Válka v Íránu se nezadržitelně blíží k šedesátidennímu limitu, který americké zákony stanovují pro vojenské operace bez výslovného souhlasu Kongresu. Podle takzvané Rezoluce o válečných pravomocech (War Powers Resolution), která vznikla po zkušenostech z Vietnamu, připadá tento kritický termín na 1. května. Prezident Donald Trump se však zatím nezdá být pod tlakem, aby o povolení zákonodárce žádal, a jeho administrativa dává jasně najevo, že se nenechá do žádných dohod dotlačit.
Zákon definuje jasný časový rámec pro neoficiální války. Prezident musí do 48 hodin od zahájení bojů informovat Kongres o jejich rozsahu a důvodech. Následně má 60 dní na to, aby získal autorizaci, jinak musí akci ukončit. Existuje sice možnost prodloužení o dalších 30 dní, ale pouze za účelem bezpečného stažení jednotek. Trumpova administrativa se však odvolává na ústavní pravomoci prezidenta vést zahraniční politiku a naznačuje, že zákon považuje za protiústavní.
Mezi zákonodárci navíc panuje neshoda o tom, kdy přesně lhůta vyprší. Část právníků se domnívá, že rozhodující je okamžik zahájení bojů, což by znamenalo termín již 29. dubna. Jiní se drží textu zákona a počítají 60 dní od oficiálního oznámení Kongresu, tedy do 1. května. Republikáni navíc argumentují, že probíhající příměří by se do limitu vůbec nemělo započítávat. Podle nich nelze prezidenta „trestat“ za to, že se pokouší vyjednávat.
Historicky nebyla Rezoluce o válečných pravomocech nikdy úspěšně použita k vynucenému ukončení vojenské akce. Američtí prezidenti napříč dekádami hledali kreativní způsoby, jak zákon obejít. Ronald Reagan například v roce 1983 uzavřel s Kongresem kompromisní dohodu o mariňácích v Libanonu, zatímco Bill Clinton v roce 1999 argumentoval tím, že Kongres válku v Kosovu fakticky schválil, když na ni uvolnil finanční prostředky.
Barack Obama šel v roce 2011 ještě dál a během kampaně v Libyi jednoduše redefinoval pojem „nepřátelství“. Tvrdil, že pokud operace probíhá především pomocí dronů a americké síly nejsou v přímém ohrožení, zákon se na ně nevztahuje. Tuto argumentaci si Trumpova administrativa vypůjčila již v loňském roce při operacích proti pašerákům drog a nyní by ji teoreticky mohla uplatnit i v případě Íránu.
Viceprezident JD Vance se k zákonu vyjádřil velmi přímočaře už v lednu, kdy jej označil za „falešný a protiústavní“. Podle něj tato norma nijak neovlivní způsob, jakým bude nynější administrativa provádět zahraniční politiku. Tento postoj odráží širší trend současného Trumpova funkčního období, kdy republikánští lídři v Kongresu často ustupují exekutivě, ať už jde o cla, rozpočtové škrty nebo rušení vládních agentur.
I přes deklarovanou jednotu republikánů se však v kuloárech hovoří o tom, že překročení šedesátidenní hranice by mohlo v jejich řadách způsobit trhliny. Někteří zastánci institucí se domnívají, že Kongres má povinnost hlasovat o každé válce, která trvá déle než dva měsíce. Mnoho zákonodárců se však bojí jít do otevřeného střetu s prezidentem v době války, a to jak kvůli obavám z oslabení pozice USA před nepřáteli, tak kvůli strachu z prezidentovy odvety.
Aktuální válka s Íránem se navíc od předchozích konfliktů liší svým rozsahem a náklady. Zatímco minulé administrativy se snažily budovat pro své kroky podporu na Kapitolu, Trumpův Bílý dům zatím nepožádal o žádné dodatečné finance na vedení války, ani nezveřejnil odhady jejích nákladů. Otázka, zda soudy tentokrát do sporu mezi prezidentem a Kongresem zasáhnou, zůstává otevřená, i když se tomu v minulosti spíše vyhýbaly.
Americký prezident Donald Trump vyvolal ostrou reakci ze strany vědců a klimatických odborníků poté, co obvinil Kanadu z „otravy“ amerického ovzduší kouřem z rozsáhlých lesních požárů. Šéf Bílého domu prohlásil, že o této otázce hovořil přímo s kanadským premiérem Markem Carneym, přičemž zmínil možnost požadovat po sousední zemi finanční odškodnění nebo uvalit na kanadské zboží dodatečná cla.
Války se málokdy vyvíjejí tak, jak se původně předpokládalo. Současný konflikt s Íránem se zpočátku vyznačoval nejasnými cíli, které se pohybovaly od snah o změnu tamního režimu až po cílené operace na oslabení íránských vojenských a jaderných kapacit. Po téměř šesti měsících se však boj proměnil v přímý zápas o kontrolu nad Hormuzským průlivem, který je klíčovou tepnou pro dodávky globální energie. Teherán dal jasně najevo, že je schopen a ochoten napadat komerční lodě, pokud nebudou respektovat jím stanovená pravidla.
Devětadvacetiletý Nick Palmiter z amerického státu Michigan zpočátku přisuzoval své žaludeční potíže ze začátku července běžné indispozici. Když však nepříjemné příznaky přetrvaly několik týdnů a doprovázely je nesnesitelné křeče v břiše, musel vyhledat lékařskou péči. Výrazný tlak v žaludku a nucení jít na toaletu patnáctkrát až dvacetkrát denně jej nakonec přivedly až na pohotovost, kde mu odborníci diagnostikovali cyklosporiózu.
Americká armáda podnikla již třináctou noc v řadě letecké údery na cíle v Íránu, zatímco tamní státní média hlásí nejméně čtyři mrtvé a pět zraněných. Prezident Donald Trump současně oznámil záměr využít zmrazená íránská aktiva k úhradě škod na lodích a nákladu způsobených nedávnými útoky. Íránský ministr zahraničí Abbás Araghčí americkou hrozbu ostře odsoudil a označil ji za nebezpečný precedent, který ohrožuje bezpečnost majetku po celém světě.
Jižní Evropu zasáhla extrémní vlna horka, která rozsáhlými požáry přiměla zhruba třicet tisíc lidí k evakuaci ve Francii a Španělsku. Vedra sužují také Středozemní moře, kde zvýšila teplotu vody na některých místech až o pět stupňů Celsia nad dlouhodobý průměr. Odborníci varují, že s horšícími se požáry nelze v budoucnu vyloučit ani katastrofické scénáře nebývalého rozsahu.
Evropská unie schválila dosud nejrozsáhlejší sankční balíček proti Rusku za poslední čtyři roky, který zasažením 218 jednotlivců a subjektů zásadně rezonuje i na mezinárodní sportovní scéně. Mezi sankcionovanými osobami se ocitl také prezident Mezinárodní šachové federace (FIDE) a bývalý ruský vicepremiér Arkadij Dvorkovič. Ten v reakci na to oznámil pozastavení svého působení ve vedení federace, přičemž rozhodnutí Unie označil za nezákonné a nespravedlivé. Dočasného vedení celé organizace se následně ujal legendární indický šachový mistr světa Višvanáthan Ánand.
Geopolitické napětí na Blízkém východě narůstá do dosud nebývalých rozměrů. Americký prezident Donald Trump veřejně prohlásil, že se blíží k finálnímu rozhodnutí o zahájení masivního vojenského úderu proti Íránu. Chystaná operace by podle jeho slov měla svou intenzitou i rozsahem daleko překonat všechny dosavadní střety v rámci několikaměsíčního konfliktu s Teheránem. Tato prohlášení okamžitě vyvolala neklid na trhu s ropou, jejíž cena opět přesáhla hranici sta dolarů za barel.
Německé plány na vybudování moderní flotily bojových bezpilotních letounů se ocitly v ohrožení. Vnitřní rozepře na ministerstvu obrany ohledně toho, zda zakoupit australské drony MQ-28 Ghost Bat od společnosti Boeing, nebo si počkat na evropská řešení, mohou zásadně opozdit cíl nasadit první stroje do roku 2029. Berlín přitom usiluje o opakovaně použitelné proudové letouny schopné nést zbraně a provádět elektronický boj po boku stíhaček Eurofighter a F-35, což je schopnost, kterou německá armáda zatím zcela postrádá.
Ministerstvo práce a sociálních věcí představilo společně s Asociací poskytovatelů sociálních služeb ČR a společností Deloitte Studii dlouhodobé sociální péče v České republice. Ta potvrzuje, že rychlé stárnutí populace nelze zvládnout jedním opatřením. Budoucnost dlouhodobé péče stojí na rozvoji domácích, komunitních i pobytových služeb, lepším propojení sociální a zdravotní péče, podpoře pečujících a dlouhodobém plánování kapacit.
Šéf Bílého domu Donald Trump opět pohrozil Íránu americkou odvetou. Tentokrát hrozí zákrok ze strany amerických vojáků v případě, že budou pokračovat útoky jemenských povstalců na komerční lodě.
Dobrá zpráva přišla z Norska. Tamní korunní princezna Mette-Marit byla propuštěna z nemocnice, kde byla hospitalizována poté, co podstoupila transplantaci plic. Princeznu teď čeká náročná rehabilitace, takže se ještě několik měsíců nebude věnovat svým povinnostem.
Horké léto si v tomto týdnu dává pauzu, nejvyšší teploty šplhají jen lehce nad 20 stupňů. Už příští týden by ale maxima mohla opět dosáhnout tropických hodnot. Připouštějí to i meteorologové z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
