Americké námořnictvo se s rostoucím tlakem na modernizaci a přípravu na budoucí konflikty stále více zaměřuje na bezpilotní systémy. James Holmes z Námořní válečné akademie tvrdí, že menší a obratnější námořní drony by mohly sehrát klíčovou roli, obzvláště na začátku konfliktu. Bývalý inženýr námořnictva Jack Rowley souhlasí, ale zdůrazňuje, že je třeba pamatovat na potřeby hybridní flotily, která se skládá z lodí s posádkou i bezpilotních plavidel. Naskýtají se tak zásadní otázky: kam na amerických lodích umístit drony a jaké typy dronů vlastně námořnictvo potřebuje?
Rowley kritizuje nerozhodnost velitelů ohledně zavádění bezpilotních povrchových plavidel (USV). Podle něj by měly být nasazeny co nejrychleji a měly by sloužit k zajištění mořské kontroly, pokud je hlavní flotila oslabena a potřebuje se soustředit na obranu. Naopak Holmes kritizuje ministra obrany Petea Hegsetha, který požaduje dominanci v oblasti bezpilotních leteckých systémů (UAS) do roku 2027. Hegseth chce, aby USA vyrobily tisíce dronů a vycvičily vojáky, námořníky i letectvo k jejich používání. Podle Holmese ale tento přístup nemusí být vždy ideální.
Rowley sice neodmítá použití bezpilotních letadel, ale tvrdí, že úspěch námořnictva spočívá v kombinaci různých typů sil. Podle něj je nutné urychleně nakoupit drony pro všechny domény, včetně těch pro mořskou hladinu. Ve své analýze vychází z myšlenky „distribuovaných námořních operací“, což znamená, že zbraně a senzory jsou rozptýleny mezi různé platformy. Tím se zvyšuje odolnost flotily. Pokud je jedna z platforem, ať už s posádkou, nebo bez ní, zničena, zbytek flotily může pokračovat v boji.
Využití dronů v námořní válce je srovnatelné s konceptem flotily, jak ho definoval britský teoretik Julian S. Corbett. Corbett rozlišoval mezi hlavní flotilou a menšími plavidly. V současné době by drony mohly sloužit jako moderní „neo-flotila“, která by zajišťovala mořskou kontrolu tam, kde je hlavní flotila v ohrožení.
Holmes se zaměřuje na „sea denial“, tedy dočasnou obrannou strategii, jejímž cílem je zabránit protivníkovi v dosažení jeho cílů na moři. Tvrdí, že malé drony mají v počáteční fázi konfliktu disproporční význam, zejména pokud by se nasadily proti čínské flotile v oblasti Tchajwanského průlivu. Pokud by se USA a jejich spojencům podařilo účinně zadržet čínské námořní síly, zabránili by Číně v okupaci Tchaj-wanu. Podle Holmese mají sice větší bezpilotní systémy strategický význam v pozdějších fázích konfliktu, ale americké námořnictvo by se mělo momentálně zaměřit na menší a efektivní drony, které mohou rozhodujícím způsobem ovlivnit počáteční fázi konfliktu.
Společnost Solvay, jejíž továrna zpracovává vzácné zeminy už téměř 80 let, rozšiřuje svůj provoz na západním pobřeží Francie. Tyto kovy, kterých je celkem sedmnáct, jsou klíčové pro výrobu chytrých telefonů, elektromobilů, větrných turbín a lékařských přístrojů, jako jsou třeba magnetické rezonance. V současné době ale Čína dominuje v jejich těžbě, kde drží 70% podíl, a v rafinaci, kde má dokonce 90% podíl.
Nedávné setkání mezi zvláštním vyslancem prezidenta Donalda Trumpa, Stevem Witkoffem, a ruským prezidentem Vladimirem Putinem bylo podle všeho posledním aktem dosavadní Trumpovy politiky vůči Moskvě. Podle informací portálu Onet.pl jednal Witkoff s Putinem o návrhu na příměří, který USA připravily ve spolupráci s evropskými mocnostmi. Moskva dostala velmi výhodnou nabídku, a pokud ji odmítne, i ti největší sympatizanti Ruska ztratí veškeré iluze o možnosti dohody.
Americké námořnictvo se s rostoucím tlakem na modernizaci a přípravu na budoucí konflikty stále více zaměřuje na bezpilotní systémy. James Holmes z Námořní válečné akademie tvrdí, že menší a obratnější námořní drony by mohly sehrát klíčovou roli, obzvláště na začátku konfliktu. Bývalý inženýr námořnictva Jack Rowley souhlasí, ale zdůrazňuje, že je třeba pamatovat na potřeby hybridní flotily, která se skládá z lodí s posádkou i bezpilotních plavidel. Naskýtají se tak zásadní otázky: kam na amerických lodích umístit drony a jaké typy dronů vlastně námořnictvo potřebuje?
Evropská komise představila kontroverzní plán, podle kterého by Evropská unie platila chudším zemím za snižování emisí, uvedl web Politico. Údajně by se tak v zahraničí ušetřily miliony tun skleníkových plynů. Komise přiznala, že dopady tohoto návrhu ale neanalyzovala.
Asii zasáhlo extrémní počasí, které je důsledkem probíhajících klimatických změn. Zatímco Čínu, Pákistán a části Indie sužují přívalové deště, Japonsko a Jižní Koreu trápí úmorné vedro. Tyto extrémní výkyvy počasí si v regionu vyžádaly už stovky životů. Vědci uvádí, že klimatické změny způsobují, že jsou tyto výkyvy intenzivnější, častější a hůře předvídatelné. Podle Světové meteorologické organizace se Asie otepluje téměř dvakrát rychleji, než je celosvětový průměr.
Nový objev vědců z Harvard Medical School přináší naději v boji s Alzheimerovou chorobou. Vypadá to, že klíč k jejímu pochopení a možné léčbě by mohl spočívat v lithiu. Tento prvek je sice známý jako stabilizátor nálady u pacientů s bipolární poruchou, ale nyní se ukazuje, že v malém množství je přirozeně přítomen v těle a hraje zásadní roli pro zdraví mozku.
Podle vyjádření vysokého poradce Kremlu a bývalého ruského velvyslance v USA Jurije Ušakova se Rusko a USA „v podstatě dohodly“ na tom, že se v nejbližších dnech uskuteční setkání prezidentů Donalda Trumpa a Vladimira Putina. Ušakov v televizi řekl, že s americkými kolegy už začínají s „konkrétními přípravami“.
Americký prezident Donald Trump hlásí „obrovský pokrok“ v snaze o ukončení války na Ukrajině a brzy by se mohl setkat s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Je ale otázkou, zda Putin amerického prezidenta opět jen nevodí za nos. Trump, který v posledních týdnech kritizoval „odporné“ nálety na Kyjev a označil Putina za „naprosto šíleného“, nyní po tříhodinové schůzce svého zvláštního velvyslance Steva Witkoffa v Kremlu změnil rétoriku.
Americký prezident Donald Trump by se mohl setkat s Vladimirem Putinem, aby projednali válečný konflikt na Ukrajině. Bílý dům naznačuje, že k summitu by mohlo dojít už příští týden.
Velký pokrok nastal podle Donalda Trumpa v jednáních mezi americkou a ruskou stranou ohledně ukončení války na Ukrajině. Trump o posledním vývoji informoval spojence v čele s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Ten zmínil, že Kyjev stojí o trvalý mír.
Již pozítří se lidé rozloučí s legendárním hercem Jiřím Krampolem, který zemřel během posledního červencového víkendu ve věku 87 let. Po pohřbu ve strašnickém krematoriu dojde k uložení jeho ostatků na místo posledního odpočinku. Kde to ale bude?
Evropský komisař pro dopravu Apostolos Tzitzikostas v rozhovoru pro Financial Times upozornil, že evropská dopravní síť není připravena na případnou válku s Ruskem. Podle něj je současná infrastruktura v Evropě příliš pomalá a neefektivní na to, aby dokázala dostatečně rychle přesunout vojenské jednotky v případě eskalace konfliktu.