Kreml dal jasně najevo, že válka na Ukrajině nebude ukončena v časovém rámci 50denního ultimáta, které nedávno představil americký prezident Donald Trump. Během třetího kola jednání navrhl Kyjev schůzku nejvyšších představitelů obou států do konce srpna, podle mluvčího prezidenta RF Dmitrije Peskova je však nepravděpodobné, že se taková schůzka uskuteční.
Jediným smyslem takového setkání by podle něj mohlo být podepsání mírové dohody, což si vyžaduje rozsáhlou předchozí práci expertů a diplomatů. Peskov podle ruských médií zdůraznil, že pozice obou delegací se zatím diametrálně rozcházejí a bude obtížné je rychle přiblížit.
Přesto ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zaznamenal posun a uvedl, že ruská strana začala opatrně hovořit o možnosti přímého kontaktu mezi lídry. Podle něj se jedná o první signál, který naznačuje pohyb směrem k formátu bilaterální schůzky.
Prezident Trump 14. července prohlásil, že USA zavedou tvrdé sankce proti Rusku, pokud nebude dosaženo pokroku v řešení konfliktu do 50 dnů. Mezi opatřeními zmínil zavedení 100% cel na státy dovážející ruské suroviny — zejména ropu, plyn a uran.
Sankce by se mohly dotknout nejen Číny, Indie a Brazílie, ale i evropských zemí jako Slovensko či Maďarsko. Americké ministerstvo zahraničí později upřesnilo, že Trumpem stanovená lhůta není pevně daná a může se měnit v závislosti na vývoji jednání.
Bývalý poradce Donalda Trumpa John Bolton označil samotný časový limit za možný signál, že se prezident chystá stáhnout z jednání o Ukrajině. Podle něj se v Moskvě na ultimátum dívají jako na povolení pokračovat v útocích bez omezení, a samotná hrozba sankcí působí nevěrohodně. Bolton nevyloučil, že Trump nakonec nepodnikne žádné kroky a nechá situaci vyprchat.
Podle zdrojů agentury Reuters blízkých Kremlu se ruský prezident Vladimir Putin posilování sankcí neobává a je připraven pokračovat ve válce, dokud Západ nepřijme jeho podmínky pro vyřešení konfliktu.
Putin by mohl přistoupit k zastavení ofenzivy v případě, že se mu podaří zcela ovládnout všechna čtyři anektovaná území a narazí na výrazný odpor ukrajinských jednotek. V opačném případě podle téhož zdroje zvažuje zahájit rozsáhlou vojenskou operaci směrem k Dněpru, Sumu a Charkovu.
Mezi hlavními požadavky Moskvy zůstávají právně závazné záruky nerozšiřování NATO na východ, uznání anektovaných oblastí jako součásti Ruska, omezení počtu příslušníků ukrajinské armády a zajištění ochrany ruskojazyčného obyvatelstva.
Podle informací Reuters je Putin přesvědčen, že se mu Západ dosud seriózně nevěnoval ve věci mírových podmínek, a hodlá ve válce pokračovat, dokud nedosáhne svých cílů.
Možná byste uprostřed tropické epizody slyšeli raději něco jiného, ale podprůměrné teploty se v nadcházejících dnech a týdnech v Česku neočekávají. Vyplývá to z dnes zveřejněného měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Z Velké Británie i ze světa přicházejí reakce na rezignaci premiéra Keira Starmera. Lídr jedné z britských parlamentních stan již vzkázal, že by Britové měli jít k volbám. Takový scénář se ale nezdá být pravděpodobný. Starmera zřejmě nahradí někdo ze stranických kolegů.
Nová analýza Ministerstva práce a sociálních věcí ukazuje, že odchod z trhu práce často začíná ještě před dosažením důchodového věku. Každý druhý senior v tomto věku už nepracuje a čtyři z deseti lidí nevstupují do důchodu ze stabilního zaměstnání. Nejčastějšími důvody jsou nezaměstnanost, zdravotní problémy nebo péče o blízké.
Česká televize se v den konání jednodenní výstražné stávky stala terčem ostré kritiky a nařčení z cenzury písničkáře Jaromíra Nohavici, jenž zpíval hymnu během jednoho mezistátního sportovního utkání. Diváci ho totiž zpívat neviděli. Jak se to stalo?
Česko v pondělí stanovilo delegaci, která bude zemi reprezentovat na červencovém summitu NATO v Turecku. Pojede tam premiér Andrej Babiš (ANO), s účastí prezidenta Petra Pavla se v tuto chvíli nepočítá. Pavel ale v minulosti hrozil podáním kompetenční žaloby.
V Česku se opět blíží období, kdy v kalendáři nalezneme státní svátky. Mnozí z nás tak budou tradičně zjišťovat, zda budou otevřené obchody. První z tuzemských řetězců už proto informoval zákazníky, jak to v červenci bude.
Odchod britského premiéra Keira Starmera z čela vlády nebude mít pro českou ekonomiku bezprostředně zásadní dopad. Pro Česko nejde o událost srovnatelnou s brexitem ani s finančním otřesem, který v roce 2022 vyvolala krátká vláda Liz Trussové. Reakce finančních trhů je zatím umírněná: libra po zprávě oslabila jen mírně, výnosy britských státních dluhopisů se výrazněji nepohnuly. To naznačuje, že investoři zatím počítají spíše s řízeným předáním moci než s chaosem v britské hospodářské politice.
Nebezpečné projevy letního počasí hrozí v Česku i během pondělního dne. Meteorologové před polednem varovali před bouřkami a vysokými teplotami. Nadále je také nutné počítat s tím, že bude dusno.
Britský premiér Keir Starmer dal za pravdu spekulacím z posledních dní, když v pondělí oznámil rezignaci na post ministerského předsedy. Informovala o tom britská BBC. Starmer skončí i v čele labouristů, které v následujících dnech a týdnech čeká hledání nového lídra.
O víkendu pokračovaly diplomatické rozhovory mezi Washingtonem a Teheránem, které mají vést k finální mírové dohodě a definitivnímu konci vzájemného konfliktu. Prostředníci z Kataru a Pákistánu tvrdí, že bylo dosaženo pokroku. Informovala o tom britská stanice BBC.
Korunu, žezlo i jablko slavnostně vyzvednou klíčníci z Korunní komory v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha v pondělí 14. září. Následující tři dny si je budou moct prohlédnout školní třídy. Pro veřejnost bude výstava otevřena od pátku 18. do pondělí 28. září. Klenoty letos doplní také korunovační roucho z roku 1653 a další vzácné artefakty. Vstup bude opět zdarma. Informoval o tom Pražský hrad.
Klimatický jev El Niño se vrací v plné síle a vědci se obávají, že by mohl dosáhnout mimořádné intenzity. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru oznámil, že podmínky pro vznik tohoto fenoménu se v Pacifiku vytvořily a existuje nadpoloviční šance, že do konce roku vyvrcholí ve velmi silné podobě.