Singapur, město proslulé svou závislostí na klimatizaci, čelí kvůli energetické krizi vyvolané válkou v Íránu nelehké zkoušce. Tamní vláda nařídila státním zaměstnancům zvýšit teplotu v kancelářích na minimálně 25 °C. Toto opatření přichází v době, kdy ceny energií prudce rostou v důsledku faktického uzavření Hormuzského průlivu, přes který do regionu proudí klíčové dodávky ropy a plynu.
Kromě úpravy termostatů plánují veřejné úřady v městském státě instalovat úsporné technologie, jako jsou LED osvětlení a chytré senzory. Singapur se tak připojuje k dalším zemím jihovýchodní Asie, které šetří energii. Například Thajsko již dříve vyzvalo své občany, aby klimatizace nastavovali na 26 až 27 °C.
Vztah Singapuru ke chlazení vzduchu má hluboké historické kořeny. Zakladatel moderního státu Lee Kuan Yew v roce 1999 prohlásil, že klimatizace změnila životy lidí v tropech tím, že umožnila efektivní práci v interiérech navzdory venkovnímu horku. Právě instalaci klimatizací do vládních budov považoval za klíč k vysoké státní efektivitě, která pomohla proměnit chudý ostrov v jednu z nejvyspělejších ekonomik Asie.
Dnes je klimatizace v Singapuru všudypřítomná, a to až do té míry, že je její používání často považováno za nadměrné. Zaměstnanci v kancelářích běžně nosí svetry, protože vnitřní teploty bývají udržovány na velmi nízké úrovni. Nákupní centra, autobusy i vlaky jsou plně klimatizované a chodci na ulicích často zažívají šok z ledového vzduchu, který proudí z otevřených vchodů obchodních domů.
Ministerstvo pro udržitelnost a životní prostředí uvedlo, že vláda chce jít příkladem v úsporách, protože konflikt v Íránu tvrdě zasáhl globální dodavatelské řetězce. Podle ministerstva může zvýšení teploty o jediný stupeň snížit spotřebu energie přibližně o 10 %. Úředníci jsou také nabádáni, aby místo klimatizací používali ventilátory a k dopravě využívali veřejnou hromadnou dopravu.
Ekonomické dopady války jsou v zemi již patrné. Ceny pohonných hmot rostou a úřady varují veřejnost před dalšími hospodářskými poruchami. Ačkoliv Singapur zatím nemusel přistoupit k přídělovému systému nebo čerpat ze svých strategických rezerv, situace je vážná, neboť zhruba dvě třetiny jeho dovozu ropy pocházejí právě z Blízkého východu.
Ostatní asijské země, které jsou na ropě ze Zálivu závislé ještě více, již zavedly drastická opatření. Filipíny, které dovážejí z Blízkého východu 98 % ropy, vyhlásily energetickou pohotovost a zkrátily pracovní týden na úřadech. Thajsko zase nařídilo státním zaměstnancům práci z domova, aby se ušetřilo za benzín a elektřinu.
Jižní Korea, pro kterou Blízký východ představuje dvě třetiny energetického dovozu, spustila kampaň za úspory i v domácnostech. Lidé jsou vyzýváni ke kratšímu sprchování nebo k používání praček výhradně o víkendech. Odborníci označují současnou situaci za „asijskou krizi“, která dopadá zejména na rozvojové země s velkým množstvím benzinových aut a domácností závislých na plynu.
Dlouhodobě je tato krize pro Asii tvrdou lekcí. Podle expertů z japonského Institutu energetické ekonomie se region musí naučit využívat ropu efektivněji a především diverzifikovat své dodavatelské zdroje, aby nebyl tak zranitelný vůči konfliktům v jedné části světa. Sinagapur tak nyní hledá rovnováhu mezi udržením svého standardu a nevyhnutelnou nutností šetřit.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v sobotu prohlásila, že hybridní hrozby ze strany Ruska jsou stále méně hybridní. Uvedla to poté co dánské úřady oznámily zmaření ruského plánu na zavraždění ukrajinského rappera v Dánsku ze září. Von der Leyenová na síti X uvedla, že šlo o útok na půdě Evropské unie, což je nepřijatelné.
Matematik a zaměstnanec společnosti zabývající se umělou inteligencí Anthropic Levent Alpöge oznámil, že pomocí velkého jazykového modelu dokázal nejslavnější dosud nevyřešený problém celé matematiky, Riemannovu hypotézu. Na svých webových stránkách uvedl, že ve spolupráci s modelem Claude pravděpodobně objevil důkaz této hypotézy, pouhý den po rekordním vstupu společnosti Anthropic na burzu.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že systémy řízení letového provozu spravující lety po celých Spojených státech jsou prastaré, ale bezpečné, a vyzval Kongres, aby uvolnil nákladné prostředky na jejich modernizaci. Jeho slova zazněla týden po rozsáhlém pozastavení provozu, které na celé hodiny zastavilo lety napříč USA a bylo nejdelší takovou událostí od teroristických útoků z 11. září 2001.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v sobotu během brífinku s novináři prohlásil, že plné členství v Severoatlantické alianci zůstává nejjasnější a nákladově nejvýhodnější bezpečnostní zárukou pro Ukrajinu, přičemž upozornil, že Kyjev zatím nedostal žádné formální písemné nabídky záruk kolektivní obrany po vzoru článku pět Severoatlantické smlouvy. Zároveň uvedl, že ruský prezident Vladimir Putin na summitu v čínském Šen-čenu neuspěl se snahou o jakousi druhou Jaltu a překreslování hranic, a jmenoval možné kandidáty na příštího ukrajinského velvyslance ve Washingtonu.
Polsko začíná na základě licenční dohody se švédskou zbrojovkou Saab vyrábět minometnou munici, čímž posiluje domácí zbrojní výrobu tváří v tvář ruské agresi. Dohoda navazuje na snahu Varšavy rozvíjet vlastní obranný průmysl a snižovat závislost na zahraničních dodávkách.
Více než sto dvacet států se v sobotu v Ženevě dohodlo, že po vyčerpávajících jednáních v rámci Organizace spojených národů budou v příštích dvou letech pracovat na mezinárodním ujednání o autonomních zbraňových systémech. Krok přichází v době, kdy pokroky v umělé inteligenci proměňují způsob vedení válek, zatímco občanské iniciativy kritizují výsledek jako oslabený.
Klimatická konference Organizace spojených národů COP31 v turecké Antalyi přetáhla svůj plánovaný páteční závěr a jednání pokračují v přesčasech bez dosažené konečné dohody. Nevládní a občanské organizace varují, že summit může skončit žalostně pod úrovní potřebných kroků a hrozí, že se zařadí mezi nejhorší klimatické konference v historii.
Američtí a izraelští činitelé vyzvali amerického prezidenta Donalda Trumpa k obnovení úderů na Írán z obavy, že by americká vojenská připravenost mohla po prosinci slábnout. Podle zdrojů obeznámených se situací, které oslovil deník The Financial Times, americkému Centrálnímu velení dochází čas, spotřebovává finanční prostředky i bojovou připravenost, zatímco íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí prohlásil, že Teherán stále doufá v diplomatické ukončení války se Spojenými státy.
Představitelé Evropské unie v ostře formulovaném dopise, který získal server Politico, varovali, že letošní klimatická konference Organizace spojených národů COP31 v turecké Antalyi hrozí proměnou v summit fosilních paliv. Podle představitelů unijního bloku by současný návrh závěrečného rozhodnutí projednávaný v Antalyi znamenal věcný krok zpět v oblasti ochrany klimatu.
Vysídlení obyvatelé Pásma Gazy se připravují na další zimu v provizorních stanových táborech, přičemž situaci zhoršují nedávné záplavy a sesuvy půdy. Silné deště zasáhly více než 220 tisíc lidí a poškodily přes čtyřicet tisíc přístřešků, zatímco obavy z nadcházejících měsíců dále rostou.
Páteční tisková konference amerického prezidenta Donalda Trumpa v Bílém domě se proměnila v neformální prověrku možných nástupců pro prezidentské volby v roce 2028. Ačkoli měla akce oficiálně shrnout Trumpovu cestu po Asii, pozornost se soustředila na viceprezidenta JD Vance a ministra zahraničí Marca Rubia stojící za ním, zatímco do popředí se nečekaně prosadil Stephen Miller.
Evropská komise chystá návrh nové půjčky ve výši 45 miliard eur určené pro Ukrajinu, která by měla být splácena z budoucích válečných reparací od Ruska. Tento finanční nástroj má pokrýt zhruba dvě třetiny z celkových sedmdesáti miliard eur, jež Kyjev potřebuje na pokrytí svých rozpočtových potřeb v příštím roce. Samotná výplata finančních prostředků by se mohla protáhnout až do konce roku 2028.