Představitelé Evropské unie začínají pracovat na konkrétním plánu, jak využít vzájemnou asistenční doložku v případě napadení členského státu. Tento krok přichází v době, kdy se transatlantická aliance NATO potýká s nejtěžší krizí ve své historii, mimo jiné kvůli zesilující kritice ze strany Donalda Trumpa. Bruselské úřady dostaly za úkol připravit detailní scénář, jakým způsobem by blok reagoval, pokud by byla tato klauzule aktivována.
Kyperský prezident Nikos Christodoulides, který hostil příslušná jednání, potvrdil, že lídři se shodli na přípravě takzvaného plánu reakce. Diskuse se zaměřila na článek 42.7 smlouvy o Evropské unii. K těmto rozhovorům došlo v situaci, kdy se objevily zprávy o možném úsilí Spojených států pozastavit Španělsku členství v NATO.
Donald Trump, který dlouhodobě kritizuje vojenskou alianci, zintenzivnil své útoky poté, co evropské země odmítly zapojení do války USA proti Íránu. Bývalý americký prezident dokonce prohlásil, že vážně zvažuje stažení USA z NATO. To uvrhlo sedmasedmdesátiletou alianci do dosud největší nejistoty.
Španělský premiér Pedro Sánchez se ocitl pod tlakem, ale zdůraznil, že jeho země zůstává loajálním členem NATO. Zároveň však znovu zkritizoval selhání hrubé síly na Blízkém východě. V tomto kontextu roste zájem o unijní doložku, která členským státům ukládá povinnost poskytnout pomoc a podporu všemi prostředky, pokud je jiný člen napaden cizí vládou či nestátním aktérem.
Předseda Evropské rady António Costa uvedl, že se pracuje na vytvoření příručky pro využívání této asistenční doložky. Jako praktický test již posloužil nedávný útok dronem na britskou základnu na Kypru. V té době se mobilizovaly Řecko, Francie, Itálie, Španělsko a Nizozemsko, aby pomohly ostrovu při obraně před vnějšími hrozbami.
Historicky jedinou zemí, která dosud článek 42.7 aktivovala, byla Francie po teroristických útocích v Paříži v roce 2015. Tehdy Paříž požádala ostatní státy o posílení závazků v zahraničí, aby mohla přesunout vlastní jednotky pro potřeby vnitřní bezpečnosti. Dříve byla absence detailů v unijní smlouvě považována za výhodu umožňující flexibilitu, nyní však panuje nejistota ohledně praktické funkčnosti procesu.
Kyperský prezident zdůraznil potřebu mít připravený operační plán. Ten by měl obsahovat odpovědi na otázky, kdo by měl na žádost reagovat jako první a jaké jsou reálné potřeby napadené země. Kypr, který není členem NATO, má zájem na tom, aby unie tuto klauzuli brala vážněji.
Některé členské státy jsou ovšem opatrné, aby tyto kroky nebyly vnímány jako oslabování kolektivní obrany NATO. Představitelé EU zdůrazňují, že unie nabízí nástroje, které jsou s NATO komplementární, jako jsou sankce, finanční pomoc či humanitární podpora. Polský premiér Donald Tusk vyjádřil pochybnosti o tom, zda jsou USA připraveny být stejně loajální, jak deklarují spojenecké smlouvy.
Ohledně zpráv o možném potrestání spojenců ze strany Washingtonu Sánchez uvedl, že španělská vláda pracuje na základě oficiálních dokumentů, nikoliv e-mailů. Představitelé NATO připomínají, že zakládající smlouva organizace neobsahuje žádný mechanismus pro vyloučení členského státu. Na květen jsou naplánována diplomatická cvičení, která mají prozkoumat různé scénáře aktivace článku 42.7.
Ruská armáda pokračuje v pomalém postupu v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny, kde soustředila většinu svých sil se záměrem obklíčit klíčová města Kosťantynivka a Lyman. Podle nezávislých odborníků oslovených webem CNN i samotných ukrajinských vojáků jsou však prohlášení Moskvy o zásadních úspěších přehnaná.
Americký prezident Donald Trump vyvolal ostrou reakci ze strany vědců a klimatických odborníků poté, co obvinil Kanadu z „otravy“ amerického ovzduší kouřem z rozsáhlých lesních požárů. Šéf Bílého domu prohlásil, že o této otázce hovořil přímo s kanadským premiérem Markem Carneym, přičemž zmínil možnost požadovat po sousední zemi finanční odškodnění nebo uvalit na kanadské zboží dodatečná cla.
Války se málokdy vyvíjejí tak, jak se původně předpokládalo. Současný konflikt s Íránem se zpočátku vyznačoval nejasnými cíli, které se pohybovaly od snah o změnu tamního režimu až po cílené operace na oslabení íránských vojenských a jaderných kapacit. Po téměř šesti měsících se však boj proměnil v přímý zápas o kontrolu nad Hormuzským průlivem, který je klíčovou tepnou pro dodávky globální energie. Teherán dal jasně najevo, že je schopen a ochoten napadat komerční lodě, pokud nebudou respektovat jím stanovená pravidla.
Devětadvacetiletý Nick Palmiter z amerického státu Michigan zpočátku přisuzoval své žaludeční potíže ze začátku července běžné indispozici. Když však nepříjemné příznaky přetrvaly několik týdnů a doprovázely je nesnesitelné křeče v břiše, musel vyhledat lékařskou péči. Výrazný tlak v žaludku a nucení jít na toaletu patnáctkrát až dvacetkrát denně jej nakonec přivedly až na pohotovost, kde mu odborníci diagnostikovali cyklosporiózu.
Americká armáda podnikla již třináctou noc v řadě letecké údery na cíle v Íránu, zatímco tamní státní média hlásí nejméně čtyři mrtvé a pět zraněných. Prezident Donald Trump současně oznámil záměr využít zmrazená íránská aktiva k úhradě škod na lodích a nákladu způsobených nedávnými útoky. Íránský ministr zahraničí Abbás Araghčí americkou hrozbu ostře odsoudil a označil ji za nebezpečný precedent, který ohrožuje bezpečnost majetku po celém světě.
Jižní Evropu zasáhla extrémní vlna horka, která rozsáhlými požáry přiměla zhruba třicet tisíc lidí k evakuaci ve Francii a Španělsku. Vedra sužují také Středozemní moře, kde zvýšila teplotu vody na některých místech až o pět stupňů Celsia nad dlouhodobý průměr. Odborníci varují, že s horšícími se požáry nelze v budoucnu vyloučit ani katastrofické scénáře nebývalého rozsahu.
Evropská unie schválila dosud nejrozsáhlejší sankční balíček proti Rusku za poslední čtyři roky, který zasažením 218 jednotlivců a subjektů zásadně rezonuje i na mezinárodní sportovní scéně. Mezi sankcionovanými osobami se ocitl také prezident Mezinárodní šachové federace (FIDE) a bývalý ruský vicepremiér Arkadij Dvorkovič. Ten v reakci na to oznámil pozastavení svého působení ve vedení federace, přičemž rozhodnutí Unie označil za nezákonné a nespravedlivé. Dočasného vedení celé organizace se následně ujal legendární indický šachový mistr světa Višvanáthan Ánand.
Geopolitické napětí na Blízkém východě narůstá do dosud nebývalých rozměrů. Americký prezident Donald Trump veřejně prohlásil, že se blíží k finálnímu rozhodnutí o zahájení masivního vojenského úderu proti Íránu. Chystaná operace by podle jeho slov měla svou intenzitou i rozsahem daleko překonat všechny dosavadní střety v rámci několikaměsíčního konfliktu s Teheránem. Tato prohlášení okamžitě vyvolala neklid na trhu s ropou, jejíž cena opět přesáhla hranici sta dolarů za barel.
Německé plány na vybudování moderní flotily bojových bezpilotních letounů se ocitly v ohrožení. Vnitřní rozepře na ministerstvu obrany ohledně toho, zda zakoupit australské drony MQ-28 Ghost Bat od společnosti Boeing, nebo si počkat na evropská řešení, mohou zásadně opozdit cíl nasadit první stroje do roku 2029. Berlín přitom usiluje o opakovaně použitelné proudové letouny schopné nést zbraně a provádět elektronický boj po boku stíhaček Eurofighter a F-35, což je schopnost, kterou německá armáda zatím zcela postrádá.
Ministerstvo práce a sociálních věcí představilo společně s Asociací poskytovatelů sociálních služeb ČR a společností Deloitte Studii dlouhodobé sociální péče v České republice. Ta potvrzuje, že rychlé stárnutí populace nelze zvládnout jedním opatřením. Budoucnost dlouhodobé péče stojí na rozvoji domácích, komunitních i pobytových služeb, lepším propojení sociální a zdravotní péče, podpoře pečujících a dlouhodobém plánování kapacit.
Šéf Bílého domu Donald Trump opět pohrozil Íránu americkou odvetou. Tentokrát hrozí zákrok ze strany amerických vojáků v případě, že budou pokračovat útoky jemenských povstalců na komerční lodě.
Dobrá zpráva přišla z Norska. Tamní korunní princezna Mette-Marit byla propuštěna z nemocnice, kde byla hospitalizována poté, co podstoupila transplantaci plic. Princeznu teď čeká náročná rehabilitace, takže se ještě několik měsíců nebude věnovat svým povinnostem.