Andrej Babiš dluží českým občanům 7,5 miliard Kč. Jde o peníze, které dle pravomocných rozsudků a nejrůznějších autorit a analýz získal nezákonně koncern Agrofert. Zemědělský fond však nyní oznámil, že většinu těchto prostředků neplánuje vymáhat a dokonce i to, že opět začne přidělovat evropské dotace koncernu Agrofert. Dochází tedy k hazardu s miliardy korun daňových poplatníků, čemuž se Piráti snaží zabránit, a proto rozšířili svoje trestní oznámení z února tohoto roku.
„Rozšířili jsme trestní oznámení a opět se obrátili na Evropského žalobce a státní zastupitelství. Mám totiž pocit, jako bychom byli zpět v letech 2017-2021. Fond, který je podřízen ministru Šebestyánovi, znovu pomocí namíru upravených objednáných “právních analýz” u nechvalně známé právní firmy Portos, zahajuje vyplácení miliard peněz českých i evropských daňových poplatníků. Opírá se u toho o posudky, které SZIF zveřejnil až po tlaku Pirátů. Dřívější posudky Portosu přitom již dříve pravomocně rozcupaly soudy. Velmi pochybuji, že stejná akncelář teď představí něco jiného Ministerstva se navíc odmítají zeptat Evropské komise, zda nebylo bylo porušeno evropské právo ke střetu zájmů a brání v tom i svým úředníkům. Nedovolíme další rozkrádání miliard z kapes lidí,” řekl k celé věci Ivan Bartoš, který v roli ministra jako jediný zahájil a dotáhl do konce zpětné vymáhání neprávem přidělených dotací, v rámci kterých dostal Agrofert zakázky.
Zemědělský fond včera na základě tlaku Pirátů, novinářů a protikorupčních organizací zveřejnil podezřelé posudky. Advokátní kancelář Portos se jimi snaží obhájit, že nehodlá vymáhat již dříve vyplacené dotace, i to, že se chystá další dotace koncernu přidělit. Zpracování těchto posudků přitom nebylo zadáno v otevřeném výběrovém řízení. Závěry dřívějších posudků stejné kanceláře navíc v minulosti označily soudy a dokonce i Ústavní soud jako chybné a nařídily zahájit okamžité vymáhání miliard.
„Zemědělský fond a další úřady měly dle zákona okamžitě zahájit vymáhání 7,5 miliard Kč na neoprávněných dotacích. Přesto tak nečiní. Sledují totiž zájmy Agrofertu a premiéra Babiše a nikoli běžných lidí. Analytický tým Pirátů proto odeslal Vrchnímu státnímu zastupitelství i Evropskému žalobci aktualizované podklady s podrobným rozborem zmanipulovaných posudků, které popírají dokonce i existující pravomocné rozsudky v otázce střetu zájmů. Pan Babiš nám Pirátům může nadávat jak chce. My nepřestaneme, dokud nevrátí to, co patří téhle zemi - mladým lidem a rodinám a všem, kdo nejsou vyvolení a nad pravidly, jako on,” uvádí předsedkyně Poslaneckého klubu Pirátů Olga Richterová s tím, že Piráti ve svém doplnění doručili Evropské komisi i posudek, ve kterém podrobně popsali, proč “řešení” Andreje Babiše dle jejich názoru porušuje pravidla evropského práva ke střetu zájmů.
Trestní oznámení čítající 100 příloh, Piráti podali již v únoru tohoto roku. Toto oznámení nyní doplnili o nové zásadní skutečnosti. Mají totiž podezření, že může být spáchán trestný čin zneužití pravomoci úřední osoby, porušení povinnosti při správě cizího majetku a poškození zájmů Evropské unie.
Europoslankyně Pirátů Markéta Gregorová se také v prosinci 2025 obrátila na Evropskou komisi, aby posoudila, zda-li vložením koncernu Agrofert do svěřenského fondu bylo splněno evropské finanční nařízení ke střetu zájmů.
Britská politika čelí bezprecedentní vlně nestability, která je přímým důsledkem chronického chřadnutí hospodářství. Spojené království prošlo šestou výměnou na pozici předsedy vlády během zhruba sedmi let. Dlouhodobý ekonomický útlum citelně zasahuje peněženky obyvatel a trpělivost veřejnosti je u konce, jelikož se žádnému z dosavadních lídrů nepodařilo zemi ze stagnace vyvést.
Vztahy mezi Evropou a Spojenými státy procházejí zásadním ochlazením a důvěra v zámořské bezpečnostní garance klesla na historické dno. Čerstvé závěry průzkumu think-tanku Evropská rada pro mezinárodní vztahy ukazují výrazný odklon veřejnosti od tradičního partnera.
Ruská armáda pokračuje v pomalém postupu v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny, kde soustředila většinu svých sil se záměrem obklíčit klíčová města Kosťantynivka a Lyman. Podle nezávislých odborníků oslovených webem CNN i samotných ukrajinských vojáků jsou však prohlášení Moskvy o zásadních úspěších přehnaná.
Americký prezident Donald Trump vyvolal ostrou reakci ze strany vědců a klimatických odborníků poté, co obvinil Kanadu z „otravy“ amerického ovzduší kouřem z rozsáhlých lesních požárů. Šéf Bílého domu prohlásil, že o této otázce hovořil přímo s kanadským premiérem Markem Carneym, přičemž zmínil možnost požadovat po sousední zemi finanční odškodnění nebo uvalit na kanadské zboží dodatečná cla.
Války se málokdy vyvíjejí tak, jak se původně předpokládalo. Současný konflikt s Íránem se zpočátku vyznačoval nejasnými cíli, které se pohybovaly od snah o změnu tamního režimu až po cílené operace na oslabení íránských vojenských a jaderných kapacit. Po téměř šesti měsících se však boj proměnil v přímý zápas o kontrolu nad Hormuzským průlivem, který je klíčovou tepnou pro dodávky globální energie. Teherán dal jasně najevo, že je schopen a ochoten napadat komerční lodě, pokud nebudou respektovat jím stanovená pravidla.
Devětadvacetiletý Nick Palmiter z amerického státu Michigan zpočátku přisuzoval své žaludeční potíže ze začátku července běžné indispozici. Když však nepříjemné příznaky přetrvaly několik týdnů a doprovázely je nesnesitelné křeče v břiše, musel vyhledat lékařskou péči. Výrazný tlak v žaludku a nucení jít na toaletu patnáctkrát až dvacetkrát denně jej nakonec přivedly až na pohotovost, kde mu odborníci diagnostikovali cyklosporiózu.
Americká armáda podnikla již třináctou noc v řadě letecké údery na cíle v Íránu, zatímco tamní státní média hlásí nejméně čtyři mrtvé a pět zraněných. Prezident Donald Trump současně oznámil záměr využít zmrazená íránská aktiva k úhradě škod na lodích a nákladu způsobených nedávnými útoky. Íránský ministr zahraničí Abbás Araghčí americkou hrozbu ostře odsoudil a označil ji za nebezpečný precedent, který ohrožuje bezpečnost majetku po celém světě.
Jižní Evropu zasáhla extrémní vlna horka, která rozsáhlými požáry přiměla zhruba třicet tisíc lidí k evakuaci ve Francii a Španělsku. Vedra sužují také Středozemní moře, kde zvýšila teplotu vody na některých místech až o pět stupňů Celsia nad dlouhodobý průměr. Odborníci varují, že s horšícími se požáry nelze v budoucnu vyloučit ani katastrofické scénáře nebývalého rozsahu.
Evropská unie schválila dosud nejrozsáhlejší sankční balíček proti Rusku za poslední čtyři roky, který zasažením 218 jednotlivců a subjektů zásadně rezonuje i na mezinárodní sportovní scéně. Mezi sankcionovanými osobami se ocitl také prezident Mezinárodní šachové federace (FIDE) a bývalý ruský vicepremiér Arkadij Dvorkovič. Ten v reakci na to oznámil pozastavení svého působení ve vedení federace, přičemž rozhodnutí Unie označil za nezákonné a nespravedlivé. Dočasného vedení celé organizace se následně ujal legendární indický šachový mistr světa Višvanáthan Ánand.
Geopolitické napětí na Blízkém východě narůstá do dosud nebývalých rozměrů. Americký prezident Donald Trump veřejně prohlásil, že se blíží k finálnímu rozhodnutí o zahájení masivního vojenského úderu proti Íránu. Chystaná operace by podle jeho slov měla svou intenzitou i rozsahem daleko překonat všechny dosavadní střety v rámci několikaměsíčního konfliktu s Teheránem. Tato prohlášení okamžitě vyvolala neklid na trhu s ropou, jejíž cena opět přesáhla hranici sta dolarů za barel.
Německé plány na vybudování moderní flotily bojových bezpilotních letounů se ocitly v ohrožení. Vnitřní rozepře na ministerstvu obrany ohledně toho, zda zakoupit australské drony MQ-28 Ghost Bat od společnosti Boeing, nebo si počkat na evropská řešení, mohou zásadně opozdit cíl nasadit první stroje do roku 2029. Berlín přitom usiluje o opakovaně použitelné proudové letouny schopné nést zbraně a provádět elektronický boj po boku stíhaček Eurofighter a F-35, což je schopnost, kterou německá armáda zatím zcela postrádá.
Ministerstvo práce a sociálních věcí představilo společně s Asociací poskytovatelů sociálních služeb ČR a společností Deloitte Studii dlouhodobé sociální péče v České republice. Ta potvrzuje, že rychlé stárnutí populace nelze zvládnout jedním opatřením. Budoucnost dlouhodobé péče stojí na rozvoji domácích, komunitních i pobytových služeb, lepším propojení sociální a zdravotní péče, podpoře pečujících a dlouhodobém plánování kapacit.