Ozbrojené složky soukromé ruské skupiny Wagnerovci, která působila v Africe, nahrazuje nová formace nazvaná Afrika Corps, která je pod přímou kontrolou Kremlu. Experti se podle CNN domnívají, že tato změna má upevnit vliv Ruska na africkém kontinentu, ale pod oficiálním a snadněji kontrolovatelným vojenským uskupením.
V posledních letech se Rusko stalo klíčovým bezpečnostním partnerem pro řadu afrických zemí, především v oblasti Sahelu. Vyplnilo tak mezeru, kterou po sobě zanechaly západní jednotky, jež byly z některých zemí, například z Mali a Burkiny Faso, vyhnány kvůli rostoucím protizápadním náladám.
Jednotky Wagnerovy skupiny, které byly obviněny z vážného porušování lidských práv, v Africe bojovaly proti ozbrojeným skupinám. V červnu 2025 Wagnerovci oznámili, že dokončili svou tříapůlletou misi v Mali. Očekává se, že podobný scénář se bude opakovat i ve Středoafrické republice, kde skupina působila od roku 2018.
Po letecké nehodě, při níž v srpnu 2023 zemřel vůdce Wagnerovy skupiny Jevgenij Prigožin, se ruští vojáci obrátili na úřady Středoafrické republiky. Požádali je, aby ukončily dohodu o spolupráci s Wagnerovci a nahradily je jednotkami Afrika Corps. Ruská skupina však požaduje, aby jim Středoafrická republika za služby platila v hotovosti.
O skupině Afrika Corps je známo, že je řízena ruským ministerstvem obrany a skládá se z elitních bojových velitelů z ruské armády. Na svém kanálu na Telegramu skupina v lednu 2024 uvedla, že při náboru dává přednost bývalým i současným bojovníkům Wagnerovy skupiny. Příslušníci Afrika Corps už působí v Nigeru, Burkině Faso a provádějí společné operace s armádou Mali.
Nahrazení Wagnerovy skupiny je vnímáno jako strategický rebranding Moskvy. Podle experta Héniho Nsaibiy se Rusko snaží zbavit pošramocené pověsti Wagnerovy skupiny a centralizovat své vojenské operace pod oficiální státní kontrolu. Tímto způsobem se Kreml může distancovat od označení „žoldnéři“ a zároveň si udržet silnou přítomnost v regionu.
V minulosti se proti Wagnerově skupině opakovaně objevila obvinění z porušování lidských práv. V roce 2023 experti OSN vyzvali k nezávislému vyšetřování s tím, že nedostatek transparentnosti a nejasné právní postavení skupiny vedou k „teroru a naprosté beztrestnosti“. Soudní spory proto nebyly výjimkou. Výměna by tak mohla snížit právní a reputační rizika, jimž Rusko čelilo.
Mnoho odborníků se však domnívá, že příchod Afrika Corps na bojiště nic zásadního nezmění. Bezpečnostní konzultant Mamadou Adje uvedl, že se situace v regionu od vstupu Wagnerovců nelepší. Naopak, teroristické skupiny se rozšířily a počet civilních obětí se zvýšil. S tím souhlasí i delegáti OSN, kteří varují, že se bezpečnostní situace v Sahelu rychle zhoršuje.
Ačkoli Héni Nsaibia přiznal, že Wagnerovci pomohli malijské armádě dosáhnout „taktických a strategických vítězství“, zanechali podle něj stát „na pokraji kolapsu“. Ahunna Eziakonwa, zástupkyně generálního tajemníka OSN, dodává, že problémy Sahelu přesahují možnosti vlád jednotlivých zemí. Jakákoli pomoc by podle ní měla být „dobře míněná“ a „neměla by podkopávat lidská práva“.
Donald Trump se nijak netají sympatiemi k britské královské rodině. Hlavního představitele monarchie momentálně hostí v USA, aniž by dosud věděl, že jsou vzdálení příbuzní. Alespoň to tedy tvrdí britští novináři.
Světová cena ropy dnes roste, i když Spojené arabské emiráty včera oznámily, že k zítřejšímu dni opouštějí kartel OPEC. Proč?
Prezident Petr Pavel bude mít na Pražském hradě nového spolupracovníka, který v minulosti pracoval na jiném z důležitých úřadů. Jde o bývalého mluvčího ministerstva zahraničí, jenž se stane novou posilou komunikačního odboru.
Česká hudba přišla o výraznou osobnost, jejíž písně znal snad opravdu každý, i když mnozí lidé možná ani netušili, že je jejich autorem právě on. Ve věku 73 let zemřel zpěvák, hudebník a skladatel Oskar Petr, někdejší člen skupiny Marsyas a autor nesmrtelných hitů kapely Lucie či Davida Kollera.
Nejlepší důvod, proč se máme těšit na blížící se prodloužený víkend, nám nabídli meteorologové. Ve volných dnech totiž v Česku zavládne nefalšované letní počasí. To přitom budeme teprve na začátku května.
Ve Washingtonu začalo napjaté slyšení před výborem Sněmovny reprezentantů pro ozbrojené síly, kterého se zúčastnili ministr obrany Pete Hegseth a předseda sboru náčelníků štábů generál Dan Caine. Už samotný příchod obou představitelů do budovy Kapitolu doprovázely protesty a přítomnost mnoha novinářů, přičemž demonstranti označovali Hegsetha za válečného zločince a požadovali veřejný přístup do jednacího sálu. Situace byla natolik vypjatá, že i během samotného slyšení byl v místnosti slyšet hluk z přilehlých chodeb, kde se shromáždily davy lidí.
Během státní večeře v Bílém domě došlo k neformálnímu diplomatickému pošťuchování mezi britským králem Karlem III., americkým prezidentem Donaldem Trumpem a francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Král Karel III. ve svém projevu vtipně reagoval na dřívější Trumpovy výroky o tom, že nebýt Spojených států, mluvilo by se v Evropě německy. Britský panovník s nadsázkou kontroval slovy, že nebýt Britů, mluvilo by se v Americe francouzsky. Na tento žert pohotově zareagoval Emmanuel Macron na sociální síti X komentářem, že by to bylo „šik“.
Evropská komise po téměř dvouletém vyšetřování dospěla k závěru, že společnost Meta porušuje legislativu Evropské unie. Problémem je nedostatečná ochrana dětí mladších třinácti let, kterým se nedaří efektivně bránit v přístupu na sociální sítě Facebook a Instagram. I když firma ve svých podmínkách stanovuje minimální věk třinácti let pro bezpečné používání služeb, realita je podle komise zcela odlišná a stávající opatření v praxi nefungují.
Kolumbijský prezident Gustavo Petro na summitu v Santa Martě varoval, že současný kapitalistický systém se chová sebedestruktivně. Podle něj tento model vede svět k válkám, vzestupu fašismu a ohrožuje samotné přežití lidstva. Zájmové skupiny spojené s fosilními palivy podle něj zoufale usilují o udržení své moci, i když to znamená blokování přechodu k čisté energii. Prezident vyslovil pochybnost, zda je stávající ekonomický systém vůbec schopen adaptace na energetiku bez využití fosilních zdrojů.
Evropská unie čelí masivním ekonomickým ztrátám v důsledku probíhajícího konfliktu na Blízkém východě. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen varovala, že současná situace a růst cen fosilních paliv stojí unii přibližně 500 milionů eur denně. Během pouhých šedesáti dnů konfliktu se účet za dovoz těchto surovin zvýšil o více než 27 miliard eur, přičemž tento nárůst neodráží vyšší objem dodávek, ale čistě cenové výkyvy na globálních trzích.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen zdůraznila, že Evropská unie musí snížit svou nadměrnou závislost na dovážených fosilních palivech. Místo toho by se měla zaměřit na posílení vlastních, cenově dostupných a čistých zdrojů energie. Tato strategie zahrnuje jak obnovitelné zdroje, tak jadernou energii, a to při plném respektování technologické neutrality.
Skandinávie byla loni v létě zasažena nebývalou vlnou veder, která v severních zemích jako Norsko, Švédsko a Finsko přinesla 21 dní extrémně horkého počasí. Tento jev zahrnoval i takzvané tropické noci, které jsou pro tyto obvykle chladné regiony velmi neobvyklé. Podle nové vědecké zprávy bylo toto extrémní horko součástí rekordního roku, během kterého nezvykle vysoké teploty zasáhly více než 95 procent evropského území.