Představitelé Evropské unie začínají pracovat na konkrétním plánu, jak využít vzájemnou asistenční doložku v případě napadení členského státu. Tento krok přichází v době, kdy se transatlantická aliance NATO potýká s nejtěžší krizí ve své historii, mimo jiné kvůli zesilující kritice ze strany Donalda Trumpa. Bruselské úřady dostaly za úkol připravit detailní scénář, jakým způsobem by blok reagoval, pokud by byla tato klauzule aktivována.
Kyperský prezident Nikos Christodoulides, který hostil příslušná jednání, potvrdil, že lídři se shodli na přípravě takzvaného plánu reakce. Diskuse se zaměřila na článek 42.7 smlouvy o Evropské unii. K těmto rozhovorům došlo v situaci, kdy se objevily zprávy o možném úsilí Spojených států pozastavit Španělsku členství v NATO.
Donald Trump, který dlouhodobě kritizuje vojenskou alianci, zintenzivnil své útoky poté, co evropské země odmítly zapojení do války USA proti Íránu. Bývalý americký prezident dokonce prohlásil, že vážně zvažuje stažení USA z NATO. To uvrhlo sedmasedmdesátiletou alianci do dosud největší nejistoty.
Španělský premiér Pedro Sánchez se ocitl pod tlakem, ale zdůraznil, že jeho země zůstává loajálním členem NATO. Zároveň však znovu zkritizoval selhání hrubé síly na Blízkém východě. V tomto kontextu roste zájem o unijní doložku, která členským státům ukládá povinnost poskytnout pomoc a podporu všemi prostředky, pokud je jiný člen napaden cizí vládou či nestátním aktérem.
Předseda Evropské rady António Costa uvedl, že se pracuje na vytvoření příručky pro využívání této asistenční doložky. Jako praktický test již posloužil nedávný útok dronem na britskou základnu na Kypru. V té době se mobilizovaly Řecko, Francie, Itálie, Španělsko a Nizozemsko, aby pomohly ostrovu při obraně před vnějšími hrozbami.
Historicky jedinou zemí, která dosud článek 42.7 aktivovala, byla Francie po teroristických útocích v Paříži v roce 2015. Tehdy Paříž požádala ostatní státy o posílení závazků v zahraničí, aby mohla přesunout vlastní jednotky pro potřeby vnitřní bezpečnosti. Dříve byla absence detailů v unijní smlouvě považována za výhodu umožňující flexibilitu, nyní však panuje nejistota ohledně praktické funkčnosti procesu.
Kyperský prezident zdůraznil potřebu mít připravený operační plán. Ten by měl obsahovat odpovědi na otázky, kdo by měl na žádost reagovat jako první a jaké jsou reálné potřeby napadené země. Kypr, který není členem NATO, má zájem na tom, aby unie tuto klauzuli brala vážněji.
Některé členské státy jsou ovšem opatrné, aby tyto kroky nebyly vnímány jako oslabování kolektivní obrany NATO. Představitelé EU zdůrazňují, že unie nabízí nástroje, které jsou s NATO komplementární, jako jsou sankce, finanční pomoc či humanitární podpora. Polský premiér Donald Tusk vyjádřil pochybnosti o tom, zda jsou USA připraveny být stejně loajální, jak deklarují spojenecké smlouvy.
Ohledně zpráv o možném potrestání spojenců ze strany Washingtonu Sánchez uvedl, že španělská vláda pracuje na základě oficiálních dokumentů, nikoliv e-mailů. Představitelé NATO připomínají, že zakládající smlouva organizace neobsahuje žádný mechanismus pro vyloučení členského státu. Na květen jsou naplánována diplomatická cvičení, která mají prozkoumat různé scénáře aktivace článku 42.7.
Evropa se připravuje na první dvě výrazné tlakové níže letošního podzimu, které ovlivní i počasí v Česku. Bude se hodit deštník, problémem bude také silný vítr. V Anglii a Francii může mít rychlost až 130 kilometrů za hodinu.
České úřady upozornily na nepravdivou informaci o možné další uprchlické vlně z válkou zmítané Ukrajiny. Podle ministerstva vnitra a policie tomu nic nenasvědčuje. Úřady nicméně zdůraznily, že jsou připraveny reagovat na případnou zásadní změnu situace.
Tenisovým světem otřásla smutná zpráva. Ukrajinská tenistka Elina Svitolinová oznámila rozpad manželství s bývalým francouzským hráčem Gaelem Monfilsem. Svitolinová naznačila, že ke konci vztahu přispěla i stále probíhající válka na Ukrajině.
Plánované navýšení ročních kvót pro pracovníky z Filipín ze současných 10 300 na 12 000 míst od ledna příštího roku představuje reakci vlády na přetrvávající nedostatek pracovní síly v některých odvětvích české ekonomiky. Zaměstnavatelům může usnadnit obsazování volných pozic, zvyšovat výrobní kapacity a umožnit přijímat zakázky, které by jinak kvůli personálnímu nedostatku museli odmítat. Z celostátního makroekonomického hlediska však samotné navýšení kvóty o 1700 míst zásadní změnu nepřinese.
Evropská unie se připravuje na diplomatický tlak vůči Kanadě a Velké Británii s cílem přimět obě země k navýšení finanční podpory pro Ukrajinu. Brusel tak reaguje na rostoucí rozpočtovou mezeru ve výši sedmdesáti miliard eur, které bude Kyjev potřebovat v průběhu příštího roku na zajištění svého chodu a obrany.
Digitální platební trendy a finanční návyky nastupující generace Z radikálně proměňují podobu moderního bankovnictví a nákupního chování. Podle nejnovějších zpráv a analýz fintechových společností využívá až devadesát procent mladých lidí v USA chytré telefony k platbám prostřednictvím mobilních aplikací, což signalizuje trvalý posun, který bude s postupným přebíráním rozhodovacích pozic touto generací v byznysu nadále zrychlovat.
Severní Korea vydala přísný rozkaz svým pohraničním jednotkám, aby v případě jakéhokoliv ohrožení ze strany jihokorejských sil podnikly okamžité a rázné kroky. Tento krok, který oznámila státní média, výrazně zvyšuje riziko vojenského střetu podél silně střežené hranice rozdělující oba státy.
Rusko zaútočilo na ukrajinské hlavní město Kyjev rozsáhlým raketovým útokem, k němuž došlo pouhé hodiny poté, co ruský prezident Vladimir Putin oznámil připravenost obnovit příští měsíc třístranná mírová jednání. Útok následoval po tříhodinové schůzce Putina se zvláštním vyslancem USA Stevem Witkoffem v Petrohradu. Americký prezident Donald Trump ve středu prohlásil, že jeho administrativa je nejblíže k urovnání války na Ukrajině.
Rusko v noci na středu čelilo rozsáhlému dronovému útoku, který podle představitelů místních samospráv směřoval také na Moskvu a její okolí. Moskevský starosta Sergej Sobjanin podle Kyiv Post uvedl, že směrem k metropoli od úterního večera zamířilo celkem 630 bezpilotních letounů, přičemž 163 z nich se podařilo sestřelit při přiblížení k městu. Incident si v oblasti obce Voronovo vyžádal zranění dvou lidí, kteří museli vyhledat lékařskou pomoc.
Americký prezident Donald Trump opakovaně vyjadřuje přesvědčení, že by mohl rychle ukončit válku na Ukrajině a zajistit tak mír a prosperitu. Zatímco z jeho pohledu jde o výhodnou dohodu spojenou se zrušením sankcí a obnovením obchodu, ruský prezident Vladimir Putin má ale podle CNN zcela jiné priority. Současný ruský lídr totiž neprojevuje zájem o kompromisy ohledně svých válečných cílů výměnou za finanční zisky.
Americký soud v Novém Mexiku uložil společnosti Meta pokutu ve výši 25 miliard dolarů. Důvodem je klamání uživatelů ohledně zásad ochrany soukromí v kauze spojené se skandálem kolem společnosti Cambridge Analytica. Toto rozhodnutí představuje jednu z vůbec největších právních pokut pro technologického giganta v historii.
Nedávná diplomatická jednání v norské metropoli Oslu a ruském Petrohradu přinesla otázku, zda se válka na Ukrajině blíží ke svému konci. Norský premiér označil úterní schůzku mezi ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, zvláštním vyslancem USA Stevem Witkoffem a evropskými zástupci za dobrou a konstruktivní. V Oslu se objevila myšlenka na trojstrannou schůzku na nejvyšší úrovni, která by mohla usnadnit setkání představitelů k dohodnutí konce bojů.