Válka v Íránu se nezadržitelně blíží k šedesátidennímu limitu, který americké zákony stanovují pro vojenské operace bez výslovného souhlasu Kongresu. Podle takzvané Rezoluce o válečných pravomocech (War Powers Resolution), která vznikla po zkušenostech z Vietnamu, připadá tento kritický termín na 1. května. Prezident Donald Trump se však zatím nezdá být pod tlakem, aby o povolení zákonodárce žádal, a jeho administrativa dává jasně najevo, že se nenechá do žádných dohod dotlačit.
Zákon definuje jasný časový rámec pro neoficiální války. Prezident musí do 48 hodin od zahájení bojů informovat Kongres o jejich rozsahu a důvodech. Následně má 60 dní na to, aby získal autorizaci, jinak musí akci ukončit. Existuje sice možnost prodloužení o dalších 30 dní, ale pouze za účelem bezpečného stažení jednotek. Trumpova administrativa se však odvolává na ústavní pravomoci prezidenta vést zahraniční politiku a naznačuje, že zákon považuje za protiústavní.
Mezi zákonodárci navíc panuje neshoda o tom, kdy přesně lhůta vyprší. Část právníků se domnívá, že rozhodující je okamžik zahájení bojů, což by znamenalo termín již 29. dubna. Jiní se drží textu zákona a počítají 60 dní od oficiálního oznámení Kongresu, tedy do 1. května. Republikáni navíc argumentují, že probíhající příměří by se do limitu vůbec nemělo započítávat. Podle nich nelze prezidenta „trestat“ za to, že se pokouší vyjednávat.
Historicky nebyla Rezoluce o válečných pravomocech nikdy úspěšně použita k vynucenému ukončení vojenské akce. Američtí prezidenti napříč dekádami hledali kreativní způsoby, jak zákon obejít. Ronald Reagan například v roce 1983 uzavřel s Kongresem kompromisní dohodu o mariňácích v Libanonu, zatímco Bill Clinton v roce 1999 argumentoval tím, že Kongres válku v Kosovu fakticky schválil, když na ni uvolnil finanční prostředky.
Barack Obama šel v roce 2011 ještě dál a během kampaně v Libyi jednoduše redefinoval pojem „nepřátelství“. Tvrdil, že pokud operace probíhá především pomocí dronů a americké síly nejsou v přímém ohrožení, zákon se na ně nevztahuje. Tuto argumentaci si Trumpova administrativa vypůjčila již v loňském roce při operacích proti pašerákům drog a nyní by ji teoreticky mohla uplatnit i v případě Íránu.
Viceprezident JD Vance se k zákonu vyjádřil velmi přímočaře už v lednu, kdy jej označil za „falešný a protiústavní“. Podle něj tato norma nijak neovlivní způsob, jakým bude nynější administrativa provádět zahraniční politiku. Tento postoj odráží širší trend současného Trumpova funkčního období, kdy republikánští lídři v Kongresu často ustupují exekutivě, ať už jde o cla, rozpočtové škrty nebo rušení vládních agentur.
I přes deklarovanou jednotu republikánů se však v kuloárech hovoří o tom, že překročení šedesátidenní hranice by mohlo v jejich řadách způsobit trhliny. Někteří zastánci institucí se domnívají, že Kongres má povinnost hlasovat o každé válce, která trvá déle než dva měsíce. Mnoho zákonodárců se však bojí jít do otevřeného střetu s prezidentem v době války, a to jak kvůli obavám z oslabení pozice USA před nepřáteli, tak kvůli strachu z prezidentovy odvety.
Aktuální válka s Íránem se navíc od předchozích konfliktů liší svým rozsahem a náklady. Zatímco minulé administrativy se snažily budovat pro své kroky podporu na Kapitolu, Trumpův Bílý dům zatím nepožádal o žádné dodatečné finance na vedení války, ani nezveřejnil odhady jejích nákladů. Otázka, zda soudy tentokrát do sporu mezi prezidentem a Kongresem zasáhnou, zůstává otevřená, i když se tomu v minulosti spíše vyhýbaly.
Ruský prezident Vladimir Putin podepsal výnos, který umožňuje státu převzít dočasnou správu nad klíčovými infrastrukturními objekty, pokud jejich majitelé nezajistí dostatečnou ochranu před bezpečnostními hrozbami. Nové opatření se zaměřuje především na rizika spojená s útoky bezpilotních letounů, které v posledních měsících stále častěji zasahují průmyslová a energetická zařízení po celé zemi.
Evropská unie čelí závažným dopadům změny klimatu, přičemž letošní léto poznamenané vlnami veder, suchou a rozsáhlými požáry způsobilo rozsáhlé hospodářské škody. Podle odhadů ekonomů pro web Politico tyto extrémy zlikvidují očekávaný mírný růst HDP celé Unie. Evropský komisař pro klimata Wopke Hoekstra v reakci na situaci zdůraznil, že investice do adaptace na klimatické změny již představují nevyhnutelnou nutnost.
Kremelský mluvčí Dmitrij Peskov v úterý odmítl zprávy o chystané nové vlně mobilizace v Rusku a označil je za pouhé novinářské kachny. V rozhovoru pro televizní stanici RTVI vyjádřil přesvědčení, že tyto informace neopodstatněně vyvolávají neklid ve společnosti.
Americký záchranný systém tísňové linky 911 čelí zásadním technologickým problémům, které zpomalují pomoc lidem v ohrožení života. Volající na tísňovou linku stále častěji slýchají dotaz na přesné místo události namísto tradičního dotazu na povahu nouzové situace. Operátoři tísňových linek totiž mnohdy nedokážou automaticky určit přesnou polohu volajícího. Tato časová prodleva při zjišťování lokace může mít pro lidi v krizových situacích fatální následky.
Představitelé Íránu oznámili záměr vyhlásit novou zakázanou zónu v blízkosti Hormuzského průlivu. K tomuto kroku Teherán přistupuje po sérii víkendových vojenských střetů se Spojenými státy americkými. Nové opatření dále zvyšuje nejistotu ohledně možného ukončení několik měsíců trvajícího ozbrojeného konfliktu.
Čína požádala Ukrajinu, aby neútočila na ruské město Vladivostok v době, kdy se v tomto přístavu konalo Východní ekonomické fórum. O diplomatické žádosti informovala japonská agentura Kjódó s odkazem na své zdroje. Peking chtěl tímto krokem zajistit bezpečnost své vysoké delegace, kterou vedl čínský vicepremiér Ting Süe-siang. Ukrajinská strana podle dostupných zpráv webu Kyiv Post žádost přijala a souhlasila s tím, že se během konání akce zdrží jakýchkoli úderů na tuto oblast.
Výrazný nárůst rozsáhlých lesních požárů a vln veder způsobených klimatickou krizí brzdí celosvětové úsilí o zlepšování kvality ovzduší. Odborníci ze Světové meteorologické organizace (WMO) upozorňují, že i oblasti, kterým se v minulosti dařilo snižovat znečištění z dopravy a průmyslu, nyní čelí novým hrozbám. Dým z požárů a zvýšená koncentrace přízemního ozonu zhoršují životní prostředí i lidské zdraví. Znečištění vzniklé v důsledku těchto extrémních jevů navíc dále prohlubuje klimatické změny.
Rusko a Severní Korea otevřely první silniční most přes společnou hranici vedoucí přes řeku Tuman. Kilometrová stavba propojuje osadu Chasan na ruském Dálném východě se severokorejským městem Tumangang. Nové dopravní spojení představuje další významný krok v rychle se prohlubujících vztazích mezi oběma zeměmi.
Američtí zvláštní zmocněnci Steve Witkoff a Jared Kushner uskutečnili svou první oficiální návštěvu Kyjeva, během níž absolvovali tři kola jednání s ukrajinskými a evropskými představiteli. Americká delegace dorazila do ukrajinské metropole vlakem z Polska necelý den po více než tříhodinovém rozhovoru s ruským prezidentem Vladimirem Putinem v Moskvě. Na náměstí u chrámu svaté Sofie je přivítal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Následné rozhovory se zaměřily na možnosti obnovení mírových vyjednávání s Ruskem, územní otázky i bezpečnostní záruky pro Ukrajinu.
Dánsko a Velká Británie staví své zdravotnické systémy na principu univerzální péče, kde nikdo není odmítnut ani neplatí účty při odchodu z nemocnice. Ačkoliv obě země sdílejí přesvědčení, že přístup k péči by neměl záviset na místě narození či příjmu, dosahují velmi odlišných výsledků. Dánsko vynakládá na jednoho obyvatele v přepočtu více financí než Británie a provozuje rozsáhlý sociální stát. Dánský systém dlouhodobě překonává britský v klíčových ukazatelích, jako jsou střední délka života, kojenecká úmrtnost či pětileté přežití pacientů s rakovinou.
Valné shromáždění Organizace spojených národů schválilo rezoluci podporující používání map, které věrně zobrazují skutečnou velikost jednotlivých kontinentů. Iniciativa vedená africkými státy usilovala o odklon od tradičního Mercatorova zobrazení pocházejícího ze šestnáctého století. Tento nezávazný dokument vyzývá k propagaci takzvaného zobrazení Equal Earth, a to včetně jeho zavedení do školní výuky. Schválení návrhu je zastánci považováno za významný krok k nápravě dlouhodobého zkreslování kartografické reality.
Spojené království připravuje zákaz obchodu s nelegálními izraelskými osadami na okupovaných územích. Zvláštní zpravodajka Organizace spojených národů pro okupovaná území Francesca Albaneseová označila pro The Guardian tento plán za významný, byť opožděný krok. Podle ní však musí být opatření posuzováno podle svého praktického dopadu, aby nezůstalo pouze u formálního tiskového prohlášení. Podrobnosti o chystaném znovunastavení britské politiky má tamní vláda zveřejnit v nejbližších dnech.