Evropští cestovatelé i letecké společnosti se připravují na mimořádně komplikovanou letní sezónu. I kdyby konflikt na Blízkém východě skončil okamžitě, tlak na dodávky leteckého paliva v dohledné době nepoleví. Evropská unie totiž nedokáže vyprodukovat dostatek paliva pro své vnitřní potřeby a závislost na dovozu skrze Hormuzský průliv se stala kritickým bodem pro fungování celého sektoru.
Rafinační kapacita v rámci Unie pokryje maximálně 70 procent potřeb aerolinek. Jakékoli narušení dopravy tankerů v oblasti průlivu proto znamená, že se letecké společnosti musí zoufale shánět po alternativních zdrojích. To nevyhnutelně vede k růstu nákladů, které se promítají do cen letenek, a k hrozbě nedostatku zásob právě v období, kdy se očekává nejvyšší poptávka po cestování.
Odborníci pro web Politico nastínili několik možných scénářů vývoje, které závisí na délce trvání námořní blokády. I v nejoptimističtějším případě, kdy by válka skončila rychle a průliv se otevřel, krize nezmizí ze dne na den. Tankery potřebují více než měsíc, aby se dostaly z Perského zálivu do Evropy, což znamená, že vysoké ceny letenek pravděpodobně přetrvají po celé léto.
Rychlé vyřešení konfliktu by sice mohlo zabránit masovému rušení letů nebo nutnosti zavádět politická opatření omezující cestování, ale sektor zůstane pod tlakem. Přesto by se Evropa mohla vyhnout dramatickému nedostatku paliva na letištích. Cestující by v tomto scénáři pocítili především finanční zátěž v podobě vyšších cen, nikoli úplný kolaps dopravy.
Realističtější a negativnější variantou je částečné vyřešení konfliktu, při kterém by dodávky fungovaly jen přerušovaně. V takové situaci by ceny paliva zůstaly velmi vysoké a dodavatelský řetězec by byl značně nejistý. Letecké společnosti by pravděpodobně musely začít rušit slabší spoje a některá letiště by se mohla potýkat s periodickými výpadky pohonných hmot.
Jako první by na seznamu škrtů skončily dálkové rekreační lety a méně populární regionální trasy. Cestující by se mohli začít vracet k cestám autem nebo ke strávení dovolené v blízkosti domova, protože vysoké ceny letenek se stávají neúnosnými. Aerolinky varují, že pokud nebudou moci náklady přenést na zákazníky, hrozí jim v horizontu několika měsíců bankrot.
Pokud by narušení námořní dopravy trvalo celé léto, evropské zásoby leteckého paliva by se mohly dostat pod provozní minimum. V takovém případě by trh musel přejít k přídělovému systému. Jde o nejhorší možnou variantu, kdy se sektor potýká nejen s vysokou cenou, ale především s fyzickým nedostatkem suroviny, což je problém, který nelze vyřešit pouhým navýšením rozpočtu.
Evropská komise již připravuje krizové plány, přestože varuje před šířením paniky. Členské státy by v případě skutečného nedostatku mohly být nuceny sdílet své nouzové zásoby paliva. Transportní komisař Apostolos Tzitzikostas naznačil, že to, co je dnes dobrovolné, by se v případě vyhrocení situace mohlo stát povinností.
Celé odvětví je extrémně zranitelné, přičemž nejvíce ohroženy jsou nízkonákladové společnosti. Ty spoléhají na vysoké vytížení letadel a hustý letový řád, což je model, který šok v dodávkách paliva přímo ohrožuje. Pokud by počet zrušených letů přesáhl deset procent běžného provozu, dopady by pocítili i poskytovatelé řízení letového provozu v podobě klesajících příjmů.
Po dvou desítkách let poklesu začal ve Spojených státech opět prudce růst počet poprav. V loňském roce bylo k smrti odsouzeno a popraveno 47 lidí, což představuje nejvyšší číslo za více než patnáct let. Dalších 31 lidí bylo popraveno v průběhu roku 2026. Tento nárůst doprovází nová vlna kontroverzí ohledně trestu smrti.
Snahy o obnovení energetického obchodu s Ruskem jako součást mírových návrhů pro Ukrajinu nemohou přinést trvalý mír ani změnit chování Moskvy. Podle analýzy politologa Andrease Umlanda publikované v magazínu The National Interest by předčasné zrušení sankcí a oživení dodávek plynu odměnilo ruskou agresi, aniž by vedlo k ukončení konfliktu. Takový krok podle odborníka ignoruje skutečné motivy ruského vedení.
Farmaceutické společnosti Merck a Moderna zveřejnily výsledky pozdní fáze klinického testování, které ukazují, že experimentální personalizovaná mRNA vakcína snížila riziko návratu melanomu o 42 procent. Pacienti, kteří obdrželi tuto vakcínu společně se schváleným lékem Keytruda, čelili výrazně nižší pravděpodobnosti návratu rakoviny či úmrtí než ti, kteří užívali pouze samotnou Keytrudu. Tyto slibné výsledky otevírají zcela novou cestu v léčbě tohoto typu onkologického onemocnění.
Společnost Google čelí ostré kritice poté, co bez řádného povolení vykácela čtvrt milionu stromů na severu Finska kvůli výstavbě rozsáhlého datového centra. Finský licenční a dozorový úřad nařídil firmě okamžité pozastavení přípravných prací na dvou lokalitách v obcích Muhos a Otanmäki. Důvodem je skutečnost, že technologický gigant zahájil kácení bez předchozího dokončení povinných posouzení vlivů na životní prostředí. Tento incident vyvolal v zemi celonárodní debatu o rychlém rozšiřování infrastruktury pro umělou inteligenci.
Sociální sítě po letech spoléhání na automatické doporučovací algoritmy zavádějí nové nástroje, které uživatelům vrací kontrolu nad obsahem jejich kanálů. Společnosti jako Meta, TikTok či YouTube reagují na nespokojenost lidí a umožňují jim specifikovat témata, která chtějí vidět, nebo se jim naopak vyhnout. Pokroky v oblasti umělé inteligence nyní platformám umožňují zpracovávat konkrétní slovní požadavky uživatelů namísto pouhých odhadů založených na předchozí aktivitě.
Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil, že v následujících dnech budou zakázány takzvané nelegitimní demonstrace. Reaguje tím na vlnu občanských nepokojů a nejhorší uliční násilí za poslední roky, která vypukla o víkendu na okrajích protestů proti rostoucím životním nákladům. Opatření mají za cíl ochránit centra měst, veřejné budovy a podniky před dalším ničením.
Íránští představitelé varovali, že v případě nového americko-izraelského útoku zaútočí na ropná zařízení, podmořské kabely, datová centra a infrastrukturu umělé inteligence v až sedmi zemích zálivu. Podle vyjádření Mohsena Rezáího, tajemníka íránské nejvyšší rady pro národní bezpečnost, nebudou v takovém případě platit žádné červené linie. Íránská strana rovněž uvedla, že rozšíří geografický i časový rozsah případného konfliktu.
Podle nového vědeckého výzkumu si letošní letní vlny veder v Evropě vyžádaly odhadem více než padesát tisíc lidských životů. Celoevropský počet nadměrných úmrtí tak dosáhl historického maxima a překonal předchozí rekord z roku 2022. Výsledky této studie byly publikovány v odborném časopise Nature Health.
Evropa se připravuje na první dvě výrazné tlakové níže letošního podzimu, které ovlivní i počasí v Česku. Bude se hodit deštník, problémem bude také silný vítr. V Anglii a Francii může mít rychlost až 130 kilometrů za hodinu.
České úřady upozornily na nepravdivou informaci o možné další uprchlické vlně z válkou zmítané Ukrajiny. Podle ministerstva vnitra a policie tomu nic nenasvědčuje. Úřady nicméně zdůraznily, že jsou připraveny reagovat na případnou zásadní změnu situace.
Tenisovým světem otřásla smutná zpráva. Ukrajinská tenistka Elina Svitolinová oznámila rozpad manželství s bývalým francouzským hráčem Gaelem Monfilsem. Svitolinová naznačila, že ke konci vztahu přispěla i stále probíhající válka na Ukrajině.
Plánované navýšení ročních kvót pro pracovníky z Filipín ze současných 10 300 na 12 000 míst od ledna příštího roku představuje reakci vlády na přetrvávající nedostatek pracovní síly v některých odvětvích české ekonomiky. Zaměstnavatelům může usnadnit obsazování volných pozic, zvyšovat výrobní kapacity a umožnit přijímat zakázky, které by jinak kvůli personálnímu nedostatku museli odmítat. Z celostátního makroekonomického hlediska však samotné navýšení kvóty o 1700 míst zásadní změnu nepřinese.