Singapur, město proslulé svou závislostí na klimatizaci, čelí kvůli energetické krizi vyvolané válkou v Íránu nelehké zkoušce. Tamní vláda nařídila státním zaměstnancům zvýšit teplotu v kancelářích na minimálně 25 °C. Toto opatření přichází v době, kdy ceny energií prudce rostou v důsledku faktického uzavření Hormuzského průlivu, přes který do regionu proudí klíčové dodávky ropy a plynu.
Kromě úpravy termostatů plánují veřejné úřady v městském státě instalovat úsporné technologie, jako jsou LED osvětlení a chytré senzory. Singapur se tak připojuje k dalším zemím jihovýchodní Asie, které šetří energii. Například Thajsko již dříve vyzvalo své občany, aby klimatizace nastavovali na 26 až 27 °C.
Vztah Singapuru ke chlazení vzduchu má hluboké historické kořeny. Zakladatel moderního státu Lee Kuan Yew v roce 1999 prohlásil, že klimatizace změnila životy lidí v tropech tím, že umožnila efektivní práci v interiérech navzdory venkovnímu horku. Právě instalaci klimatizací do vládních budov považoval za klíč k vysoké státní efektivitě, která pomohla proměnit chudý ostrov v jednu z nejvyspělejších ekonomik Asie.
Dnes je klimatizace v Singapuru všudypřítomná, a to až do té míry, že je její používání často považováno za nadměrné. Zaměstnanci v kancelářích běžně nosí svetry, protože vnitřní teploty bývají udržovány na velmi nízké úrovni. Nákupní centra, autobusy i vlaky jsou plně klimatizované a chodci na ulicích často zažívají šok z ledového vzduchu, který proudí z otevřených vchodů obchodních domů.
Ministerstvo pro udržitelnost a životní prostředí uvedlo, že vláda chce jít příkladem v úsporách, protože konflikt v Íránu tvrdě zasáhl globální dodavatelské řetězce. Podle ministerstva může zvýšení teploty o jediný stupeň snížit spotřebu energie přibližně o 10 %. Úředníci jsou také nabádáni, aby místo klimatizací používali ventilátory a k dopravě využívali veřejnou hromadnou dopravu.
Ekonomické dopady války jsou v zemi již patrné. Ceny pohonných hmot rostou a úřady varují veřejnost před dalšími hospodářskými poruchami. Ačkoliv Singapur zatím nemusel přistoupit k přídělovému systému nebo čerpat ze svých strategických rezerv, situace je vážná, neboť zhruba dvě třetiny jeho dovozu ropy pocházejí právě z Blízkého východu.
Ostatní asijské země, které jsou na ropě ze Zálivu závislé ještě více, již zavedly drastická opatření. Filipíny, které dovážejí z Blízkého východu 98 % ropy, vyhlásily energetickou pohotovost a zkrátily pracovní týden na úřadech. Thajsko zase nařídilo státním zaměstnancům práci z domova, aby se ušetřilo za benzín a elektřinu.
Jižní Korea, pro kterou Blízký východ představuje dvě třetiny energetického dovozu, spustila kampaň za úspory i v domácnostech. Lidé jsou vyzýváni ke kratšímu sprchování nebo k používání praček výhradně o víkendech. Odborníci označují současnou situaci za „asijskou krizi“, která dopadá zejména na rozvojové země s velkým množstvím benzinových aut a domácností závislých na plynu.
Dlouhodobě je tato krize pro Asii tvrdou lekcí. Podle expertů z japonského Institutu energetické ekonomie se region musí naučit využívat ropu efektivněji a především diverzifikovat své dodavatelské zdroje, aby nebyl tak zranitelný vůči konfliktům v jedné části světa. Sinagapur tak nyní hledá rovnováhu mezi udržením svého standardu a nevyhnutelnou nutností šetřit.
V České republice byla dopadena německá pravicová extremistka Marla-Svenja Liebich, která se několik měsíců úspěšně vyhýbala nástupu do vězení. Na základě evropského zatykače ji policisté zadrželi v obci Krásná na východě země, přibližně 100 kilometrů od Prahy. Liebich, dříve známá jako Sven Liebich, má být v nejbližší době vydána do Německa.
Singapur, město proslulé svou závislostí na klimatizaci, čelí kvůli energetické krizi vyvolané válkou v Íránu nelehké zkoušce. Tamní vláda nařídila státním zaměstnancům zvýšit teplotu v kancelářích na minimálně 25 °C. Toto opatření přichází v době, kdy ceny energií prudce rostou v důsledku faktického uzavření Hormuzského průlivu, přes který do regionu proudí klíčové dodávky ropy a plynu.
V rámci vyjednávání o ukončení války s USA a Izraelem přišel Teherán s kontroverzním požadavkem, který šokoval námořní dopravce i světové trhy. Írán navrhuje, aby mu byla oficiálně přiznána kontrola nad Hormuzským průlivem, za jehož proplutí hodlá vybírat mýtné ve výši až 2 miliony dolarů (přibližně 47 milionů korun) za každou nákladní loď. Tyto prostředky chce země využít na obnovu své infrastruktury, kterou zdevastovalo americké a izraelské bombardování.
Evropská unie spustila nový digitální systém hraničních kontrol, který zásadně mění pravidla pro cestující ze zemí mimo EU, včetně turistů z Velké Británie. Takzvaný Systém vstupu/výstupu (EES) vyžaduje při překročení hranic schengenského prostoru registraci otisků prstů a pořízení fotografie obličeje. Tento systém by měl být od pátku plně funkční na všech hraničních přechodech ve 29 zúčastněných zemích, ačkoliv jeho zavádění doprovázejí technické potíže.
Nedávná ostrá slovní přestřelka mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem měla hlubší příčiny, než se na první pohled zdálo. Jádrem sporu byla frustrace Bílého domu z toho, že evropští spojenci odmítli poskytnout Spojeným státům přístup na své vojenské základny pro útoky proti Íránu. Trump během několikahodinového jednání za zavřenými dveřmi opakovaně zdůrazňoval pocit zrady ze strany zemí jako Francie nebo Španělsko, které navíc zakázaly americkým letounům využívat svůj vzdušný prostor.
Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek oficiálně vyhlásil krátkodobé příměří na Ukrajině, které má pokrýt nadcházející pravoslavné velikonoční svátky. K tomuto kroku se Kreml odhodlal poté, co s návrhem na sváteční klid zbraní přišel Kyjev. Toto dočasné zastavení bojů představuje vzácný moment shody v jinak neúprosném konfliktu, který trvá již čtyři roky.
Blížící se parlamentní volby v Maďarsku, které jsou naplánovány na 12. dubna, se stávají zásadním testem nového geopolitického uspořádání. Současný premiér Viktor Orbán v nich čelí dosud nejvážnější výzvě v podobě Pétera Magyara. Zatímco administrativa Donalda Trumpa vidí v Orbánovi ideální model pro Evropu složenou ze suverénních vlasteneckých států, analytici upozorňují, že právě Magyar by mohl mnohem lépe ztělesňovat vizi, kterou hnutí MAGA ve skutečnosti prosazuje.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil značný optimismus ohledně nadcházejícího víkendového summitu v Pákistánu, kde by mohlo dojít k průlomové dohodě s Íránem. Podle jeho slov se rétorika íránských představitelů v soukromí výrazně liší od té, kterou prezentují v médiích, a v osobním kontaktu působí mnohem rozumněji. Trumpova administrativa tak sází na strategii, že se s oslabeným Teheránem, jenž je pod tlakem nedávných vojenských ztrát, podaří vyjednat konec války.
V Česku v neděli stoupaly nejvyšší teploty přes 20 stupňů, ale meteorologové v následujících hodinách očekávají zajímavou situaci. Zima podle všeho ještě neřekla poslední slovo. Mělo by totiž sněžit i v nížinách.
Vládě vskutku nevídaně přálo štěstí s načasováním zahájení stanovování maximálních cen pohonných hmot. Totiž přesně v den, kdy s ním začala, 8. dubna, spadla cena nafty na burze v Rotterdamu v přepočtu do korun v historicky rekordním jednodenním rozsahu, o 19,19 procenta.
Americký prezident Donald Trump opět ostře kritizoval Severoatlantickou alianci, a to jen den poté, co se sešel s jejím generálním tajemníkem Markem Ruttem. Svou frustraci vyjádřil v příspěvku na sociální síti Truth Social, který však působil poměrně zmatečně. Trump bez bližších podrobností uvedl, že nikdo z těchto lidí, včetně „velmi zklamávajícího“ NATO, ničemu nerozumí, dokud na ně není vyvinut náležitý tlak.
Oznámení o čtrnáctidenním příměří mezi Spojenými státy a Íránem, které zprostředkoval Pákistán, vyvolává ve Washingtonu i ve světě řadu otázek. Přestože prezident Donald Trump a ministr obrany Pete Hegseth oslavují osmadvacetidenní bombardování Íránu jako úspěch, který ochromil íránské námořnictvo a jaderný program, situace v terénu zůstává kritická. Útoky íránských jednotek i izraelské údery v Libanonu pokračují a klíčový strategický bod – Hormuzský průliv – zůstává předmětem sporů.