Indický levicový aktivista Umar Chálid, který patřil k nejvýraznějším tvářím protestů proti vládě premiéra Naréndry Módího v roce 2019, poskytl z věznice Tihár v Dillí svůj první rozhovor od zatčení v září 2020. Osmatřicetiletý muslimský aktivista, mezinárodně považovaný za jednoho z nejvýznamnějších politických vězňů v zemi, strávil za mřížemi bez soudu téměř šest let.
Indická policie ho viní ze zosnování náboženských nepokojů v Dillí z února 2020, při nichž zemřelo 53 lidí, převážně muslimů, a z pokusu o násilnou změnu režimu na základě přísných protiteroristických zákonů. Chálid tato obvinění odmítá a označuje je za dystopická s tím, že v době nepokojů se nacházel stovky kilometrů daleko.
Zatímco ostatní spoluobvinění v tomto případu byli propuštěni na kauci, Chálidovy žádosti soudci opakovaně zamítají, odročují nebo se z případu sami stahují, přičemž vládní Indická lidová strana (BJP) tato zamítnutí otevřeně vítá.
Chálid popsal, že dlouhé roky v zajetí bez jasného termínu soudního líčení těžce doléhají na jeho psychické i fyzické zdraví, přičemž neustálé maření nadějí na propuštění vede ke ztrátě víry ve spravedlnost. Mediální kampaň indických televizních stanic, které ho označují za protinárodního muslimského teroristu, ho podle jeho slov dehumanizuje i v očích spoluvězňů a lidskost se pro lidi v jeho pozici stává nedostupným privilegiem.
Chálid zároveň vyjádřil hluboké zklamání a pocit izolace kvůli pasivitě slábnoucí indické opozice, celebritních aktivistů a organizací občanské společnosti, jejichž mlčení podle něj Módího režim pouze povzbuzuje k dalším zásahům proti disidentům.
Svůj kritický postoj vůči vládní hinduistické nacionalistické agendě BJP, která podle něj systematicky utiskuje a démonizuje dvousetmilionovou muslimskou menšinu a mění Indii v postfaktickou společnost, Chálid nezmírnil.
Svůj pohled na pronásledování a marginalizaci muslimů formoval již během dětství v dillíské čtvrti Džámia Nagar a později během doktorského studia na Univerzitě Džaváharlála Néhrúa (JNU), která byla dlouhodobě baštou levicového aktivismu a intelektuální debaty. Kvůli své politické činnosti byl poprvé zatčen za pobuřování již v roce 2016 a univerzita se mu následně pokusila zabránit v odevzdání doktorské práce, což však úspěšně napadl u nejvyššího soudu.
Jeho text vyjde tento měsíc knižně pod názvem Fractured Communities. Život ve vězení Chálid zvládá mimo jiné díky psaní deníku a citátům na stěnách své cely, kde má vedle portrétu protikoloniálního revolucionáře Bhagata Singha napsaná jeho slova o svobodné duši v zajetí.
Ruská protivzdušná obrana podle vyjádření ministerstva obrany v Moskvě zneškodnila v noci na úterý celkem 419 ukrajinských bezpilotních letounů. Útoky zasáhly osmnáct ruských oblastí a také okupovaný poloostrov Krym.
Indický levicový aktivista Umar Chálid, který patřil k nejvýraznějším tvářím protestů proti vládě premiéra Naréndry Módího v roce 2019, poskytl z věznice Tihár v Dillí svůj první rozhovor od zatčení v září 2020. Osmatřicetiletý muslimský aktivista, mezinárodně považovaný za jednoho z nejvýznamnějších politických vězňů v zemi, strávil za mřížemi bez soudu téměř šest let.
Spojené státy vysílají do katarského Dauhá vysoké představitele s cílem zahájit mírové rozhovory, ačkoli Írán jakákoli plánovaná jednání s americkou stranou popírá. USA budou reprezentovat ministr zahraničí Marco Rubio a zvláštní zmocněnec Steve Witkoff.
Ukrajinské útoky na ruské ropné rafinérie v poslední době vyřadily z provozu 20 až 40 procent jejich kapacity, což v Rusku vyvolává vážný nedostatek pohonných hmot a nutí obyvatele prchat z okupovaného Krymu.
Generální tajemník NATO Mark Rutte vyjádřil přesvědčení, že Andy Burnham, který by se měl stát příštím britským premiérem, dodrží dlouhodobé závazky země v oblasti obranných výdajů. Rutte během své návštěvy Londýna uvedl, že zbrojení může posílit hospodářský růst.
Ruská armáda pokračuje v pozvolném postupu na východě Ukrajiny v Doněcké oblasti, kde koncentrovala většinu svých jednotek s cílem obklíčit klíčová centra Kosťantynivka a Lyman. Nezávislí experti oslovení stanicí CNN i samotní ukrajinští vojáci nicméně upozorňují, že tvrzení Moskvy o zásadních úspěších jsou nadsazená.
Britské zemědělství prochází po odchodu země z Evropské unie hlubokou krizí. Nové obchodní dohody a ztráta unijních dotací tvrdě dopadají na tamní farmáře, což podle některých z nich může vést až k tomu, že se domácí potraviny stanou v supermarketech luxusním zbožím pro bohaté. Například chovatelka dobytka Liz Websterová z Wiltshire uvádí, že kvůli přílivu levnějšího masa z Austrálie klesla cena za jeden kus jejího hovězího zhruba o 400 liber. Zatímco ceny v obchodech zůstávají stejné, příjmy britských zemědělců prudce klesají a v běžné síti supermarketů nedokážou konkurovat levnému dovozu.
Evropská komise označila současnou vlnu veder, která způsobuje chaos po celém kontinentu, za dramatické varování přírody před změnami klimatického systému. Výkonná místopředsedkyně Evropské komise pro čistou, spravedlivou a konkurenceschopnou transformaci Teresa Riberová v rozhovoru ostře kritizovala popírače klimatických změn a ty, kteří místo vědců a vlastních občanů naslouchají zájmům fosilního průmyslu.
Globální rozdělení vojenské letecké síly vykazuje obrovské rozdíly mezi několika nejsilnějšími státy a zbytkem světa. Zatímco většina zemí provozuje letectvo pouze pro základní účely, jako je ochrana suverenity, ostraha hranic či záchranné operace, pětice největších letectev disponuje tisíci moderních letounů i rozsáhlou podpůrnou infrastrukturou. Samotné hodnocení letecké síly pouze podle počtu strojů je podle webu National Interest sice komplikované, protože nezohledňuje letadla v zálohách, námořní křídla nebo pokročilý výcvik pilotů, přesto celkový počet aktivních letadel a personálu zůstává hlavním ukazatelem pro případný dlouhodobý konflikt.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že Spojené státy se v úterý v katarském Dauhá sejdou k diplomatickým jednáním s Íránem. Oznámení přichází poté, co Washington potvrdil ochotu obou stran prozatím ustoupit od další vojenské konfrontace a pokračovat v rozhovorech i po uplynulých víkendových úderech.
Ceny leteckého paliva ve světě sice prudce klesají, ale ceny letenek a poplatků pro cestující zůstávají na vysoké úrovni. Aerolinky přitom na začátku letošního roku zdůvodňovaly zdražování právě nutností pokrýt skokový nárůst nákladů na palivo, které po vypuknutí války v Íránu přechodně zdražilo zhruba na dvojnásobek.
První letní úplněk, který je tradičně označován jako jahodový, dosáhne v tomto týdnu extrémní polohy na jihovýchodě. Následně opíše neobvykle nízkou dráhu nad nočním obzorem. Pro lidi na severní polokouli půjde o nejníže položený Měsíc až do roku 2043. Na jižní polokouli naopak obyvatelé zažijí přesně opačný jev.