Andrej Babiš dluží českým občanům 7,5 miliard Kč. Jde o peníze, které dle pravomocných rozsudků a nejrůznějších autorit a analýz získal nezákonně koncern Agrofert. Zemědělský fond však nyní oznámil, že většinu těchto prostředků neplánuje vymáhat a dokonce i to, že opět začne přidělovat evropské dotace koncernu Agrofert. Dochází tedy k hazardu s miliardy korun daňových poplatníků, čemuž se Piráti snaží zabránit, a proto rozšířili svoje trestní oznámení z února tohoto roku.
„Rozšířili jsme trestní oznámení a opět se obrátili na Evropského žalobce a státní zastupitelství. Mám totiž pocit, jako bychom byli zpět v letech 2017-2021. Fond, který je podřízen ministru Šebestyánovi, znovu pomocí namíru upravených objednáných “právních analýz” u nechvalně známé právní firmy Portos, zahajuje vyplácení miliard peněz českých i evropských daňových poplatníků. Opírá se u toho o posudky, které SZIF zveřejnil až po tlaku Pirátů. Dřívější posudky Portosu přitom již dříve pravomocně rozcupaly soudy. Velmi pochybuji, že stejná akncelář teď představí něco jiného Ministerstva se navíc odmítají zeptat Evropské komise, zda nebylo bylo porušeno evropské právo ke střetu zájmů a brání v tom i svým úředníkům. Nedovolíme další rozkrádání miliard z kapes lidí,” řekl k celé věci Ivan Bartoš, který v roli ministra jako jediný zahájil a dotáhl do konce zpětné vymáhání neprávem přidělených dotací, v rámci kterých dostal Agrofert zakázky.
Zemědělský fond včera na základě tlaku Pirátů, novinářů a protikorupčních organizací zveřejnil podezřelé posudky. Advokátní kancelář Portos se jimi snaží obhájit, že nehodlá vymáhat již dříve vyplacené dotace, i to, že se chystá další dotace koncernu přidělit. Zpracování těchto posudků přitom nebylo zadáno v otevřeném výběrovém řízení. Závěry dřívějších posudků stejné kanceláře navíc v minulosti označily soudy a dokonce i Ústavní soud jako chybné a nařídily zahájit okamžité vymáhání miliard.
„Zemědělský fond a další úřady měly dle zákona okamžitě zahájit vymáhání 7,5 miliard Kč na neoprávněných dotacích. Přesto tak nečiní. Sledují totiž zájmy Agrofertu a premiéra Babiše a nikoli běžných lidí. Analytický tým Pirátů proto odeslal Vrchnímu státnímu zastupitelství i Evropskému žalobci aktualizované podklady s podrobným rozborem zmanipulovaných posudků, které popírají dokonce i existující pravomocné rozsudky v otázce střetu zájmů. Pan Babiš nám Pirátům může nadávat jak chce. My nepřestaneme, dokud nevrátí to, co patří téhle zemi - mladým lidem a rodinám a všem, kdo nejsou vyvolení a nad pravidly, jako on,” uvádí předsedkyně Poslaneckého klubu Pirátů Olga Richterová s tím, že Piráti ve svém doplnění doručili Evropské komisi i posudek, ve kterém podrobně popsali, proč “řešení” Andreje Babiše dle jejich názoru porušuje pravidla evropského práva ke střetu zájmů.
Trestní oznámení čítající 100 příloh, Piráti podali již v únoru tohoto roku. Toto oznámení nyní doplnili o nové zásadní skutečnosti. Mají totiž podezření, že může být spáchán trestný čin zneužití pravomoci úřední osoby, porušení povinnosti při správě cizího majetku a poškození zájmů Evropské unie.
Europoslankyně Pirátů Markéta Gregorová se také v prosinci 2025 obrátila na Evropskou komisi, aby posoudila, zda-li vložením koncernu Agrofert do svěřenského fondu bylo splněno evropské finanční nařízení ke střetu zájmů.
Ruský prezident Vladimir Putin podepsal výnos, který umožňuje státu převzít dočasnou správu nad klíčovými infrastrukturními objekty, pokud jejich majitelé nezajistí dostatečnou ochranu před bezpečnostními hrozbami. Nové opatření se zaměřuje především na rizika spojená s útoky bezpilotních letounů, které v posledních měsících stále častěji zasahují průmyslová a energetická zařízení po celé zemi.
Evropská unie čelí závažným dopadům změny klimatu, přičemž letošní léto poznamenané vlnami veder, suchou a rozsáhlými požáry způsobilo rozsáhlé hospodářské škody. Podle odhadů ekonomů pro web Politico tyto extrémy zlikvidují očekávaný mírný růst HDP celé Unie. Evropský komisař pro klimata Wopke Hoekstra v reakci na situaci zdůraznil, že investice do adaptace na klimatické změny již představují nevyhnutelnou nutnost.
Kremelský mluvčí Dmitrij Peskov v úterý odmítl zprávy o chystané nové vlně mobilizace v Rusku a označil je za pouhé novinářské kachny. V rozhovoru pro televizní stanici RTVI vyjádřil přesvědčení, že tyto informace neopodstatněně vyvolávají neklid ve společnosti.
Americký záchranný systém tísňové linky 911 čelí zásadním technologickým problémům, které zpomalují pomoc lidem v ohrožení života. Volající na tísňovou linku stále častěji slýchají dotaz na přesné místo události namísto tradičního dotazu na povahu nouzové situace. Operátoři tísňových linek totiž mnohdy nedokážou automaticky určit přesnou polohu volajícího. Tato časová prodleva při zjišťování lokace může mít pro lidi v krizových situacích fatální následky.
Představitelé Íránu oznámili záměr vyhlásit novou zakázanou zónu v blízkosti Hormuzského průlivu. K tomuto kroku Teherán přistupuje po sérii víkendových vojenských střetů se Spojenými státy americkými. Nové opatření dále zvyšuje nejistotu ohledně možného ukončení několik měsíců trvajícího ozbrojeného konfliktu.
Čína požádala Ukrajinu, aby neútočila na ruské město Vladivostok v době, kdy se v tomto přístavu konalo Východní ekonomické fórum. O diplomatické žádosti informovala japonská agentura Kjódó s odkazem na své zdroje. Peking chtěl tímto krokem zajistit bezpečnost své vysoké delegace, kterou vedl čínský vicepremiér Ting Süe-siang. Ukrajinská strana podle dostupných zpráv webu Kyiv Post žádost přijala a souhlasila s tím, že se během konání akce zdrží jakýchkoli úderů na tuto oblast.
Výrazný nárůst rozsáhlých lesních požárů a vln veder způsobených klimatickou krizí brzdí celosvětové úsilí o zlepšování kvality ovzduší. Odborníci ze Světové meteorologické organizace (WMO) upozorňují, že i oblasti, kterým se v minulosti dařilo snižovat znečištění z dopravy a průmyslu, nyní čelí novým hrozbám. Dým z požárů a zvýšená koncentrace přízemního ozonu zhoršují životní prostředí i lidské zdraví. Znečištění vzniklé v důsledku těchto extrémních jevů navíc dále prohlubuje klimatické změny.
Rusko a Severní Korea otevřely první silniční most přes společnou hranici vedoucí přes řeku Tuman. Kilometrová stavba propojuje osadu Chasan na ruském Dálném východě se severokorejským městem Tumangang. Nové dopravní spojení představuje další významný krok v rychle se prohlubujících vztazích mezi oběma zeměmi.
Američtí zvláštní zmocněnci Steve Witkoff a Jared Kushner uskutečnili svou první oficiální návštěvu Kyjeva, během níž absolvovali tři kola jednání s ukrajinskými a evropskými představiteli. Americká delegace dorazila do ukrajinské metropole vlakem z Polska necelý den po více než tříhodinovém rozhovoru s ruským prezidentem Vladimirem Putinem v Moskvě. Na náměstí u chrámu svaté Sofie je přivítal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Následné rozhovory se zaměřily na možnosti obnovení mírových vyjednávání s Ruskem, územní otázky i bezpečnostní záruky pro Ukrajinu.
Dánsko a Velká Británie staví své zdravotnické systémy na principu univerzální péče, kde nikdo není odmítnut ani neplatí účty při odchodu z nemocnice. Ačkoliv obě země sdílejí přesvědčení, že přístup k péči by neměl záviset na místě narození či příjmu, dosahují velmi odlišných výsledků. Dánsko vynakládá na jednoho obyvatele v přepočtu více financí než Británie a provozuje rozsáhlý sociální stát. Dánský systém dlouhodobě překonává britský v klíčových ukazatelích, jako jsou střední délka života, kojenecká úmrtnost či pětileté přežití pacientů s rakovinou.
Valné shromáždění Organizace spojených národů schválilo rezoluci podporující používání map, které věrně zobrazují skutečnou velikost jednotlivých kontinentů. Iniciativa vedená africkými státy usilovala o odklon od tradičního Mercatorova zobrazení pocházejícího ze šestnáctého století. Tento nezávazný dokument vyzývá k propagaci takzvaného zobrazení Equal Earth, a to včetně jeho zavedení do školní výuky. Schválení návrhu je zastánci považováno za významný krok k nápravě dlouhodobého zkreslování kartografické reality.
Spojené království připravuje zákaz obchodu s nelegálními izraelskými osadami na okupovaných územích. Zvláštní zpravodajka Organizace spojených národů pro okupovaná území Francesca Albaneseová označila pro The Guardian tento plán za významný, byť opožděný krok. Podle ní však musí být opatření posuzováno podle svého praktického dopadu, aby nezůstalo pouze u formálního tiskového prohlášení. Podrobnosti o chystaném znovunastavení britské politiky má tamní vláda zveřejnit v nejbližších dnech.