chaosu. Ceny energií vyletěly strmě vzhůru a ropa typu Brent, která se ještě koncem února prodávala za zhruba 70 dolarů za barel, bleskově překonala hranici 100 dolarů. I když cena k 10. březnu mírně klesla na 90 dolarů díky prohlášení Donalda Trumpa o brzkém konci války, nejistota v Evropě trvá.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu stojí před zásadním politickým testem. Poté, co dekády budoval svou kariéru na slibu bránit Izrael před íránským nepřítelem a označoval současný střet za „osudové tažení za samotnou existenci“, se nyní zdá, že válka s Íránem skončí dříve, než dojde k pádu tamního režimu. Přestože se Izraeli podařilo při leteckém úderu zlikvidovat nejvyššího vůdce ajatolláha Alího Chameneího, naděje na okamžitou změnu režimu v Teheránu slábnou.
Americký ministr obrany Pete Hegseth v pátek ostře napadl novináře za to, že podle něj nedostatečně pozitivně informují o vojenském tažení Spojených států proti Íránu. Během tiskové konference v Pentagonu označil dosavadní kampaň za bezprecedentní úspěch a obvinil média ze záměrného zlehčování zisků, kterých Washington na bojišti dosáhl.
Íránské islámské revoluční gardy (IRGC) v pátek odpoledne oznámily, že zahájily rozsáhlý raketový útok na Izrael. Tato operace je podle íránské státní agentury Tasním vedena jako společný úder s libanonským hnutím Hizballáh. Do útoku se zapojilo námořnictvo IRGC i jednotky operující s drony, které spolupracují s touto ozbrojenou skupinou napojenou na Teherán.
Americký prezident Donald Trump se v souvislosti s probíhajícím konfliktem s Íránem ocitá na komplikované křižovatce. Ačkoliv se v úvodních fázích operace „Epic Fury“ (Epický hněv) neváhal prohlásit za vítěze, objektivní pohled na situaci naznačuje, že Spojené státy mají k definitivnímu triumfu daleko.
Budoucnost íránského vedení je po dvou týdnech intenzivních amerických a izraelských útoků zahalena nejistotou. Americký ministr obrany Pete Hegseth v pátek prohlásil, že nový íránský nejvyšší vůdce Modžtaba Chameneí byl při náletech zraněn a je pravděpodobně znetvořen. Tato tvrzení vyvolávají vážné pochybnosti o jeho skutečné schopnosti ovládat zemi v době vrcholícího válečného konfliktu.
Vztah mezi Spojenými státy a Izraelem bývá ve Washingtonu často vykreslován jako naprosto jednotný, zejména pokud jde o přístup k Íránu. Analytik Leon Hadar však upozorňuje, že tato „tradiční moudrost“ je mýtem. Ačkoliv obě země sdílejí určité obavy, jejich skutečné válečné cíle a strategické priority se v mnoha ohledech zásadně rozcházejí.
Severní Korea reagovala na nedávné americko-izraelské útoky proti Íránu sice odsuzujícím, ale překvapivě zdrženlivým tónem. Ačkoliv se Pchjongjang ještě před týdnem tvářil otevřeně k dialogu s Washingtonem, vojenská operace zaměřená na změnu režimu v Íránu jej postavila do složité situace. Írán je totiž dlouhodobým diplomatickým a vojenským partnerem režimu Kim Čong-una.
V íránských městech dnes ráno propukly masivní demonstrace u příležitosti Dne Al-Quds, kterým Írán každoročně vyjadřuje podporu Palestincům. Letošní ročník však provází mimořádné napětí. Ulice Teheránu, Mašhadu i dalších center zaplnily davy lidí třímajících portréty nového nejvyššího vůdce ajatolláha Modžtaby Chameneího a jeho zesnulého otce Alího.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil pochybnosti o zdravotním stavu nového íránského nejvyššího vůdce Modžtaby Chameneího. V rozhovoru pro stanici Fox News uvedl, že je lídr pravděpodobně „poškozen“, i když v nějaké formě zřejmě stále žije. Reagoval tak na první oficiální projev nového vůdce, který ovšem Chameneí nepřednesl osobně, nýbrž prostřednictvím hlasatele státní televize za doprovodu statických snímků.
Bývalý německý ministr hospodářství Robert Habeck varuje, že po znovuzvolení Donalda Trumpa do Bílého domu vstoupil svět do éry, kdy se politickou zbraní stává naprosto vše. Zatímco během ruské invaze na Ukrajinu byla hlavní zbraní energetika, nyní se podle něj útoky vedou skrze cla, technologie a další strategické oblasti.
Počasí bylo v posledních dnech na březen poměrně teplé. Nadcházející víkend by to měl změnit, vyplývá z předpovědiČeského hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Místy může dokonce napadnout až sedm centimetrů nového sněhu.