Singapur, město proslulé svou závislostí na klimatizaci, čelí kvůli energetické krizi vyvolané válkou v Íránu nelehké zkoušce. Tamní vláda nařídila státním zaměstnancům zvýšit teplotu v kancelářích na minimálně 25 °C. Toto opatření přichází v době, kdy ceny energií prudce rostou v důsledku faktického uzavření Hormuzského průlivu, přes který do regionu proudí klíčové dodávky ropy a plynu.
Kromě úpravy termostatů plánují veřejné úřady v městském státě instalovat úsporné technologie, jako jsou LED osvětlení a chytré senzory. Singapur se tak připojuje k dalším zemím jihovýchodní Asie, které šetří energii. Například Thajsko již dříve vyzvalo své občany, aby klimatizace nastavovali na 26 až 27 °C.
Vztah Singapuru ke chlazení vzduchu má hluboké historické kořeny. Zakladatel moderního státu Lee Kuan Yew v roce 1999 prohlásil, že klimatizace změnila životy lidí v tropech tím, že umožnila efektivní práci v interiérech navzdory venkovnímu horku. Právě instalaci klimatizací do vládních budov považoval za klíč k vysoké státní efektivitě, která pomohla proměnit chudý ostrov v jednu z nejvyspělejších ekonomik Asie.
Dnes je klimatizace v Singapuru všudypřítomná, a to až do té míry, že je její používání často považováno za nadměrné. Zaměstnanci v kancelářích běžně nosí svetry, protože vnitřní teploty bývají udržovány na velmi nízké úrovni. Nákupní centra, autobusy i vlaky jsou plně klimatizované a chodci na ulicích často zažívají šok z ledového vzduchu, který proudí z otevřených vchodů obchodních domů.
Ministerstvo pro udržitelnost a životní prostředí uvedlo, že vláda chce jít příkladem v úsporách, protože konflikt v Íránu tvrdě zasáhl globální dodavatelské řetězce. Podle ministerstva může zvýšení teploty o jediný stupeň snížit spotřebu energie přibližně o 10 %. Úředníci jsou také nabádáni, aby místo klimatizací používali ventilátory a k dopravě využívali veřejnou hromadnou dopravu.
Ekonomické dopady války jsou v zemi již patrné. Ceny pohonných hmot rostou a úřady varují veřejnost před dalšími hospodářskými poruchami. Ačkoliv Singapur zatím nemusel přistoupit k přídělovému systému nebo čerpat ze svých strategických rezerv, situace je vážná, neboť zhruba dvě třetiny jeho dovozu ropy pocházejí právě z Blízkého východu.
Ostatní asijské země, které jsou na ropě ze Zálivu závislé ještě více, již zavedly drastická opatření. Filipíny, které dovážejí z Blízkého východu 98 % ropy, vyhlásily energetickou pohotovost a zkrátily pracovní týden na úřadech. Thajsko zase nařídilo státním zaměstnancům práci z domova, aby se ušetřilo za benzín a elektřinu.
Jižní Korea, pro kterou Blízký východ představuje dvě třetiny energetického dovozu, spustila kampaň za úspory i v domácnostech. Lidé jsou vyzýváni ke kratšímu sprchování nebo k používání praček výhradně o víkendech. Odborníci označují současnou situaci za „asijskou krizi“, která dopadá zejména na rozvojové země s velkým množstvím benzinových aut a domácností závislých na plynu.
Dlouhodobě je tato krize pro Asii tvrdou lekcí. Podle expertů z japonského Institutu energetické ekonomie se region musí naučit využívat ropu efektivněji a především diverzifikovat své dodavatelské zdroje, aby nebyl tak zranitelný vůči konfliktům v jedné části světa. Sinagapur tak nyní hledá rovnováhu mezi udržením svého standardu a nevyhnutelnou nutností šetřit.
Pamatujete na Arabelu nebo Návštěvníky? Na legendární díla Československé televize by teď ráda navázala Česká televize. Její generální ředitel Hynek Chudárek odhalil, na čem se momentálně pracuje se slavným scénáristou a úspěšným režisérem.
Nové podrobnosti o úmrtí člena britské armády během jezdecké show ve Windsoru se objevily v ostrovních médiích. Pád z koně nepřežila čtyřiadvacetiletá vojačka, která se v minulosti zúčastnila i korunovace krále Karla III. Není tedy divu, že panovník na smutnou zprávu také reagoval.
Výnosy státních dluhopisů dnes celosvětově citelně narůstají, a to kvůli obavě z výrazné inflace a růstu veřejného zadlužení. Stranou nezůstávají ani české dluhopisy. Výnosy pětiletých obligací vlády ČR dnes přeskočily úroveň 4,6 procenta, takže se ocitly na bezmála dvouměsíčním maximu.
Letošní léto se blíží opravdu každým dnem a už je tak blízko, že jeho úvod zachycují aktuální dlouhodobé předpovědi. Meteorologové očekávají na přelomu května a června převážně průměrné teploty, vyplývá z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Diplomatické summity mezi Washingtonem, Pekingem a Moskvou ukazují na formování nového geopolitického uspořádání. Původně očekávaný bilaterální vrchol americko-čínských vztahů se proměňuje v hlubší strukturální změnu, kde se Čína stává diplomatickým středem nového trojúhelníku mezi třemi nejmocnějšími aktéry světa – Spojenými státy, Čínou a Ruskem. Tato nová realita bude pravděpodobně motivovat Indii k posílení její tradiční politiky strategické autonomie.
V souvislosti s probíhajícím válečným konfliktem s Íránem se ukazuje, že jedním z jeho největších poražených by mohlo být Egypt, ačkoliv se nachází stovky kilometrů od samotné frontové linie. Islámská republika sice na nejlidnatější arabskou zemi nezaútočila raketami ani drony jako na její sousedy v Perském zálivu, dlouhodobé ekonomické a diplomatické náklady války však pro Káhiru mohou být mnohem fatálnější než pro státy, které přímým úderům čelily.
Středomoří je schopné generovat hurikány a klimatické změny budou tyto jevy dále zhoršovat. V březnu 2026 způsobil cyklon tropického typu pojmenovaný Jolina značné škody napříč severní Afrikou. Podobně ničivé bouře Ianos v roce 2020 a Daniel v roce 2023 zasáhly Řecko, přičemž druhá jmenovaná vyvolala humanitární katastrofu v libyjském městě Derna, kde byly hlášeny tisíce mrtvých nebo pohřešovaných. Tyto útvary, které se vyskytují v netropických oblastech, se označují jako medikány, což je složenina slov Středomoří a hurikány.
Počet obětí epidemie eboly v Demokratické republice Kongo prudce vzrostl na nejméně 131 mrtvých z celkového počtu 513 podezřelých případů. Tyto údaje v noci na úterý v národní televizi oznámil konžský ministr zdravotnictví Samuel Roger Kamba. Zároveň však upozornil, že se jedná o odhad a je zapotřebí dalšího výzkumu, který s jistotou potvrdí, zda všechna tato úmrtí skutečně souvisela s ebolou. V reakci na vážnou situaci vyhlásilo africké Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (Africa CDC) kontinentální stav nouze v oblasti veřejného zdraví, což této instituci umožňuje mobilizovat mimořádné zdroje včetně vyslání krizových týmů.
S příjezdem výzkumné a výletní lodi MV Hondius do nizozemského Rotterdamu se otevřelo kritické okno pro zastavení potenciálního šíření nebezpečného hantaviru kmene Andes. Nákaza tímto virem končí fatálně přibližně ve 40 procentech případů. Vzhledem k tomu, že plavidlo přepravovalo cestující zhruba ze dvou desítek zemí, čelí globální úřady pro ochranu veřejného zdraví první velké zkoušce v kontrole šíření infekcí od pandemie covidu-19. Jednotlivé státy však volí odlišné strategie pro monitorování vystavených osob i pro komunikaci s nervózní veřejností.
Miliardář Elon Musk utrpěl u soudu další porážku. Jeho pondělní prohra ve sledovaném právním sporu proti společnosti OpenAI a jejímu spoluzakladateli Samu Altmanovi je zatím posledním článkem v řadě nedávných soudních nezdarů a nucených mimosoudních vyrovnání. Podle právních expertů však ani tato série neúspěchů nejbohatšího muže planety neodradí od toho, aby se do právních bitev pouštěl i nadále.
Evropská komise představila dlouhodobý plán, který má čelit hrozící hnojivové krizi a s ní spojenému růstu cen potravin. Hlavním bodem této strategie, jejíž vydání bylo naplánováno na úterý, je intenzivnější využívání kravského hnoje a zemědělského odpadu k výrobě recyklovaných hnojiv. Kvůli pokračujícímu válečnému konfliktu v Íránu a stoupajícím nákladům na hnojiva sice hrozí prudký nárůst cen v obchodech, Brusel však vsadil na dlouhodobou regulační cestu namísto okamžitých řešení, což vyvolalo kritiku ze strany zemědělců i politiků.
Ruský prezident Vladimir Putin se chystá na návštěvu Pekingu, která se časově shoduje s 25. výročím podpisu Smlouvy o dobrém sousedství a přátelské spolupráci mezi Ruskem a Čínou. Oproti nedávné pompézní návštěvě amerického prezidenta Donalda Trumpa v Číně se Putinova cesta nese v podstatně skromnějším duchu a doprovází ji minimum předem zveřejněných informací. Podle mluvčího Kremlu je jedním z cílů Moskvy získat od čínského protějšku Si Ťin-pchinga informace z první ruky o jeho rozhovorech s americkým prezidentem. Naděje některých kruhů ve Washingtonu, že by Trump mohl Peking od Moskvy odpoutat, se ukázaly jako pouhé přání.