Ozbrojené složky soukromé ruské skupiny Wagnerovci, která působila v Africe, nahrazuje nová formace nazvaná Afrika Corps, která je pod přímou kontrolou Kremlu. Experti se podle CNN domnívají, že tato změna má upevnit vliv Ruska na africkém kontinentu, ale pod oficiálním a snadněji kontrolovatelným vojenským uskupením.
V posledních letech se Rusko stalo klíčovým bezpečnostním partnerem pro řadu afrických zemí, především v oblasti Sahelu. Vyplnilo tak mezeru, kterou po sobě zanechaly západní jednotky, jež byly z některých zemí, například z Mali a Burkiny Faso, vyhnány kvůli rostoucím protizápadním náladám.
Jednotky Wagnerovy skupiny, které byly obviněny z vážného porušování lidských práv, v Africe bojovaly proti ozbrojeným skupinám. V červnu 2025 Wagnerovci oznámili, že dokončili svou tříapůlletou misi v Mali. Očekává se, že podobný scénář se bude opakovat i ve Středoafrické republice, kde skupina působila od roku 2018.
Po letecké nehodě, při níž v srpnu 2023 zemřel vůdce Wagnerovy skupiny Jevgenij Prigožin, se ruští vojáci obrátili na úřady Středoafrické republiky. Požádali je, aby ukončily dohodu o spolupráci s Wagnerovci a nahradily je jednotkami Afrika Corps. Ruská skupina však požaduje, aby jim Středoafrická republika za služby platila v hotovosti.
O skupině Afrika Corps je známo, že je řízena ruským ministerstvem obrany a skládá se z elitních bojových velitelů z ruské armády. Na svém kanálu na Telegramu skupina v lednu 2024 uvedla, že při náboru dává přednost bývalým i současným bojovníkům Wagnerovy skupiny. Příslušníci Afrika Corps už působí v Nigeru, Burkině Faso a provádějí společné operace s armádou Mali.
Nahrazení Wagnerovy skupiny je vnímáno jako strategický rebranding Moskvy. Podle experta Héniho Nsaibiy se Rusko snaží zbavit pošramocené pověsti Wagnerovy skupiny a centralizovat své vojenské operace pod oficiální státní kontrolu. Tímto způsobem se Kreml může distancovat od označení „žoldnéři“ a zároveň si udržet silnou přítomnost v regionu.
V minulosti se proti Wagnerově skupině opakovaně objevila obvinění z porušování lidských práv. V roce 2023 experti OSN vyzvali k nezávislému vyšetřování s tím, že nedostatek transparentnosti a nejasné právní postavení skupiny vedou k „teroru a naprosté beztrestnosti“. Soudní spory proto nebyly výjimkou. Výměna by tak mohla snížit právní a reputační rizika, jimž Rusko čelilo.
Mnoho odborníků se však domnívá, že příchod Afrika Corps na bojiště nic zásadního nezmění. Bezpečnostní konzultant Mamadou Adje uvedl, že se situace v regionu od vstupu Wagnerovců nelepší. Naopak, teroristické skupiny se rozšířily a počet civilních obětí se zvýšil. S tím souhlasí i delegáti OSN, kteří varují, že se bezpečnostní situace v Sahelu rychle zhoršuje.
Ačkoli Héni Nsaibia přiznal, že Wagnerovci pomohli malijské armádě dosáhnout „taktických a strategických vítězství“, zanechali podle něj stát „na pokraji kolapsu“. Ahunna Eziakonwa, zástupkyně generálního tajemníka OSN, dodává, že problémy Sahelu přesahují možnosti vlád jednotlivých zemí. Jakákoli pomoc by podle ní měla být „dobře míněná“ a „neměla by podkopávat lidská práva“.
Americký prezident Donald Trump čelí ekonomickému dilematu, které nápadně připomíná problémy jeho předchůdce Joea Bidena v roce 2024, kdy navzdory solidním makroekonomickým ukazatelům panuje mezi občany hluboká nespokojenost s vývojem životních nákladů. Přestože hrubý domácí produkt roste solidním tempem a míra nezaměstnanosti se drží nízko, výsledky inflačních zpráv a nálada ve společnosti ukazují, že běžní voliči vnímají ekonomickou situaci zcela odlišně.
Kanada a evropské státy posilují vzájemnou vojenskou a průmyslovou spolupráci s cílem vytvořit si určitou bezpečnostní pojistku proti americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi a jeho zpochybňování tradičních závazků. Vztahy mezi Ottawou a evropskými vládami se v posledních měsících výrazně zrychlují, avšak toto sbližování má své jasně vymezené hranice, neboť ani jedna strana si nepřeje úplnou roztržku s Washingtonem.
Izraelští voliči zamířili v úterý k volebním urnám v rámci prvních celostátních voleb od teroristických útoků ze 7. října 2023, přičemž volební účast dosáhla historických maxim za posledních pětačtyřicet let. Volební den provází mimořádně vyrovnaný souboj mezi dlouholetým premiérem Benjaminem Netanjahuem a jeho hlavním opozičním vyzyvatelem Gadim Eisenkotem.
Americká armáda zakázala vjezd vozidel čínské značky BYD na svou leteckou základnu Kadena v Japonsku, přičemž tato opatření odůvodnila nepřijatelným bezpečnostním rizikem pro personál i probíhající vojenské mise. Rozhodnutí vyvolalo podle The Guardian mezi odborníky obavy, že podobné restrikce by se v brzké době mohly rozšířit i na další americké vojenské objekty v zahraničí.
V Izraeli pokračují klíčové parlamentní volby, které doprovází nejvyšší volební účast za posledních pětačtyřicet let. Hlasování představuje první celostátní volby od tragických útoků ze 7. října 2023 a zároveň rozhodující referendum o politické budoucnosti dlouholetého premiéra Benjamina Netanjahua.
Pětice hlavních evropských členů Severoatlantické aliance v pondělí v Paříži oznámila, že je připravena převzít větší odpovědnost za vlastní bezpečnost. Skupina označovaná jako E5, kterou tvoří Francie, Německo, Itálie, Polsko a Velká Británie, zároveň potvrdila, že Spojené státy nadále zůstávají nepostradatelným spojencem. Cílem setkání bylo posílení evropské obranné role a prohloubení transatlantické koordinace.
Ruské balistické rakety zasáhly v pondělí pozdě večer univerzitní kampus a okolní obytné čtvrti v Kyjevě. Útok si vyžádal nejméně jeden lidský život a patnáct zraněných osob. Většinu z poškozených tvoří studenti žijící v univerzitních kolejích.
Americký prezident Donald Trump je otevřený uspořádání bezprecedentního třístranného summitu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a čínským vůdcem Si Ťin-pchingem, ke kterému by mohlo dojít v listopadu na okraj summitu APEC v Šen-čenu. Tento návrh, který údajně vzešel z Moskvy, otevírá širší otázky ohledně směřování americké diplomacie, růstu významu přímých dohod mezi velmocemi a možných dopadů na řešení války na Ukrajině.
Ukrajina a Moldavsko podepsaly novou dohodu o vojenské spolupráci a zavázaly se k společnému postupu při usilování o členství v Evropské unii. Toto stvrzení vzájemných vazeb proběhlo během setkání ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a premiéra Serhije Koreckého s moldavským předsedou vlády Vasile Tofanem v Kyjevě. Obě sousední země čelící společným bezpečnostním výzvám deklarovaly pevnou vůli pokračovat v integračním procesu ruku v ruce.
Britský premiér Andy Burnham v pondělí uvedl, že za současnou krizi s migranty a malými čluny může brexit, protože odchod z Evropské unie zanechal Spojené království se slabší kontrolou nad hranicemi. Podle jeho slov se věci nevyvinuly tak, jak zastánci odchodu v době referenda slibovali, zejména v oblasti migrace.
V Ruskem okupovaném ukrajinském městě Olešky vstoupilo v platnost příměří, jehož vyjednávání ohlásila před týdnem americká první dáma Melania Trumpová. Tento humanitární klid zbraní má umožnit doručení nezbytné pomoci a usnadnit evakuaci civilistů uvězněných v konfliktní zóně. Ruské ministerstvo obrany na síti Telegram potvrdilo, že zastavilo palbu směrem k protějšímu Chersonu v rámci příprav na tuto operaci.
V den konání izraelských voleb zůstává jedno zásadní téma zcela stranou předvolební debaty. Tímto opomíjeným tématem je otázka palestinského státu, kterou hlavní političtí aktéři odmítají. Tento postoj staví Izrael do ostrého nesouladu s převládajícím mezinárodním míněním.