Americké námořnictvo se s rostoucím tlakem na modernizaci a přípravu na budoucí konflikty stále více zaměřuje na bezpilotní systémy. James Holmes z Námořní válečné akademie tvrdí, že menší a obratnější námořní drony by mohly sehrát klíčovou roli, obzvláště na začátku konfliktu. Bývalý inženýr námořnictva Jack Rowley souhlasí, ale zdůrazňuje, že je třeba pamatovat na potřeby hybridní flotily, která se skládá z lodí s posádkou i bezpilotních plavidel. Naskýtají se tak zásadní otázky: kam na amerických lodích umístit drony a jaké typy dronů vlastně námořnictvo potřebuje?
Rowley kritizuje nerozhodnost velitelů ohledně zavádění bezpilotních povrchových plavidel (USV). Podle něj by měly být nasazeny co nejrychleji a měly by sloužit k zajištění mořské kontroly, pokud je hlavní flotila oslabena a potřebuje se soustředit na obranu. Naopak Holmes kritizuje ministra obrany Petea Hegsetha, který požaduje dominanci v oblasti bezpilotních leteckých systémů (UAS) do roku 2027. Hegseth chce, aby USA vyrobily tisíce dronů a vycvičily vojáky, námořníky i letectvo k jejich používání. Podle Holmese ale tento přístup nemusí být vždy ideální.
Rowley sice neodmítá použití bezpilotních letadel, ale tvrdí, že úspěch námořnictva spočívá v kombinaci různých typů sil. Podle něj je nutné urychleně nakoupit drony pro všechny domény, včetně těch pro mořskou hladinu. Ve své analýze vychází z myšlenky „distribuovaných námořních operací“, což znamená, že zbraně a senzory jsou rozptýleny mezi různé platformy. Tím se zvyšuje odolnost flotily. Pokud je jedna z platforem, ať už s posádkou, nebo bez ní, zničena, zbytek flotily může pokračovat v boji.
Využití dronů v námořní válce je srovnatelné s konceptem flotily, jak ho definoval britský teoretik Julian S. Corbett. Corbett rozlišoval mezi hlavní flotilou a menšími plavidly. V současné době by drony mohly sloužit jako moderní „neo-flotila“, která by zajišťovala mořskou kontrolu tam, kde je hlavní flotila v ohrožení.
Holmes se zaměřuje na „sea denial“, tedy dočasnou obrannou strategii, jejímž cílem je zabránit protivníkovi v dosažení jeho cílů na moři. Tvrdí, že malé drony mají v počáteční fázi konfliktu disproporční význam, zejména pokud by se nasadily proti čínské flotile v oblasti Tchajwanského průlivu. Pokud by se USA a jejich spojencům podařilo účinně zadržet čínské námořní síly, zabránili by Číně v okupaci Tchaj-wanu. Podle Holmese mají sice větší bezpilotní systémy strategický význam v pozdějších fázích konfliktu, ale americké námořnictvo by se mělo momentálně zaměřit na menší a efektivní drony, které mohou rozhodujícím způsobem ovlivnit počáteční fázi konfliktu.
Čína v soukromých rozhovorech ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně ve válce proti Ukrajině. V rozhovoru pro média to podle webu Politico uvedl finský prezident Alexander Stubb. Finská hlava státu zdůraznila, že toto jasné poselství z Pekingu představuje velmi účinný odstrašující prvek vůči případné eskalaci ze strany Moskvy. Podle Stubba hraje čínský postoj zásadní roli v tom, že drží ruské vedení zkrátka před nejradikálnějšími kroky.
Francie se připojuje k Velké Británii a deseti dalším zemím v rozhodnutí zakázat dovoz zboží z izraelských osad na okupovaném Západním břehu Jordánu. Francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot oznámil, že Paříž chystá zastavení obchodních styků s těmito osadami z důvodu eskalujícího násilí ze strany osadníků. Situace na místě podle něj ohrožuje jakékoliv vyhlídky na dvoustátní řešení konfliktu s Palestinci. Zákaz obchodu se kromě zboží má týkat i vybraných služeb spojených s osadami.
Princ Harry a jeho manželka Meghan vyjádřili překvapení nad dopisem, který jménem krále Karla III. upřesňuje jejich status v rámci britské královské rodiny. Oficiální dokument potvrzuje, že pár i po návratu do Velké Británie zůstává mimo okruh pracujících členů monarchie. Mluvčí dvojice pro BBC uvedl, že byli zaskočeni tím, že o vydání prohlášení nebyli informováni s větším předstihem. Palácové zdroje BBC však tvrdí, že Harry a Meghan byli o odeslání dopisu vyrozuměni ještě před jeho zveřejněním.
Guvernér britské centrální banky Andrew Bailey varoval před globálními riziky, která představuje nejvyspělejší technologie umělé inteligence. Z pozice předsedy mezinárodního Výboru pro finanční stabilitu adresoval varovný dopis ministrům financí a guvernérům centrálních bank zemí skupiny G20.
Americký prezident Donald Trump zatáhl Spojené státy do vojenského konfliktu s Íránem, ze kterého se nedaří snadno vystoupit. Operace měla podle šéfa Bílého domu představovat pouze krátkou epizodu a trvat několik týdnů. Střet však pokračuje již sedmý měsíc a jeho konec zůstává v nedohlednu. Washington trvá na pokračování bojů do doby, než Teherán znovu otevře Hormuzský průliv a přistoupí na dohodu o svém jaderném programu.
Švédsko v průběhu jednoho desetiletí prošlo zásadní proměnou z jedné z nejotevřenějších evropských zemí vůči uprchlíkům ve stát s jedním z nejpřísnějších migračních režimů. Po celá desetiletí se skandinávská země pyšnila štědrou azylovou politikou a stavěla se do role humanitárního vzoru. Zásadní obrat nastal během uprchlické krize, kdy Švédsko přijalo více než 160 tisíc žádostí o azyl. Tento objem představoval více než dvanáct procent všech žádostí v Evropské unii, přičemž více než třetinu nezletilých bez doprovodu tvořily děti směřující právě do Švédska.
Společenský vizuální narativ o klimatické změně v Evropě se postupně proměňuje. Tradiční snímky usměvavých lidí odpočívajících na plážích nahrazují znepokojivé záběry hořících lesů, vyschlých koryt řek a přímých dopadů extrémních veder. Krize se tak zprostředkovaně přesouvá z vzdálených koutů světa přímo do evropského prostředí, což otevírá otázku účinnosti vizuální komunikace založené na pocitech ohrožení.
Francie a Itálie společně pracují na dodávce protiletadlového systému SAMP/T a příslušných střel Aster pro Ukrajinu. Tento krok má pomoci posílit obranu ukrajinských měst před nadcházející zimou. Současně evropské země, které vlastní nebo vyrábějí systémy Patriot, hledají možnosti, jak Kijovu co nejrychleji poskytnout další tyto baterie. Informace vycházejí z vyjádření zástupců Elysejského paláce.
Okupovaná území na východě a jihu Ukrajiny byla organizací Freedom House již druhým rokem v řadě vyhlášena za vůbec nejméně svobodné místo na světě. V žebříčku potlačování lidských práv a občanských svobod předstihla i Severní Koreu, Jižní Súdán či Pásmo Gazy. Obyvatelé těchto oblastí čelí represivnímu ruskému zákonodárství, nucenému přijímání občanství, sledování a systematickým čistkám. Podle mezinárodních pozorovatelů jde o promyšlenou snahu Moskvy o trvalou změnu demografického a kulturního charakteru regionu.
Evropská úroveň spotřeby kukuřice se ocitla v krizi kvůli vlnám veder a suchu, které zasáhly úrodu ve střední a západní Evropě. Zatímco Evropská unie hledá miliony tun dodatečných dovozů, sousední Ukrajina disponuje potřebnými zásobami, ale naráží na logistické blokády. Rusko totiž svými útoky paralyzovalo ukrajinské černomořské přístavy a zablokovalo nejlevnější přepravní trasu. Z této situace tak neočekávaně profitují především američtí zemědělci, kteří mají k evropskému trhu snazší přístup.
Lídryně francouzské krajní pravice Marine Le Penová vstupuje do nadcházejícího souboje o prezidentský úřad z velmi silné pozice. Současné průzkumy veřejného mínění ji řadí na první místo pro první kolo volby se ziskem přibližně 35 procent hlasů. Její nejbližší soupeř, bývalý premiér Édouard Philippe, za ní výrazně zaostává se ziskem pod 21 procent. Současný prezident Emmanuel Macron se již o třetí mandát v řadě ucházet nemůže, což zásadně mění celkovou dynamiku celého klání.
V řadách americké armády a zpravodajských služeb probíhají neformální debaty o možném snížení počtu personálu i základen na Blízkém východě. Tyto diskuse se zaměřují na úpravu vojenské přítomnosti pro případ, že se administrativě prezidenta Donalda Trumpa podaří ukončit probíhající konflikt s Íránem. Boje totiž odhalily hluboké zranitelnosti americké infrastruktury v regionu, kde se řada objektů stala terčem opakovaných útoků.