Zajatí afričtí rekruti, kteří bojovali na straně Ruska a skončili v ukrajinském zajetí, se stali součástí diplomatického a geopolitického boje o vliv mezi Moskvou a Kyjevem. Ukrajina se snaží na africkém kontinentu poukazovat na to, že Kreml zneužívá tamní obyvatele jako postradatelnou sílu v první linii.
Ukrajinský velvyslanec v Jihoafrické republice Olexander Scherba uvedl, že se Kyjev snaží Afričany varovat před ruskými lži, kterými je Moskva láká do bojů. Samotní zajatci však toto poselství komplikují, neboť řada z nich odmítá tvrzení, že byli oklamáni, a požaduje zařazení do výměny zajatců směřující zpět do Ruska, nikoli repatriaci do Afriky.
Válečný zajatec z Demokratické republiky Kongo s volacím znakem Avatar pro server Politico uvedl, že má v Rusku rodinu a do vlasti se vracet nechce. Další vězeň z Egypta vystupující pod přezdívkou Cairo si stěžoval, že je Ukrajina označuje za občany afrických států záměrně, aby jim zabránila v návratu do Ruska.
Podle ukrajinských údajů naverbovalo Rusko od začátku plnohodnotné invaze téměř 3 000 občanů ze 36 afrických zemí. Zajatci v rozhovorech vedených za dohledu ukrajinského úředníka potvrdili, že o vojenském zaměření kontraktů věděli předem a motivem pro ně byly výhradně peníze. Rusko rekrutům nabízí jednorázový bonus zhruba 13 000 dolarů a měsíční plat nejméně 2 000 dolarů, což jsou pro obyvatele subsaharské Afriky významné částky.
Problém s verbováním rekrutů potvrdil na začátku roku ukrajinský ministr zahraničí Andrii Sybiha, podle něhož řada afrických vlád požádala Kyjev o pomoc při řešení situace svých občanů. V keňském parlamentu šéf sněmovní většiny Anthony Kĩmani Ichũng'wah v únoru upozornil na organizovanou síť, která pod falešnými záminkami poslala do válečných zón v Rusku přes 1 000 Keňanů.
Střet o rekruty je však jen jednou z rovin širšího úsilí Kyjeva čelit ruskému vlivu v Africe, kde má Moskva historické vazby ze sovětské éry a výrazně větší diplomatické zastoupení. Ukrajina sice zvýšila počet svých ambasád na kontinentu z 10 na 18, Rusko jich však má k dispozici 49.
V diplomatickém soupeření o africkou podporu Ukrajina ztrácí pozice. Zatímco v roce 2022 hlasovala proti rezoluci OSN odsuzující ruskou invazi pouze Eritrea, v letošním roce se proti Kyjevem podporovanému opatření postavilo již šest afrických států. Podle představitele ukrajinské zahraniční zpravodajské služby Moskva šíří propagandu prostřednictvím svých médií, univerzit a loajálních sdružení, kde Ukrajinu vykresluje jako neonacistický stát.
V zajateckých táborech mezitím někteří vězni, jako 55letý občan Ghany s přezdívkou Future, doufají ve výměnu zahraničních bojovníků z obou stran konfliktu. Poradce ukrajinského kongresmana Cameron Kasky, který přežil střelbu v Parklandu a spravuje digitální strategii, dodal, že jeho zájem o palestinské téma a situaci v regionu vychází z židovské identity a odporu vůči zabíjení dětí americkými zbraněmi.
Bílý dům požádal americkou velvyslankyni v Řecku Kimberly Guilfoyleovou o okamžitou rezignaci na její funkci. Toto rozhodnutí přišlo po sérii závažných obvinění z údajného neetického chování a zneužití diplomatického postavení. Odchod z důvodu požadavku na finanční prostředky výměnou za přístup k představitelům administrativy představuje prudký pád pro výraznou osobnost spojenou s hnutím MAGA.
Indonésie se v současnosti potýká s ničivými lesními požáry, které jsou živeny silným klimatickým jevem El Niño a v provinciích již zničily téměř tři sta domů. O domov a veškerý majetek tak přišly stovky obyvatel zejména na ostrově Sumatra, kde celková bilance dosahuje nejhorších čísel za poslední desetiletí.
Britská kontrarozvědka MI5 varuje, že Velká Británie vstoupila do zcela nové éry národní bezpečnosti. Podle jejích slov čelí země nejvyšší míře hrozeb ze strany cizích států od konce studené války, což vyžaduje mnohem větší nasazení bezpečnostních složek než v předchozích desetiletích.
Ukrajina se v současnosti potýká s vážnou likviditní krizí, kvůli které ministerstvo financí pozastavilo či odložilo platby v celkovém objemu dosahujícím přibližně 2,3 miliardy dolarů. Ministr financí Serhij Marčenko ve Verchovné radě uvedl, že státní pokladna vyčlenila peníze výhradně na zajištění obrany, výplatu důchodů, mezd a sociálních dávek.
Dohoda, kterou americký prezident Donald Trump uzavřel 9. října se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem s cílem umožnit Rusku prodej milionů tun nafty, představuje radikální odklon od dosavadní americké politiky. Tento krok je v přímém rozporu se zájmy Ukrajiny i celé Evropy a rovněž odporuje zákonu, který sám Trump podepsal v září a jenž zavádí nové sankce a cla na dovoz ruských energií.
Švédská klimatická aktivistka Greta Thunbergová se v Paříži připojila k demonstrujícím středoškolákům, kteří již třetím týdnem protestují proti stavu francouzského školství. Třiadvacetiletá aktivistka v pařížském předměstí Saint-Denis varovala, že mladé generaci je odpírána budoucnost kvůli nedostatečným investicím do vzdělávacích zařízení a ignorování hlasu mladých lidí ze strany politiků.
Britská vláda a představitelé Evropské unie potvrdili, že se 20. listopadu uskuteční v Bruselu významný summit, který má za cíl přinést nový impuls do vzájemných vztahů po brexitu. Termín oficiálně oznámil britský premiér Andy Burnham v pondělním prohlášení před Dolní sněmovnou britského parlamentu.
Evropské unii se nelíbí narůstající vliv společnosti Starlink, za níž stojí americký miliardář Elon Musk, a proto se snaží omezit její dominanci v oblasti satelitní konektivity. Francouzský prezident Emmanuel Macron proto podle webu Politico vyzval k vytvoření nové evropské aliance, která by posílila společnou satelitní kapacitu členských států a ochránila strategickou nezávislost kontinentu.
Celosvětové investice do jaderné energetiky zažívají od roku 2019 výrazný růst a podle odborníků již dosáhly dvojnásobku dřívějších hodnot. Přestože se o rozmachu atomové energie často mluví jako o budoucím trendu, finanční prostředky ve výši přesahující osmdesát miliard dolarů ročně již nyní směřují do výstavby nových reaktorů, modernizace stávajících zařízení i do oblasti palivového cyklu.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová podle webu Politico rozeslala představitelům všech členských států Evropské unie důrazný dopis, v němž před nadcházejícím summitem v Bruselu vyzývá k přijetí přísnějších opatření proti nelegální migraci. Šéfka unijní exekutivy v dokumentu zdůraznila, že Evropa musí jasně deklarovat, že ochrana vnějších hranic zůstane naprosto nekompromisní a žádný vnější aktér nesmí unijní pravidla zneužívat.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov prohlásil, že výzvy evropských lídrů k přípravě na možnou válku s Ruskem se mohou stát samonaplňujícím se proroctvím. Varování před potenciálním ruským útokem na Evropu zároveň označil za absurdní a nesmyslné. Tato vyjádření zazněla na jeho závěrečné tiskové konferenci v rámci Všeobecného shromáždění OSN v New Yorku. Ruský diplomat zdůraznil, že Moskva se s Evropou bojovat nechystá, ale podle něj se na takový konflikt připravují samotné evropské státy.
Světové oceány se oteplují alarmujícím tempem, což přináší dalekosáhlé následky, na které lidstvo podle odborníků není připraveno. Desátá zpráva o stavu oceánů Copernicus Ocean State Report přináší dosud nejsilnější varování před hlubokými proměnami mořského prostředí. Publikace vychází z více než čtyř desetiletí dat získaných ze satelitů, bójí a rozmanitých senzorů. Generální ředitel výzkumné instituce Mercator Ocean International Pierre Bahurel pro CNN zdůraznil, že se oceány mění přímo před našima očima.