Ozbrojené složky soukromé ruské skupiny Wagnerovci, která působila v Africe, nahrazuje nová formace nazvaná Afrika Corps, která je pod přímou kontrolou Kremlu. Experti se podle CNN domnívají, že tato změna má upevnit vliv Ruska na africkém kontinentu, ale pod oficiálním a snadněji kontrolovatelným vojenským uskupením.
V posledních letech se Rusko stalo klíčovým bezpečnostním partnerem pro řadu afrických zemí, především v oblasti Sahelu. Vyplnilo tak mezeru, kterou po sobě zanechaly západní jednotky, jež byly z některých zemí, například z Mali a Burkiny Faso, vyhnány kvůli rostoucím protizápadním náladám.
Jednotky Wagnerovy skupiny, které byly obviněny z vážného porušování lidských práv, v Africe bojovaly proti ozbrojeným skupinám. V červnu 2025 Wagnerovci oznámili, že dokončili svou tříapůlletou misi v Mali. Očekává se, že podobný scénář se bude opakovat i ve Středoafrické republice, kde skupina působila od roku 2018.
Po letecké nehodě, při níž v srpnu 2023 zemřel vůdce Wagnerovy skupiny Jevgenij Prigožin, se ruští vojáci obrátili na úřady Středoafrické republiky. Požádali je, aby ukončily dohodu o spolupráci s Wagnerovci a nahradily je jednotkami Afrika Corps. Ruská skupina však požaduje, aby jim Středoafrická republika za služby platila v hotovosti.
O skupině Afrika Corps je známo, že je řízena ruským ministerstvem obrany a skládá se z elitních bojových velitelů z ruské armády. Na svém kanálu na Telegramu skupina v lednu 2024 uvedla, že při náboru dává přednost bývalým i současným bojovníkům Wagnerovy skupiny. Příslušníci Afrika Corps už působí v Nigeru, Burkině Faso a provádějí společné operace s armádou Mali.
Nahrazení Wagnerovy skupiny je vnímáno jako strategický rebranding Moskvy. Podle experta Héniho Nsaibiy se Rusko snaží zbavit pošramocené pověsti Wagnerovy skupiny a centralizovat své vojenské operace pod oficiální státní kontrolu. Tímto způsobem se Kreml může distancovat od označení „žoldnéři“ a zároveň si udržet silnou přítomnost v regionu.
V minulosti se proti Wagnerově skupině opakovaně objevila obvinění z porušování lidských práv. V roce 2023 experti OSN vyzvali k nezávislému vyšetřování s tím, že nedostatek transparentnosti a nejasné právní postavení skupiny vedou k „teroru a naprosté beztrestnosti“. Soudní spory proto nebyly výjimkou. Výměna by tak mohla snížit právní a reputační rizika, jimž Rusko čelilo.
Mnoho odborníků se však domnívá, že příchod Afrika Corps na bojiště nic zásadního nezmění. Bezpečnostní konzultant Mamadou Adje uvedl, že se situace v regionu od vstupu Wagnerovců nelepší. Naopak, teroristické skupiny se rozšířily a počet civilních obětí se zvýšil. S tím souhlasí i delegáti OSN, kteří varují, že se bezpečnostní situace v Sahelu rychle zhoršuje.
Ačkoli Héni Nsaibia přiznal, že Wagnerovci pomohli malijské armádě dosáhnout „taktických a strategických vítězství“, zanechali podle něj stát „na pokraji kolapsu“. Ahunna Eziakonwa, zástupkyně generálního tajemníka OSN, dodává, že problémy Sahelu přesahují možnosti vlád jednotlivých zemí. Jakákoli pomoc by podle ní měla být „dobře míněná“ a „neměla by podkopávat lidská práva“.
Je možné, a především správné, vzkřísit živočišné druhy, které ze světa zmizely před tisíci lety? Otázky, které dříve patřily do žánru science-fiction, se dnes stávají realitou v nenápadné cihlové budově v texaském Dallasu. Právě zde sídlí společnost Colossal Biosciences, jejíž ambice sahají od oživení dodo (blbouna nejapného) až po návrat mamutů.
Představitelé administrativy prezidenta Donalda Trumpa vyjádřili přesvědčení, že válečný konflikt v Íránu skončí během několika týdnů, nebo dokonce dříve. Toto optimistické očekávání přichází v době, kdy ekonomové varují, že narušení dodávek ropy z Blízkého východu by mohlo vyvolat globální recesi.
Ruská armáda prochází po čtyřech letech války na Ukrajině zásadní restrukturalizací svých pozemních sil. Únor roku 2026 znamenal vstup konfliktu do pátého roku trvání, což Kreml přimělo k definitivnímu opuštění dřívějších taktických konceptů. Nejdůležitější změnou v organizační struktuře je postupný přechod od takzvaných praporních taktických skupin zpět k tradičnímu diviznímu modelu.
Válka s Íránem začíná citelně doléhat na letecký průmysl a cestující po celém světě by se měli připravit na to, že si za letenky brzy připlatí. Prudký nárůst cen ropy, která se po americko-izraelských útocích poprvé po téměř čtyřech letech vyšplhala nad hranici 100 dolarů za barel, přímo ovlivňuje náklady na letecké palivo. To tvoří po mzdách druhou největší nákladovou položku aerolinek, obvykle v rozmezí 20 až 30 % celkových výdajů.
Izraelská armáda plánuje pokračovat ve své ofenzivě proti Íránu nejméně další tři týdny. Mluvčí izraelských obranných sil (IDF) brigádní generál Effie Defrin pro stanici CNN uvedl, že armáda má před sebou stále „tisíce cílů“. Podle jeho slov jsou plány, koordinované s americkými spojenci, připraveny minimálně do židovského svátku Pesach, tedy zhruba na příštích 21 dní, přičemž existují i hlubší plány na další období po těchto svátcích.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil své evropské spojence z vydírání v souvislosti se sporem o obnovení provozu ropovodu Družba. Podle Zelenského se někteří partneři v Evropské unii snaží dotlačit Kyjev k opětovnému spuštění tranzitu ruské ropy do Maďarska a Slovenska. Ukrajina uvádí, že ropovod z dob Sovětského svazu byl v lednu poškozen ruskými nálety a opravy dosud nebyly dokončeny.
Americké zpravodajské služby předložily prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho nejbližšímu okolí analýzu, podle které měl zesnulý íránský nejvyšší vůdce Alí Chameneí vážné pochybnosti o tom, zda by ho měl v čele země nahradit jeho syn. Podle několika zdrojů serveru CBS News blízkých administrativě se tyto interní dokumenty zakládají na informacích o dlouhodobé nedůvěře, kterou otec ke svému nástupci choval. Starší Chameneí se údajně obával, že jeho syn postrádá potřebné schopnosti pro vedení teokratického státu.
Velení americké armády pro Blízký východ (CENTCOM) obvinilo íránské revoluční gardy z šíření lživých informací týkajících se letadlové lodi USS Abraham Lincoln. Teherán opakovaně tvrdil, že se mu podařilo toto plavidlo vyřadit z provozu, což však Američané důrazně popřeli. Podle prohlášení CENTCOM si úderná skupina kolem letadlové lodi Abraham Lincoln i nadále udržuje naprostou nadvládu nad íránským vzdušným prostorem.
Íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí v rozhovoru pro web Al-Araby al-Jadeed prohlásil, že nový nejvyšší vůdce Modžtaba Chameneí je v dobrém zdravotním stavu a plně kontroluje probíhající situaci. Šestapadesátiletý Chameneí, který nastoupil do čela země po smrti svého otce, se od převzetí moci neobjevil na veřejnosti, což vyvolalo vlnu spekulací o jeho skutečné kondici.
Válečné tažení Donalda Trumpa proti Íránu a s ním spojené ekonomické otřesy by se mohly stát rozhodujícím faktorem jeho politické porážky. Přestože prezident v posledních týdnech slavil úspěchy, jako bylo například dopadení venezuelského prezidenta Nicoláse Madura, situace na Blízkém východě začíná představovat hrozbu, kterou ani americká energetická soběstačnost nemusí zastavit. Trump je sice přesvědčen o neporazitelnosti své společné ofenzivy s Izraelem, ale nálada americké veřejnosti se začíná obracet proti němu.
Americký prezident Donald Trump v sobotním telefonickém rozhovoru pro stanici NBC News prohlásil, že Spojené státy by mohly provést další údery na klíčový íránský terminál pro vývoz ropy na ostrově Charg „jen tak pro radost“. Prezident v rozhovoru odmítl vyhlídky na rychlou mírovou dohodu s Teheránem a uvedl, že současné podmínky nejsou pro USA dostatečně dobré.
V pražském Kongresovém centru se v sobotu večer odehrálo slavnostní udílení 33. ročníku cen Český lev, které oslavilo nejvýraznější filmové a televizní počiny loňského roku. Večerem poprvé provázela stand-up komička Bianca Cristovao, která ceremoniál otevřela futuristickou scénkou z Prahy roku 2050 a následně sál bavila vtipy o české politice i svém slavnějším bratrovi Benovi.