Kreml dal jasně najevo, že válka na Ukrajině nebude ukončena v časovém rámci 50denního ultimáta, které nedávno představil americký prezident Donald Trump. Během třetího kola jednání navrhl Kyjev schůzku nejvyšších představitelů obou států do konce srpna, podle mluvčího prezidenta RF Dmitrije Peskova je však nepravděpodobné, že se taková schůzka uskuteční.
Jediným smyslem takového setkání by podle něj mohlo být podepsání mírové dohody, což si vyžaduje rozsáhlou předchozí práci expertů a diplomatů. Peskov podle ruských médií zdůraznil, že pozice obou delegací se zatím diametrálně rozcházejí a bude obtížné je rychle přiblížit.
Přesto ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zaznamenal posun a uvedl, že ruská strana začala opatrně hovořit o možnosti přímého kontaktu mezi lídry. Podle něj se jedná o první signál, který naznačuje pohyb směrem k formátu bilaterální schůzky.
Prezident Trump 14. července prohlásil, že USA zavedou tvrdé sankce proti Rusku, pokud nebude dosaženo pokroku v řešení konfliktu do 50 dnů. Mezi opatřeními zmínil zavedení 100% cel na státy dovážející ruské suroviny — zejména ropu, plyn a uran.
Sankce by se mohly dotknout nejen Číny, Indie a Brazílie, ale i evropských zemí jako Slovensko či Maďarsko. Americké ministerstvo zahraničí později upřesnilo, že Trumpem stanovená lhůta není pevně daná a může se měnit v závislosti na vývoji jednání.
Bývalý poradce Donalda Trumpa John Bolton označil samotný časový limit za možný signál, že se prezident chystá stáhnout z jednání o Ukrajině. Podle něj se v Moskvě na ultimátum dívají jako na povolení pokračovat v útocích bez omezení, a samotná hrozba sankcí působí nevěrohodně. Bolton nevyloučil, že Trump nakonec nepodnikne žádné kroky a nechá situaci vyprchat.
Podle zdrojů agentury Reuters blízkých Kremlu se ruský prezident Vladimir Putin posilování sankcí neobává a je připraven pokračovat ve válce, dokud Západ nepřijme jeho podmínky pro vyřešení konfliktu.
Putin by mohl přistoupit k zastavení ofenzivy v případě, že se mu podaří zcela ovládnout všechna čtyři anektovaná území a narazí na výrazný odpor ukrajinských jednotek. V opačném případě podle téhož zdroje zvažuje zahájit rozsáhlou vojenskou operaci směrem k Dněpru, Sumu a Charkovu.
Mezi hlavními požadavky Moskvy zůstávají právně závazné záruky nerozšiřování NATO na východ, uznání anektovaných oblastí jako součásti Ruska, omezení počtu příslušníků ukrajinské armády a zajištění ochrany ruskojazyčného obyvatelstva.
Podle informací Reuters je Putin přesvědčen, že se mu Západ dosud seriózně nevěnoval ve věci mírových podmínek, a hodlá ve válce pokračovat, dokud nedosáhne svých cílů.
Bílý dům pod vedením šéfky prezidentské kanceláře Susie Wilesové a ředitele FBI Kashe Patela spustil rozsáhlé vyšetřování úniků informací. Vyšetřovatelé se zaměřili na to, kdo vládním úředníkům a médiím poskytl detaily o bezpečnostních nedostatcích nového letadla, které americký prezident Donald Trump dostal darem od Kataru a které mělo sloužit jako Air Force One. V rámci této prověrky byli někteří úředníci přímo v areálu Bílého domu vyzváni, aby odevzdali své mobilní telefony.
Česko po summitu NATO, kde kvůli nedostatečným výdajům na obranu bylo tak trochu za otloukánka, neotálí. Podle Andreje Babiše by bylo dobré, aby se vytvořil společný evropský projekt protivzdušné obrany.
Televizní diváci se na konci srpna dočkají nové politické diskuze České televize, která definitivně nahradí Otázky Václava Moravce, jejichž hlavní protagonista na jaře odešel z veřejnoprávního média.
Američané už tuší, co zapříčinilo víkendové náhlé úmrtí republikánského senátora Lindseyho Grahama, jednoho z velkých spojenců prezidenta Donalda Trumpa. Grahama v Senátu nahradí jeho sestra, která byla do funkce jmenována, aniž by proběhly volby.
Německá novinářka a aktivistka Anna Liedtke, která se zúčastnila humanitární plavby flotily do Pásma Gazy, podala v Izraeli trestní oznámení kvůli znásilnění a fyzickému napadení, kterého se na ní měly dopustit dozorkyně v tamní věznici. K incidentu došlo během pěti dnů jejího zadržování poté, co izralské síly v mezinárodních vodách obsadily loď Conscience, na níž cestovala. Podle jejích slov mělo brutální zacházení v izraelské vazbě za cíl zastrašit aktivisty a odradit je od další podpory Palestiny.
Rostoucí nespokojenost v Rusku spolu s operačními úspěchy Kyjeva by mohly Moskvu konečně přimět k zasednutí k vyjednávacímu stolu. V posledních týdnech se objevuje množství zpráv o tom, že podpora ruského prezidenta Vladimira Putina mezi elitami i veřejností slábne. Tento vývoj se navíc shoduje s narůstajícími obavami v samotném Rusku, které vyvolávají stále častější a úspěšnější ukrajinské údery hluboko ve vnitrozemí, včetně útoků na Moskvu.
Francie během oslav 13. a 14. července oznámila ambiciózní balík vojenské pomoci pro Ukrajinu, který zahrnuje dodávky pokročilých stíhaček, protivzdušné obrany, řízených střel a přesně naváděných bomb. Podle prezidenta Emmanuela Macrona a dalších představitelů jde o dohodu o dlouhodobé bilaterální spolupráci, která nemá v novodobé francouzské historii obdoby. Paříž se tímto krokem zavázala poskytnout Kyjevu své nejmodernější zbraně a zároveň mu pomoci s jejich licenční výrobou přímo na ukrajinském území. Většina vybavení bude pocházet ze stávajících francouzských zásob a zvýšené domácí produkce, přičemž část nákladů pokryjí unijní mechanismy a výnosy ze zmrazených ruských aktiv.
Írán pohrozil zablokováním dalších obchodních tras v regionu v reakci na novou vlnu amerických vojenských úderů. Íránské revoluční gardy prohlásily, že Hormuzský průliv zůstane uzavřen, dokud Spojené státy neukončí své agresivní činy. Zároveň pohrozily, že odříznou i další regionální exportní kanály pro ropu a plyn, aniž by však upřesnily, o které konkrétní cesty by se mělo jednat.
Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa zavést poplatky za plavbu Hormuzským průlivem šokovalo nejen spojence z řad států Perského zálivu, ale i jeho vlastní poradce. Pondělní nečekané oznámení vyvolalo okamžitý mezinárodní tlak na to, aby šéf Bílého domu svůj požadavek přehodnotil.
Londýnský starosta Sadiq Khan podpořil výzvy odborů k zavedení maximální povolené teploty na pracovišti. Tlak na britskou vládu roste v souvislosti s opakovanými vlnami veder, kvůli kterým teploty na některých vnitřních pracovištích přesahují 40 stupňů Celsia.
Americký prezident Donald Trump pohrozil, že pokud se Írán nevrátí k jednacímu stolu, nařídí příští týden údery na tamní elektrárny a mosty. Toto varování zaznělo v rozhovoru pro stanici Fox News v době, kdy si obě země již čtvrtý den v řadě vyměňovaly raketové údery.
Zajatí afričtí rekruti, kteří bojovali na straně Ruska a skončili v ukrajinském zajetí, se stali součástí diplomatického a geopolitického boje o vliv mezi Moskvou a Kyjevem. Ukrajina se snaží na africkém kontinentu poukazovat na to, že Kreml zneužívá tamní obyvatele jako postradatelnou sílu v první linii.