Nadcházející státní návštěva krále Karla III. a královny Camilly ve Spojených státech je britskými diplomaty označována za událost s „vysokými sázkami a velkým rizikem“. Nejde o běžnou zdvořilostní cestu plnou celebrit a úsměvů pro fotografy, ale o dosud nejtěžší zkoušku královy vlády. Podle odborníků přichází tato návštěva v době nejhlubší krize anglo-amerických vztahů za poslední století, kdy napětí mezi oběma mocnostmi dosahuje kritických hodnot.
Celá akce se odehrává na pozadí komplikované mezinárodní situace, zejména kvůli probíhajícímu konfliktu v Íránu a na Blízkém východě, kde zatím drží jen velmi křehké příměří. Král se navíc bude muset vyrovnat s nepředvídatelnou povahou svého hostitele, prezidenta Donalda Trumpa. Ten sice otevřeně obdivuje britskou monarchii, ale zároveň nešetří ostrou kritikou na adresu britského premiéra Keira Starmera a britské ozbrojené síly v minulosti posměšně přirovnal k hračkám.
Diplomatickou situaci neusnadňují ani Trumpovy kontroverzní výstupy, jako byl nedávný incident s umělou inteligencí vytvořeným obrázkem, na němž se prezident stylizoval do biblické podoby připomínající Ježíše. Pro krále, který je hlavou anglikánské církve, představují takové momenty velmi ošemetný kontext pro oficiální setkání. Úředníci se proto obávají jakýchkoli neplánovaných projevů prezidenta, které by mohly narušit přísně střežený protokol.
Kromě politických třenic čelí král i osobním výzvám. I po více než dvou letech od diagnózy rakoviny absolvuje nabitý čtyřdenní program, který zahrnuje Washington, New York i Virginii. Cestu navíc doprovází stín skandálu jeho bratra Andrewa, spojeného s případem sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Očekává se, že přeživší budou během návštěvy žádat o slyšení a vyjádření solidarity, což na panovníka vytváří značný morální tlak.
I přes tyto překážky je král Karel III. považován za jednoho z mála lidí, kteří na Donalda Trumpa dokážou mít vliv. Prezident se o králi vyjadřuje jako o „statečném a skvělém muži“, kterého zná již léta. Britská vláda proto doufá, že panovník využije tento osobní respekt jako páku k prosazování britských zájmů, podobně jako se mu to podařilo loni, kdy Trumpa přesvědčoval o nutnosti podpory Ukrajiny.
Vrcholem královy cesty bude úterní projev před oběma komorami Kongresu. Bude to první takové vystoupení britského monarchy od roku 1991, kdy zde promluvila královna Alžběta II. Král musí v tomto projevu najít křehkou rovnováhu: polichotit prezidentovi, ale zároveň pevně obhajovat demokratické hodnoty, svobodu a mezinárodní řád založený na pravidlech, což jsou principy, kterým zasvětil svůj život.
Britské ministerstvo zahraničí bude pečlivě vážit každé slovo v královo řeči. Cílem je nenápadně zdůraznit důležitost NATO a podpořit jednání o obchodních dohodách mezi USA a Británií. Historické paralely k tomu nabízejí dostatek materiálu, od vzpomínek na válečné spojenectví až po připomínku Trumpovy matky, která pocházela ze Skotska.
Historikové však připomínají, že v sále bude přítomen i pomyslný „slon v místnosti“. Přeživší z Epsteinovy kauzy, jako je rodina Virginie Giuffreové, otevřeně lobbují za to, aby se král s oběťmi setkal alespoň na krátkých deset minut. Jde jim o symbolické gesto uznání a podporu spravedlivého vyšetřování, což by pro britskou korunu v USA znamenalo zásadní krok k nápravě pošramocené pověsti.
Zatímco královna Camilla se bude během svých samostatných schůzek věnovat kampaním proti domácímu násilí, král se pokusí oživit „speciální vztah“ mezi oběma zeměmi. Experti se shodují, že britská monarchie je nejsilnějším nástrojem „měkké síly“, který má Spojené království k dispozici, a v USA to platí dvojnásob.
I když je politické spojenectví momentálně v troskách a Británie se marně snažila působit jako most mezi USA a Evropou, tato státní návštěva přichází v nejvhodnější možný okamžik. Pro britskou diplomacii je to poslední velká karta, kterou může hrát, aby zmírnila hrany Trumpovy administrativy a zajistila, že historické pouto mezi oběma národy přečká i současné turbulentní období.
Silný, neboli „super“ El Niño, charakterizovaný vzestupem teploty mořské hladiny o dva stupně Celsia nebo více, je pro letošní rok vysoce pravděpodobný a jeho vliv potrvá až do roku 2027. Tento klimatický jev způsobený oslabením pasátů umožňuje teplým povrchovým vodám šířit se napříč středním a východním Pacifikem, což narušuje oceánskou cirkulaci a mění vzorce počasí po celém světě. El Niño tak zintenzivňuje již existující nerovnosti v globální ekonomice, přičemž klimatické šoky jasně ukazují, jak dodavatelské řetězce přenášejí rizika na nejchudší populace světa, a potenciální nejhorší scénáře dopadnou nepřiměřeně právě na chudé zemědělce a dělníky.
Jednou z největších záhad současné globální ekonomiky zůstává skutečnost, proč ropný trh reaguje relativně klidně na jeden z největších nabídkových šoků v historii. Hormuzský průliv je kvůli tři měsíce trvající válce s Íránem paralyzován, což je scénář, který před vypuknutím konfliktu málokdo považoval za reálný. Viditelná lodní doprava v této oblasti je podle odhadů banky JPMorgan na pouhých patnácti procentech předválečné úrovně, přesto ceny ropy zatím nestouply na kritické hodnoty, kterých se analytici obávali.
Britský lékař Simon Mardel, který má za sebou třicet let zkušeností s bojem proti nejzávažnějším epidemiím eboly, varuje, že nynější vývoj v Demokratické republice Kongo může vyústit v katastrofu obřích rozměrů. Devětašedesátiletý specialista přirovnal situaci ke sledování vlakové havárie a upozornil, že přesný rozsah ani rychlost přenosu nikdo nezná. Hrozí podle něj, že se nákaza vymkne kontrole a zasáhne nepřipravené státy na jiných kontinentech. V Demokratické republice Kongo jde přitom o třetí nejrozsáhlejší epidemii v dějinách, která si vyžádala přes 230 životů z více než tisíce nakažených, včetně zdravotníků a dobrovolníků, což vedlo Světovou zdravotnickou organizaci k vyhlášení stavu veřejného ohrožení mezinárodního významu.
Bulharsko již nebude posílat žádné zbraně na Ukrajinu, což oficiálně oznámil tamní ministr obrany Dimitar Stojanov. Tento krok definitivně potvrzuje odmítavý postoj nové bulharské vlády vůči evropské vojenské podpoře Kyjeva.
Náměstek ruského ministra zahraničí Michail Galuzin prohlásil, že Rusko a Bělorusko jsou neustále připraveny použít všechny dostupné prostředky, včetně jaderných zbraní, k zajištění bezpečnosti svazového státu.
Francouzský prezident Emmanuel Macron plánuje uspořádat videohovor mezi zeměmi skupiny G7 a Čínou, jehož hlavním tématem má být řešení globální obchodní nerovnováhy. Podle informací od čtyř představitelů ze tří členských států G7 by se tato online schůzka měla uskutečnit ve čtvrtek, tedy ještě před zahájením samotného summitu lídrů G7, který se bude konat příští týden v jezerním letovisku Évian-les-Bains. Tento diplomatický krok představuje významný posun pro uskupení západních demokracií, které v posledních letech zastávalo vůči Číně spíše konfrontační postoj.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval britské místní samosprávy vedené stranou Reform UK, aby na svých budovách znovu vyvěsily ukrajinskou vlajku. Podle jeho slov je odmítavý postoj této populistické pravicové strany k vyvěšování cizích státních symbolů typem drobné chyby, která by mohla narušit velké přátelství.
Největší světové banky poskytly v loňském roce finanční prostředky pro fosilní průmysl v celkové hodnotě 906 miliard dolarů. Tento výrazný nárůst investic, který oproti roku 2024 představuje zvýšení o 64 miliard dolarů neboli téměř o 8 %, podle ekologických organizací zamyká svět do dlouhodobé závislosti na uhlí, ropě a plynu. Koalice autorů každoroční zprávy Banking on Climate Chaos v této souvislosti upozornila, že rozhodnutí 65 globálních bankovních institucí jsou neslučitelná s mezinárodními dohodami o omezení růstu globálních teplot.
Bývalý britský poslanec za konzervativce a stranu UKIP Douglas Carswell, který stál u zrodu kampaně Vote Leave, tvrdí, že jeho osmiletá dcera musela po referendu o brexitu opustit londýnskou školu. Podle jeho slov se jednalo o nevyprovokovaný a tvrdý útok namířený proti lidem, kteří vedli kampaň za odchod Velké Británie z Evropské unie.
Zatímco migrace ve Velké Británii v letech 2024 a 2025 výrazně poklesla a klesá i počet nelegálních přechodů hranic v celé Evropě, tamní populističtí politici hledají nové obětní beránky. Svou pozornost nyní obracejí proti migrantům, kteří již v zemi žijí.
Ukrajinské síly od začátku letošního roku dokázaly dobýt zpět více než 600 kilometrů čtverečních svého území. Podle prohlášení vrchního velitele ukrajinské armády Oleksandra Syrského zaznamenal Kyjev úspěch zejména v květnu, kdy osvobodil o 100 kilometrů čtverečních více půdy, než kolik během téhož měsíce ztratil. Tento zvrat v postupu potvrzují i nezávislé skupiny mapující situaci na bojišti, podle nichž se ruský postup v posledních měsících poprvé od neúspěšné ukrajinské protiofenzívy z roku 2023 zpomalil až zastavil. Syrskyj nicméně upozornil, že situace na frontě zůstává kvůli intenzivním střetům na východě a jihu země nadále dynamická a složitá.
Americký prezident Donald Trump od začátku konfliktu s Íránem prohlásil již nejméně sedmatřicetkrát, že je dohoda na spadnutí nebo že Teherán po jejím uzavření zoufale touží. Tyto proklamace přitom zazněly v jeho příspěvcích na sociálních sítích, při veřejných vystoupeních i během telefonických rozhovorů s médii. Od dubnového vyhlášení příměří, které mělo trvat dva týdny a přinést definitivní shodu, uplynuly více než dva měsíce a k žádnému posunu nedošlo. Současný stav přitom nenasvědčuje tomu, že by uzavření dohody bylo reálnější než na počátku dubna.
