Krok, který v historii nemá obdoby. IEA uvolní rekordní množství ropy, svět ji přesto spotřebuje za čtyři dny

Rozsah této intervence je fascinující, zvláště ve srovnání s minulostí. Tento objem je více než dvojnásobný oproti uvolnění zásob v roce 2022, kdy Rusko zahájilo invazi na Ukrajinu. Přestože jde o obrovské číslo, analytici varují, že v kontextu současné krize může jít o pouhou kapku v moři. Svět totiž denně spotřebuje přibližně 100 milionů barelů, což znamená, že celá tato rekordní rezerva by lidstvu vystačila na pouhé čtyři dny.

Situace v Hormuzském průlivu je kritická. Touto úzkou cestou běžně protéká pětina světové produkce ropy, ale kvůli bezpečnostním rizikům a útokům na komerční plavidla je nyní pro tankery prakticky neprůchodná. Podle Birola je každý den z trhu odříznuto zhruba 15 milionů barelů surové ropy a 5 milionů barelů dalších ropných produktů. Matematika je neúprosná: 400 milionů barelů z rezerv IEA dokáže pokrýt tento výpadek po dobu pouhých 26 dní.

Trhy na oznámení IEA reagovaly s viditelnou skepsí. Místo poklesu cen ropa Brent vzrostla o 4 % na úroveň kolem 91 dolarů za barel. Obchodníci se totiž neobávají nedostatku zásob, ale nejistoty ohledně toho, kdy se obnoví skutečné toky ropy. Strategičtí analytici, jako je Ben Emons z FedWatch Advisors, trefně poznamenali, že v situaci, kdy Írán klade v průlivu námořní miny, působí krok IEA spíše jako „vodní pistole než bazuka“.

Íránský arzenál námořních min, odhadovaný na 6 000 kusů, dodává krizi nový, děsivý rozměr. Americké námořnictvo sice oznámilo, že se mu podařilo eliminovat 16 íránských lodí určených ke kladení min, ale hrozba zůstává vysoká. Jen ve středu byly v blízkosti průlivu zasaženy tři komerční lodě neznámými projektily. Tato rizika udržují ceny ropy o 23 % výše, než byly před vypuknutím otevřených bojů na konci února.

Naděje na levnější benzín pro běžné řidiče jsou zatím v nedohlednu. Zkušenosti z roku 2022 ukazují, že i masivní uvolnění rezerv snížilo ceny u čerpacích stanic v USA jen o několik desítek centů. Od začátku nynějšího útoku na Írán přitom průměrná cena galonu v Americe vzrostla již o 60 centů. Analytici z banky ING zdůrazňují, že nouzové zásoby jsou pouze dočasným náplastí a udržitelný pokles cen přinese pouze vojenská deeskalace.

Regionální producenti se zoufale snaží najít cesty, jak „špunt“ v Hormuzském průlivu obejít. Saúdská Arábie začala na maximum využívat svůj ropovod „Východ-Západ“, který vede k přístavu Yanbu v Rudém moři. Původní kapacita 2,8 milionu barelů denně byla navýšena na limitních 7 milionů. Podobně se snaží Spojené arabské emiráty s ropovodem do přístavu Fujairah. Problémem je, že i při plném vytížení tyto trasy nahradí méně než polovinu objemu, který normálně proudí skrze průliv.

Producenti, kteří nemají alternativní potrubní trasy k Rudému moři nebo Ománskému zálivu, jako jsou Kuvajt nebo Irák, se ocitli v bezvýchodné situaci. Protože vytěženou ropu nemají jak vyvézt a jejich sklady jsou již plné, museli začít s drastickým omezováním těžby. Šéf saúdského gigantu Aramco Amin Nasser označil současnou situaci za „zdaleka největší krizi, jaké kdy ropný a plynárenský průmysl v regionu čelil“.

Válečná vřava se navíc přelévá i za hranice přímého bojiště. Dubajské letiště ohlásilo zranění čtyř lidí poté, co do jeho blízkosti dopadly dva drony. Jde o druhý podobný incident v krátké době, což naznačuje, že stabilita celého Arabského poloostrova je v ohrožení. Izraelské nálety na Teherán a Bejrút přitom neustávají, přičemž zásahy obytných budov v centru libanonské metropole vyvolávají mezi obyvatelstvem naprostý šok.

Politická situace se vyostřuje i v symbolické rovině. Íránský ministr sportu prohlásil, že se íránská fotbalová reprezentace nezúčastní mistrovství světa v roce 2026. Ačkoliv sportovní komentáři považují takové prohlášení za předčasné, ilustruje to hloubku izolace a válečného nastavení, do kterého se Teherán pod tlakem útoků propadl.

IEA má ve svých skladech celkem k dispozici zhruba 1,2 miliardy barelů nouzových zásob a dalších 600 milionů barelů drží průmyslové podniky pod vládním dohledem. Schválené uvolnění 400 milionů barelů tedy představuje zhruba třetinu všech dostupných vládních rezerv. Jde o „munici“, kterou nelze používat opakovaně, a její vyčerpání by ponechalo světovou ekonomiku zcela bezbrannou, pokud by konflikt trval déle než několik měsíců.

Budoucnost energetických trhů nyní závisí na dvou faktorech: jak rychle se podaří vyčistit Hormuzský průliv od min a zda se potvrdí Trumpovy optimistické předpovědi o brzkém konci války. Dokud však budou lodě v plamenech a Teherán bude vyhrožovat totální blokádou exportu, zůstane ropa drahá, bez ohledu na to, kolik milionů barelů západní vlády vypustí ze svých strategických podzemních jeskyní.

Bezpečnostní situace se mění každou hodinou a napětí v regionu je na bodu varu. Každý další den uzavřeného průlivu znamená pro globální ekonomiku ztrátu miliard dolarů a prohlubující se nejistotu pro miliony lidí, kteří pociťují dopady války u každého nákupu potravin či tankování paliva.