Krize v Singapuru: Jak město závislé na klimatizaci zvládá energetickou krizi?

Kromě úpravy termostatů plánují veřejné úřady v městském státě instalovat úsporné technologie, jako jsou LED osvětlení a chytré senzory. Singapur se tak připojuje k dalším zemím jihovýchodní Asie, které šetří energii. Například Thajsko již dříve vyzvalo své občany, aby klimatizace nastavovali na 26 až 27 °C.

Vztah Singapuru ke chlazení vzduchu má hluboké historické kořeny. Zakladatel moderního státu Lee Kuan Yew v roce 1999 prohlásil, že klimatizace změnila životy lidí v tropech tím, že umožnila efektivní práci v interiérech navzdory venkovnímu horku. Právě instalaci klimatizací do vládních budov považoval za klíč k vysoké státní efektivitě, která pomohla proměnit chudý ostrov v jednu z nejvyspělejších ekonomik Asie.

Dnes je klimatizace v Singapuru všudypřítomná, a to až do té míry, že je její používání často považováno za nadměrné. Zaměstnanci v kancelářích běžně nosí svetry, protože vnitřní teploty bývají udržovány na velmi nízké úrovni. Nákupní centra, autobusy i vlaky jsou plně klimatizované a chodci na ulicích často zažívají šok z ledového vzduchu, který proudí z otevřených vchodů obchodních domů.

Ministerstvo pro udržitelnost a životní prostředí uvedlo, že vláda chce jít příkladem v úsporách, protože konflikt v Íránu tvrdě zasáhl globální dodavatelské řetězce. Podle ministerstva může zvýšení teploty o jediný stupeň snížit spotřebu energie přibližně o 10 %. Úředníci jsou také nabádáni, aby místo klimatizací používali ventilátory a k dopravě využívali veřejnou hromadnou dopravu.

Ekonomické dopady války jsou v zemi již patrné. Ceny pohonných hmot rostou a úřady varují veřejnost před dalšími hospodářskými poruchami. Ačkoliv Singapur zatím nemusel přistoupit k přídělovému systému nebo čerpat ze svých strategických rezerv, situace je vážná, neboť zhruba dvě třetiny jeho dovozu ropy pocházejí právě z Blízkého východu.

Ostatní asijské země, které jsou na ropě ze Zálivu závislé ještě více, již zavedly drastická opatření. Filipíny, které dovážejí z Blízkého východu 98 % ropy, vyhlásily energetickou pohotovost a zkrátily pracovní týden na úřadech. Thajsko zase nařídilo státním zaměstnancům práci z domova, aby se ušetřilo za benzín a elektřinu.

Jižní Korea, pro kterou Blízký východ představuje dvě třetiny energetického dovozu, spustila kampaň za úspory i v domácnostech. Lidé jsou vyzýváni ke kratšímu sprchování nebo k používání praček výhradně o víkendech. Odborníci označují současnou situaci za „asijskou krizi“, která dopadá zejména na rozvojové země s velkým množstvím benzinových aut a domácností závislých na plynu.

Dlouhodobě je tato krize pro Asii tvrdou lekcí. Podle expertů z japonského Institutu energetické ekonomie se region musí naučit využívat ropu efektivněji a především diverzifikovat své dodavatelské zdroje, aby nebyl tak zranitelný vůči konfliktům v jedné části světa. Sinagapur tak nyní hledá rovnováhu mezi udržením svého standardu a nevyhnutelnou nutností šetřit.