Summit na Kypru měl být původně pracovní schůzkou zaměřenou na rozpočet, ale evropské lídry opět pohltila nečekaná krize. Namísto řešení praktických záležitostí se museli vyrovnávat s dalšími politickými otřesy, které ohrožují stabilitu transatlantických vztahů. Napětí mezi Bruselem a Washingtonem dosáhlo nového vrcholu, což vyvolává hluboké obavy o budoucí směřování obranné aliance.
Jádrem posledního sporu je uniklý e-mail z amerického Pentagonu, který naznačuje možnost postihů pro spojence, kteří podle Washingtonu nepodpořili kampaň proti Íránu. Dokument zmiňuje potenciální kroky směřující k pozastavení členství Španělska v NATO. Tento únik vyvolal v evropských metropolích vlnu nevole a vyžádal si okamžitou pozornost státníků.
Španělský premiér Pedro Sánchez se však snažil situaci zklidnit a před novináři vystupoval velmi vyrovnaně. Prohlásil, že Španělsko své závazky vůči alianci plní a nehodlá se nechat znervózňovat neoficiálními úniky. Podle jeho slov je nutné se při mezinárodní politice řídit pouze oficiálními dokumenty a jasně deklarovanými vládními postoji.
Právní realita aliance je přitom jasná, neboť zakládací smlouva neobsahuje žádný mechanismus pro vyloučení členské země. Jakékoli sankce, včetně omezení přístupu k vojenským či civilním pozicím, by vyžadovaly jednomyslný souhlas všech členů aliance. To činí americké výhrůžky z právního hlediska velmi komplikovanými a v praxi jen stěží realizovatelnými.
Ostatní evropské státy se za Španělsko okamžitě postavily a vyjádřily mu podporu. Nizozemský premiér Rob Jetten zdůraznil, že Španělsko je plnohodnotným členem a posilování aliance je v přímém zájmu Spojených států. Podobně se vyjádřili i němečtí představitelé, kteří nevidí důvod k jakýmkoli změnám ve struktuře členství.
Italská premiérka Giorgia Meloniová rovněž kritizovala eskalující napětí mezi Washingtonem a Madridem. Itálie se sama dostala do konfliktu s americkou administrativou, když odmítla povolit využití letecké základny Sigonella pro operace proti Íránu. Meloniová navíc otevřeně odsoudila nedávné nelichotivé poznámky na adresu papeže, což vedlo k ochlazení jejích vztahů s americkým prezidentem.
Terčem americké kritiky se stala i Velká Británie, která čelí přehodnocení americké pozice ohledně suverenity nad Falklandskými ostrovy. Washington je dlouhodobě nespokojen s postojem britského premiéra, který původně odmítl poskytnout britské základny pro útoky na Írán. Britská vláda argumentuje tím, že rozsáhlá účast ve válce není v jejím zájmu.
Expertka Camille Grandeová upozorňuje, že americká administrativa základní principy aliance zřejmě zcela nepochopila. Podle ní existuje tendence jednat jako pronajímatel, který chce vypovědět nájemníky, pokud podle něj neplatí dostatečné nájemné. Aliance však funguje na bázi konsenzu, nikoliv jako majetek jedné země.
Francouzský prezident Emmanuel Macron opakovaně obvinil americkou stranu z podkopávání aliance a jejího postupného vyprázdnění. Washington veřejně označuje seskupení za papírového tygra a opakovaně hrozí odchodem, protože má pocit, že jde o jednostrannou záležitost. Tyto veřejné projevy nejednoty jsou pro bezpečnost Evropy vysoce destruktivní.
Východoevropské země, včetně Polska, začínají otevřeně pochybovat o americké ochotě přijít na pomoc v případě napadení. Nizozemská vojenská rozvědka varuje, že Rusko by mohlo být schopné iniciovat regionální konflikt proti členským zemím do jednoho roku po skončení války na Ukrajině. Cílem Moskvy by podle ní bylo politické rozdělení aliance prostřednictvím omezených územních zisků.
Situaci zhoršuje i zpoždění dodávek zbraní pro pobaltské státy, které se cítí být vystaveny riziku. Estonsko, dlouhodobě vysoce hodnocený spojenec, se dočkalo odkladu dodávky high-tech systémů kvůli americkým potřebám v jiném konfliktu. To vyvolává pocit, že Washington rozděluje spojence na ty preferované a ty, kteří mají čelit následkům.
Evropští lídři proto začali zkoumat možnosti článku o vzájemné obraně ve smlouvě o Evropské unii. Panují však pochybnosti, jak by tento mechanismus fungoval v praxi, což potvrdila i předsedkyně Evropské komise. Spolehlivost tradičních bezpečnostních záruk se tak pro mnohé stává velkou neznámou.
Bývalý generální tajemník aliance varuje, že její existence není v budoucnu zaručena. Přesto zdůrazňuje, že udržení partnerství je v zájmu USA, neboť společně s ostatními zeměmi představují polovinu světové ekonomiky a vojenské síly. Rozkol mezi evropským důrazem na diplomacii a americkou preferencí jednostranných vojenských akcí však nadále přetrvává.
Britský lékař Simon Mardel, který má za sebou třicet let zkušeností s bojem proti nejzávažnějším epidemiím eboly, varuje, že nynější vývoj v Demokratické republice Kongo může vyústit v katastrofu obřích rozměrů. Devětašedesátiletý specialista přirovnal situaci ke sledování vlakové havárie a upozornil, že přesný rozsah ani rychlost přenosu nikdo nezná. Hrozí podle něj, že se nákaza vymkne kontrole a zasáhne nepřipravené státy na jiných kontinentech. V Demokratické republice Kongo jde přitom o třetí nejrozsáhlejší epidemii v dějinách, která si vyžádala přes 230 životů z více než tisíce nakažených, včetně zdravotníků a dobrovolníků, což vedlo Světovou zdravotnickou organizaci k vyhlášení stavu veřejného ohrožení mezinárodního významu.
Bulharsko již nebude posílat žádné zbraně na Ukrajinu, což oficiálně oznámil tamní ministr obrany Dimitar Stojanov. Tento krok definitivně potvrzuje odmítavý postoj nové bulharské vlády vůči evropské vojenské podpoře Kyjeva.
Náměstek ruského ministra zahraničí Michail Galuzin prohlásil, že Rusko a Bělorusko jsou neustále připraveny použít všechny dostupné prostředky, včetně jaderných zbraní, k zajištění bezpečnosti svazového státu.
Francouzský prezident Emmanuel Macron plánuje uspořádat videohovor mezi zeměmi skupiny G7 a Čínou, jehož hlavním tématem má být řešení globální obchodní nerovnováhy. Podle informací od čtyř představitelů ze tří členských států G7 by se tato online schůzka měla uskutečnit ve čtvrtek, tedy ještě před zahájením samotného summitu lídrů G7, který se bude konat příští týden v jezerním letovisku Évian-les-Bains. Tento diplomatický krok představuje významný posun pro uskupení západních demokracií, které v posledních letech zastávalo vůči Číně spíše konfrontační postoj.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval britské místní samosprávy vedené stranou Reform UK, aby na svých budovách znovu vyvěsily ukrajinskou vlajku. Podle jeho slov je odmítavý postoj této populistické pravicové strany k vyvěšování cizích státních symbolů typem drobné chyby, která by mohla narušit velké přátelství.
Největší světové banky poskytly v loňském roce finanční prostředky pro fosilní průmysl v celkové hodnotě 906 miliard dolarů. Tento výrazný nárůst investic, který oproti roku 2024 představuje zvýšení o 64 miliard dolarů neboli téměř o 8 %, podle ekologických organizací zamyká svět do dlouhodobé závislosti na uhlí, ropě a plynu. Koalice autorů každoroční zprávy Banking on Climate Chaos v této souvislosti upozornila, že rozhodnutí 65 globálních bankovních institucí jsou neslučitelná s mezinárodními dohodami o omezení růstu globálních teplot.
Bývalý britský poslanec za konzervativce a stranu UKIP Douglas Carswell, který stál u zrodu kampaně Vote Leave, tvrdí, že jeho osmiletá dcera musela po referendu o brexitu opustit londýnskou školu. Podle jeho slov se jednalo o nevyprovokovaný a tvrdý útok namířený proti lidem, kteří vedli kampaň za odchod Velké Británie z Evropské unie.
Zatímco migrace ve Velké Británii v letech 2024 a 2025 výrazně poklesla a klesá i počet nelegálních přechodů hranic v celé Evropě, tamní populističtí politici hledají nové obětní beránky. Svou pozornost nyní obracejí proti migrantům, kteří již v zemi žijí.
Ukrajinské síly od začátku letošního roku dokázaly dobýt zpět více než 600 kilometrů čtverečních svého území. Podle prohlášení vrchního velitele ukrajinské armády Oleksandra Syrského zaznamenal Kyjev úspěch zejména v květnu, kdy osvobodil o 100 kilometrů čtverečních více půdy, než kolik během téhož měsíce ztratil. Tento zvrat v postupu potvrzují i nezávislé skupiny mapující situaci na bojišti, podle nichž se ruský postup v posledních měsících poprvé od neúspěšné ukrajinské protiofenzívy z roku 2023 zpomalil až zastavil. Syrskyj nicméně upozornil, že situace na frontě zůstává kvůli intenzivním střetům na východě a jihu země nadále dynamická a složitá.
Americký prezident Donald Trump od začátku konfliktu s Íránem prohlásil již nejméně sedmatřicetkrát, že je dohoda na spadnutí nebo že Teherán po jejím uzavření zoufale touží. Tyto proklamace přitom zazněly v jeho příspěvcích na sociálních sítích, při veřejných vystoupeních i během telefonických rozhovorů s médii. Od dubnového vyhlášení příměří, které mělo trvat dva týdny a přinést definitivní shodu, uplynuly více než dva měsíce a k žádnému posunu nedošlo. Současný stav přitom nenasvědčuje tomu, že by uzavření dohody bylo reálnější než na počátku dubna.
V Česku dnes začal druhý týden meteorologického léta, ale jeho nástup je zatím jen pozvolný. Meteorologové nestraší tropy ani po zbytek června. Právě začínající období má být dokonce teplotně podprůměrné.
Předseda vlády Andrej Babiš se společně s prvním místopředsedou vlády a ministrem průmyslu a obchodu Karlem Havlíčkem, ministrem školství, mládeže a tělovýchovy Robertem Plagou a ministrem obrany Jaromírem Zůnou v pondělí 8. června v pražském Planetáriu zúčastnil tiskové konference k národnímu projektu Česká cesta do vesmíru. Konference představila aktuální kroky směřující k realizaci historicky první samostatné mise České republiky na Mezinárodní kosmickou stanici (ISS).
