Válka v Íránu se nezadržitelně blíží k šedesátidennímu limitu, který americké zákony stanovují pro vojenské operace bez výslovného souhlasu Kongresu. Podle takzvané Rezoluce o válečných pravomocech (War Powers Resolution), která vznikla po zkušenostech z Vietnamu, připadá tento kritický termín na 1. května. Prezident Donald Trump se však zatím nezdá být pod tlakem, aby o povolení zákonodárce žádal, a jeho administrativa dává jasně najevo, že se nenechá do žádných dohod dotlačit.
Zákon definuje jasný časový rámec pro neoficiální války. Prezident musí do 48 hodin od zahájení bojů informovat Kongres o jejich rozsahu a důvodech. Následně má 60 dní na to, aby získal autorizaci, jinak musí akci ukončit. Existuje sice možnost prodloužení o dalších 30 dní, ale pouze za účelem bezpečného stažení jednotek. Trumpova administrativa se však odvolává na ústavní pravomoci prezidenta vést zahraniční politiku a naznačuje, že zákon považuje za protiústavní.
Mezi zákonodárci navíc panuje neshoda o tom, kdy přesně lhůta vyprší. Část právníků se domnívá, že rozhodující je okamžik zahájení bojů, což by znamenalo termín již 29. dubna. Jiní se drží textu zákona a počítají 60 dní od oficiálního oznámení Kongresu, tedy do 1. května. Republikáni navíc argumentují, že probíhající příměří by se do limitu vůbec nemělo započítávat. Podle nich nelze prezidenta „trestat“ za to, že se pokouší vyjednávat.
Historicky nebyla Rezoluce o válečných pravomocech nikdy úspěšně použita k vynucenému ukončení vojenské akce. Američtí prezidenti napříč dekádami hledali kreativní způsoby, jak zákon obejít. Ronald Reagan například v roce 1983 uzavřel s Kongresem kompromisní dohodu o mariňácích v Libanonu, zatímco Bill Clinton v roce 1999 argumentoval tím, že Kongres válku v Kosovu fakticky schválil, když na ni uvolnil finanční prostředky.
Barack Obama šel v roce 2011 ještě dál a během kampaně v Libyi jednoduše redefinoval pojem „nepřátelství“. Tvrdil, že pokud operace probíhá především pomocí dronů a americké síly nejsou v přímém ohrožení, zákon se na ně nevztahuje. Tuto argumentaci si Trumpova administrativa vypůjčila již v loňském roce při operacích proti pašerákům drog a nyní by ji teoreticky mohla uplatnit i v případě Íránu.
Viceprezident JD Vance se k zákonu vyjádřil velmi přímočaře už v lednu, kdy jej označil za „falešný a protiústavní“. Podle něj tato norma nijak neovlivní způsob, jakým bude nynější administrativa provádět zahraniční politiku. Tento postoj odráží širší trend současného Trumpova funkčního období, kdy republikánští lídři v Kongresu často ustupují exekutivě, ať už jde o cla, rozpočtové škrty nebo rušení vládních agentur.
I přes deklarovanou jednotu republikánů se však v kuloárech hovoří o tom, že překročení šedesátidenní hranice by mohlo v jejich řadách způsobit trhliny. Někteří zastánci institucí se domnívají, že Kongres má povinnost hlasovat o každé válce, která trvá déle než dva měsíce. Mnoho zákonodárců se však bojí jít do otevřeného střetu s prezidentem v době války, a to jak kvůli obavám z oslabení pozice USA před nepřáteli, tak kvůli strachu z prezidentovy odvety.
Aktuální válka s Íránem se navíc od předchozích konfliktů liší svým rozsahem a náklady. Zatímco minulé administrativy se snažily budovat pro své kroky podporu na Kapitolu, Trumpův Bílý dům zatím nepožádal o žádné dodatečné finance na vedení války, ani nezveřejnil odhady jejích nákladů. Otázka, zda soudy tentokrát do sporu mezi prezidentem a Kongresem zasáhnou, zůstává otevřená, i když se tomu v minulosti spíše vyhýbaly.
Britský lékař Simon Mardel, který má za sebou třicet let zkušeností s bojem proti nejzávažnějším epidemiím eboly, varuje, že nynější vývoj v Demokratické republice Kongo může vyústit v katastrofu obřích rozměrů. Devětašedesátiletý specialista přirovnal situaci ke sledování vlakové havárie a upozornil, že přesný rozsah ani rychlost přenosu nikdo nezná. Hrozí podle něj, že se nákaza vymkne kontrole a zasáhne nepřipravené státy na jiných kontinentech. V Demokratické republice Kongo jde přitom o třetí nejrozsáhlejší epidemii v dějinách, která si vyžádala přes 230 životů z více než tisíce nakažených, včetně zdravotníků a dobrovolníků, což vedlo Světovou zdravotnickou organizaci k vyhlášení stavu veřejného ohrožení mezinárodního významu.
Bulharsko již nebude posílat žádné zbraně na Ukrajinu, což oficiálně oznámil tamní ministr obrany Dimitar Stojanov. Tento krok definitivně potvrzuje odmítavý postoj nové bulharské vlády vůči evropské vojenské podpoře Kyjeva.
Náměstek ruského ministra zahraničí Michail Galuzin prohlásil, že Rusko a Bělorusko jsou neustále připraveny použít všechny dostupné prostředky, včetně jaderných zbraní, k zajištění bezpečnosti svazového státu.
Francouzský prezident Emmanuel Macron plánuje uspořádat videohovor mezi zeměmi skupiny G7 a Čínou, jehož hlavním tématem má být řešení globální obchodní nerovnováhy. Podle informací od čtyř představitelů ze tří členských států G7 by se tato online schůzka měla uskutečnit ve čtvrtek, tedy ještě před zahájením samotného summitu lídrů G7, který se bude konat příští týden v jezerním letovisku Évian-les-Bains. Tento diplomatický krok představuje významný posun pro uskupení západních demokracií, které v posledních letech zastávalo vůči Číně spíše konfrontační postoj.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval britské místní samosprávy vedené stranou Reform UK, aby na svých budovách znovu vyvěsily ukrajinskou vlajku. Podle jeho slov je odmítavý postoj této populistické pravicové strany k vyvěšování cizích státních symbolů typem drobné chyby, která by mohla narušit velké přátelství.
Největší světové banky poskytly v loňském roce finanční prostředky pro fosilní průmysl v celkové hodnotě 906 miliard dolarů. Tento výrazný nárůst investic, který oproti roku 2024 představuje zvýšení o 64 miliard dolarů neboli téměř o 8 %, podle ekologických organizací zamyká svět do dlouhodobé závislosti na uhlí, ropě a plynu. Koalice autorů každoroční zprávy Banking on Climate Chaos v této souvislosti upozornila, že rozhodnutí 65 globálních bankovních institucí jsou neslučitelná s mezinárodními dohodami o omezení růstu globálních teplot.
Bývalý britský poslanec za konzervativce a stranu UKIP Douglas Carswell, který stál u zrodu kampaně Vote Leave, tvrdí, že jeho osmiletá dcera musela po referendu o brexitu opustit londýnskou školu. Podle jeho slov se jednalo o nevyprovokovaný a tvrdý útok namířený proti lidem, kteří vedli kampaň za odchod Velké Británie z Evropské unie.
Zatímco migrace ve Velké Británii v letech 2024 a 2025 výrazně poklesla a klesá i počet nelegálních přechodů hranic v celé Evropě, tamní populističtí politici hledají nové obětní beránky. Svou pozornost nyní obracejí proti migrantům, kteří již v zemi žijí.
Ukrajinské síly od začátku letošního roku dokázaly dobýt zpět více než 600 kilometrů čtverečních svého území. Podle prohlášení vrchního velitele ukrajinské armády Oleksandra Syrského zaznamenal Kyjev úspěch zejména v květnu, kdy osvobodil o 100 kilometrů čtverečních více půdy, než kolik během téhož měsíce ztratil. Tento zvrat v postupu potvrzují i nezávislé skupiny mapující situaci na bojišti, podle nichž se ruský postup v posledních měsících poprvé od neúspěšné ukrajinské protiofenzívy z roku 2023 zpomalil až zastavil. Syrskyj nicméně upozornil, že situace na frontě zůstává kvůli intenzivním střetům na východě a jihu země nadále dynamická a složitá.
Americký prezident Donald Trump od začátku konfliktu s Íránem prohlásil již nejméně sedmatřicetkrát, že je dohoda na spadnutí nebo že Teherán po jejím uzavření zoufale touží. Tyto proklamace přitom zazněly v jeho příspěvcích na sociálních sítích, při veřejných vystoupeních i během telefonických rozhovorů s médii. Od dubnového vyhlášení příměří, které mělo trvat dva týdny a přinést definitivní shodu, uplynuly více než dva měsíce a k žádnému posunu nedošlo. Současný stav přitom nenasvědčuje tomu, že by uzavření dohody bylo reálnější než na počátku dubna.
V Česku dnes začal druhý týden meteorologického léta, ale jeho nástup je zatím jen pozvolný. Meteorologové nestraší tropy ani po zbytek června. Právě začínající období má být dokonce teplotně podprůměrné.
Předseda vlády Andrej Babiš se společně s prvním místopředsedou vlády a ministrem průmyslu a obchodu Karlem Havlíčkem, ministrem školství, mládeže a tělovýchovy Robertem Plagou a ministrem obrany Jaromírem Zůnou v pondělí 8. června v pražském Planetáriu zúčastnil tiskové konference k národnímu projektu Česká cesta do vesmíru. Konference představila aktuální kroky směřující k realizaci historicky první samostatné mise České republiky na Mezinárodní kosmickou stanici (ISS).