Andrej Babiš dluží českým občanům 7,5 miliard Kč. Jde o peníze, které dle pravomocných rozsudků a nejrůznějších autorit a analýz získal nezákonně koncern Agrofert. Zemědělský fond však nyní oznámil, že většinu těchto prostředků neplánuje vymáhat a dokonce i to, že opět začne přidělovat evropské dotace koncernu Agrofert. Dochází tedy k hazardu s miliardy korun daňových poplatníků, čemuž se Piráti snaží zabránit, a proto rozšířili svoje trestní oznámení z února tohoto roku.
„Rozšířili jsme trestní oznámení a opět se obrátili na Evropského žalobce a státní zastupitelství. Mám totiž pocit, jako bychom byli zpět v letech 2017-2021. Fond, který je podřízen ministru Šebestyánovi, znovu pomocí namíru upravených objednáných “právních analýz” u nechvalně známé právní firmy Portos, zahajuje vyplácení miliard peněz českých i evropských daňových poplatníků. Opírá se u toho o posudky, které SZIF zveřejnil až po tlaku Pirátů. Dřívější posudky Portosu přitom již dříve pravomocně rozcupaly soudy. Velmi pochybuji, že stejná akncelář teď představí něco jiného Ministerstva se navíc odmítají zeptat Evropské komise, zda nebylo bylo porušeno evropské právo ke střetu zájmů a brání v tom i svým úředníkům. Nedovolíme další rozkrádání miliard z kapes lidí,” řekl k celé věci Ivan Bartoš, který v roli ministra jako jediný zahájil a dotáhl do konce zpětné vymáhání neprávem přidělených dotací, v rámci kterých dostal Agrofert zakázky.
Zemědělský fond včera na základě tlaku Pirátů, novinářů a protikorupčních organizací zveřejnil podezřelé posudky. Advokátní kancelář Portos se jimi snaží obhájit, že nehodlá vymáhat již dříve vyplacené dotace, i to, že se chystá další dotace koncernu přidělit. Zpracování těchto posudků přitom nebylo zadáno v otevřeném výběrovém řízení. Závěry dřívějších posudků stejné kanceláře navíc v minulosti označily soudy a dokonce i Ústavní soud jako chybné a nařídily zahájit okamžité vymáhání miliard.
„Zemědělský fond a další úřady měly dle zákona okamžitě zahájit vymáhání 7,5 miliard Kč na neoprávněných dotacích. Přesto tak nečiní. Sledují totiž zájmy Agrofertu a premiéra Babiše a nikoli běžných lidí. Analytický tým Pirátů proto odeslal Vrchnímu státnímu zastupitelství i Evropskému žalobci aktualizované podklady s podrobným rozborem zmanipulovaných posudků, které popírají dokonce i existující pravomocné rozsudky v otázce střetu zájmů. Pan Babiš nám Pirátům může nadávat jak chce. My nepřestaneme, dokud nevrátí to, co patří téhle zemi - mladým lidem a rodinám a všem, kdo nejsou vyvolení a nad pravidly, jako on,” uvádí předsedkyně Poslaneckého klubu Pirátů Olga Richterová s tím, že Piráti ve svém doplnění doručili Evropské komisi i posudek, ve kterém podrobně popsali, proč “řešení” Andreje Babiše dle jejich názoru porušuje pravidla evropského práva ke střetu zájmů.
Trestní oznámení čítající 100 příloh, Piráti podali již v únoru tohoto roku. Toto oznámení nyní doplnili o nové zásadní skutečnosti. Mají totiž podezření, že může být spáchán trestný čin zneužití pravomoci úřední osoby, porušení povinnosti při správě cizího majetku a poškození zájmů Evropské unie.
Europoslankyně Pirátů Markéta Gregorová se také v prosinci 2025 obrátila na Evropskou komisi, aby posoudila, zda-li vložením koncernu Agrofert do svěřenského fondu bylo splněno evropské finanční nařízení ke střetu zájmů.
Silný, neboli „super“ El Niño, charakterizovaný vzestupem teploty mořské hladiny o dva stupně Celsia nebo více, je pro letošní rok vysoce pravděpodobný a jeho vliv potrvá až do roku 2027. Tento klimatický jev způsobený oslabením pasátů umožňuje teplým povrchovým vodám šířit se napříč středním a východním Pacifikem, což narušuje oceánskou cirkulaci a mění vzorce počasí po celém světě. El Niño tak zintenzivňuje již existující nerovnosti v globální ekonomice, přičemž klimatické šoky jasně ukazují, jak dodavatelské řetězce přenášejí rizika na nejchudší populace světa, a potenciální nejhorší scénáře dopadnou nepřiměřeně právě na chudé zemědělce a dělníky.
Jednou z největších záhad současné globální ekonomiky zůstává skutečnost, proč ropný trh reaguje relativně klidně na jeden z největších nabídkových šoků v historii. Hormuzský průliv je kvůli tři měsíce trvající válce s Íránem paralyzován, což je scénář, který před vypuknutím konfliktu málokdo považoval za reálný. Viditelná lodní doprava v této oblasti je podle odhadů banky JPMorgan na pouhých patnácti procentech předválečné úrovně, přesto ceny ropy zatím nestouply na kritické hodnoty, kterých se analytici obávali.
Britský lékař Simon Mardel, který má za sebou třicet let zkušeností s bojem proti nejzávažnějším epidemiím eboly, varuje, že nynější vývoj v Demokratické republice Kongo může vyústit v katastrofu obřích rozměrů. Devětašedesátiletý specialista přirovnal situaci ke sledování vlakové havárie a upozornil, že přesný rozsah ani rychlost přenosu nikdo nezná. Hrozí podle něj, že se nákaza vymkne kontrole a zasáhne nepřipravené státy na jiných kontinentech. V Demokratické republice Kongo jde přitom o třetí nejrozsáhlejší epidemii v dějinách, která si vyžádala přes 230 životů z více než tisíce nakažených, včetně zdravotníků a dobrovolníků, což vedlo Světovou zdravotnickou organizaci k vyhlášení stavu veřejného ohrožení mezinárodního významu.
Bulharsko již nebude posílat žádné zbraně na Ukrajinu, což oficiálně oznámil tamní ministr obrany Dimitar Stojanov. Tento krok definitivně potvrzuje odmítavý postoj nové bulharské vlády vůči evropské vojenské podpoře Kyjeva.
Náměstek ruského ministra zahraničí Michail Galuzin prohlásil, že Rusko a Bělorusko jsou neustále připraveny použít všechny dostupné prostředky, včetně jaderných zbraní, k zajištění bezpečnosti svazového státu.
Francouzský prezident Emmanuel Macron plánuje uspořádat videohovor mezi zeměmi skupiny G7 a Čínou, jehož hlavním tématem má být řešení globální obchodní nerovnováhy. Podle informací od čtyř představitelů ze tří členských států G7 by se tato online schůzka měla uskutečnit ve čtvrtek, tedy ještě před zahájením samotného summitu lídrů G7, který se bude konat příští týden v jezerním letovisku Évian-les-Bains. Tento diplomatický krok představuje významný posun pro uskupení západních demokracií, které v posledních letech zastávalo vůči Číně spíše konfrontační postoj.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval britské místní samosprávy vedené stranou Reform UK, aby na svých budovách znovu vyvěsily ukrajinskou vlajku. Podle jeho slov je odmítavý postoj této populistické pravicové strany k vyvěšování cizích státních symbolů typem drobné chyby, která by mohla narušit velké přátelství.
Největší světové banky poskytly v loňském roce finanční prostředky pro fosilní průmysl v celkové hodnotě 906 miliard dolarů. Tento výrazný nárůst investic, který oproti roku 2024 představuje zvýšení o 64 miliard dolarů neboli téměř o 8 %, podle ekologických organizací zamyká svět do dlouhodobé závislosti na uhlí, ropě a plynu. Koalice autorů každoroční zprávy Banking on Climate Chaos v této souvislosti upozornila, že rozhodnutí 65 globálních bankovních institucí jsou neslučitelná s mezinárodními dohodami o omezení růstu globálních teplot.
Bývalý britský poslanec za konzervativce a stranu UKIP Douglas Carswell, který stál u zrodu kampaně Vote Leave, tvrdí, že jeho osmiletá dcera musela po referendu o brexitu opustit londýnskou školu. Podle jeho slov se jednalo o nevyprovokovaný a tvrdý útok namířený proti lidem, kteří vedli kampaň za odchod Velké Británie z Evropské unie.
Zatímco migrace ve Velké Británii v letech 2024 a 2025 výrazně poklesla a klesá i počet nelegálních přechodů hranic v celé Evropě, tamní populističtí politici hledají nové obětní beránky. Svou pozornost nyní obracejí proti migrantům, kteří již v zemi žijí.
Ukrajinské síly od začátku letošního roku dokázaly dobýt zpět více než 600 kilometrů čtverečních svého území. Podle prohlášení vrchního velitele ukrajinské armády Oleksandra Syrského zaznamenal Kyjev úspěch zejména v květnu, kdy osvobodil o 100 kilometrů čtverečních více půdy, než kolik během téhož měsíce ztratil. Tento zvrat v postupu potvrzují i nezávislé skupiny mapující situaci na bojišti, podle nichž se ruský postup v posledních měsících poprvé od neúspěšné ukrajinské protiofenzívy z roku 2023 zpomalil až zastavil. Syrskyj nicméně upozornil, že situace na frontě zůstává kvůli intenzivním střetům na východě a jihu země nadále dynamická a složitá.
Americký prezident Donald Trump od začátku konfliktu s Íránem prohlásil již nejméně sedmatřicetkrát, že je dohoda na spadnutí nebo že Teherán po jejím uzavření zoufale touží. Tyto proklamace přitom zazněly v jeho příspěvcích na sociálních sítích, při veřejných vystoupeních i během telefonických rozhovorů s médii. Od dubnového vyhlášení příměří, které mělo trvat dva týdny a přinést definitivní shodu, uplynuly více než dva měsíce a k žádnému posunu nedošlo. Současný stav přitom nenasvědčuje tomu, že by uzavření dohody bylo reálnější než na počátku dubna.