Kreml již neuvažuje o navrácení žádného okupovaného ukrajinského území v rámci případné mírové dohody. Namísto toho trvá na úplném ovládnutí Doněcké oblasti, tvrdí agentura Bloomberg s odvoláním na informované zdroje.
Ruský prezident Vladimir Putin je nadále odhodlán dobýt celou Doněckou oblast vojenskou silou. Ruský plán zároveň počítá s tím, že si Moskva ponechá obsazená příhraniční území v Sumské a Charkovské oblasti jako takzvané nárazníkové pásmo.
K opuštění myšlenky jakýchkoli územních ústupků přistoupil ruský vůdce poté, co si Kreml vyložil zpřísňující se rétoriku Spojených států jako znak rozpadu neformálních dohod. Ty měly být dojednány na aljašském summitu s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
Postoj Moskvy dále přitvrdil v důsledku intenzivnějších ukrajinských úderů hluboko na ruském území. Útoky zasáhly i samotné hlavní město, poškodily ropné rafinérie a vyvolaly v zemi nedostatek paliva.
Dalším významným faktorem bylo schválení nového sankčního zákona ze strany amerického prezidenta. Tento předpis zaměřený na Rusko zavádí cla ve výši až sta procent pro pět největších odběratelů ruské ropy a plynu.
Podle zdrojů je Moskva ochotna vrátit se k jednáním až po úplném ovládnutí Doněcké oblasti. Ruské ministerstvo obrany ujišťovalo Putina, že tohoto cíle dosáhne do konce roku, avšak zdroje blízké resortu považují tento termín za nereálný a očekávají dobytí až v roce 2027.
Tři vysoce postavení ruští představitelé již dříve veřejně obvinili Spojené státy z porušování neformálních ujednání z aljašského summitu. Ruská strana často odkazovala na takzvaného ducha Anchorage, podle nějž měl Trump podpořit myšlenku předání celého Donbasu Rusku výměnou za zmrazení bojů v ostatních sektorech.
Americká strana existenci jakékoli dohody rázně odmítla. Ministr zahraničí Marco Rubio uvedl, že v Aljašce šlo pouze o návrhy, což následně sklidilo kritiku od ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova.
Vladimir Putin posléze připustil, že v Anchorage žádné oficiální dohody dojednány nebyly. Tvrdil nicméně, že projednávané kompromisy přesně odpovídaly návrhům, které předložila americká delegace.
Na okraji summitu NATO v Ankaře Donald Trump prohlásil, že plánuje telefonický rozhovor s Putinem a vyvíjí na něj velký tlak. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov však následně uvedl, že k tomuto telefonátu po summitu nedošlo.
Ruský prezident Vladimir Putin na čtvrtečním setkání s americkými vyslanci v Moskvě navrhl uspořádání společné rusko-ukrajinské humanitární mise do východoukrajinského města Kostiantynivka, která by měla zajistit evakuaci zbývajících civilistů.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval představitele Evropské unie k mnohem aktivnější a pravidelné účasti na nadcházejících mírových jednáních týkajících se ukončení války na Ukrajině. Během svého vystoupení v irském Dublinu, kde se koná summit Evropského politického společenství za účasti zhruba padesáti evropských státníků, upozornil na fakt, že probíhající rozhovory se netýkají pouze ukrajinských bezpečnostních záruk.
V americkém Brooklynu došlo ke středečnímu tragickému zřícení třípodlažní obytné budovy ve čtvrti Flatbush. Nešťastná událost si vyžádala životy nejméně osmi lidí a dalších devatenáct osob utrpělo zranění. Záchranáři a desítky příslušníků záchranných složek nadále prohledávají trosky a doufají v nalezení dalších přeživších.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve čtvrtek oznámil, že ukrajinské ozbrojené síly čelí novým a systematickým omezením v provozu satelitní sítě Starshield. Tento vojenský systém, který zajišťuje klíčovou komunikaci na frontové linii, provozuje společnost SpaceX podnikatele Elona Muska. Podle vyjádření kyjevského vedení mají tato opatření negativní dopad na obranu země.
Američtí vyslanci Steve Witkoff a Jared Kushner se v Moskvě setkali s ruským prezidentem Vladimirem Putinem po skončení předchozích vyjednávání o Ukrajině v Abú Zabí. Cílem této diplomatické mise je informovat ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského v Irsku o výsledcích moskevských rozhovorů. Obě strany se tak snaží posunout vpřed snahy o ukončení konfliktu, přičemž nedávné schůzky ve Spojených arabských emirátech nepřinesly jednoznačný průlom.
Generální tajemník NATO Mark Rutte uvedl, že Rusko má ve válce na Ukrajině více než 40 000 padlých nebo těžce zraněných vojáků měsíčně. Předběžné údaje navíc naznačují, že v říjnu tato bilance překročila dokonce hranici 50 000 osob. Šéf Aliance to prohlásil během svého středečního vystoupení na fóru Atlantic Future Forum.
Při izraelském náletu na Násirovu nemocnici v jižní Gaze zahynulo šest lidí včetně chirurga a tělesně postiženého pacienta a dalších osmadvacet osob utrpělo zranění. Útok se odehrál v průběhu čtvrtečního rána v Chán Júnisu a zasáhl jedno z posledních fungujících zdravotnických zařízení v obléhaném pásmu. Podle vyjádření nemocničního ředitele si incident vyžádal rozsáhlé materiální škody a ochromil provoz několika klíčových oddělení.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval evropské země podporující Ukrajinu k urychlenému rozhodnutí o tom, kdo je bude zastupovat v připravovaných mírových rozhovorech s Ruskem. Během svého úterního pobytu v Dánsku uvedl, že by celá široká koalice včetně institucí Evropské unie a států mimo unii, jako je Norsko či Velká Británie, měla ideálně pověřit jediného hlavního vyjednavače.
Ruská armáda masivně nasazuje do útoků na Ukrajinu vylepšenou verzi proudového bezpilotního prostředku nazývanou Geran-5 K-5K, která svou povahou a schopnostmi funguje jako levná malá řízená střela. Podle zjištění ukrajinské vojenské zpravodajské služby HUR obsahuje tato zbraň nejméně devadesát tři sankcionovaných komponentů pocházejících ze Spojených států a Číny.
Američtí vyjednavači se ve čtvrtek chystají odcestovat do Moskvy, kde budou po dvoudenních jednáních v Abú Zabí usilovat o souhlas ruského prezidenta Vladimira Putina s účastí evropských představitelů na budoucích mírových rozhovorech o Ukrajině. Zástupci Spojených států hodlají ruskou hlavu státu požádat o požehnání pro zapojení Evropy a zároveň potvrdit dohodu o dosud největší výměně zajatců od začátku konfliktu.
Tříiačtyřicetiletá učitelka Gill žijící v Londýně prožila během rekordně horkého léta v roce 2026 dramatické chvíle ohrožení zdraví. V důsledku extrémních veder a dusna v nevětrané školní třídě utrpěla vážné zdravotní potíže. Její příběh poukazuje na závažné dopady, které globální klimatická krize přináší do každodenního života obyvatel britské metropole.
Klimatický summit COP31 v turecké Antalyi přinesl celou řadu ostrých vystoupení a varování ze strany světových lídrů, kteří se shodují na tom, že dosavadní snahy mezinárodního společenství o ochranu životního prostředí a snižování emisí jsou zcela nedostatečné. Mezi nejvýraznější prořečníky patřila premiérka Barbadosu Mia Mottley, která otevřeně obvinila jednotlivé vlády z toho, že se nesnaží dostatečně, a varovala před neodvratitelnými dopady překročení globálních teplotních cílů.