Zajatí afričtí rekruti, kteří bojovali na straně Ruska a skončili v ukrajinském zajetí, se stali součástí diplomatického a geopolitického boje o vliv mezi Moskvou a Kyjevem. Ukrajina se snaží na africkém kontinentu poukazovat na to, že Kreml zneužívá tamní obyvatele jako postradatelnou sílu v první linii.
Ukrajinský velvyslanec v Jihoafrické republice Olexander Scherba uvedl, že se Kyjev snaží Afričany varovat před ruskými lži, kterými je Moskva láká do bojů. Samotní zajatci však toto poselství komplikují, neboť řada z nich odmítá tvrzení, že byli oklamáni, a požaduje zařazení do výměny zajatců směřující zpět do Ruska, nikoli repatriaci do Afriky.
Válečný zajatec z Demokratické republiky Kongo s volacím znakem Avatar pro server Politico uvedl, že má v Rusku rodinu a do vlasti se vracet nechce. Další vězeň z Egypta vystupující pod přezdívkou Cairo si stěžoval, že je Ukrajina označuje za občany afrických států záměrně, aby jim zabránila v návratu do Ruska.
Podle ukrajinských údajů naverbovalo Rusko od začátku plnohodnotné invaze téměř 3 000 občanů ze 36 afrických zemí. Zajatci v rozhovorech vedených za dohledu ukrajinského úředníka potvrdili, že o vojenském zaměření kontraktů věděli předem a motivem pro ně byly výhradně peníze. Rusko rekrutům nabízí jednorázový bonus zhruba 13 000 dolarů a měsíční plat nejméně 2 000 dolarů, což jsou pro obyvatele subsaharské Afriky významné částky.
Problém s verbováním rekrutů potvrdil na začátku roku ukrajinský ministr zahraničí Andrii Sybiha, podle něhož řada afrických vlád požádala Kyjev o pomoc při řešení situace svých občanů. V keňském parlamentu šéf sněmovní většiny Anthony Kĩmani Ichũng'wah v únoru upozornil na organizovanou síť, která pod falešnými záminkami poslala do válečných zón v Rusku přes 1 000 Keňanů.
Střet o rekruty je však jen jednou z rovin širšího úsilí Kyjeva čelit ruskému vlivu v Africe, kde má Moskva historické vazby ze sovětské éry a výrazně větší diplomatické zastoupení. Ukrajina sice zvýšila počet svých ambasád na kontinentu z 10 na 18, Rusko jich však má k dispozici 49.
V diplomatickém soupeření o africkou podporu Ukrajina ztrácí pozice. Zatímco v roce 2022 hlasovala proti rezoluci OSN odsuzující ruskou invazi pouze Eritrea, v letošním roce se proti Kyjevem podporovanému opatření postavilo již šest afrických států. Podle představitele ukrajinské zahraniční zpravodajské služby Moskva šíří propagandu prostřednictvím svých médií, univerzit a loajálních sdružení, kde Ukrajinu vykresluje jako neonacistický stát.
V zajateckých táborech mezitím někteří vězni, jako 55letý občan Ghany s přezdívkou Future, doufají ve výměnu zahraničních bojovníků z obou stran konfliktu. Poradce ukrajinského kongresmana Cameron Kasky, který přežil střelbu v Parklandu a spravuje digitální strategii, dodal, že jeho zájem o palestinské téma a situaci v regionu vychází z židovské identity a odporu vůči zabíjení dětí americkými zbraněmi.
Americký prezident Donald Trump pohrozil, že pokud se Írán nevrátí k jednacímu stolu, nařídí příští týden údery na tamní elektrárny a mosty. Toto varování zaznělo v rozhovoru pro stanici Fox News v době, kdy si obě země již čtvrtý den v řadě vyměňovaly raketové údery.
Zajatí afričtí rekruti, kteří bojovali na straně Ruska a skončili v ukrajinském zajetí, se stali součástí diplomatického a geopolitického boje o vliv mezi Moskvou a Kyjevem. Ukrajina se snaží na africkém kontinentu poukazovat na to, že Kreml zneužívá tamní obyvatele jako postradatelnou sílu v první linii.
Ukrajina bude podle dnešní zprávy Financial Times z nové 90miliardové půjčky EU nakupovat také čínské součásti pro výrobu dronů. Brusel tak fakticky přiznává, že Evropa ani po více než čtyřech letech války nedokáže v potřebném množství, za přijatelnou cenu a v požadovaných termínech vyrábět některé zcela klíčové komponenty moderní války.
Pražský hrad se rozhodl reagovat na vyjádření premiéra Andreje Babiš (ANO). Mluvčí hlavy státu zdůraznil, že Petr Pavel nepoužívá žádné osobní útoky na předsedu vlády. Vztah nejvyšších činitelů je momentálně poznamenán především sporem ohledem složení české delegace na uplynulém summitu NATO.
Jaké počasí máme očekávat v delším horizontu? Podle meteorologů z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) by se nemělo výrazněji odklonit od toho, na co jsme během letních prázdnin dlouhodobě zvyklí.
Izraelský ministr obrany Jisra'el Kac oznámil, že jeho země je připravena v případě potřeby znovu zahájit vojenské operace proti Íránu, a to s ještě větší intenzitou. Reagoval tak na vyhrocenou situaci v regionu poté, co Spojené státy provedly masivní letecké údery na devadesát cílů v Íránu. K americkému útoku došlo jen několik hodin poté, co prezident Donald Trump prohlásil, že nedávné íránské útoky na lodě v Hormuzském průlivu znamenají konec mírové dohody.
Velká Británie se chystá v příštím roce uspořádat své největší cvičení domácí obrany za poslední desetiletí, jehož cílem je posílit připravenost země na případný válečný konflikt. Podle vyjádření Úřadu vlády ponese tato rozsáhlá akce název „Operation Albiston Shadow“ a zapojí se do ní nejen ministři, ale také stovky úředníků z řad státní správy a celého veřejného sektoru. Hlavním úkolem manévrů bude prověřit schopnost státního aparátu reagovat na krizové scénáře.
Ruská armáda zasáhla civilní plavidlo v blízkosti černomořského přístavu Oděsa. K útoku došlo jen několik hodin poté, co ruský prezident Vladimir Putin pohrozil odvetnými údery. Ty mají být podle šéfa Kremlu několikanásobně silnější než dosavadní ukrajinské útoky na ruské území. Rozsah těchto odvetných operací se má navíc v budoucnu dále zvyšovat.
Krymský poloostrov, který měl být po dvanácti letech od své anexe výkladní skříní ruské moci, se pro prezidenta Vladimira Putina stává zásadní vojenskou i politickou přítěží. Rusko z tohoto území vybudovalo masivně militarizovanou základnu a bezpečné zázemí, odkud v roce 2022 zahájilo invazi na jih Ukrajiny a odkud dříve podporovalo své operace v Sýrii. Současná ukrajinská strategie zaměřená na izolaci poloostrova však tuto dosud nedobytnou pevnost mění v kriticky zranitelné místo.
Venezuelská veřejnost dává stále hlasitěji najevo svůj hněv a rozhořčení nad vládním zvládáním následků ničivého dvojitého zemětřesení, které zemi zasáhlo 24. června. Katastrofa, která si podle oficiálních údajů vyžádala již nejméně 4 490 lidských životů, vyvolala obrovskou vlnu solidarity, ale také otevřeného odporu vůči politickým představitelům. Symbolem této narůstající společenské frustrace se stalo video zachycující truchlící matku, která přímo na ulici ostře konfrontovala poslance Nicoláse Madura Guerru, syna bývalého prezidenta.
Světová ekonomika již nečelí pouze nedostatku ropy jako takové, ale novému a závažnějšímu problému – nedostatku kapacit na její zpracování na benzin a naftu. Přestože obnovení blokády Hormuzského průlivu ze strany USA a Íránu vyhnalo ceny surové ropy nad 80 dolarů za barel, samotný dostatek suroviny na trhu situaci neřeší. Ropa se totiž nejprve musí rafinovat na využitelné produkty, jako jsou asfalt, plasty, topný olej, letecké palivo či motorová paliva.
Červnová rámcová dohoda z roku 2026 mezi Libanonem a Izraelem představuje nejvýznamnější diplomatický pokus o stabilizaci vzájemných vztahů za posledních téměř osmdesát let. Tento ambiciózní dokument si klade za cíl nejen ukončit válečný stav, ale také vytyčit cestu k úplnému odzbrojení šíitského hnutí Hizballáh a stažení izraelské armády z libanonského území. Realizace těchto bodů však v současné situaci naráží na hlubokou skepsi, kterou přiživuje dlouhá historie selhání předchozích příměří.