Evropští cestovatelé i letecké společnosti se připravují na mimořádně komplikovanou letní sezónu. I kdyby konflikt na Blízkém východě skončil okamžitě, tlak na dodávky leteckého paliva v dohledné době nepoleví. Evropská unie totiž nedokáže vyprodukovat dostatek paliva pro své vnitřní potřeby a závislost na dovozu skrze Hormuzský průliv se stala kritickým bodem pro fungování celého sektoru.
Rafinační kapacita v rámci Unie pokryje maximálně 70 procent potřeb aerolinek. Jakékoli narušení dopravy tankerů v oblasti průlivu proto znamená, že se letecké společnosti musí zoufale shánět po alternativních zdrojích. To nevyhnutelně vede k růstu nákladů, které se promítají do cen letenek, a k hrozbě nedostatku zásob právě v období, kdy se očekává nejvyšší poptávka po cestování.
Odborníci pro web Politico nastínili několik možných scénářů vývoje, které závisí na délce trvání námořní blokády. I v nejoptimističtějším případě, kdy by válka skončila rychle a průliv se otevřel, krize nezmizí ze dne na den. Tankery potřebují více než měsíc, aby se dostaly z Perského zálivu do Evropy, což znamená, že vysoké ceny letenek pravděpodobně přetrvají po celé léto.
Rychlé vyřešení konfliktu by sice mohlo zabránit masovému rušení letů nebo nutnosti zavádět politická opatření omezující cestování, ale sektor zůstane pod tlakem. Přesto by se Evropa mohla vyhnout dramatickému nedostatku paliva na letištích. Cestující by v tomto scénáři pocítili především finanční zátěž v podobě vyšších cen, nikoli úplný kolaps dopravy.
Realističtější a negativnější variantou je částečné vyřešení konfliktu, při kterém by dodávky fungovaly jen přerušovaně. V takové situaci by ceny paliva zůstaly velmi vysoké a dodavatelský řetězec by byl značně nejistý. Letecké společnosti by pravděpodobně musely začít rušit slabší spoje a některá letiště by se mohla potýkat s periodickými výpadky pohonných hmot.
Jako první by na seznamu škrtů skončily dálkové rekreační lety a méně populární regionální trasy. Cestující by se mohli začít vracet k cestám autem nebo ke strávení dovolené v blízkosti domova, protože vysoké ceny letenek se stávají neúnosnými. Aerolinky varují, že pokud nebudou moci náklady přenést na zákazníky, hrozí jim v horizontu několika měsíců bankrot.
Pokud by narušení námořní dopravy trvalo celé léto, evropské zásoby leteckého paliva by se mohly dostat pod provozní minimum. V takovém případě by trh musel přejít k přídělovému systému. Jde o nejhorší možnou variantu, kdy se sektor potýká nejen s vysokou cenou, ale především s fyzickým nedostatkem suroviny, což je problém, který nelze vyřešit pouhým navýšením rozpočtu.
Evropská komise již připravuje krizové plány, přestože varuje před šířením paniky. Členské státy by v případě skutečného nedostatku mohly být nuceny sdílet své nouzové zásoby paliva. Transportní komisař Apostolos Tzitzikostas naznačil, že to, co je dnes dobrovolné, by se v případě vyhrocení situace mohlo stát povinností.
Celé odvětví je extrémně zranitelné, přičemž nejvíce ohroženy jsou nízkonákladové společnosti. Ty spoléhají na vysoké vytížení letadel a hustý letový řád, což je model, který šok v dodávkách paliva přímo ohrožuje. Pokud by počet zrušených letů přesáhl deset procent běžného provozu, dopady by pocítili i poskytovatelé řízení letového provozu v podobě klesajících příjmů.
Britská politika čelí bezprecedentní vlně nestability, která je přímým důsledkem chronického chřadnutí hospodářství. Spojené království prošlo šestou výměnou na pozici předsedy vlády během zhruba sedmi let. Dlouhodobý ekonomický útlum citelně zasahuje peněženky obyvatel a trpělivost veřejnosti je u konce, jelikož se žádnému z dosavadních lídrů nepodařilo zemi ze stagnace vyvést.
Vztahy mezi Evropou a Spojenými státy procházejí zásadním ochlazením a důvěra v zámořské bezpečnostní garance klesla na historické dno. Čerstvé závěry průzkumu think-tanku Evropská rada pro mezinárodní vztahy ukazují výrazný odklon veřejnosti od tradičního partnera.
Ruská armáda pokračuje v pomalém postupu v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny, kde soustředila většinu svých sil se záměrem obklíčit klíčová města Kosťantynivka a Lyman. Podle nezávislých odborníků oslovených webem CNN i samotných ukrajinských vojáků jsou však prohlášení Moskvy o zásadních úspěších přehnaná.
Americký prezident Donald Trump vyvolal ostrou reakci ze strany vědců a klimatických odborníků poté, co obvinil Kanadu z „otravy“ amerického ovzduší kouřem z rozsáhlých lesních požárů. Šéf Bílého domu prohlásil, že o této otázce hovořil přímo s kanadským premiérem Markem Carneym, přičemž zmínil možnost požadovat po sousední zemi finanční odškodnění nebo uvalit na kanadské zboží dodatečná cla.
Války se málokdy vyvíjejí tak, jak se původně předpokládalo. Současný konflikt s Íránem se zpočátku vyznačoval nejasnými cíli, které se pohybovaly od snah o změnu tamního režimu až po cílené operace na oslabení íránských vojenských a jaderných kapacit. Po téměř šesti měsících se však boj proměnil v přímý zápas o kontrolu nad Hormuzským průlivem, který je klíčovou tepnou pro dodávky globální energie. Teherán dal jasně najevo, že je schopen a ochoten napadat komerční lodě, pokud nebudou respektovat jím stanovená pravidla.
Devětadvacetiletý Nick Palmiter z amerického státu Michigan zpočátku přisuzoval své žaludeční potíže ze začátku července běžné indispozici. Když však nepříjemné příznaky přetrvaly několik týdnů a doprovázely je nesnesitelné křeče v břiše, musel vyhledat lékařskou péči. Výrazný tlak v žaludku a nucení jít na toaletu patnáctkrát až dvacetkrát denně jej nakonec přivedly až na pohotovost, kde mu odborníci diagnostikovali cyklosporiózu.
Americká armáda podnikla již třináctou noc v řadě letecké údery na cíle v Íránu, zatímco tamní státní média hlásí nejméně čtyři mrtvé a pět zraněných. Prezident Donald Trump současně oznámil záměr využít zmrazená íránská aktiva k úhradě škod na lodích a nákladu způsobených nedávnými útoky. Íránský ministr zahraničí Abbás Araghčí americkou hrozbu ostře odsoudil a označil ji za nebezpečný precedent, který ohrožuje bezpečnost majetku po celém světě.
Jižní Evropu zasáhla extrémní vlna horka, která rozsáhlými požáry přiměla zhruba třicet tisíc lidí k evakuaci ve Francii a Španělsku. Vedra sužují také Středozemní moře, kde zvýšila teplotu vody na některých místech až o pět stupňů Celsia nad dlouhodobý průměr. Odborníci varují, že s horšícími se požáry nelze v budoucnu vyloučit ani katastrofické scénáře nebývalého rozsahu.
Evropská unie schválila dosud nejrozsáhlejší sankční balíček proti Rusku za poslední čtyři roky, který zasažením 218 jednotlivců a subjektů zásadně rezonuje i na mezinárodní sportovní scéně. Mezi sankcionovanými osobami se ocitl také prezident Mezinárodní šachové federace (FIDE) a bývalý ruský vicepremiér Arkadij Dvorkovič. Ten v reakci na to oznámil pozastavení svého působení ve vedení federace, přičemž rozhodnutí Unie označil za nezákonné a nespravedlivé. Dočasného vedení celé organizace se následně ujal legendární indický šachový mistr světa Višvanáthan Ánand.
Geopolitické napětí na Blízkém východě narůstá do dosud nebývalých rozměrů. Americký prezident Donald Trump veřejně prohlásil, že se blíží k finálnímu rozhodnutí o zahájení masivního vojenského úderu proti Íránu. Chystaná operace by podle jeho slov měla svou intenzitou i rozsahem daleko překonat všechny dosavadní střety v rámci několikaměsíčního konfliktu s Teheránem. Tato prohlášení okamžitě vyvolala neklid na trhu s ropou, jejíž cena opět přesáhla hranici sta dolarů za barel.
Německé plány na vybudování moderní flotily bojových bezpilotních letounů se ocitly v ohrožení. Vnitřní rozepře na ministerstvu obrany ohledně toho, zda zakoupit australské drony MQ-28 Ghost Bat od společnosti Boeing, nebo si počkat na evropská řešení, mohou zásadně opozdit cíl nasadit první stroje do roku 2029. Berlín přitom usiluje o opakovaně použitelné proudové letouny schopné nést zbraně a provádět elektronický boj po boku stíhaček Eurofighter a F-35, což je schopnost, kterou německá armáda zatím zcela postrádá.
Ministerstvo práce a sociálních věcí představilo společně s Asociací poskytovatelů sociálních služeb ČR a společností Deloitte Studii dlouhodobé sociální péče v České republice. Ta potvrzuje, že rychlé stárnutí populace nelze zvládnout jedním opatřením. Budoucnost dlouhodobé péče stojí na rozvoji domácích, komunitních i pobytových služeb, lepším propojení sociální a zdravotní péče, podpoře pečujících a dlouhodobém plánování kapacit.