Představitelé Evropské unie začínají pracovat na konkrétním plánu, jak využít vzájemnou asistenční doložku v případě napadení členského státu. Tento krok přichází v době, kdy se transatlantická aliance NATO potýká s nejtěžší krizí ve své historii, mimo jiné kvůli zesilující kritice ze strany Donalda Trumpa. Bruselské úřady dostaly za úkol připravit detailní scénář, jakým způsobem by blok reagoval, pokud by byla tato klauzule aktivována.
Kyperský prezident Nikos Christodoulides, který hostil příslušná jednání, potvrdil, že lídři se shodli na přípravě takzvaného plánu reakce. Diskuse se zaměřila na článek 42.7 smlouvy o Evropské unii. K těmto rozhovorům došlo v situaci, kdy se objevily zprávy o možném úsilí Spojených států pozastavit Španělsku členství v NATO.
Donald Trump, který dlouhodobě kritizuje vojenskou alianci, zintenzivnil své útoky poté, co evropské země odmítly zapojení do války USA proti Íránu. Bývalý americký prezident dokonce prohlásil, že vážně zvažuje stažení USA z NATO. To uvrhlo sedmasedmdesátiletou alianci do dosud největší nejistoty.
Španělský premiér Pedro Sánchez se ocitl pod tlakem, ale zdůraznil, že jeho země zůstává loajálním členem NATO. Zároveň však znovu zkritizoval selhání hrubé síly na Blízkém východě. V tomto kontextu roste zájem o unijní doložku, která členským státům ukládá povinnost poskytnout pomoc a podporu všemi prostředky, pokud je jiný člen napaden cizí vládou či nestátním aktérem.
Předseda Evropské rady António Costa uvedl, že se pracuje na vytvoření příručky pro využívání této asistenční doložky. Jako praktický test již posloužil nedávný útok dronem na britskou základnu na Kypru. V té době se mobilizovaly Řecko, Francie, Itálie, Španělsko a Nizozemsko, aby pomohly ostrovu při obraně před vnějšími hrozbami.
Historicky jedinou zemí, která dosud článek 42.7 aktivovala, byla Francie po teroristických útocích v Paříži v roce 2015. Tehdy Paříž požádala ostatní státy o posílení závazků v zahraničí, aby mohla přesunout vlastní jednotky pro potřeby vnitřní bezpečnosti. Dříve byla absence detailů v unijní smlouvě považována za výhodu umožňující flexibilitu, nyní však panuje nejistota ohledně praktické funkčnosti procesu.
Kyperský prezident zdůraznil potřebu mít připravený operační plán. Ten by měl obsahovat odpovědi na otázky, kdo by měl na žádost reagovat jako první a jaké jsou reálné potřeby napadené země. Kypr, který není členem NATO, má zájem na tom, aby unie tuto klauzuli brala vážněji.
Některé členské státy jsou ovšem opatrné, aby tyto kroky nebyly vnímány jako oslabování kolektivní obrany NATO. Představitelé EU zdůrazňují, že unie nabízí nástroje, které jsou s NATO komplementární, jako jsou sankce, finanční pomoc či humanitární podpora. Polský premiér Donald Tusk vyjádřil pochybnosti o tom, zda jsou USA připraveny být stejně loajální, jak deklarují spojenecké smlouvy.
Ohledně zpráv o možném potrestání spojenců ze strany Washingtonu Sánchez uvedl, že španělská vláda pracuje na základě oficiálních dokumentů, nikoliv e-mailů. Představitelé NATO připomínají, že zakládající smlouva organizace neobsahuje žádný mechanismus pro vyloučení členského státu. Na květen jsou naplánována diplomatická cvičení, která mají prozkoumat různé scénáře aktivace článku 42.7.
Britský lékař Simon Mardel, který má za sebou třicet let zkušeností s bojem proti nejzávažnějším epidemiím eboly, varuje, že nynější vývoj v Demokratické republice Kongo může vyústit v katastrofu obřích rozměrů. Devětašedesátiletý specialista přirovnal situaci ke sledování vlakové havárie a upozornil, že přesný rozsah ani rychlost přenosu nikdo nezná. Hrozí podle něj, že se nákaza vymkne kontrole a zasáhne nepřipravené státy na jiných kontinentech. V Demokratické republice Kongo jde přitom o třetí nejrozsáhlejší epidemii v dějinách, která si vyžádala přes 230 životů z více než tisíce nakažených, včetně zdravotníků a dobrovolníků, což vedlo Světovou zdravotnickou organizaci k vyhlášení stavu veřejného ohrožení mezinárodního významu.
Bulharsko již nebude posílat žádné zbraně na Ukrajinu, což oficiálně oznámil tamní ministr obrany Dimitar Stojanov. Tento krok definitivně potvrzuje odmítavý postoj nové bulharské vlády vůči evropské vojenské podpoře Kyjeva.
Náměstek ruského ministra zahraničí Michail Galuzin prohlásil, že Rusko a Bělorusko jsou neustále připraveny použít všechny dostupné prostředky, včetně jaderných zbraní, k zajištění bezpečnosti svazového státu.
Francouzský prezident Emmanuel Macron plánuje uspořádat videohovor mezi zeměmi skupiny G7 a Čínou, jehož hlavním tématem má být řešení globální obchodní nerovnováhy. Podle informací od čtyř představitelů ze tří členských států G7 by se tato online schůzka měla uskutečnit ve čtvrtek, tedy ještě před zahájením samotného summitu lídrů G7, který se bude konat příští týden v jezerním letovisku Évian-les-Bains. Tento diplomatický krok představuje významný posun pro uskupení západních demokracií, které v posledních letech zastávalo vůči Číně spíše konfrontační postoj.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval britské místní samosprávy vedené stranou Reform UK, aby na svých budovách znovu vyvěsily ukrajinskou vlajku. Podle jeho slov je odmítavý postoj této populistické pravicové strany k vyvěšování cizích státních symbolů typem drobné chyby, která by mohla narušit velké přátelství.
Největší světové banky poskytly v loňském roce finanční prostředky pro fosilní průmysl v celkové hodnotě 906 miliard dolarů. Tento výrazný nárůst investic, který oproti roku 2024 představuje zvýšení o 64 miliard dolarů neboli téměř o 8 %, podle ekologických organizací zamyká svět do dlouhodobé závislosti na uhlí, ropě a plynu. Koalice autorů každoroční zprávy Banking on Climate Chaos v této souvislosti upozornila, že rozhodnutí 65 globálních bankovních institucí jsou neslučitelná s mezinárodními dohodami o omezení růstu globálních teplot.
Bývalý britský poslanec za konzervativce a stranu UKIP Douglas Carswell, který stál u zrodu kampaně Vote Leave, tvrdí, že jeho osmiletá dcera musela po referendu o brexitu opustit londýnskou školu. Podle jeho slov se jednalo o nevyprovokovaný a tvrdý útok namířený proti lidem, kteří vedli kampaň za odchod Velké Británie z Evropské unie.
Zatímco migrace ve Velké Británii v letech 2024 a 2025 výrazně poklesla a klesá i počet nelegálních přechodů hranic v celé Evropě, tamní populističtí politici hledají nové obětní beránky. Svou pozornost nyní obracejí proti migrantům, kteří již v zemi žijí.
Ukrajinské síly od začátku letošního roku dokázaly dobýt zpět více než 600 kilometrů čtverečních svého území. Podle prohlášení vrchního velitele ukrajinské armády Oleksandra Syrského zaznamenal Kyjev úspěch zejména v květnu, kdy osvobodil o 100 kilometrů čtverečních více půdy, než kolik během téhož měsíce ztratil. Tento zvrat v postupu potvrzují i nezávislé skupiny mapující situaci na bojišti, podle nichž se ruský postup v posledních měsících poprvé od neúspěšné ukrajinské protiofenzívy z roku 2023 zpomalil až zastavil. Syrskyj nicméně upozornil, že situace na frontě zůstává kvůli intenzivním střetům na východě a jihu země nadále dynamická a složitá.
Americký prezident Donald Trump od začátku konfliktu s Íránem prohlásil již nejméně sedmatřicetkrát, že je dohoda na spadnutí nebo že Teherán po jejím uzavření zoufale touží. Tyto proklamace přitom zazněly v jeho příspěvcích na sociálních sítích, při veřejných vystoupeních i během telefonických rozhovorů s médii. Od dubnového vyhlášení příměří, které mělo trvat dva týdny a přinést definitivní shodu, uplynuly více než dva měsíce a k žádnému posunu nedošlo. Současný stav přitom nenasvědčuje tomu, že by uzavření dohody bylo reálnější než na počátku dubna.
V Česku dnes začal druhý týden meteorologického léta, ale jeho nástup je zatím jen pozvolný. Meteorologové nestraší tropy ani po zbytek června. Právě začínající období má být dokonce teplotně podprůměrné.
Předseda vlády Andrej Babiš se společně s prvním místopředsedou vlády a ministrem průmyslu a obchodu Karlem Havlíčkem, ministrem školství, mládeže a tělovýchovy Robertem Plagou a ministrem obrany Jaromírem Zůnou v pondělí 8. června v pražském Planetáriu zúčastnil tiskové konference k národnímu projektu Česká cesta do vesmíru. Konference představila aktuální kroky směřující k realizaci historicky první samostatné mise České republiky na Mezinárodní kosmickou stanici (ISS).