K osudné havárii v černobylské jaderné elektrárně došlo v časných ranních hodinách 26. dubna 1986, kdy se zvrátil bezpečnostní test jednoho z reaktorů. Kvůli zásadní konstrukční vadě, o které technici nevěděli, došlo k prudkému zvýšení výkonu a následné tepelné reakci. Výbuchy zničily budovu čtvrtého reaktoru a radioaktivní mrak se následně rozšířil nejen nad celou Ukrajinu, ale i do dalších částí Sovětského svazu a severní Evropy.
Událost vyvolala celosvětovou paniku, ale nejtvrdší dopady pocítili obyvatelé v bezprostředním okolí elektrárny. Symbolem zkázy se stalo město Pripjať, které bylo vybudováno jako vzorové sídlo pro techniky pracující v elektrárně. Během pouhých 36 hodin po výbuchu bylo všech 49 000 obyvatel města evakuováno a ke svým domovům se již nikdy nesměli vrátit, přičemž dalších 68 000 lidí muselo opustit své domovy v okolních obcích.
Po evakuaci následovaly rozsáhlé likvidační práce, do kterých se zapojilo na 500 000 vojáků a civilních pracovníků, známých jako likvidátoři. K přepravě osob a materiálu do zamořené zóny byla využita obrovská flotila nákladních automobilů, autobusů i helikoptér sovětského letectva. Tato technika musela operovat v přímém kontaktu s radioaktivním spadem, což z vozidel učinilo nebezpečný odpad.
Jelikož byla vozidla příliš zamořená pro další bezpečné používání mimo uzavřenou zónu, úřady musely řešit otázku jejich uskladnění. Byly vytvořeny rozlehlé hřbitovy techniky, kde měla vozidla zůstat pod širým nebem po dobu minimálně 100 let, dokud hladina radiace neklesne na přijatelnou úroveň. Dvěma hlavními místy pro tyto účely se stala Rassokha a Buryakovka uvnitř černobylské zóny.
V počátcích existence těchto vrakovišť se stala technika terčem drancování ze strany lidí, kteří hledali cenné náhradní díly. Přes vysokou míru radiace byly motory a další součástky z vraků demontovány a dále prodávány na černém trhu. Chudoba tehdejší doby nutila mnoho lidí riskovat zdraví výměnou za výdělek z prodeje zamořených komponentů.
Na přelomu tisíciletí, kdy se černobylská zóna začala otevírat prvním turistům, se tyto hřbitovy techniky staly bizarní a surrealistickou atrakcí. Návštěvníci zde mohli pozorovat vrakoviště připomínající scény ze sci-fi filmů, kde mezi trávou rezivěly hasičské vozy, autobusy a obří transportní helikoptéry. Tyto stroje byly v areálech vyskládány v úhledných řadách, což dodávalo místu tísnivou atmosféru.
Jeden z novinářů, který v roce 2006 navštívil lokalitu Rassokha, popsal podle webu BBC toto místo jako fascinující a zároveň varovné. K vidění zde byly například obrovské vrtulníky typu Mi-6, které dříve patřily k největším strojům svého druhu na světě a dokázaly přepravit až 90 osob. Kolem nich se nacházely rotory a další části, které zůstaly po úklidových pracích na místě.
Situace se však v průběhu let změnila a většina techniky z hlavní lokality Rassokha byla kolem roku 2013 odstraněna. Satelitní snímky dnes potvrzují, že obří vraky vrtulníků i dlouhé řady nákladních vozů zmizely. Ukrajinské úřady část kovového odpadu nechaly recyklovat, přičemž se mírně radioaktivní materiály údajně míchaly s čistou ocelí, aby se koncentrace kontaminace naředila na bezpečnou úroveň.
Polský fotograf Kamil Budzynski, který se do zóny vracel opakovaně, při svých cestách objevil další, méně známá místa s opuštěnými vozidly hluboko v lesích. Tato nově nalezená vrakoviště obsahují další autobusy a vojenské stroje, které nebyly při dřívějším úklidu zlikvidovány. Na rozdíl od hlavních ploch jsou tato místa skryta mezi stromy a postupně podléhají zkáze.
V současné době čelí Černobyl zcela novým hrozbám v podobě pokračující ruské invaze na Ukrajinu. Turistické cesty do oblasti byly zastaveny a zóna se stala nepřístupnou pro novináře i vědce. Rustikální a pomalu chátrající stroje v lesích tak pravděpodobně zůstanou zapomenutými svědky dávné katastrofy i probíhajícího válečného konfliktu po mnoho dalších desetiletí.
Čínský prezident Si Ťin-pching ukončil dvoudenní oficiální návštěvu Pchjongjangu, která byla jeho první cestou do Severní Koreje od roku 2019. Severokorejský vůdce Kim Čong-un připravil pro čínského hosta velkolepé uvítání zahrnující červený koberec i akrobatická vystoupení.
Silný, neboli „super“ El Niño, charakterizovaný vzestupem teploty mořské hladiny o dva stupně Celsia nebo více, je pro letošní rok vysoce pravděpodobný a jeho vliv potrvá až do roku 2027. Tento klimatický jev způsobený oslabením pasátů umožňuje teplým povrchovým vodám šířit se napříč středním a východním Pacifikem, což narušuje oceánskou cirkulaci a mění vzorce počasí po celém světě. El Niño tak zintenzivňuje již existující nerovnosti v globální ekonomice, přičemž klimatické šoky jasně ukazují, jak dodavatelské řetězce přenášejí rizika na nejchudší populace světa, a potenciální nejhorší scénáře dopadnou nepřiměřeně právě na chudé zemědělce a dělníky.
Jednou z největších záhad současné globální ekonomiky zůstává skutečnost, proč ropný trh reaguje relativně klidně na jeden z největších nabídkových šoků v historii. Hormuzský průliv je kvůli tři měsíce trvající válce s Íránem paralyzován, což je scénář, který před vypuknutím konfliktu málokdo považoval za reálný. Viditelná lodní doprava v této oblasti je podle odhadů banky JPMorgan na pouhých patnácti procentech předválečné úrovně, přesto ceny ropy zatím nestouply na kritické hodnoty, kterých se analytici obávali.
Britský lékař Simon Mardel, který má za sebou třicet let zkušeností s bojem proti nejzávažnějším epidemiím eboly, varuje, že nynější vývoj v Demokratické republice Kongo může vyústit v katastrofu obřích rozměrů. Devětašedesátiletý specialista přirovnal situaci ke sledování vlakové havárie a upozornil, že přesný rozsah ani rychlost přenosu nikdo nezná. Hrozí podle něj, že se nákaza vymkne kontrole a zasáhne nepřipravené státy na jiných kontinentech. V Demokratické republice Kongo jde přitom o třetí nejrozsáhlejší epidemii v dějinách, která si vyžádala přes 230 životů z více než tisíce nakažených, včetně zdravotníků a dobrovolníků, což vedlo Světovou zdravotnickou organizaci k vyhlášení stavu veřejného ohrožení mezinárodního významu.
Bulharsko již nebude posílat žádné zbraně na Ukrajinu, což oficiálně oznámil tamní ministr obrany Dimitar Stojanov. Tento krok definitivně potvrzuje odmítavý postoj nové bulharské vlády vůči evropské vojenské podpoře Kyjeva.
Náměstek ruského ministra zahraničí Michail Galuzin prohlásil, že Rusko a Bělorusko jsou neustále připraveny použít všechny dostupné prostředky, včetně jaderných zbraní, k zajištění bezpečnosti svazového státu.
Francouzský prezident Emmanuel Macron plánuje uspořádat videohovor mezi zeměmi skupiny G7 a Čínou, jehož hlavním tématem má být řešení globální obchodní nerovnováhy. Podle informací od čtyř představitelů ze tří členských států G7 by se tato online schůzka měla uskutečnit ve čtvrtek, tedy ještě před zahájením samotného summitu lídrů G7, který se bude konat příští týden v jezerním letovisku Évian-les-Bains. Tento diplomatický krok představuje významný posun pro uskupení západních demokracií, které v posledních letech zastávalo vůči Číně spíše konfrontační postoj.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval britské místní samosprávy vedené stranou Reform UK, aby na svých budovách znovu vyvěsily ukrajinskou vlajku. Podle jeho slov je odmítavý postoj této populistické pravicové strany k vyvěšování cizích státních symbolů typem drobné chyby, která by mohla narušit velké přátelství.
Největší světové banky poskytly v loňském roce finanční prostředky pro fosilní průmysl v celkové hodnotě 906 miliard dolarů. Tento výrazný nárůst investic, který oproti roku 2024 představuje zvýšení o 64 miliard dolarů neboli téměř o 8 %, podle ekologických organizací zamyká svět do dlouhodobé závislosti na uhlí, ropě a plynu. Koalice autorů každoroční zprávy Banking on Climate Chaos v této souvislosti upozornila, že rozhodnutí 65 globálních bankovních institucí jsou neslučitelná s mezinárodními dohodami o omezení růstu globálních teplot.
Bývalý britský poslanec za konzervativce a stranu UKIP Douglas Carswell, který stál u zrodu kampaně Vote Leave, tvrdí, že jeho osmiletá dcera musela po referendu o brexitu opustit londýnskou školu. Podle jeho slov se jednalo o nevyprovokovaný a tvrdý útok namířený proti lidem, kteří vedli kampaň za odchod Velké Británie z Evropské unie.
Zatímco migrace ve Velké Británii v letech 2024 a 2025 výrazně poklesla a klesá i počet nelegálních přechodů hranic v celé Evropě, tamní populističtí politici hledají nové obětní beránky. Svou pozornost nyní obracejí proti migrantům, kteří již v zemi žijí.
Ukrajinské síly od začátku letošního roku dokázaly dobýt zpět více než 600 kilometrů čtverečních svého území. Podle prohlášení vrchního velitele ukrajinské armády Oleksandra Syrského zaznamenal Kyjev úspěch zejména v květnu, kdy osvobodil o 100 kilometrů čtverečních více půdy, než kolik během téhož měsíce ztratil. Tento zvrat v postupu potvrzují i nezávislé skupiny mapující situaci na bojišti, podle nichž se ruský postup v posledních měsících poprvé od neúspěšné ukrajinské protiofenzívy z roku 2023 zpomalil až zastavil. Syrskyj nicméně upozornil, že situace na frontě zůstává kvůli intenzivním střetům na východě a jihu země nadále dynamická a složitá.