K osudné havárii v černobylské jaderné elektrárně došlo v časných ranních hodinách 26. dubna 1986, kdy se zvrátil bezpečnostní test jednoho z reaktorů. Kvůli zásadní konstrukční vadě, o které technici nevěděli, došlo k prudkému zvýšení výkonu a následné tepelné reakci. Výbuchy zničily budovu čtvrtého reaktoru a radioaktivní mrak se následně rozšířil nejen nad celou Ukrajinu, ale i do dalších částí Sovětského svazu a severní Evropy.
Událost vyvolala celosvětovou paniku, ale nejtvrdší dopady pocítili obyvatelé v bezprostředním okolí elektrárny. Symbolem zkázy se stalo město Pripjať, které bylo vybudováno jako vzorové sídlo pro techniky pracující v elektrárně. Během pouhých 36 hodin po výbuchu bylo všech 49 000 obyvatel města evakuováno a ke svým domovům se již nikdy nesměli vrátit, přičemž dalších 68 000 lidí muselo opustit své domovy v okolních obcích.
Po evakuaci následovaly rozsáhlé likvidační práce, do kterých se zapojilo na 500 000 vojáků a civilních pracovníků, známých jako likvidátoři. K přepravě osob a materiálu do zamořené zóny byla využita obrovská flotila nákladních automobilů, autobusů i helikoptér sovětského letectva. Tato technika musela operovat v přímém kontaktu s radioaktivním spadem, což z vozidel učinilo nebezpečný odpad.
Jelikož byla vozidla příliš zamořená pro další bezpečné používání mimo uzavřenou zónu, úřady musely řešit otázku jejich uskladnění. Byly vytvořeny rozlehlé hřbitovy techniky, kde měla vozidla zůstat pod širým nebem po dobu minimálně 100 let, dokud hladina radiace neklesne na přijatelnou úroveň. Dvěma hlavními místy pro tyto účely se stala Rassokha a Buryakovka uvnitř černobylské zóny.
V počátcích existence těchto vrakovišť se stala technika terčem drancování ze strany lidí, kteří hledali cenné náhradní díly. Přes vysokou míru radiace byly motory a další součástky z vraků demontovány a dále prodávány na černém trhu. Chudoba tehdejší doby nutila mnoho lidí riskovat zdraví výměnou za výdělek z prodeje zamořených komponentů.
Na přelomu tisíciletí, kdy se černobylská zóna začala otevírat prvním turistům, se tyto hřbitovy techniky staly bizarní a surrealistickou atrakcí. Návštěvníci zde mohli pozorovat vrakoviště připomínající scény ze sci-fi filmů, kde mezi trávou rezivěly hasičské vozy, autobusy a obří transportní helikoptéry. Tyto stroje byly v areálech vyskládány v úhledných řadách, což dodávalo místu tísnivou atmosféru.
Jeden z novinářů, který v roce 2006 navštívil lokalitu Rassokha, popsal podle webu BBC toto místo jako fascinující a zároveň varovné. K vidění zde byly například obrovské vrtulníky typu Mi-6, které dříve patřily k největším strojům svého druhu na světě a dokázaly přepravit až 90 osob. Kolem nich se nacházely rotory a další části, které zůstaly po úklidových pracích na místě.
Situace se však v průběhu let změnila a většina techniky z hlavní lokality Rassokha byla kolem roku 2013 odstraněna. Satelitní snímky dnes potvrzují, že obří vraky vrtulníků i dlouhé řady nákladních vozů zmizely. Ukrajinské úřady část kovového odpadu nechaly recyklovat, přičemž se mírně radioaktivní materiály údajně míchaly s čistou ocelí, aby se koncentrace kontaminace naředila na bezpečnou úroveň.
Polský fotograf Kamil Budzynski, který se do zóny vracel opakovaně, při svých cestách objevil další, méně známá místa s opuštěnými vozidly hluboko v lesích. Tato nově nalezená vrakoviště obsahují další autobusy a vojenské stroje, které nebyly při dřívějším úklidu zlikvidovány. Na rozdíl od hlavních ploch jsou tato místa skryta mezi stromy a postupně podléhají zkáze.
V současné době čelí Černobyl zcela novým hrozbám v podobě pokračující ruské invaze na Ukrajinu. Turistické cesty do oblasti byly zastaveny a zóna se stala nepřístupnou pro novináře i vědce. Rustikální a pomalu chátrající stroje v lesích tak pravděpodobně zůstanou zapomenutými svědky dávné katastrofy i probíhajícího válečného konfliktu po mnoho dalších desetiletí.
Lidský papilomavirus, známý jako HPV, představuje mimořádně rozšířený virus, který se přenáší intimním kontaktem kůže na kůži. Naprostá většina sexuálně aktivních lidí se s tímto virem během svého života setká. Přestože si mnoho lidí HPV spojuje výhradně se zdravím žen, realita je taková, že se týká obou pohlaví. Téměř každý sexuálně aktivní člověk se s ním setká během několika měsíců či let od zahájení sexuálního života, přičemž tělo se většinou s nákazou samo vypořádá.
K osudné havárii v černobylské jaderné elektrárně došlo v časných ranních hodinách 26. dubna 1986, kdy se zvrátil bezpečnostní test jednoho z reaktorů. Kvůli zásadní konstrukční vadě, o které technici nevěděli, došlo k prudkému zvýšení výkonu a následné tepelné reakci. Výbuchy zničily budovu čtvrtého reaktoru a radioaktivní mrak se následně rozšířil nejen nad celou Ukrajinu, ale i do dalších částí Sovětského svazu a severní Evropy.
Nadcházející státní návštěva krále Karla III. a královny Camilly ve Spojených státech je britskými diplomaty označována za událost s „vysokými sázkami a velkým rizikem“. Nejde o běžnou zdvořilostní cestu plnou celebrit a úsměvů pro fotografy, ale o dosud nejtěžší zkoušku královy vlády. Podle odborníků přichází tato návštěva v době nejhlubší krize anglo-amerických vztahů za poslední století, kdy napětí mezi oběma mocnostmi dosahuje kritických hodnot.
Summit na Kypru měl být původně pracovní schůzkou zaměřenou na rozpočet, ale evropské lídry opět pohltila nečekaná krize. Namísto řešení praktických záležitostí se museli vyrovnávat s dalšími politickými otřesy, které ohrožují stabilitu transatlantických vztahů. Napětí mezi Bruselem a Washingtonem dosáhlo nového vrcholu, což vyvolává hluboké obavy o budoucí směřování obranné aliance.
Válka v Íránu se nezadržitelně blíží k šedesátidennímu limitu, který americké zákony stanovují pro vojenské operace bez výslovného souhlasu Kongresu. Podle takzvané Rezoluce o válečných pravomocech (War Powers Resolution), která vznikla po zkušenostech z Vietnamu, připadá tento kritický termín na 1. května. Prezident Donald Trump se však zatím nezdá být pod tlakem, aby o povolení zákonodárce žádal, a jeho administrativa dává jasně najevo, že se nenechá do žádných dohod dotlačit.
Představitelé Evropské unie začínají pracovat na konkrétním plánu, jak využít vzájemnou asistenční doložku v případě napadení členského státu. Tento krok přichází v době, kdy se transatlantická aliance NATO potýká s nejtěžší krizí ve své historii, mimo jiné kvůli zesilující kritice ze strany Donalda Trumpa. Bruselské úřady dostaly za úkol připravit detailní scénář, jakým způsobem by blok reagoval, pokud by byla tato klauzule aktivována.
Francouzský prezident Emmanuel Macron varoval, že Evropané musí začít bránit své vlastní zájmy, protože Spojené státy, Čína i Rusko jsou podle něj v současnosti naladěny proti nim. Během diskuse v Aténách s řeckým premiérem Kyriakosem Mitsotakisem zdůraznil, že jde o jedinečný a kritický okamžik, kdy se zájmy těchto tří velmocí střetávají s evropskými. Podle Macrona je nyní ten správný čas, aby se Evropa konečně probudila a začala jednat se zdravým sebevědomím.
Globální ropná krize vyvolaná válkou v Íránu navždy změnila odvětví fosilních paliv. Podle Fatiha Birola, šéfa Mezinárodní energetické agentury (IEA), se země nyní odklánějí od těchto zdrojů, aby si zajistily energetickou bezpečnost.
Přes Česko o víkendu přejde studená fronta, za kterou se ochladí. Teploty ale neklesnou tak výrazně. Vyplývá to z předpovědi na první polovinu příštího týdne. Odpolední maxima budou téměř atakovat dvacítku.
Andrej Babiš dluží českým občanům 7,5 miliard Kč. Jde o peníze, které dle pravomocných rozsudků a nejrůznějších autorit a analýz získal nezákonně koncern Agrofert. Zemědělský fond však nyní oznámil, že většinu těchto prostředků neplánuje vymáhat a dokonce i to, že opět začne přidělovat evropské dotace koncernu Agrofert. Dochází tedy k hazardu s miliardy korun daňových poplatníků, čemuž se Piráti snaží zabránit, a proto rozšířili svoje trestní oznámení z února tohoto roku.
Americký prezident Donald Trump si nenechal líbit poučování ze strany prince Harryho, jenž na Ukrajině mluvil o tom, jaká by měla být role Spojených států amerických.
Je stále důležitější si dávat pozor na nejrůznější internetové podvodníky, ale občas není jednoduché se orientovat, kdo je kdo. Objevují se totiž stále nové praktiky. Policisté nyní varovali před další vlnou nebezpečných esemesek.