Představitelé Evropské unie začínají pracovat na konkrétním plánu, jak využít vzájemnou asistenční doložku v případě napadení členského státu. Tento krok přichází v době, kdy se transatlantická aliance NATO potýká s nejtěžší krizí ve své historii, mimo jiné kvůli zesilující kritice ze strany Donalda Trumpa. Bruselské úřady dostaly za úkol připravit detailní scénář, jakým způsobem by blok reagoval, pokud by byla tato klauzule aktivována.
Kyperský prezident Nikos Christodoulides, který hostil příslušná jednání, potvrdil, že lídři se shodli na přípravě takzvaného plánu reakce. Diskuse se zaměřila na článek 42.7 smlouvy o Evropské unii. K těmto rozhovorům došlo v situaci, kdy se objevily zprávy o možném úsilí Spojených států pozastavit Španělsku členství v NATO.
Donald Trump, který dlouhodobě kritizuje vojenskou alianci, zintenzivnil své útoky poté, co evropské země odmítly zapojení do války USA proti Íránu. Bývalý americký prezident dokonce prohlásil, že vážně zvažuje stažení USA z NATO. To uvrhlo sedmasedmdesátiletou alianci do dosud největší nejistoty.
Španělský premiér Pedro Sánchez se ocitl pod tlakem, ale zdůraznil, že jeho země zůstává loajálním členem NATO. Zároveň však znovu zkritizoval selhání hrubé síly na Blízkém východě. V tomto kontextu roste zájem o unijní doložku, která členským státům ukládá povinnost poskytnout pomoc a podporu všemi prostředky, pokud je jiný člen napaden cizí vládou či nestátním aktérem.
Předseda Evropské rady António Costa uvedl, že se pracuje na vytvoření příručky pro využívání této asistenční doložky. Jako praktický test již posloužil nedávný útok dronem na britskou základnu na Kypru. V té době se mobilizovaly Řecko, Francie, Itálie, Španělsko a Nizozemsko, aby pomohly ostrovu při obraně před vnějšími hrozbami.
Historicky jedinou zemí, která dosud článek 42.7 aktivovala, byla Francie po teroristických útocích v Paříži v roce 2015. Tehdy Paříž požádala ostatní státy o posílení závazků v zahraničí, aby mohla přesunout vlastní jednotky pro potřeby vnitřní bezpečnosti. Dříve byla absence detailů v unijní smlouvě považována za výhodu umožňující flexibilitu, nyní však panuje nejistota ohledně praktické funkčnosti procesu.
Kyperský prezident zdůraznil potřebu mít připravený operační plán. Ten by měl obsahovat odpovědi na otázky, kdo by měl na žádost reagovat jako první a jaké jsou reálné potřeby napadené země. Kypr, který není členem NATO, má zájem na tom, aby unie tuto klauzuli brala vážněji.
Některé členské státy jsou ovšem opatrné, aby tyto kroky nebyly vnímány jako oslabování kolektivní obrany NATO. Představitelé EU zdůrazňují, že unie nabízí nástroje, které jsou s NATO komplementární, jako jsou sankce, finanční pomoc či humanitární podpora. Polský premiér Donald Tusk vyjádřil pochybnosti o tom, zda jsou USA připraveny být stejně loajální, jak deklarují spojenecké smlouvy.
Ohledně zpráv o možném potrestání spojenců ze strany Washingtonu Sánchez uvedl, že španělská vláda pracuje na základě oficiálních dokumentů, nikoliv e-mailů. Představitelé NATO připomínají, že zakládající smlouva organizace neobsahuje žádný mechanismus pro vyloučení členského státu. Na květen jsou naplánována diplomatická cvičení, která mají prozkoumat různé scénáře aktivace článku 42.7.
Válka v Íránu se nezadržitelně blíží k šedesátidennímu limitu, který americké zákony stanovují pro vojenské operace bez výslovného souhlasu Kongresu. Podle takzvané Rezoluce o válečných pravomocech (War Powers Resolution), která vznikla po zkušenostech z Vietnamu, připadá tento kritický termín na 1. května. Prezident Donald Trump se však zatím nezdá být pod tlakem, aby o povolení zákonodárce žádal, a jeho administrativa dává jasně najevo, že se nenechá do žádných dohod dotlačit.
Představitelé Evropské unie začínají pracovat na konkrétním plánu, jak využít vzájemnou asistenční doložku v případě napadení členského státu. Tento krok přichází v době, kdy se transatlantická aliance NATO potýká s nejtěžší krizí ve své historii, mimo jiné kvůli zesilující kritice ze strany Donalda Trumpa. Bruselské úřady dostaly za úkol připravit detailní scénář, jakým způsobem by blok reagoval, pokud by byla tato klauzule aktivována.
Francouzský prezident Emmanuel Macron varoval, že Evropané musí začít bránit své vlastní zájmy, protože Spojené státy, Čína i Rusko jsou podle něj v současnosti naladěny proti nim. Během diskuse v Aténách s řeckým premiérem Kyriakosem Mitsotakisem zdůraznil, že jde o jedinečný a kritický okamžik, kdy se zájmy těchto tří velmocí střetávají s evropskými. Podle Macrona je nyní ten správný čas, aby se Evropa konečně probudila a začala jednat se zdravým sebevědomím.
Globální ropná krize vyvolaná válkou v Íránu navždy změnila odvětví fosilních paliv. Podle Fatiha Birola, šéfa Mezinárodní energetické agentury (IEA), se země nyní odklánějí od těchto zdrojů, aby si zajistily energetickou bezpečnost.
Přes Česko o víkendu přejde studená fronta, za kterou se ochladí. Teploty ale neklesnou tak výrazně. Vyplývá to z předpovědi na první polovinu příštího týdne. Odpolední maxima budou téměř atakovat dvacítku.
Andrej Babiš dluží českým občanům 7,5 miliard Kč. Jde o peníze, které dle pravomocných rozsudků a nejrůznějších autorit a analýz získal nezákonně koncern Agrofert. Zemědělský fond však nyní oznámil, že většinu těchto prostředků neplánuje vymáhat a dokonce i to, že opět začne přidělovat evropské dotace koncernu Agrofert. Dochází tedy k hazardu s miliardy korun daňových poplatníků, čemuž se Piráti snaží zabránit, a proto rozšířili svoje trestní oznámení z února tohoto roku.
Americký prezident Donald Trump si nenechal líbit poučování ze strany prince Harryho, jenž na Ukrajině mluvil o tom, jaká by měla být role Spojených států amerických.
Je stále důležitější si dávat pozor na nejrůznější internetové podvodníky, ale občas není jednoduché se orientovat, kdo je kdo. Objevují se totiž stále nové praktiky. Policisté nyní varovali před další vlnou nebezpečných esemesek.
Předpovědím počasí momentálně dominuje změna, která se očekává uprostřed nadcházejícího dubnového víkendu. Zařídí ji studená fronta. Experti upozorňují, že pocitově bude v neděli ještě chladněji, než má ukazovat teploměr.
Velké kontroverze vzbuzuje záměr uspořádat v Praze koncert kontroverzního rappera Kanyeho Westa. Show by měla proběhnout v létě na dostihovém závodišti ve Velké Chuchli. Téma je z toho i v politických kruzích. Nejméně jeden politik už vyjádřil názor, že by se akce měla zrušit.
Americký prezident Donald Trump pohrozil Spojenému království zavedením vysokých cel, pokud Londýn nezruší svou daň z digitálních služeb zaměřenou na velké americké technologické firmy. Trump v Oválné pracovně obvinil Británii, že se snaží na úkor amerických společností „snadno vydělat“, a varoval, že odveta bude pro Brity bolestivá.
Ukrajinské ministerstvo obrany odvolalo jednoho z armádních velitelů poté, co se na sociálních sítích objevily fotografie vojáků na frontě trpících těžkou podvýživou. Skupina mužů strávila měsíce v náročných podmínkách bez odpovídajícího přísunu potravy a vody.