Ozbrojené složky soukromé ruské skupiny Wagnerovci, která působila v Africe, nahrazuje nová formace nazvaná Afrika Corps, která je pod přímou kontrolou Kremlu. Experti se podle CNN domnívají, že tato změna má upevnit vliv Ruska na africkém kontinentu, ale pod oficiálním a snadněji kontrolovatelným vojenským uskupením.
V posledních letech se Rusko stalo klíčovým bezpečnostním partnerem pro řadu afrických zemí, především v oblasti Sahelu. Vyplnilo tak mezeru, kterou po sobě zanechaly západní jednotky, jež byly z některých zemí, například z Mali a Burkiny Faso, vyhnány kvůli rostoucím protizápadním náladám.
Jednotky Wagnerovy skupiny, které byly obviněny z vážného porušování lidských práv, v Africe bojovaly proti ozbrojeným skupinám. V červnu 2025 Wagnerovci oznámili, že dokončili svou tříapůlletou misi v Mali. Očekává se, že podobný scénář se bude opakovat i ve Středoafrické republice, kde skupina působila od roku 2018.
Po letecké nehodě, při níž v srpnu 2023 zemřel vůdce Wagnerovy skupiny Jevgenij Prigožin, se ruští vojáci obrátili na úřady Středoafrické republiky. Požádali je, aby ukončily dohodu o spolupráci s Wagnerovci a nahradily je jednotkami Afrika Corps. Ruská skupina však požaduje, aby jim Středoafrická republika za služby platila v hotovosti.
O skupině Afrika Corps je známo, že je řízena ruským ministerstvem obrany a skládá se z elitních bojových velitelů z ruské armády. Na svém kanálu na Telegramu skupina v lednu 2024 uvedla, že při náboru dává přednost bývalým i současným bojovníkům Wagnerovy skupiny. Příslušníci Afrika Corps už působí v Nigeru, Burkině Faso a provádějí společné operace s armádou Mali.
Nahrazení Wagnerovy skupiny je vnímáno jako strategický rebranding Moskvy. Podle experta Héniho Nsaibiy se Rusko snaží zbavit pošramocené pověsti Wagnerovy skupiny a centralizovat své vojenské operace pod oficiální státní kontrolu. Tímto způsobem se Kreml může distancovat od označení „žoldnéři“ a zároveň si udržet silnou přítomnost v regionu.
V minulosti se proti Wagnerově skupině opakovaně objevila obvinění z porušování lidských práv. V roce 2023 experti OSN vyzvali k nezávislému vyšetřování s tím, že nedostatek transparentnosti a nejasné právní postavení skupiny vedou k „teroru a naprosté beztrestnosti“. Soudní spory proto nebyly výjimkou. Výměna by tak mohla snížit právní a reputační rizika, jimž Rusko čelilo.
Mnoho odborníků se však domnívá, že příchod Afrika Corps na bojiště nic zásadního nezmění. Bezpečnostní konzultant Mamadou Adje uvedl, že se situace v regionu od vstupu Wagnerovců nelepší. Naopak, teroristické skupiny se rozšířily a počet civilních obětí se zvýšil. S tím souhlasí i delegáti OSN, kteří varují, že se bezpečnostní situace v Sahelu rychle zhoršuje.
Ačkoli Héni Nsaibia přiznal, že Wagnerovci pomohli malijské armádě dosáhnout „taktických a strategických vítězství“, zanechali podle něj stát „na pokraji kolapsu“. Ahunna Eziakonwa, zástupkyně generálního tajemníka OSN, dodává, že problémy Sahelu přesahují možnosti vlád jednotlivých zemí. Jakákoli pomoc by podle ní měla být „dobře míněná“ a „neměla by podkopávat lidská práva“.
Americký prezident Donald Trump touží po zisku Nobelovy ceny míru. Veřejně se vyjádřil, že ať udělá cokoli, cenu stejně nedostane. Navzdory tomu ho světoví lídři a jeho republikánští spojenci nominují, a to z mnoha důvodů. Jedním z nich je podle nich jeho snaha ukončit válečné konflikty. Nominovat na ocenění může kdokoli, od hlav suverénních států po univerzitní profesory. Vítěze ale vybírá norský Nobelův výbor, který tvoří pět členů vybraných norským parlamentem, a oznámení se očekává v říjnu.
Podle zástupců Trumpovy administrativy je americký prezident čím dál více nespokojený s pomalým pokrokem v jednání o ukončení války na Ukrajině. Zvažuje proto, jak by se měl osobně zapojit do zprostředkování setkání mezi ruským a ukrajinským prezidentem.
Ozbrojené složky soukromé ruské skupiny Wagnerovci, která působila v Africe, nahrazuje nová formace nazvaná Afrika Corps, která je pod přímou kontrolou Kremlu. Experti se podle CNN domnívají, že tato změna má upevnit vliv Ruska na africkém kontinentu, ale pod oficiálním a snadněji kontrolovatelným vojenským uskupením.
V Evropě nyní dochází k zásadnímu obratu. Evropští lídři si už nemohou být jisti, že jim Spojené státy zajistí bezpečnost, a to bez ohledu na to, zda Donald Trump přesvědčí ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, aby přijal pro Rusko výhodnou mírovou dohodu, nebo od konfliktu úplně ustoupí. Hugh De Santis, člen plánovacího štábu ministra George Shultze zodpovědný za NATO, tvrdí, že možnosti jsou v zásadě dvě: buď budou dál Trumpovi pochlebovat a lobbovat u kongresmanů v naději, že bezpečnostní vztahy nebudou přerušeny, anebo se připraví na obranu proti bojovnému Rusku bez americké pomoci.
Izraelská armáda zničila další výškovou budovu v Gaze, což je už druhá velká věž, na kterou zaútočila během dvou dnů. Ministr obrany Izrael Katz zveřejnil na sociální síti X video, kde se budova hroutí, s popiskem „Pokračujeme“. Izraelské obranné síly (IDF) tvrdí, že věž Sussi používalo hnutí Hamás, což však palestinská skupina popírá. Zatím nejsou k dispozici žádné informace o případných obětech.
Nedávný výzkum a experti poukazují na to, že klimatická krize bude i nadále zvyšovat frekvenci požárů, které vzniknou od blesků. Podle nich to může mít kaskádové účinky a zhoršit veřejnou bezpečnost a zdraví. Požáry způsobené blesky mají tendenci hořet v odlehlých oblastech, a proto se šíří rychleji než ty, které způsobí člověk.
Uprostřed napjaté geopolitické situace se v Pekingu konala obří vojenská přehlídka, kde se bok po boku objevili čínský prezident Si Ťin-pching, ruský prezident Vladimir Putin a severokorejský vůdce Kim Čong-un. Podle analytiků je toto setkání „osou převratu“. Naposledy se vůdci těchto zemí sešli v době studené války, což jasně ukazuje na snahu vytvořit nový světový řád.
Stejně jako mnoho Australanů, i Rach z Newcastle vyrostla v zemi s nejvyšším výskytem rakoviny kůže na světě. Už od dětství ji provázelo pravidlo „bez klobouku nehraješ“, reklamy z devadesátých let a opalovací krémy, které stály u každých dveří. Proto byla Rach velmi překvapená, když jí lékaři loni v listopadu našli na nose rakovinu kůže. Byla zmatená a naštvaná, protože dělala vše, co se jí říkalo, a přesto se jí to stalo.
Plány Dánska, které v současné době předsedá Radě Evropské unie, se dostávají do potíží. Chtělo co nejrychleji zajistit dohodu o novém klimatickém cíli pro rok 2040, ale podle webu Politico mu v tom brání ty nejsilnější členské státy.
Ruský prezident Vladimir Putin poděkoval severokorejskému vůdci Kim Čong-unovi za to, že Severní Korea poslala své vojáky do boje proti Ukrajincům, kteří se pokusili o vpád do ruské pohraniční oblasti Kursk.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil obavy, že někteří z izraelských rukojmích v Pásmu Gazy pravděpodobně nedávno zemřeli. Jeho prohlášení přichází v době, kdy Izrael vyzývá obyvatele Gazy k evakuaci z města před rozšířením vojenské operace. Podle Trumpa se jedná o 20 lidí, o kterých se předpokládalo, že jsou naživu. „Doufám, že se mýlím,“ řekl novinářům v Oválné pracovně.
Při jedné příležitosti byli ruský prezident Vladimir Putin a čínský prezident Si Ťin-pching přistiženi u horkého mikrofonu, jak si během vojenské přehlídky v Pekingu povídají o nesmrtelnosti. Putin tehdy svému protějšku řekl, že díky rozvoji biotechnologií je možné neustále transplantovat lidské orgány a žít tak stále mladší, dokonce dosáhnout nesmrtelnosti. Si Ťin-pching mu odpověděl, že vědci předpovídají, že v tomto století se lidé budou moct dožít až 150 let.