Válka v Íránu se nezadržitelně blíží k šedesátidennímu limitu, který americké zákony stanovují pro vojenské operace bez výslovného souhlasu Kongresu. Podle takzvané Rezoluce o válečných pravomocech (War Powers Resolution), která vznikla po zkušenostech z Vietnamu, připadá tento kritický termín na 1. května. Prezident Donald Trump se však zatím nezdá být pod tlakem, aby o povolení zákonodárce žádal, a jeho administrativa dává jasně najevo, že se nenechá do žádných dohod dotlačit.
Zákon definuje jasný časový rámec pro neoficiální války. Prezident musí do 48 hodin od zahájení bojů informovat Kongres o jejich rozsahu a důvodech. Následně má 60 dní na to, aby získal autorizaci, jinak musí akci ukončit. Existuje sice možnost prodloužení o dalších 30 dní, ale pouze za účelem bezpečného stažení jednotek. Trumpova administrativa se však odvolává na ústavní pravomoci prezidenta vést zahraniční politiku a naznačuje, že zákon považuje za protiústavní.
Mezi zákonodárci navíc panuje neshoda o tom, kdy přesně lhůta vyprší. Část právníků se domnívá, že rozhodující je okamžik zahájení bojů, což by znamenalo termín již 29. dubna. Jiní se drží textu zákona a počítají 60 dní od oficiálního oznámení Kongresu, tedy do 1. května. Republikáni navíc argumentují, že probíhající příměří by se do limitu vůbec nemělo započítávat. Podle nich nelze prezidenta „trestat“ za to, že se pokouší vyjednávat.
Historicky nebyla Rezoluce o válečných pravomocech nikdy úspěšně použita k vynucenému ukončení vojenské akce. Američtí prezidenti napříč dekádami hledali kreativní způsoby, jak zákon obejít. Ronald Reagan například v roce 1983 uzavřel s Kongresem kompromisní dohodu o mariňácích v Libanonu, zatímco Bill Clinton v roce 1999 argumentoval tím, že Kongres válku v Kosovu fakticky schválil, když na ni uvolnil finanční prostředky.
Barack Obama šel v roce 2011 ještě dál a během kampaně v Libyi jednoduše redefinoval pojem „nepřátelství“. Tvrdil, že pokud operace probíhá především pomocí dronů a americké síly nejsou v přímém ohrožení, zákon se na ně nevztahuje. Tuto argumentaci si Trumpova administrativa vypůjčila již v loňském roce při operacích proti pašerákům drog a nyní by ji teoreticky mohla uplatnit i v případě Íránu.
Viceprezident JD Vance se k zákonu vyjádřil velmi přímočaře už v lednu, kdy jej označil za „falešný a protiústavní“. Podle něj tato norma nijak neovlivní způsob, jakým bude nynější administrativa provádět zahraniční politiku. Tento postoj odráží širší trend současného Trumpova funkčního období, kdy republikánští lídři v Kongresu často ustupují exekutivě, ať už jde o cla, rozpočtové škrty nebo rušení vládních agentur.
I přes deklarovanou jednotu republikánů se však v kuloárech hovoří o tom, že překročení šedesátidenní hranice by mohlo v jejich řadách způsobit trhliny. Někteří zastánci institucí se domnívají, že Kongres má povinnost hlasovat o každé válce, která trvá déle než dva měsíce. Mnoho zákonodárců se však bojí jít do otevřeného střetu s prezidentem v době války, a to jak kvůli obavám z oslabení pozice USA před nepřáteli, tak kvůli strachu z prezidentovy odvety.
Aktuální válka s Íránem se navíc od předchozích konfliktů liší svým rozsahem a náklady. Zatímco minulé administrativy se snažily budovat pro své kroky podporu na Kapitolu, Trumpův Bílý dům zatím nepožádal o žádné dodatečné finance na vedení války, ani nezveřejnil odhady jejích nákladů. Otázka, zda soudy tentokrát do sporu mezi prezidentem a Kongresem zasáhnou, zůstává otevřená, i když se tomu v minulosti spíše vyhýbaly.
Evropa se připravuje na první dvě výrazné tlakové níže letošního podzimu, které ovlivní i počasí v Česku. Bude se hodit deštník, problémem bude také silný vítr. V Anglii a Francii může mít rychlost až 130 kilometrů za hodinu.
České úřady upozornily na nepravdivou informaci o možné další uprchlické vlně z válkou zmítané Ukrajiny. Podle ministerstva vnitra a policie tomu nic nenasvědčuje. Úřady nicméně zdůraznily, že jsou připraveny reagovat na případnou zásadní změnu situace.
Tenisovým světem otřásla smutná zpráva. Ukrajinská tenistka Elina Svitolinová oznámila rozpad manželství s bývalým francouzským hráčem Gaelem Monfilsem. Svitolinová naznačila, že ke konci vztahu přispěla i stále probíhající válka na Ukrajině.
Plánované navýšení ročních kvót pro pracovníky z Filipín ze současných 10 300 na 12 000 míst od ledna příštího roku představuje reakci vlády na přetrvávající nedostatek pracovní síly v některých odvětvích české ekonomiky. Zaměstnavatelům může usnadnit obsazování volných pozic, zvyšovat výrobní kapacity a umožnit přijímat zakázky, které by jinak kvůli personálnímu nedostatku museli odmítat. Z celostátního makroekonomického hlediska však samotné navýšení kvóty o 1700 míst zásadní změnu nepřinese.
Evropská unie se připravuje na diplomatický tlak vůči Kanadě a Velké Británii s cílem přimět obě země k navýšení finanční podpory pro Ukrajinu. Brusel tak reaguje na rostoucí rozpočtovou mezeru ve výši sedmdesáti miliard eur, které bude Kyjev potřebovat v průběhu příštího roku na zajištění svého chodu a obrany.
Digitální platební trendy a finanční návyky nastupující generace Z radikálně proměňují podobu moderního bankovnictví a nákupního chování. Podle nejnovějších zpráv a analýz fintechových společností využívá až devadesát procent mladých lidí v USA chytré telefony k platbám prostřednictvím mobilních aplikací, což signalizuje trvalý posun, který bude s postupným přebíráním rozhodovacích pozic touto generací v byznysu nadále zrychlovat.
Severní Korea vydala přísný rozkaz svým pohraničním jednotkám, aby v případě jakéhokoliv ohrožení ze strany jihokorejských sil podnikly okamžité a rázné kroky. Tento krok, který oznámila státní média, výrazně zvyšuje riziko vojenského střetu podél silně střežené hranice rozdělující oba státy.
Rusko zaútočilo na ukrajinské hlavní město Kyjev rozsáhlým raketovým útokem, k němuž došlo pouhé hodiny poté, co ruský prezident Vladimir Putin oznámil připravenost obnovit příští měsíc třístranná mírová jednání. Útok následoval po tříhodinové schůzce Putina se zvláštním vyslancem USA Stevem Witkoffem v Petrohradu. Americký prezident Donald Trump ve středu prohlásil, že jeho administrativa je nejblíže k urovnání války na Ukrajině.
Rusko v noci na středu čelilo rozsáhlému dronovému útoku, který podle představitelů místních samospráv směřoval také na Moskvu a její okolí. Moskevský starosta Sergej Sobjanin podle Kyiv Post uvedl, že směrem k metropoli od úterního večera zamířilo celkem 630 bezpilotních letounů, přičemž 163 z nich se podařilo sestřelit při přiblížení k městu. Incident si v oblasti obce Voronovo vyžádal zranění dvou lidí, kteří museli vyhledat lékařskou pomoc.
Americký prezident Donald Trump opakovaně vyjadřuje přesvědčení, že by mohl rychle ukončit válku na Ukrajině a zajistit tak mír a prosperitu. Zatímco z jeho pohledu jde o výhodnou dohodu spojenou se zrušením sankcí a obnovením obchodu, ruský prezident Vladimir Putin má ale podle CNN zcela jiné priority. Současný ruský lídr totiž neprojevuje zájem o kompromisy ohledně svých válečných cílů výměnou za finanční zisky.
Americký soud v Novém Mexiku uložil společnosti Meta pokutu ve výši 25 miliard dolarů. Důvodem je klamání uživatelů ohledně zásad ochrany soukromí v kauze spojené se skandálem kolem společnosti Cambridge Analytica. Toto rozhodnutí představuje jednu z vůbec největších právních pokut pro technologického giganta v historii.
Nedávná diplomatická jednání v norské metropoli Oslu a ruském Petrohradu přinesla otázku, zda se válka na Ukrajině blíží ke svému konci. Norský premiér označil úterní schůzku mezi ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, zvláštním vyslancem USA Stevem Witkoffem a evropskými zástupci za dobrou a konstruktivní. V Oslu se objevila myšlenka na trojstrannou schůzku na nejvyšší úrovni, která by mohla usnadnit setkání představitelů k dohodnutí konce bojů.