Kreml dal jasně najevo, že válka na Ukrajině nebude ukončena v časovém rámci 50denního ultimáta, které nedávno představil americký prezident Donald Trump. Během třetího kola jednání navrhl Kyjev schůzku nejvyšších představitelů obou států do konce srpna, podle mluvčího prezidenta RF Dmitrije Peskova je však nepravděpodobné, že se taková schůzka uskuteční.
Jediným smyslem takového setkání by podle něj mohlo být podepsání mírové dohody, což si vyžaduje rozsáhlou předchozí práci expertů a diplomatů. Peskov podle ruských médií zdůraznil, že pozice obou delegací se zatím diametrálně rozcházejí a bude obtížné je rychle přiblížit.
Přesto ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zaznamenal posun a uvedl, že ruská strana začala opatrně hovořit o možnosti přímého kontaktu mezi lídry. Podle něj se jedná o první signál, který naznačuje pohyb směrem k formátu bilaterální schůzky.
Prezident Trump 14. července prohlásil, že USA zavedou tvrdé sankce proti Rusku, pokud nebude dosaženo pokroku v řešení konfliktu do 50 dnů. Mezi opatřeními zmínil zavedení 100% cel na státy dovážející ruské suroviny — zejména ropu, plyn a uran.
Sankce by se mohly dotknout nejen Číny, Indie a Brazílie, ale i evropských zemí jako Slovensko či Maďarsko. Americké ministerstvo zahraničí později upřesnilo, že Trumpem stanovená lhůta není pevně daná a může se měnit v závislosti na vývoji jednání.
Bývalý poradce Donalda Trumpa John Bolton označil samotný časový limit za možný signál, že se prezident chystá stáhnout z jednání o Ukrajině. Podle něj se v Moskvě na ultimátum dívají jako na povolení pokračovat v útocích bez omezení, a samotná hrozba sankcí působí nevěrohodně. Bolton nevyloučil, že Trump nakonec nepodnikne žádné kroky a nechá situaci vyprchat.
Podle zdrojů agentury Reuters blízkých Kremlu se ruský prezident Vladimir Putin posilování sankcí neobává a je připraven pokračovat ve válce, dokud Západ nepřijme jeho podmínky pro vyřešení konfliktu.
Putin by mohl přistoupit k zastavení ofenzivy v případě, že se mu podaří zcela ovládnout všechna čtyři anektovaná území a narazí na výrazný odpor ukrajinských jednotek. V opačném případě podle téhož zdroje zvažuje zahájit rozsáhlou vojenskou operaci směrem k Dněpru, Sumu a Charkovu.
Mezi hlavními požadavky Moskvy zůstávají právně závazné záruky nerozšiřování NATO na východ, uznání anektovaných oblastí jako součásti Ruska, omezení počtu příslušníků ukrajinské armády a zajištění ochrany ruskojazyčného obyvatelstva.
Podle informací Reuters je Putin přesvědčen, že se mu Západ dosud seriózně nevěnoval ve věci mírových podmínek, a hodlá ve válce pokračovat, dokud nedosáhne svých cílů.
Oslavy Dne vítězství v Rusku, které tradičně slouží jako výkladní skříň vojenské síly Kremlu, se letos proměňují v symbol rostoucích problémů Vladimira Putina. Podle aktuálních informací budou letošní oslavy 9. května nejzvláštnější za celou dobu jeho vlády. Namísto velkolepé přehlídky moderní techniky se Moskva připravuje na paralyzované město a bezpečnostní opatření, která připomínají spíše stav obležení.
Administrativa Donalda Trumpa oznámila úspěšné zajištění a odvoz zásob vysoce obohaceného uranu, ovšem nikoliv z Íránu, jak se původně očekávalo, nýbrž z Venezuely. Americké ministerstvo energetiky v pátek uvedlo, že díky „rozhodnému vedení prezidenta Trumpa“ bylo z výzkumného reaktoru nedaleko Caracasu odstraněno 13,5 kilogramu této nebezpečné látky.
Evakuace výletní lodi MV Hondius, na jejíž palubě se rozšířila nebezpečná nákaza hantavirem, čelí dramatickému závodu s časem. Úřady na Kanárských ostrovech v pátek varovaly, že celá operace musí proběhnout během extrémně krátkého okna v neděli dopoledne. Pokud se nepodaří cestující evakuovat do 24 hodin od připlutí plavidla k Tenerife, hrozí kvůli zhoršujícímu se počasí průtahy v řádu dnů až týdnů.
Britská politická scéna prochází zásadním posunem, který zcela překresluje mapu moci ve Spojeném království. Podle aktuálních prognóz stanice BBC i výsledků z jednotlivých regionů utrpěla Labouristická strana ve volbách do místních samospráv drtivou porážku, zatímco nacionalistické síly ve Walesu a Skotsku, spolu s hnutím Reform UK v Anglii, slaví historické úspěchy.
Světová zdravotnická organizace (WHO) a národní zdravotní úřady pozorně sledují výskyt hantaviru na výletní lodi MV Hondius, která před měsícem vyplula z Argentiny. Situace si dosud vyžádala tři oběti a čtyři další osoby musely být ze lodi evakuovány k hospitalizaci. Navzdory tragickým úmrtím však odborníci uklidňují veřejnost, že riziko plošného šíření zůstává velmi nízké.
Zatímco domácnosti po celém světě pociťují drtivé dopady konfliktu mezi USA, Izraelem a Íránem, skupina nadnárodních korporací hlásí rekordní zisky. Nejistota na trzích a efektivní uzavření Hormuzského průlivu sice zvyšují životní náklady běžných rodin, pro určité sektory však válečný stav představuje nevídanou obchodní příležitost.
Zatímco na Ukrajině zuří válka, jedna z nejdůležitějších bitev o národní identitu a budoucí vliv se odehrává v mrazivé pustině Antarktidy. Výzkumná stanice Vernadskyj, zářící svou mátově zelenou barvou na pozadí ledovců, se stala nepravděpodobným pilířem ukrajinské státnosti. Tým čtrnácti vědců zde udržuje ukrajinskou vlajku navzdory tisícům kilometrů, které je dělí od domova pod palbou.
Snaha prezidenta Donalda Trumpa o zavedení plošných desetiprocentních cel narazila u federálního soudu. Senát amerického soudu pro mezinárodní obchod ve čtvrtek rozhodl, že tato cla jsou nezákonná, což představuje již druhý zásadní úder pro prezidentovu stěžejní hospodářskou politiku v tomto roce.
Světové zdravotnické úřady zahájily rozsáhlou operaci s cílem vypátrat desítky cestujících, kteří opustili výletní loď MV Hondius ještě předtím, než byla potvrzena smrtící nákaza hantavirem. Ukázalo se, že 24. dubna, po prvním úmrtí na palubě, vystoupilo na britském území Svatá Helena nejméně 29 pasažérů dvanácti různých národností. V té době však byly zdravotní komplikace mylně připisovány přirozeným příčinám.
Americký prezident Donald Trump čelí rostoucí kritice za to, že se mu v konfliktu s Íránem nedaří dosahovat cílů, které si na začátku války předsevzal. Navzdory čtvrteční přestřelce v Hormuzském průlivu sice prezident nadále mluví o trvajícím příměří a blízké dohodě, analytici pro CNN však upozorňují, že jeho současné požadavky jsou jen zlomkem toho, co prosazoval před dvěma měsíci. Trumpova snaha o rychlé ukončení bojů je podle odborníků motivována především propadem jeho volebních preferencí na historická minima.
Prezident Donald Trump se v pátém měsíci roku 2026 nachází v pozici historicky nejméně populární hlavy státu, a to i ve srovnání s krizovými momenty svého prvního funkčního období. Podle aktuálního průměru průzkumů CNN (Poll of Polls) klesla jeho podpora na pouhých 35 %. Tímto výsledkem se Trump dostává do nelichotivé společnosti George W. Bushe, který byl dosud jediným prezidentem od dob Jimmyho Cartera, jenž se dlouhodobě pohyboval v takto nízkých číslech.
Poslední hodiny zbývají do druhého z dvojice květnových prodloužených víkendů. Zítra někde maximální teploty jen sotva překročí 10 stupňů, ale dobrou zprávou je, že se očekává postupné oteplování. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).