K osudné havárii v černobylské jaderné elektrárně došlo v časných ranních hodinách 26. dubna 1986, kdy se zvrátil bezpečnostní test jednoho z reaktorů. Kvůli zásadní konstrukční vadě, o které technici nevěděli, došlo k prudkému zvýšení výkonu a následné tepelné reakci. Výbuchy zničily budovu čtvrtého reaktoru a radioaktivní mrak se následně rozšířil nejen nad celou Ukrajinu, ale i do dalších částí Sovětského svazu a severní Evropy.
Událost vyvolala celosvětovou paniku, ale nejtvrdší dopady pocítili obyvatelé v bezprostředním okolí elektrárny. Symbolem zkázy se stalo město Pripjať, které bylo vybudováno jako vzorové sídlo pro techniky pracující v elektrárně. Během pouhých 36 hodin po výbuchu bylo všech 49 000 obyvatel města evakuováno a ke svým domovům se již nikdy nesměli vrátit, přičemž dalších 68 000 lidí muselo opustit své domovy v okolních obcích.
Po evakuaci následovaly rozsáhlé likvidační práce, do kterých se zapojilo na 500 000 vojáků a civilních pracovníků, známých jako likvidátoři. K přepravě osob a materiálu do zamořené zóny byla využita obrovská flotila nákladních automobilů, autobusů i helikoptér sovětského letectva. Tato technika musela operovat v přímém kontaktu s radioaktivním spadem, což z vozidel učinilo nebezpečný odpad.
Jelikož byla vozidla příliš zamořená pro další bezpečné používání mimo uzavřenou zónu, úřady musely řešit otázku jejich uskladnění. Byly vytvořeny rozlehlé hřbitovy techniky, kde měla vozidla zůstat pod širým nebem po dobu minimálně 100 let, dokud hladina radiace neklesne na přijatelnou úroveň. Dvěma hlavními místy pro tyto účely se stala Rassokha a Buryakovka uvnitř černobylské zóny.
V počátcích existence těchto vrakovišť se stala technika terčem drancování ze strany lidí, kteří hledali cenné náhradní díly. Přes vysokou míru radiace byly motory a další součástky z vraků demontovány a dále prodávány na černém trhu. Chudoba tehdejší doby nutila mnoho lidí riskovat zdraví výměnou za výdělek z prodeje zamořených komponentů.
Na přelomu tisíciletí, kdy se černobylská zóna začala otevírat prvním turistům, se tyto hřbitovy techniky staly bizarní a surrealistickou atrakcí. Návštěvníci zde mohli pozorovat vrakoviště připomínající scény ze sci-fi filmů, kde mezi trávou rezivěly hasičské vozy, autobusy a obří transportní helikoptéry. Tyto stroje byly v areálech vyskládány v úhledných řadách, což dodávalo místu tísnivou atmosféru.
Jeden z novinářů, který v roce 2006 navštívil lokalitu Rassokha, popsal podle webu BBC toto místo jako fascinující a zároveň varovné. K vidění zde byly například obrovské vrtulníky typu Mi-6, které dříve patřily k největším strojům svého druhu na světě a dokázaly přepravit až 90 osob. Kolem nich se nacházely rotory a další části, které zůstaly po úklidových pracích na místě.
Situace se však v průběhu let změnila a většina techniky z hlavní lokality Rassokha byla kolem roku 2013 odstraněna. Satelitní snímky dnes potvrzují, že obří vraky vrtulníků i dlouhé řady nákladních vozů zmizely. Ukrajinské úřady část kovového odpadu nechaly recyklovat, přičemž se mírně radioaktivní materiály údajně míchaly s čistou ocelí, aby se koncentrace kontaminace naředila na bezpečnou úroveň.
Polský fotograf Kamil Budzynski, který se do zóny vracel opakovaně, při svých cestách objevil další, méně známá místa s opuštěnými vozidly hluboko v lesích. Tato nově nalezená vrakoviště obsahují další autobusy a vojenské stroje, které nebyly při dřívějším úklidu zlikvidovány. Na rozdíl od hlavních ploch jsou tato místa skryta mezi stromy a postupně podléhají zkáze.
V současné době čelí Černobyl zcela novým hrozbám v podobě pokračující ruské invaze na Ukrajinu. Turistické cesty do oblasti byly zastaveny a zóna se stala nepřístupnou pro novináře i vědce. Rustikální a pomalu chátrající stroje v lesích tak pravděpodobně zůstanou zapomenutými svědky dávné katastrofy i probíhajícího válečného konfliktu po mnoho dalších desetiletí.
Britská politika čelí bezprecedentní vlně nestability, která je přímým důsledkem chronického chřadnutí hospodářství. Spojené království prošlo šestou výměnou na pozici předsedy vlády během zhruba sedmi let. Dlouhodobý ekonomický útlum citelně zasahuje peněženky obyvatel a trpělivost veřejnosti je u konce, jelikož se žádnému z dosavadních lídrů nepodařilo zemi ze stagnace vyvést.
Vztahy mezi Evropou a Spojenými státy procházejí zásadním ochlazením a důvěra v zámořské bezpečnostní garance klesla na historické dno. Čerstvé závěry průzkumu think-tanku Evropská rada pro mezinárodní vztahy ukazují výrazný odklon veřejnosti od tradičního partnera.
Ruská armáda pokračuje v pomalém postupu v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny, kde soustředila většinu svých sil se záměrem obklíčit klíčová města Kosťantynivka a Lyman. Podle nezávislých odborníků oslovených webem CNN i samotných ukrajinských vojáků jsou však prohlášení Moskvy o zásadních úspěších přehnaná.
Americký prezident Donald Trump vyvolal ostrou reakci ze strany vědců a klimatických odborníků poté, co obvinil Kanadu z „otravy“ amerického ovzduší kouřem z rozsáhlých lesních požárů. Šéf Bílého domu prohlásil, že o této otázce hovořil přímo s kanadským premiérem Markem Carneym, přičemž zmínil možnost požadovat po sousední zemi finanční odškodnění nebo uvalit na kanadské zboží dodatečná cla.
Války se málokdy vyvíjejí tak, jak se původně předpokládalo. Současný konflikt s Íránem se zpočátku vyznačoval nejasnými cíli, které se pohybovaly od snah o změnu tamního režimu až po cílené operace na oslabení íránských vojenských a jaderných kapacit. Po téměř šesti měsících se však boj proměnil v přímý zápas o kontrolu nad Hormuzským průlivem, který je klíčovou tepnou pro dodávky globální energie. Teherán dal jasně najevo, že je schopen a ochoten napadat komerční lodě, pokud nebudou respektovat jím stanovená pravidla.
Devětadvacetiletý Nick Palmiter z amerického státu Michigan zpočátku přisuzoval své žaludeční potíže ze začátku července běžné indispozici. Když však nepříjemné příznaky přetrvaly několik týdnů a doprovázely je nesnesitelné křeče v břiše, musel vyhledat lékařskou péči. Výrazný tlak v žaludku a nucení jít na toaletu patnáctkrát až dvacetkrát denně jej nakonec přivedly až na pohotovost, kde mu odborníci diagnostikovali cyklosporiózu.
Americká armáda podnikla již třináctou noc v řadě letecké údery na cíle v Íránu, zatímco tamní státní média hlásí nejméně čtyři mrtvé a pět zraněných. Prezident Donald Trump současně oznámil záměr využít zmrazená íránská aktiva k úhradě škod na lodích a nákladu způsobených nedávnými útoky. Íránský ministr zahraničí Abbás Araghčí americkou hrozbu ostře odsoudil a označil ji za nebezpečný precedent, který ohrožuje bezpečnost majetku po celém světě.
Jižní Evropu zasáhla extrémní vlna horka, která rozsáhlými požáry přiměla zhruba třicet tisíc lidí k evakuaci ve Francii a Španělsku. Vedra sužují také Středozemní moře, kde zvýšila teplotu vody na některých místech až o pět stupňů Celsia nad dlouhodobý průměr. Odborníci varují, že s horšícími se požáry nelze v budoucnu vyloučit ani katastrofické scénáře nebývalého rozsahu.
Evropská unie schválila dosud nejrozsáhlejší sankční balíček proti Rusku za poslední čtyři roky, který zasažením 218 jednotlivců a subjektů zásadně rezonuje i na mezinárodní sportovní scéně. Mezi sankcionovanými osobami se ocitl také prezident Mezinárodní šachové federace (FIDE) a bývalý ruský vicepremiér Arkadij Dvorkovič. Ten v reakci na to oznámil pozastavení svého působení ve vedení federace, přičemž rozhodnutí Unie označil za nezákonné a nespravedlivé. Dočasného vedení celé organizace se následně ujal legendární indický šachový mistr světa Višvanáthan Ánand.
Geopolitické napětí na Blízkém východě narůstá do dosud nebývalých rozměrů. Americký prezident Donald Trump veřejně prohlásil, že se blíží k finálnímu rozhodnutí o zahájení masivního vojenského úderu proti Íránu. Chystaná operace by podle jeho slov měla svou intenzitou i rozsahem daleko překonat všechny dosavadní střety v rámci několikaměsíčního konfliktu s Teheránem. Tato prohlášení okamžitě vyvolala neklid na trhu s ropou, jejíž cena opět přesáhla hranici sta dolarů za barel.
Německé plány na vybudování moderní flotily bojových bezpilotních letounů se ocitly v ohrožení. Vnitřní rozepře na ministerstvu obrany ohledně toho, zda zakoupit australské drony MQ-28 Ghost Bat od společnosti Boeing, nebo si počkat na evropská řešení, mohou zásadně opozdit cíl nasadit první stroje do roku 2029. Berlín přitom usiluje o opakovaně použitelné proudové letouny schopné nést zbraně a provádět elektronický boj po boku stíhaček Eurofighter a F-35, což je schopnost, kterou německá armáda zatím zcela postrádá.
Ministerstvo práce a sociálních věcí představilo společně s Asociací poskytovatelů sociálních služeb ČR a společností Deloitte Studii dlouhodobé sociální péče v České republice. Ta potvrzuje, že rychlé stárnutí populace nelze zvládnout jedním opatřením. Budoucnost dlouhodobé péče stojí na rozvoji domácích, komunitních i pobytových služeb, lepším propojení sociální a zdravotní péče, podpoře pečujících a dlouhodobém plánování kapacit.