Summit na Kypru měl být původně pracovní schůzkou zaměřenou na rozpočet, ale evropské lídry opět pohltila nečekaná krize. Namísto řešení praktických záležitostí se museli vyrovnávat s dalšími politickými otřesy, které ohrožují stabilitu transatlantických vztahů. Napětí mezi Bruselem a Washingtonem dosáhlo nového vrcholu, což vyvolává hluboké obavy o budoucí směřování obranné aliance.
Jádrem posledního sporu je uniklý e-mail z amerického Pentagonu, který naznačuje možnost postihů pro spojence, kteří podle Washingtonu nepodpořili kampaň proti Íránu. Dokument zmiňuje potenciální kroky směřující k pozastavení členství Španělska v NATO. Tento únik vyvolal v evropských metropolích vlnu nevole a vyžádal si okamžitou pozornost státníků.
Španělský premiér Pedro Sánchez se však snažil situaci zklidnit a před novináři vystupoval velmi vyrovnaně. Prohlásil, že Španělsko své závazky vůči alianci plní a nehodlá se nechat znervózňovat neoficiálními úniky. Podle jeho slov je nutné se při mezinárodní politice řídit pouze oficiálními dokumenty a jasně deklarovanými vládními postoji.
Právní realita aliance je přitom jasná, neboť zakládací smlouva neobsahuje žádný mechanismus pro vyloučení členské země. Jakékoli sankce, včetně omezení přístupu k vojenským či civilním pozicím, by vyžadovaly jednomyslný souhlas všech členů aliance. To činí americké výhrůžky z právního hlediska velmi komplikovanými a v praxi jen stěží realizovatelnými.
Ostatní evropské státy se za Španělsko okamžitě postavily a vyjádřily mu podporu. Nizozemský premiér Rob Jetten zdůraznil, že Španělsko je plnohodnotným členem a posilování aliance je v přímém zájmu Spojených států. Podobně se vyjádřili i němečtí představitelé, kteří nevidí důvod k jakýmkoli změnám ve struktuře členství.
Italská premiérka Giorgia Meloniová rovněž kritizovala eskalující napětí mezi Washingtonem a Madridem. Itálie se sama dostala do konfliktu s americkou administrativou, když odmítla povolit využití letecké základny Sigonella pro operace proti Íránu. Meloniová navíc otevřeně odsoudila nedávné nelichotivé poznámky na adresu papeže, což vedlo k ochlazení jejích vztahů s americkým prezidentem.
Terčem americké kritiky se stala i Velká Británie, která čelí přehodnocení americké pozice ohledně suverenity nad Falklandskými ostrovy. Washington je dlouhodobě nespokojen s postojem britského premiéra, který původně odmítl poskytnout britské základny pro útoky na Írán. Britská vláda argumentuje tím, že rozsáhlá účast ve válce není v jejím zájmu.
Expertka Camille Grandeová upozorňuje, že americká administrativa základní principy aliance zřejmě zcela nepochopila. Podle ní existuje tendence jednat jako pronajímatel, který chce vypovědět nájemníky, pokud podle něj neplatí dostatečné nájemné. Aliance však funguje na bázi konsenzu, nikoliv jako majetek jedné země.
Francouzský prezident Emmanuel Macron opakovaně obvinil americkou stranu z podkopávání aliance a jejího postupného vyprázdnění. Washington veřejně označuje seskupení za papírového tygra a opakovaně hrozí odchodem, protože má pocit, že jde o jednostrannou záležitost. Tyto veřejné projevy nejednoty jsou pro bezpečnost Evropy vysoce destruktivní.
Východoevropské země, včetně Polska, začínají otevřeně pochybovat o americké ochotě přijít na pomoc v případě napadení. Nizozemská vojenská rozvědka varuje, že Rusko by mohlo být schopné iniciovat regionální konflikt proti členským zemím do jednoho roku po skončení války na Ukrajině. Cílem Moskvy by podle ní bylo politické rozdělení aliance prostřednictvím omezených územních zisků.
Situaci zhoršuje i zpoždění dodávek zbraní pro pobaltské státy, které se cítí být vystaveny riziku. Estonsko, dlouhodobě vysoce hodnocený spojenec, se dočkalo odkladu dodávky high-tech systémů kvůli americkým potřebám v jiném konfliktu. To vyvolává pocit, že Washington rozděluje spojence na ty preferované a ty, kteří mají čelit následkům.
Evropští lídři proto začali zkoumat možnosti článku o vzájemné obraně ve smlouvě o Evropské unii. Panují však pochybnosti, jak by tento mechanismus fungoval v praxi, což potvrdila i předsedkyně Evropské komise. Spolehlivost tradičních bezpečnostních záruk se tak pro mnohé stává velkou neznámou.
Bývalý generální tajemník aliance varuje, že její existence není v budoucnu zaručena. Přesto zdůrazňuje, že udržení partnerství je v zájmu USA, neboť společně s ostatními zeměmi představují polovinu světové ekonomiky a vojenské síly. Rozkol mezi evropským důrazem na diplomacii a americkou preferencí jednostranných vojenských akcí však nadále přetrvává.
Nadcházející státní návštěva krále Karla III. a královny Camilly ve Spojených státech je britskými diplomaty označována za událost s „vysokými sázkami a velkým rizikem“. Nejde o běžnou zdvořilostní cestu plnou celebrit a úsměvů pro fotografy, ale o dosud nejtěžší zkoušku královy vlády. Podle odborníků přichází tato návštěva v době nejhlubší krize anglo-amerických vztahů za poslední století, kdy napětí mezi oběma mocnostmi dosahuje kritických hodnot.
Summit na Kypru měl být původně pracovní schůzkou zaměřenou na rozpočet, ale evropské lídry opět pohltila nečekaná krize. Namísto řešení praktických záležitostí se museli vyrovnávat s dalšími politickými otřesy, které ohrožují stabilitu transatlantických vztahů. Napětí mezi Bruselem a Washingtonem dosáhlo nového vrcholu, což vyvolává hluboké obavy o budoucí směřování obranné aliance.
Válka v Íránu se nezadržitelně blíží k šedesátidennímu limitu, který americké zákony stanovují pro vojenské operace bez výslovného souhlasu Kongresu. Podle takzvané Rezoluce o válečných pravomocech (War Powers Resolution), která vznikla po zkušenostech z Vietnamu, připadá tento kritický termín na 1. května. Prezident Donald Trump se však zatím nezdá být pod tlakem, aby o povolení zákonodárce žádal, a jeho administrativa dává jasně najevo, že se nenechá do žádných dohod dotlačit.
Představitelé Evropské unie začínají pracovat na konkrétním plánu, jak využít vzájemnou asistenční doložku v případě napadení členského státu. Tento krok přichází v době, kdy se transatlantická aliance NATO potýká s nejtěžší krizí ve své historii, mimo jiné kvůli zesilující kritice ze strany Donalda Trumpa. Bruselské úřady dostaly za úkol připravit detailní scénář, jakým způsobem by blok reagoval, pokud by byla tato klauzule aktivována.
Francouzský prezident Emmanuel Macron varoval, že Evropané musí začít bránit své vlastní zájmy, protože Spojené státy, Čína i Rusko jsou podle něj v současnosti naladěny proti nim. Během diskuse v Aténách s řeckým premiérem Kyriakosem Mitsotakisem zdůraznil, že jde o jedinečný a kritický okamžik, kdy se zájmy těchto tří velmocí střetávají s evropskými. Podle Macrona je nyní ten správný čas, aby se Evropa konečně probudila a začala jednat se zdravým sebevědomím.
Globální ropná krize vyvolaná válkou v Íránu navždy změnila odvětví fosilních paliv. Podle Fatiha Birola, šéfa Mezinárodní energetické agentury (IEA), se země nyní odklánějí od těchto zdrojů, aby si zajistily energetickou bezpečnost.
Přes Česko o víkendu přejde studená fronta, za kterou se ochladí. Teploty ale neklesnou tak výrazně. Vyplývá to z předpovědi na první polovinu příštího týdne. Odpolední maxima budou téměř atakovat dvacítku.
Andrej Babiš dluží českým občanům 7,5 miliard Kč. Jde o peníze, které dle pravomocných rozsudků a nejrůznějších autorit a analýz získal nezákonně koncern Agrofert. Zemědělský fond však nyní oznámil, že většinu těchto prostředků neplánuje vymáhat a dokonce i to, že opět začne přidělovat evropské dotace koncernu Agrofert. Dochází tedy k hazardu s miliardy korun daňových poplatníků, čemuž se Piráti snaží zabránit, a proto rozšířili svoje trestní oznámení z února tohoto roku.
Americký prezident Donald Trump si nenechal líbit poučování ze strany prince Harryho, jenž na Ukrajině mluvil o tom, jaká by měla být role Spojených států amerických.
Je stále důležitější si dávat pozor na nejrůznější internetové podvodníky, ale občas není jednoduché se orientovat, kdo je kdo. Objevují se totiž stále nové praktiky. Policisté nyní varovali před další vlnou nebezpečných esemesek.
Předpovědím počasí momentálně dominuje změna, která se očekává uprostřed nadcházejícího dubnového víkendu. Zařídí ji studená fronta. Experti upozorňují, že pocitově bude v neděli ještě chladněji, než má ukazovat teploměr.
Velké kontroverze vzbuzuje záměr uspořádat v Praze koncert kontroverzního rappera Kanyeho Westa. Show by měla proběhnout v létě na dostihovém závodišti ve Velké Chuchli. Téma je z toho i v politických kruzích. Nejméně jeden politik už vyjádřil názor, že by se akce měla zrušit.