K osudné havárii v černobylské jaderné elektrárně došlo v časných ranních hodinách 26. dubna 1986, kdy se zvrátil bezpečnostní test jednoho z reaktorů. Kvůli zásadní konstrukční vadě, o které technici nevěděli, došlo k prudkému zvýšení výkonu a následné tepelné reakci. Výbuchy zničily budovu čtvrtého reaktoru a radioaktivní mrak se následně rozšířil nejen nad celou Ukrajinu, ale i do dalších částí Sovětského svazu a severní Evropy.
Událost vyvolala celosvětovou paniku, ale nejtvrdší dopady pocítili obyvatelé v bezprostředním okolí elektrárny. Symbolem zkázy se stalo město Pripjať, které bylo vybudováno jako vzorové sídlo pro techniky pracující v elektrárně. Během pouhých 36 hodin po výbuchu bylo všech 49 000 obyvatel města evakuováno a ke svým domovům se již nikdy nesměli vrátit, přičemž dalších 68 000 lidí muselo opustit své domovy v okolních obcích.
Po evakuaci následovaly rozsáhlé likvidační práce, do kterých se zapojilo na 500 000 vojáků a civilních pracovníků, známých jako likvidátoři. K přepravě osob a materiálu do zamořené zóny byla využita obrovská flotila nákladních automobilů, autobusů i helikoptér sovětského letectva. Tato technika musela operovat v přímém kontaktu s radioaktivním spadem, což z vozidel učinilo nebezpečný odpad.
Jelikož byla vozidla příliš zamořená pro další bezpečné používání mimo uzavřenou zónu, úřady musely řešit otázku jejich uskladnění. Byly vytvořeny rozlehlé hřbitovy techniky, kde měla vozidla zůstat pod širým nebem po dobu minimálně 100 let, dokud hladina radiace neklesne na přijatelnou úroveň. Dvěma hlavními místy pro tyto účely se stala Rassokha a Buryakovka uvnitř černobylské zóny.
V počátcích existence těchto vrakovišť se stala technika terčem drancování ze strany lidí, kteří hledali cenné náhradní díly. Přes vysokou míru radiace byly motory a další součástky z vraků demontovány a dále prodávány na černém trhu. Chudoba tehdejší doby nutila mnoho lidí riskovat zdraví výměnou za výdělek z prodeje zamořených komponentů.
Na přelomu tisíciletí, kdy se černobylská zóna začala otevírat prvním turistům, se tyto hřbitovy techniky staly bizarní a surrealistickou atrakcí. Návštěvníci zde mohli pozorovat vrakoviště připomínající scény ze sci-fi filmů, kde mezi trávou rezivěly hasičské vozy, autobusy a obří transportní helikoptéry. Tyto stroje byly v areálech vyskládány v úhledných řadách, což dodávalo místu tísnivou atmosféru.
Jeden z novinářů, který v roce 2006 navštívil lokalitu Rassokha, popsal podle webu BBC toto místo jako fascinující a zároveň varovné. K vidění zde byly například obrovské vrtulníky typu Mi-6, které dříve patřily k největším strojům svého druhu na světě a dokázaly přepravit až 90 osob. Kolem nich se nacházely rotory a další části, které zůstaly po úklidových pracích na místě.
Situace se však v průběhu let změnila a většina techniky z hlavní lokality Rassokha byla kolem roku 2013 odstraněna. Satelitní snímky dnes potvrzují, že obří vraky vrtulníků i dlouhé řady nákladních vozů zmizely. Ukrajinské úřady část kovového odpadu nechaly recyklovat, přičemž se mírně radioaktivní materiály údajně míchaly s čistou ocelí, aby se koncentrace kontaminace naředila na bezpečnou úroveň.
Polský fotograf Kamil Budzynski, který se do zóny vracel opakovaně, při svých cestách objevil další, méně známá místa s opuštěnými vozidly hluboko v lesích. Tato nově nalezená vrakoviště obsahují další autobusy a vojenské stroje, které nebyly při dřívějším úklidu zlikvidovány. Na rozdíl od hlavních ploch jsou tato místa skryta mezi stromy a postupně podléhají zkáze.
V současné době čelí Černobyl zcela novým hrozbám v podobě pokračující ruské invaze na Ukrajinu. Turistické cesty do oblasti byly zastaveny a zóna se stala nepřístupnou pro novináře i vědce. Rustikální a pomalu chátrající stroje v lesích tak pravděpodobně zůstanou zapomenutými svědky dávné katastrofy i probíhajícího válečného konfliktu po mnoho dalších desetiletí.
Evropa se připravuje na první dvě výrazné tlakové níže letošního podzimu, které ovlivní i počasí v Česku. Bude se hodit deštník, problémem bude také silný vítr. V Anglii a Francii může mít rychlost až 130 kilometrů za hodinu.
České úřady upozornily na nepravdivou informaci o možné další uprchlické vlně z válkou zmítané Ukrajiny. Podle ministerstva vnitra a policie tomu nic nenasvědčuje. Úřady nicméně zdůraznily, že jsou připraveny reagovat na případnou zásadní změnu situace.
Tenisovým světem otřásla smutná zpráva. Ukrajinská tenistka Elina Svitolinová oznámila rozpad manželství s bývalým francouzským hráčem Gaelem Monfilsem. Svitolinová naznačila, že ke konci vztahu přispěla i stále probíhající válka na Ukrajině.
Plánované navýšení ročních kvót pro pracovníky z Filipín ze současných 10 300 na 12 000 míst od ledna příštího roku představuje reakci vlády na přetrvávající nedostatek pracovní síly v některých odvětvích české ekonomiky. Zaměstnavatelům může usnadnit obsazování volných pozic, zvyšovat výrobní kapacity a umožnit přijímat zakázky, které by jinak kvůli personálnímu nedostatku museli odmítat. Z celostátního makroekonomického hlediska však samotné navýšení kvóty o 1700 míst zásadní změnu nepřinese.
Evropská unie se připravuje na diplomatický tlak vůči Kanadě a Velké Británii s cílem přimět obě země k navýšení finanční podpory pro Ukrajinu. Brusel tak reaguje na rostoucí rozpočtovou mezeru ve výši sedmdesáti miliard eur, které bude Kyjev potřebovat v průběhu příštího roku na zajištění svého chodu a obrany.
Digitální platební trendy a finanční návyky nastupující generace Z radikálně proměňují podobu moderního bankovnictví a nákupního chování. Podle nejnovějších zpráv a analýz fintechových společností využívá až devadesát procent mladých lidí v USA chytré telefony k platbám prostřednictvím mobilních aplikací, což signalizuje trvalý posun, který bude s postupným přebíráním rozhodovacích pozic touto generací v byznysu nadále zrychlovat.
Severní Korea vydala přísný rozkaz svým pohraničním jednotkám, aby v případě jakéhokoliv ohrožení ze strany jihokorejských sil podnikly okamžité a rázné kroky. Tento krok, který oznámila státní média, výrazně zvyšuje riziko vojenského střetu podél silně střežené hranice rozdělující oba státy.
Rusko zaútočilo na ukrajinské hlavní město Kyjev rozsáhlým raketovým útokem, k němuž došlo pouhé hodiny poté, co ruský prezident Vladimir Putin oznámil připravenost obnovit příští měsíc třístranná mírová jednání. Útok následoval po tříhodinové schůzce Putina se zvláštním vyslancem USA Stevem Witkoffem v Petrohradu. Americký prezident Donald Trump ve středu prohlásil, že jeho administrativa je nejblíže k urovnání války na Ukrajině.
Rusko v noci na středu čelilo rozsáhlému dronovému útoku, který podle představitelů místních samospráv směřoval také na Moskvu a její okolí. Moskevský starosta Sergej Sobjanin podle Kyiv Post uvedl, že směrem k metropoli od úterního večera zamířilo celkem 630 bezpilotních letounů, přičemž 163 z nich se podařilo sestřelit při přiblížení k městu. Incident si v oblasti obce Voronovo vyžádal zranění dvou lidí, kteří museli vyhledat lékařskou pomoc.
Americký prezident Donald Trump opakovaně vyjadřuje přesvědčení, že by mohl rychle ukončit válku na Ukrajině a zajistit tak mír a prosperitu. Zatímco z jeho pohledu jde o výhodnou dohodu spojenou se zrušením sankcí a obnovením obchodu, ruský prezident Vladimir Putin má ale podle CNN zcela jiné priority. Současný ruský lídr totiž neprojevuje zájem o kompromisy ohledně svých válečných cílů výměnou za finanční zisky.
Americký soud v Novém Mexiku uložil společnosti Meta pokutu ve výši 25 miliard dolarů. Důvodem je klamání uživatelů ohledně zásad ochrany soukromí v kauze spojené se skandálem kolem společnosti Cambridge Analytica. Toto rozhodnutí představuje jednu z vůbec největších právních pokut pro technologického giganta v historii.
Nedávná diplomatická jednání v norské metropoli Oslu a ruském Petrohradu přinesla otázku, zda se válka na Ukrajině blíží ke svému konci. Norský premiér označil úterní schůzku mezi ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, zvláštním vyslancem USA Stevem Witkoffem a evropskými zástupci za dobrou a konstruktivní. V Oslu se objevila myšlenka na trojstrannou schůzku na nejvyšší úrovni, která by mohla usnadnit setkání představitelů k dohodnutí konce bojů.